Ona

Poradna seznamovací a vztahové koučky Mgr. Libuše Konopové

Poradna

Na otázky odpovídá

Jak se seznámit a jak si vztah udržet? Zeptejte se Mgr. Libuše Konopové, autorky a single-koučky ve vlastní firmě na rozvoj osobnosti. Uzavíráme se ve virtuálnu, a proto se hodí trénink v seznamování, posilování sebevědomí a poradenství ohledně výběru vhodného partnera.

Nejvíce se ptáte

| všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

žárlím - co s tím?
Dobrý den, děkuji moc za uklidnující odpověď :-) ... zatím jsem na sobě nedala nic znát. Jen zprvu jsem se ptala na pár dotazů a pak to nechala být a až teď po půl roce, kdy se začali víc bavit, jsem začala žárlit. Jen ještě jedna otázka, jak vytěsnit z hlavy myšlenky na ni? Mám z toho trochu úzkosti. Mám dost špatné zkušenosti s bývalým, který svou milenku vydával za kamarádku a zanechalo to ve mě šrámy. Bojím se, že jednou bouchnu a zažárlím. I když v nem mám důvěru, znám jeho heslo a sám řiká, že se můžu kdykoli do jeho mobilu podívat, tak stejně mám blbý pocit z předešlého vztahu. Myslíte, že i tak si s ním o tom nemám v klidu promluvit, co už mi vadí a co tolerovat? Opravdu bych ztratila ty body? Děkuji
Sandra
Dobrý den,
píšete o strachu a úzkosti....čili je to o vás/ ve vás. Máte dvě možnosti: buď si necháte tohoto partnera, který má přátele a je atraktivní i pro jiné (i ženy), nebo se ho vzdáte a vyměníte ho za takového, který bude jen váš (typ plyšáka, Médi-Bédi). Každý by měl volbu partnera přizpůsobit své osobnosti a svému naturelu. Sebevědomým, sebejistým lidem vyhovuje. mohou-li se partnerem blýsknout, pro nejisté a málo sebevědomé je to ovšem jed. 
V podstatě je nutno brát vztah (každý) tak, že teď existuje, zítra ale existovat nemusí. Zde nejsou žádné jistoty, jedinou jistotu máme sami v sobě. Pro dobrodruhy radost, pro závislé peklo...i s tím však lze pracovat (prací na sobě) + volbou určitého typu partnera viz výše. Obrazně vyjádřeno, je to jako s autem...někomu vyhovuje Ferrari, jinému pohodlný rodinný vůz. 
Nevyhovuje? přestal fungovat? Bude jiný....
Přikládám link na zajímavý článek a přeji zdárné zvládnutí situace. Moje doporučení: neničte se  a žijte!!! 
https://www.idnes.cz/xman/styl/othelon-aneb-manual-zarlivosti-miroslav-plzak.A140829_162646_xman-styl_fro
žárlím - co s tím?
Dobrý den, prosím o radu. Jsem s přítelem půl roku. Když jsme se seznámili, řikal mi o své kamarádce a že si píší denně. Mají společného koníčka - kolo. On je vášnivý cyklista. Přes léto, kdy oba byli sami, jezdili velmi často. Po seznámení což bylo na podzim s ní ten kontak přes zimu omezil - oba ho omezili. Ale jak se blíží teplo, začínají si psát a volat i přede mnou. Nebrání se ani seznámení ji se mnou. Problém je v tom, že já kolo přímo nesnáším. On má celou partu. Kde i s ní jezdí. Ona je velmi atraktivní. Já tedy také, ale prostě nevím, jak to přesně to jejich kamarádství brát. Kdyby spolu chtěli být, tak by byli, jelikož, jak už jsem psala, tak oba byli přes léto sami a řiká, že ani spolu nespali ani nic podobného, že se nemám proč bát. Ona má také přítele. Jak se k tomu stavět, jak reagovat? Projevit nesouhlas, že by mohl ten kontakt trochu omezit nebo to přejít s hlavou vzhůru a neřešit? Také mám kamarády, ale tak často s nimi zase ve spojení nejsem. Děkuji
Sandra
Dobrý den,
ano, je to tak - pokud by si spolu chtěli něco začít, už dávno mohli.  
Myslím, že by nebylo od věci nechat se s cyklistickou kamarádkou seznámit a občas s celou tou partou něco podniknout (až to půjde). Tolerance hobby je namístě, ale vy dva byste měli mít také nějakého společného koníčka. Najděte něco, co vás oba baví, abyste volný čas trávili zajímavým způsobem, to je důležité. Partnerovi nic nezakazujte a nežárlete, tím byste ho jen dohnala k tomu, že by před vámi akce s kamarádkou tajil... a zbytečně byste tím u něj "ztrácela body". Váš vztah je ještě mladý, uvidíte za půl roku až rok. Přeji vše dobré. 
žárlím - co s tím?
Je mi 52 let a žiji 5 let v krásném manželství. Mám 2 syny z minulého manželství. S mým současným manželem mají dobrý vztah. Byli jsme na společné dovolené se syny a jejich manželkami na chatě. Manžel si začal utahovat z mé snachy, dělal s ní vtípky a špičkovali se u vaření (oba rádi vaří a každý jinak), já se na ně dívala a přišlo mi to po chvíli už moc dlouhé a už trapné. Odešla jsem z místnosti na pokoj a brečela.Ještě ten večer snacha měla na manžela nemístnou narážku po 2 sklenkách vína, která i manžela dost zarazila /nestojí o flirtování s ní, vše myslel jen v rámci legrace) Z minulého manželství mám šrámy na duši, bývalý mi často dával důvod k žárlení. Navíc jsem odjakživa hodně žárlivý typ. Manžel uznal, že mohlo jeho chování vyvolat ve snaše falešný pocit, že se jedná o něco víc, ale vůbec to prý tak nemyslel. Bojím se teď dalšího setkání, . Manžel mi řekl, že pokud začne, že ji vysvětlí, že tudy cesta nevede.Bojím se i o synův postoj, zatím si ničeho nevšiml.Jak se zachovat?
Adéla
Dobrý den,
zde je ve hře více faktorů, předně vaše žárlivost. Tu byste se měla naučil zvládat, posílit sebevědomí, být sebejistější, nebát se o vztah a zároveň se umět ozvat. Zaujala mě vaše věta "Bojím se i o synův postoj, zatím si ničeho nevšiml"...čeho se vlastně bojíte? Že ve své přítelkyni objeví koketu a rozejde se s ní? No a co? Možná by to bylo nejlepší řešení - např. kdyby její chování bylo skutečně výrazem toho, že vašeho syna nerespektuje, neváží si ho, nevidí v něm správného "chlapáka". Může na něj ale naopak i žárlit a tímto chováním v něm probudit žárlivost. Ať tak či tak, měla byste si vytyčit hranice, neutíkat s pláčem do pokoje, ale naopak, být ve svém domě pánem situace a respektovanou osobou. Čím dříve si tuto roli osvojíte, tím lépe pro vás. 
Jak na to, by vyžadovalo delší rozhovor. Přeji vše dobré. www.libusekonopova.cz
žárlím - co s tím?
Dobrý den,
Mám přítele, jsme spolu šťastní, ale problém je, že jsem hodně žárlivá. Prostě o něj nechci přijít a moc ho miluji. Žárlím na jeho kamarádky,no vlastně na všechny ženy. Na jednu stranu vím, že žárlení by mohlo ovlivnit náš vztah k horšímu, ale bojím se, že mě opustí a potřebuji slyšet, že ne. Udělala bych všechno pro to, aby se mnou zůstal navždy. Můj přítel mi také říká, že se mnou chceš být navždy, vím, že mě miluješ, ale i přesto se bojím, že ho nějaká odláká. Můj přítel je moc hodný, chápe to, říká, že se bát nemusím, ale na druhou stranu už mu to vadí. A kvůli tomu Vám píšu. Chtěla bych se prosím zeptat, jak mám svou žárlivost omezit. Moc děkuji.
Nikola
Dobrý den,
jak se zdá, na partnerovi lpíte, což je nejhorší postoj. Muži jsou lovci a mají rádi ženy, které jsou samostatné a tak trochu nepředvídatelné. To, co popisujete, je nejlepší cesta, jak být opuštěna. Uvědomte si, že jistého není nikdy nic a ve vztahu to platí víc než kde jinde. Ženy, toužící po muži, jenž bude patřit jen a jen jim, si musejí vybrat někoho natolik neatraktivního, že ničí zájem nevzbudí...ale i tam se může stát, že muž odejde, byť z jiného důvodu. Čili se vzpamatujte, natankujte sebevědomí a oprosťte se od těch zničujících emocí. Jestliže to nezvládnete sama, doporučuji terapii. 
žárlím - co s tím?
Dobrý den, paní Konopová, jsem doma na rizikovém těhotenství, což s sebou nese dva problémy. Mám příliš času na přemýšlení a manželovi rozhodně nejsem vzácná. Můj dotaz je následující. Manžel má v práci kolegyni, která mu dle jeho vyprávění jednoznačně nadbíhá (byť on si to třeba neuvědomuje). Vím to už více než rok, ale vůbec jsem to neřešila, dokud jsem sama chodila do práce a měla tak úplně jiné myšlenky. Nyní jsem ale na rizikovém těhotenství a jsem velmi vázaná na domov. A myšlenky na kolegyni v práci jsou nyní velmi časté. Vím, že pokud se něco má stát, stane se to. Ale chci se zeptat, co byste mi v mé situaci poradila, jak si udržet nějakou míru atraktivity a vzácnosti pro svého manžela, když jsem doma,ať už jde do práce, nebo z práce.A kvůli vycházkám to jinak nelze.Nemohu tedy využít klasickou radu - zaměřte se na sebe, choďte ven, pěstujte koníčky. Musím prostě být většinu času zalezlá doma a cítím, že manžel si je mnou velice jistý a moje přítomnost je pro něj všední. Děkuji
Hana
Dobrý den,
být si někým jistý není ani tak otázkou běhání venku, jako spíš toho, jak se k vám dotyčná osoba chová. Můžete vedle někoho sedět a být duchem jinde (zejména s dnes již klasickou rekvizitou - mobilem) , z čehož se váš partner může zbláznit, pokud mu na vás záleží. Existují i nejrůznější způsoby, jak v druhém vyvolat žárlivost, ale těmi si moc nepomůže ten, kdo na partnerovi lpí je na něm emočně závislý víc, než je zdrávo. Doporučovala bych vypěstovat si co možná největší nezávislost, protože jedině díky ní se přestanete obávat, že vám manžela někdo odloudí. Uvědomte si veškeré klady své situace a přestaňte se nervovat! Tím nejen ničemu nepomůžete, ale ohrožujete své zdraví. Těšte se na mimčo a přestaňte se zabývat chlapem, ten za to nestojí. I kdyby vše špatně dopadlo, nebudete sama, on svým povinnostem vůči němu i vám musí dostát, vy zase přijdete mezi lidi a otevřou se vám další šance....takže hlavu vzhůru a užívejte si!
žárlím - co s tím?
Dobrý den. Jsem s přítelem rok. Má 16 letou dceru se kterou se mají hodně rádi. Když ji má na víkend u sebe na naší spol. chatě tak žárlím na to jak ho stále mazli a dotýká se ho. Snažím se na to koukat rozumně ale moc to nejde. Už jsem se s tím i svěřila partnerovi a prý ji Re ať po něm neleze že mi to vadí. Když skončí školu,dojizdi 30 km tak zavolá partnerovi ať ji odveze na zastávku že to nestíhá... Při tom ji jede za půl h další bus. Poraďte ať jsem v klidu..Děkuji moc
Ladka
Dobrý den,
vaše líčení situace na mě dělá dojem, že se cítíte "upozaděna", což není dobře. Teď je to dcera, později, až si najde chlapce, to může být někdo jiný, čili je třeba zvážit, jestli vám partnerství dává to, co od něj očekáváte, a podle toho se rozhodnout, zda v něm zůstat. Zkuste si promluvit, ale ne vyčítavým tónem, ten by byl kontraproduktivní. Potřebujete zjistit, jak si na tom u přítele stojíte, jestli mu na vztahu s vámi záleží. Poznáte to ale i jinak: si uděláte vlastní program, nebudete se na přítele tolik vázat, dávat mu najevo, jak moc s ním chcete být... Jeho reakce vám hodně napoví.
Přeji hodně štěstí. 
žárlím - co s tím?
Dobrý den, paní Konopová, můj přítel mi nedávno vyprávěl o strýci, který byl na půlroční služební cestě a jeho tetu tam podvedl. Přítel nevěru odsuzuje, prý by nikoho, koho si váží (a kým já dle něj jsem) nepodvedl, ale strýce prý v tomto případě chápe, jelikož šlo ve vztahu o dlouhou pauzu jak fyzickou, tak psychickou. Co radíte klientkám, jejichž partner takto pracovně odjíždí? Samozřejmě i pro mě, když se do situace vžiji, by ta pauza byla dost neúnosná, ale nikdy jsem ve vztahu nikoho nepodvedla, i když jsem měla příležitost, prostě jsem v sobě měla blok, protože jsem partnera milovala. Předem díky za odpověď.
Aňa
Dobrý den,
zde nelze vyslovit nějakou "diagnózu" ani paušálně odsuzovat či chápat....vždy záleží na konkrétním případu a okolnostech. Osobně zastávám názor, že se člověk nesmí bát, vidět všude bubáky a potenciální nebezpečí, ohrožení...tím ze sebe jen vyzařuje slabost, kterou druhý vycítí a jeho zájem opadne. Znám takových případů spoustu...Stát se může všechno, každý a každá může zahnout, nikoho si nelze pojistit, jedinou "prevencí" je být po všech stránkách zajímavým, ale také nezávislým (zejména finančně) protějškem...
žárlím - co s tím?
Dobrý den, paní Konopová, nikdy jsem neměla důvod řešit ve vztahu s přítelem žárlivost, až teď, když mi mezi řečí řekl, že k nim do práce nastoupila kolegyně, která se vyzývavě chová i obléká (i přes dress code si do firmy dovolí přijít bez podprsenky apod.), prostě si dle svých řečí přišla do ryze mužského kolektivu nejspíš najít přítele. Nemám z toho dobrý pocit, poradíte mi, jak s tím bojovat? Nedělám žádné žárlivé scény, ani přítelovi nedávám najevo, že mám strach nebo jsem nejistá, nechci se před ním shazovat, ale přece. Díky moc předem.
Zu
Dobrý den,
je třeba v sobě živit nezávislost, jedině ta spolehlivě ochrání před žárlivostí. Nikdo nikdy nemá v nikom absolutní jistotu, jen sám v sobě. Stát se může vše, byť je něco více a něco zase méně pravděpodobné....ovšem platí i to, že čeho se člověk bojí, o to si koleduje. Obavy ze ztráty a extrémní lpění na partnerovi v něm vyvolají jen pocity nadřazenosti, soucitu atd., nebo tendenci utéct (např. k sebejistější, ničím nezatížené, tudíž atraktivnější ženě). Doporučuji analyzovat si v sobě, kdy jste někým byla opuštěna, zrazena (třeba v dětství nebo mládí), vyhodnotit dnešní situaci se všemi výhodami a plusy, které vás napadnou....a dát sbohem zbytečným obavám. Kdyby to nepomohlo, pak terapie...Přeji vše dobré. Budete-li v to skutečně věřit, stane se to...
žárlím - co s tím?
Dobrý den, paní magistro. Mohla byste mi poradit, jak řešit následující dvě věci? První je žárlivost, přítel mi vyprávěl o tom, jak má v práci kolegyni, se kterou se dost nasmál a napovídal, až je musel vedoucí rozesadit, teď si tam prý navzájem chybí, protože se nudí. Mám sklony se s tou holkou porovnávat, navíc mě hlodá to, že je nezadaná a dost střídá partnery. Druhá věc je, že přítel často jezdí na delší služebky, špatně to snáším, bývám smutná a domýšlím si scénáře... Předem Vám moc děkuji za radu.
Ali
Dobrý den,
máte dvě možnosti: buď zapracujete na své žárlivosti, najdete si např.za tím účelem terapeuta, nebo si zvolíte takového partnera, na něhož žárlit nebudete a jímž si budete více jistá (pokud je tenhle atraktivní pro spoustu žen a navíc vás svými poznámkami znejisťuje). Je dobře, že o sobě a svých reakcích přemýšlíte, už to je první krok k nápravě, je ale třeba udělat i ten druhý...
Přeji vše dobré. 
žárlím - co s tím?
Dobrý den , mám problém se svým klukem , několikrát jsme se pohádali kvůli mému žárlení. Několikrát mi odpustil a řekl , že se mu to nelíbí , když žárlím no, ale já to dělala furt a u předposlední hádky mi řekl , že mi dává poslední šanci. Pak jsme se opět pohádali a řekl , že je konec. Píše si ještě se dvěma holkama, a kamarádovi napsal , že jedna je na první druhá na druhém a já až na třetím , protože jsem ho naštvala a nemá rád žarlení. V pondělí jsme se udobřili , ale včera mi napsal , že chce , aby jsme byli zatím kamarádi . A já na to přistoupila , jenže já nevím jak ho donutit , aby si vybral jednu z nás. Prosím o radu , děkuji
Tereza
Dobrý den,
nikoho k ničemu nedonutíte, to je nesmysl a pro vás jen ztráta energie. Rada je jednoduchá: zapracujte na svém sebevědomí, abyste byla sama se sebou spokojená a přestala v každé jiné ženě vidět potenciální nebezpečí. A pokud vám vadí muži - playboyové, najděte si jemnější, věrný typ, u něhož budete cítit jistotu.
žárlím - co s tím?
Dobrý den, s přítelem jsme spolu rok a půl. Všechno je v pořádku, ale jediný problém je asi ve mě. Nemůžu se vypořádat s tím, když je ve společnosti s nějakou ženou, nedej bože se s ní ještě bavil. Vždy mě ujišťuje, že se nemám ničeho bát, že mě miluje, ale je to tak těžký. V tu chvíli jsem jak někdo uplně jiný, mám strašný vztek, skoro záchvat..brečím a nensáším ho. Další problém jsou sociální sítě, stačí, když vidím, že si nějakou přidal do "přátel", nebo dal k fotce "to se mi líbí", vím, je to trapné a dětinské, ale já si nemůžu pomoct. Proč má tu potřebu, ikdyž říkal, že se mu nelíbí? Toto jsou hlavní důvody, proč se hádáme. Pokud to takhle bude pokračovat dál, jsem přesvědčena, že ho ztratím. Už ale nevím jak dál. Trápím se, nejím, nespím...brečím. Potřebuji pomoc. Ale jak?? Předem děkuji za Vaši odpověď. Omlouvám se jestli je to zmatený dotaz, ale je těžký promítnout svoje emoce mezi pár znaků na internetu. - otázka upravena poradcem
Em
Dobrý den,
ano, rozumově to vnímáte správně: takhle se v partnerství nelze chovat...člověk tím nejen ztrácí body jako nepříjemný "kontrolor", "stíhačka" atd., ale také si tím dělá ze života (i vztahu) peklo. S tím, že vztah nemusí trvat věčně, je třeba počítat, ani vy nevíte, co se stane, koho vám osud zavane do cesty..I vy to můžete být, kdo vztah ukončí! Co s tím? Osobně se domnívám, že pokud obavami z opuštění trpíte obecně a odjakživa, chtělo by to terapii. Pokud se ale tahle obava váže pouze na současného přítele, bylo by možná žádoucí najít si někoho, kdo ji ve vás probouzet nebude. Každopádně nemá smysl plakat a trápit se, tím si jednak naprosto zbytečně znepříjemňujete život, jednat přivoláváte právě to, čeho so obáváte. Vřele doporučuji najít více jistot sama v sobě, zvýšit sebevědomí a svou hodnotu v žádném případě neodvozovat od partnerova obdivu, neboť může být přechodný, vázaný na okamžitou zamilovanost! Přeji vše dobré a šťastnou cestu k nalezení silného JÁ...
žárlím - co s tím?
Dobry den,
mám kluka s kterým jsem skoro 2 roky. Moc ho miluju, ale oba žárlíme a já víc jak on. Vadí mi když mu píšou nějaky holky, že je zlato a tak. Nevím co mám dělat nechci tím ničit ho ani mně. Nevím si rady
Kristyna
Dobrý den,
nikdo nemůže dělat nic proti tomu, aby se protějšek líbil ještě jiným lidem. Kdo by chtěl mít partnera jen pro sebe a neriskovat, že s ním bude flirtovat potenciální "konkurence", musel by si najít někoho neatraktivního, snad až odpudivého... riziko by sice minimalizoval, ale ani tehdy by neměl stoprocentní jistotu, že se přece jen nenajde někdo, komu se bude líbit... Čili ten problém je v hlavě, nikoli v partnerovi. Záleží na vašem sebevědomí, na tom, jak dalece si sama sebe ceníte, ale i na tom, jak dalece jste pro přítele zajímavá.. v neposlední řadě samozřejmě i na tom, je-li přítel pro dlouhodobý vztah vůbec vyzrálý. Pokud ne a táhne ho to jinam, nedoporučuji viset na něm a bránit mu v poznávání. I kdyby se ho zřekl teď, vynahradil by si to později. Má na to ve svém věku nárok - a vy také...čili se ničím nestresujte, žijte tím, co je dnes. Víc než na to, jestli vám přítele náhodou nějaká jiná neodloudí, se soustřeďujte na své aktivity, vzdělávání, cestování, koníčky atd....a vědomě se odnaučujte nemístně žárlit. Tím byste si jen znepříjemňovala život....a ten máte ještě celý před sebou. Přeji hodně štěstí.

žárlím - co s tím?
Po třicetiletém manželství mě umřela žena, po půl roce jsem poznal partnerku, která je 11let rozvedená, měla samozřejmě nějaké vztahy.Trápí mě to, že má v telefonu uložené jejich čísla a s některýmá si vzájemně popřejí k různým svátkům a narozeninám. Říká, že to dávno skončilo, že miluje jen mě a nikoho jiného nechce. Na otázku proč je tam má, řekla, že se ty kontakty mohou někdy hodit, opravit auto, vodu atd.
Je to normální? Miliji jí, ale toto mě trápí. Jak jsem měl svou ženu miloval jsem jí a žádné tefoní čísla žen jsem neměl. Co mám dělat? Děkuji
Josef
Dobrý den,
to, že má vaše přítelkyně uložena tel.čísla bývalých partnerů, nemusí znamenat nic,na co byste měl žárlit. Znám mnoho lidí, kteří udržují přátelské styky s bývalými partnery, aniž by koketovali s možným návratem. Ti bývalí vaší přítelkyně partneři už pravděpodobně také mají nové partnerky, nový život! Netrapte se tím, důležité je, jestli je vám spolu dobře.
Do nového roku přeji hodně štěstí.
žárlím - co s tím?
Dobrý den,chtěla bych se zeptat,jsem s partnerem šest let, máme dvě malé děti, vše je v pohodě,máme šťastné partnerství, přítel dělá v chlapském kolektivu. Čím dál víc zvažuje změnu práce a vyhledává vyloženě ženský kolektiv. Dříve byl vyhlášený proutník, tak začínám přemýšlet na možné souvislosti. Mám strach že by takový kolektiv neustál. Nevím jestli mu v tom pro klid raději nezabránit? Děkuji za názor
Krys
Dobrý den,
píšete, že je u vás vše v pohodě, máte šťastné partnerství, na druhé straně se však bojíte "pustit" manžela do ženského kolektivu. Bojíte se, že by změnu "neustál" v tom smyslu, že by podlehl kouzlu cizí ženy? Pokud v něm taková tendence je, těžko tomu lze zabránit. Lépe řečeno zabránit tomu lze jedině tím, že se o něj přestanete bát, budete i nadále v pohodě, budete si jista sama sebou, s vědomím toho, že byste dokázala i bez něj. Čím víc partner cítí, že se o něj ten druhý bojí, tím více toho nějakým způsobem zneužívá. Pro váš klid: málokterý muž utíká z domova, kde má děti a naprosto pohodovou manželku, k jiné ženě. Pokud se bláznivě nezamiluje a milenka mu nevypláchne mozek, což se nestává tak často, zejména protřelým proutníkům. Obávat se však toho, že se to stane, by bylo asi stejné, jako bát se vyjít z domu, že se staneme obětí nehody. Člověk musí umět žít s riziky, život sám je jedno velké riziko. Jedinou obranou je nebát se, mít své zázemí, přátele, koníčky a samozřejmě práci (zdroje), zajišťující nezávislost.
Přeji vše dobré.   
žárlím - co s tím?
Když nad tím začnu přemýšlet, zkoumám jestli na tom není něco pravdy a začínám žárlit, že mě asi varují a jednou dojde na jejich slova. Tohle partner nese těžce a uráží ho to, že mě nikdy nepodvedl. Má mě opravdu hodně rád. Pořád přemýšlím nad tím, proč to ti lidé dělají, vždy to vezmu ve srandě a nic neřeším, než se to třeba nashromáždí. Mám nějak reagovat než legrací? To dám najevo slabost, že nevěřím a žárlím přece. Chci být sebevědomá, někdy je toho na mě moc a říkám si jestli nejsem hloupá. Ale přece budu věřit příteli a ne opravdu hlupákům. Kdyby na tom bylo něco pravdy, asi by mi to řekli vážně mezi 4 očima. Děkuji a snad mi poradíte ... jinak bych byla opravdu šťastná, nebýt neustálých hloupých vtípků.
Ema
Dobrý den,
píšete, že takové vtípky na manželovu adresu pocházejí od lidí, kteří nevedou spořádaný život, nezmiňujete ale, zda jsou to přátelé (čí?), známí, sousedi nebo kolegové....zde mne jako první řešení napadá nestýkat se s nimi a pokud by se jednalo o lidi, které občas z nějakého důvodu vídat musíte, jednou provždy se vůči nim vymezit. Dokud mohou mít pocit, že se strefili do černého, že vás zmínka o manželově minulosti vždycky spolehlivě vyvede z míry, budou v tom pokračovat, jsou-li škodolibí. Jak tomu předejít? Ironií, kapkou cynismu. Vzít jim vítr z plachet tím, že dáte najevo, jak jste ledově nad věcí. Stačí jedna věta (např.: "Tak co, máte dnes jiné téma, než to již otřepané - manželovy zálety? S tím už na mě nechoďte..." ) a budete mít pokoj. Nelze vyloučit, že tyto lidi pak už ani neuvidíte...jiná věc je vaše žárlivost. Zde bych doporučovala přečíst si nějakou literaturu o tom, jak ji zvládat (psala jsem na toto téma také článek), a v případě, že by vás trápila i nadále, obrátit se na terapeuta. Žárlivost je destruktivní a kontraproduktivní. Chce to naučit se na partnerovi příliš nelpět, nabrat sebejistotu a sebevědomí (právě nízké sebevědomí bývá často příčinou žárlivosti), mít okruh vlastních dobrých přátel, koníčky atd. Přeji zdárné zvládnutí situace a hodně štěstí. 
žárlím - co s tím?
Dobrý den paní Konopová. Můj přítel měl trošku divočejší minulost, s kterou se i rád pochlubil.Měl rodinu, než poznal mě, již dospělé děti. Jsme spolu už šest let, máme dvě děti a věřím mu. Avšak i po letech se najdou lidé, stává se to jinak v průběhu let často, že ve vtipu řeknou nějakou připomínku na partnerův život. Vetšinou předemnou. Např. varování, jaký je proutník, nebo si dělají vtipy, že ho pozdravuje nějaká slečna, nebo že ta paní je určitě bývalá milenka, nebo že vozí leda tak lehké slečny, no je toho mnoho. Vždy se jedná o nějaký vtípky na milenky, nevěru atd. Nepřijde mi to vůbec taktní, vůči mě.I když jsem byla těhotná, tak si to neodpustili. Říkají to většinou lidé, co sami nevedou spořádaný život a jsou nešťastní, nemají partnera atd. Hází to na partnera špatné světlo a někdy mě to podkopává důvěru, nevím proč se to stále děje. Má mě rád, vždy mi říká, že se na žádnou ani nepodíval, ani v myšlenkách na jinou nemyslí. přítel říká, že si z toho nemám nic dělat, že závidí
Ema
Dobrý den,
píšete, že takové vtípky na manželovu adresu pocházejí od lidí, kteří nevedou spořádaný život, nezmiňujete ale, zda jsou to přátelé (čí?), známí, sousedi nebo kolegové....zde mne jako první řešení napadá nestýkat se s nimi a pokud by se jednalo o lidi, které občas z nějakého důvodu vídat musíte, jednou provždy se vůči nim vymezit. Dokud mohou mít pocit, že se strefili do černého, že vás zmínka o manželově minulosti vždycky spolehlivě vyvede z míry, budou v tom pokračovat, jsou-li škodolibí. Jak tomu předejít? Ironií, kapkou cynismu. Vzít jim vítr z plachet tím, že dáte najevo, jak jste ledově nad věcí. Stačí jedna věta (např.: "Tak co, máte dnes jiné téma, než to již otřepané - manželovy zálety? S tím už na mě nechoďte..." ) a budete mít pokoj. Nelze vyloučit, že tyto lidi pak už ani neuvidíte...jiná věc je vaše žárlivost. Zde bych doporučovala přečíst si nějakou literaturu o tom, jak ji zvládat (psala jsem na toto téma také článek), a v případě, že by vás trápila i nadále, obrátit se na terapeuta. Žárlivost je destruktivní a kontraproduktivní. Chce to naučit se na partnerovi příliš nelpět, nabrat sebejistotu a sebevědomí (právě nízké sebevědomí bývá často příčinou žárlivosti), mít okruh vlastních dobrých přátel, koníčky atd. Přeji zdárné zvládnutí situace a hodně štěstí. 

žárlím - co s tím?
Dobrý den, paní Konopová, trápí mě žárlivost. Když jsme s přítelem někde ve společnosti a on si prohlídne nějakou slečnu, začne to ve mě hlodat, Bohužel moji žárlivost ale často podněcují i sociální sítě. Když zjistím, že si přítel přidal do přátel nějakou slečnu, kterou neznám, okamžitě zbystřím a začne to ve mě hlodat. Mám nutkání se ho na to vyptávat. Vím, že si tím nepomůžu, akorát vše zhorším a sama sebe shodím, ale moc se mi nedaří to přehlížet.Myslíte, že se dá být ve vztahu ,,v klidu" i v tomto fenoménu sociálních sítí? Díky za radu. - otázka upravena poradcem
Áďa
Dobrý den,
nejde ani tak o rozšířené možnosti, jaké skýtají např.sociální sítě, jako o sebevědomí a sebejistotu...v malé míře může být žárlivost důkazem lásky a kořením vztahu, v přehnané míře jeho spolehlivým zabijákem. Žárlivost v tom smyslu, že dotyčná osoba svého partnera kontroluje, dívá se mu do mobilu, kapes, bombarduje ho telefonáty, sleduje ho atd. je už "za čarou" a kontraproduktivní. Jakmile totiž sledovaný partner tyto aktivity zjistí, dostane vztek, dojde ke scéně, která nedůvěru žárlivého ještě umocní. Navíc se v partnerových očích "deklasuje" jako závislák, což rozhodně nepřispívá k rovnocennému vztahu...
Co s tím? Posílit sebevědomí, neodvozovat svou hodnotu od partnera (velice důležité!!!), mít své zájmy a přátele, žít aktivně svůj život, mít vlastní zážitky, na druhém nelpět, nedržet ho, nechtít ho "vlastnit" (což ani nejde), být v pohodě a dobré náladě....jedině tak lze být pro partnera atraktivní, tudíž ani nevzniká podnět, aby se lépe cítil někde jinde.....  pokud byste měla mít pocit, že si s tím sama neporadíte, bylo by dobré navštívit terapeuta. Přeji brzké zvládnutí problému a hodně štěstí.
žárlím - co s tím?
Dobrý den,

jsem s přítelem chvíli přes rok a začínám pozorovat jisté chování, které se mi úplně nelíbí. Z předchozích vztahů jsem byla zvyklá na naprostou věrnost. Věděla jsem, že jim mohu důvěřovat a nežárlila jsem. U nynějšího přítele však pozoruji, jak se často dívá po ženách, několikrát jsem viděla, že si s nimi píše na internetu, když mluvíme o nějakých ženách, které oba známe, tak je dokáže velmi ocenit a já na sobě pozoruji, jak mě to zraňuje a žárlím. Chci se tedy zeptat, signalizují tyto projevy budoucí nevěru?
Děkuji za odpověď
Jana
Dobrý den,
člověk vždy intuitivně cítí, jak si na tom u druhého stojí. Máte-li pocit, že vám již teď uniká (internet) a líbí se mu jiné ženy, není radno to podceňovat. Źárlivé scény nemají smysl, pokud v něm tato tendence je, stejně se dříve či později prosadí.... takže pokud o sobě víte, že s tím nemůžete žít, asi by bylo lepší poohlédnout se po jiném, věrnějším typu muže...  Přeji hodně štěstí a vše dobré.
žárlím - co s tím?
Dobry den.Mam dotaz,partnerka jede na dovolenou do Španělská,v čemž problém nevidím.Jenze jedou i tři její kamarádky a všechny tři jsou svobodne,bez deti a radi si uziji.Jelikož jsme spolu něco přes rok,porad se milujeme,vše klape a i v postely jsme Max.spokojeny a přítelkyně me ujistuje,ze má svoji hlavu a ze se nic nestane(myslím neveru)Samozřejmě ji verim,jen mam takové zvláštní tušení..a hlavně ta její společnost.Ja mam jedno dítě a přítelkyně dve z předchozího vztahu a vseci jsme si náramně sedly a velmi si rozumíme.Podstata mého dotazu...muze byt žena neverna i když je "Max"spokojena ve vztahu a zamilovana..Ja osobně jsem nikdy nevěrný nebyl a ani jsem se s tím nesetkal nebo nepoznal to od partnerky.Nevim jestly to nemůže narušit nas vztah.Dekuji za odpověď a přeji hezký den - otázka upravena poradcem
David
Dobrý den,
stát se může cokoliv, nikdo nikdy nemá absolutní jistotu, že mu partner/ka nazahne, ale s tím je nutno žít. Funguje to tak, že čím méně budete žárlit a dávat najevo, jak moc je pro vás věrnost partnerky důležitá, tím menší bude riziko, že by podlehla kouzlu někoho jiného. Žárlivost, výslechy, vynucené sliby, že nikdy s nikým - to je cesta do pekel. Buďte nad věcí a berte to tak, že to mezi vámi buď vyjde, nebo ne.....pokud je vše v pořádku, máte se rádi, dokonce jste vytvořili novou, fungující rodinu s dětmi z bývalých vztahů, není důvod k obavám. Zabývejte se pozitivními myšlenkami, např.čím přítelkyni po návratu z dovolené překvapíte. Určitě to ocení! Přeji vše dobré.
žárlím - co s tím?
Dobrý den. Chtěla bych se zeptat, nevím, jak se přestat trápit nebo to raději skončit.Je mi 34,partnerovi 47, máme rodinu, jsme spolu pět let.. Je pohledný, takový Brad Pitt a postupem času mi záčíná čím dál víc vadit, že se líbí i jiným ženám. I já sama se na něj hned vrhla (já se mu líbila taky, nebránil se), a teď si myslím, že tohle může udělat kterákoliv jiná.To mi párkrát vyčetl, že ho svedla já, ale i to, že kdybych čekala svede on mě. Má i pěkné auto a ženy mu je i chválí. Stačilo by mu říct, tak si naskočte já vás svezu. Myslím že ten tlak jednou neustojí a podvede mě. Vůbec mě to nenapadlo, teď bych raději zvolila méně atraktivního. Když vím že má jít pracovně někam, kde jsou ženy, je mi tak odporný, že nechci, aby se mě ani dotýkal. Ale nedávám to znát. Před tím mu říkám, jak se má chovat atd. Poradíte?Začínám mít asi nějakou obrannou reakci proti zklamání a začínám se od něj odcizovat.Trápím se tím každý druhý den.
Dáda
Dobrý den,
říkat někomu, jak se má chovat, nejen že nemá smysl, ale je to dokonce kontraproduktivní. Partner není váš malý synek, abyste ho mohla kárat, umravňovat atd.! Tohle si nedá líbit žádný muž. Lépe řečeno nějaký Méďa Béďa možná ano, ale to určitě není muž, jehož zde líčíte. Na takového musíte úplně jinak. Dávat mu najevo nezávislost, ani v nejmenším nežárlit, být sebejistá a sebevědomá. Je zcela fuk, jak kdo vypadá, důležité je, jak se ve své kůži cítí a co vyzařuje. Nikdo k sobě partnera nepřipoutá žárlením a majetnickými sklony. Musíte sama zvážit, s čím můžete a s čím nemůžete žít. Jestliže byste se měla užírat a trýznit představami, co váš přítel někde s někým dělá, byl by váš vztah odsouzený k zániku...takže zbývají dvě možnosti: buď se naučit žít s myšlenkou nejistoty, nebo jít od toho. Kdo sází na relativně větší jistotu, pořizuje si partnera méně atraktivního, čímž nemám na mysli samotnou vizáž, ale i sex-appeal, moc, bohatství, postavení...prostě všechno to, co muže dělá v očích žen žádoucím. Vřele dporučuji nedávat partnerovi najevo, jak se o něj bojíte. Tím ztrácíte nejen "body", ale i na atraktivitě v jeho očích. Pokud se vzorně stará o děti, čili je dobrý táta, a poskytuje vám i zázemí, berte to jako výzvu, dopřejte nejen jemu, ale i sama sobě určitou svobodu, a uvidíte. Sázkou takzvaně na jistotu člověk nijak neroste, neučí ho to nic překonávat. Zdravá nejistota a vědomí konkurence nás vybičovává k vyšším výkonům....ale nesmí jí být moc. Je na vás, jak to vnímáte a kudy se chcete ubírat. Přeji vše dobré.