Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

PremiumPoradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy
závislost ve vztahu
Dobrý den, s přítelem jsme byli rok a ctvrt, jemu je 22 mě 24, předtím žádný vážný vztah neměl, neměl v podstatě skoro zádnou. Je ve všem pomalejší a já jsem na něm byla asi moc vázaná, sdělil mi, že potřebuje prostor a chce pauzu, že není zvyklý na to být s někým často, stačí mu se vidět jednou za týden nebo dva. Mě to nestačilo a hodně sem ztratila sebevědomí a čim více jsem s ním chtěla být kontrolovat ho atd, tím více se vzdaloval. Prý by chtěl aby sme si byli zase cizejší, že se teď nechce vidět tak měsíc. Už jednou tohle udělal nebyli sme spolu skoro mesic, a pak sme se dali dohromady. Je pro mně těžké na něj nebýt vázaná, moc kamarádů nemám a koníčků také ne. Bojím se že už se mnou nebude chtít po pauze být. Nevím co mám dělat užírám se doma a myslím na něj jen.Byla jsem zvyklá být s n ím v kontaktu každý den, nevím jak dokátu mu nepsat nevolat atd Chodí na školu ve stejném městě jako já pracuji. Proto mě to láká, za ním jet i když vím že ho to otravuje už.Co by jste mi poradila
Paja
závislost ve vztahu
Dobrý den, je mi 21 let a uvědomila jsem si, že jsem citově závislá na svém partnerovi. V současné době studuji na univerzitě v Praze, ale můj partner bydlí v zahraničí. První rok jsme si pouze psali a viděli jsme se zřídka kdy, proto jsem se rozhodla dát našemu vztahu šanci a smysl a přestěhovala jsem se za ním do zahraničí. Bohužel tady nemám žádné přátele ani koníčky a celý den čekám na partnera, než se vrátí z práce domů. Jediné, pro co žiji jsou naše společné víkendy a je pro mě problém, když partner chce jít s kamarády ven. Navíc, si teď už ani nejsem jistá, jestli chci svou školu dodělat. Myšlenka toho, že jsem v Praze a partner je ode mě x kilometrů daleko je strašná. Už se nedokážu socializovat a nemám chuť dělat nic jiného, než být s partnerem. Nevím, co mám dělat... Prosím o radu. S pozdravem, Jana M.
Jana M.
závislost ve vztahu
Dobrý den, mám problém ve svém vztahu. Moje přítelkyně je na mně hodně závislá. Nejradši by trávila čas jen se mnou, ale já mam i jiné záliby, což ona těžce nese. Dá se jí to nějak rozumně vysvětlit? Další problém je, že jsem si v tomto vztahu velmi nejistý. Nejlépe bych to vysvětlil tak, že bych si přál abych ji potkal až za pár let. Mám velké mutkání být ještě nezadaný (je mi 24), ale zároveň ji velmi miluji a umím si představit s ní být do konce života. Neustále mne však užírá myšlenka, zda se nepotřebuji ještě "vybouřit", aby mě tato potřeba nepřepadla za několik let, pokud by bych např. vdaný. A i na druhou stranu mám strach z promarněných svobodných let na vysoké škole. Děkuji za radu. - otázka upravena poradcem
Miloš
závislost ve vztahu
Dobrý den, je mi 18 a přítelovi 20 jsme spolu rok a já jsem do něj stále zamilovaná. Poslední dobou ale stále jen pláču, když se máme vidět o něco déle, nebo když si myslím, že se na něčem domluvíme a jemu do toho něco vstoupí. Mám pocit, že na něj stále čekám a těším se vždy na víkend. Problémem je ale to, že jsem hrozně citlivá a hodně věcí mu vyčítám, že se nevidíme a tak a hodně mu brečím do telefonu. Taky jsme se kvůli tomu hodně krát pohádali a on mi řikal, že si myslí, že se ve vztahu trápím, ale tak to není. Já jsem s nim šťastná, ale bez něj smutná. Už jsme se málem rozešli, protože říkal, že to takhle dál nejde a nebyli bychom šťastní. Ale já o něj nechci přijít, proto bych potřebovala poradit, jak nebýt tak citlivá a zdali nemáte nějakou radu, jak tohle změnit abych o něj nepřišla. Prý by mě miloval i po rozchodu ale nedokážu si představit být bez něj. Mám pocit že se v hodně věcech nechápeme a myslíme je jinak než ten druhý. Předem děkuji za radu a pomoc.
Jitka
závislost ve vztahu
Dobrý den, mám depresi z toho, že s přitelkyní rozejdeme, přitelkyni miluji, když jsme spolu, je všechno v naprostém pořádku. Když si spolu píšeme, tak je to také v pořádku, problém nastane, když ona odjede domů, nebo napíše, že už jde spát. Je to úplný obrat, dostanu depresi takovou, že se rozejdeme, že už o mě nemá zájem. Mám potřebu být pořád s ní, normálně komunikovat. Ale vždy když odjede domů, dolehne to na mně. Představím si, že na ní někdo sahá, i když ona by ona toto nikdy nedospustila, ale člověk nikdy neví, co se přemýtá ostatním v hlavě, absolutně nevím, jak proti tomu bojovat.
Štěpán
závislost ve vztahu
Dobrý den!Paní Doktorko,dotaz.Před časem jsem se ptal na komunikaci partnerky s bývalými.Vadilo mi to,reagoval jsem na to podrážděně.
Řekla jste mi,že mne ohrožuje spíše má žárlivost.Je přeci normální komunikovat s bývalými partnery.Snažil jsem se a snažím zvládat sám sebe
A neřešit to.Jenže opět ..byl jsem svědkem toho,že komunikovala s bývalým-ale ne jen tak o kafi,ale vysloveně o sexu.Že když se setkají,ví jak to dopadne.
On pak psal kdy a kde se setkají-ať ona napíše.Že to bude divoké a vášnivé. Ona ale neodpověděla-neb jsem byl přítomen a ona omylem otevřela svou komunikaci když si odemne nechala
Vysvětlovat postup pro jeden program.Řekl sjem jí hned na to (kecám druhý den-že jsem to viděl a přečetl) Ona řekla-promiň udělal jsem blbost.
Já dobře.. ona už s ním nebudu komunikovat…. No ale realita je zase někde jinde…nedávno opět začala komunikovat…(vždy změní chování) jak k tomu mám přistupovat nyní.
Nechci být za žárlivce….ale víte, víc než avizovaná nevěra mi vadí, jak bravurně mi dokáže lhát do očí.Přitom obratem dodává slova o štěstí a naší rodine atd atd…
Jak jí věřit když nedodržuje slovo, jedná jinak než mluví. Nebo jsem si špatně vybral? ?
Tedy..co mám udělat nyní. I když jsem posledně dal na Vaše slova…nějak to nazabralo,neb přítelkyně stejně jela ve svých kolejích a názorech.. pak řekne..
Nevim proč jsme to udělala – promiň.. Já su z toho pak vždy na odpis. Nevim na tuto situaci asi neexistuje žádná skica, že? Kamarádka mi jednou říkala—nebuď tak hodnej na ty ženský..nesnášej jim modré z nebe.
Asi na to něco bude?? Prosím o Váš názor .Děkuji Moc!!!!
- otázka upravena poradcem
František
závislost ve vztahu
Paní Jitko,asi tři měsíce jsem si dopisovala s jedním mužem.Dopisy byly plné vášně a já se do něj zamilovala.Zřejmě i on do mne.Avšak je ženatý a dostal strach,že se vše dostalo někam kam nechtěl.Ukončil korespondenci.Já jsem již dlouho sama a docela jsem se do toho zamotala.Stále mne něco ponouká mu psát i když vím,že to není správně.Mám stále v mysli jeho krásná slova.Viděli jsme se pouze na fotografiích.Nikdy jsme se nesetkali.Prosím o radu,jak se zatvrdit a nepsat dál.Je to ponižující,když se mi nedostává odpovědi.Co s tím?Děkuji za odpověď a přeji pěkný den!
Eva
závislost ve vztahu
Dobrý den, jak začít. Jsme s partnerkou spolu 9. měsíc a poslední 2 se jen hádáme dohadujeme, hlavně kvůli mě. Mě je 20, jí 18 jsem její první, já sice už něco za sebou měl, jenže to byly takové chvilkové, nevydrželo to snad ani 2 měsíce - prakticky nic. Ale tohle je pro mě dá se říct taky první pořádný vztah, co jsem kdy měl a už před nějakou dobou jsem začal mít silný pocit, že je něco špatně, že ji nějak nebavím, ve finále se mi dostalo odpovědi, že už není tak šíleně zamilovaná, ale já tak nějak furt jsem, nechce se mi věřit, že ta "láska" kvuli které bych dokázal i lítat, odezní za 3-4 měsíce..
Od Té doby se mě zmocnila celkem dost silná žárlivost, v důsledku toho, že se mi stále nezdá co mi píše, přijde mi to málo citově nabité, jí ale ne, zkrátka bych rád zase tu lásku první a to stále opakuji a jen se hádáme, už nevím jak to brát, hledám způsob jak to přejít a zbavit se žárlivosti.
Tvrdí mi že, už ta prvotní láska je pryč, jen se stím nedokážu srovnat, že to takové už nebude 1 - otázka upravena poradcem
Kris
závislost ve vztahu
Prosím o radu.Je mi 59 let,manželovi 62 let.Před 22 lety jsme se vzali.Já mám z prvního manželství dvě dospělé děti,které s námi již nebydlí.Manžel má z prvního manželství tři děti,které s námi už také nebydlí.S jeho dětmi mám krásný vztah.Dokonce jsem přijala jeho syna,kterého jeho matka vyhodila z bytu.Ze začátku na mě byl manžel hodný a já si myslela že s ním budu šťastná.Jenže už asi po pěti letech společného soužití se vše změnilo.Začal se mnou zacházet jak s hadrem.Neřekne mi ani kam jde,kdy přijde.Minimálně jednou v týdnu přijde domů podnapilý.Musím si vždy vyslechnout sérii sprostých slov ať už jsou mířeny na mě,nebo na politiky,sousedy,kamarády.Sice mě nikdy neuhodil,ale to možná proto,že mu neodporuji.Myslela jsem si, že se takhle chová pod vlivem alkoholu ale děje se tak i když je naprosto střízlivý.Nemůžu si s ním ani v klidu promluvit proč je takový,protože hned reaguje tak,že začne zvyšovat hlas , sprostě mi nadávat a jde se opít do hospody.Ať se snažím sebe víc aby bylo vše podle něj není mi to nic platné.Od mých 45 let spolu nespíme.Má problém s prostatou a tak to chápu.Nikdy jsem mu nebyla nevěrná ani jsem mu to nikdy nevyčítala.Za celý den se mnou promluví tak deset slov.Jinak chodí po bytě a nadává.Nedokážu od něj odejít a ani nemám kam.Nemám na to ani peníze abych se odstěhovala.Bojím se že bych to psychicky nezvládla.Jsem na dně.Moje výplata chodí na jeho ůčet.Vydá mi 7000 měsíčně na jídlo a na vše ostatní.Já přístup k účtu nemám,protože mi roztrhal před pěti lety kartu.Za co ho mám ještě stále ráda?Děkuji za odpověď.
Jana
závislost ve vztahu
Dobrý den,
s přítelem jsme téměř tři roky. Bydlíme spolu druhý rok. Několikrát jsem zjistil, že partner vyhledává i jinde na různých seznamkách, když jsem se ho na to zeptal nejdřív zapíral a potom se přiznal. Řekl mi, že je to jenom flirt, že by mě nikdy nepodvedl. Odpustil jsem mu to a snažil se na to zapomenout. Když už to bylo celkem dobré tak cca po roce jsem opět zjistil, že tam je, důvod byl prý stejný. Od té doby mu vůbec nevěřím a říkám si když to udělal podruhé udělá to určitě i přístě. Mám úzkostné stavy, neustále ho hlídám, kontroluji různé seznamky atd... nejvíc se bojím toho, že z toho onemocním. Když se o tom spolu bavíme a já mu rozumně říkám, že se nebudu zlobit když bude chtít někoho jiného, že se s tím nějak srovnám tak mi na to řekne, že nechce nikoho jiného, že je se mnou spokojený. Několikrát jsem si říkal, že prostě uteču, že to ukončím, ale bojím se toho, že to nezvládnu, neumím si představit být bez něj. Nevím co dělat dál, prosím vás o radu. Děkuji Ladislav
Ladislav
závislost ve vztahu
Dobrý den, potřebovala bych také poradit. S přítelem jsme spolu necelý rok. mě je 21 a je mu 22. Já studuji dálkové školu v Praze a on v červnu dokončil školu. Jeho otec dělá v Něměcku, dostal nabídku aby šel sním, okamžitě jí přijmul aniž by se semnou o tom třeba poradil, co si o tom myslím já. Odešel tam pracovat před 14 dni a mám strach. Celé 4 měsíce sem byla proti tomu aby tam šel, viděly by jsme se jen dva dny v týdnu a přes týden by jsme byly v kontaktu jen večer. Neslyšel, neviděl, ignoroval mě. Já chci asi víc než jen dva dny v týdnu, nechci takový vztah, bojim se že se odcizíme, odvykneme si na sebe a přece jenom spolu nejsme tak dlouho aby jsme to zvládly. On je naprosto v klidu, neřeší to ale mě to šileně trápí, když mu to řeknu nic konkretního mi na to neřekne. Měl i nabídky práce tady v Česku, nedaleko bydliště ale to tom nechtěl ani slyšet. Minulý týden viděl že to je na mě asi moc silná kává to odloučení zvládnout, tak přistoupil na to že by tam skončil, šéf té firmy mu ještě neřekl jestli ho 100% vezme. Bojím se že když to udělá, odmítne tu prácki a půjde zpět, bojim se výčítek a hádek okolo toho že kvůli mě šel zpět. Co mam dělat? Děkuji za odpověď. Hezký den.
Gábina
závislost ve vztahu
Dobrý den, s přítelem jsem jíž přes dva roky. To on začal uhánět mě, já ho odmítala, pak měl přítelkyni a pak jsme se dali až dohromady. Prošli jsme si různými problémy s jeho bývalou která psala zprávy mě, s jeho spolužačkou která rozhlašovala že mě s ní podvedl atd. Ze začátku bylo vše v pořádku, ale poslední rok mám pocit, že ho milují víc než on mě. Jakmile nejsem s ním mám obavy že si najde někoho jiného, že mě opustí. Nikam se mi nechce chodit, nezařizuji si žádné plány dokud si nenaplánuje den on. Na dovolené jsme měli ponorku a hodně jsme se pohádali, řekl že musí zase přijít na to, že mě potřebuje. Po nějaké době řekl že je to už v pořádku, ale pořád se bojím. Bojím se mu cokoliv říct abychom se nepohádali a on mě neopustil.
Chtěla bych aby mi častěji dával najevo že mě má rád.
Protože ty chvíle kdy nejsem s ním se opravdu trápím. Nevím co s tím mám dělat.
Aneta
závislost ve vztahu
dobrý den, s manželem jsme spolu 5 let,z toho prvni 2 roky jsme bydleli u mych rodiču. Nenavidi me rodiče,pry jsme mu ukradli 2 roky života- tim že to tam(dum) zveleboval.Nechtel abych chodila s kolegynema z prace ven, a kdyz jsem se trochu namalovala,tak me rekl, ze se chovam jak kurva.V te dobe jsem byla na nej strasne psychicky navazana.Vzala jsem si ho,prislo prvni dite,hadky neustavaly, chtela jsem rozvod, vyhrozoval, ze mi vezme dite.navrhl odstehovat se do bytu.chvili byl klid,prislo druhe dite,Casto mi rika, ze jsem bezmozek, ze jsem prizivnik, kdyz jsem na materske.ted na dovolene mi rekl, ze na plazi roztahuju nohy,kdyz se opaluju.rekla jsem, ze chci rozvod, vyhrozoval mi, ze se v noci utopi v mori.kdyz je nejaka zatezova situace- dite onemocni, nebo neco nevyjde podle prani, je na me slovne hruby a za vse muzu ja.
pak vyhrozoval, ze mi nebude platit alimenty a radeji skonci s podnikanim a ja ho budu muset zivit.o mych rodicich mluvi pred detma stara a starej....
anna
závislost ve vztahu
Dobrý den,před rokem jsem potkala kluka,o kterém jsem se dozvěděla že je můj soused už několik let. Z jeho strany jsem jsem vycítila silný zájem. Každé ráno mi napsal. Psali jsme si každý den od rána do večera. Naneštěstí jsem byla mladá,hloupá a neustále jsem ho odmítala i přesto že jsem k němu něco cítila. Časem jsme se přestávali scházet a už mi ani nepsal. Chápu že to ukončil, jelikož jsem mu nedávala žádné náznaky toho že bych k němu něco cítila a když něco naznačil on tak jsem se vždy jen zasmála. Bála jsem se těch nových pocitů. Po roce se setkáváme. Z něho zmizel ten roztomilý kluk a stal se z něj chlap který využívá ženy pouze k sexu. A já jsem do něj stále zamilovaná i přes tuhle jeho novou špatnou stránku. Několikrát mi nabízel sex, který jsem odmítala,protože bych se do něj zamilovala ještě víc. Potřebuju na něj zapomenout a jít dál. Poraďte mi prosím jak se pohnout dál.
Nadia
závislost ve vztahu
Dobrý den, s přítelem jsem se seznámila v době, kdy byl zadaný, svou přítelkyni se mnou podváděl, po roce s ním jsem neplánovaně otěhotněla a on mě donutil k potratu, že ještě nechce být otec. Měsíc na to mi přes facebook přišla krátká zpráva, že se mnou končí, protože jeho přítelkyně otěhotněla. Přijala jsem to a začla jsem se s tím smiřovat. Po dvou týdnech mi volal, že mě miluje a nedokáže beze mě být, a já hloupá mu odpustila a bylo to jako předtím, doma měl těhotnou přítelkyni a scházel se se mnou, cítila jsem se hrozně, ale on ne, kromě mě měl ještě poměr se svou ex, spal i s mojí nejlepší kamarádkou, a na akcích si vždy našel nějakou jednorázovku. Vše jsem mu odpouštela. Pak se mu narodila dcera a já to chtěla ukončit, ale on mi to nedovolil. Když bylo holčičce 11 měsíců, odešel bydlet se mnou, nenutila jsem , přišel s tím sám. Teď je náš vztah takový, že mi vše vyčítá, přede mnou oblejzá ženský, když mu dám facku, dostanu jí zpět, celou domácnost platím já, protože on má jen na splacení svých dluhů. Chtěla bych poradit, mám odejít nebo ne? Bojím se, že to nedokážu, láska je asi hloupá, ale i přes to vše ho miluji a doufám, že se to napraví. - otázka upravena poradcem
Anonymka
závislost ve vztahu
Dobrý den. Přítel se se mnou po 3. letech rozešel. Prý se mnou nebyl šťastný. Já jsem se s ním po dokončení studia chtěla odstěhovat a založit rodinu. On to tak necítil a vím, že je problém v mém chování, které si uvědomuji, ale neumím s tím nic dělat. Kvůli tomu se se mnou také rozešel. Jsem hysterická, výbušná a tvrdohlavá a když např. nedělal věci podle mé představy, tak jsem mu udělala scénu a pohádala se s ním. Jsem na něm závislá a byla jsem tak sobecká, že jsem ho chtěla jen pro sebe. Chápu, proč rozešel a chtěla bych to respektovat, ale od rozchodu mu každý den píši sms s výčitkami, jak moc mi ublížil a jak mi je, nebo mu naopak mažu med kolem pusy, podporuji ho a zasypávám ho komplimenty, aby si uvědomil že přišel o holku která ho miluje. Vím, že je hloupost co dělám a když z toho chci vycouvat, další den udělám to samé. Stále nás k sobě něco táhne a vím, že bychom spolu byli, kdybych změnila své chování. Řekl mi, že si mě váží a že mě má moc rád, ale že ho ten vztah ničí.
Bětka
závislost ve vztahu
Dobrý den, potřebovala bych poradit se svou závislostí na teď už bývalém manželovi. Zvládli jsme spolu 26leté manželství, bohužel v posledních letech měl manžel osobní krizi, do níž přišla o generaci mladší milenka - a zvítězila. Manžel se rozhodl pro ni, dělá však obrovské problémy s nemalým majetkem - stojí mne to spoustu sil i peněz za soudy a právníky (náklady jdou do statisíců). Co je však horší, že se nemůžu odpoutat a trápím se. Díl tohoto trápení jde možná za rozvodem mých rodičů, kdy jsem poznala, co je to nemít kde bydlet, nemít co jíst, nemít peníze. Celé manželství jsem se snažila a manželovi leckdy uhýbala, abych vztah udržela. Velmi jsem se bála toho, že odejde. A možná to podpořilo i to, že manžel podnikatel, měl více volnosti, než je obvyklé - vyžadoval ji. Odjížděl třeba na několik dní už v době, kdy děti byly 14 dní po narození a já celý týden musela vše zvládat sama. Podobně mě zanechával i o víkendech u tchánů, pokud něco potřeboval vyřídit. Možná že jsem z tohoto způsobu života "vycvičená" a pořád tak "čekám", že se vrátí domů, že uslyším auto. Manžel však vůbec nekomunikuje, na maily i třeba provozního charakteru (až na ty, v nichž sonduje, co vše je v žalobě o majetek) neodpovídá. Asi bych to celé potřebovala ukončit, uzavřít, protože to mlčení a zapírání se nastalo takřka ze dne na den, kdy se odstěhoval, složitě jsem si vynutila dvě schůzky o naší budoucnosti, když se to provalilo, na nichž jsem se dozvěděla, že se mnou nechce už být (a vůbec mám prostě vypadnout z jeho života). Tak nějak se v tom plácám a nevím, co dál. děkuji - otázka upravena poradcem
Marta
závislost ve vztahu
Dobrý den. Mně je 24 a přítelkyni 19. Chodili jsme spolu cca půl roku - náš vztah byl myslím docela hezký, přestože jsme toho měli oba hodně. Ona maturitu, smrt kamaráda, já státnice.. Všechno jsme to spolu zvládli. Ona tedy byla celou dobu taková méně angažovaná, většinu setkání jsem inicioval já. Když byla ale fyzicky se mnou, vše se mi zdálo v pořádku - vypadala spokojeně. Náš vztah začal krátce po skončení jejího předchozího vztahu a ona sama řekla, že díky tomu možná trošku náš vztah trpí, že ho nebere tak vážně jako já. S expřítelem zůstali kamarádi a v rámci party kamarádů se stále tak jednou za 14 dní vídají - já ale nežárlil. Rozešla se ona s ním a teď byla se mnou, tak jsem to bral tak že prostě jen zůstali v společné partě lidí. Doufal jsem, že časem bude náš vztah brát víc vážně, bude iniciovat více setkání se mnou a méně se bude vídat s kamarády. Snažil jsem se netlačit na pilu a nechat jí vlastní tempo. Před měsícem odjela na 2 měsíční brigádu pryč. Tedy ne úplně pryč, je asi 50 km daleko. Říkala že nebude mít moc čas a já to chápal, taky mám v létě hodně práce. Jenže ona za ten měsíc neměla čas ani jednou. Já za ní 2x přijel, ale vždy říkala že je zaneprázdněná a nedala mi ani pusu. Měla párkrát půldenní volno, které ale strávila buď spánkem a nebo jinak - prostě beze mě. Na moji otázku co se děje ale odpověděla že nic, že má jen moc práce a nemá čas. Před týdnem jsme se ale pohádali a ona mi napsala, že tam odjela aby si ujasnila co chce a že se jí po mně nestýská. Že když přijedu tak je se mnou ráda, ale že neví jestli je to z její strany to pravé. Neví jestli mě nebere spíše jako kamaráda a potřebuje prý čas. Napsal jsem jestli se chce rozejít a ona že potřebuje ten čas. To mě velmi zklamalo ale mám ji pořád rád. Můžete mi prosím poradit co teď dělat. Mám jí každý den něco napsat a nebo ji nechat úplně být a nepsat jí vůbec? Mám za ní třeba jednou za dva týdny přijet (tak jako v předchozích 2 případech neočekávaně) a nebo čekat jestli napíše sama abych přijel? Mám strach že když ji nechám úplně být a nebudeme ve spojení, tak ten vztah vyprchá úplně do ztracena. Děkuji za radu.
Petr
závislost ve vztahu
Dobry den, potrebujem radu ..Nasiel som si zenu ktora ma 2 deti je odomna starsia ..malo kedy som znou lebo stale ma nejake svoje veci, som znou raz za tyzden na 2 hodiny .ubija ma to :( strasne mi chyba :( strasne ju milujem, zavrhol som vsetky zeny ,, ja lasku berem smrtelne vazne , nevera v mojom pripade nehrozi ..! nikdy som to neurobil prisaham a ani nikdy neurobim a uz vobedz nie jej,, prvykrat som zamilovany ,,a ona vobedz mi nevenuje cas ,, ani mi poriadne nevie napisat za cely den smsku, stale hovori ze mi zavola a stale sa na nieco vyhovori :( je mi to divne ... nechcem onu prist lebo moj zivot nebude mat zmysel,, strasne mam depresie preplakavam dni, hovoril som jej ze sa trapim ze nech mi dokazuje lasku ked je domna zamilovana ako hovori,, a ona to ma na haku ,, ja neviem co mam robit ale vydat sa jej nedokazem :( to radsej sa vzdam svojho zivota ako jej ..:( poradte mi prosim
Lukas
závislost ve vztahu
Dobrý večer, s přítelkyní jsme spolu rok. Mě je 20 let, jí 16. Jsme spolu každý víkend, občas i v týdnu, jelikož jsem pracující a dojíždím za prací, ona studuje, tak se moc nevídáme. Ze začátku bylo vše fajn, měli jsme se rádi, já ji občas poškádlil, tak se nafoukla, přišlo na řadu usmiřování. Za nějakou dobu, jsme spolu byli častěji a častěji, a já potřeboval volno, tak jsem to partnerce oznámil, že potřebuji chvíli na oddych, vzala to. Jenže jsem chtěl jít s kamarádkou běhat abych se odreagoval od té denní rutiny (dříve jsme k sobě cítili vzájemné sympatie), dávám si záležet na životním stylu a dost často posiluji. Partnerka se naštvala, a žárlí, prý jestli si hledám zadní vrátka, jako náhradu za ni. Přijde mě, že si vůbec nevěří a hlavně, že nevěří našemu vztahu. Strašně moc ji miluji, za žádnou jinou bych ji nevyměnil, protože to co pro mě dělá, by jiná snad ani neudělala. Nechci o tento vztah přijít, jen mě přijde blbost, být doma zavřený jak pes. Nebyla by nějaká rada? Díky M.
M.
závislost ve vztahu
Dobry vecer mam pritele se kterym jsem rok a pul jsem studentka stredni skoly. S pritele od sebe bydlime asi 35 kilometru chodime do stejne skoly. Jsme spolu hlavne o vikendech ale pritel hraje fotbal takze casto to ani nevyjde a my se spolu napriklad o prazdninach nevidime treba 14 dnu a me to hrozne nici odjet od nej zpatky domu. Nechci bez nej byt s nim je mi nejlepe kdyz od nej odjedu tak me boli bricho a chce se mi stale brecet. Nic jsem mu o tom jeste nerikala ale premyslim ze mu vse reknu. Myslite ze je to dobry napad? A jak se s timhle vyrovnat prejde to vubec nekdy? Dekuji za odpoved
Iveta
závislost ve vztahu
Dobry den dnes mi moje pritelkine poslala odkaz ,kde je vyliceny jeji stav a odpor vuci mé osobě.jsem velmi zamilovany a ona je mojí velkou laskou.rad bych se zeptal jak s ni mam komunikovat,když spolu žijeme ale ona se mi vyhíbá.vadí jí polibky i jakykoli fyzycky kontakt.prí je to tím že ji nedavam dostatek prostoru,ale když ji nabídnu at jede třeba ke kamaradce nejede pry ze stracu co bude az se vratí
boban
závislost ve vztahu
Dobrý den paní doktorko. S přítelem jsme již 5 let. Poslední rok je pro mě ale utrpením. Neustále se na mě uráží za maličkosti, které by ostatní lidé bez povšimnutí přešli (například za to, když řeknu svůj názor na věc, na kterou má on názor jiný). Vše řeší tak, že se mnou přestává úplně komunikovat (neodepisuje na zprávy, nezvedá telefony). Ví jak moc mě to bolí a mrzí a přesto se mi zdá jakoby to dělal naschvál. I když nemá žádný problém tak poslední dobou neodepisuje na zprávy a když mu napíši další nebo mu zavolám tak se naštve co dělám a že má něco na práci (i když je třeba celý den doma). Pokud se pohádáme kvůli maličkosti, tak jeho uraženost vydrží klidně 3-4 poté, protože ví, že vždy přijdu já.V tomto vztahu jsem se naučila dělat kompromisy, ale bohužel můj přítel jich schopný není.Pokud si s ním o tom chci promluvit tak se naštve a nemluví se mnou.Vím a uvědomuji se, že mě trápí, ale rozejít se s ním nedokážu, jelikož ho miluji. Prosím Vás o radu. Děkuji za odpověď.
Natálie
závislost ve vztahu
Dobrý den, čtu si tady různé příspěvky o závislosti v partnerských vztazích a nevim jestli se tu můžu zeptat i na závislost na kamarádce ale zkusím to. Znaly jsme se osm let, bylo to ideální kamarádství a všichni nám ho záviděly, před půl rokem si kamarádka našla přítele a postupně mi přestávala dávat to co dřív, už jsem neviděla to, že by jí na našem kamarádství záleželo, neřikala mi, že mě má ráda jako dřív, začla jsem si to vynucovat a neustále jsem jí psala a volala, doslova uháněla až to označila za psychický teror...svou závislost jsem si uvědomovala a objednala jsem se k psycholožce, ona s tím souhlasila, že se to musí řešit. Po neustálém ujišťování mě 10.6. opustila, řekla mi, že už nejsme kamarádky, a že mě nesnáší a ani nepočkala na to, jak to vyřeším u doktorky, dnes 15.6. jsem totálně na dně a u psycholožky jsem byla a ta mi jen řekla, že se s tím musím smířit.Jak se s tím smířit? Je možnost, že se ještě někdy vrátí? ...Nemůžu na ní zapomenout, byly jsme spolu denně :-(
Monika
závislost ve vztahu
2) A to že se o ní hrozně bojím , nevím jestli z její ztráty že si najde někoho jiného, nebo že se jí něco stane ale asi vše dohromady. Když jde někam s kamaradkama nebo spolužákama na diskoteku , tak nemám na nic chut a tu noc nemůžu ani zaspat . Bojím se o ní i když jede za mnou a je noc , to jí rači jdu naproti . Když jde odemě tak jí zase doprovázím až skoro domů , jen abych byl v klidu . Samozřejmě né vždy je to možné . Možná je mojim problémem dřívější zkušenosti s děvčaty které nebyli zrovna věrné a skrz to pramení ten strach , nevím . Za každou Vaši radu moc děkuji , cením si toho.
Lukas
závislost ve vztahu
1)Dobrý den , už sem vám sem jednou psal a vaše rady mě moc pomohli a za to vám děkuji . Přítelkyni je 18 mě je 21 a náš dvouletý vztah si prošel snad vším možným , dokonce i rozchodem z důvodu mé závislosti na přítelkyni a žárlení . Nevím jestli si ještě pamatujete , ale s přítelkyní sme se cca po 2 měsících k sobě vrátili a sme ted spolem šest měsíců které jsou naprostý opak toho co bylo . Náš vztah se změnil k lepšímu , přítelkyni nechávám více volnosti (snažím se tak nežárlit apod) aby se už neopakovalo to špatné co bylo . Je ale jasné že pořád sem ten citově závislejší já . Dávám jí před vším přednost a nemůžu si pomoct a asi už jiný nebudu . Můj dotaz je ale ohledně jiné věci , jelikož už nechci dělat chyby co byli dřív, jak sem napsal výše , nechávám jí více prostoru, času pro sebe a její kamarády . Jenže se objevil můj další problém .
Lukas
závislost ve vztahu
Dobrý den, mám přítele, který mi ale před časem hodně ublížil a v podstatě jsme se se přestali stýkat... potom se náš vztah zase obnovil, ale já už mu nedokážu důvěřovat a žiju v permanentním strachu z toho, že mě zase zraní. Občas jsem si docela jistá, že mi lže, ale kdykoli ho s tím konfrontuji, urazí se a nikdy se mi k ničemu nepřizná. Jsem na něm citově hodně závislá a třebaže si už nějakou dobu slibuji, že se s ním rozejdu, nejsem toho schopná... Většinou se ke mně chová hezky, je milý a má trpělivost s mými náladami a výbuchy, ale z povahy je sebestředný a někdy mám pocit, že ho ani pořádně nezajímám... On se rozejít nechce, tvrdí, že mě miluje, ale já už si nejsem vůbec ničím jistá a vzhledem k tomu, že se vídáme denně, mám pocit, jako bych neřešila nic jiného než náš vztah... ale zároveň tomu nejsem schopná nějak zabránit... co bych měla dělat, abych na něm tolik nelpěla?
Anna
závislost ve vztahu
Dobrý den. Je mi 25 a přítelkyni je 20 let. Chodíme spolu cca půl roku. Většinou je všechno fajn. Když se vidíme přijde mi, že jsme oba šťastní - tedy minimálně já si šťastný přijdu. Problém je ale v tom, že přítelkyně chce vztah volnější než já. Pořád říká, že po minulém vztahu byla sama pouze krátce a že než se z jednoho vztahu vzpamatovala potkala mě a dostala se do vztahu druhého. Že bere vztah příliš na lehkou váhu. Dvakrát mi už řekla, že neví jestli bylo správné se mnou začít chodit, na druhou stranu nikdy jsme se nerozešli protože říká, že mě zase nechce ztratit. Možná na ni příliš tlačím, protože já jsem byl sám delší dobu a rád bych vážnější vztah. Teď odjela na léto na brigádu a vídat se budeme jen zřídka. je tam teprve asi týden a už se mi stýská.. Napadlo mě, že bychom si možná měli dát pauzu, aby si užila toho volného života, který neměla po rozchodu s ex-přítelem. Mám ale trošku strach, že se pauza stane definitivní.
Ivan
závislost ve vztahu
Dobrý večer. Mám vztah necelý rok a půl. Zezačátku mě partner miloval víc než já jeho a byl na mne trochu upnutý, to ale postupem času opadlo a hned, jak jsem si toho všimla, snažila jsem se v něm tu touhu znovu probudit. Bohužel jsem se kvůli tomu dostala do depresí, protože mám problém s nízkým sebevědomím a stala jsem se na něm závislá. Když neodepíše, brečím, když jde radši za kamarády než za mnou přijdu si pro něj bezcenná a mám pocit, že mě už vůbec nemiluje. On samozřejmě tvrdí opak, ale stejně jde radši za kamarády než za mnou. Já se většiny kamarádů vzdala, protože zezačátku hodně žárlil. Teď nežárlí prakticky vůbec, zato já žárlím na každou, na kterou se jen podívá.
Dokážete mi poradit, jak se této závislosti zbavit? I když si chci zajít ven s někým jiným, často zůstanu doma protože doufám, že se ozve.
Andrea
závislost ve vztahu
ČÁST 2. Než jsem ji ten dopis dal, tak celý den jsem do ní na akci "hučel", jak jsem do ní blázen, jí se to vůbec nelíbilo, říkala, že jsem na ni moc upjatý. Pak jsem ji ještě tu noc ze žalu napsal že ji miluji a podobné smsky. Od té doby nenapsala, já ji taky ne. Hodlám ji nepsat měsíc, s tím, že jsem si už u ní nebyl jistý, co ke mně cítí. Podle mě se jí to se mnou líbilo do té doby, než zjistila, jaké ji to přineslo potíže, a možná v ní bojuje rozum a srdce, plus ještě jsem do toho moc tlačil a doslova jsem ji dusil svou láskou :D. Ale smutné je, že ikdyž toho měla moc, tak mě nenabídla skoro žádný adekvátní prostor pro osobu, kterou má ráda, jakoby vše mělo priotitu přede mnou. Proč ? Co se stalo? Zalekla se ? Udělal jsem totiž spoustu blbostí. Mohu ji nějak získat zpět ? Děkuji za Váš čas. Jan - otázka upravena poradcem
Jan Pisinger
závislost ve vztahu
ČÁST 1.
Dobrý den paní doktoko, řeším takovou pikantnost.
Je mi 22, mám 3 měsíční známost, do které jsem se zamiloval. Na začátku to bylo parádní, z obou stran byla velká iniciativa na různá setkání, jenže, z její strany začala iniciativa oslabovat, je toho na ni prý moc, buď neměla čas, nebo byla moc unavená, je, fakt, že řeší rozchod s přítelem, se kterým zároveň musí bydlet, hledá jiný byt, řeší, kdo si vezme psa, o kterého se starali oba a začala se svým milovaným koníčkem. Říkala, že teď vůbec nemá čas. Z důvodu mé nezkušenosti ve vztahu, jsem na ni začal tlačit, začal jsem doslova škemrat o alespoň 5 minut denně, začal jsem ji dusit, tak moc jsem ji chtěl vidět. Hned, jak jsem si to uvědomil, napsal jsem ji dopis, ve kterém píšu, co k ní cítím a zároveň se s ní loučím s tím, že pokud by chtěla, ať se ozve, do té doby ale o mně neuslyší. Jelikož jsem ji ten dopis dal na akci, kde jsme byli opití, nevzala to vůbec dobře a vzala to snad jako urážku, že prý jsem jak malé děcko.
Jan Jenik
závislost ve vztahu
Dobrý den, vín jaký je u mě problém, ale nedokážu se toho zbavit, je to silnější než já. Jsem s přítelem půl roku. Pokud mi věnuje veškerou pozornost, je vše v pořádku. Pokud chce jít za kamarády, nebo někam beze mě, mrzí mě to, jsem nepříjemná a v podstatě ho omezuji. Vím že to není správné, ale nedokážu to ukočírovat. Nechtěla bych, aby na tomhle skončil náš vztah. Moc ho miluji. Prosím co mám dělat, nemůžu se zbavit pocitu, že když jde někam s kamarády, tak mě odkopl.
Lilie
závislost ve vztahu
Dobrý den,

rozvedli jsme se s manželem po 25 letech. Źádost jsem podala já, protože manžel si našel milenku a při několika setkáních vždy tvrdil, že je to jiný svět a nechce se vracet a taky jsem se bála o majetek (milenka je z problematické rodiny, její příbuzný je souzen za podvody). Lze říci, že rozvod byl nutností, abych odešla alespoň s něčím. Manžel totiž začal okamžitě odklánět vše, co se ještě dalo. Příchod milenky byl velmi rychlý, intenzivní, nedostala jsem šanci - okamžitě byla představena všem známým a kamarádům a byla "vpluta" do "naší" společnosti. Já naopak byla "vypluta". Našla jsem si přítele - hodného vdovce, který mě má rád, pečuje o mě, myslí na mě. Přesto myšlenkami zůstávám u manžela a neumím se odpoutat. Pořád uvažuji o nějakoém budoucím společném životě s ním, ačkoliv vím, že problémy v manželství a následný rozchod byl jeho především jeho vinou - emočně nestabilní člověk, nerespektoval mě v posledních letech jako partnerku, ale byla jsem spíše věc... Asi jsem se stala na něm hodně závislou, velmi jsem si totiž přála úplnou a stabilní rodinu. Jak se mám odpoutat? Půjde to vůbec? děkuji - otázka upravena poradcem
Eliška
závislost ve vztahu
Dobrý den, jsem s přítelem rok. Dělá problémy, když jedu někam bez něj (to se stalo asi 2x za tento rok). Je nepříjemný a mě tím odrazuje. Celou mou akci (2x sraz se známými) mi zkazí telefony a sms, kdy s ním není absolutně řeč. Teď to vypadá, že se rozejdem, mám odjet na pracovní víkend a on to nemůže skousnout. Navrhla jsem mu psychologa, že pojedu s ním, protože moje snahy o vysvětlení nebere. Ale prý si poradí sám. Já se nevzdám všeho okolo kvůli němu. Mrzí mě to, hodně mi pomohl, vypadalo to na lásku a že spolu budeme. Ale v tomhle je nějak jinde. Vidíte nějaké řešení? Děkuji
Jitka
závislost ve vztahu
Dobrý den, mám problém s partnerem. Ziji s nim, ale uz moc se mnou nekomunikuje, pusu uz mi jen tak taky neda, sex nechce, kdyz mu reknu, ze se mi neco nelibi, tak akorat udela ze me tu hlupacku a jen on ma pravdu. Jeho ego je moc nahore. Kdyz si s nim chci promluvit, jen se osocuje a hned se urazi. Rada bych s nim komunikovala, ale on nechce. Uz mi i rekl spoustu osklivych veci, ale kdyz jsem mu rikala, ze se mi to nelibi, ja jsem byla ta spatna. Parkrat me i tak chytl za ruce, ze mam pekne modriny. Uz ani tak nezarli. Pripada mi, ze uplne ztratil zajem, ackoliv on tvrdi, ze to tak neni. Je nejlepsi cesta uz jen odejit od nej? Dekuji
Anie
závislost ve vztahu
Dobrý den, ráda bych Vás také požádala o radu, protože sama už si nevím rady. Jsem poněkud introver. Nikomu se nesvěřuji ani moc přátel nemám. Když potkám kamarádku a opravdu vím, že takový člověk mi je blízko, nějakým způsobem cítím jak se na ní postupně upínám. Pořád mám pocit smutku když nejsem poblíž, když nedokážu pomoci v její komplikované situaci, beru si osobně každou narážku a každý pohled. Vím zcela jistě, že má sexuální orientace není směřována k ženám, ale ještě jsem neměla vztah s mužem, kterého bych milovala a který by mi rozuměl a proto mám pocit jako bych ve svých kamarádkách hledala něco co lidé získávají a dávají partnerům (lásku, pozornost, potřebu pomáhat apod.) Není to poprvé. Teď se mi to stalo už po 4, je mi 24. Já už to znovu nechci prožívat, protože je to pro mě opravdu vyčerpávající stav. A díky tomuto chování ztrácím i přátelství. Svůj problém si uvědomuji a hledám i řešení i podněty proč se mi to stává Co s tím mám prosím dělat?
A. A
závislost ve vztahu
Dobrý den, prosím o radu. Mám 7 měsíců přítele, je to můj první vztah, on je o 4 roky starší. Já vím, že je brzy to takhle hodnotit, ale dovedla bych si s ním představit budoucnost. Co mě ale děsí je, že se bojím toho, že mě má radši než já jeho. Že selžu, přestanu ho mít ráda, že mu ublížím. Opravdu mě to děsí a vytvářím tak mezi námi propast, ale netuším, jak z toho ven. Mám velice náročnou školu, jsem často ve stresu a jsem si vědomá toho, že to náš vztah odnáší. Přítel je velice hodný, v ničem na mě nespěchá, má mě rád, ale já mám neustále strach z toho, že ve vztahu selžu a přestanu ho mít ráda, i když to opravdu nechci. Děsí mě jeho projevy náklonnosti, kterých jsem si dříve tolik cenila, protože mám strach, že mu je nebudu moci oplatit. Tolik bych si přála, abych s ním byla tak šťastná jako dřív, ale jako bych v sobě měla nějaký blok a ten mi to nedovoloval. Dokonce mě napadlo, že se s přítelem rozejdu, ale to bych nedokázala. Jsem zmatená a nevím, co cítím...
Majka
závislost ve vztahu
Dobrý den :)

Je mi 19 let a poznal jsem mladší 15 letou studentku. Strašně jsme se do sebe zamilovali, byla to prakticky má první láska a pro ní taky. Můj problém byl ale jasný byl jsem závislý, když se zamiluji tak pořádně a strašně rád poslouchám zamilovaná slova a vidím zájem. Včera jsme se setkali a ona mi řekla, že mě již nemiluje. Strašně se rozbrečela. Bylo mi v té chvíli jasno, že jsem miloval až moc což znamenalo málo. Vím že jsem ještě mladý a blbý, ale nemohu bez ní skoro být. Prakticky jsem ji psal každý den a furt jsme se viděli... Zkouším tedy teď dělat opak a to ji týden nepsat ani odepisovat. Je mi ale jasné jak to nejspíš skončí a já to neunesu... Jediná šance by byla taková že bych u ni zase musel nějak probudit zájem. Neboli to co jsem měl už udělat předtím ale teď je na to asi pozdě jak mám vzbudit zájem když jsme teď po tomhle a jen kamarádi? Děkuji za radu
Ladislav
závislost ve vztahu
Dobrý den,
ani nevím, jestli sem píšu správně. Je mi 17 let a asi půl roku jsem s přítelem tomu je 19. Moc ho miluju a chtěla bych s ním být pořád… Problém je, že teď přemýšlí o rozchodu, protože já se někdy neudržím a udělám mu žárlivou scénu. Nebo se doma užírám myšlenkama, co asi dělá s kamarádama a že vlastně není s kamarádama. Třeba naposledy jsme se kvůli tomu pohádali, vůbec mi celý večer nenapsal a já se na něho potom rozzlobila. Nakonec jsem zjistila, že tam byl opravdu jen s kamarády a svým bratrem. Vlastně ani nevím, odkud tu svou žárlivost beru, přítel mě nikdy nepodvedl a ani se s holkama moc nekamarádí. Ale hrozně mě to potom mrzí a chci s tou svou žárlivostí něco udělat, ale nevím jak. Děkuji za odpověď.
Anička
závislost ve vztahu
Dobrý den, večer či ráno?
Je mi hrozně. Momentálně jsme spolu s přítelem 8 měsíců (druhý a také nejdelší vztah) a stále se snažím přesvědčovat, že těch krásných dnů je mnohem víc než těch, kdy se trápím. Ale popravdě už nevím. S přítelem jsem se seznámila při pracovním pobytu v Rakousku, kdy trvalo pár týdnů než mě svým způsobem získal. Mě je třiadvacet let a partner je o rok mladší v čemž nevidím problém. Ze začátku vše klapalo bez sebemenšího konfliktu a postupem času si nade mnou začal získávat moc nebo alespoň tak já to tedˇ momentálně cítím. Upřímně já bez něho nemůžu pomalu ani dýchat. Každá chvilka kdy je pryč mě zabíjí. Nemůžu jíst, spát. Mám bolesti břicha a jediná věc které se bojím je, že příjde konflikt a on se mnou nebude komunikovat jako je v jeho zvyku. Na druhou stranu když je vše v pohodě, dává mi tolik lásky kolik já potřebuju. Ale ani toto množství nestačí na to abych se já cítila v klidu když on tu není. Nevím co mám dělat, mám pocit že jsem na něm závislá. Pomozte
Kristýna
závislost ve vztahu
Dobrý Den,chtěl bych se zeptat jak dál,možná řeším kraviny,ale pěkně od začátku,má přítelkyně je stále studentka,takže se každý den učí,od rána do pozdních hodin.Kvůli tomu řiká,že je nešťastná,ale příjde mi,že se to pak promíjí i v našem životě,jelikož se stále učí,vídáme se jen o víkendech,prý semnou se nedokáže učit,což dokážu pochopit,o co ale jde,samozřejmě sní chci trávit co nejvíc času. V tom nastává problém,ze začátku samozřejmě samá radost,samé smátí,držela jsi mě u těla,stále opakovala jak mě miluje,všechen víkendový čas strávený spolu(koupili jsme si i stejné prstýnky na důkaz lásky :) ) . Ale teď to jde mi příjde rychle z kopce,ona víkend má potřebu bejt doma a odpočívat odemně,učit se,takže z víkendu se vidíme podle mého 14 hodin,z toho 8 u mě prosí,příjde,kouknem na film,nemá ani chuť si povídat,že není o čem,pak se ke mě otočí zády a to je vše,to jsou chvíle snámi, Když ji dám najevo,že se nepřitulí ani nepolíbí mě nic,dává najevo,že to nikdy tak nedělala,poté když se začnu ptát zda je štastná,řekne,že ne kvůli škole(má toho hodně chce být premiantka) ,což ještě pochopím,ale když zkouším rozebírat co se děje,odsekne mi větou: do hlavy mi nevidíš. Když se zrovna neučí,nebo nekouká doma na televizi,poslední dobou začala mít tehdenci chodit za zábavou čím dál víc,kašle na mě,nemá na mě čas,ale prý mě stále miluje,když jsem ji podotknul,že to není co to bývávalo,že ji donesu věci aby se rozmyslela,zda chce semnou být,odpoví,že pokud ji věci donesu rozejde se semnou(podle mého dětinské chování),že ji furt i štve jak se ptám,zda mě má ráda a tak,když ona mi to nedává najevo,jsem nejistý a furt se ptám,zda se něco nezměnilo každou chvíli. Nevím no,zda to přejde,nebo to zkončit. Mám ji hrozně rád,plánovali jsme i společné žití,což prý furt myslí vážně,ale vše už tak nějak,přestává dávat najevo,(možná blbý příklad,ale když jsem si sundal prstýnek,sondovala roztomile kde ho mám,dělala,že se vzteká,že chodím za jinými ale ze srandy,teď? Ji to je jedno,jestli ho mám) Dokonce když šla o víkendu s holkama,(já měl být v práci ale nakonec jsem nemusel jít)šel jsem já s kluky. Ve 12 mi volala zda ji příjdu doprovodit domů,rozjela na mě,že ji určitě podvádím,ať si jdu za jinou když chci,atd) poté se omluvila,že mě miluje,že chce být semnou,ale když ke mě zase dorazila,řekla mi ahoj,pustili jsme film,otočila se a,že je unavená jde spát,vůbec se semnou neusmívá nic,ale,že se semnou prý nerozejde. Co mám podle vás dělat? Příjde mi,že zbytečně oba šílíme a protivíme se navzájem,co radíte. Díky
Marek
závislost ve vztahu
Vazena pani doktorko. Jsem si jisty ze mam emocni zavislost na manzelce. Od pocatku naseho vztahu jsem zarlil a proto mi nekolikrat lhala kam a s kym jde i kdyz O nic neslo. Po tom co se nam narodila prvni dcera jsem prestal sportovat protoze jsem byl radsi doma s ni a dcerou. S vetsinou svych kamaradu se stykam malo, asi 1x za mesic a podle clanku na internetu mam klasicke "priznaky"-sms,neduvera,vytvareni konstrukci a domnenek,atd. Nechci aby se nase jinak skvele manzelstvi mou vinou dostalo do krize nebo se dokonce rozpadlo. Prosim poradte jak bych na sobe mohl pracovat. Dekuji - otázka upravena poradcem
Mirek
závislost ve vztahu
Dobrý den,
Před pár dny jsem se po 1,5 roce rozešel s přítelkyní. Byla to velká láska z obou stran a stále ji oba cítíme. Důvodem rozchodu byl její vztah s expřítelem. Ještě nikdy jsem se nesetkal s tím, že by někdo s někým denně chatoval na sociálních sítích od rána do noci zhruba v odstupech 4-5 minut. Dokonce i když jsme byli spolu, ona mu často posílala zprávy typu "myslím na tebe", třeba když jsem odešel na záchod. Píší si ve dne, v noci, z domova, z autobusu, z práce, neustále. Již několik let bez přestávky. On ji stále silně miluje. Jejich vztah není sexuální, ale je v něm fyzická blízkost, intimní doteky apod. Nikdy se řádně nerozešli, pouze na její nátlak z něj vyloučili sex. Zpočátku jsem s jejich kontaktem neměl problém, než mi došlo, o co se jedná. Přítelkyni jsem dával dlouho najevo, že toto je pro mě nepřijatelné, že se jedná o patologickou závislost. Lhala mi, hádali jsme se. Ona svou závislost přiznala až nyní, pod tlakem důkazů. Jak se lze zbavit takové závislosti? - otázka upravena poradcem
Karel
závislost ve vztahu
Druha cast: pritel potom odjel na par dni k rodicum a me to zase strasne sebralo. cely den mi nenapsal, vzdy sem ja ta prvni kdo napise a me tohle chovani strasn mrzi a nedelam nic jineho nez ze brecim a pisu mu jak na me kasle. Slibil mi totiz ze v patek prijede,ale nastaly urcite vymlouvacky, dalsi neozyvani se aja nevedela zda teda prijede nebo ne a volala jsem mu, nebral to, psala jsem jeho mamce jestli je v poradku....mam hrozne stavy kdyz o nem nevim. Brecim,utapim se v zalu, vyzaduju jeho pozornost. Vim ze chlap chce byt obcas sam a uvedomuji si dve veci...ze jsem se na nem stala zavislou a ze jestli s tim neco nezacnu delat tak ho odezenu..druhy den prijel rano az, bez jakehokoli ohlaseni a opily a zacal byt na me dost zly, ze to co sem predvedla bylo ubohe, at se na ty stavy vykaslu, znel odtazite a to me zase strasne rozbrecelo.Nedokazu snest kdyz me partner ignoruje a da necemu prednost prede mnou, asi nechape ze je stred meho srdce. Prosim poradte jak se zachovat a nebrecet
Nikol
závislost ve vztahu
Dobry den, moc bych vas chtela poprosit o radu ohledne me situace, protoze nevim jak se z ni dostat... jsem s pritelem 2 roky, zname se ze stredni skoly, vzdy nas to k sobe tahlo az jsme nakonec skoncili spolu. Odstehovala jsem se nedavno od rodicu a dohodli jsme se, ze zacneme spolu budovat spolecny zivot a bydlet spolu. Pritel nedavno odjel na par dni do zahranici a se mnou to neskutecne zamavalo. Uvedomila jsem si jak strasne ho miluji a ze uz bez nej nechci byt. Otevrela jsem mu sve srdce a cekala jsem az se vrati, az budeme
Konecne spolu a bydlet spolu a ze mi take rekne neco na co prisel ohledne svych citu. Ubehly dva tydny a on se k tomu vubec nevyjadril, strasne me to mrzi a brecim z toho. Brecim skoro ze vseho, myslim na nej minutu co minutu, den co den, preju si abysme byli kazdy den spolu. - otázka upravena poradcem
Nikol
závislost ve vztahu
Dobrý deň,
prosím Vás o radu. Zistila som, že som asi citovo závislá od manžela. Sme spolu 18 rokov a posledné 3 roky spolu aj pracujeme. Mám problém s tým, že si vyžadujem jeho pozornosť aj v práci. Žiarlim na každú ženu s ktorou sa rozpráva ale snažím sa to prehliadnuť a nekomentujem ttakéto situácie. Z jeho postavenia vyplývajú aj určité povinnosti a cesty. Keď je takto preč z domu, mám predstavy že ma podvedie, hoci nemá k tomu sklony. Ked má nejaké pracovné problémy, velmi so mnou nekomunikuje, hoci by som chcela vedieť o všetkom a aj sa o všetkom rozprávať. Vadí mi aj to keď ide s kamarátmi na pivo a vracia sa neskoro v noci. Ked odchádza na nejaké cesty, tak mu v telefonátoch alebo sms vyčítam, že ma necháva doma a ako zle sa cítim a pod. Zatial reaguje tak, že mi aspon napise že ma ľúbi, niekedy sa dlhšie neozve a potom zavolá. Ale ked príde domov, tak o tom,že sommu zase niečo vytýkala, nepadne ani slovo. Myslím, že návšteva psychologa mi pomohla. Dakujem - otázka upravena poradcem
medinka
závislost ve vztahu
Dobrý den..Mám psychický problém a to takový,že mam strach ze ztráty svého přítele...Měla jsem mámu na který jsem byla závislá,všude kam chodila sama tak jsem se hrozně bála že se jí něco stane,že se nevrátí domu...Byla jsem na ní hrozně závislá,bolelo mě hrozně břicho když někam šla a já byla sama bez ní...čekala jsem na ní u okna a stresovala se.No a za nějaký čas mi hrozně ublížila že se odstěhovala pryč,prostě od nás utekla a já jsem se za nějaký čas s tím vyrovnala...Osamostatnila jsem se,a časem jsem si našla přítele a moc jsem se do něj zamilovala až z toho vznikla závislost,takže když někam jde tak mam strach že se mu něco stane,mám strach že mě opustí...Chvilku jsem navštěvovala psychologa a ten mi předepsal takový kapky,jmenuje se to bachové esence..které mi hrozně pomohli od těch stresů ...Ale pořád cítím takovou nejistotu,mám strach ale už menší,ale pořád se bojím o mého přítele když někam jde sám,tak se stejně bojím že se mu něco stane,nebo že ho někdo napadne...
Petra
závislost ve vztahu
Dobrý den, před víc než rokem se se mnou rozešel přítel /o několik let starší/. V současné době mám mladšího přítele o 6 let,který je úplně jiný. Dává mi mnohem víc lásky a něhy než ten předním... vím, že mě miluje. jen mám strach, že se stane to co předtím. sice tvrdí, že jinou nechce. že si užil dost,ale to mi tvrdil i ten bývalej... a po 7 letech si našel jinou. strašne se bojím... pořad koukam na telefon jestli mi nepřišla sms, hlídam mu fb a přehnane žárlim. mam pocit, že se z toho zblázním a že má na prvním místě předemnou jiné zájmy. nevím co mám dělat... ja jsem si postavila jeho na první místo. před kamarátky, sport a své hobby. nevím kudy kam a trápi mne to každy den.... v práci, doma... je to strašny... bojim se mu věřit a pořád ho z nečeho upodezřívam ;( děkuji za odpověď - otázka upravena poradcem
Lucie
závislost ve vztahu
Dobry den,chtela bych se zeptat co si o tom myslite.Byla jsem s partnerem 6 mesicu ,mel financni problemy tak jsem ho sponzorovala po celou dobu naseho vztahu.Chtel vic a vic.Porad jsme se hadali kvuli penezum kdyz jsem mu nemohla platit.Bohuzel byla jsem slepe zamilovana.A na me narozeniny ni napsal ze bude lepsi kdyz se rozejdeme ze to nema cenu.Trapila jsem se chybel mi tak moc ze jsem mu napsala ze mu dam nejake penize ale at se ke me vrati.Vratil se bylo to krasny sex romantica navrat ,byla jsem stastna ale on sebral penize jeste semnou pohral a pak mi poslal fotku jeho pritelkyni jake sni liba.Myslim si ze semnou jenom hral kvuli penezum.Nikdy me nemiloval enom me penize
Julie
závislost ve vztahu
Dobrý den, jsem velmi společenská, samostatná, atraktivní a můj manžel je o pět let mladší hezoun, méně úspěšný. Má práce je založená na kontaktech. Miluju cestování a práce je mým koníčkem. Mám 16 letého syna, s manželem máme 3 letého. Manžel nemá žádný víkend ani svátky volno, když měl měsíc dovolenou, byl doma. Prý, že si chce odpočinout. Je mu 33 a já vedle něj mám pocit, že život už skončil. Neustále mi dělá žárlivé scény. Protože jsem kvůli němu nebyla 5 let na cestách, přemluvila jsem ho, aby mě pustil s malým a kamarádky rodinou na Sri Lanku. Byla jsem na něj hrdá, že mě pustil. Jemu ale přeskočilo a neustále mi volal a provolal tisíce. Když se mi nedovolal, volal kamarádce, majiteli guesthousu.. Kazdý den jsem kvůli němu brečela a přála jsem si od něj mít pokoj. Už je to 3 měsíce a pořád mě trápí, výslechy, kontrola facebooku, nemůžu si psát s kamarádama a mám zapomenout na to, jak jsem se měla hezky. Když jdu s kamarádkama ven, sleduje mě. Nechci ho opustit. Co dělat?
Libuše