Dobrý den, "hodné si neváží, s chytrou neumí žít" řekla nedávno příbuzná na mého manžela, který aspiruje na to být bývylým manželem, protože už asi dlouho nebudu snášet jeho mimomanželský poměr. Obojí ode mě měl - hodná a pomáhající na počátku vztahu a na MD - slyšela jsem od něj, že nemám na nic právo, jen povinnosti, protože on vydělává, mým kolegům v práci vykládal, že on by tuhle moji práci dělat nemohl a jak jí pohrdá (je to uráželo, všichni jsme vysokoškoláci a hlavně nechápali, jak se může takhle vyjadřovat o své manželce). Kvůli finančnímu osamostatnění jsem na sobě pracovala a trochu něčeho dosáhla (kdybych měla podmínky, byla bych někde úplně jinde), a zase jsem slyšela, jak dělám kariéru, jak na něj nemám čas, jak ho k ničemu nepotřebuji (marné bylo vysvětlování, že jo...). Nynější milenka je manažerka, je o hodně mladší a protože ho hodně chce, dělá tu hodnou a posluhuje mu. Za půl roku se 3x rozešli, normální ženská by to vzdala, ne tak tato, to bude zcela jistě na déle, protože auta a majetek jsou velkým stimulantem "lásky". Takže mě si neváží a nemůže se mnou žít (to druhé cituji, to říká všem okolo), hlavně že podnikatelsky vyrostl na mé bezplatné pomoci, zázemí a mých nikdy nevrácených finančních injekcí (nemám papír, takže nejsou). A já jsem teď na rozcestí, jestli zabalit celý život (26 let s ním) a mít mnoho ztrát (spravedlivý boj o rozdělení majetku nevyhraju, to vím) anebo počkat a být - kým ale? Hodnou? Neváží si. Chytrou? Nesnese. Mrchou? Neumím a jednak těch on se bojí a utíká před nimi. Asi nejhorší je, že on díky majetku má kam utéct, že nemá hranice. Když se mu něco nelíbí, tak prostě na mnoho dnů odjede a nechá mě s dětmi napospas a nezajímá ho, že musím řešit i povinnosti a závazky za něj. Čeká, až to vyřeším, až to vyhnije. Kdybych to nechala taky vyhnít, tak tím trpí děti (věci, které se jich netýkají, vyhnívat nechám, ale nedá se v tom moc žít). Kým být? Moc vám děkuji. - otázka upravena poradcem
Katka