Poradna seznamovací a vztahové koučky Mgr. Libuše Konopové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

Libuše Konopová, vztahová koučka

Jak se seznámit a jak si vztah udržet? Zeptejte se Mgr. Libuše Konopové, autorky a single-koučky ve vlastní firmě na rozvoj osobnosti. Uzavíráme se ve virtuálnu, a proto se hodí trénink v seznamování, posilování sebevědomí a poradenství ohledně výběru vhodného partnera.

Nejvíce se ptáte

reakce na poradnu|jakou budoucnost má takový vztah?|jak to myslel?|nemohu se seznámit|nevhodný partner|jak se mám ve vztahu chovat?|manžel má milenku|má náš vztah budoucnost?|chuť na "zakázaný" vztah|zamilovala jsem se do ženatého| jak se odmilovat?| rozešli jsme se a já trpím| mám mu dát najevo svůj zájem?| ženské sebevědomí| mám do toho jít?| jak pomoci blízké osobě| vztah se ženatým| manžel nebo milenec?| problémy s bývalými partnery| nesoulad v posteli| žárlím - co s tím?| mám se kvůli milenci rozvést?| sanace vztahu po něvěře| chci ho, ale má jinou| sanace vztahu po nevěře| zamilovala jsem se do nevěrníka| zamilovala jsem se do manipulátora| zamilovala jsem se do komplikovaného muže| podezřelé chování muže| komplikovaný vztah| manžel mě opustil| nedůvěra k mužům| lze vzbudit jeho lásku?| manželka má milence| následky románku| ani bez něj, ani s ním| bad boy nebo beránek?| jak se umět lépe prodat?| poradna mi pomohla| Jak z toho vycouvat?| neříká mi: miluju tě| nevím, co chci| mám kvůli milenci opustit partnera?| milenec chce vztah ukončit, já trpím| jak si v kolektivu zjednat respekt| partnerka mě podváděla| Jak se zbavit submisivity?| našemu manželství chybí jiskra| chci najít živitele| reakce na knihu Ukradená objetí| rychle ztrácím zájem| partner mi nevoní| dítě s mladším partnerem?| Má budoucnost vztah započatý sexem?| osudová láska| jak ji mám oslovit?| nesnáším seznamky| zamiluji se dřív a muži mě opouštějí| chci se zde seznámit| týral mě, přesto ho nechci ztratit| můj manžel chorobně žárlí| jsem nesmělý - jak se seznámit?| chci ji, ale vidí ve mně jen kamaráda| láska k ženě- co s tím?| nevím, kam patřím| sex mě nebaví| letí na mě jen slaboši| kam pozvat na první rande| žárlím na nahé herečky| na orgasmus potřebuji muže| mám se vrátit k první lásce?| jak projevit zájem o nahotu| chci dítě, ale nemám partnera| z muže se vyklubala žena!| ctitelé flirtují s mou dcerou| zájem o profesi| miluju muže z televize| marně toužím po dítěti| lze poznat homosexuála?| Má budoucnost vztah, započatý sexem?| muž za ženu nechce platit| je důležitá počáteční zamilovanost?| nechci sex, jsem věřící| zve mě k sobě domů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

má náš vztah budoucnost?
Je mi 62, jsem vdova. Přítel (spíše kamarád) má 67, známe se 5 let a je rozvedený. Má dosud žijící, velmi vitální a soběstačné rodiče 100+ a s nimi velmi rozporuplný vztah. Taktéž zvláštní vztah má k dětem 30 a 31 a svého bratra vyloženě nesnáší. V rodině se muži navzájem oslovují zásadně "chlapče", "matko". Podvědomě cítím, že problém je v celé rodině. Na jednu stranu je kamarád hodný, obětavý, mohu se na něj ve všem spolehnout, ale nemohu vystát neustálé výpady v jejich rodině mezi sebou. Je mi jasné, že díky našemu věku nikdy nebudeme žít spolu, také v mém věku budu těžko hledat někoho dalšího. Stále si kladu otázku, zda má smysl hledat si partnera, nebo si žít svůj život jako dosud a občas svoje osudy protnout. Děkuji velmi za váš vhled. - otázka upravena poradcem
Jana Kozáková
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jestliže se nehodláte s tímto mužem sestěhovat, nemusíte jeho vztahy s rodinou vůbec řešit Berte si z toho to příjemné ....a hledejte dál, pokud byste přece jen chtěla s někým žít v jedné domácnosti. 
Přeji vše dobré a hodně štěstí.
má náš vztah budoucnost?
Pokr.2: že to jemně hezky konzultovala se svou osmiletou dcerou, že má pro ni samostatný pokojík, což nikdy neměla a dcera si bohužel vynutila opak….způsobem dost neobvyklým, že jestli se máma odstěhuje, zůstane s tátou, že máma bude chodit na návštěvy, přičemž právě s mámou tráví mnohem více času a spolubydla nemá čas kvůli práci a celkově to je dle informací atypický člověk…např. působící v krajně pravicových politických uskupeních... No a přítelkyně mi řekla, že se sebeobětuje pro dítě, I když s tím hluboce v sobě momentálně velmi zápolí, protože jí hodně chybívám ,to z více důvodů….Za mě jen doplním to, že není mým stylem chodit se vdanou ženou, nicméně tady jde o vyjímku … a jsme spolu ve vztahu od začátku léta r. 2020. Mám za to, že je to jen již v její hlavě, více odhodlání či odvahy by bylo zřejmě na místě a nadále třeba nedokáže vyhodnotit zejména své riziko,potažmo pro její děti po neblahých zkušenostech se spolubydlou a dosavadní život je v podstatě zejména o sebeobětování.
Martin
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
chápu váš zájem na radikální změně, ale podle toho, co píšete, jste už pro společné bydlení udělal dost. Nyní je "na tahu" vaše přítelkyně, za ni rozhodovat nemůžete. Jestli vám současná situace vadí natolik, že s tím  "nemůžete žít",  dejte přítelkyni nějaké časové ultimátum, dokdy se má rozhodnout, Nic víc dělat nemůžete. Mějte se hezky.
má náš vztah budoucnost?
Pokračování1: Časem se stalo to, že vznikla myšlenka pro dítě a jen tedy umělým oplodněním a nikoliv jinak...stalo se a dále když se věnovala dceři na mateřské dovolené se stalo to, že ten manžel (společně mu říkáme spolubydla) firmu natolik zadlužil, že prodala byt ve kterém žijí stále stejně v oddělených místnostech (jak od začátku), v pronájmu a již po nedávném oddlužení a ukončení insolvence. Doposud se jí bohužel za tuto újmu údajně ani neomluvil a k ničemu nepřiznal. Jinak ještě před loňskými Vánocemi jsme s přítelkyní našli společné řešení, a to, že se spolu sestěhujeme do většího bytu, což jsme si též odsouhlasili….z mé strany vše takto dle plánu proběhlo, místa je dost vč. samostatných pokojů pro její dvě děti, přičemž starší z nich je plnoletý syn ještě z jiného manžeství a ten by uvítal tuto změnu a dle jeho slov by to nechal na nás, koneckonců mi I pomáhal stěhovat, malovat apod.Někdy v měsíci červnu letošního roku před plánovanou akcí se stalo to,
Martin
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
chápu váš zájem na radikální změně, ale podle toho, co píšete, jste už pro společné bydlení udělal dost. Nyní je "na tahu" vaše přítelkyně, za ni rozhodovat nemůžete. Jestli vám současná situace vadí natolik, že s tím  "nemůžete žít",  dejte přítelkyni nějaké časové ultimátum, dokdy se má rozhodnout, Nic víc dělat nemůžete. Mějte se hezky.
má náš vztah budoucnost?
Paní magistro, měl bych tady velmi specifický případ manželství versus milostný vztah, který jste možná za svoji praxi nezaznamenala a právě náš milostný vztah je velmi zdařilý a může mít perspektivní budoucnost, nicméně je brzděn zřejmě nezralostí partnerky žít konečně správně, protože tomu doposud takto nebylo, což může pro ni znamenat určitý nezvyk. Jen na úvod, do prvního manželství byla přítelkyně (z důvodu modré krve) nuceně vtažena rodiči, které po po asi třech letech skončilo fiaskem a dále to má tohle pokračování. Aktuálně přítelkyně žije ve 13-letém manželství, ve kterém nikdy nebyla láska natož intimní vztah dvou manželů (nikdy jako muž ji nepřitahoval a ani ho nemilovala, potvrzeno mi bylo ústně I písemně)….to vše proběhlo jen a pouze na základě získání hypotéky, přičemž vše finančně do tohoto hazardního podniku vložila právě přítelkyně prodejem jejího bytu a manžel byl jen kolegou dvoučlenné firmy (považuji za velmi extrémní a nedůstojné pro ni takto uzavřít manželství).
Martin
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
chápu váš zájem na radikální změně, ale podle toho, co píšete, jste už pro společné bydlení udělal dost. Nyní je "na tahu" vaše přítelkyně, za ni rozhodovat nemůžete. Jestli vám současná situace vadí natolik, že s tím  "nemůžete žít",  dejte přítelkyni nějaké časové ultimátum, dokdy se má rozhodnout, Nic víc dělat nemůžete. Mějte se hezky.
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den, měla bych jednu otázku. Je mi 28 a přítel je o 13 let starší. Jsme spolu přes 8 let. Můžu říct, že vztah nám funguje ale už přes rok se snažím nenápadně přítele dostrčit k miminku. Děti chce ale když na toto téma narazím, tak se vyhýbá odpovědi. Přestal se mnou mít pravidelně sex. Nechci ho nutit ale začínám být zoufalá... O miminko hodně stojím. Děkuji za odpověď
Mirka Tůmová
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
v tomto případě by to chtělo otevřený rozhovor, nikoli toleranci přítelových vytáček. Zdá se mi, že se vyhýbá zodpovědnosti, zatím vás zřejmě ani nepožádal o ruku (?)...čili žádné servítky a přimět ho k jasnému vyjádření. V případě, že by rozhovor dopadl ve stejném duchu, jako ty dosavadní, dát příteli kopačky a porozhlédnout se jinde. Přeji hodně štěstí a vše dobré. 
má náš vztah budoucnost?
část 2.
Odešla jsem s pláčem. On se mě snažil obejmout, říkal, že nechce, abych v tomhle stavu odešla. Já i přes to odešla. Ještě v noci mi napsal, že mi napíše, až bude vědět co. Že teď ještě neví, ale že napíše. A že se omlouvá. Že jsem spoustu věcí pochopila jinak, než je myslel.
Druhý den napsal. Že potřebuje být teď na své problémy sám, že si nechce přidělávat další (které mu přidělávám já - kdy se odstěhuje jeho bývalá?). Že jsem nejúžasnější žena, kterou kdy potkal a že bychom spolu byli šťastní. Ale ne teď. Že si teď potřebuje vyřešit svoje problémy. Sám. A že když taky budu i pak, že mě bude chtít udělat šťastnou.
Ale. Mně je teď hrozně. Hrozně se bojím, že žádné "pak" nebude. Moc bych mu chtěla napsat, připomenout se, aby na mě nezapomněl. Ale nechci působit jako stíhačka. Tohle se stalo v pondělí, teď je pátek. Žádná zpráva od něj, nic. Strašně mi chybí. Nevím, co dělat, abych to nepokazila. Abych se mu nezprotivila.
Díky za přečtení, potřebovala jsem to někde ventilovat. - otázka upravena poradcem
Veronika
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
bojíte se, abyste něco nepokazila??? Není co, zkažené to totiž už je, jestliže bychom se na to dívali čistě z hlediska vaší společné budoucnosti. Jde o to, že on nemá vztah s bývalkou vyřešený a evidentně ho potěšilo, že se rozešla s přítelem, vítá to jako nový start. Vlastně není divu, mají spolu děti.... Vy byste jen ztrácela čas a nervy, jestliže byste na něj chtěla čekat. Nemá to žádný smysl. Myslete na sebe (stejně jako to dělá on) a dejte se psychicky dohromady. Pokud byste nezvládala odmilovat se, doporučuji terapii. Přeji vše dobré! 
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den.
Ač krátkou dobu (3 měsíce), měla jsem úžasný vztah s mužem, kterého jsem si vysnila. Z předchozího vztahu má 2 děti vlastní a jedno nevlastní. Hodně na nich lpí. S bývalou (alkoholička) mají střídavou péči, a to takovou, že se střídají v jednom bytě. On týden bydlel u mě, týden s dětmi ve svém bytě. Vše se začalo kazit v září, kdy děti začaly chodit do školy a do školky a střídavá péče se rozjela naplno (o prázdninách byly děti spíše u babiček). Napsal mi zprávu, kde bylo, že jeho bývalá se rozešla se svým přítelem, tudíž vyhlídky na to, aby si našla svůj byt, kam by si děti brala, padá. A že mu to prý ani nevadí. A nevadilo by mu to, kdyby to trvalo klidně další rok. Naštvalo mě to a řekla jsem mu to. Že to na mě působí, jakoby se mnou do budoucna nepočítal. Proběhla hádka. Druhý den mi vůbec nenapsal. Večer jsem jela k němu, chtěla jsem si promluvit. Z jeho chování bylo evidentní, že o ničem mluvit nechce. 1. část.
Veronika
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
bojíte se, abyste něco nepokazila??? Není co, zkažené to totiž už je, jestliže bychom se na to dívali čistě z hlediska vaší společné budoucnosti. Jde o to, že on nemá vztah s bývalkou vyřešený a evidentně ho potěšilo, že se rozešla s přítelem, vítá to jako nový start. Vlastně není divu, mají spolu děti...Vy byste jen ztrácela čas a nervy, jestliže byste na něj chtěla čekat. Nemá to žádný smysl. Myslete na sebe (stejně jako to dělá on) a dejte se psychicky dohromady. Pokud byste nezvládala odmilovat se, doporučuji terapii. Přeji vše dobré! 
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den,čtu zde spousta rád,tak jsem se i já odhodlala zeptat-mám přítele o mnoho mladšího než jsem já,moc ho milují a zdá se,že i on mě,jen se stále nedokáže odpoutat od své bývalé přítelkyně,se kterou má dítě a jejichž vztah neskončil zrovna nejlépe,já se ptám co mohu udělat,aby se dokázal odpoutat a jít dál.Přijde mi,že mě má taky rád,je nám spolu dobře,ale je tu prostě stále ta druhá.Poradíte prosím?-pokud ovšem nějaká rada vůbec je
Děkuji krásný den
Jitka V
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jak jste se zde možná dočetla, odrazuji od bezhlavého zamilování bez vnímání citové angažovanosti protějšku. Přináší to potíže, ztrátu energie a drahocenného času, ne-li něco horšího. Je vždycky lepší počkat si, jak se věci vyvinou, držet emoce a předčasný jásot na uzdě. Nedržte se víc než nejistého či nerozhodného muže, jemuž se zalíbilo sedět na dvou židlích, a seznamujte se dále, až potkáte někoho, kdo bude volný a jen pro vás....přeji hodně štěstí.
má náš vztah budoucnost?
Dobry den, žiji s partnerem 15let a skvěle si rozumime , kromě sexu. Miluji ho, ale už mne fyzicky moc nepřitahuje jako na zacatku vztahu. Mám mnohem menší potřebu sexu než on. Cítím se tak pod tlakem a mám z toho migrény, i když je partnerovo chovani velmi ohleduplne. Nevíme si rady, chceme zůstat spolu, téma jsme mnohokrát probirali, problem je dlouhodoby.
Petra
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jednou cestou je otevřený rozhovor a snažit se najít kompromis, další návštěva sexuologa.....pokud vše selže, změna partnera. Přeji vše dobré.

má náš vztah budoucnost?
Paní magistro, je mě 48 let a stýkám se již pět let se zadaným 42letým mužem, Žiju sama s menší dcerou v domě, se kterým mě pomáhá právě přítel. Občas jedeme tajně na dva dny mimo. Chodí za mnou každý den, snad s výjimkou, kdy jeden z nás opustí republiku. Nikdo v okolí nic netuší, včetně jeho partnerky. Nemají společné děti. Jeho partnerka je unavená a chodí brzy spát, a to je náš čas. Někdy prožívám krušné chvíle, stojím o to, zkusit společný život, zažili jsme i řešení praktických situací, máme podobné hodnoty, je to moc pěkné, včetně sexu. Přítel má ale všelijaké výmluvy, některé argumenty jsou opravdu závažně, přesto vidím, že dělá věci dost okatě, snad, aby žena na vše konečně přišla. Jenže ona ne a ne. Na druhou stranu si užívám i chvíle samoty, daří se mě v práci, mám své zájmy a koníčky. Ale chybí mě především společné sdílení zážitků, jídla, filmů atd.
Iveta
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jak jste už zjistila, zadaný partner se do plnohodnotného soužití nijak nežene. Je jasné, že prožíváte úžasný sex, to je přece klasika, kvůli kamarádství avantýry nevznikají...Ovšem stavět na něm nelze, jak sama vidíte. Navíc by ani ten sex časem nebyl až tak hvězdný, kdybyste spolu byli každý den a zmizel rajc zakázaného- další klasika. Musíte zvážit, jestli vám to, co vám přítel dává, stačí, a sice s ohledem na to, že se to nikdy neposune dále. Nepíšete sice nic konkrétního, čím je k partnerce vázán, ale asi to bude silná vazba, když ji ani během těch 5 let románku s vámi nerozbil...ale tak to obvykle bývá. Muži si umějí vychutnat kouzlo sezení na dvou židlích podstatně lépe než ženy. Aspoň ve většině případů. Čili je na vás, jak dlouho to nebo tím budete trpět. Pokud se rozhodnete ukončit tento neperspektivní vztah a otevřít se novém, doporučuji zapomenout na frázi "hledání lásky". Tak to totiž nefunguje, naopak. Člověk se musí jen otevřít a nepředpojatě poznávat další lidi, nikoli navazovat kontakty s tím, že konečně musí přijít ten bájný princ....Přeji hodně zdaru a zdravého rozumu. 
má náš vztah budoucnost?
2. A tak nevím, zda mám nechat věci plynout, či zda se vyřeší samy, nebo vztah ukončit, což nebude vůbec lehké a zkusit hledat lásku jinde...pocity se ve mě každý měsíc střídají, dle homonální bouře. Děkuji Vám.
Iveta
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jak jste už zjistila, zadaný partner se do plnohodnotného soužití nijak nežene. Je jasné, že prožíváte úžasný sex, to je přece klasika, kvůli kamarádství avantýry nevznikají...Ovšem stavět na něm nelze, jak sama vidíte. Navíc by ani ten sex časem nebyl až tak hvězdný, kdybyste spolu byli každý den a zmizel rajc zakázaného- další klasika. Musíte zvážit, jestli vám to, co vám přítel dává, stačí, a sice s ohledem na to, že se to nikdy neposune dále. Nepíšete sice nic konkrétního, čím je k partnerce vázán, ale asi to bude silná vazba, když ji ani během těch 5 let románku s vámi nerozbil...ale tak to obvykle bývá. Muži si umějí vychutnat kouzlo sezení na dvou židlích podstatně lépe než ženy. Aspoň ve většině případů. Čili je na vás, jak dlouho to nebo tím budete trpět. Pokud se rozhodnete ukončit tento neperspektivní vztah a otevřít se novém, doporučuji zapomenout na frázi "hledání lásky". Tak to totiž nefunguje, naopak. Člověk se musí jen otevřít a nepředpojatě poznávat další lidi, nikoli navazovat kontakty s tím, že konečně musí přijít ten bájný princ....Přeji hodně zdaru a zdravého rozumu. 
má náš vztah budoucnost?
Dobry den, pani magistro, tento rok mi bylo 44 let a mam o 10 let mladšího partnera, který by rad zalozil rodinu. Sama jiz 2 deti z předchozího manzelstvi mam. Pritel se ptal, zda se na dite ještě citim, abych si neprisla pak jako babicka a spolecny potomek tim netrpel. Mel na mysli, zda dokazu ve svém veku dat diteti vse, co třeba davaji jeho vrstevnice. Ma vůbec takovy vztah budoucnost? Není předem dano, ze nemůže byt funkcni? Vim, existuji výjimky, ale rada bych slyšela Vas názor. Predem dekuji za odpověď. Hezky den
Johana
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
plánovat život a další dítě s mužem, který dal tak jasně najevo své opovržení, z mého pohledu nemá vůbec smysl. Otázkou je, proč si tedy, pokud má takový názor, "pořizoval" o 10 let starší ženu. To ovšem není váš, ale jeho problém. Vy myslete na sebe a pro společný život bych vřele doporučovala partnera, který si vás bude cenit a bude šťastný, že vás má.
má náš vztah budoucnost?
Hezký den, mám jeden takový problém. S přítelem jsme teprve rok a něco, bydlíme spolu od začátku, všechno bylo krásné, ale z mé strany začíná ten vztah uvadat. Nevím co je špatně, dříve jsme si psali i když byl v práci, chtěl trávit ten čas hlavně se mnou a povídal si, mazlil se atd. Teď sms už od něho nemůžu předpokládat už mě nebaví ji začínat psát a doma jen sedí, hraje, kouká na tv, nebo si povídá cca 5 minut a pak, ať jsem zticha. Už mě tohle začíná užírat, protože zmizela z jeho strany úplná snaha ze vztahu a já prostě už nevím co mám dělat. Dělám a zvládám toho víc za ten den než on, práci, zařizování věcí, vedení podniku, vedení a starani se o domacnost vaření, uklízení, ale když přijdu večer domů, tak místo toho abych se večer k někomu přitulila, na mě čeká jen jeho kyselý výraz.. Hrozně to ze mě vysává energie. Předem děkuji za odpověď.
Claire
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,¨
ze stadia okouzlení jste se dostali do dalšího, méně romantického. Přítel se už nepředvádí ze svých nejlepších stránek, protože to, oč usiloval, již má. Možná začíná být znuděn stereotypem, vy také. Vadí vám jeho nenaloženost, apatie, nulová angažovanost pro vztah. Co s tím? Bavili jste se vůbec někdy na téma, jak si to každý z vás představuje? Kdyby to šlo dál, jak popisujete, propadnete se za chvíli do vzájemné alergie a bude jen otázkou času, kdy někdo práskne dveřmi. Možná by to bylo nejlepší řešení, ale to zjistíte, až si vzájemně vyměníte názory na styl soužití, kromě jiného. Nutit se do něčeho nemá smysl, kdyby přítel sdělil či dal jinak najevo, že je mu vlastně lépe samotnému, bylo by nejlepší sbalit to hned a porozhlédnout se jinde. Aspoň tedy z mého hlediska. Přeji hodně zdaru a štěstí.
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den, chodím s klukem. chvilku jsme se bavili a najednou se dali dohromady nechci to tu rozebírat jen..nemáme si tolik co říct..zlepší se to?Mám ho ráda a on mě taky
Lily
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
na základě tak málo informací a zřejmě i krátkého trvání vztahu nelze udělat žádnou prognózu. Zkuste to a uvidíte. Přeji vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den, paní Konopová. S přítelem jsem čtvrt roku a vztah nám zatím klape, přiznal se mi ale k tomu, že v předchozích vztazích byl nevěrný. Ani nevím, proč mi to řekl, měli jsme vážnější rozhovor a řekl mi, že se mnou se cítí úplně jinak, protože jsem typ partnerky, kterou vždy chtěl a nikdy neměl a nikdy by mě nepodvedl, protože je se mnou šťastný. I tak ale nevím, co si o tom mám myslet. Důvody k žárlivosti mi nedává, kromě tradičního týdne u moře s kamarády, kterého se, jak asi pochopíte, trochu bojím. Mám ho moc ráda, na druhou stranu ale nevím, jestli bych se spíše neměla držet zpátky či dokonce zvážit, zda je to partner pro mě... Předem moc díky za odpověď
Lu
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
zatím nic neřešte, jen sledujte, hlavně jak se k vám chová. Čtvrt roku není doba dost dlouhá na to, abyste poznala, jestli je to vztah s budoucností nebo ne. Nabízí se otázka, proč vám to o svých dřívějších nevěrách vlastně říkal. Je z psychologického hlediska takový nešika, nebo vám to prozradil proto, byste s ním radši žádný vážný vztah neplánovala? To asi pochopíte časem, až ho poznáte lépe. Nemělo by smysl snažit se ho držet na uzdě nebo mu zakazovat ten týden u moře s kamarády. Jen ho nechte, ať se projeví. Mějte oči otevřené, ale zatím si od toho nic neslibujte. 
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den, mám přítele jsme spolu už 8 měsíců. Nicméně naše začátky byly trochu nejisté, přítel se rozešel s bývalou protože ho podváděla a cca týden na to jsme se začali scházet. Můj problém je ten, že se s jeho bývalou přítelkyní porovnávám. Vím, že s ní uťal veškeré kontakty. Ale co jsme spolu, nikam se mu nechce chodit, že prý se mezi lidmi necítí dobře, nevyčítám mu to, protože nemá problém s tím, když jdu někam sama. Ale soc.sítě jsou mocné a dá se tam lecos dohledat, např. že s bývalkou jezdil na výlety, setkával se s kamarády (měli je společné a s nimi se také nestýká). Občas je mi ho líto, že se od všech odstřihl, ale byla to jeho volba. Bojuji neustále s pocitem, že jsem pouze náhradou i přesto že mi přítel říká že mě miluje a plánuje se mnou budoucnost. Je na vině mé nízké sebevědomí? prosím poraďte jak se přestat srovnávat a zbavit se pocitu "náhrady". Děkuji L. - otázka upravena poradcem
Lucie
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
ano, nelze vyloučit, že si srovnáváním s bývalkou svého přítele devastujete již trochu nalomené sebevědomí...doporučovala bych otevřenou komunikaci v tom smyslu, že byste uvítala společné akce, ty by rozhodně být měly, argument, že se mezi lidmi necítí dobře, vnímám spíš jako výmluvu....Ale nikde není psáno, že s ním musíte zůstat, jestliže by negativní pocity měly převážit nad těmi pozitivními, nic vám přece nebrání v tom, nechat ho zpracovávat minulý vztah a jít si svou cestou....Přeji vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den, paní Konopová, možná můj dotaz bude infantilní, ale zajímal by mě Váš názor. Je mi 25 a mám stejně starého přítele, jsme spolu měsíc. Od začátku vztahu mi dával najevo, že jsem pro něj jediná, že mě miluje, staral se o mě, nedával mi důvod žárlit. Vadí mi ale, že na soc. sítích sleduje spoustu holek, lajkuje jim fotky a tak. Já vím, že to dělá spousta kluků/mužů, ale mně to prostě vadí. Mám potřebu přemýšlet, proč má tuhle potřebu, s dotyčnými ženami se srovnávám (a ze srovnání nevycházím vůbec dobře) atd. Kamarádky si klepou na čelo, že tohle není nevěra, nic to neznamená atd., samy to dělají taky... Já ale dokonce přemýšlím o rozchodu, protože mu nemůžu a ani nechci nic takového zakazovat. Jaký je Váš názor na toto?Moc mi to pomůže. Díky.
Em
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
radila bych vám dát na intuici a nechat tohoto mladíka, aby si dále objevoval, evidentně má tu potřebu. Ne že byste se již musela vázat, jste mladá a taky teprve sbíráte zkušenosti, ale určitě pro vás bude lepší chodit s někým, pro něhož budete jen vy a z jeho chování to bude jasně cítit  ....Přeji vše dobré. 
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den, paní Konopová, s přítelem jsme spolu krátce (2 měsíce), je to pro mě první vztah, kde se cítím opravdu uvolněně, sama sebou. Nesedí mi ale na našem vztahu dvě věci. Před dvěma týdny mi zemřel kamarád a přítel to bral dosti zvláštně, defakto asi čekal, že ihned budu v pohodě a nebudu mít potřebu o tom vůbec mluvit, neustále mi říkal, abych to uzavřela a šla dál, nebyla smutná, dost mi to vyčítal, ale já to prostě tak rychle nedokážu, jako snad většina lidí. On je silná osobnost, dost toho prožil a s věcmi se vyrovnává jinak. Další věc, co mě dost udivuje, je, že strašně špatně snáší, že se přátelím s muži (jsou to většinou šťastně zadaní kolegové z práce, stejně staří), dost žárlí (údajně muži s ženou nejdou ven JEN TAK, ale pouze za jedním účelem), nechtěla jsem mu zatajovat, s kým se bavím a tak, tak jsem mu vždy řekla, kde a s kým jsem, mělo to ale opačný, negativní, efekt. Já ale bohužel mám více přátel mezi muži. Můžete mi poradit, zda je to v normě, či jak to zlepšit?
N.
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
píšete, že se ve vztahu s tímhle mužem cítíte uvolněně, ale další řádky o tom moc nesvědčí. Z jeho chování je patrná žárlivost a snaha vás "vlastnit", rozhodovat o tom, s kým se budete stýkat a s kým ne. Na to pozor, to je nebezpečný rys. Jste spolu krátce, ale co přijde potom? Jak by se tvářil, že jdete na večeři s kolegou, kdybyste byli ve vážném vztahu nebo dokonce v manželství? Čili buď si zjednáte RESPEKT a nezávislost hned teď, nebo ji ztratíte jednou provždy....Držte se a přeji hodně zdaru.  
má náš vztah budoucnost?
Paní Konopová, mám skoro rok přítele - on je ve svém pokročilém věku svobodný a bez dětí, ale říká, že tomu není rád, mně se rozpadlo dlouholeté manželství a dětí víceméně pouštím do života. Přítel zastává názor, že dva lidi drží společné aktivity a snaží se je vymýšlet - spolu jsme se rozhoupali například začít spolu jeden sport. On je spíš plachý, já živější, na něm je rozhodně vidět, že žil sám. Ani jeden jsme toho druhého zatím nepřivedli k sobě domů, já kvůli dětem, on žije s otcem. U něj jsou i nějaká traumata zřejmě z opuštění jeho předchozími partnerkami. Bojím se ptát. Ráda bych to posunula dál, setkáváme se při různých výletech, ale je to někdy únavné. Bojím se na budoucnost zeptat, on asi také. Jak do toho?
Alena
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
bojíte se zavést řeč na téma budoucnost, přestože jste spolu již takřka rok...? To by přece již bylo namístě. Čeho se vlastně bojíte? Zkoušela jste nějaký "test", jak vztah posunout žádoucím směrem, nebo aspoň zjistit, jak by na to přítel reagoval? Kdy to chcete zkusit? Uvědomte si, že čím déle budete otálet, dělat, jako že nic, přestože vám současná situace nevyhovuje, tím více se budete bát něco s tím udělat. Jakmile se zakoření nějaký "model", je těžké ho změnit. Jak by reagoval, kdybyste ho představila dětem? Mluvili jste spolu o tom? Nebo o představení jeho otci? Myslím, že rok je doba dost dlouhá na to, abyste oba věděli, s kým máte tu čest. Třeba váš plachý, nejistý přítel čeká, že s takovu iniciativou přijdete vy....nebo o to nestojí, což z jeho řečit hned poznáte - ovšem až poté, co takový návrh padl. Ničeho se nebojte, strach je špatný rádce, chovejte se dle toho, jak vám velí intuice - a uvidíte. Mělo-li by to stát na tak vratkých nohou, nebylo by pak čeho litovat....nebo snad ano?  

má náš vztah budoucnost?
vůbec mě neposlouchal. Pracuji ve zdravotnictví a považuji za důležité pomoc člověku, který má zdravotní problémy.Já bych se nikdy nesnížila k tomu, abych někoho sledovala, četla SMS zprávy či emaily. Takovéto jednání je pod mojí úroveň. Omluvil se mi, že byl na mě hnusný. Napsala jsem mu, že jsem se s takovýmto chováním nikdy nesetkala, aby mě někdo takto osočoval a že přemýšlím, jestli budu schopna snášet a akceptovat tyto nesmyslné řeči a řešit nesmyslné problémy. napsal mi, že jsou má slova plná agrese. Tak tomu už vůbec nerozumím, co má tohle znamenat. Vůbec nevím jak by mohlo vypadat soužití s takovýmto člověkem a zda s ním vůbec zůstávat. Jinak je naprosto v pohodě a nemám žádných připomínek. Toto je první "krize" Děkuji za odpověď - otázka upravena poradcem
Alexandra
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
záleží na tom, jak se váš přítel po požití alkoholu chová. Jestliže zatím vše klape a nemáte jiných výhrad, sledujte, jak se to bude vyvíjet, a udržujte si částečný odstup. Je docela dobře možné, že má zkušenosti s ženou typu "stíhačky" a tudíž je alergický na všechno, co by mohlo zavánět sledováním....nechte ho, ať si v takových situacích poradí sám, a uvidíte....přeji hodně štěstí. 
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den,
chtěla bych Vás požádat o váš názor na danou situaci. Cca 1/2 roku mám přítele. Vím, že 4 piva denně jsou jeho denní dávkou. V sobotu hodně pracoval u mě na zahradě a odjeli jsme k němu domů. V neděli ráno mi řekl, že ho bolí záda a celé tělo. Přesto chtěl jít na hory, kde si prý dle jeho slov odpočine. Na hory jsem šla s ním. Odpoledne jsme jeli každý do svých domovů. Ještě v mém autě mi řekl, že je hrozně unavený. V jiném městě musel cca 45 minut čekat na svůj autobus. Od zastávky autobusu to má ještě cca 15 minut pěšky domů. Jelikož jsem byla i já unavena, požádala jsem svého otce, aby ho odvezl. Jeli jsem na autobusovou zastávku a těsně před příjezdem autobusu jsem mu řekla, že ho odvezeme domů, protože je unaven a bolí ho záda. Po této informaci začal na mě zvyšovat hlas, že to neexistuje, že ho sleduji , že mu nic není. Bylo zřejmé, že byl v hospodě. Byla jsem z toho jako opařená. Toto jsem ještě nikdy u nikoho neviděla. Nenechal si vysvětlit proč jsem to udělala. 1.čast
Alexandra
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
záleží na tom, jak se váš přítel po požití alkoholu chová. Jestliže zatím vše klape a nemáte jiných výhrad, sledujte, jak se to bude vyvíjet, a udržujte si částečný odstup. Je docela dobře možné, že má zkušenosti s ženou typu "stíhačky" a tudíž je alergický na všechno, co by mohlo zavánět sledováním....nechte ho, ať si v takových situacích poradí sám, a uvidíte....přeji hodně štěstí. 
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den, je mi 26 let, přítelkyni 31 let. Chodíme spolu rok, z toho spolu bydlíme 8 měsíců. Moje přítelkyně má vztahovou historii, že chodila s jedním mužem 4 roky, pak chodila s jiným 8 let, pak chodila 4 roky s tím prvním, pak 4 měsíce trávila jeden víkend v měsíci s druhým bývalým, a pak poznala mě. O tom, že přede mnou čtyři měsíce byla s tím ex, mi neřekla, a když jsem se na to xkrát ptal, tak lhala, volá si s ním, píše, on jí posílá fotky rodiny, jak mu to jde ve škole, stavuje se u ní v práci, ona chodí na návštěvy k jeho rodině. Mám problém s tím, že spolu v klidu vychází, může to být mým nízkým sebevědomím, ale připadá mi, že i když spolu žijeme, že myslí na něj, že je se mnou, protože to s ním nejde, tak aspoň není sama. Jak mi lhala, řešili jsme to, ten náš vztah není tak idylický, nevěřím jí, když se k němu vracela po tom, co jí podváděl, dá přednost kontaktu s ním, když ví, že mě to trápí, nechápu to... Nemůžu to dostat z hlavy a brání mi to v pohodovém žití. Děkuji!
Martin
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
záleží na tom, za jakým účelem vaše přítelkyně kontakty s bývalým partnerem provozuje. Může to s ním mít nevyřešené, ale stejně tak v tomu nemusí být nic znepokojujícího. Dle toho, jak váš vztah a přítelkyni popisujete, to na mne dělá dojem, že trochu žárlíte na její minulost, na její zkušenosti s bývalými partnery, protože vy tak bohaté zkušenosti nemáte, tudíž si i méně věříte. Vaše sebejistota je přitom dle mého názoru v tomto vztahu podstatná.
Zkuste to s partnerkou probrat, aniž byste ovšem o její lásku žebral, to by bylo hodně špatně. Ona by měla vycítit, že s ní nemusíte být za každou cenu, že byste ji klidně nechal jít, pokud by např. neměla rozchod vyřešený. Musí to být řečeno klidně, ale autenticky. Dívejte se na to z toho hlediska, co je nejlepší pro vás. Než se trápit nejistotou s partnerkou, která touží po něčem jiném, by bylo lepší poohlédnout se po jiné, méně zkušené, mladší dívce, s níž byste se cítil sebejistěji a klidněji. Přeji vše dobré a hodně štěstí. Kdybyste to potřeboval probrat více nebo pomoci se seznámením, klidně se obraťe. libusekonopova.cz
má náš vztah budoucnost?
Svého milence 60 let jsem poznala, já 54 let, při terap. léčbě v psych. stacionáři.Velmi jsme si porozuměli, oba jsme se léčili - suicidální pokus.Já rozvedená , sama, nešťasná ze vztahů i komplikace v rodině...On nezaměstnaný,zkrachovalý podnikatel v předčasném důchodu. Manželka mu nerozumí, je příliš soběstačná, úspěšná. Já ho miluji, on za mnou vždy na pár dní přijede a pak jede domů. Říká jak se mu tam nechce, vždy má důvod proč tam musí. Mají s manželkou rod. domek.Manželka se asi nechce rozvést, vychází s ní bezkonfliktně, dokonce mu nabalí i špinavé prádlo. Zdá se mi, že by jí nevadilo kdyby se domů nevracel. Jeho dospělé dcery jsou samostatné, úspěšné, mě ignorují a přítel ani neiniciuje setkání. Je na mě hodný, denně mi telefonuje, ale uvědomuji si, že mluví hlavně o sobě a svých pocitech. Že ho bolí klouby, tělo, špatně se vyspal...O budoucnosti se nebavíme, říká, že on žádnou nemá. Chodíme spolu už 1a1/2 r a začínám mít pocit, že jsem naletěla. Asi bych to měla ukončit.
Ilonka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
z toho, jak mi svou situaci líčíte, mám dojem, že vás tenhle přítel táhne spíš dolů než nahoru, což zrovna nepotřebujete. Udělal si z vás vrbu, jelikož se doma nemá komu vypovídat, manželka i dcery žijí v jiném světě. To však nic nemění na faktu, že rozvádět se nechce manželka ani váš přítel, museli by zřejmě dělit majetek, což by znamenalo komplikaci. Mohou tam být samozřejmě i jiné důvody. Každopádně vašemu příteli tento stav asi nijak nevadí, jakkoli si s manželkou nerozumí, zázemí má, což ve své rozkolísanosti a nezaměstnanosti potřebuje. Domnívám se, že byste vedle sebe měla mít někoho, kdo vás svým espritem a optimismem potáhne nahoru. Škarohlídství a černý pohled na budoucnost nikam nevedou, leda zpět do léčebny. Doporučuji vám začít jiný život, seznamovat se s novými lidmi, chodit s kamarádkami na kávičku, pěstovat nějaký sport nebo chodit na nějaký kurz, cestovat, prostě dělat něco, co vás přivede na jiné myšlenky! Přítel ať si vás neplete s terapeutem a nezatěžuje vás svými stesky, na to by měl vyhledat specialistu. Přeji vám vše dobré, držte se a myslete hlavně na sebe.  
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den, paní Konopová. S přítelem jsme spolu byli 4 roky, je nám oběma 25 a vztah je už dlouho špatný. Prostě se k sobě nehodíme,, ale pořád se k sobě vracíme. Myslím, že je to hlavně tím že se oba bojíme zůstat sami. Mně se nedávno spousta věcí v mém životě konečně podařila a cítím, že přítel mi to nepřeje, má tendence se mnou soupeřit a brzdí mě v jakémkoli rozvoji... Vše shazuje...Když se podívám kolem sebe, tak si říkám, že je možné, že nikoho, jako je on už nenajdu (pořád má hodně dobrých vlastností, kteří jiní muži nemají), ale v tuto chvíli mi vztah s ním nic nedává, spíš mi ubírá energii kvůli těm jeho negativním postojům. Pořád si vybavuju to zlé, co mi řekl, navíc mě přestal přitahovat. Nevím, jestli zatnout zuby a nějak o ten vztah bojovat, nebo to jednou pro vždy utnout? Děkuji
Veronika
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
asi tušíte, jak byste se měla zachovat, jen se toho kroku bojíte, oba jste spolu asi spíš ze zvyku. POkud vás partenr nepřitahuje, nepodporuje, špatně se k vám chová, proč s ním ztrácet čas? Je to samozřejmě vaše volba, vaše rozhodnutí, ale z toho, co píšete, nevidím jediný důvod v tomhle vztahu setrvávat. Jakmile přestanete mít v zorném úhlu pohledu jen jeho, zjistíte, že jiní muži mají také dobré, dokonce lepší vlastnosti! Přeji hodně štěstí.
má náš vztah budoucnost?
Paní Konopová, nakolik normální je, že má přítel v bytě vystavené věci od své bývalé přítelkyně (zbylé má v krabicích)? Chápu, že ne každý je jako já, že po rozchodu pálí mosty a vše vyhazuje, navíc oni se nerozešli ve zlém jako já s bývalými, ale trochu mě to znepokojuje. Přítel navíc pořád nosí šperk, co mu expřítelkyně dala, prý má pro něj osobní hodnotu... nevím, jestli být v pohodě, nebo ne.... díky.
Jája
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
no, zde záleží na mnoha okolnostech...tuším, co vám asi leží v hlavě - jestli ten vztah, lépe řečeno rozchod, už má přítel zpracovaný....neuškodí bdělost, ale domnvíám se, že vše poznáte ze signálů jeho řeči těla. Může vás milovat a k bývalé přítelkyni mít vysloveně kamarádský vztah.... Pokud byste ovšem měla mít pocit, že je to jinak, že je citově upnut stále ještě na ni a kdyby kývla, poběží k ní zpátky, radila bych neotálet a poohlédnout se jinde....to však pravděpodobně nehrozí. Přeji vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den, prosím o radu. Asi před 5 měsíci jsem se seznámila přes seznamku s fajn chlapíkem. On je rozvedený, má dvě děti. Já také rozvedená, jedno dítě. Velmi brzy po seznámení jsme seznámili i děti. Ti si rozumí, až na občasné dětské hašteření. Přítel ani já neděláme extra rozdíly mezi dětmi (ale někdy se prostě zadaří). Přítel je hodný, je ale velmi cholerický a výbušný. Také mi nedává najevo city (vím ale, že mě má rád). Je až někdy chladný. Nepohladí, neobejme, neřekne hezké slovo, nepolíbí. Je jakoby zatvrzelý. Měl po rozvodu vztah, který nevyšel. On se do slečny zamiloval a ona mu city asi uplně neopětovala. Myslím, že se bojí to udělat teď. Rozumím si s jeho mámou a ta mi řekla věci, které mě utvrdily v tom, že má strach. Jak ho přimět, aby se otevřel, aby ty city najevo dával? Říká že to neumí, ale svým dětem je projevuje běžně. Hladí je, líbá, objímá. Záleží mi na něm, tak nechci z toho vztahu odcházet. Ikdyž je opravdu velký koler a někdy se chová hrozně. Děkuji za rady
Andrea
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
nedůvěřivý a stále ještě trochu skeptický vůči ženám po rozchodu být může, jen velmi sebejistý a sebevědomý muž se nad to dovede rychle povznést /spíš vzácně/. Co se však vašeho vztahu týče, nedopusťte špatné zacházení z jeho strany. Jakmile byste zjistila, že vůči vám stále rezervovanější, že se např. dokonce snaží mstít za minulou křivdu, bylo by lepší z toho vycouvat a najít si někoho, kdo vás bude mít rád - nekomplikovaně, spontánně, celou svou bytostí. A hlavně - kdo bude vyrovnaný - to potřebujete nejen kvůli sobě, ale i kvůli dětem....přeji zdárný průběh a hodně štěstí
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den,

po rozvodu jsem si našla přítele - jsme už oba starší, k šedesáti. Nebydlíme spolu. On v tomto spoléhá na mě, protože sám žije v pronajatém bytě, bez koupelny. Má jenom vanu a ta je v kuchyni vedle sporáku. Kdysi měl dům, ten prodal, ale peníze se nějak rozkutálely. Já sice plánuji změnu bydlení, ale jsem z jeho přístupu trochu rozčarovaná, protože on to postavil tak, že nemá peníze a já se postarám, protože peníze budu mít. Sice je hodný (nevím, jestli to není účelové), ale nějak váhám. Že mi nevyhovuje jeho byt, to on ví, ale nic s tím nedělá. Je fakt, že se nikdy o bydlení nemusel starat - buď měl dům po rodičích nebo se přistěhoval k partnerce. Ta pasivita mě děsí. Poradíte?
Marcela
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jestliže přítel neřeší estetiku ani komfort svého bytu, je třeba smířit se s tím, že mu to vyhovuje. Nikoho měnit nelze, zvláště v tomto věku.... Píšete, že je hodný, tím ale výčet jeho pozitiv končí a začínají nagativa: finanční nezodpovědnost, pasivita, spoléhání se na druhé v existenčních otázkách, což není moc mužné.... Pokud o sobě víte, že vám takový postoj a přístup k životu vadí, asi by nebylo radno si na tohoto muže příliš zvykat (plus nechat ho kochat se vidinou budoucího komfortu, k němuž by nijak nepřispěl) a porozhlédnout se jinde. Zvláště citíte-li intuitivně, že by jeho laskavé chování vůči vám mohlo být účelové....to ovšem posuďte sama, jde o váš život....přeji šťastné rozhodnutí a vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den,je mi 33, svobodná. Našla jsem si rozvedeného přítele (39), má 2 děti, nežijí s ním, ale vídá je každý den, co může. Od začátku bral náš vztah velmi vážně a již 3 měsících jsme začali hovořit o společném dítěti, které oba moc chceme. Příbližně v té době jsem se do vztahu položila naplno a vždy když byl doma (jezdí pracovně na 3 dny mimo) jsem tam byla s ním. Na zahradě, s dětmi (moc jsme si sedli). Nicméně pak začal klesat jeho zájem o mě a o to, co potřebuju. Spíš se vše točilo kolim něj a dětí a cokoliv jsem chtěla já,musela jsem počkat, až jestli bude mít chut a čas.Snažila jsem se ho přesvědčit abychom strávili tak ynějaký čas jen spolu, bez dětí a bez práce,ale neúspěšně.Začala jsem si postupně stěžovat až to vyvrcholilo pár nepěknými scénami.DO toho vím, že měl velmi těžké období v práci.Před 3 dny jsme se domluvili, že si dáme pauzu a já vzala pulku svých věcí a odstěhovala se.Ted se musíme oba rozhodnout co dál.Rada bych s ním byla.Není dokonalý, ale už od počátku jsme si sedli, mame společný názor na řadu věcí. Asi jsem udělala chybu, že jsem si nezachovala vlastní prostor.Jenže, jak zařídit, abychom tomu uspěšně oba dali druhou šanci?Předem děkuji a přeji hezký den.
Markéta
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
pokud nebude chtít i on, nic s tím nesvedete. Nemá smysl ho přesvědčovat, že tomu máte dát druhou šanci, tím u něj jen ztrácíte body. Zde bych byla skeptická i pro případ, že by se vrátil, že by to byl on, kdo by si přál začít znovu....možná je toho na něj moc, nebo se mu rozleželo, že do dalšího dítěte nemá chuť jít (třeba proto, že ho dost sil a peněz stojí ty, co již má)....asi by bylo dobré neztrácet s ním čas a najít si někoho, kdo si opravdu přeje rodinu.....ale jak často říkám ,je to váš život, vy se musíte rozhodnout...přeji vše dobré! 
má náš vztah budoucnost?
Dobry den chtěl sem se zeptat. Mam vztah s pritelkyni 3roky tedka sme mely spatne obdoby a 3mesice jsme se hadaly jinak cely vztah byl v klidu. Ale ona si ted po tech 3mesicich není jista jestli chce ve vztahu pokracovat nebo ne. Jak bych se mel k tomu postavit tedka ja ?
Marek
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
nevíte-li, jak dál, bylo by nejlepší dát si pár dní/týdnů pauzu, nevidět se, nekontaktovat se...pak se sejít a promluvit si o svých pocitech, očekáváních atd....ale do ničeho se nenuťte, pokud přítelkyně bude mít i nadále pocit, že chce jít pryč, nechte ji. Nic jiného by stejně nemělo smysl....
Přeji hodně štěstí.
má náš vztah budoucnost?
Zdravím, ach jo..poznal jsem hrozně fajn holku. Po mega dlouhé době holku, která mi fakt sedí. Vlastně prakticky má všew co chci, a to jsem náročný,dost. Ale... ta holka mi hrozně připomíná moji matku, když byla malá. Hlavně ve vyzáži ..Jsem blb asi ale.. nevim jestli se přes to dokážu přenést. A jestli to hlavně přejde. Zatím jsme spolu byly 3x, ještě jsme spolu nespali. A toho se trochu obávám. Děkuji za odpověď
KlukKluk
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jestli je to holka, která vám po všech stránkách sedí, tu sexuální ještě zjistíte, nelamte si hlavu tím, že vám připomíná matku...vždyť jste si ji z nějakého důvodu vybral. Časem uvidíte, ale ten čas by tomu bylo dobré dát, abyste si pak nevyčítal, že jste se rozešli, aniž byste se lépe poznali. Přeji vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den, již 10 měsíců žiji (v mém bytě) s rozvedeným mužem, který je velmi hodný, pozorný a milý. Pokud se ale napije, kritizuje mě a sráží, přemlouvá do milování, kde má v tu chvíli problém a opět moje vina atd. Druhý den je opět výborný. Není to příliš často, ale přesto se bojím ve vztahu pokračovat, aby se to třeba nestupňovalo.Co mi prosím poradíte? Děkuji
Míša
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jestliže pití nezvládá, po konzumaci alkoholu se stává "někým jiným", měl by se léčit. V těchto případech nelze očekávat, že se to časem zlepší samo od sebe, naopak.. Abstinovat  vyžaduje železnou vůli, proto to větišna alkoholiků bez léčby nezvládá. Možná se jeho manželství rozpadlo právě kvůli tomu. Vysondujete, zda a co s tím hodlá dělat, život si jím ale znepříjemňovat nenechávejte....Přeji vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den. Jsem s přítelem rok. Mě je 30, jemu 35 let. Bydlíme spolu 4 měsíce. Velmi o mě usiloval a přál si společný život. Mě ve všem bránil fakt, že má roční dítě. Ale zamilovala jsem se do něj a řekla si, pokud to s ním nezkusím, vím, že budu litovat. Nyní už postupně začíná útočit stereotyp, na mě velmi brzy. Mám problém s jeho dítětem, nejevím o něj příliš zájem, je pro mě cizí a ať se snažím sebevíc, náklonnost k němu nepociťuji. Dále denně řešíme jeho oblibu, což je chytrý telefon. Vadí mi, že s ním chodí na WC nebo jsme u stolu, u TV, stále je do toho zahleděn. Když se ozvu, cítí se omezován. Často přemýšlím, jestli má náš vztah budoucnost. Skoro denně se hašteříme vyloženě kvůli blbostem, snad už ze zvyku a je to vysilující. Máme se přesto všechno moc rádi. Nedokážeme být spolu, ale ani bez sebe. To je nám hned po sobě smutno a v tu ránu jsme pohádkový pár. Já už skutečně nevím, co dělat. Tohle není normální. Já potřebuju jistotu a partnera pro život. Co děláme špatně? Já už rezignovala, nekomentuju nic z toho, co mi vadí. Nechávám mu max.svobodu a stejně je to špatně.
Lena
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
protože nejsem muškou na lampě ve vašem pokoji, nemohu říct, co všechno děláte špatně, jedna věc se mi však zdá být zásadní a mohla by být příčinou vašich neshod: jeho dítě. Pokud cítíte, že ho nejste schopna přijmout, je asi zbytečné se o cokoli pokoušet. Není to žádný vzácný, neobvyklý jev- ženy přijímají partnerovy děti zpravidla hůře než v opačném případě muži, což je dáno tím, že jsou samy nositelkami života a hájí tak své potomstvo. Nedávno jsem se při sbírání informací pro článek na toto téma bavila s naším předním pedopsychiatrem. Ať už vědomě či podvědomě, toužíte po vlastním dítěti, a toto se vám zdá být překážkou....zejména víte-li, že by váš přítel (např. z finančních důvodů) další dítě zatím nechtěl. Doporučovala bych vám to s ním probrat a v případě, že je to tak, jak píšu, by asi bylo dobré najít si jiného, bezdětného partnera. Přeji hodně štěstí.
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den, s partnerem jsme spolu strávili skoro 3 roky, ale po Silvestru mi oznámil, že chce rozchod. Moc o něj stojím. Předtím strávil dva měsíce v Barceloně na studijní stáži, celkem jsme se odcizili. Jsme spolu pořád v kontaktu, říká, že mu na mě záleží a má mě rád, ale přitom vím, že má i jiné ženy ale o ničem se nechce bavit. O víkendu byl hrozně přítulný zasypával mě milými slůvkami, potom mi se slzami v očích oznamoval, že nad tím přemýšlí, jestli se ke mně vrátí, ale že potřebuje čas a že mi vše vysvětlí. Má cenu čekat?
Kája
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
stručná odpověď zní : ne. Nemáte zapotřebí vnucovat se někomu, kdo o vás nejeví patřičný zájem nebo neví, co chce. Je úplně jedno, jestli je na stáži v Barceloně nebo nikde, směrodatné je, jak si cení vás. Zdravě se naštvěte a uvědomte si, že máte na lepší! 

má náš vztah budoucnost?
1.Dobrý den. Paní Libuško, mám asi nějaký problém a nevím vůbec, co dělat. Moc jsem se zamilovala a i když je to pár let, jsem asi stále moc zamilovaná a od partera vyžaduji pozornost a to docela neustálou. Mám své zájmy, koníčky, přátelé ale stále myslím i na něj. Často mám dojem že se odcizujeme, že se nám do života začíná vkrádat stereotyp, nebo že mě partner nemá tak rád jako já jeho. Mám neustále pocit že se musím prosit o lásku. Vím že jsem neměla, ale na oslavě si mě moc nevšímal, i když ano, já se bavila, on taky, říkala jsem že mi to nevadí, spíš si nevššímala já jeho,ale pak o mě začali jevit zájem jiní muži(věděli že jsem odešla, kdy jsem přišla a sledovali ) a já to vyčetla partnerovi, že to bylo tím, že u mě vlastně moc nebyl, srovnávám zase se začátkama našeho vztahu a že je mi líto, že se tak nechová už on. Začal na mě být hodně nepříjemný, pak i křičet, že se semnou nedá žít, že jsem k... že tohle se neříká, že neumím mlčet, na jeho hrubost sem mu odpovídala
Angela
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
to, co líčíte, se zde opakuje často: ženy, bědující, že je muž nemiluje nebo už zdaleka ne tolik jako kdysi. Muži sice také potřebují lásku, o tom není pochyb, ale ani o tom, že je nebaví bavit se na téma vztahy. Vyžadovat si pozornost či vyznání lásky je kromě jiného kontraproduktvní. Vede to nejen k tomu, že se ten druhý odtáhne, ale dá mu to ještě navíc pocit převahy, jíž se naučí zneužívat. Každý vztah stárne, transformuje se do jiné formy. Lpět na počáteční zamilovanosti a s ní spojeném chování nelze, lépe řečeno lze, ale dotyčný se tím jen sebemrskačsky mučí. Nyní k vašemu vztahu. Nevím sice, kolik vám je let a jak dlouho jste s tímto přítelem, ale správně cítíte, že by potřeboval podstatně méně milující ženu. Vaše vynucování si lásky je mu protivné, brání se tomu zuby nehty, čím dál tím útočněji. Pokud toho nenecháte, obávala bych se stupňování agrese. Položte si otázku: máte zapotřebí škemrat o přízeň nějakého muže?? To se máte tak málo ráda? Připadá mi to až absurdní - jdete na oslavu a místo toho, abyste se bavila, užívala si obdivu jiných mužů, vyčtete dotyčnému, že se vám nevěnoval?
Každým vztahem si něco řešíme, jsme v něm z určitého důvodu. Kdyby to mělo být tak, že potřebujete pro partnera trpět a trápit se, přestože víte, jak je to zbytečné a ničivé, je někde chyba a doporučovala bych navštívit terapeuta. Rozhodně dříve, než se přítelova agrese ještě vystupňuje. Jedinou cestou je, a to určitě moc dobře víte, nechat ho být, ať se realizuje s kým chce a kde chce. Přeji co možná nejrychlejší nalezení rovnováhy a v budoucnu více štěstí.  
Jedinou cestou je nechat dotyčného muže být. 
má náš vztah budoucnost?
2. taky hrubě, proč se rozčiluje, nadala jsem mu taky že k... je on. On že se odstěhuje, že se semnou nedá žít. Ale já chtěla jen pocítit chvilku to co bylo na začátku, jak moc jsme se milovali, už jen bývá protivný, chtěla jsem i že někam razíme otužit náš vztah a ne každý se bavit jinde, zvlášť. Celý tento závěr jsem usoudila až na konci večera,kdy jsme jeli dom, jinak jsem byla v pohodě, bavila se. Za tohle mě držel i pod krkem, že mě i .... vyhrožoval. Kdykoliv dám najevo že bych potřebovala víc lásky, tak strašný problém. Byl to playboy a nevím zda mu nechybí svobodný a nezávislý život a cokoliv udělám já, bude vždy špatně. Potřebuje ženskou, která ho nebude milovat? On ale si o lásku říká taky často, i mě vyčítá, když si jej nevšímám, ale když to udělám já, je to na rozchod, proč? jsem zoufalá, já mám jen mlčet co se citů týče, není žádná diskuze. jak se mám zachovat, když mi chybí. Jak mu to dát najevo? Copak ho nesmím milovat? Jen se obhajuji a on nikdy nepřijde.Děkuji.
Angela
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
to, co líčíte, se zde opakuje často: ženy, bědující, že je muž nemiluje nebo už zdaleka ne tolik jako kdysi. Muži sice také potřebují lásku, o tom není pochyb, ale ani o tom, že je nebaví bavit se na téma vztahy. Vyžadovat si pozornost či vyznání lásky je kromě jiného kontraproduktvní. Vede to nejen k tomu, že se ten druhý odtáhne, ale dá mu to ještě navíc pocit převahy, jíž se naučí zneužívat. Každý vztah stárne, transformuje se do jiné formy. Lpět na počáteční zamilovanosti a s ní spojeném chování nelze, lépe řečeno lze, ale dotyčný se tím jen sebemrskačsky mučí. Nyní k vašemu vztahu. Nevím sice, kolik vám je let a jak dlouho jste s tímto přítelem, ale správně cítíte, že by potřeboval podstatně méně milující ženu. Vaše vynucování si lásky je mu protivné, brání se tomu zuby nehty, čím dál tím útočněji. Pokud toho nenecháte, obávala bych se stupňování agrese. Položte si otázku: máte zapotřebí škemrat o přízeň nějakého muže?? To se máte tak málo ráda? Připadá mi to až absurdní - jdete na oslavu a místo toho, abyste se bavila, užívala si obdivu jiných mužů, vyčtete dotyčnému, že se vám nevěnoval?
Každým vztahem si něco řešíme, jsme v něm z určitého důvodu. Kdyby to mělo být tak, že potřebujete pro partnera trpět a trápit se, přestože víte, jak je to zbytečné a ničivé, je někde chyba a doporučovala bych navštívit terapeuta. Rozhodně dříve, než se přítelova agrese ještě vystupňuje. Jedinou cestou je, a to určitě moc dobře víte, nechat ho být, ať se realizuje s kým chce a kde chce. Přeji co možná nejrychlejší nalezení rovnováhy a v budoucnu více štěstí.  
má náš vztah budoucnost?
3-Ještě mi řekl,že jsem blbks, že už to ví půl roku, že už pro něj nejsmem vzácná žena, přitom mě miloval ještě víc než já jeho. Proč jen to je všechno pryč? Nepřijde mi že jsem udělala něco špatného, chtěla jsem jen trochu lásky, obdivu, vášně, chtěla jsem to zase někdy chvíli vrátit zpět. Přijde mi to hrozné. Byli jsem oba pod vlivem, to ale asi na věci nic nemění.Připadnu si někdy jak prašivá vedle něj- Děkuji moc.
Angela
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
to, co líčíte, se zde opakuje často: ženy, bědující, že je muž nemiluje nebo už zdaleka ne tolik jako kdysi. Muži sice také potřebují lásku, o tom není pochyb, ale ani o tom, že je nebaví bavit se na téma vztahy. Vyžadovat si pozornost či vyznání lásky je kromě jiného kontraproduktvní. Vede to nejen k tomu, že se ten druhý odtáhne, ale dá mu to ještě navíc pocit převahy, jíž se naučí zneužívat. Každý vztah stárne, transformuje se do jiné formy. Lpět na počáteční zamilovanosti a s ní spojeném chování nelze, lépe řečeno lze, ale dotyčný se tím jen sebemrskačsky mučí. Nyní k vašemu vztahu. Nevím sice, kolik vám je let a jak dlouho jste s tímto přítelem, ale správně cítíte, že by potřeboval podstatně méně milující ženu. Vaše vynucování si lásky je mu protivné, brání se tomu zuby nehty, čím dál tím útočněji. Pokud toho nenecháte, obávala bych se stupňování agrese. Položte si otázku: máte zapotřebí škemrat o přízeň nějakého muže?? To se máte tak málo ráda? Připadá mi to až absurdní - jdete na oslavu a místo toho, abyste se bavila, užívala si obdivu jiných mužů, vyčtete dotyčnému, že se vám nevěnoval?
Každým vztahem si něco řešíme, jsme v něm z určitého důvodu. Kdyby to mělo být tak, že potřebujete pro partnera trpět a trápit se, přestože víte, jak je to zbytečné a ničivé, je někde chyba a doporučovala bych navštívit terapeuta. Rozhodně dříve, než se přítelova agrese ještě vystupňuje. Jedinou cestou je, a to určitě moc dobře víte, nechat ho být, ať se realizuje s kým chce a kde chce. Přeji co možná nejrychlejší nalezení rovnováhy a v budoucnu více štěstí.  
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den, ráda bych Vás požádala o radu. Je mi 27, přítelovi 36 a seznámili jsme se před sedmi měsíci. Od prvotního seznámení mě velmi přitahoval, imponoval a moc jsem si přála ,aby mě pozval na rande. Tento pocit jsem předtím nikdy nezažila. Vztah byl z počátku naprosto báječný, ale postupem času jsem začala pociťovat z partnerovy strany odcizení a laxnost ve vztahu. Ptala jsem se ho, zda ho vztah naplňuje a vyhovuje a odpověděl mi, že jím proplouvá a nemá potřebné nadšení. Prý kdybych ho nepřitahovala, nelíbila se mu a neměli společné zájmy či neměli si co říct, tak se se mnou už dávno rozešel. Nic mu na mě nevadí. Jsem z jeho chování velmi zmatená, jelikož z něho cítím, že mě má rád a je mu se mnou dobře, ale přijde mi, že se něčeho bojí. Jeho dosavadní vztahy zkrachovaly na tom, že ho partnerky podvedly a nebo je přestal bavit. Mám ho velmi ráda, záleží mi na něm a moc se přeji, aby náš vztah vydržel co nejdéle. Děkuji za odpověď
Jana
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
to, co zde líčíte, mi připadá jako vztah po 15 letech, nikoli po 7 měsících. Dělá to na mne dojem, že jste od samého začátku byla zamilovanější nebo aspoň více zainteresovaná vy. Přála jste si, aby to bylo i z druhé strany stejné, projikovala jste do přítele to, co jste k němu cítila vy, ale bohužel, realita je jiná. Nerozumím tomu, proč vám na něm tak záleží a přejete si co nejdelší trvání vztahu, který pro vás musí být naprostým rozčarováním. Nezabývejte se tím, proč přítele bývalé partnerky opustily, říká vám stejně jen svou verzi. Kdybyste měla možnost mluvit s nimi, možná byste se dozvěděla něco úplně jiného a vůbec byste se jim nedivila. Servávat ve vašem věku vedle citově plochého nebo nemilujícího partnera je nejen ztráta času, ale i zbytečné trápení a event. i podkopávání sebevědomí. Vřele doporučuji najít si jiného, citově bohatšího partnera, který vás bude milovat tak, jako vy jeho, nebo ještě více. Hodně štěstí.
má náš vztah budoucnost?
Má takový vztah z rozumu dlouhodobou perspektivu? Co když to nevydržím a znovu se zamiluju? Nebylo by lepší žít dál jen tak na hromádce, nechat si zadní vrátka? Je to ode mně sobecké? Děkuji za Vaši radu.
Tereza
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
už jste si něčím prošla, takže asi víte, jak vztahy, založené na pouhém vzplanutí, mohou skončit.
S přítelem máte syna, což už je dost silné pouto. Přítel vás miluje, bojoval o vás dokonce i v době, kdy jste odešla za milencem, čímž jen stvrdil pevnost své lásky.....Bohužel tito hodní a chápaví muži dělají chybu, že se v určitých chvílích nedovedou správně distancovat, vymezit, aby i žena viděla, že se musí snažit...nelze ovšem vyloučit, že se to naučí, vztahy nejsou neměnné.
Z mého úhlu pohledu by bylo dobré zachovat dítěti rodinu a chránit tak dítě i sebe před potenciálními románky a dalšími citovými kotrmelci. Potřebujete nějakou pevnou základnu. Klidně to může nějakou dobu fungovat i "na hromádce", vzít se můžete později, stejně tak jako se rozhodnout ohledně společné koupi domu. Zde bych radila popovídat si o možnostech s nějakým odborníkem...
Díky za pochvalu poradny a ať vám to vyjde!
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den paní Konopová,
ráda bych Vám poděkovala za Vaši skvělou poradnu. Ráda bych znala Váš názor na mou situaci. Jsem s přítelem 8 let a máme tříletého syna. Z mé strany se již od začátku jednalo spíše o vztah z rozumu. Předchozí vztah byl velká láska, ale taky velká katastrofa, a tak jsem vsadila spíše na jistotu, i když jsem si za ta léta jistou lásku a obdiv k příteli vypěstovala. Před časem jsem se zamilovala do zadaného muže. Bylo to vzájemné a zapletli jsme se spolu a já se svému příteli přiznala a odešla od něho. Jeho rekce byla nečekaná, začal o mě bojovat a velmi se snažil abych se k němu vrátila, což jsem nakonec taky udělala. Novému milenci jsem tolik nevěřila a taky mi vadilo, že je zadaný, i když mě přesvědčoval, že od své ženy odejde. Rozhodla jsem se zůstat u "starého dobrého, osvědčeného". Na mého přítele ta aféra zapůsobila pro mně opravdu nečekaně, je znovu zamilovaný, byl by rád abychom se vzali, společně koupili dům... Já se, ale začala bát. - otázka upravena poradcem
Tereza
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
už jste si něčím prošla, takže asi víte, jak vztahy, založené na pouhém vzplanutí, mohou skončit.
S přítelem máte syna, což už je dost silné pouto. Přítel vás miluje, bojoval o vás dokonce i v době, kdy jste odešla za milencem, čímž jen stvrdil pevnost své lásky.....Bohužel tito hodní a chápaví muži dělají chybu, že se v určitých chvílích nedovedou správně distancovat, vymezit, aby i žena viděla, že se musí snažit...nelze ovšem vyloučit, že se to naučí, vztahy nejsou neměnné.
Z mého úhlu pohledu by bylo dobré zachovat dítěti rodinu a chránit tak dítě i sebe před potenciálními románky a dalšími citovými kotrmelci. Potřebujete nějakou pevnou základnu. Klidně to může nějakou dobu fungovat i "na hromádce", vzít se můžete později, stejně tak jako se rozhodnout ohledně společné koupi domu. Zde bych radila popovídat si o možnostech s nějakým odborníkem...
Díky za pochvalu poradny a ať vám to vyjde!
má náš vztah budoucnost?
Část1) Dobrý den,
před cca rokem jsem přes kamarádku (je mi 24) poznala nynějšího přítele (29 let). Tehdy mě kamarádka vzala na pravidelné srazy, které mají s partou každý týden. S nynějším přítelem jsme si hned padli do oka (tedy on mě zaujal určitě hned), nicméně chodit jsme spolu začali až po cca 5 měsících. Dalo by se říci, že přítel je ztělesněním všeho o čem sem kdy snila: gentleman, vtipný, pozorný atd., skutečného jsme do něj zamilovaná, klape nám to i v intimních věcech. Dalo by se říct, že je vše dokonalé. Jenže přítel je úspěšný, velmi bohatý. Pochází z rodiny, kde otec před odchodem do penze řídil firmu s tisíci zaměstnanci, i jeho maminka je úspěšná (byť práce nechala a stará se o nemocné rodiče), strýc, bratranci, sestřenice, všechno primáři, ředitelé velkých firem atd. Já sem z vesnice (rodiče a další příbuzní pracují spíše manuálně), první v široké rodině kdo má (studuje) VŠ, prostě úplně jiný svět (i když tedy já a přítel tak odlišní nejsme, spíš jde o celkové okolí)
Petra
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
záleží valnou měrou na tom, v jakém prostředí váš přítel vyrůstal, jaké vztahy byly v jeho rodině, jak se otec choval k matce. Je známá věc, že tyto vzory podvědomě přejímáme a aplikujeme později ve vlastních vztazích. Stanovisko vašeho přítele k situaci rozvádějícího se kamaráda se mi líbí a podle mého názoru jasně ukazuje, že má zdravý pohled na věc. Neimponuje mu typ rozmazlené paničky, což je prima. Stejně jako to, že si vybírá si kamarády z jiných vrstev, než z jaké pochází on. Například tenhle kamarád je z venkova, stejně jako vaši rodiče. Ničím se netrapte, jděte do toho, buďte zdravě sebevědomá a nikdy nemluvte o tom, že by váš vztah mohl někdy zkrachovat na něčem jako třídních rozdílech! Není důležité, kolik kdo vydělává peněz nebo odkud pochází, ale jaká je osobnost, jak je zajímavý. Ani Popelka se nebála laškovat s princem a uhranula mu víc než celý zástup "urozených" princezen! I Pretty Woman ta si svého novodobého prince získala tím, že se chovala suverénně a vůbec nepochybovala o kvalitách, které nabízí!
Kdo se bojí, nesmí do lesa, ale ani do vztahu. Kdo nic nezkusí, nic nezíská....takže buďte v pohodě a těšte se ze vztahu, který máte. Přeji hodně štěstí. 
má náš vztah budoucnost?
část2)…s přítelem nám to klape, navíc i většina jeho přátel (zejména těch dlouholetých) je "normální střední vrstva". Nicméně jeden jeho kamarád se teď rozvádí a přítel poznamenal, že se to dalo čekat, protože jsou ze „zcela jiných světů“ (on z vesnice, ne moc zaměřený na peníze, ona, jak řekl přítel „městská panička“). Do té doby sem nad tím až tak nepřemýšlela, nicméně teď si občas říkám, jestli vztahy z hodně odlišných prostředí nefungují jen ve filmech.? Když jsem se přítele tak nějak mezi řečí zeptala, jestli na tom nejsme podobně, nebo snad ještě hůř než jeho kamarád, tak prohlásil, že to je úplně něco jiného, už proto, že jak moji tak jeho rodiče jsou super a vyjmenoval ještě několik důvodů. Ale stejně, máte s vztahy z hodně rozdílného prostředí zkušenosti třeba z praxe? Díky - otázka upravena poradcem
Petra
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
záleží valnou měrou na tom, v jakém prostředí váš přítel vyrůstal, jaké vztahy byly v jeho rodině, jak se otec choval k matce. Je známá věc, že tyto vzory podvědomě přejímáme a aplikujeme později ve vlastních vztazích. Stanovisko vašeho přítele k situaci rozvádějícího se kamaráda se mi líbí a podle mého názoru jasně ukazuje, že má zdravý pohled na věc. Neimponuje mu typ rozmazlené paničky, což je prima. Stejně jako to, že si vybírá si kamarády z jiných vrstev, než z jaké pochází on. Například tenhle kamarád je z venkova, stejně jako vaši rodiče. Ničím se netrapte, jděte do toho, buďte zdravě sebevědomá a nikdy nemluvte o tom, že by váš vztah mohl někdy zkrachovat na něčem jako třídních rozdílech! Není důležité, kolik kdo vydělává peněz nebo odkud pochází, ale jaká je osobnost, jak je zajímavý. Ani Popelka se nebála laškovat s princem a uhranula mu víc než celý zástup "urozených" princezen! I Pretty Woman ta si svého novodobého prince získala tím, že se chovala suverénně a vůbec nepochybovala o kvalitách, které nabízí!
Kdo se bojí, nesmí do lesa, ale ani do vztahu. Kdo nic nezkusí, nic nezíská....takže buďte v pohodě a těšte se ze vztahu, který máte. Přeji hodně štěstí. 
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat na muj vztah s partnerem. Jsem snim rok a půl a nevím co ted dál. Ze začátku to byla zamilovanost asi největší kterou jsem kdy zažila a ted si nejsem jista co cítím. Předtím jsem nic neřešila jaka bude budoucnost protože přítelovi je o rok mín než mě a jeste studuje. Ale ted ja uz jsem skoro dva roky v dobré práci. A už ted mi vadí i to že večně nemá nic, scházíme se jen venku jako jsem to ja delala s klukama kdyz mi bylo čtvrtnáct let, a už mě tohle nebaví a unavuje. Už si představuju být ve vlastnim bytě, a všechno jako při normálním vztahu, ale vím že sním takovýhleho mě tak dva roky jeste neceka, a nevím zda se mi chce čekat takhle dlouho. Na jednu stranu jsem už přemýšlela že ve vztahu to nemá cenu, že bych to asi ukončila, ale pak mi to zase začně být líto. tak nevím jak se mám zachovat..
Marcela
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
nedostatek peněz u muže je pádným a velmi častým důvodem k rozchodu. Každá žena (neberu-li v potaz starší dámy s mladými zajíčky) už tak nějak podvědomě očekává, že se o ni partner bude schopen postarat, což samozřejmě souvisí s penězi. Není divu, že se vám nechce za přítele platit a scházet se s ním tam, kde to nic nestojí. Vyděláváte, posunula jste se již někam dál, uvažujete o "založení hnízda!, což s tímto přítelem nepřipadá v úvahu. Cítíte, že jste byste se měla porozhlížet jinde a najít si protějšek o pár let starší, což je dle mého názoru nezbytné a neodvratné, ačkoli jste třeba na tohoto přítele už taky trochu zvyklá a myšlena na rozchod bolí. Ale je známá věc, že si často až po odhodlání se k rozhodnému kroku, čili rozchodu, uvědomíme, jak dalece nám předchozí stav vadil a jak báječně nám je v tom současném.....přeji hodně štěstí.  
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den , mela bych jeden dotaz ... co ceka partnerku ve vztahu s osobou se schizoidnimi rysy narcistickou povahou a masochistickymi sklony ??? , s partnerem jsem neco malo pres rok a musim rict celkem makacka na psychiku , ale protiucet techto dni je celkem vyrovnany ,je ohleduplny,zda se i zamilovany a momenty kdy jsme spolu si uziva , ovsem do doby nez prepne v hlave , nez se vynori povaha,rysy a sklony , miluju ho , vim ze on to ma jinak , ale vim taky proc ale mam ho rada skutecne takovy jaky je ... dekuji za odpoved
Míša
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
doporučovala bych obrátit se s tímto dotazem na psychiatra. Momentálně s přítelem možná prožíváte stavy, které se vám díky vaší zamilovanosti jeví jako protiváha těch stinných, ale v budoucnu by ten poměr mohlo vypadat zcela jinak. Kdo si zvolí komplikovaného partnera, rozhodně v životě nemá na růžích ustláno. Takže rozum do hrsti a do ničeho se nehrnout!
Přeji vám dostatečnou míru zdravého úsudku a taky štěstí.
má náš vztah budoucnost?
Jsme s přítelem 4 roky (mě je 36, jemu 33) a on začal před 3 měsíci podnikat a plně tomu věnuje veškerý čas - plní si svůj sen. Dost to mezi námi ochadlo,méně doteků, téměř žádný sex (vždy začnu já). Když jsme spolu mluvili, tak říkal, že se teď plně věnuje firmě a nemá na mě čas, zároveň že mu přijde, že nám to už tak nefunguje a je otázkou, zda chceme oba v budoucnu to samé. Já bych chtěla do 2 let rodinu, ale on se k tomu nemá, říkal, že neví, co bude, ale děti rozhodně min. 2 roky neplánuje (chce podnikat, cestovat). Už teď jezdí hodně pryč a mě to vadí, on to cítí a taky ho to štve, ale nechce s tím nic dělat. Když jsem mu řekla, že na vztahu se musí pracovat, tak mi řekl, že na to nemá čas. Dříve jsme byli hodně spolu podnikali výlety, fotili a teď už nemáme tolik času. Taky mi přijde, že víc času tráví v hospodě, pže je prý pořád ve stresu a musí se uvolnit. Má to vůbec cenu? Nechci to zabalit, ale zase nevím, zda je to pro mě to pravé, podnikatelé mi přijdou arogantní...
Marina
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
ptáte se, jestli to má vůbec cenu, v téže větě ale píšete, že to nechcete zabalit. Proč ne? Na co ještě čekáte? Vidíte přece naprosto jasně, že přítel je na vážný vztah a rodinu nezralý, je mladší než vy, má na to spoustu času, klidně 10 let....chce si uživat života, vydělávat, cestovat, poznávat život....dopřejte mu to a nevnucujte mu svou vizi budoucnosti. Vymstilo by se to více vám než jemu, protože by pak bylo všechno na vás, neměla byste patřičnou oporu a nemohla se rozvíjet...Toužíte-li po dítěti, což je vfe vašem věku logické, bylo by dobré porozhlédnout se po starším, vyzrálejším partnerovi....Ale rozhodnutí je samozřejmě na vás, neboť žijete svůj život....Přeji hodně štěstí.
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den,
chci se zeptat, jestli máme šanci. Mám přítele (25let), mě je 29. Jsme spolu přes 3 roky z toho 2 roky bydlíme spolu. Začali jsem řešit budoucnost (společné bydlení v podkroví rodinného domu u mých rodičů,...).Přítel s bydlením souhlasil, ale před necelým rokem se toho lekl, tak se to odložilo.Teď s tím přišel on sám.Těšil se na bydlení a najednou přišel s tím, že stále v sobě řeší problém ujasnění si toho co chce, jestli opravdu chce být se mnou navždy. Navrhl pauzu a já s pauzou souhlasila, protože mi příjde, že jiné řešení nemáme. Stále spolu jsme než se odstěhuje a vše je pěkné. Objímáme se, políbíme se, bavíme se. Je nám fajn. Když se ho zeptám, jestli ten vztah zachráníme, tak mi řekne, že neví, ale chtěl by a myslí, že šanci máme. A když se ho zeptám, jestli se mnou chce být, tak že neví, ale ví to, že víc se mnou chce být než nechce. Je možné, že si při pauze uvědomí to, že mě má dost rád na to, aby se mnou byl celý život? Pauza bude 2 měsíce od odstěhování. Děkuji
Majka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
25-letý mladík není na vážný vztah zralý a nemůže tudíž ani vědět, jestli se svou partnerkou stráví celý zbytek života. To ostatně nemůže vědět nikdy nikdo, ačkoli si to třeba přeje. Uvažujte realisticky, neprojikujte svá přání do druhého a nesnažte se k sobě vázat někoho, kdo se vázat nechce, protože je na to příliš mladý a potřebuje ještě pár (možná mnoho) let na poznávání. Buďte ráda, že vám přítel nalil čistého vína už teď a nebyl tak nezodpovědný, že by vás např. přivedl do jiného stavu a teprve pak couvl. Přeji vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
Dobry den pani Konopova, rada bych znala Vas nazor na muj vztah s partnerem, protoze si sama nevim rady. Je mi 32 let, partnerovi 41 jsme spolu pres 2 roky. Vztah byl ze zacatku skvely, hodne se snazil i presto ze nemel vyresenou minulost (teprve letos v cervnu se podruhe rozvedl, ale jiz byli od sebe odlouceni a vztah se mnou zacal v dobe, kdy uz s ex byl odlouceny). Nicmene i to do urcite miry zasahovalo do nase vztahu. Byl kvuli rozvodu hodne ve stresu, taky z prace a tim padem byl naladovy, nekdy nekomunikoval vubec a nechoval se moc jako partner. Ja se ho snazila podporovat i presto, ze mam hodne svych starosti (maminka bojuje s rakovinou), ale nejak jsme to ustali. Rozvedl se (deti spolu nemaji, slo jen o rozdeleni majetku) a potom jsme se teprve spolu sestehovali do jeho domu. Predtim jsme spolu travili cas hlavne o vikendech. Ale vse bylo opet moc hezke, bylo videt, ze z nej ten stres z tahanic o majetek a rozvod opadl. Cast1
Nela
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
ano, cítíte to naprosto správně. Vyžadování něžností, doteků a projevů citu je kontraproduktivní. Čím víc jeden na druhého v tomto smyslu "dotírá", tím víc se dotyčný odtahuje. Jestliže vám tato situace nevyhovuje (i vzhledem k plánovaném otěhotnění), zkuste navrhnout návštěvu párového terapeuta a kdyby ji přítel měl striktně odmítnout, asi by bylo dobré poohlédnout se jinde. Soužití dvou jedinců, jejichž postoj k intimitám se liší jako oheň a voda, bývá, mírně řečeno, hodně komplikované....
Přeji vám zdárné vyřešení situace.
má náš vztah budoucnost?
cast2
Jenze ted je to opet jako ve starych kolejich..opet je naladovy, moc nekomunikuje, zadne doteky, spime spolu tak 1x za mesic a to musim ja byt ta aktivni. Tentokrat to svadi na praci a stres z prace. Ano pracuje hodne a dlouho a ode me ma veskerou podporu. Jenze ja od nej potrebuji citit alespon nejaky cit. Mam pocit jako bychom byli spolu 20let a ne jen 2 roky. Nekolikrat jsme o tom mluvili..rikala jsem mu, ze me to trapi, ze se ke me nechova jako partner. On mi vzdy rekne ze to vi, ale ze nikdy takovy nebyl a ze se pokusi s tim neco delat. Jenze nedela nic a ja uz se prestavam snazit, protoze vysledek je nula. Vim, ze jemu se libi, kdyz ho objimam, hladim atd. ale sam nic neudela a neopetuje a to me nici. Uz nevim co mam delat. Pripadam si jako loudil, o kazdou pusu, pohlazeni. A mluvit o tom uz nema cenu, protoze vim co mi odpovi, ale neudela z toho nic. Dokonce navrhl, ze budeme 1x tydne chodit ven "jako na rande", ale u navrhu jen zustalo. - otázka upravena poradcem
Nela
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
ano, cítíte to naprosto správně. Vyžadování něžností, doteků a projevů citu je kontraproduktivní. Čím víc jeden na druhého v tomto smyslu "dotírá", tím víc se dotyčný odtahuje. Jestliže vám tato situace nevyhovuje (i vzhledem k plánovaném otěhotnění), zkuste navrhnout návštěvu párového terapeuta a kdyby ji přítel měl striktně odmítnout, asi by bylo dobré poohlédnout se jinde.Soužití dvou jedinců, jejichž postoj k intimitám se liší jako oheň a voda, bývá, mírně řečeno, hodně komplikované....
Přeji vám zdárné vyřešení situace.
má náš vztah budoucnost?
cast 3
Taky jsem se pripomnela, ze toto navrhoval, ale nema ted kvuli praci cas. Byli dny, kdy jsem se vubec uz nesnazila a cekala co on..a samozrejme nic..az mi to prislo ze mu to vyhovovalo taky. Pak jsem si zase rekla, ze treba potrebuje, abych byla ja ta aktivni, ze mu to pomuze se rozhoupat. A opet jsem to byla jen ja, kdo daval, ale nic zpet. Nevim co si o tom mam myslet. Nehadame se, jsme schopni jet na vylet, prinese mi kvetiny, jdeme do kina, byli jsme na dovolene..ale co se tyce intimnosti tak jsme jak v ledovem kralovstvi. Mam uz vek, kdybych chtela rodinu, ale s timto stavem asi tezko. Rika mi ze nema zadny problem, kdyz mame sex tak je to skvele, ale musim byt ja ta aktivni. A on vi, ze jedine co chci, aby mi dal najevo nejaky cit..obejmout, dat pusu. A vim, ze na zacatku vztahu to vsechno bylo. Jenze se bojim, ze cim vic se budu ja snazit, tim on to bude brat jako natlak z moji strany. Dekuji za vas nazor
Nela
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
ano, cítíte to naprosto správně. Vyžadování něžností, doteků a projevů citu je kontraproduktivní. Čím víc jeden na druhého v tomto smyslu "dotírá", tím víc se dotyčný odtahuje. Jestliže vám tato situace nevyhovuje (i vzhledem k plánovaném otěhotnění), zkuste navrhnout návštěvu párového terapeuta a kdyby ji přítel měl striktně odmítnout, asi by bylo dobré poohlédnout se jinde. Soužití dvou jedinců, jejichž postoj k intimitám se liší jako oheň a voda, bývá, mírně řečeno, hodně komplikované....
Přeji vám zdárné vyřešení situace.
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den, skoro dva roky mám přítele. Je mi 37 a jemu 47. Mám 3 menší děti, on má dceru již dospělou. Znám se s jeho užší rodinou a vycházíme velmi dobře. Ovšem s přítelem je to jako na houpačce. Přede mnou měl dva delší vztahy, obě ženy ho opoustili, když si našly někoho jiného. On sám o nich ale nemluví zcela špatně a s jakousi odevzdaností tvrdí, že hlavním důvodem je to, že má malý penis a nedokázal je zcela uspokojit. Vytvořil si názor, že hlavní ve vztahu je sex, a že může být člověk na ženskou hodný, ale jak pozná nějakého "samce", který po ni půjde, tak má i ten nejlepší partner smůlu a žena mu uteče. Ve svém okolí rád vyhledává příběhy, které mu tuto teorii potvrzují. Máme pravidelný a podle mého velmi kvalitní sex, on mi ale často opakujem, že ho stejně podvedu a opustím. Z počátku jsem mu to vymlouvala, ale nemám to smysl. Mám ale pocit, že mě šasto svým odmítavým chováním, odtahováním a citovým chladem trestá za to, že bych to v budoucnu mohla udělat a omlouvá to tím, že - otázka upravena poradcem
Martina
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
zdá se, že váš přítel trpí nějakým komplexem a ještě k tom si libuje v tom, že jím může své partnerky tyranizovat. Vy však neřešte jeho, nýbrž sebe a svůj přístup k němu, neboť druhé měnit nemůžeme...
Z vašeho líčení mám dojem, že trpíte partnerovou nečitelností ( např.zavírání se s mobilem na záchod) a manipulací (poníží vás, seřve nebo shodí, vzápětí to ale kompenzuje malými pozornostmi, jimiž si vás znovu omotá kolem prstu, viz.přinesené jídlo...), bojíte se však udělat krok směrem ke svobodě a nezávislosti, v čemž vidím jedinou možnost. Čím déle budete tolerovat partnerovo chování vůči vám, které připomíná taktiku cukru a biče (zde v opačném pořadí), tím více ho budete ubezpečnovat v tom, že mu to projde a situace se může jen zhoršovat.
Moc nerozumím tomu, proč vůbec uvažujete o nastěhování do přítelova domu spolu se všemi třemi dětmi, jestliže by vás měl nejradši jen na sex, kritizuje vás takřka za vše a navíc má celý ten sáhodlouhý seznam špatných vlastností...Jak by to asi vypadalo, až byste se naprosto vzdala svého soukromí a byla mu v jeho domě vydána napospas...? Jestliže bydlíte ve vlastním bytě, v žádném případě se ho nevzdávejte.
Jakmile někomu, zejména tomu, kdo rád manipuluje, dáte najevo, že ho nutně potřebujete, upadáte do snadno zneužitelné, závislé role.
 Atraktivní je pouze ten, kdo je ve vztahu dobrovolně a mohl by v pohodě existovat i bez něj. Pouze takového partnera si ten druhý hýčká. I vy jste do doby, než jste tohoto muže poznala, nějak žila a uživila sebe i své 3 děti...proč by to nemělo jít i teď? Práci na plný úvazek vřele doporučuji, prospěje vám po všech stránkách! I po té, že poznáte nové lidi, nové muže....
Ale manželskou poradnu klidně navštivte, i to vám může jen prospět. 
Přeji šťastné rozhodnutí a do budoucna vše dobré.

má náš vztah budoucnost?
ho to poté nebude tolik bolet, až to udělám. Dále je velmi citlivý na svůj prostor, často mi volá, když má v práci chvilku a ptá se, co dělám, kde jsem byla, jak se mám. Je to milé, ale on sám je ve sdílení svého času dost skoupý, až nepříjemný. Nedávno si třeba koupil nový telefon, přijela jsem k nemu a ze zvědavosti po něm a před ním sáhla a zmáčkla tlačítko, že se podívám na finkce, které má. Upozorňuju, že tam neměl sim kartu. Strašně mě seřval, co mu lezu do věcí. Stejná situace se opakuje, když se nevhodně zeptám, jak dlouho byl třeba v práci nebo jinde, hned se vytočí, že ho kontroluju. Když je se mnou, úplně paranoidně si chrání telefon. Na noc ho vypíná a pokud je zapnutý chodí s ním i na záchod. Asi pětkrát týdně jezdí k nám a minimálně dvě noci tráví sám ve svém bytě. Z počátku spal u nás skoro denně , ale prý ho to moc unavovalo a potřebuje své soukromí. Na tom jsem se domluvili a já to respektuji a nic nenamítám. I když jsems tím z počátkju nesouhlasila a nechápala to.
Martina
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
zdá se, že váš přítel trpí nějakým komplexem a ještě k tom si libuje v tom, že jím může své partnerky tyranizovat. Vy však neřešte jeho, nýbrž sebe a svůj přístup k němu, neboť druhé měnit nemůžeme...
Z vašeho líčení mám dojem, že trpíte partnerovou nečitelností ( např.zavírání se s mobilem na záchod) a manipulací (poníží vás, seřve nebo shodí, vzápětí to ale kompenzuje malými pozornostmi, jimiž si vás znovu omotá kolem prstu, viz.přinesené jídlo...), bojíte se však udělat krok směrem ke svobodě a nezávislosti, v čemž vidím jedinou možnost. Čím déle budete tolerovat partnerovo chování vůči vám, které připomíná taktiku cukru a biče (zde v opačném pořadí), tím více ho budete ubezpečnovat v tom, že mu to projde a situace se může jen zhoršovat.
Moc nerozumím tomu, proč vůbec uvažujete o nastěhování do přítelova domu spolu se všemi třemi dětmi, jestliže by vás měl nejradši jen na sex, kritizuje vás takřka za vše a navíc má celý ten sáhodlouhý seznam špatných vlastností...Jak by to asi vypadalo, až byste se naprosto vzdala svého soukromí a byla mu v jeho domě vydána napospas...? Jestliže bydlíte ve vlastním bytě, v žádném případě se ho nevzdávejte.
Jakmile někomu, zejména tomu, kdo rád manipuluje, dáte najevo, že ho nutně potřebujete, upadáte do snadno zneužitelné, závislé role.
 Atraktivní je pouze ten, kdo je ve vztahu dobrovolně a mohl by v pohodě existovat i bez něj. Pouze takového partnera si ten druhý hýčká. I vy jste do doby, než jste tohoto muže poznala, nějak žila a uživila sebe i své 3 děti...proč by to nemělo jít i teď? Práci na plný úvazek vřele doporučuji, prospěje vám po všech stránkách! I po té, že poznáte nové lidi, nové muže....
Ale manželskou poradnu klidně navštivte, i to vám může jen prospět. 
Přeji šťastné rozhodnutí a do budoucna vše dobré.