Poradna
Rodičovská poradna Mgr. Markéty Klingerové
Máte problémy s výchovou dětí? Poraďte se s kvalifikovanou učitelkou prvního stupně Markétou Klingerovou. Lektoruje semináře pro rodiče a učitele a zabývá...Hledat v poradně
lhaní: Dobrý den,mému synovi je 9 a chodí do 3 třídy,četla jsem vše co jste doporučila ostatním maminkám než jsem vám napsala,a říkám si že jsem snad udělala vše o čem mluvíte a radíte a pořád žádné výsledky ! Co víc ještě a taky mi docházejí opravdu někdy sýli protože jsem na syna uplně sama.Problém je že taky lže, a dost často a i ve vecech co by snad už ani nemusel protože to nemá snad ani zapotřebý.A dobře ví co ho čeká za lhaní dávám mu hodně šancí a ptám se ho minimálně 10xnež mi dojde po 11trpělivost !KOMU BY NEDOŠLA PĚKNĚ, ŠKAREDĚ A POŘÁD NIC A DÍVÁ SE VÁM U TOHO DO OČÍ.PROSÍM PORADTĚ, já už nevím jak sním!DĚKUJI VÁM MOCKRÁT.dnes večer si sním lehnu a snad mu i přečtu nějaké články o lhaní
PETRA-OTROKOVICE
ODPOVĚĎ: Dobrý den, Petro, o Vašem synovi nic nevím, ani o Vašem přístupu, proto Vám nemohu takto poradit. Máte-li zájem o konzultaci po emailu (kde můžete vše popsat podrobně a já se Vás mohu dovyptat), podívejte se sem: http://www.hra-skolou.cz/poradna-pro-rodice/osobni-konzultace.htm.jiný dotaz: Dobrý den, syn 22 měsíců ze dne na den přestal jíst. Jedl pěkně, všechno a rád. Ze dne na den přestal před 2 dny jíst. Nejí nic, ani kousek piškotu, ani čokoládu, prostě nic. Někdy si sám něco vezme, dá si to do pusy a okamžitě vyplivne. Myslela jsem si, jestli mu nerostou zuby, ale při čištění nemá problém. Máme vyčkat nebo raději zajít k doktorce?
Jana
kakání: Dobrý den, mám 7 letého kluka, který má každý den min.2 x umazané prádlo. Chodím s ním na dětskou gastroenterologii, tam mi p.doktorka poradila dávat mu Forlax každý den s tím že mu prohmatala pouze břicho a vzala krev a řekla nám že tlusté střevo a konečník má v pořáku. Problém má malý v tom, že i když chodí pravidelně na záchod nikdy se tam nevykaká i když se snaží tlačit. Před návštěvou gastro kakal 1 za 7 dní. Po užívání forlaxu má pořád umazané prádlo a na záchod se vykaka 1 za 4 dny, ale to už to hovínko samo leze, tak netlačí. Nevím co s ním. Je nějaké vyšetření, kde se dá zjistit jesli mu funfuje svěrač v zaděčku? Proč pořád maže prádlo? Malý říka,že necítí že se mu chce na záchod. Předem děkuji za Vaší odpověď
Martina Bartulcová
ODPOVĚĎ: Dobrý den, Martino, nejsem lékař. Jediné co mohu poradit je, pokud by lékaři prohlásili syna za zdravého, zajít s ním k dobrému homeopatovi, který by mohl pomoci i v případě, že příčina potíží je psychická... nadané děti: Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o radu. Syn navštěvuje druhý ročník základní školy .Prý neustále vyrušuje, vykřikuje, neustále si s někým povídá, nesoustředí se a hlavně nereaguje na upomínání, každá vyučovací hodina.Prý se to čím dál více zhoršuje,dokonce začal prý i odmlouvat.Doma je vcelku hodný,přiměřeně k věku a uposlechne nás takřka ve všem. Známky má výborné, učení mu jde lehce,rychle a moc dobře.Předem Vám moc děkuji za Vaší odpověď.
Marcela
ODPOVĚĎ: Dobrý den, Marcelo, pravděpodobně je syn nadaný a paní učitelka neví, jak k němu přistupovat. Zkuste si jeho nadání ověřit v pedagogicko-psychologické poradně, pokud by se prokázalo, měla by pak paní učitelka s podporou PPP zvolit k Vašemu synkovi vhodný přístup a celá situace se zlepšit. Přeji synkovi radost ze školní docházky!jiný dotaz: Dobrý den,
máme obrovský problém ve škole s paní učitelkou. Ráda bych to tady popsala, ale už se bojím cokoliv udělat, aby nám, opět, někdo nevyhrožoval. Přitom jsme my v právu, ale neustále se obviňujeme, jakobychom vyvedli zločin. Moc prosím o Váš e-mail, nebo skype, cokoliv a poradit se s Vámi. Ráda Vám to popíši, alespon část z podstatného. Opravdu nám to pomůže, už jsme bezmocní. Děkuji moc. saxana.s.@seznam.cz
Ilona
ODPOVĚĎ: Dobrý den, Ilono, napsala jsem na Vámi udanou adresu, ale prý nelze doručit. V záhlaví poradny klikněte na mé jméno a dostanete se na mé stránky, kde v kontaktech najdete můj email.problémový učitel: Dobrý den,chtěla bych se poradit ohledně syna.Navštěvuje 2třídu.Ve škole má velké problémy s matematikou.Doma,když počítáme,tak vše vypočte dobře,je pravda,že dopočítává na prstech,ale ze školy nosí samé špatné známky.Docela mě zaráží,když mají samostatnou práci,tak tam mám napsaný čas,jak dlouho to dělal,nemá tam nic vypočítané a má 5.Když jsem se syna zeptala,jestli mu p.učitelka neřekla ať pracuje,když ví,že mu to ve škole nejde,odpověděl,že opravuje sešity.Paní učitelka po dětech křičí,což vím,že pokud zakřičím doma,tak je z toho špatný a je po soustředění.Uspořadání lavic mají kolmo k tabuli,kde se děti musí všelijak naklánět,aby opsali zadání z tabule.Začínám být z toho neštastná,jelikož mi p.učitelka napsala,pokud nedojde k výraznému zlepšení nechá syna opakovat ročník.Nevím jak postupovat,jelikož doma počítá.Ještě snad nikdy nebyl ve škole pochválen,sbírá pouze neůspěchy,a to už i v prac.činnosti.Prosím o radu Děkuji
gabriela
ODPOVĚĎ: Dobrý den, Gabrielo, krok 1 : požádat paní učitelku o schůzku, na které jí vylíčíte celou situaci a poprosíte o radu a spolupráci tak, abyste dosáhly kýženého cíle - dostatečně úspěšného a spokojeného žáka. Krok 2 (pokud by paní učitelka nebyla ke spolupráci ochotná): vylíčit situaci řediteli školy a požádat o radu a spolupráci tak, abyste dosáhly kýženého cíle - dostatečně úspěšného a spokojeného žáka. Krok 3 (pokud by nebyla ochota): změnit třídu (paní učitelku) nebo školu (ovšem pak by bylo třeba vybrat cíleně takovou, kde se takto s dětmi nejedná, jinak by synek mohl skončit u stejného typu učitele). Jde totiž o víc než jen o matematiku; jde o utváření vztahu k učení a ke škole jako takové... Moc držím palce, aby k nápravě věcí stačil krok 1.vztahy v rodině: Zdravím, s přitelkyní máme 21 měsíců starou (mladou:)) krásnou a šikovnou holčičku. Problém je, že matka se rozhodla užívat života. Pařit s kámošema a tak.Její 23 mě 29. Na malou, o kterou se doteď vzorně starala přestává myslet a chce se rozejít.Bojím se, že svým jednáním ohrozí výchovu a vývoj dítěte. A proto chci udělat vše proto, aby vyrůstala v zajištěném a milujícím prostředí, kde nebude naobtíž. Když nebude ochotna se řádně domluvit, sem připraven bojovat o to, aby mi byla přidělena do péče. Klidně i soudně... Můžete mi prosím poradit, jak mám v tomto případě postupovat a, jestli mám vůbec šanci uspět? Moc naší dceru miluju a nemohl bych pomyslet nato, že strádá. Nerad bych, aby to tu vyznělo jinak než má, ale bojím se, že se druhá polovička nedokáže postarat sama o sebe, natož o dítě (z pohledu finanční stránky a rodiného prostředí). S pozdravem děkuji za odpověď..
Tomáš Nový
ODPOVĚĎ: Dobrý den, Tomáši, v tom Vám nejlépe poradí v některé občanské poradně, kde poskytují jak sociální, tak právní poradenství. Ale jestli se maminka dosud starala vzorně, možná by stálo za to zjistit, proč tak obrátila. Měla přitom i nějaký čas pro sebe? Mohla si někam vyjít, aniž byste jí to třeba nějak vyčítal? Proč přesně se chce rozejít? Nepomohla by třeba nějaká změna přístupu z Vaší strany a zajištění pomoci, aby se mladá maminka také dostala mezi lidi? Zkuste nalézt odpovědi na tyto otázky, moc držím palce všem třem!čtenáři: Pro Terezu: Terezko, vyhraďte si čas (kvůli Vám i Vašemu miminku !) a pročtěte si co nejvíce odpovědí v této poradně od Markéty. Nejlépe všechny ve všech kategoriích. Myslím, že přístup a smýšlení Markéty potřebujete jako sůl. Neznám lepšího rádce. Vám Markéto přeji hodně štěstí, zdravé děti a méně práce..
Děkuji za všechny čtenáře, že si ještě stíháte najít čas na tuto poradnu. Lenka z Ostravy
Lenka
vztahy v rodině: Dobrý den,
ráda bych slyšela váš názor. Máme holčičku, které je 22 měsíců. V poslední době je velmi ukňouraná a na vše odpovídá slovíčkem NE. Což by mě ani tak netrápilo, protože to připisuji k období vzdoru. To co mě spíše trápí je, že v poslední době se se mnou nechce mazlit, když jí požádám o to, aby mi dala pusinku, řekne NE, ale když si o pusu řekne kdokoli jiný, tak mu ji dá. Velmi mě tyto situace mrzí a myslím si, že dělám někde nějakou chybu. Dále mi prosím poraďte, jak se mám zachovat v situaci, kdy mi holčičku hlídá babička a když si jí jdu vyzvednout, opět ke mně nechce a drží se babičky. Ale když přijde někdo k nám návštěvu např. babička, okamžitě se k ní vrhá a chce si s ní hrát. Na jednu stranu jsem ráda, že mají hezký vztah, ale někdy mě to hodně zamrzí. Mám potom pocit, že všichní ostatní jsou pro ní mnohem důležitější než já. A to se snažím, abych pro ni byla opravdu nejlepší mámou. Moc děkuji za Váš názor.
Alena
ODPOVĚĎ: Dobrý den, Aleno, právě to, že od své dcerky očekáváte, že Vám bude potvrzovat, že jste pro ni ta nejlepší máma, ji od Vás oddaluje. Možná máte strach, že ta nejlepší máma nebudete, strach, že Vás dcerka nebude mít dost ráda a bude Vás odmítat, možná i pocit nespravedlnosti, vždyť toho pro ni přece tolik děláte, a ona takhle... Když se nad tím zamyslíte, o koho Vám v tuto chvíli jde? O dcerku, nebo o Vás? Když jsme naplnění strachem, nezbývá už místo pro lásku. A dítě potřebuje cítit lásku svého rodiče. Přijměte jako fakt, že děti své rodiče milují, ať se k nim chovají jakkoli. Zkuste se oprostit od snahy být nejlepší máma, zkuste odhodit své strachy, a když k dcerce přistupujete, nechte v sobě místo jenom pro lásku. Nežádejte ji, aby Vám dávala pusu; až uvidí, že ji milujete i bez toho, jednoho dne přijde a dá Vám ji sama od sebe - to přece potěší mnohem víc než "povinná". Netrapte se tím, že jiným pusu dává, copak to má něco společného s Vámi, s vaším vzájemným vztahem? Vy ji milujete a ona vás také - na zbytku nezáleží. Doplňujte si svou vlastní citovou nádrž jinde než u dcerky - když k ní přicházíte Vy se svou potřebou, musí Vám ona dávat, zatímco potřebuje dostávat od Vás. Mazlete se s partnerem, dopřávejte si chvilky toho, co ráda děláte, a k dcerce přicházejte dávat, pokud chce. Když jdete dcerku vyzvednout a nechce k Vám, usmějte se a řekněte třeba "To jsem ráda, že sis to s babičkou hezky užila, ani se ti od ní nechce, viď? Však se zase brzy uvidíte. A doma na tebe čeká medvídek, už mi říkal, jak se na tebe těší!"; v žádném případě si to nebrte jako odmítání Vás osobně! Mějte stále na paměti, že jste spolu s tatínkem pro dcerku ta nejdůležitější osoba na světě, ať se projevuje jakkoli, a že Vás dcerka potřebuje sebejistou, a ne plnou strachu z odmítnutí. Přeji Vám spoustu sebedůvěry a krásný vztah s holčičkou!sdělování pocitů: Dobrý den, máme skoro pětiměsíčního chlapečka, který je velmi silná osobnost a chce určovat pravidla hry. Nic ho nerozptýlí, stále nespokojeně heká, cokoli dělám, dělám zřejmě blbě nebo pomalu, bavím ho špatně nebo málo, mlíko teče pomalu, pořád jen heká, hýká, vrčí, spokojený je jen když kmitám. A krom toho trvá na tom, aby byl nepřetržitě chován, přes den často odmítá spát jinak než při kojení, když se snažím ho po usnutí odpojit, hystericky řve. Když se mu něco nelíbí a já to ignoruju, začne hystericky řvát. Když ho nechávám vyřvat, vydrží to klidně 3 hodiny, je zbrocený potem a dávno neví, proč se vzteká. Lítám kolem něj jako otrok. Já ale někdy nepoznám, jestli se něco děje nebo mě jen cvičí, máme spolu malé, ale téměř denní konflikty, kdy já se zlobím, že už to přehání, a jsem na něj protivná, on pak hystericky řve, jako by bědoval, že ho týrám. Jsem z toho zmatená, nevím jak na to, abych to ještě nezhoršila. Poraďte cokoli!!! :) Děkuji
Tereza
ODPOVĚĎ: Dobrý den, Terezo, pětiměsíční miminko že Vás cvičí, chce určovat pravidla hry? O jakou hru se prosím jedná? V pěti měsících miminko potřebuje uspokojovat své potřeby, a to nemůže udělat nikdo jiný, než maminka. Jeho nespokojenost, kterou si vztahujete na sebe, s Vámi nejspíš nemá nic společného (může jen být nešťastný, že zatím není schopen si své potřeby naplnit sám) - s jednou výjimkou, ale zato velmi závažnou: Váš celkový postoj k němu, který, pokud mohu soudit z Vašich řádků, by se dal vyjádřit dvěma slovy - despekt a nespokojenost. Tento Váš postoj on cítí a když máte pocit, že běduje, věřte, že skutečně běduje, že je na tomto světě na obtíž a nemá jistotu, že se o něj budete chtít i nadále starat. Samozřejmě že Vy ho milujete a píšete mi proto, že chcete chlapečkovi pomoci ke spokojenosti; ten despekt a nespokojenost, který se obrací proti Vašemu synkovi, nejspíš ve skutečnosti pociťujete vůči sobě samé coby neschopné matce... Možná jste znala spokojená miminka, která se celý den na svět usmívají a nechají maminku spát i dělat veškeré domácí práce - a představovala jste si, že takové bude i to Vaše miminko, že tak to má být. Věřte, že jsou i miminka, která pláčou od rána do večera, miminka, která jsou třeba nějak postižená atd. - pomůže Vám to uvědomit si, jaké máte štěstí, že máte právě toho svého synka; je moc důležité, abyste skutečnost, že stále heká a chce spát při kojení, přijala jako danou a v pořádku (moje obě děti nespaly jinak než při kojení, přes den nespaly, pokud jsem je celou dobu neměla v náručí - některé děti zkrátka potřebují mít jistotu, že jsou v bezpečí u maminky). Zkuste svého synka přijmout i s jeho projevy, které v jeho věku nevyjadřují nic jiného než skutečné potřeby - žádný pokus o manipulaci! Zvažte, zda ho třeba hodinku dvě denně nenosit v šátku, jemu by to pomohlo a Vám uvolnilo ruce; jeho projevy nespokojenosti neberte jako nespokojenost s Vámi, vůbec si to neberte osobně, zůstańte v klidu a prostě se jen snažte přijít na to, co chlapečkovi chybí, mluvte k němu laskavě a se snahou pomoci - možná že už tahle změna ho uklidní a nepsokojenost zmizí. Doporučuji Vám přečíst si knížku http://knihy.heureka.cz/co-rikaji-deti-nez-se-nauci-mluvit-paul-c-holinger/, která Vám pomůže děťátku porozumět, i když ještě nemluví. A neméně důležitá věc: nenakládejte sama sobě břemeno snahy být dokonalou maminkou, každý děláme to nejlepší, čeho jsme v dané chvíli schopni - nejdůležitější pro Vaše miminko je, aby se cítilo milováno a bezpodmínečně přijímáno; dopřejte to i sama sobě. Moc Vám držím palce!strach: Dobry den moji dcera ma 3 roky a ve 4 hodiny se ji něco zdalo byla historická usnula až v 8 boji se celého bytu ze něco leze na zemi i po ni nemuzu ji stoho dostat Trva to ted i přes i den musely jsme jít k babičce a boji se domu furt chce doma na ruku a křičí stalo se mi to poprvé a vůbec nevím co dělat
Denisa
ODPOVĚĎ: Dobrý den, Deniso, chtěla jsem Vám odpovědět už včera, ale odpověď se prostě nenačetla. Ať dcerka třeba nakreslí, co se jí zdálo, co ji tam vystrašilo. Potom si můžete povídat o tom, co by mohla v tom snu udělat, kdyby zase přišel, aby se toho zbavila (třeba zapálit oheň, nebo otočit knoflíkem a ocitnout se úplně někde jinde atd). Potom můžete zkusit koupit nějaký neškodný sprej (nějaká vůně) a dcerce vysvětlit, že tímhle když podlahu v celém bytě vystříkáte, už tam nic nemůže lézt. Můžete jí i koupit (nebo spolu vyrobit) něco, co ji bude napříště chránit. Předškolní děti mají tzv. magické myšlení a takovéto "rituály" jim mohou pomoci. Držím palce, aby už dcerka byla v pohodě!předškoláci: Dobrý den, chtěla bych se zeptat, mám 2 syny 4 a 6 let, neustále se hádají o kostičky, destičky, někdy se perou, ale takové zloby a nenávisti jsem nikdy neviděla. Myslíte si, že by nám pomohlo, kdybychom jim řekli, že všechny stavebnice jsou jich obou nebo jim je máme natvrdo rozdělit?
Eva K.
ODPOVĚĎ: Dobrý den, Evo, to, co dostane každý zvlášť (k narozeninám, vánocům...), je jen jeho, a může to po dohodě půjčovat druhému. Co dostanou spolu, je obou - ale i tak se musí dohodnout o tom, co kdo zrovna bude používat. Zkuste zavést jasná pravidla používání stavebnic a pak na nich trvejte, přičemž je veďte k tomu, aby své spory postupně dokázali řešit domluvou (ale musíte jim ukázat, jak). Přeji radost z kloučků!vztahy v rodině: Odešla jsem od manžela,když nastupovala dcera SŠ.Psychicky nás trápil.Dceru bil.Obviňoval,že mu krademe peníze.Vlastně jsme utekly.Následně se rozvedli.Po dobu rozvodu dceru trápil.Byla snadnější kořist než já. Musela jsem si vzít úvěr na bydlení,na studium.Chvíli trvalo než jsem si našla práci.Manželovi zůstaly firmy nic jsem nechtěla. Jinak by dceru zničil.Já se snažila co jsem mohla,udržet dceři nějaký standart, prožila toho hodně. Bohužel,ale mě dluhy natolik zmohly,že jsem se uzavřela v kruhu práce,brigáda,stres,nemoc. Když dceři bylo 18,tak si ji otec začal všímat,hlavně proto,že jsem ve zmatku u rozvodu na ni nechala přepsat pozemky.Hrozilo,že by dědictví po mé mámy sebral on.A toto je důvod jeho náklonnosti k ní.Najednou je to táta,který má peníze,novou rodinu,miminko!A já?Unavená v jednom kole,abych vše zaplatila.Dceři táta celé roky chyběl. Najednou ho má! On ji povídá story jaká jsem troska,že jsem všechno utratila..A ona ?přidává se na jeho stranu. Nevím jak s tím žít...
reny
ODPOVĚĎ: Dobrý den, Reny, myslím, že jedna odpověď v této poradně by Vám najít klid nepomohla. Napište mi prosím na můj mail m.klingerova@hra-skolou.cz. Stačí připomenout, že jste to Vy, a napište mi prosím i odkud jste. předškoláci: Dobrý den, mám 5-ti letou dceru,dcera je velice nesoustředěná, je líná, co se týče učení nových věcí, nevím, jak ji motivovat, je jí jedno, zda dosáhne cíle či ne. I ve školce mi byl doporučen odklad, je málo průbojná a zdá se mi, že si nechá od dětí líbit víc než je zdrávo. Přitom to není ten typ, který by stál v koutě a s nikým se nebavil, je velice společenská a děti vyhledává, ale na druhou stranu je málo průbojná. Nevím si rady.Jako příklad uvádím, počítání do deseti, již přes rok počítáme každý den v posteli do deseti a někdy to řekne bez chyby a jindz ne, převyšuje to s chybami, přijde mi to divné a přitom si nemyslím, že by byla hloupá, pamatuje si spoustu věcí, ještě bych možná měla dodat, že vyrůstá v bilingvální rodině, ovládá oba jazyky, s tím, že čeština je pro ni vůdčím jayzkem. Předem Vám děkuji za radu
Lucie Rochová
ODPOVĚĎ: Dobrý den, Lucie, nechte holčičku žít. Proč by ve čtyřech nebo pěti letech měla umět počítat do deseti? Proto, že sousedovic Mařenka už umí? Ano, některé děti to umějí už ve čtyřech letech, ale díkybohu nejsme všichni stejní, každý se vyvíjíme svým tempem. Navíc v bilingvní rodině se některé schopnosti vyvíjejí pomaleji právě proto, že mozek musí zpracovávat dva různé jazyky (samozřejmě v budoucnu to bude pro dcerku jednoznačná výhoda, ale nyní je třeba na to brát ohled). Budete-li častovat (třeba v duchu) dcerku nálepkami "líná", "nesoustředěná", "neprůbojná", dáváte jí najevo, že Vám není dost dobrá, a zmíněné vlastnosti jí v podstatě programujete. Zkuste se oprostit od představ, jaká by Vaše holčička měla být, přijměte ji přesně takovou, jaká je teď, a důvěřujte jíá, že se vyvíjí přesně tak, jak potřebuje, radujte se z toho, že je společenská, pamatuje si spoustu věcí atd. Odklad klidně dejte. Přeji vám hodně radosti z dcerušky! hranice a důslednost: Dobrý den. Mám moc velký problém, který trvá již delší dobu. Moje 6ti letá dcerka, je strašně neposlušná, umíněná, drzá atd. Neposlouchá na domlouvání, prosby, sliby, odměny ani bití. Nic nepomáhá. Nechci vést výchovu násilím ani řvaním, nebo výhrůžkami, ale vůbec si nevím rady. Jinak je to moc hodná holka, kamarádská, šikovná a když chce tak se s ní dá domluvit. Jenže když se jí prostě nechce, tak přes to nejede vlak a hotovo. Např.: 14dní byla nemocná. Včera šla opět do školy a vše proběhlo bez komplikací, ale dnes ráno jsem jí budila, aby se oblékala že už je čas vstávat, ale ona že ne, že se jí nechce a že nikam nepůjde. Tak jsem jí začala oblékat sama a ona ať jí nechám, že mám studené ruce, tak říkám aby se oblékala teda sama. Opět odpovídá, že ne, že jí bolí nožičky a všechno. Tak jsem řekla, že teda jestli nepůjde do školy, tak musí k paní doktorce na kontrolu. -NE. Já nikam nejdu, já chci být doma. Tak jsem začala s výhrůžkama, že dojdu pro vařečku a že bude bita. 1/1
Eliška
hranice a důslednost: A jestli to tak chce. Ona že ne, ale že nikam nejde. Nebo odpoví, že klidně ale i když jí potrestám násilím, stojí si za svým. Obrací se na babičku aby jí pomohla. Bohužel bydlím stále s rodiči a sourozenci. Všichni mi s výchovou pomáhají, nejvíce maminka, ale právě ta mi mou výchovu komplikuje, ptotože dcera u ní vidí zastání a vždy když od něco požaduji- od mytí rukou, po úkoly, jídlo, úklid atd... Chci aby se umněla sama rozhodovat, ale ne aby byla takhle neposlušná. Problém je také v tom, že jsem týden v měsíci pracovně mimo domov a jsem odkázaná na maminčino hlídání. Také, pokud se naše názory ohledně dcery lyší a ona je zrovna u toho přítomna, uposlechnu matčinu názoru, aby dcera viděla, že i já svou maminku poslouchám, i když jsem už dospělá. Nechci se totiž také s matkou před ní hádat. Neví ale jestli to dělám správně, protože se nic nemění. Naopak si myslím, že moje autorita u ní naopak klesá a ona si dělá čim dál víc co sama chce. Je to strašně těžké a už nevím jak dál. 1/2
Eliška
hranice a důslednost: Problem se vztahuje již ke všem požadavkům na ni. Nečistí si zoubky, ani když nabídnu že si je půjdeme čistit obě spolu. Neobléká se sama, neuklízí si hračky ani pastelky, chodí spát velmi pozdě- kolem 23.00 někdy i později, s odpovědí že se jí ještě nechce. Odmítá normální plnohodnotné jídlo a vyžaduje např jen chleba s máslem a se solí, těstoviny s máslem a se solí. Stravu naprosto bez živyn. Když dostane to co ostatní, řekne že jíst nebude. Jenže nakonec stejně dostane něco jiného. Většinou ten chleba s máslem. Samozřejmě sladkosti může jíst pořát. Dostává lásku ze všech stran, dárky, každý den nějakou drobnost z nákupu. Ale již sleduji, že jsou už všichni i včetně matky z jejího chování zklamaní a nevíme jak s ní dál. Jsem též moc zklamaná a prosím o radu. Je to mé jediné dítě a vím, že může být hodná a skvělá holka. Jen nevím jak na to, aby to pro ni také nebylo najednou moc těžké a zvládla to. Děkuji moc a přeji pěkný den. Eliška. 1/3
Eliška
ODPOVĚĎ: Dobrý den, Eliško, je třeba předcházet tomu, aby se roztočil kolotoč odmítání. Když dcerka řekla, že nebude vstávat a nikam nepůjde, nezajímala jste se o to, co ji k tomu vede, jaké má pocity. Proto vše další už byl boj o moc. Nejprve dejte najevo zájem o její důvody a pocity, pak teprve vymezujte hranice. Vy jako dospělá byste neměla svoji maminku "poslouchat"; můžete jí dát za pravdu, pokud s ní souhlasíte, ale pokud ne, máte jasně říct, že vy to děláte tak a tak - správně jste si všimla, že tímto jednáním u dcerky ztrácíte respekt. Není totiž pravda, že dítě má maminku poslouchat, protože je to jeho maminka; dítě vedeme k tomu, aby něco udělalo proto, že to samo o sobě má SMYSL. Jestliže jste přesvědčená o tom, že něco má smysl, ale protože Vaše maminka si myslí něco jiného, uděláte to podle ní, říkáte tím své dcerce, že Vaše názory žádný smysl nemají. Pokud jde o jídlo, neměla by dostat něco jiného, pokud si jen vybírá; ať nejí - příště si to rozmyslí. Když má zkušenost, že stejně dostane něco jiného, tak proč by toho nevyužívala? A dokonce dostane sladkosti? Vysvětlete jí, že sladkosti odnímají tělu živiny, takže pokud je tělu odmítá dodat (tím, že sní hodnotnou stravu), nemůžete ještě přihoršovat cukrátkem. Také nemusí každý den něco dostat - tím devalvujete význam dárku. Pocit zklamání je zcela Váš a nemá s dcerkou a jejím chováním nic společného - měla jste nějaká očekávání, která Vám dcerka nyní nenaplňuje; ona vaše zklamání cítí a bere si to tak, že taková, jaká je, není dobrá, není pro Vás přijatelná. I z toho může pocházet ona "odbojnost". Přijměte svou dcerku, respektujte ji, buďte sama sebou a stůjte si za svým jak ve vztahu k dcerce, tak ve vztahu ke své mamince. Přeji pěkný vztah s dcerkou!nesoustředěnost: Vážená paní doktorko, synovi je 7 let a nyní chodí do 2. třídy. 1. třídu zvládl, ale teď se objevily problémy -převážně v diktátech. Chyby nejsou stejné - jednou to je tečka nad písmenkem, čárka, velké písmeno, vypadlé písmenko atd. Už dva měsíce se s ním učím, ale není vidět žádné zlepšení. Dle učitelky mám být trpělivá a vydržet, ale problém je už i u syna, který při opravě diktátu, který je plný chyb, odchází od stolu se slovy, že se to stejně nenaučí a nikdy lepší známku nedostane. Bere známku 3 (horší zatím paní učitelka nedává...) jako standard. Snažím se jej motivovat, ale nedaří se, často po učení propadá špatné náladě. Slovům, že se to naučí, jen musí být trpělivý už nevěří... I já jsem doufala, že se to za cca měsíc zlepší, ale nevím, kde dělám chybu. Máte nějakou radu - jak na doučování a motivaci? Děkuji za odpověď.
Eva
ODPOVĚĎ: Dobrý den, Evo, nedávejte celý diktát, ale jen jedno slovo - pokud bude správně, radujte se se synem. Další den dejte dvě slova; pokud udělá chybu, ať to slovo napíše znovu, ale vyzvedněte úspěch s druhým slovem. Pomalu přidávejte slova, až nakonec nadiktujete celou větu. Víc není třeba - jedna věta za den. Oceňujte úspěchy a pokroky, nad chybami nelkejte, pouze synkovi vysvětlete, že je třeba, aby slovo napsal znovu správně, aby si správnou podobu lépe zafixoval. Nejdůležitější teď je, aby chlapec získal sebedůvěru a pocit, že ta práce má smysl. A také potřebuje vědět, že ať má diktát správně nebo ne, Vy ho milujete a přijímáte takového, jaký je (i kdyby třeba ve škole propadal). Přeji synkovi spokojenou školní docházku.období vzdoru: Dobrý den mám 4 letou dcerku a chtěla bych se zeptat jak mám udělat něco aby měla respekt z jakéhokoliv dopsělého?Nebojí se ničeho,chová se na veřejnosti hlučně neposlouchá co říkám a když ji paní učitelka ve školce něco řekne jako by byla její kamarádka odpovídá že ty jsi zlobivá paní učitelko,utíká když na ní volám a pod...bojím se sní někam chodit!Do 2 let neznám pláč její,do 2,5 let poslechla na slovo stačilo se jenom na ní podívat,byla zlatá tedkom otočená o 180 stupnů?včem může být problém ,je uječená hlasitá a neposlechne je to jenom období?jsem na ní pořád stejná,stojím si za svým i když křičí někdy ale musím povolit když jsme mezi lidma,,,babička sice rozmazluje ale není u ní čast,uplně minimum!je pořád se mnou,na prdel dostane ale všimla jsem si že je lepší mluvit více než dát na prdel funguje to lépe než bití,pak je to ještě horší,do školky chodí a tam mají sní problémy s neposloucháním a nezapojováním,dělá si co chce děkuji za odpověd.
Lada
ODPOVĚĎ: Dobrý den, Lado, ano, je to jen období. Jak jste si sama všimla, fyzické tresty nepomáhají, proto je zkuste vypustit z repertoáru :). Ani na veřejnosti nemusíte povolit, pokud jde o něco zásadního (ať si lidé myslí, co chtějí). Pokud o nic zásadního nejde, je lépe nechat na výběr dítěti (ale už od začátku, ne ho nechat si něco "vydupat"). Buďte ráda, že je dcerka "svá" a nenechá sebou manipulovat - to je dar, který sice rodiči poněkud ztěžuje situaci, ale do života neocenitelný! Přeji Vám hodně trpělivosti a důvěry ve svou dcerku!poruchy učení: dobry den chtela jsem se zeptat dcerka zacala chodit do 4 tridy a vymenila jse jim ucitelka a nechce se ucit nedela domaci ukoli nosi same petky a ctverky a jak ji nutim ucit tak my rika veci at uz umru ze bude klid ze smrdim ze me nema rada. do 3 tridy nebyl problem vse slo jak po masle taky jsme byli v poradne a jsme dislegtici dysortograficke a grafomotoricke meli jsme problem v cj a aj ale vzdy jsnme to vyresili a bylo vse v pohode tet tou 4 tridou uz nevim co si pocit jestli po dobrem tak utoci a jestli po zlem tak se me boji poradte.je ji 10 let .kdyz se nemusi ucit zlate devce bez problemu pomuze mi ve vsem .je skvela ale to uceni.mam jeste synka a ten je ve 2 tride tak se musim venovat i jemu manzel chodi s prace pozde tak stim ani nepocitam ale jaksi ji prestavam zvladat a jsem na dne a prosim o radu do predu dekuji j
nechut do skole
ODPOVĚĎ: Dobrý den, v první řadě se zkuste domluvit s paní učitelkou. Vysvětlete jí, jak dcerku špatné známky demotivují, že už se ani doma nechce učit. Jestliže má od PPP potvrzenou dyslexii atd., máte nárok požádat o slovní hodnocení místo známek. Dcerku do učení nenuťte, jen se jí třeba zeptejte, jestli by nechtěla zkusit procvičit to a to (1 konkrétní věc, max. 5-10 minut); pro ni je učení mnohem těžší, než pro ostatní děti, je zoufalá z toho, že jí to nejde. Její přístup jí nezazlívejte, zkuste jí pomoci skrze paní učitelku a PPP, radujte se ze svého zlatého děvčete. Přeji dcerce, aby se podařilo jí pomoci.kavárnička
o čem si právě povídáte
Láska, romantika, seznámení... • Gabrielin obraz
počet reakcí: 3
Ze života • Filmy a seriály z dob komunismu
počet reakcí: 79
Snažilky • Ovulace
počet reakcí: 7
