Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

PremiumPoradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy
problémy s tchyní
Vím, že to vypadá, jako bych neměla žádný důvod s ní nevycházet. A věřte mi, že jsem jí měla strašně ráda a vážila jsem si jí, jak dokáže to všechno, co zvládala. Ale dřív se s námi smála, povídala a od tý doby, co je se svým přítelem a následně tedy mají dítě,je úplně jiná, nemá si s námi co říct a když o něčem mluví, tak se jen ptá na syna, ale o sobě nic neřiká, od doby kdy má novýho partnera. A celkově mě asi nejvíc štve, jak je strašně svými protějšky ovlivnitelná. Její předchozí přítel kouřil, tak začala kouřit, tenhle chtěl dítě, tak mají dítě, ačkoliv má vysokej tlak a věk taky. Když se nám syn narodil, tak jsme si s přítelem vyslechli, jak jsme nezodpovědní a tohle zase nepřipadá zodpovědný mně. Podle mě hrajeme v životě určitý role a když je někdo matkou dvou odrostlých dětí a má postarší rodiče, kteří pomáhali, když se na ně chlap vykašlal, tak by zase bylo fér pomoci jim a myslet dopředu, že se s kymkoliv může něco stát.
Ady pokračování
problémy s tchyní
Děkuji za odpověď. Vše co jsem psala, jsem potřebovala hodně zestručnit, protože je toho vážně hodně. Máte pravdu, že žárlivost ve mně určitě je ani jí nedokážu odůvodnit, jen vím, že to neni jen kvůli synovi, ale štve mě, jak upozadila přítele. Je to asi proto, že jsem zvyklá na to, že naši jezdí za všema, ale jeho máma jezdí jen za našim synem, s náma se skoro nebaví, jen se občas zeptá na něco ohledně syna. S tou pomocí nejde jen o přestavbu, jsem zvyklá na určitý vzorec, že by člověk měl pomáhat svým rodičům a svým dětem a celkově si v rodině pomáháme, když stavěla sestra dům, stavěli jsme ho celá rodina. A neřeším peníze, možná to tak vyznělo, ale mrzí mě to, že je nepředá osobně. A celkově mi asi nejvíc ublížilo, že po třech letech s přítelem mu řekla, že mě nezná a dalších hromadu věcí. Když jsme u nich přespávali, tak jsem vařila, protože ona chodila z práce dýl a už nic k jídlu nedělala, jakmile si našla chlapa, tak začala vařit a celkově se úplně změnila.
Ady
problémy s tchyní
4 Ani to prostě nepomohlo.Dalším malicherným příkladem, teda možná pro někoho,je ten,že máme velký tlakáč.Asi osumkrát se mě ptala jestli si nevemem její malý a my jí dáme ten velký.A pokaždé jsem to odmítla.Nedávno si ho půjčila s tím,že potřebovala povařit něco většího,tak jsem jí ho bez problému půjčila a ona mi vrátila její malý hrnec s tím,že ona se rozhodla si nechat ten velký,že my ten malý stejně máme k ničemu.Manžel ho šel zase vyměnit za ten náš.Samozřejmě byla strašně uražená.Takových příkladů mám vážně hodně.Už mě to přestává bavit to její chování.Slušne to s ní nejde a já se bojím,že už to jednou nevydržím a od plic ji něco řeknu.Nechci dělat problémy v rodině,hlavně né když bydlíme hned vedle.Ale já už to prostě nedávám. Děkuji Vám za odpověď
evka
problémy s tchyní
3 neomlouvá.Neumím si představit,že s manželem čekáme dítě.Kdokoliv kdo tam s dítětem byl,tak slyšel jen chytré rady a hysterické dotazy jak to děcko drží.Už nevím v jakém slušném stylu nastavit mantinely,aby to už konečne pochopila,že jsme dospělí lidé a můžeme si dělat co chceme a to co řekneme,to prostě platí.Ona má manžela, který se jaksi podřídil a raději ani v ničem nevzdoruje.Nevím jestli si myslí, že bude dirigovat i nás.Ale já už jsem zoufalá.S manželem jsme spolu pět let.Z toho jsme svoji cca 3měsíce.Pořád říká jak je spokojená,že se máme rádi a že je její syn šťastný.Ve finále mě pomlouvá kudy chodí a to jen proto,že se jí nepodřizujeme.Mám obrovskou podporu v manželovi.Ale už i jemu dochází trpělivost s tím co dělá.Musím říct, že když mi něco vadí s jeho matkou,tak mu to řeknu ale slušně,nechci ho poštvávat proti ní,ani mu dávat ultimáta.Proto se snažím řešit věci v klidu.Ale teď jsem tak vytočená jako nikdy.Nejde si s ní normálně promluvit,to už jsme zkoušeli několikrát.
evka
problémy s tchyní
2 že jsme manželé a na čem se my spolu domluvíme to tak prostě bude.Od té doby má dost nemístné poznámky vůči moji osobě.Navenek se tváří jako kamarádka,ale pak utrousí nějakou štiplavou poznámku , vůči mji osobě.Já nechci vyvolávat spory a hádat se, tak raději to přecházím.Teď to došlo do takové fáze,že zase vesele vyvařuje.Když řekneme něco co se ji nelíbí,tak nám vysloveně řekne,že nám to zakazuje.Př.když jsme řekli,že chceme na dovolenou do turecka,tak řekla,že nás tam nepustí.Na to jsem ji už řekla,že jsme dosělí a že se jí ptát nebudeme.Ani tohle prostě nezabralo.Příjde mi, že nemá mantinely.I když se s manželem snažíme je nastavit, pořád dělá vše pro to,aby nám ukázala, jak ji to nezajímá.Příkladů,jako byl ten s tím jak mě shodila před chlapama na stavbě mám snad milión.Vím,že je to manželova maminka a nikdy bych nedopustila, aby bylo zle mezi rodinou.Ale na tohle už nemám.Asi jsou to malichernosti, ale vytáčejí mě do nejvyšších obrátek.Ona má problém s pitím,ale to ji přece
evka
problémy s tchyní
1/1Dobrý den, samozřejmě mám problém s tchýni.Absolutně nerespektuje naše rozhodnutí.Ikdyž jsme i s manželem s ní několikrát mluvili a důrazně ji dali najevo co si přejeme a co ne.Nyní s manželem stavíme,bohužel hned vedle ní.Jasně jsme ji řekli,že už dávno uplynula doba kdy se po stavbách vyvařovalo a že to na stavbě nejsou kamarádi,ale lidi které si dost solidně platíme a ať jim tam nic nenosí.Po prvním domlouvání se postavila na stavbu vedle mě a nahlas se mě před všema zaptala,tak aby to všichni slyšeli,jestli může chlapům udělat svačinu,nebo na ni budu zase nas.aná jako posledně.V tu chvli by se ve mě krve nedořezalo,nicméně jsem mlčela a pak ji řekla,že to prostě přehnala.Když jsem ji začla ignorovat,tak přišla s tím,že to teda chápe a už jim nic dělat nebude.Nebylo dlouho od toho incidentu a na stavbě se zase objevovaly svačinky,které chlapi stejně nejedli.Přišlo druhé kolo domluvy,ale tot aky netrvalo moc dlouho.Naštěstí manžel stojí za mnou.SDnažil se s ní bavit i o tom, že
evka
problémy s tchyní
Dobrý den, s přítelem (28, já 25) jsme spolu už 5 a půlroku. Musím uznat že první 4 roky jsme byli dost zamilovaný a i když zde byli problémy s přítelovou matkou zvládala jsem to více méně v pohodě. Bohužel po roce v cizině jsme se vrátili domů a rozhodli se sestěhovat. Oba jsme si našli práci a já doufala že bude vše dokonalé. Avšak už dříve byla tchýně dost závislá na synovi. Jeden čas ji i živil. A ona špatně nese že se odstěhoval. Asi mi to i dává za vinu a chce s námi trápit téměř veškerý čas. Pritel vždy argumentuje, že přece nebude sama doma. Ze ji ma rad a musi se o ni postarat nez se jeho mladsi bratr vrati ze zahranici. Me uz dochazeji sily. Staram se o byt, jezdim za ni a nemam zadny skoro společenský zivot. Pritelovi to nevadi, porad rika ze nechape proc bychim meli chodit ven, kdyz muzeme jet za ni a projit se. Nema skoro zadne kamarady a me ro ubiji. Uz jsme se i malem rozesli. Zacinam koukat uz i jinde. Jsem zoufala.
Iva
problémy s tchyní
Dobrý den, Ady, nevím, mě osobně nepřijde úplně normální nenávidět dvouleté dítě, asi bych se na vašem místě zamyslela nad tím, co za tím skutečně vězí. Je možné, že máte něco nevyřešeného v sobě. Co od tchýně vlastně čekáte, že se bude stoprocentně věnovat jen vašemu dítěti, když má svoje malé? Proč vám vadí, že posílá peníze na účet svému novému příteli, co je vám do jejích financí? Pokud bydlíte s nimi, tak se odstěhujte a případné návštěvy regulujte, pokud vám to dítě tak strašně vadí. Stejně si ale myslím, že byste si tuhle averzi měla vyřešit hlavně v sobě.
pro ady
problémy s tchyní
vzkaz pro Ady, která nesnáší dvouletého syna své tchyně: Nežárlíte náhodou na to, že tchyně nyní upozadila starší a dospělé děti a vnoučka, protože má nyní vlastní malé dítě? Když nad tím trochu popřemýšlíte, tak si možná uvědomíte, že děláte to stejné, chcete aby vaše dítě, její vnuk, a váš partner, její syn, byli u ní na prvním místě. A proč by vám měla pomáhat s přestavbou? Vy jste jí také pomáhali? A proč kvůli tomu děláte hysterické scény a vynucujete si aby to to bylo podle Vás? Možná by Vám pomohlo si uvědomit, že v životě není vždycky všechno jak chceme :-)
kytka
problémy s tchyní
Nyní jsem jí řekla, že když jezdí s ním, tak se malému nevěnuje, tak se mohla přetrhnout, ale hlídala ho její matka. S přítelem se po každé návštěvě strašně hádáme a já chytam hysterický záchvaty breku a mam ještě následující dny deprese z toho, že zase přijede, a že spolu nemáme být, protože má kvůli mě jen problémy. Přítel by si mě chtěl vzít, ale já přestože ho miluji,tak plánuji rozchod, protože už si připadám jako blázen. Nechci se ho vzdát, ale nevim, co mam dělat, když na jeho nevlastního bratra si nezvyknu, dokonce mě děsí, že by měl být na svatbě. Zkrátka ho vidim jako obrovskou překážku, co se týče vztahu mého syna a jeho babičky, ale i mého přítele a jeho matky. Podotýkám, že přítel má k tomu dítěti neutrální vztah, a když mi tchyně něco vpálí, tak u toho neni, sice mi věří, ale nevidí to jako takový problém.
Za váš názor moc děkuji. Vím, že jsem nepoložila otázky a mam jednu hlavní, fakt jsem taková hysterka a blázen, že někoho umím tolik nesnášet, ačkoliv jsou mu dva roky?
Ady pokračování
problémy s tchyní
Dobrý den, potřebuji prosím radu. Tchyně(45) má dvouleté dítě, které nesnášim. Nám se letos narodil syn a ona má tendence všechno vědět líp než my. Navíc podle mě kašle na svoje původní děti. Přítel je od ní 6km a ona mu posílá peníze k narozeninám na účet, s přestavbou domu nám taky díky tomu nikdo nepomohl, atd.. Byla jsem za ní a vysvětlila jí, co mi vadí a ona se tvářila, jak to chápe, ale z toho, že nechci, aby se její dítě s tim našim stýkalo, nepochopila nic. A já už ho vážně nemůžu vystát, úplně se mi všechno sevře, když ho zahlédnu a mam strašný strach o své dítě, protože to její je jako tank a ona má na stará kolena jakousi volnou výchovu, takže ho ani nijak neokřikne, když něco dělá špatně. Dříve mi vadil jen on, ale ona teď začala každou návštěvu dělat, nějaké naschvály a vadí mi tedy i ona, ale chci, aby můj syn měl plnohodnotnou babičku, kterou podle mě ona s dítětem na krku nebude.
Ady
problémy s tchyní
sama ho k tomu vychovala. Tchýně o mém rozhodnutí ví, nic si z toho ale nedělá, nejdůležitější je pro ní, že uvidí svého syna, což zdůrazňuji, že jsem svému manželovi nikdy nezakázala. Řekla jsem mu, ať si za rodiči jezdí, jak chce, ale mě z toho vynechá, což tchýni naprosto vyhovuje – až mě překvapilo, s jakým nadšením toto uvítala, a jak jí nechybím, což v synovi ještě donedávna vzbuzovala. Nevím, co dál...Vím, že tchýně s tchánem tady vždy budou a takové řešení není ideální. Oni už ale jiní nebudou a už vůbec ne kvůli tomu, že si něco já přeju. S manželem ještě nemáme děti, ale pokoušíme se o ně. Bojím se, že s dětmi se náš vztah jen vyostří. Jen chci šťastné a klidné manželství..které mám, dokud se na něm nepodepisuje vliv příšerné tchýně - takové označení jsem použila kvůli stejnojmennému filmu. Asi takový vztah je mezi mnou a mou tchýní. Jak s tímto naložit?
Viktorie
problémy s tchyní
s tím jsou jakékoli problémy nijaké...Nevím ale, jak dál. Bolí mě, když vidím, jak vztah tchýně-snacha může být příjemný, nevím, proč jsem pro svoji tchýni takovým nepřítelem. Jejího syna jsem neopustila ani v nejtěžších chvílích jeho života, díky mně a mé podpoře má vysoké vzdělání, práci snů, ani já nejsem žádným "blbem", má pracovní pozice je velice vážená, o jejího syna se starám v podstatě jako o děcko, má na růžích ustláno, mohl skončit mnohem hůř. Ani chování mého tchána není o nic lepší, ten se mnou nebojuje, nicméně je příkladný podpantoflák, takže nikdy nevystoupí proti své ženě a tiše takové chování toleruje. Vztahy se natolik vyostřili, že jsem řekla manželovi, že jeho rodiče už nechci nikdy vidět, ani u nás ani k nim už nikdy nepřijedu. Manžel mé rozhodnutí naprosto chápe, neřekl žádného slova proti tomu, ví, jaká je jeho matka. Bojím se ale, že když má dojít ke konfliktu s jeho mámou, nikdy jí nedokáže ustoupit, je až moc hodný, jeho máma ví, co na něho může použít, - otázka upravena poradcem
Viktorie
problémy s tchyní
oznámili naše zásnuby,neřekla k tomu nic, i přes 7 let našeho vztahu byla překvapená, že svatba musí být. Pro názorný příklad, oba s manželem dojíždíme do práce každý den, manžel má v práci kolegu, který bydlí ve stejném městě jako tchýně s tchánem a jednou na návštěvě tchýni mezi zuby ujela otázka, proč manžel nebydlí u nich doma a nedojíždí s ním - nevím, jak do takového způsobu života zapadám já...Potřebuje lidi kolem sebe ovládat, manipulovat, vše musí být podle jejích představ, ale já jsem člověk, který si todle nenechá líbit. Manžel po několika peripetiích už stojí při mně, nicméně pořád je to jeho máma a je pro něj těžké s ní bojovat, je moc hodný, i tak mám někdy pocit, že mě řekne něco jiného a své matce také. Několikrát jsem chtěla vztah ukončit právě kvůli tchýni, ale nedokážu to dotáhnout do konce - i kvůli výše zmíněné tragické události, která manžela postihla. Stále mám na paměti ten strach, utrpení a bolest, kdy můžete přijít nadobro o milovanou osobu a ve srovnání
Viktorie
problémy s tchyní
pohled, kterým mě vždy uvítá mezi dveřmi. Nevoláme si, nebavíme se spolu, pokud náhodou manžel z místnosti odejde, nastane hrobové ticho, nemáme žádnou společnou řeč, takže vždy mluví o svém synovi, když byl malý. K narozeninám, svátku dostanu vždy nějaký dar, který je užitečný i pro jejího syna - několikadenní pobyty v hotelu pro dva, věci do kuchyně, na úklid, čokolády, alkohol atd. Mně samotné se na můj život, přání, sny, problémy nezeptá. Když si něco nepřeju, tak to nerespektuje, dříve tímto způsobem bojovala za mými zády, teď už mi to dává na vědomí přímo přede mnou. Chodí na nevítané návštěvy, vždy je to však podle jejího názoru v pořádku, nic špatného nedělá, v ideálním případě pošle svého manžela dopředu a sama se schovává v blízkosti našeho domu, takže se manžel zvedne a jde za ní. Mám pocit, že trpí tzv. opičí láskou ke svému synovi a já to odnáším. Z našeho vztahu nemá radost, vnímá mě jako osobu, která jí bere jejího syna, neustále by ho chtěla mít u sebe, když jsme jí
Viktorie
problémy s tchyní
Zdravím,
připojuji se s problémy se svou tchýní. S manželem jsme spolu 8 let, náš vztah je "unikátní" v tom, že v počátcích naší známosti manžel po dopravní nehodě strávil v nemocnici v kómatu několik měsíců a další půlrok se pomalu vracel zpět k běžnému životu. Na manželovi zranění nezanechalo žádné trvalé následky, jak psychické, tak fyzické, nicméně já prožívala cca půl roku ve strachu, že umře a další půl roku ve strachu, že jsem o něj přišla jako o partnera, když k lásce k člověku se nedá nutit. Nicméně vše dopadlo dobře, manžel je pro mě teď už mohu říci oporou se vším všudy, naučili jsme se spolu vycházet a navzájem respektovat. Bohužel to se nedá říci o manželově matce a bohužel i manželovo otci. S tchýní nemám vůbec dobrý vztah, při jakékoli návštěvě, ať u ní doma nebo u nás mě neustále ignoruje, všímá si pouze svého syna a ptá se ho na věci, které se týkají pouze jeho osoby, já pro ně funguju jen jako služka, která jim podstrojuje, a to jsem zapomněla zmínit její vražedný - otázka upravena poradcem
Viktorie
problémy s tchyní
pokračování: hodně dotklo. Opravdu nechápu, o co jí jde. Je sama, mému příteli to vyčítá, volá neustále opilá, že se na ní akorát vykašlal. Přitom on byl jediný, kdo jí tam pomáhal, když ten její jí okrádal a mlátil. Vždy takto poznám, jak špatně na tom je. Za trest ho vydědila, prý si za to může sám. Uznávám, odstřihl jí, ale jen z toho důvodu, že nechce, aby ovlivňovala do budoucna naše dítě. Já si myslím, že je to správné. Samozřejmě ze strany této rodiny vše schytávám já. Za vše můžu, přítele negativně ovlivňuju a donutila jsem ho se od mámy odstěhovat. Všichni musíme chápat, že ona je chudák a sama, což je, to nepopírám. Ale že mě bolí to, co mi kdy provedla a řekla, to už je věc druhá. Jen jsem stejně sobecká, jak ona. Na to právo nemám. Jak se k tomu postavit? Přítel s ní styk odmítá, prý mě a jeho nebude urážet. Prý jí má rád ale ona že prý také upřednostnila tyrana, tak ať si to "vyžere". nechci být prostředníkem jejich boje. Mám se rozejít a odpoutat se od této rodiny? Děkuji - otázka upravena poradcem
Štěpina
problémy s tchyní
Zdravím Vás. Mám "celoživotní" problém se svojí tchyní. Ve zkratce. S partnerem (jejím synem), jsme spolu už 10 let, již od začátku mě neměla ráda - to jsem se dozvěděla až náhodou, od přítele, ve slabé chvilce. Dost mě to překvapilo, protože se evidentně přetvařovala. O to větší to pro mě byla rána. Pak jsem se dozvěděla, že to bylo díky tomu, že jsem kdysi pronesla něco ve smyslu "že mu říkám, co bude dělat". Snad že druhý den bude v pohodě, nebo nevím. Od té doby na mě nasazuje, pomlouvá mě u jeho kamarádů. To už je ale historie, tak to začalo. Pak se od ní odstěhoval a nastalo peklo. Přidala i nadávky a urážky. Já si to nenechala líbit, tudíž to bylo ještě horší. Prostě neumím mlčet. Sama má doma gamblera, alkoholika a zlodějíčka, který ji mlátí a celou rodinu tyranizoval. Na poznámku mého přítele, proč s ním je odpovídá "to je moje věc". Tak proč útočí na mě? Jeho ona omlouvá a na mě nasazuje. Vrcholem bylo, když se dozvěděla, že čekáme dítě, že není ráda, že se mnou je. To se mě - otázka upravena poradcem
Štěpina
problémy s tchyní
pro Malabelo - Dobrý den, měl jsem podobnou zkušenost, jako má Váš manžel, se svou matkou. Boužel, i když je to jeho máma, tak je schopná ho ne/vědomně zcela umořit a paralizovat ve všech směrech, a tím zlikvidovat i vaše společné manželství. Jediné co on může udělat, je úplně se distancovat od své matky. Citově je to pro něj vnitřně těžké. Je to stále jeho máma. Měla byste ho pak podporovat a netlačit na něj, protože manžel i potom bude mít silné výčitky, že to udělal. Jeho matka se opravdu nezmění a bude to čím dál horší, její výpady se stanou čím dál častější a bezohlednější. Balance nebo rovnáha se v tomhle případě najít nedá. Hodně štěstí a pevné nervy.
Vláďa
problémy s tchyní
Dobrý den, mám bohužel takovou tu typickou hroznou tchýni. S výchovou syna se zasekla, tak v jeho 5 letech a od té doby se k němu chová stejně. Je mu skoro třicet a bohužel je to jedináček. Ona má tedy potřebu se semnou asi poměřovat a o něj soupeřit, ačkoli já s ní vůbec nesoupeřím a nechávám ji ať se klidně o něj stará jak potřebuje. Manžel to ale snáší mnohem hůř, pořád mu něco vyčítá, všechno dělá špatně, málo k ní jezdí, neudělá co mu řekne atp. Bohužel se s ní nedá mluvit, každou situaci obrátí proti sobě, jakmile se jí manžel snaží vysvětlit, že máme na něco jiný názor, tak ho začne psychicky vydírat. Říká mu, že jí nemá rád, že ho štvu proti ní atp. Není to pravda, naopak se snažím aby měl s ní hezký vztah, zvu ji i tchána k nám atp. Manžel už je z toho na prášky (doslova), už si párkrát muzel vzít neurol, protože měl opravdu zimnice a horečky jenom z toho stresu z ní. Myslela jsem, že by jim pomohlo sezení u psychologa, ale tchýně prý nepřijme žádný cizí názor co je proti ní.
malabelo
problémy s tchyní
Trpím depresem? Jsem blázen? Potřebuji psychiatra? Dobrý den jsem 25 let vdaná máme jednoho syna a bydlíme u manželovi maminky( teda udělali jsem si potkroví) Poslední dobou se s maželem jenom hádáme...řekla bych ,že převážně kvůli blbostem,poslední dobou k vůli synovi nebo manželově mamince.Syn má 19 let a manželovi a tchýni pořád na něm něco vadí,pořád se jim zdá ,že nic nedělá( já snima nesouhlasím,myslím si ,že dělá možná víc než jeho vrstevníci) No a pak je tu velký kámen úrazu bydlíme s manželovou maminku už asi 20let a za ty léta jsem si tu pořád nezvykla a připadám si tam pořád jako cizí. Všechno co se u nás šustnech ,hned tchýně ví a do všeho se motá,kolikrá mě řekla,že je to její barák a že se tam roztahuji,když se hnu v baráku nebo na dvorku hned ji mám za zádama,když se něco dělá na baráku tak to manžel řeší s ní a ne se mnou,když se dohadujeme vždy se začne do toho mýchat zrovna dneska a to už mě rupli nervy a trochu jsem do ní ruku bouchla teda přesně nevím sehrálo se to tak rychle
Martina
problémy s tchyní
Dobrý den, můj vzkaz je pro Zuzanu a její problémy s tchýní. Taky jsem měla podobné zážitky v dvougeneračním bydlení s tchýní, též jsem si prošla obdobím averze apod. a taky jsem se neuměla podívat na věc z jejího úhlu. Až zpětně jsem ocenila výhody společného bydlení - okamžité hlídání dětí, jejich pocit bezpečí když se v naší nepřítomnosti nemusely vracet do prázdného domu, dohled nad domem při našich dovolených apod. Vždycky má každá situace plusy i zápory. A teď jsem sama tchýně a přestože jsem si celý život říkala, že já budu tchýně tolerantní, stejně to mezi mnou a snachou někdy jiskří...asi i to k životu patří. Tak si Zuzanko nekažte život nenávistnými pocity, buďte ráda že Vám tchýně vychovala jak říkáte správného chlapa a hlavně si tak jak bylo řečeno, vymezte navzájem teritoria.
Tak hodně štěstí s miminkem, Zuzanko!
Taky tchýně...
problémy s tchyní
Dobrý den,

již jsem jeden dotaz posílala ale chtěla bych se zeptat i na další názor. Psala jsem ohledně tchyně, která je pasivní věčná trpitelka...teď již manžel, byl zvyklý ji cepovat, jak tomu sám říká aby vůbec něco udělala. Jen leží u tv, bez koníčků, na vše milion výmluv, proč cokoliv nejde. Nevím, jak mu mám už vysvětlit, aby za ni nedělal rozhodnutí, vymýšlení čehokoliv..chápu, že jí pomůže při výběru nové kuchyně ale byť se snaží tak i tak mu občas ujede, že za ni řeší byť i malou „blbost“. Nějak se mu snažím vysvětlit, že už má novou rodinu a po svatební cestě, už nás bude třeba i víc...že nemůže řídit život neschopné matce...jako by mu nepřišlo, že takto je to špatně...
Vlaďka
problémy s tchyní
Dobry den.Mam velky problem s tchyni.Jsem s partnerem 4 roky s toho 3 bydlime v dvogeneracnim dome a uvazuji jestli se nemam odstehovat.S tchyni mam cim dal vic problemu a vic a vic veci mi zacina vadit.Dava vic najevo,jak je pani domu,vse musi byt podle ni a kdyz reknu svuj nazor nebo vyjimecne s necim nesouhlasim tak je zle a dusno i par dni.Kazdy doma neco dela,ale ona furt vede reci jak vsechno dela sama,ze se nezastavi,nema ani cas si neco precist(pritom ho ma) chlapi ji vetsinou musi byt pri ruce kdyz nejsou tak nadava a krici(coz uz me i parkrat probudilo) kdyz s parnerem neco delame na zahrade tak nam do toho porad mluvi a furt chce pomahat(spis prekazi nebo jsou v tom zmatky)kdyz nahodou neco delame bez ni tak to musi zkontrolovat .Dava mi najevo jak ma vse v malyku,rika jak je vyborna kucharka atd,jak v mych letech(me je 30 a ji 71) mela davno deti a zvladala pestovat na zahrade atd..zacina mit castejsi narazky na me,treba dnes:mluvim s pritelem a rekla jsem ze nemam cas a ona hned na to:ty a nemas cas?Vzdyt nic nedelas,ty mas casu jako nikdo..Jsem pul roku doma ze zdr.duvodu a na doporuceni lekare.Tak mi taky rekla ze jsem si to tak rozhodla ja a ze je to semnou doma k nevydrzeni.O domacnost se normalne staram o zahradu jak kdy,neni mi prijemne byt pod jejim dohledem a kdyz neco chcem udelat,tak ze musi sama ze to neumime(treba zalejvat)Uz nevim co mam delat,uz jsem asi i zaujata,ale silene me to unavuje a jsem z ni nestastna.Jdu spat a rikam si co zas zitra bude..navrhovala jsem partnerovi se odstehovat ne daleko a k rodicum treba jezdit na vikendy,dovolenou..a jednou se do domu vratit,to ale nechce.Rekli mi ze kdyz se mi tu furt neco nelibi tak at se odstehuju ze on tu rodice samotny nenecha,ja ho z jedne strany chapu rodicum je 70,ale kdyz to s maminkou nefunguje?Uz se kvuly ni hodne hadame a pritele uz to taky nebavy prijde mi ze vztah jde do haje..Za necele 2 mesice mame postoupit umele oplodneni(3 krat jsme potratili)a normalni cestou mit miminko nemuzu.A ja jsem na pochybach
jestli do toho s partnerem ji..ja nechci partnera opustit,ale nechci ani zit s jeho matkou,bojim se az bude miminko ze to bude vse horsi,bude mluvit do vychovy a tak ona takova bohuzel je a vi ze ma vzdycky pravdu(i nemela,ale nepriznala) mam svych starosti dost a jeste se hodne trapim kvuly ni..taky mi rekla ze ma starosti kvuly me..nevim jak dal..je mi k placi s toho ze partner nechce jit semnou,je to nejlepsi chlap ktereho jsem mela,zatim mam.
Zuzana
problémy s tchyní
(Pokračování)
Najednou po víkendu kdy jsem byla s přítelem a jeho rodiči, přítel uplně obrátil. Práci si tu už hledat nechce a hledá si práci ve firmě kde pracuje jeho otec a prý, že by bydlel u rodičů. Vůbec tomu nerozumím, tvrdí že se mnou chce být, ale že má strach že to bude stejné jako dřív. Přitom když jsme se o tom bavili asi před měsícem, došli jsme k závěru, že jsme ve vztahu vážnější problémy nikdy neměli. Potřebovali jsme pauzu, protože mi najednou začal všechno vyčítat a podezírám z toho opět jeho matku. V tom půl roku před rozchodem jsem už k jeho rodičům s ním nejezdila. Vždy se vrátil uplně vyměněný a nedalo se to už vydržet. Bojím se, že nás přítelova matka opět rozeštve. Má na něj velký vliv a pořád o mě říká něco špatného. Přitom nechápu kde na to všechno přišla, ani mě pořádně nezná. Snad ještě horší názor na mě má jeho sestra, která se mnou vubec nestýká. Nechci se s ním rozejít jen kvuli tomu, že mě nesnáší jeho rodina. Co se s tím dá dělat?
Klára
problémy s tchyní
Dobrý den. Pět let jsem žila se svým přítelem a posledního půl roku to bylo k nevydržení dělali jsme si naschváli, pořád jsme se hádali a tak jsme se dohodli, že se rozejdeme a já jsem se oodstěhovala. Po několika měsících jsme si začali psát a volat a cca po půl roce od rozchodu jsme se dali zase dohromady. Vzhledem k tomu, že mám teď dobrou práci, udržujeme vztah na dálku a trvá to zatím asi 3 měsíce, ale vše jsme si srovnali a myslela jsem že nám odloučení a i současné stýkání pouze o víkendech prospělo. Začali jsme uvažovat o tom, že bychom spolu zase bydleli. Přítel v současném zaměstnání není spokojený a již delší dobu chtěl odejít. Vzal to tedy jako příležitost najít si práci poblíž aby mohl bydlet se mnou. Brali jsme to jako nový začátek. Pproblém však je, že jeho matka mě nemá ráda. Má se mnou pořád nějaký problém. Měla vlastně radost když jsme se rozešli, neustále mě pomlouvá. Rozmlouvá mu aby se mnou byl, vymýšli scénáře jak hrozné to bude kdyby se mnou bydlel.
Klára
problémy s tchyní
Dobrý den, jak mám jednat v situaci, kdy maminka citově i existenčně vydírá mého manžela.
Chce po něm peníze, i když se svým manželem (tchánem) jsou zdraví a dobře vydělávají. Vzali si před 15 lety půjčku na 200.000 Kč a do dnešního dne nemají téměř nic splaceno, i když mají zastavený dům. Jeho maminka i tatínek zdědili po svých rodičích hromadu peněz v hotovosti, ale vždycky to použili na nesmysly, dluhy si neplatí a vydírají nás. Kromě manžela (je nejstarší) mají ještě 3 dcery - "dokonalé a nedotknutelné" princezny, které velmi podporují, nicméně k manželovi se chovají opačně (po dcerách by nechtěli ani 1 Kč). A když jim manžel nejde na ruku, tak je jeho maminka schopna vyvádět hysterické scény, posílá pořád sms, že se má okamžitě ukázat atd. Musím podotknout, že tchýně je hysterická a s jeho otcem nemá dobrý vztah, nemají žádné koníčky, jen pomlouvají lidi kolem sebe a závidí. Manžel je z vydírání rozhozený a na závěr to odnesu já. Odmítám za někoho něco platit ... Díky za odpověď
- otázka upravena poradcem
Terez
problémy s tchyní
Dobrý den. Prosím vás o pomoc. S přítelem jsme 8 let.. Po 4 letech jsme se sestehovali. On má totiž dům, ale v něm matku. Byla hrozně fajn na začátku velmi jsme si rozuměli, ale vše se změnilo co jsem se nastehovala na stálo.. Jenomže po půl roce to začalo. Začala si diktovat podmínky a, že nebude přispívat na elektřinu a tak. Já ještě nepracoval jen přítel. Pak začala dělat hrozné naschvaly.. Trikrate jsem ji odpustila. Opravdu ji nenávidím z celé své duše.. Nedokážu se na ni už ani podívat a ani cítit i sebe. první věc co mě udělala byla to že mě před přítel začala urážet., že jsem svi** a samé sprosté nadávky. To jsem ji odpustila a jela na novo pak jsme měli s přítelem naplánovaný výlet udělala opět husterickou scénu. Stejně jsem povolila a bavila se s ní dal a dokončila to tom že se domlouvala s přitelovym bratrem že me pošlou vyhruzny dopis. Je toho ještě víc Opravdu už přemýšlím že odejdu. Cítím že to psychicky nezvládám. Nevím jak pokračovat. Žít s ní v jednom domě
Petra
problémy s tchyní
Dobrý den,s mužem jsme psali-jak se máme chovat když se tchyně urazila,protože jsme ji s mužem-s její synem-chtěli stanovit pravidla-ohledně naší 3 měsíční dcerky?Ano je to její první vnučka,žije s manželem,do práce nechodí a ani nebude.myslím,že před narozením malé jsme vycházeli dobře.Začalo se to měnit v mém těhotenství-nenápadnými příkazy co budu muset,co nemůžu,že snad nemyslím vážně,že na ni budu mluvit slovensky atd.Můj muž se ji snažil a snaží vysvětlovat pravidla stále dokola.Jak hrách o zeď,takže ho to přestává bavit a trápí se-což chápu.Nejde jen o mně,jemu se také nelíbili věci,které dělala a sám se rozhodl jít za ní a promluvit si s ní.Ale samozřejmě já jsem ta,která ho očkuje proti ní.V každém případě mi zavolala a řekla,že moje prosby ohledně malé a mé osoby bere jako šikanu.od syna jako buzerování a uzemňování a to si nenechá.Už nevíme jak to řešit.A myslím,že nikdy jsme nic neřekli tak závažného,stále jsme prosili-např.nezvedejPROSÍM bez zavinovačky má14dní.Ani náhodou
Z+P
problémy s tchyní
Dobrý den paní doktorko,

chtěla bych Vás poprosit, pokud to není hloupé o jakési sepsání argumentu, kterým bych tchyni řekla, že s budoucím manželem si chceme žít svůj život jako nová rodina, že nebudeme vyplňovat její prázdný život. Tchyně má jen jeho, navíc si zvykla, že za ni vše řeší, i platil...že jí i dost vyplňoval život protože ona sama nemá kamarádky, rodinu, koníčky, prostě nic, jen televizi. Není to o tom, že bychom se na ni chtěli „vykašlat“ ale nějak rozumě formulovat to, že chceme mít především svůj život. Budoucí tchyně jakoby měla pocit, že jí ho beru, byť je to hloupost, je to proste jeho matka....ale prostě ten pocit nějak má a byť je pro mě pochopitelný...ale ten problém u ní bude i v tom, že není zvyklá za sebe nic řešit, není aktivní, naopak strašně pasivní člověk, který si zvyknul hodit problém, starost na druhé. Proto se mé obavy nastavení hranic týkají i toho, zda vůbec bude schopná svůj život žít sama. Moc děkuji
Vlaďka
problémy s tchyní
Dobrý den, problém s tchýní se netýká mě, ale mé matky. Moje babička, otcova matka, se k mé matce chová opravdu neuvěřitelně zle, od doby, co se mí rodiče vzali. Rodiče mají společný podnik, zahradnictví, ve kterém babička žije celý život, my s rodinou žijeme jinde. Moje mamka tam dře celé dny, ale babička se k ní chová hůř než k vidlím a mamku to trápí čím dál víc. Jde o hloupé věci, jako že babička navaří pro všechny, ale mamce řekne že nezbylo, nebo jí ignoruje, či pomlouvá a poštvává proti ní i dědu a tetu z tátovy strany. Přijde mi to strašně nefér, protože mamka je úžasný člověk, pořád se snaží s ní vycházet, mnohokrát si s ní zkoušela promluvit, ale nic nepomáhá. Chtěla bych poradit, jestli si myslíte, že je zde něco, co bych mohla udělat pro zlepšení situace já. Nevím, zda je dobrý nápad promluvit si s babičkou, nerada bych to ještě zhoršila, ale ubíjí mě vidět moji mamku nešťastnou. Předem moc děkuji za radu.
Kristýna
problémy s tchyní
Dobrý den,

chtěla bych znát Váš názor. Jedná se o „mou“ tchyni. S nastávajícím, už jsme byli u párového psychologa s tím, že tchyně vědomky či nevědomky nám neustále zasahuje do života. Je totiž sama, má jen jeho, žádné kamarádky, příbuzné.. je velice nesoběstačná, na vše má výmluvy, dohodnuté slovo málokdy dodrží, bohužel musím říct je i lenivá(leží jen před televizí, zahrnuté závěsy, prostě jako v kobce), nenese za sebe odpovědnost, vše doposud řešil její syn za ni. Zařizování, placení a podobně. U poradkyně, jsme se tedy již dohodli, že bude potřeba nastavit hranice, jisté věci jsme si vysvětlili, že to není o tom, že bych jí/jim nechtěla pomoci ale že to má své hranice....přesto se mi stále nějak moc nedaří, se povznést nad to, že ona svou nezodpovědností a neschopností žít svůj život a řídit si jej, stále zasahuje do života..vědomky či nevědomky...nehledě na to, že jsme oba pro ni už dost udělali ale ona se k nám ani nechová slušně, naopak si „kopne“...jedovatě.
Milena
problémy s tchyní
2/2
můj manžel stojí za mnou,ale je to nepříjemná situace.Bydlíme asi 5min od sebe na stejném sídlišti a malou už 3týdny neviděla.Stále dokola tvrdí, že nám chtěla jen pomoct.Samozřejmě jde o víc věcí, ten kočárek byl jenom příklad na dokreslení situace.Nebo si vzala kočárek s tím,že já ať si zůstanu doma i když jsem ji říkala,že taky by jsem ráda s mojí dcerou ven a spát nechci..Stále říka,jak má nárok vidět malou ale nepřijde sem.Myslí si že dceru syn veme k nim, ale on to odmítá a ja by jsem to už nedovolila.Přemýšlime i nad odstěhováním se. Aby jsem to nějak ukončila. Máme počkat ať se odurazí?už jsme paranoidní, jestli nás nedá na soud nebo nepošle sociálku. Už ji vůbec neveříme a ani nechceme aby malou měla bez naší přítomnosti.Jen dodám,že jsem ji volala,psala milou sms aťpřijde,že ji máme všichni 3rádi-teď už se to samozřejmě změnilo z mé strany-ale nic.Takže vstřícnou ruku jsem ji už podala několikrát. Se mnou ještě ani o tom nepromluvila-byl tam nejdříve syn,aby to vzala líp
Z+P
problémy s tchyní
1/1Dobrý den,
jak se máme chovat v situaci,kde se tchyně urazila,protože jsme ji s manželem-s její synem-chtěli stanovit pravidla/hranice-ohledně naší 3 měsíční dcerky?Nerespektovala to,o co jsem ji ohledně dcery poprosili,dá se říct,nerespektuje ani mně.Možná ani syna.Stále si to udělala dle sebe a chtěla to řídit.Moc si neuvědomila,že je to naše dcera.Došlo to až k tomu,že kope kolem sebe,dokola mně uráží-přes syna-jednou že mám laktační psychózu,pak jsem i s manželem nervák,pak mám zklidnit hormon,pak že jsem zmanipulovala jejich syna proti nim...A při tom jsme ji volali k nám,aby jsme si ohledně pravidel normálně promluvili.Manžel ji napsal i dopis,protože nechtěla poslouchat a byla z toho zhrozená,co to na ni sepisuje.Prý se nenechá buzerovat a uzemňovat.A při tom šlo o jednoduchou věc-když jsme ji poprosili aby kvůli počasí tlačila kočár před bytovkou,tak aby to respektovala.Ne,šla někam úplně jinam.A prý je o generaci starší,co si to dovoluji,že ji budu říkat,co s vnučkou dělat
Z+P
problémy s tchyní
Dobrý den, mám dotaz jak vyřešit situaci s nastávající tchýní. Je hodně zahořklá a zlá. Už jsem si s ní promluvila a její odpověď proč se tak chová byla jen,že jsem stará pro jejího syna. Situace se má tak ,že mě je 35let, partnerovi 24let, jsme spolu přes rok, už i spolu bydlíme, já mám z předchozího manželství 13letého syna,který je na střídačku u mě nebo u tatínka tak asi po týdnu. Doma nám vše funguje, jsem v začínajícím stádiu těhotenství, můj přítel to slavnostně oznámil rodičům a ona opět nebyla dvakrát nadšená. Zajímám se o duši a numerologii a posmrtný život, vím,že je můj partner karmicky ovlivněn svou matkou,že mu dělala ze života peklo. Já jsem hodně citlivá a špatně to snáším, mrzí mne to. Jelikož budeme bydlet ve stejné vesnici. A on mi sdělila,že se rozhodně nebude rodinovat, ze začátku pokud nevěděla kolik mi je let tak to v celku i šlo, to jsem se s ní ani moc nenavštěvovala, myslela si totiž ,že mi je 25 vypadám mladší než jsem. Co s tím,aby mne to netrápilo?děkuji
Markéta
problémy s tchyní
Dobrý den, potřebovala bych radu. S přítelem jsme spolu 3 a půl roku, máme spolu ročního syna a nedávno jsme se přestěhovali do zahraničí. Předtím jsme bydleli u jeho mamky, která byla sama. Neustále partnerovi volá ,klidně i 3x denně a ptá se ,co v průběhu dne dělal. Kolikrát jsme se pohádali a on to řešil přes ní. Přítel jí proti mě poštval ,až to došlo k tomu ,že si jeho matka stojí za tím aby přiletěl zpátky domů i s našim synem. Samozřejmě beze mě. Nevím si už rady, o syna nechci přijít. Letěla jsem do zahraničí s tím ,že už nám konečně nebude zasahovat do všeho ,ale přesto i když jsem tak daleko si přijdu jako kdyby s námi žila pořád. Partner jí vždy všechno odkýve, a mě pokaždé před všemi poníží. Kolikrát jsem chtěla mezi mnou a tchýni nastavit meze a vyjít si vstříc ,bez hádek. Místo toho jsem dostala vynadáno tím způsobem ,že ona ví jak to chodí + další vulgární slova ,které tu nechci psát. Už dva roky doufám ,že přítel dostane rozum a uvědomí si ,jak se cítím. Ale nic...
Michaela
problémy s tchyní
Tchýně se nám snaží rozbít rodinu. Nejprve přesvědčovala mou ženu, že jsem hajzl, děti kvůli mě trpí a že by se měla rozvést. I mě chodila žalovat na ženu, když dělala něco co mi mohlo vadit, snažila se zasít svár. Když to nepomáhalo, začala být na mou ženu zlá, psychicky ji týrala a ta tím trpěla. Mě strašila udáním za zneužívání dětí. Řešil jsem na sociálce, která pouze prověřila, že se našim dětem nic neděje. Tchyně nás pomlouvá v širokém okolí, švagr, který s ní má dobrý vztah, se rozhodl být neutrální. Tchýně je výborná lhářka, mile se na člověka usmívá a přitom mu za zády podle intrikuje, myslím, že trpí histrionskou poruchou. Byli jsme i v poradně u psych. omluvila se, že neví, jak by nám pomohla. Manželka nakonec s T. přestala komunikovat. T na mě žárlí. Nyní jsem zjistil, že nabádá mého syna (7), že má 'zavolat nějakým pánům a říct jim, že je táta trápí, nejvíc dceru (2,5), a že chce abych šel do vězení'. Když ji nechtěl poslouchat, začala o něm ošklivě mluvit. Co s tím?
Petr
problémy s tchyní
Dobrý den, prosím o radu:
Můj přítel, teda ona to je možná jeho matka, je nezdravě závislá na svých dětech. Má tři děti ve věku 29,31,33 let, 29 je můj přítel a 31,33 jeho dvě starší sestry. Ani jedno dítě není zatím vdané, ženatý. Je to typ ženy, která je ryze vesnického typu, v životě si nenabarvila vlasy, Starší generace, 60 let. Má tendenci, aby její děti za ní pořád jezdili, můj přítel, pokud teda není nějaký ples nebo dovolená, jezdí domů za rodičema neustále... nebo když neví, tak ho matka stejně přesvědčí, aby za ní přijel. Když je doma u rodičů, neustále dělá, co mu maminka řekne, normálně se mi třeba celý den neozve, ale v týdnu je na mobilu vyloženě závislý... Ale jak je doma, tak matka zavelí a on skáče jak poskok... co se s tím dá dělat? děkuji
Anna
problémy s tchyní
Dobrý den, paní doktorko, je mi 50 a rok žiji s novým přítelem, který je o rok starší. Je jedináček, který vyrůstal od 6 let jen s matkou, která je dominantní manipulátorka. Nemá kamarádky a veškerý kontakt se světem má přes přítele, vyčítá, že na ní kašle, že za ní málo jezdí, nepomáhá, a když, tak špatně... myslela jsem, že jí jen chybí společnost, nabízela se, že za ní zajdu, promluvím, ale ona stojí jen o syna. Jenže přítele takový (podle mého patologický) vztah s matkou dost ničí. Nedávno ho prosila, aby jí pomohl umřít...měl pak těžkou migrénu, vysoký tlak. Mám o něj strach. Můžu pro něj něco udělat?
Ivana M.
problémy s tchyní
Dobrý den, chtěla bych poradit. Mám problémy s tchýní. Tchýně je takovou generálkou, všichni musí poslouchat (tchán to asi už ze zvyku dělá dobrovolně). Když tam s dětmi a s manželem přijedeme, ona se baví jen s manželem a s dětmi. A i když se zapojím do hovoru, nereaguje, odvrátí hlavu na manžela a v lepším případě odpoví jemu. Manžel ani kolikrát neví, protože přes týden je pryč a s dětmi stehně není. Anebo se baví o lidech, které stejně neznám. Tak tam sedím, koukám. Když odejdu do jiné místnosti, je zle, že se jich straním (do očí mi to tchýně neřekne, vzkazuje přes manžela a ten je naštvaný, jak se chovám k jeho rodičům). Jeden čas jsem si prohlížela přitom časopisy, tchýně si toho všimla, zase bylo zle a do měsíce časopisy, které roky odebírala, odhlásila. Na požadavek manžela tam jezdíme každý týden na celý víkend, ale je to pro mě utrpení, protože se už i několikrát stalo, že se tchýně zničehonič na něco (ne na mě) naštvala a celý víkend se s námi nebavila a vyhýbala se nám (byla třeba ve sklepě nebo v prádelně celý den). Zkoušela jsem i že bychom nejezdili, ale manžel nechce ani slyšet. Dokonce je schopen případně za rodiči odjet sám a nás nechat doma. Mám se nějak jinak ještě vzepřít? Děkuji.
Květa
problémy s tchyní
Dobrý den, můžete mi prosím poradit, jak se mám chovat ke své tchýni? Bydlíme v dvojdomku s manzelovymi rodici 12 let. Od začátku se mě snažila poučovat a radit. Vždy jsem z toho měla pocit, že to dělám špatně. Teď mám zlomenou nohu - na 5 týdnů sádru, a ona stále lituje svého syna, že se o mě a o děti musí starat ( nakoupit, o víkendu uvařit). Přes týden děti ji ve škole , já si objednávám s nimi dovoz obědů. Za celou dobu pro mě nic neudělala. Když už přijde, tak mi jen vykládá, jak ona před 20 lety měla zlomenou nohu na všechno delala , ale ona měla vodící sádru. Když odejde tak bohužel slyším z jejich bytu jak jsem špatná. Nevím co si představuje, jestli mám chodit o berlích nakupovat či co. Přitom sami nic nedělají a všechny končetiny mají zdravé. Jen sedí doma a čeká až jim přivezou oběd. Docela mě to mrzí, manželovi nosí čaj, lituje ho když má rýmu a já poprvé jsem doma a už ji to vadí. Vůbec nemám náladu ji vidět, protože cokoli řeknu, je špatně a nechce se mi obhajovat. Odstěhovat se nemůžeme protože jsme sem neinvestovalo spoustu peněz.
Jitka
problémy s tchyní
Jednou jsem se snažila říct, že ji nechci nahrazovat parnera (protože se vždycky ráda nechávala vydržovat muži), kamarádku, že chci mít i svuj zivot. Má práce je casove narocná a tak volny cas je pro me vzácný. Chci ho trávit konicky a spolecne s partnerem - ne zivot ve trech s ní. Dospelo to do takové fze ze se ji bojime říct, že jsme byli někde na vylete, protože spustí scenu - jakot ze jsme ji nevzali. Copak nemáme právo si vyrazit i bez ní?
Co s tím? Jak na to? Já nevím co jemu říct, on by se pro ni rozkrajel - ale nemá to žádný efekt a ona si toho ani neváží. A me to ubíjí. Jak hlavně jeho zneužívá a že on neumí vymezit nějaké hranice, že jemu to nevadí :-(
Monika-pokračování
problémy s tchyní
Dobrý den,
nevím si už opravdu rady. Mamka od mého partnera prodělala rakovinu. Od té doby se vše změnilo. Nemá partnera, má jen 3 děti a bydlí sama. Jediný můj partner kolem ní lítá. Ona nás citově vydírá, je hypochondr, pro mě vysavač energie, nezodpovědný člověk a někdy opravdu žasnu čím vším dokáže překvapit.
Nemoc má úspěšně za sebou, ale ona se tak necítí. Vyhazuje spoustu peněz za homeopatika (to už několik let, ale ted diky rakovině více), takze se dostala do dluhu. Můj partner ji ted pujcil 20 000kc (myslím si, že mu to ani nevrátí).
Porad k ni jezdime - navstevy 2x tydne jsou malo (jinak jsou pak vycitky, ze ji nemame radi, ze se za ni ani nestavime). Telefonuje alespon 3x denne - porad to same dokola, ze ma urcite rakovinu, ze ji ozarili malo.
Já už to nedávám, vysává z nás energii. Partner si maminku hájí - já to chápu - rodinu si nevybereme a k partnerovi patří. Ale co já? Mám mlčet, přihlížet, tolerovat to?
Monika
problémy s tchyní
že se odstěhuji zpět k mé mamce na přechodnou domu a budu si hledat vlastní bydlení. Je mi zle když mám k příteli jít domů, nemám to tam už vůbec ráda. A štve mě že přítel se mě nezastane, rodiče si jemu stěžují a on je pak naštvaný a vybíjí si zlost na mě. Samozřejmě sem se mu už několikrát snažila vysvětlit situaci a probírala jsem s ním společné bydlení bez rodičů, ale on nechce. Myslíte, že jsem nenormální? Mám se to snažit vydržet? Já se cítím tak, že musím odejít, jelikož se kvůli rodičům hádáme s přítelem a myslím, že si tím zničíme náš skvělý vztah. S přítelem nám vše klape, když nejsou rodiče doma. Možná je to jen o mém pocitu, že se cítím špatně. S tchýní nemá cenu nic řešit, když ji někdo něco řekne hned se urazí, vše je po jejím. Takže se asi vzdám a sbalím. Myslíte si, že to má cenu? A jak mám vysvětlit své stěhování příteli? Nechci jemu nadávat na jeho rodiče, protože si myslím,že je taky v pasti, ale musí se už rozhodnout sám co dál. Děkuji Vám moc za rady. K.
K.
problémy s tchyní
* a jak budou dělat. On samozřejmě vše vyřeší zařídí udělá. Já si v tom baráku tam připadám odstrčená, nesmím se plést do věcí okolo baráku, to si řeší tchýně se synem. Přítel je tak zvyklý na mamku, že vyjedeme třeba na jeden den pryč na výlet a už ji volá a hlásí se. Dokonce pak přijedem domů a i když jeho mamka leží v ložnici jde za ní ji hned povykládat co sme dělali, kde sme byli jak sme se měli, přitom spolu jsou každý den, a pořád jí musí vše vykládat. Nejvíce mě štve, že spolu se tak často nevidíme i když tam bydlím, vychází nám špatně šichty, a když sme konečně spolu obětuje náš společný čas mamince. Celý den s mamkou sedí u kafe, sotva dojdu z práce zrovna si mamka na něm vymyslí, že potřebuje s něčím pomoct, takže samozřejmě s přítelem ani nejsem. Když se zavřu do pokoje a věnuji se svým koníčkům tak je mi od rodičů nadáváno, že se s nimi vůbec nebavím, jenže já už nemám o čem, nesmím se do ničeho plést a pomlouvat mě nebaví a nechci. Právě teď už řeším jen otázku, že se*
K.
problémy s tchyní
ale o mém podílu ani zmínka. Jednou mi tchýně řekla, že ji vadí, že se pletu do věcí do kterých mi nic není. Třeba když doma se má něco upravovat a něco dělat tak že k tomu mám svůj názor, a taky že ji vadí, že se pletu do chlapských věcí, třeba sme řešili s tchánem a přítelem jaká je hloubka vzorku na pneumatikách a to se ji prý nelíbí že tomu nerozumím tak se do toho plést nemám. Myslím si ale, že problém je v tom že ona tomu nerozumí tímpádem si s chlapama nepokecá. Jediné s čím se s ní dá mluvit je pomlouvat lidi sousedy, jak jsou všichni špatní, ni neumí, v podstatě mi přijde že jen o na a její rodina je dokonalá. Proto se s ní už skoro nebavím, maximálně o něčem nedůležitém, aby nezneužila to co ji řeknu a nevykládala to sousedům , jak má ve zvyku všude a všechny pomlouvat, ani kamarádku nemá. Nemá nikoho kromě tchána dcery a syna na koho by se obrátila. Syn v době kdy otec jezdil s kamionem do zahraničí zastupoval chlapa v rodině. Mamka se s ním od děcka radí se vším co a jak *
K.
problémy s tchyní
Dobrý den,
mám přítele 4 roky, skoro 3 roky žijeme u jeho rodičů v patře - máme svůj jeden pokoj. Žije tam také jeho sestra. Bohužel si s jeho rodiči přestávám rozumět. Neustále si na mě stěžuji příteli, co všechno dělám špatně, jak špatně se chovám, že se s nimi nebavím. Takhle to trvá přes dva roky, každý den je to horší a horší. Když něco řeknu příteli, aby se mě zastal, tak jen odpoví, že to je můj problém anebo že si za to sama. Situace je taková, že doma jim se vším pomáhám, přispívám na domácnost, také se stále ptám tchýně jestli chce pomoct s tím a tím, že ji pomůžu a ona neustále odpovídá, že pomoc nechce, že to je zbytečné, že už to skoro má a tak. Mě už přestává bavit se neustále vnucovat. Samozřejmě za moji práci ani nic co udělám koupím mi nikdo nepoděkuje, jako bych tam ani nebyla. Když něco s přítelem uděláme, nakoupíme, nebo vyrobíme, tak tchýně začne vykládat rodině jak to její syn udělal skvěle vymyslel atd. ale přitom já jsem na tom pracovala úplně stejně, ale *
K.
problémy s tchyní
Dobrý den,
s přítelem bydlím už rok,v bytovce,pár pater níže od jeho matky. Ze začátku to mezi mnou a jeho matkou vypadalo na přátelský vztah,ale začínám si všímat určitých věcí. K příteli se chová jako k malému klukovi,rozkazuje. Každou chvíli volá jestli nepojedeme nakupovat,nebo nosí jídlo. Poté začne vychvalovat přítelovu kamarádku,jak se jí moc líbí. Nevím jestli to dělá schválně. Jednou přišla,přítel ležel a ona mu stáhla kalhoty a začala ho plácat po holém zadku. Byla u toho moje pětiletá dcera. Když se jí něco naznačí,hned se urazí. Mám pocit že na mě žárlí. Přítel s matkou bydlel do svých 30 let. Chtěla by i klíče od bytu,prý kdyby se něco stalo. Poradíte?
Andrea
problémy s tchyní
Dobry den. Moja svokra vyrastala bez rodicov, v karavane so svojou babkou. Moja zena takisto vyrastala ako jedinacik a viacmenej v starostlivosti babky kedze moja svokra sa coskoro po narodeni zeny rozviedla s partnerom a nestihala vychovu. Zena i svokra su z USA. Pred a po porode nasej dcerky nas prisla na 2 mesiace pozriet a "pomoct" svokra. PEKLO na zemi. Ceske nemocnice su ako nemocnice pre ciernych ludi, doktori na houby, rasisticke poznamky, nerespektovanie pokynov zdrav. personalu (v porodnici z nej boli na nervy), atd, atd. Akoby nenavidela celu CR. Dcerka sa narodila s malou srdecnou vadou a odvtedy sa nam svokra snazi diktovat co mame robit. Mam pocit ze zena je na svokru velmi naviazana a necha ju diktovat nam co chce. Svoju svokru pokladam ze emocne nevyspeleho cloveka, casto po telefone manipuluje s mojou zenou ("aka si to mama ak neurobis to a to..."). Od svokrinej navstrevy nas vztah velmi ochladol (mozno i kvoli narodeniu dcery a nemam moc casu na seba. Viete pomoct? - otázka upravena poradcem
RadsejNepoviem
problémy s tchyní
* jeho rodiče nechápu, myslím, že by se měli naučit respektovat, že jsme opravdu dospělí a žijeme život podle svého. Jim se to líbit nemusí, mají jine povahy, jiné priority než my, stačí, když to budou akceptovat. Obávám se, že teror z jejich strany nikdy neskončí a vše vyvrcholí v to, že se s nimi nebudeme vídat. Nevím jestli jsem se zmínila, ale tchýně má ke všému problém s alkoholem. Bohužel už nam vadí i maličkosti, které by normální člověk třeba přešel, ale jelikož tohle trvá cca 5 let, už opravdu stačí málo..
Andrea