Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové
PremiumPoradna
Na otázky odpovídá
Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.
Nejvíce se ptáte
nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů
| všechny dotazy
partner odmítá dítě
Dobrý den, mám problém s přístupem manžela k miminku, které čekáme. U prvního dítěte byl nadšený, a kort když nám potvrdili holčičku, kterou si moc přál, tak jsem doma nesměla pomalu vytgřít, aby se nic nestalo, staral se, prostě supper táta. Pak jsem chtěla druhé, on zpočátku moc nechtěl, ale nakonec souhlasil, a na miminko se těšil. Když jsem otěhotněla, najednou se vše změnilo - nemá zájem o to, jestli mám v pořádku poradny, nemá zájem, jestli už malé kope, jak jen doma o mimču promluvím já nebo dcera, tak je naštvaný. Ještě se to více zhorčilo ode dne, kdy mi doktor řekl, že to bude chlapeček. On chtěl holku, a teď mi dává najevo, že o kluka nestojí ani náhodou. Mám dva měsíce před porodem, už se sotva hnu, jsem unavená, a on si vzpomněl, že bude malovat celý byt, a veškeré vystěhování nechal na mě, kromě nábytku, ale jinak všěe musím sama, do toho se starat o dceru, a když si dovolím padnout v 10 večer mrtvá do postele, ještě se urazí. Co mám dělat?
Jana
partner odmítá dítě
Dobrý den paní doktorka,
s partnerem jsme spolu 4. rok, dva roky z toho manželé. Mně je 30, manželovi 35. Já bych chtěla dítě, ale manžel je najednou proti. Před svatbou jsme se bavili, že dítě oba chceme. A manžel mi najednou řekl, že dítě nechce, protože už dvě děti má z předchozího vztahu a že jeho potřeby už jsou v tomhle ohledu naplněny a já se mám realizovat jako "druhá" matka jeho dětí, když je máme jednou za 14 dní na víkend. Beru to jako strašnou zradu, protože mi to schválně neřekl před svatbou, protože bych ze vztahu odešla. Jenže já takhle nemůžu, často brečím, protože jsem v koncích. Manžela miluji jako nikoho v životě, ale po dítěti moc toužím a nedokážu být bez něj šťastná. Nevím teď jak dál, jak o tom s ním mluvit. Navíc mě moc bolí tato jeho zrada. V důsledku toho jsem i začala nenávidět jeho děti, když jsou tady, protože své vlastní mi nedovolí mít. Nedokážu se s tím vyrovnat. Manžel to chce řešit, ale na svém si trvá. Jak dál? Děkuji. Anna
Anna Hrazdilová
partner odmítá dítě
Zdravím,já 35let,partner 42let.Jsme spolu 8let,byl jednou ženatý,v 25 měl syna,odešel od ženy(vyhodila ho)chtěla jenom dítě.Našel si partnerku,vychovávali spolu její dceru do jejích 9let.Po půl roce našeho vztahu jsem otěhotněla,jelikož mě s bývalou partnerkou podváděl,šla jsem na miniinterupci,bylo mu to jedno,neřešil to,rozešla jsem se s ním. Ale dali jsme se znovu dohromady,dnes dítě chci,mám strach,aby vše proběhlo v pořádku a dítě bylo zdravé.Před 3lety jsem po vzájemné dohodě vysadila antikoncepci.Pak semnou přestal spát,tvrdil, že má starosti,neměl erekci.Pak mi společná známá řekla,že má blok,protože dítě nechce.Tak jsme to povrchně probrali,protože na tohle téma se nechce bavit.Teď už semnou spí,ale dává si pozor,abych neotěhotněla.Když se chci o tom bavit,je naštvaný,pohádáme se,že chci dítě za každou cenu a že ho vydírám rozchodem.Když se zeptám,jestli budeme mít dítě řekne jo a začne se ptát,jestli vím co to obnáší a že neví zda jsem zralá na dítě.Co si o tom myslíte?Děkuji
Hanka
partner odmítá dítě
Milá Dito, myslím si, že váš partner se chová velice sobecky a alibisticky. Tím, že vám dokonce říká, ať si najdete někoho jiného, vám podle mého názoru i naznačuje, že vás vlastně tolik nemiluje a jeho pohodlí je pro něj přednější než vy. To je dost ponižující. Moje rada zní: vezměte ho za slovo a s úsměvem na rtech se s ním (aspoň na nějakou dobu) rozejděte. Věnujte se sama sobě, vrhněte se na tanec, koníčky atd. Pomůžete sobě a možná i jemu. Třeba si po pár měsících uvědomí, co vlastně opravdu chce. V jeho věku už by to měl vědět!
Anna pro Ditu
partner odmítá dítě
Dobrý den,
ráda bych se zeptala na Váš názor i na názor čtenářek/čtenářů. Je mi 31 let, partnerovi 36 let, žijeme spolu 2 roky. Máme se velmi rádi a rozumíme si ve všem, kromě jedné, velmi podstatné věci. Já bych ráda měla dítě/děti, přítel zatím ne. Prý zatím není rozhodnut, zda chce být otcem a nechce se jím stát, pokud si nebude na 100% jistý, že děti opravdu chce. Chápe, že já chci být matkou a radí mi, abych zvážila, jestli se nechci rozejít a hledat muže, který má stejné přání. Přítel mi prý nemůže dát žádnou jistotu, že za nějakou dobu bude s dítětem souhlasit, ani že k definitivnímu stanovisku zda ano či ne dospěje v dohledné době. Připadá mu nefér, abych svůj sen o rodině kvůli němu třeba i několik let odkládala - navíc, když není jisté, jaké bude jeho rozhodnutí. Přítele miluji, vím, že on mě také, máme krásný vztah, který bych ráda udržela, ale uvědomuji si, jak mi utíkají roky...Napíšete mi svůj názor? Děkuji Vám.
Dita
partner odmítá dítě
Dobrý den. Je mi 30 let, s manželem máme 2letou dcerku a manželství, které není ideální, ale stojí nám za to. O druhém dítěti jsme mluvili zatím výhledově.Měla jsem žaludeční problémy z antikoncepce, přestala jsem ji brát cca před půl rokem a manžela jsem prosila, aby si vzal gumu, nebo dával pozor. Moc to nedělal, a když jsem mu říkala, že to toho může být miminko, ještě se tomu smál. Pochopila jsem z toho, že by asi tak zásadně prosi nebyl, ale co se nestalo - teď jsem v jiném stavu, víme to cca týden a celý týden se u nás nemluví o ničem jiném než o interrupci. Cítím se strašně podvedená a zrazená. Ano, těhotenství vzniklo dříve, nicméně jsem takovou reakci naprosto nečekala. Je mi to strašně líto, nevím, jestli mám jít na interrupci a riskovat, že to manželovi nikdy neodpustím, nebo nám miminko nechat, a když se s tím manžel nevyrovná, být sama se dvěma dětmi.Manžel říká, že až za rok za dva, což jsem brala, dokud jsem nepřišla do jiného stavu... Teď nevím, co dělat. Děkuji.
Jana
partner odmítá dítě
Dobrý den,
můj přítel má dítě s jinou ženou, o kterém nevěděl, dozvěděl se to nedávno, byla to známost na jednu noc. O dítě se stará, ale už nechce mít děti se mnou, vůbec o tom nemluví, i když donedávna se mnou děti chtěl. Chodíme spolu 3 roky a chtěli jsme se sestěhovat, jakmile to půjde, ale o tom už také nemluví. Já bych děti chtěla a nevím, co mám dělat, připadám si zbytečná a před jeho rodinou naprosto nepodstatná a že k nim nepatřím.
Agneška 24 let
partner odmítá dítě
Dobrý den.
Je mi 42 a manželxw 36 let. Máme 2 syny. Až potud je vše jak má být. Jenže já chci ještě jedno dítě, zatímco manželka to striktně odmítá. I stím bych dokázal žít. Ale z dovolené jsme se vrátilijiž v pěti. Manželka mi nic neřekla, objednala se ke svému ženskému lékaři s požadavkem na UPT, a on jí vyhověl. Všechno mi oznámila až 4 dni před zákrokem a odmítla poslouchat jakékoli argumenty proti UPT.
Prosím, poraďte mi, jak mám celou situaci zvládnout, protože ji miluji víc než cokoli na světě a nechci ji ztratit...
Děkuji za radu.
Mirek42
partner odmítá dítě
Dobrý den, s přítelem jsem 3/4 roku, má 3 letého syna z předchozího vztahu, s bývalou ženou nemají péči o syna vyřešenou. Nechce mu ho dávat, vždy když ho chce vidět musí k nim domů, je na syna hodně fixovaný. Když jsme se seznámili věděl že do dvou let chci dítě a nic nenamítal, později z něj vypadlo že dítě nechce, že už nechce vypiplávat další mimino, plánuje že budeme cestovat atd.. Zároveň by prý cítil výčitky vůči synovi že se mu kvůli dalšímu dítěti nemůže věnovat a musí péči děli mezi dvě děti. Řekla jsem mu že takový vztah pro mě nemá cenu a uvažovala o rozchodu, ale pro rozchod jsem se nerozhodla a časem mi sám od sebe řekl že s tím počítá a dítě se mnou chce. Nyní o pár měsíců později zase změnil názor, už nevím co si myslet. Vím že to nemá jednoduché s bývalou ženou, protože se stále nedohodli ohledně péče ale připadá mi že mění názor podle jeho nálady. Díky za radu
Mirka
partner odmítá dítě
Dobrý den, prosím o radu, jak se vyrovnat (možná sama se sebou) s tím, že partner nechce děti. Je mi 31, partnerovi 32, jsme spolu 3 roky, naše plány na budoucnost jsou odlišné. Já toužím po miminku, partner se na něj ještě necítí. Prý by děti chtěl, ale teď určitě ne a možná, že ani za 5 let. Cítí se mladý a jako důvod uvedl, že by si nemohl užívat volných chvil, tak jako teď (kolo, lyže, atd.). Je to dost sobecký důvod a nějak se s tím nemohu vyrovnat. Čas letí a náš vztah se nikam neposouvá. Partner říká, že vždy, když si začne myslet, že je vše super, tak se to zkazí. Tím zkažením myslí, že začnu řešit svatbu, děti, prostě budoucnost. Nevím si rady. Není mi 20, abych mohla čekat dalších 5 let, zda změní názor. Ale pořád doufám, že změní.
teri
partner odmítá dítě
Dobrý den, chtěla bych znát Váš názor. S partnerem (33) jsme měli 10 let šťastný vztah. Já (31) chtěla díte a on souhlasil. Povedlo se to hned, ale od té doby máme velkou krizi. Přítel najednou dítě nechce, je to závazek. Má spousty vlastních problémů s firmou, o kterých věděl, ale v době početí dítěte mu tolik nevadily. Řešila jsem i potrat, hlavně kvůli němu, ale i kvůli sobě, ale nakonec jsem to nedokázala a za pár měsíců se dítě narodí. Sama jsem z toho nešťastná, vím, že dítě budu mít ráda, ale nikdy jsem ho sama bez partnera nechtěla. Věřím v kompletní rodinu. Partner mi oznámil, že mi na začátku pomůže, ale až budu soběstačná, tak mě opustí. Pořád vidím, že mu na mě moc záleží, ale rodinu nechce. Chtěla bych vztah udržet, samozřejmě že ne násilím, ale vůbec nevím, jak a jestli je to možné.
Petra
partner odmítá dítě
Dobrý den paní doktorko. Je mi 28, s přítelem (45) jsem se potkala před devíti lety, vážnější vztah spolu máme asi rok. On se nechce vázat, nechce dítě. Říkám mu, ať tedy ode mě odejde. Jemu se nelíbí, že házím odpovědnost na něho. Když ale začne souhlasit s rozchodem, vždy mu v tom zabráním. Miluju ho, máme společné zájmy, humor. Myslím, že je od něho dost sobecké, že se mnou vůbec je, když ví, že chci dítě a on ne. On si to nemyslí. Asi bych tedy měla být já tou, kdo by měl odejít, jak to ale dokázat? Při rozchodu s prvním partnerem se mi spustila ulcerozní kolitida a při druhém se mi vrátila a skončila jsem na JIP na kapačkách.
Stačí, když se začnem o rozchodu pouze bavit a okamžitě mi začnou průjmy a přestávám jíst. Myslím, že mě nemiluje a mou touhu po mateřství považuje jen za jakýsi rozmar, potřebu svého ega.
Janka
partner odmítá dítě
Dobrý den,
potřebovala bych poradit mám 8.měsíční dceru partner mě opustil před porodem a vyhledával jiné vztahy.Když bylo malé 3.měsíce už měl jinou ženu a plánoval s ní rodinu.Bydlíme každý od sebe několik km..Ted najednou přišel s tím,že se dcery zříká,dál bude platit,ale už ji nechce vidět!S tou druhou se rozešel,bude sám každému stejně jen ubližuje(celou dobu ji tajil před všemi aby si nemysleli,že je špatný otec).bude sám,prý je k ničemu..Celých 8.měsíců se o ní rval,ted napsal i prohlášení,že se ji zříká a že ji může můj nový partner adoptovat,já nikoho nemám.Nevím co si o tom myslet?Děkuji za odpověd
Markéta
partner odmítá dítě
Vazena pani doktorko, s manzelem ziji pet let a mame dvouletou dceru. Pri planovani rodiny jsme vzdy mluvili o dvou detech a s malym vekovym rozdilem. Rodicovskou dovolenoi jsem si proto naplanovala na dva roky s tim,ze mi na ni plynule navaze druha...Pred rokem jsem tedy chtela s manzelem pracovat na druhem prirustku,ale on mi rekl,ze jej nechce,pry az za rok...Sice to byla vyrazna komplikace,protoze jsem rozhodne neplanovala nechat dvoulete dite s nekym cizim a pracovat,ale akceptovala jsem jeho rozhodnuti.Ted nastal cas,kdy jsem opet chtela zacit o diteti mluvit,idealne se o nej snazit,ale manzel mi oznamil,ze uz zadne dalsi dite nechce. Nikdy. Nejvice me trapi,ze neni schopen mi dat zadne argumenty-zkratka nechci.Tecka... Opravdu nevim,jak se zachovat,protoze moje touha po 2. diteti je skutecne silna,nikdy jsem nechtela jedinacka a myslela jsem,ze to vidime stejne.Muz rika,ze na dite musi byt dva.Nemeli by ale byt dva i na rozhodnuti dalsi dite nemit?Jsem zoufala,dekuji za radu.
Emma
partner odmítá dítě
Dobrý den, s manželem jsme 8 let (3 roky manželé). Máme spolu syna (2), nám je 30. Já jsem teď v období, že bych opravdu chtěla druhé dítě, že je prostě ten správný čas (jak kvůli mně a mému zdraví, tak kvůli synovi, aby nebyl sám a měl sourozence blízko). Jenže manžel se zasekl, že on teď druhé dítě nechce, že mu to jedno stačí a je spokojený. Prý možná za pár let. Jenže to zas nechci já (viz důvody výše). Přijde mi, že manžel to bere dost sobecky a všechno bere s ohledem na sebe - proč on nechce, jak jemu to vyhovuje a že nechce znovu všechno prožívat s miminem. Podotýkám, že o 2 dětech jsme mluvili vždy. Pro mě to znamená, že o tom stále přemýšlím, jsem nervozní, ve stresu a pak se hádáme kvůli maličkostem. Jsem prostě nešťastná z toho, že bych měla mít jen jedno dítě a že by náš syn byl v budoucnu sám. Toho se asi děsím nejvíc. Navíc mám vnitřní pocit, že druhé dítě by mi v životě opravdu chybělo a nebyla bych nikdy spokojená. Dokázala byste mi něco v této situaci poradit? Děkuji.
Luca
partner odmítá dítě
S přítelkyní chodím 4,5 roku. Je nám 25 let. Náš vztah je téměř bez problémů, až na jednu výjimku. Tou je názor na to, zda mít či nemít potomky.
Zatímco mně přijde rodičovství jako něco přirozeného a moc si nedovedu představit, že bych zůstal bezdětný, přítelkyni děti nic neříkají. Již od puberty je rozhodnutá děti nikdy nemít. Děti nemá ráda, je alergická na dětský pláč, na šišlající maminky, atd. Má panickou hrůzu z těhotenství a porodu. Tvrdí, že děti = zkažený život. Není ochotná přistoupit ani na to, že na "mateřské" zůstanu já nebo že děti adoptujeme.
Dokončujeme studium na vysoké škole a bude třeba si záležitost rodičovsví vyjasnit. Přítelkyně si myslí, že je možná problém v ní a psycholog by její názor na děti mohl změnit (tomu moc nevěřím, neb dívek s podobným postojem znám víc). Stejně tak je možné, že někdy změním názor já (nepravděpodobné). Rozchod vnímám jako východisko, ale příliš kruté - nebýt tohoto problému, je náš vztah takřka idylický.
Pavel
partner odmítá dítě
Dobrý den paní doktorko,již jsem Vám 2x psala,že bych chtěla s přítelem dítě.Já 32let,on 42let (rozvedený, 2 dospělé děti).On dítě již nikdy nechtěl,já se rozhodla (bez jeho vědomí) a nechala od začátku roku na Osudu a otěhotněla.Přítel dítě nepřijal. Chtěl potrat a zůstane se mnou.Na potrat jsem nešla, dítě si nechala a on ode mě odešel.Ještě předtím, když jsem na toto téma zkusila hovořit, říkal,že dítě nechce,už se nechce starat a mít ty„povinnosti“,chce si„užívat“.Říkal také,že i kvůli peněz dítě nechce.Nakonec před odchodem řekl,že je to pro něho nepřekonatelný problém a když jsem odjela pryč,odnesl si některé své věci a odešel.Prostě chtěla bych pochopit jeho silnou reakci na jeho odchod. Navrhla jsem mu, ať to ještě chvílí zkusíme a když mu to bude vadit (např. moje tlusté břicho),tak ať odejde později,ale prostě jsem jen chtěla,aby se aspoň pokusil zůstat se mnou.Bohužel,odešel hned. Jsem teď zoufalá,sama a nevím,jak to dál zvládnu.Doma ho vidím všude-vše mi ho připomíná.Děkuji
Šára
partner odmítá dítě
Dobrý den,jsem svobodná 29 let,žiju s přítelem - rozvedený 35 let (jeho ex-žena má v péči jejich 2 děti),se kterými se ale přítel stýká velmi často,já tím pádem také.Žijeme ve společné domácnosti víc jak půl roku.Do vztahu jsem šla s tím,že jednou budu chtít mít dítě,založit rodinu.Partner se tomu nebránil.Začínám mít dojem,že já jsem připravená udělat tento krok,náš vztah dále posunout,ale zmýlila jsem se u partnera.U tohoto tématu se blokuje,nekomunikuje a mám pocit,že když to budu dále rozebírat,bude schopný náš vztah ukončit.Přijde mi to jako zrada,se kterou se neumím vyrovnat,srovnat.Mám ho ráda,dělat gesta odchodu nemíním,ale nevím,jestli neztrácím čas?Bude mi 30 a vím,že aspoň 1 svoje dítě potřebuji.Děkuji za váš názor. A.
Adéla
partner odmítá dítě
Dobrý den, poprosila bych o Váš názor na mou momentální situaci. Je mi 35 let, jsem vdaná, 1 dítě. Tento týden jsem si udělala těhotenský test, jelikož jsem nedostala měsíčky a zjistila jsem, že jsem těhotná. Samozřejmě se jedná o nechtěné a neplánované těhotenství. Po zjištění jsem situaci řešila s manželem, ale ten zaujal stanovisko, že dítě kategoricky nechce, ať už z ekonomické stránky, ale i z citové, že se s tím nesmíří, opustí rodinu, atd. Jeho argumenty chápu, je to šok, na který jsme nebyli připraveni. Ale "já" jsem přesto přesvedčená, že dítě chci, určitě v tom pracují i hormony. Takže můj problém je jasný, jestli jít za tím co cítím, nebo přijmout manželovo argumenty, tzn. jít na interupci. Děkuji za Váš názor. Jitka
jitka
partner odmítá dítě
POKRAČOVÁNÍ:...změnit názor a dítě chtít, ale také opačně. Nechci ho do něčeho nutit, ani pro vztah ani pro dítě by takové vynucené těhotenství nemělo smysl a nepřineslo by to nic pozitivního. Vím, že se nedokážu vzdát budoucího potomka, ale na druhou stranu i případný rozchod z tohoto důvodu nebude nic lehkého. Rádá bych věřila, že to teď ovlivňuje jeho věk a že čím bude starší, bude uvažovat jinak. Přesto se toho trochu bojím a také mám obavu, aby moje pocity s tím související nemohly již v současnosti ovlivnit náš vztah. Může se vůbec změnit náhled muže na tuhle problematiku? Je rozumné čekat, co bude a doufat? Mám ještě dost času na radikální řešení, přesto nejistota a strach zůstávají...
michalka
partner odmítá dítě
Dobrý den,už delší dobu mě trápí problém týkající se vztahu s mým přítelem.Oběma nám je 29 let a chodíme spolu 10 let.Myslím,že je pro mě po všech stránkách vhodným partnerem a mám ho moc ráda.Vím,že se na něj mohu vždy spolehnout a už jsme spolu prošli několika problémy,ve kterých jsme se vzájemně podpořili.Oba si představujeme společnou budoucnost s dětmi,ale bohužel já po dětech toužím už několik let,kdežto on se cítí být ještě mladý a tvrdí,že děti chce mít,až bude mít vnitřní pocit,že je ta správná doba.Tento problém jsme spolu už mnohokrát diskutovali a došli jsme k závěru,že naše smůla je,že jsme stejně staří a muži většinou začnou děti chtít až po 30.Já se ale vnitřně trápím a nedovedu si představit,že budu čekat ještě třeba 2 roky.V zoufalství jsem už uvažovala o rozchodu - připadá mi ale jako nesmysl,když se máme rádi.Naše okolí se vyptává,co my a děti a já už nedokážu říkat,že máme ještě čas,když s tím vnitřně nesouhlasím a je mi do breku,když vidím malé děti.Moc Vám děkuji.
Jana
partner odmítá dítě
Dobrý den paní doktorko!
Je mi 33 let, mám dvě děti (4 a 6 let) a toužím po třetím. Problém je v tom, že můj manžel "zatím" nechce. Není špatný otec, ale chce si užívat... Prý si dítě pořídíme až kolem 40tky, kdy budou současné děti odrostlé. Já argumentuju tím, že mám děti moc ráda, že jsme mladí a zdraví a mezi dětmi nebude tak velký věkový rozdíl. Mám obavy, že ke třetímu dítěti už se nedostaneme a nedovedu se s tím smířit. Prosím poraďte mi, co dělat. Děkuji.
Eva
partner odmítá dítě
Pokračování:Když se s ním o tom chce kamarádka bavit,moc se mu to nelíbí,říká,že ještě dítě nechce,důvod proč však neřekl.Nejde mi to na rozum,kde je ten zakopaný pes.Přece musí vidět,že kamarádka má už nejvyšší čas,že by třeba pak už mohlo být pozdě a že ji to trápí.Žijí stejně domáckým životem,bydlet kde mají.Co s tím paní doktorko,co jí poradit.Tlačit na něho nemá cenu,to je jasné.Děkuji za odpověď.
Karin
partner odmítá dítě
pokracovani - Vim, jsme spolu kratky cas a ja opravdu na nas vztah nijak netlacim....a vidim, ze to pomaha.....davam tomu cas, nechavam ho bez jakychkoliv natlaku a hovorech o budoucnosti, ale vim, ze za nejaky cas budu chtit vedet na cem jsem....jestli ma cenu ve vztahu zustat. Vetsinou na verejnosti ke mne pritel neni nijak "pritulny" ani se nedrzime za ruce....ale pak kdyz jsme spolu o samote doma u televize, tak se promeni v toho nejmazlivejsiho a nejpozornejsiho chlapa na svete. Treba je jen takovy hrdina :-) a casem se to zmeni.....ze? Tak dekuji moc za odpoved a preji Šťastny novy rok!!!! :) -
ivana-pokracovani
partner odmítá dítě
Dobry den pani doktorko, chtela bych se Vas zeptat na par veci. Mam noveho pritele. Jsme spolu teprve tri mesice. Je mu je 32 a mne je 27 let. Mam problem s tim, ze muj pritel si drzi ode me hrozny odstup. Ma silacke reci o tom, jak se nikdy nechce zenit a nikdy nechce mit deti. Kdyz ale vidi deti sveho kamarada, nebo bratra, tak je to ten nejmilejsi a nejcitlivejsi clovek. Chova se k nim moc hezky az me to udivilo po vsech tech jeho recech. Ve 22 letech mel rakovinu varlete.....podstoupil chemoterapie a z nemoci se dostal. Nikdy mi to nerekl, ale clovek pozna, te ma jen jedno varle, takze jsem vedela, ze se neco takoveho muselo stat a kamaradka, ktera meho pritele zna mi to potvrdila. Je mozne, ze by v sobe mel nejakou nejistotu k vuli tomuto co se mu v mladi stalo? Jinak spolu zijeme i sexualne a nemame zadny problem. Myslite, ze by mohl byt pritel neplodny po teto nemoci? A proto by se rodinnemu zivotu tak branil? Pokracovani....
ivana
partner odmítá dítě
(Reakce na odpověď z 6. ledna 2007) Díky, o poradně jsme uvažovali už dříve, vlastně to byl její nápad, ale když došlo na lámání chleba, nikam se jí nechtělo - skoro se mi zdálo, že se bojí. Nemáte na to nějaký "fígl"? :-)
Pokud jde o - jak píšete - jiné vztahy, je mi jasné, že tohle by asi znamenalo překážku v každém vztahu. Myslím, že kdybych už volil takhle, bylo by to spíš (ona / být sám) než (ona / jiný vztah).
Díky moc za Váš čas.
vjdo
partner odmítá dítě
Ještě jak to máme ve vztahu: Oběma je nám kolem třiceti, známe se asi deset let, náš vztah trvá asi pět let a od začátku vztahu bydlíme spolu. Náš vztah funguje tak plus mínus, docela často se hádáme. Nejvíc hádek asi vzniká kolem volného času a (jak to říct?) osobního prostoru. Já mám spoustu koníčků, měl jsem i dost přátel. Ona koníčků ani přátel moc nemá a nejradši si čte nebo kouká na televizi, což zase nebaví mě.
Další hádky máme kvůli volnosti, já potřebuju být alespoň chvíli sám nebo s přáteli, ona nemá ráda, když jsem pryč. Potřebuje mít pořád přehled kde jsem a co dělám, pokud nějak během dne změním svůj program a zapomenu jí to zavolat, tak se pak rozčiluje. Samotnýho na víkend by mě asi vůbec „nepustila“ (jedině s rodiči na chatu) a když máme jet oba, tak se jí nechce nebo je s tím nějaký problém.. Takhle jsem se přestal stýkat s většinou svých přátel.
Přes to všechno mi na ní pořád záleží, nejsem zbabělec a chtěl bych s tím něco dělat a ne se vzdát a zabalit to.
vjdo - pokračování
partner odmítá dítě
Dobrý den. Moje manželka moc touží po miminku. Problém je, že já necítím potřebu mít děti. Vůbec. Ona to ví a věděla to i před svatbou, často jsme se o tom bavili. Děti mám rád a vyblbnu se s nimi, ale necítím žádnou potřebu mít potomka – prostě to necítím. Najdu i věcné argumenty (máme problémy ve vztahu / finance / nemám co potomkům předat / neshodneme se na tom jak vychovávat děti / děti se narodí do věčně rozhádané rodiny…), ale hlavní je ten pocit.
Stojím teď před životním rozhodnutím, protože situace už je „buď a nebo“. Napřímo mi to neřekla, ale náznaky byly a navíc pokud odmítnu děti, tak i kdyby ode mě neodešla, bude s ní k nevydržení (výčitky, pláč… už jsem to zažil před svatbou po které jsem taky moc netoužil).
Mám jí rád a nechtěl bych jí ublížit, ale má smysl zakládat rodinu na tom, že jeden děti chce a ten druhý sice ne, ale překousne to, aby partnerku neztratil? Co jednou řeknu dětem? Jste tu, protože to tak chtěla maminka?
Moc děkuju za Váš názor na věc.
vjdo
partner odmítá dítě
Jak dál?
Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o radu. Je mi 33 let, jsem rozvedená, mám 14letou dceru a žiji dva roky se stejně starým přítelem. Moje dcera, i když si s mým přítelem moc nerozumí, si moc přeje sourozence. Poměrně často, přemýšlím, že bych neměla být sobecká a svému dítěti dát sourozence, dokud je čas. S přítelem jsme již o tom hovořili, ale on si dítě nepřeje, přestože žádné dítě nemá, není to jeho priorita života. Mám pocit, že mně to ranilo, že se mnou nechce mít dítě.Nemám potřebu se s ním milovat, začínám ho více méně brát jako kamaráda, ale i s kamarádem bych mohla více komunikovat. Cítím, že nejsem ve vztahu spokojená, poněvadž nemůžeme mluvit o věcech jako je rodina. Mám stále častěji toho červíka v hlavě, který mi nahání strach, že toho budu jednou litovat, že nebude mít moje dcera nikoho, až tady jednou nebudu.... Působí to na mne až depresivně. Nevím, jak se toho pocitu zbavit.
Děkuji vám za nějakou radu či povzbuzení a přeji pěkný den.
Marika
partner odmítá dítě
Dobrý den,paní doktorko,jsem s přítelem 7let a máme 3letou holčičku.Náš vztah funguje,ale občas mám pocit,že jsem jen ta,která má doma uklízet,vychovávat děti a ještě být finančně nezávislá.Chtěla bych druhé dítě.Jednak biologicky,tak i proto,že letos mi zemřela maminka a museli jsme nechat utratit psa,který byl pro mou holčičku sourozencem a ona se teď trápí,že je sama.Přítel o tom nechce slyšet.Jeho odpověď je,jestli mám dost peněz na to pořídit si druhé dítě a vypravit svatbu.Jsem docela na dně,neboť letos si se mnou osud dost nehezky pohrál a já myslela,že mám vedle sebe chlapa,se kterým to všechno ustojím,ale mýlila jsem se.Několikrát jsem uvažovala,jestli by mi nebylo líp samotné s dítětem.Jak mu mám otevřít oči,aby uviděl,že se trápím nejen já,ale i jeho dceruška.Děkuji Debora
Debora
partner odmítá dítě
Dobrý den, paní doktorko, co všechno může být důvodem, že muž v 38 letech se "zasekne" a odmítá mít potomka, pod záminkou, že nemá dost peněz? Děkuji
Markéta
| předchozí | 1 2 | další |
