Poradna seznamovací a vztahové koučky Mgr. Libuše Konopové
Poradna
Na otázky odpovídá
Jak se seznámit a jak si vztah udržet? Zeptejte se Mgr. Libuše Konopové, autorky a single-koučky ve vlastní firmě na rozvoj osobnosti. Uzavíráme se ve virtuálnu, a proto se hodí trénink v seznamování, posilování sebevědomí a poradenství ohledně výběru vhodného partnera.
Nejvíce se ptáte
reakce na poradnu|jakou budoucnost má takový vztah?|jak to myslel?|nemohu se seznámit|nevhodný partner|jak se mám ve vztahu chovat?|manžel má milenku|má náš vztah budoucnost?|chuť na "zakázaný" vztah|zamilovala jsem se do ženatého| jak se odmilovat?| rozešli jsme se a já trpím| mám mu dát najevo svůj zájem?| ženské sebevědomí| mám do toho jít?| jak pomoci blízké osobě| vztah se ženatým| manžel nebo milenec?| problémy s bývalými partnery| nesoulad v posteli| žárlím - co s tím?| mám se kvůli milenci rozvést?| sanace vztahu po něvěře| chci ho, ale má jinou| sanace vztahu po nevěře| zamilovala jsem se do nevěrníka| zamilovala jsem se do manipulátora| zamilovala jsem se do komplikovaného muže| podezřelé chování muže| komplikovaný vztah| manžel mě opustil| nedůvěra k mužům| lze vzbudit jeho lásku?| manželka má milence| následky románku| ani bez něj, ani s ním| bad boy nebo beránek?| jak se umět lépe prodat?| poradna mi pomohla| Jak z toho vycouvat?| neříká mi: miluju tě| nevím, co chci| mám kvůli milenci opustit partnera?| milenec chce vztah ukončit, já trpím| jak si v kolektivu zjednat respekt| partnerka mě podváděla| Jak se zbavit submisivity?| našemu manželství chybí jiskra| chci najít živitele| reakce na knihu Ukradená objetí| rychle ztrácím zájem| partner mi nevoní| dítě s mladším partnerem?| Má budoucnost vztah započatý sexem?| osudová láska| jak ji mám oslovit?| nesnáším seznamky| zamiluji se dřív a muži mě opouštějí| chci se zde seznámit| týral mě, přesto ho nechci ztratit| můj manžel chorobně žárlí| jsem nesmělý - jak se seznámit?| chci ji, ale vidí ve mně jen kamaráda| láska k ženě- co s tím?| nevím, kam patřím| sex mě nebaví| letí na mě jen slaboši| kam pozvat na první rande| žárlím na nahé herečky| na orgasmus potřebuji muže| mám se vrátit k první lásce?| jak projevit zájem o nahotu| chci dítě, ale nemám partnera| z muže se vyklubala žena!| ctitelé flirtují s mou dcerou| zájem o profesi| miluju muže z televize| marně toužím po dítěti| lze poznat homosexuála?| Má budoucnost vztah, započatý sexem?| muž za ženu nechce platit| je důležitá počáteční zamilovanost?| nechci sex, jsem věřící| zve mě k sobě domů
| všechny dotazy
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den. Děkuji za reakci. Mohu to ještě doplnit?
To je právě to. Nevím, jak do toho, aby to nebylo vyčítavé nebo naštvané. Zkusil jsem lehce provokativní i dráždivé zprávy. Tak to bylo bez odezvy. Nevím jestli vnímá mé signály. Samozřejmě bych rád coitus. Ale i to hravé psaní by bylo fajn. Takhle to vypadá z její strany celkem chladně. Bez emocí. Zajímalo by mne co se jí honí hlavou.
Asi třeba nechce. A třeba se stydí o tom mluvit. Nevim. Fakt nevim. A rád bych to lehce rozčísl. Díky.
To je právě to. Nevím, jak do toho, aby to nebylo vyčítavé nebo naštvané. Zkusil jsem lehce provokativní i dráždivé zprávy. Tak to bylo bez odezvy. Nevím jestli vnímá mé signály. Samozřejmě bych rád coitus. Ale i to hravé psaní by bylo fajn. Takhle to vypadá z její strany celkem chladně. Bez emocí. Zajímalo by mne co se jí honí hlavou.
Asi třeba nechce. A třeba se stydí o tom mluvit. Nevim. Fakt nevim. A rád bych to lehce rozčísl. Díky.
Ondra Svoboda
Dobrý den,
nedělejte z toho vědu, čím víc se zamýšlíte, jak to udělat lehce, tím těžkopádnější by to mohlo být. Jednou z metod je pokus - omyl. Vidíte, že nereaguje na provokace, takže je vynechte a zkuste něco jiného. Což si s ní prostě popovídat o tom, jaké byly její dojmy? Třeba úplně jiné, než si myslíte...
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den. Tak jsem potkal ženu. Vypadá to fajně. Sportuje, blbá taky není, vzhled je příjemný. Bohužel se nám do toho vložili virové restrikce. Známe se od začátku roku. Vídáme se celkem pravidelně. Romana je sama dost aktivní. Takže od sebe fakt nejsme dva metry. A tady tápu. Bavíme se bez roušek. Držíme se za ruce. Ale její názor je, že si polibek nedáme. Tak jsem vyjádřil názor, že to nemá logiku. Tak i francouzáček byl. Teď mě pozvala k sobě. No co může chlap očekávat že jo. Ale nebylo nic. Celou dobu seděla metr ode mne. Taky neměla nakoupeno a úklidu taky moc nedala. Zajímavý co. No a večer? Pusa na dobou noc a už jsem se díval jen na záda.
Tak nevim. Má smysl to nějak rozebírat. Fakt jsem čekal, že si užijeme večerní intimitu a že můj pindík seznámí s její broskvičkou. Ale z tohohle jsem překvapenej. A nevim, jak o tom začít řeč. Ono se taky nabízí, jestli pokračovat dál. Fakt nevim. Díky za reakci.
Tak nevim. Má smysl to nějak rozebírat. Fakt jsem čekal, že si užijeme večerní intimitu a že můj pindík seznámí s její broskvičkou. Ale z tohohle jsem překvapenej. A nevim, jak o tom začít řeč. Ono se taky nabízí, jestli pokračovat dál. Fakt nevim. Díky za reakci.
Ondra Svoboda
Dobrý den,
je dost pravděpodobné, že se do vaší intimity promítá virus..ale může to být i tak, že nemá v úmyslu se sbližováním tak moc spěchat. Zkuste na to téma zavést řeč, ovšem nikoli vyčítavým nebo naštvaným tónem. Pokud vám na ní záleží, počínejte si citlivě a diplomaticky. Přeji vše dobré.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den. Mám dotaz. Partner se už nechce se mnou libat a vyhýbá se i sexualnimu spojeni. Duvod mi nerekne. Vzdy si najde vymluvu, aby nemusel byt v mé blizkosti ci mit se mnou intimní chvilky. Dost me to trapi. Pred tim to takove nebylo...
Marta Gabrielová
Dobrý den,
proč se trápíte kvůli někomu, kdo vás z nějakého důvodu nechce? Najděte v sobě kousek zdravého egoismu a zařiďte se podle toho, což by v praxi znamenalo dát tomuto muži kopačky a porozhlédnout se jinde. Časy se mění a lidí s nimi, jak se říká. Lpění na něčem, co kdysi (možná) bylo, ale teď už není, je nejen ztráta času, ale i náběh na ztrátu sebevědomí. Mějte se více ráda. Přeji hodně štěstí.
jak se mám ve vztahu chovat?
Jsem s manželem již 32let.Kdyz mu bylo 46let musel na operaci obličeje a pak se začal měnit. Začal se otáčet po ženách odhalenych napřed na dovolené a pak i mezi známými oblečení,v domě na procházce.Hlavne na prsa.Pred operaci byl nejlepší manžel pod sluncem a sex v pohode. Různé akce, krásný pradelko.Zacala jsem se ptat proč,hádat,ale prekonala jsem to.K 30 vyroci jsme si koupili exotickou dovolenou bohužel manžel v me přítomnosti to udělal zase. Nezapomenu nikdy na výraz ženy, s kterou jsem právě mluvila,, co to dělá ".Druhý den si presedla, opakovalo se to.Dovcu jsem vydržela a udeřila doma. Začaly caste hádky, co potřebuje, co mu chybí.,, To musíš pochopit, ona mě nějakým způsobem přitahovala, já jsem se jen podíval na prsa. Ty hádky pokračují i kvůli malickostem.Dnes mi řekl že ho nic nepritahuje,ani já. Nevi jestli je to hadanim, nebo hormonální.Jak se mám cítit.Jak se mám chovat k muži, bez doteku bez sexu.Říká,že mě miluje a já jeho,ale co dál, nechci hledat jinde - otázka upravena poradcem
Veronika
Dobr den,
když ho přitahuje, tak ať si jde, řekla bych zcela spontánně. Nelze u sebe držet někoho, kdo má tendenci jít pryč. Tím, že na něm budete lpět a vnucovat se mu, to bude ještě horší. Nemusíte se hned rozvádět, zejména pokud si lidsky rozumíte, existuje mnoho úrovní soužití. Vztahy se mění a potřeby také.Je třeba smířit se s tím, že ne vždycky všechny uspokojuje jedna osoba. Žijte tak, aby to vyhovovalo vám.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den, mám trochu zmatek ve chlapech. Opravdu chtějí stále nějaké dramata nebo se začnou nudit? Měla jsem krásný vztah. S jeho počáteční zamilovanosti větší než u mě, bez hádek se společný humorem i vyhlídkou na budoucnost a po par měsících ukončení vztahu z jeho strany se slovy, ze se nudí a vztah je bez vzrušení... nějak mi přijde za dobu co jsem poznavala muže, ze dramaticnost chtějí, jinak ztratí zájem. I když na nich nevisim, nejsem závislá, mám své kamarády i koníčky.... nebo si jen špatně vybírám?
Vendy
Dobrý den,
nemohu posoudit, jaké typy si vybíráte, ale potřeba, aby ve vztahu byla křivka nahoru-dolů, je stejná i u žen. I ženám vadí příliš pohodoví muži, takoví ti méďové-Béďové, na něž je vždycky spoleh, pořád se usmívají a jsou v pohodě...Takovým pak zahýbají s různými alfa samci, nevypočitatelnými, občas zlými...Vychází to z naší přirozenosti, která s trochou nadsázky funguje na základě jednoty a boje protikladů....Ale teď zpátky k vašemu problému. Zkuste ve vztahu občas "vytáhnout drápky", nebýt stále chápavá a průhledně přátelská, nýbrž tak trochu kočkovitá šelma. Přeji vše dobré.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den, prosím co je to za partnera, který Vám řekne, že si nesouhlasí s tím, aby jste si k sobě vzali nemocného rodiče, který je sám a nezvládá se o sebe postarat. A řekne Vám, že musí být řešení nějaký ústav . A že se odstěhuje.Děkuji.
Renata
Dobrý den,
to záleží na mnoha okolnostech, například délce a intenzitě vztahu. To, co píšete, na mne dělá dojem, že se jednalo o něco jako hezké chvilky bez záruky.
jak se mám ve vztahu chovat?
Prosim, jak najit muze-kamarady, kteri by me brali (jen) jako kamaradku? Je mi 42 let, manzel starsi o 13 let, dcera 15 let, pracuji vyhradne v zenskem kolektivu, vyrustala jsem s bratrem dvojcetem. Chybi mi muzske energie. Kaficka, moda, beauty, drby me nebavi, obecne nejsem moc spolecenska. Mam rada trekking, narocnejsi vandry, prirodu, vetsinou se vydavam sama, rodine se moc nechce...muj zevnejsek odpovida zalibam. Obcas hledam nekoho inzeratem na dalkove pochody atd, zeny se moc nehlasi, muzi se chovaji pri akcich hezky, ale moc se v te roli doprovodu neciti...samozrejme vedi predem, ze jsem zadana a hledam jen partaky. Nemam rada komplimenty nebo reseni meho soukromi, chci takove to zdrave outdoorove ferove kamaradstvi...muj muz ma z toho spis legraci, rika "chlapi jsou holt prasata"...vi, ze o zadny flirt nestojim. Nemam krome nej zadne zkusenosti s muzi. Naucila jsem se uzivat si samotu v prirode, krome kontaktu s rodinou se ale stavam cim dal vic samotarkou. Co vy na to? Dekuji - otázka upravena poradcem
Marketa
Dobrý den,
z toho, jak situaci popisujete, mám dojem, že se mužů bojíte (není divu, nemáte s nimi prakticky žádné zkušenosti). Myslím si, že podvědomě toužíte okusit i jinou, ženštější roli, ale máte strach, co to s vámi udělá nebo abyste se nezesměšnila. Jak ale naznačujete, muži ve vaší společnosti k flirtu inklinují, takže si to klidně můžete vyzkoušet a sama si určovat, event. posouvat hranice. Poznámka vašeho manžela, že muži jsou prasata, je dle mého názoru jen výrazem toho, že vůbec nepřipouští váš úspěch u "konkurence", je si vámi příliš jist....a to ne špatně. Už proto, ale samozřejmě nejen proto, by neškodilo osvojit si více ženství a výhod z něj plynoucích. Přeji hodně zdaru.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den, prosím, co mám udělat, aby se manžel vrátil. Domluvili jsme se vzájemně, že půjde na měsíc pryč, aby si promyslel, zda s námi zůstat nebo ne. Nechci ho ztratit.
veronika
Dobrý den,
tak ON si má promyslet, zda s vámi zůstat, protože s vámi žít vlastně nechce, a vy ho ještě budete přemlouvat, aby s vámi zůstal...? Zkuste si to představit opačně: vy s partnerem nechcete žít a on vám bude otrocky podlézat....co k němu asi budete cítit? Lásku? To sotva. Hodně síly a zdaru na cestě k sebevědomí a nezávislosti.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den,
mám přítele, kterého to ale hodně táhne do hospody. Nevydrží den bez piva... Přes léto chodil na brigády, ale večer jsem doufala, že budeme spolu (já byla po úrazu, takže žádná větší pracovní aktivita), ale on, že je unavený z práce, že nemá energii... O víkendu jsme byli s přáteli, kteří přede mnou začali rozebírat, jak byli ten a ten den na pivu a co myslíte? Byl to ten den, kdy jsme s ním chtěla být já... To ve mně rozpoutalo rozporuplné pocity, kdy jsem mu to začala vyčítat, jeho kamarádi mi začali říkat nelichotivými přezdívkami a pak se mě každý ptá, jak můžu vydržet s takovým opilcem... Nutno podotknout, že co jsme spolu, nikdy nebyl namol. Ale i tak mne to mrzí a vše vyústilo v hádku... Jede totiž na týden pryč a když jsem se s ním chtěla vidět, tak jde zase s kamarády, se kterými jede pryč, na pivo... Je to normální? Nebo jsem ve vztahu závislá na něm? Do prázdnin jsme měli takřka ideální vztah... Ale teď nějak nevím...
mám přítele, kterého to ale hodně táhne do hospody. Nevydrží den bez piva... Přes léto chodil na brigády, ale večer jsem doufala, že budeme spolu (já byla po úrazu, takže žádná větší pracovní aktivita), ale on, že je unavený z práce, že nemá energii... O víkendu jsme byli s přáteli, kteří přede mnou začali rozebírat, jak byli ten a ten den na pivu a co myslíte? Byl to ten den, kdy jsme s ním chtěla být já... To ve mně rozpoutalo rozporuplné pocity, kdy jsem mu to začala vyčítat, jeho kamarádi mi začali říkat nelichotivými přezdívkami a pak se mě každý ptá, jak můžu vydržet s takovým opilcem... Nutno podotknout, že co jsme spolu, nikdy nebyl namol. Ale i tak mne to mrzí a vše vyústilo v hádku... Jede totiž na týden pryč a když jsem se s ním chtěla vidět, tak jde zase s kamarády, se kterými jede pryč, na pivo... Je to normální? Nebo jsem ve vztahu závislá na něm? Do prázdnin jsme měli takřka ideální vztah... Ale teď nějak nevím...
Rose
Dobrý den,
ano, vypadá to tak, že pro něj čas strávený společně s vámi až takovou prioritou není. Co s tím? Nevázat se na něj a podnikat akce, výlety s přáteli, rozhlížet se jinde. Mějte se.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobry den,
muj posledni vzath byl jedna velka katastrofa, bohuzel jsem to zjistila az proliz pozde, ze muj expartner byl manipulativni a egoisticky clovek. Zanechalo to ve m emnoha bolesti a strachu...
Poznala jsem temer pul roku nazpatek meho momentalniho partnera, je uplnym opakem meho minuleho pritele. Jenomze nekd me proste postihuji momenty strachu a uzkozti, kdy se bojim, ze mi udela to same nebo me opusti nebo tak ... Proste kdyz na to nekdy zacnu myslet tak mi zacnou tect slzy. Uz nekolikrat me uklidnoval, ze je vse oka, ze se bat nemusim, jenom bohuzel nekdy se mi to vse vraci, vim ze tohle je jine, ze on je jiny clovek. Nikdy jsem zatim o mem ex nemluvila a ani jsem nechtela. Jen se bojim, ze proste moje emocni vylevy budou na nej moc, nechci aby si myslela mu neduveruji.
Jinak moji rodice jsou rozvedeni, kdy muj otec opustil moji maminku kvuli jine zene, samozrejme i toto zanechalo ve me urcite sramy.
Dekuji za nazor
muj posledni vzath byl jedna velka katastrofa, bohuzel jsem to zjistila az proliz pozde, ze muj expartner byl manipulativni a egoisticky clovek. Zanechalo to ve m emnoha bolesti a strachu...
Poznala jsem temer pul roku nazpatek meho momentalniho partnera, je uplnym opakem meho minuleho pritele. Jenomze nekd me proste postihuji momenty strachu a uzkozti, kdy se bojim, ze mi udela to same nebo me opusti nebo tak ... Proste kdyz na to nekdy zacnu myslet tak mi zacnou tect slzy. Uz nekolikrat me uklidnoval, ze je vse oka, ze se bat nemusim, jenom bohuzel nekdy se mi to vse vraci, vim ze tohle je jine, ze on je jiny clovek. Nikdy jsem zatim o mem ex nemluvila a ani jsem nechtela. Jen se bojim, ze proste moje emocni vylevy budou na nej moc, nechci aby si myslela mu neduveruji.
Jinak moji rodice jsou rozvedeni, kdy muj otec opustil moji maminku kvuli jine zene, samozrejme i toto zanechalo ve me urcite sramy.
Dekuji za nazor
dani
Dobrý den,
vidím to tak, že si potřebujete nejdříve najít jistotu sama v sobě. Partner je pouze jakýsi doprovod, spoléhat se musíte umět vždy jen sama na sebe a neustále posilovat sou nezávislost. Možná by pro uklidnění pomohla terapie, event,přechodně podpořená i medikací.....Přeji vše dobré a brzké nelezení síly.
jak se mám ve vztahu chovat?
Ale mně nebaví zvelebovat dům,kde se vlastně ani necítím být doma,ale jen jako služebná,chybí tam teplo domova. Říkám si tedy,zda by mi samotné, v mém domě, kde mám jistotu,že mě z něho nikdo nevyhodí a kde se cítím psychicky dobře,nebude s dětmi lépe.Problém je,že děti zde mají kamarády ve škole a to je pro ně hlavní důvod,proč by se nechtěly stěhovat zpět, nicméně také říkají,že nechtějí,abych byla nešťastná.A já jsem na rozcestí a nevím kam se dát.S přítelem jsme se chtěli vzít,požádal mě počátkem jara o ruku,já souhlasila,chtěla jsem sním do budoucna ještě miminko,ale o tom on nechce ani slyšet,přijde mi,že děti má jen aby splnil morální povinnost vůči společnosti,platí alimenty ale o děti se nezajímá a celkově působí,že jsou mu děti na obtíž,jakékoliv,moje, jeho i cizí.Má dobrou práci,je uznávaný,ale není příliš kutil,já jsem z vesnice,dům jsem si udržovala vesměs sama,s lecčím si poradím a on nespraví ani kapající kohoutek nebo protékající záchod-protože nechce...Děkuji mockrát
Klára 3.část
Dobrý den,
jestliže se tam necítíte doma a přítel se k vám už teď, po dost krátké známosti, chová tímto odpuzujícím způsobem, bylo by namístě odejít do vlastního domu. Buďte šťastná, že máte kam jít a nejste na něm závislá! Tímto emancipovaným gestem byste mu dala jasně najevo, že nejste jeho služka ani partnerka na příležitostný sex, když se milostpánovi zachce. Možná by mu leccos došlo, nebo taky ne, v tom případě by nebylo čeho litovat. Přeji vše dobré.
jak se mám ve vztahu chovat?
Na mé naléhání několikeré, ať s námi tráví víc času se tváří neurčitě a nakonec to vždy skončí tím, že vinohrad zanedbává kvůli mě už teď. Začínám mít pocit, že mu vlastně stačím jen jako služka a holka na sex, když má zrovna náhodou chuť, jednu dobu byl schopen mi večer říct, že už je pozdě a že nic nebude,ať si řeknu příště dřív..odmítl mě, těžko jsem to nesla, protože vlastně už z toho společného nezbývá téměř nic.Na druhou stranu ho miluju, i když podvědomě cítím,že chci něco jiného, jen mám obavu,jestli je to vůbec možné.Mého syna nemá rád,stále na něm hledá chyby,nadává mu a celkově děti úkoluje,ale vyžití za to a odměnu nemají.Začínám tím dost trpět a tak se rozhoduji,zda mám odejít.Já byla po rozvodu s dětmi sama asi 2roky,ve svém domě,který je pro mě domovem i když žiji u přítele,přítele nezajímá dekorace a vylepšování interiéru a 2,5roku se nesáhlo ani na fasádu,přestože měla být hotová,dům není zateplený,na vše co chci třeba koupit mi řekne,ať si to rozhodnu sama.
Klára 2.část
Dobrý den,
jestliže se tam necítíte doma a přítel se k vám už teď, po dost krátké známosti, chová tímto odpuzujícím způsobem, bylo by namístě odejít do vlastního domu. Buďte šťastná, že máte kam jít a nejste na něm závislá! Tímto emancipovaným gestem byste mu dala jasně najevo, že nejste jeho služka ani partnerka na příležitostný sex, když se milostpánovi zachce. Možná by mu leccos došlo, nebo taky ne, v tom případě by nebylo čeho litovat. Přeji vše dobré.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den,prosím o Váš názor na náš vztah.Je mi 36, přítelovi 44let, já 2 děti z předchozího manželství(8 a 11), žijí s námi,on 2 děti z min.manželství (12 a 15), bydlí s matkou. On se s dětmi stýká minimálně,když je máme,jsou drzé a nevděčné,jde jim jen o dárky a výhody.Ale jde o něho-má vinohrad,pořídil si ho v době manželství,přestože pro manželku to bylo tabu a důvod k rozvodu,protože věděla,co to obnáší,on díky tomu přišel o rodinu,i když žádost o rozvod podal on prý proto,že ho žena podváděla.Chodíme spolu 2,5roku,už po cca 3měs. jsem se k němu nastěhovala do malého RD 200km-nedokončená novostavba-od mého domu(vesnické hosp.stavení)a rodiny.Mám tu jen jeho,ale od počátku řešíme nedostatek spol. času-výlety, akce doma s dětmi, dovolenou...vlastně kromě psů na výstavy nemáme moc společných aktivit,vše se podřizuje vin.Navíc už tu dobu co se známe na cca 1ha vysazoval další nový vinohrad...času tedy spolu trávíme poskrovnu a tím trpí vztah celkově,sex už je jen tak 3x do měsíce.
Klára 1.část
Dobrý den,
jestliže se tam necítíte doma a přítel se k vám už teď, po dost krátké známosti, chová tímto odpuzujícím způsobem, bylo by namístě odejít do vlastního domu. Buďte šťastná, že máte kam jít a nejste na něm závislá! Tímto emancipovaným gestem byste mu dala jasně najevo, že nejste jeho služka ani partnerka na příležitostný sex, když se milostpánovi zachce. Možná by mu leccos došlo, nebo taky ne, v tom případě by nebylo čeho litovat. Přeji vše dobré.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobry den s pritelem mam vztah rok a pul. Dlouho me dobyval ale ja ho nechtela. On mel dva vztahy ja taky ale porad na me myslel. I ja na nej. Vzdycky byl ke mne hodny mily. Po case jsme se dali dohromady. Jsme spolu rok a pul. Jeho projevy lasky jsem asi rok skoro prehlizela. Jemu mozna dosla trpelivost. Ale ja jsem ted ta ktera je zamilovana az po usi a pritel je chladny. Mel spatne detstvi otec ho denne bil a ja si asi nesu nasledky ze vztahu (13 let) kde byl alkohol automaty lhani a obcasne biti. Po rozchodu s otcem syna pred 13 lety jsem mela jen kratke vztahy. A kdyz jsem potkala nynejsiho pritele neumela jsem jakoby prijmout jeho lasku. Dosla mu trpelivost asi. Take byl vztahovacny a urazel se. Psycholozka mu rekla ze ma malo serotoninu. Pak se vse o 100% zlepsilo! Udelala jsem piknik v trave chtela jsem ho potesit a jine prekvapeni. Libilo se mu to. Ale to co me trapi je ze uz druhy den mlci. Na moje zpravy reaguje jen stroze nebo vubec. Dala jsem mu city hodne najevo.
Martina
Dobrý den,
možná je to tak, že se váš přítel umí chovat líbivým, pro ženu atraktivním způsobem, jen v době "balení". Jakmile získá to, oč usiloval, nemusí se už o nic snažit a projeví se jeho druhá, odvrácená tvář.....Stopněte projevy náklonnosti, za dané situace k nim není důvod. Myslím si, že by na sobě měl každopádně pracovat a vy zvažte, jestli je pro vás tento běh na dlouhou trať s nejistým výsledkem na konci únosný. Nebylo by lepší najít si jiného, méně problematického partnera? Přeji hodně sil i štěstí.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den,
před dvěma měsíci jsme spolu začali chodit s přítelem, trávíme spolu víkendy a některé dny v týdnu. milování je s ním krásné. Myslela jsem, že je do mě zamilovaný, tak, jako já do něho. Teď o víkendu jsme byli na výletě a tam se seznámili s dvojicí, prožili jsme to s nimi moc hezky a domluvili si kontakty a společný výlet zase někdy příště. Problém je, že můj partner se do té ženy zakoukal a mám pocit, že na ní stále myslí, najednou už mi tak často nepíše a zamilované sms už vůbec. Ona má ale partnera, je s ním šťastná a neopětuje myslím žádné city k mému příteli. Nevím, zda mám počkat, jestli ho to přejde, nebo se s ním mám rozejít? Žárlím a zrańuje mě to.
před dvěma měsíci jsme spolu začali chodit s přítelem, trávíme spolu víkendy a některé dny v týdnu. milování je s ním krásné. Myslela jsem, že je do mě zamilovaný, tak, jako já do něho. Teď o víkendu jsme byli na výletě a tam se seznámili s dvojicí, prožili jsme to s nimi moc hezky a domluvili si kontakty a společný výlet zase někdy příště. Problém je, že můj partner se do té ženy zakoukal a mám pocit, že na ní stále myslí, najednou už mi tak často nepíše a zamilované sms už vůbec. Ona má ale partnera, je s ním šťastná a neopětuje myslím žádné city k mému příteli. Nevím, zda mám počkat, jestli ho to přejde, nebo se s ním mám rozejít? Žárlím a zrańuje mě to.
Alexandra
Dobrý den,
dva měsíce je doba příliš krátká na to, aby si partneři projevovali hluboké city. Vždyť se ani pořádně neznají a nevědí, co od sebe mohou očekávat....Vždycky varuju ženy, aby překotně a jako první nedávaly najevo zamilovanost, muže to odpuzuje nebo dokonce děsí. Situace, jakou zde líčíte, mi do tohoto scénáře skvěle zapadá...čím více váš přítel cítí, jak vám na něm záleží, tím více ho láká jiná, nedostupná žena, patřící jinému....zde platí jediná rada: hodit zpátečku.
Přeji vše dobré.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den
Mám přítele(kamaráda?) se.kterým trávím docela hodně času.Voláme si i přes chat,když se nesejdeme osobně.Spíš tedy on volá mne jako první.V drtivé většině.Přátelíme se od listopadu.Ale ještě mne nikam mezi své přátele nevzal.S jeho mamkou se znám.Ale ještě mne nevzal nikam za zábavou nebo někam posedět mezi své přátele.Bojím se ,jestli se za mne nestydí třeba.Z předchozího vztahu si toto trauma nesu,kdy jsem byla ponižována tím,že jsem směla mezi známé jen za odměnu,kdy jsem si to musela zasloužit.
Mne je 50 let,mám dvě děti a mému "kamarádovi" o deset víc.Byl už třikrát ženatý.Nevím,kde dělám chybu.Proč se se mnou nechce nikde ukázat?Mám v takovém vztahu zůstávat?Všeobecně se mi nedaří seznamovat se.Protože mám neustále pocit,že o mne nikdo nestojí.To si v sobě nosím už hooodně moc let. - otázka upravena poradcem
Mám přítele(kamaráda?) se.kterým trávím docela hodně času.Voláme si i přes chat,když se nesejdeme osobně.Spíš tedy on volá mne jako první.V drtivé většině.Přátelíme se od listopadu.Ale ještě mne nikam mezi své přátele nevzal.S jeho mamkou se znám.Ale ještě mne nevzal nikam za zábavou nebo někam posedět mezi své přátele.Bojím se ,jestli se za mne nestydí třeba.Z předchozího vztahu si toto trauma nesu,kdy jsem byla ponižována tím,že jsem směla mezi známé jen za odměnu,kdy jsem si to musela zasloužit.
Mne je 50 let,mám dvě děti a mému "kamarádovi" o deset víc.Byl už třikrát ženatý.Nevím,kde dělám chybu.Proč se se mnou nechce nikde ukázat?Mám v takovém vztahu zůstávat?Všeobecně se mi nedaří seznamovat se.Protože mám neustále pocit,že o mne nikdo nestojí.To si v sobě nosím už hooodně moc let. - otázka upravena poradcem
Anna
Dobrý den,
řekla bych, že v zásadě jde o to, jak vztah vnímá on a jak vy. Je možné, že vás má "jen" za kamarádku a tudíž nevidí důvod brát vás mezi své přátele. V případě, že vy tento vztah vnímáte jinak, případně že toužíte posunout se v něm dál, by bylo ztrátou času v něm setrvávat, kdyby on o nic víc než kamarádství nestál. To vám však může objasnit jen on, čili na nic nečekejte a při vhodné příležitosti se ho na to zeptejte /aniž byste mu sdělovala své pochyby a komplexy, to by bylo kontraproduktivní a škodlivé/. Bez ohledu na tento vztah by bylo smysluplné zbavit se pocitů méněcennosti a načerpat zdravé ženské sebevědomí, To však již přesahuje možnosti internetové poradny.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den je mi 45let, manželovi 48let mame 8 leteho kluka a manžel z předchoziho manželstvi dve dcery 27 a 29 let.Manžel ma praci hodne a ja jsem byla často se synem sama.Už rok zpětne začal delat 3x tydne praci navic jezdil dom v 11h večer a stěžoval si že ma se mnou malo sexu že mu jednou tydne nestači a nebude si to delat pořad rukou ikdyž jsem se snažila abyjsme to meli vickrat stejne jeszdil neustale do prace jak řika ale přestala jsem věřit že jezdi do prace svěřil se že mi jednou zahl a když jsem se ho zaptala jestli nekoho ma řekl že ne,že jezdi do prace ale chce se mnou každy den sex jenže ve me je neduvera a ikdyž bych možna s nim spala každy den i spim řikam si jestli me nezneuživa a nespi ještě s jinou nevim co s tim mame syna a je to těžke jak dal kdyby aspon řekl jestli nekoho ma nejak bych se k tomu postavila ale nechce mam s nim spat dal nebojak se zachovat dekuji za radu
Edita
Dobrý den,
je iluzorní myslet si, že by se vám manžel přiznal k dalším nevěrám. Ale i kdyby to udělal, je otázka, co by se tím vyřešilo. Řešením ovšem není ani to, spát s partnerem jen proto, aby nezahnul. Za chvíli by se vám to zprotivilo, zejména po vyděračských komentářích, že si to přece nebude.....Zní to jak ze století, kdy sex byl manželská povinnost a manželka se v tomto ohledu musela podřídit muži. Tak tomu ale už dávno není. Nenechte se drtit ani tlačit do kouta, dělejte, na co máte chuť vy sama. I kdybyste se sebevíc přizpůsobovala, těžko by ho to odradilo od povyražení jinde, pokud by na ně měl zálusk. Buďte sama sebou. Držím palce.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den, seznámila jsem se přes společné známé s jedním mužem. Zdá se mi velmi zamilovaný. Vídáme se poměrně intenzivně asi měsíc.
Překvapilo mě, že mě už takto brzo představil své rodině a už plánuje, že pojedu s nimi na společnou dovolenou?
Vím, že bych to měla brát jako klad, čehož si vážím, ale ještě nikdy se mi to nestalo tak brzo, až třeba po roce.
Myslíte, že je tak zamilovaný nebo něco skrývá? Prý přede mnou nikoho neměl rok.
Překvapilo mě, že mě už takto brzo představil své rodině a už plánuje, že pojedu s nimi na společnou dovolenou?
Vím, že bych to měla brát jako klad, čehož si vážím, ale ještě nikdy se mi to nestalo tak brzo, až třeba po roce.
Myslíte, že je tak zamilovaný nebo něco skrývá? Prý přede mnou nikoho neměl rok.
Aneta
Dobrý den,
nemohu posoudit, co se skrývá za chováním vašeho přítele, ale společnou dovolenou nic neriskujete, naopak, lépe ho tak poznáte. Všímejte si např.i jeho vazby na rodinu, např. matku, jestli není natolik silná, že by bez ní nebyl schopen vlastního rozhodnutí atd. Uvidíte....Přeji hodně štěstí.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den,už si nevím rady a necítím se špatná.Vyrůstala jsem v rodině kde otec denně křičel,třískal věcmi prostě každý den neustálý křik.Mám manžela jsem spolu 24 let.Dřív jezdil za práci tak se to dalo.I když měl přijet na víkend tak naši 2 synové nééé táta přijede a když měl v neděli odjet konečně už odjede.Tet je doma a neutále štěká ...není to nikdy důležité věci vždy to je jen kvůli jídlu,nebo když není sodovka.Starší syn s otcem nemluví už měsíc protože mu vyndala že snědl pomazánku,na mě křičí stále když není v lednici v jeho očích snídaně,nebo někdo vypije sodovku.Nikoho to doma nebaví poslouchat.S klukama jsem měla vždy vztah na pohodu je jim 16 a 21.Manžel je z rodiny kde křičí matka,sestra takto vyštve už x tého přitele ve svých 42 letech,druhá sestra a on.Od doby kdy sem odešla z domu miluju klid vše jde vyřešit normální komunikaci.Manžela přetávám mít ráda těším se kdy odejde chci aby mu někdo zavolal aby šel pryč jen nebyl doma,aby jsme mohli mít tu svojí pohodu.
Domha
Dobrý den,
vypadá to na vzorec opakování -to, co jste zažívala doma, jste si vybrala i pro partnerství. Tak to bývá často. Otázkou je, co s tím. Zkoušela jste manžela dostat do poradny? To by byla jedna možnost, ovšem těžko říct, zda by pomohla. I v manželovi je tento špatný vzorec komunikace pevně ukotven a změna by vyžadovala (jako ostatně každá) jeho chtění a aktivní přístup. Je-li přesvědčený, že řve oprávněně a jen tím něčeho dosáhne, nevidím moc šancí. Ale za pokus nic nedáte. Rozebrat situaci více do hloubky by vyžadovalo osobní schůzku. Přeji vám hodně štěstí.
jak se mám ve vztahu chovat?
Cítím ze svého přítele, že mě má moc rád a záleži mu na mě. Všímám si poslední dobou stále víc, že je dost "v jednom kole". Je ve své normální práci, pak ve své druhé práci, pak nakupuje babičce a o víkendu má hokej nebo druhou práci.
Nemá tedy na mě příliš času a vidíme se jednou týdně. Myslíte, že se to u něj někdy změní a budu více prioritou?
Děkuji,
Zdraví
Tereza - otázka upravena poradcem
Nemá tedy na mě příliš času a vidíme se jednou týdně. Myslíte, že se to u něj někdy změní a budu více prioritou?
Děkuji,
Zdraví
Tereza - otázka upravena poradcem
Tereza
Dobrý den,
to nemůže vědět ani jasnovidec. Vy musíte cítit, jak si na tom u přítele stojíte a kam se to vyvíjí. Můžete udělat jednoduchý "test": nemít na přítele čas, čili až se uráčí se s vámi sejít, sdělit mu, že máte jiný program. Pak uvidíte...Jestli se tento nežádoucí trend nezmění, doporučuji nedělat si iluze, vycházet z nahé reality a porozhlédnout se jinde. Přeji vše dobré.
jak se mám ve vztahu chovat?
dobrý den, jsem dva roky vdaná, z toho jsme předtím chodili spolu deset let (on je o sedm let mladší), mám jedno dítě z předchozího vztahu, druhé máme spolu. Vždycky jsme si spolu byli schopni o všem povídat, dělit se o své zážitky, v sexu to někdy vázne z mé strany , jelikož nemám zájem ho svádět, jsem tak unavená z chození do práce, s péčí o domácnost. Teď zůstal doma protože měl úraz a jenom prudí, a má pocit, že dělám málo, a když dojde na sex (spíšv nedojde) tak řekne, ty máš zase krém na sobě, já to chci udělat jenom kvůli němu, asi vidí, že se jenom přemáhám, ale on touží po svádění a na to já fakt nemám čas. Nerozumíme si, ale přesto, nechci zahodit náš vztah, a když si promluvíme, vinu háže na mě. Přitom dělám všechno chodím do práce, péči o děti zastávám sama, nakupuju vařím a on chodí jenom do práce. Prosím poraďte , dříve takový nebyl
Katarina
Dobrý den,
chtělo by to otevřenou debatu o všem - o rozdělení práce v domácnosti, abyste si měla šanci odpočinout, o sexu, jaký se líbí vám /je nesmysl přemáhat se a dělat "to" jen kvůli němu, klidu doma../. Pokud by nebyl přístupný rozhovoru, mohli byste společně zajít do poradny, ale to asi víte. Nelze vyloučit, že nechuť k sexu je jen vrcholem ledovce a problémů je víc, např. odcizení, vyhořelost atd. Každopádně bych doporučovala to řešit, aby se nemnožili pomyslní kostlivci ve skříni....Přeji vše dobré.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den, mám ve svém seniorském věku několikaměsíční intenzívní citový a intimní vztah se ženou obdobného stáří. Seznámily jsme se na léčení a pomohly si navzájem od problémů, jak jsme se shodly. Přítelkyně stále deklaruje svou lásku ke mně a v podstatě se tak i chová. Jsou však určité signály, kterým moc neozumím. Třeba najednou komunikuje stroze bez zjevného důvodu, vede v mé přítomnosti sáhodlouhý telefonní hovor o banalitách s jakousi náhodně volající známou a zničí tím náš plánovaný program ap. Na můj dotaz reaguje tím, že se nemohla dostat ke slovu ap. Je na ní ale vidět, jak je emočně zaangažovaná. Na podobné situace z mé strany reaguje evidentní nejistotou a není jí to vhod. Já přitom v její přítomnosti informuji volající, že momentálně jsem u kamarádky, zavolám později ap. Tak mi to přijde samozřejmé. Nedokážu přesněji formulovat, co mně vlastně vadí nejvíc, ale život mě naučil dbát na své pocity a intuici. Nerada bych se dostala do vleku nějakých událostí. Co dál ?
Trisa
Dobrý den,
možná se vaše přítelkyně nechce až tak vázat. Můžete si s ním promluvit, ale účinnější by dle mého názoru bylo netlačit na ni, naopak, trochu se stáhnout. Uvidíte, jak zareaguje, podle toho se pak můžete rozhodnout... Přeji vše dobré.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den. Velice často, vlastně v každém navázaném vztahu, se mi opakuje tentýž scénář. Ze začátku je vše skvělé, muž se snaží, je velice aktivní, chce se mnou trávit čas, vše o mně ho zajímá, plánuje společné aktivity, dává mi najevo, jak mu na mně záleží. Po pár týdnech ale vše začíná upadat. Jakmile dám i já najevo, že mám o něj zájem, začne se stahovat. Jsme v kontaktu čím dál méně, muž se vymlouvá na málo času, na problémy, na práci. Než kontakt ustane úplně a on mně začne ignorovat. Takto bohužel skončily všechny mé dosavadní vztahy. Obvykle nejpozději do několika měsíců je konec. Nikdy jsem nedostala od muže zpětnou vazbu, co jsem udělala špatně. Nikdy jsem se vlastně s žádným partnerem ani nehádala. Jen to vyšumí. Je jasné, že chyba je ve mně, protože tohle už nemůže být náhoda. Velice mě vždy bolí zjištění, že i přes ten nádherný začátek vztahu muži nestojím aspoň za jeho férové ukončení. Jsem už z toho zoufalá. Je mi 31 a jsem po dalším nevydařeném vztahu opět sama.
Lenka
Dobrý den,
chtělo by to zjistit, jak se v přítomnosti těch mužů chováte, jak dalece sebevědomě a nezávisle se projevujete. Mužům imponují ženy, o které se musejí trochu snažit. Takové, co vedou samostatný život, netlačí na pilu, mají dost jiných možností, zájmů, aktivit a přátel. Kdybyste si chtěla opatřit zpětnou vazbu, přihlašte se na Flirtohraní. Přeji vše dobré.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den,
paní Libuško děkuji za skvělou poradnu. Mám jeden dotaz, dala jsem na Vás a vyzkoušela jednu z vašich rad a to, že jsem svému muži ukázala svoji nezávislost a samostatnost, když odjel na služebku tak jsem vyrazila s kamarádkou do Berlína, pak sama do kina a v telefonátech jsem byla patřičně uvolněná a v pohodě. Můj manžel byl v šoku a nechápal, co se děje a ač se považuje za moderně smýšlejícího muže, měla jsem z něho silný pocit, že by mě měl raději doma v bezpečí. Po návratu se mě neustále vyptával, zda mě někdo nebalil atd. Měla jsem pocit, že žárlí. Nevím trošku co si o tom myslet, velmi mě překvapil. Před další služební cestou jsem dostala od kurýra do práce růži (ctitel neznámý) a manžel vypadal, že by svoji pracovní cestu nejraději zrušil. Musím říct, že pro mé sebevědomí je to příjemné jen dumám, co si myslet o jeho chování? Je to skrytý žárlivec? Nebo mi nevěří? Podotýkám jsme spolu dlouho a je nám 32 let.
paní Libuško děkuji za skvělou poradnu. Mám jeden dotaz, dala jsem na Vás a vyzkoušela jednu z vašich rad a to, že jsem svému muži ukázala svoji nezávislost a samostatnost, když odjel na služebku tak jsem vyrazila s kamarádkou do Berlína, pak sama do kina a v telefonátech jsem byla patřičně uvolněná a v pohodě. Můj manžel byl v šoku a nechápal, co se děje a ač se považuje za moderně smýšlejícího muže, měla jsem z něho silný pocit, že by mě měl raději doma v bezpečí. Po návratu se mě neustále vyptával, zda mě někdo nebalil atd. Měla jsem pocit, že žárlí. Nevím trošku co si o tom myslet, velmi mě překvapil. Před další služební cestou jsem dostala od kurýra do práce růži (ctitel neznámý) a manžel vypadal, že by svoji pracovní cestu nejraději zrušil. Musím říct, že pro mé sebevědomí je to příjemné jen dumám, co si myslet o jeho chování? Je to skrytý žárlivec? Nebo mi nevěří? Podotýkám jsme spolu dlouho a je nám 32 let.
Alena
Dobrý den,
projevit nezávislost, vlastní zájmy a aktivity, nemůže nikdy škodit, pokud je vztah zdravý a oba si dostatečně projevují zájem. Kdyby to však mělo jít o neustále provokovanou žárlivost, jejíž příčinou by byla vlastní nejistota, asi by to nemělo dlouhého trvání.... Přeji vše dobré a hodně štěstí.
jak se mám ve vztahu chovat?
Můj přítel se velmi stará o svoji kamarádku. Je vdaná, má nemocného manžela a on se ji snaží rozveselit. Nevím, jaké jsou přesně jeho motivace, ale ona se ho snaží sbalit. O víkendu jsme měli setkání s přáteli a ona tam byla taky. Vždy když si se mnou přítel povídal nebo mi dal pusu, ona si vždycky zařídila, aby pak šel hned za ní, třeba s ní tancoval nebo se jí jinak věnoval. Objímala ho rukou kolem ramen a on ji taktéž.
Dost jsme se s přítelem kvůli tomu pohádali. On mi však má za zlé, že pomáhá kamarádce v nouzi a nemám pro to, jak je hodný pochopení. Říká, že jí chce jen pomoci, je vdaná a on by si nic s vdanou nezačal. Já zde však cítím, že to minimálně z její strany není jen tak a stojí o víc. Nevím, co mám dělat. Co byste mi poradila? Děkuji, Lucie
Dost jsme se s přítelem kvůli tomu pohádali. On mi však má za zlé, že pomáhá kamarádce v nouzi a nemám pro to, jak je hodný pochopení. Říká, že jí chce jen pomoci, je vdaná a on by si nic s vdanou nezačal. Já zde však cítím, že to minimálně z její strany není jen tak a stojí o víc. Nevím, co mám dělat. Co byste mi poradila? Děkuji, Lucie
Lucie
Dobrý den,
co bych vám radila? Nevázat se na něj a nechat ho, ať si dělá, co chce. Ať budete naléhat jakkoli, s dotyčnou se stýkat nepřestane, pokud ho to samotného nepřestane bavit. Zřejmě je si vámi příliš jist, což pro něj postrádá ty správné grády, je-li typ, vyhledávající adrenalin. Tito muži rádi flirtují se zadanými, vdanými či jinak nedostupnými ženami. Možná by ho odradilo, kdyby ji dostal a ona si na něj začala dělat nároky, vyznávala mu lásku atd. Ale je-li takhle založen, najde si brzy jinou, atraktivní tím, že ji nemůže mít.... Promluvte si zcela otevřeně, sledujte jeho řeč těla, intuitivně vnímejte , jestli se s ní jeho slova shodují, a v případě, že nikoli, zvažte své setrvání v tomto vztahu. Přeji vše dobré.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den paní Konopová,žiji přes 30let dá se říci ve šťastném manželství.Problém je v tom,že manžel má po většinu doby paralelní vztahy,déle či krátkodobější.Vždy vše popře,že miluje jen mne a i se tak chová.Pokud tlačím více,začne být agresivní a obviňovat mne,že já mám milence.Poraďte,prudit asi nemá cenu,stejně toho nenechá/jeho slovy není čeho/.Vidím řešení,že se začnu chovat jako on a třeba budu mít pak na věc jiný názor a přestanu se trápit.Děkuji za odpoveď. Anna
Anna
Dobrý den,
zřejmě žijete s donchuánem, co si má neustále potřebu něco dokazovat. Nevidím smysl v tom, kopírovat jeho chování a řítit se do avantýr jen proto, abyste se mu vyrovnala nebo ho trumfla. Co člověk, to jiné poznatky z nevěry, čili i kdybyste čistě teoreticky nasbírala stejný počet "zářezů na pažbě" jako on, viděla byste to svými vlastními, nikoli jeho filtry...Zvažte, co vám vztah s manželem dává, pomyslné váhy, jestli víc profitujete nebo ztrácíte, jestli má smysl v takovém vztahu setrvávat. Žijte si svůj život, navazujte kontakty a třeba jednou natrefíte na někoho, kdo nebude agresivní ani nebude mít tendenci plošně lovit..... Přeji hodně štěstí.
jak se mám ve vztahu chovat?
Přeji hezký den,
je mi 38 let, s manželem jsme spolu 19 let a máme dvě děti, 14 a 10 let. Naše manželství bylo spokojené do doby, než se manželovi přestalo dařit v podnikání a já jsem začala vydělávat o dost víc než on. Jenže já mnohdy pracuji v noci na PC a on se dívá na televizi, podle mě se moc nesnaží, stěžuje si na nepřízeň osudu. Letos navrhnul v červnu společnou rodinnou dovolenou s partou známých, a to přesto, že jsme již dovolenou měli zaplacenou a vybranou na srpen. Na této své dovolené ale trval (realizace jeho koníčku), pohádali jsme se kvůli tomu. Jenže finance vedu já (on to odmítá dělat) a platíme hypotéku na byt, což pro mě ale znamenalo víc pracovat, abychom se nedostali do finančních problémů. Na té dovolené mi řekl, ať si najdu jiného muže. Od té doby několikrát zopakoval, že jsem pro něho moc dobrá, že ho táhnu, že je pro mě závažím a že si mě nezaslouží. Mám ho ráda, ale vůbec nevím, jak se mám nyní vůči němu chovat. Můžete mi prosím poradit? Děkuji.
je mi 38 let, s manželem jsme spolu 19 let a máme dvě děti, 14 a 10 let. Naše manželství bylo spokojené do doby, než se manželovi přestalo dařit v podnikání a já jsem začala vydělávat o dost víc než on. Jenže já mnohdy pracuji v noci na PC a on se dívá na televizi, podle mě se moc nesnaží, stěžuje si na nepřízeň osudu. Letos navrhnul v červnu společnou rodinnou dovolenou s partou známých, a to přesto, že jsme již dovolenou měli zaplacenou a vybranou na srpen. Na této své dovolené ale trval (realizace jeho koníčku), pohádali jsme se kvůli tomu. Jenže finance vedu já (on to odmítá dělat) a platíme hypotéku na byt, což pro mě ale znamenalo víc pracovat, abychom se nedostali do finančních problémů. Na té dovolené mi řekl, ať si najdu jiného muže. Od té doby několikrát zopakoval, že jsem pro něho moc dobrá, že ho táhnu, že je pro mě závažím a že si mě nezaslouží. Mám ho ráda, ale vůbec nevím, jak se mám nyní vůči němu chovat. Můžete mi prosím poradit? Děkuji.
Eva
Dobrý den,
mohlo by se zdát, že se vedle vás, úspěšné, silné a nadstandardně vydělávající ženy cítí "vykastrován", nemužně, zahanbeně....ale co za tím doopravdy vězí, to by musel rozlousknout nějaký párový terapeut. Může to mít i zcela jiný podtext...Nelze vyloučit, že by vám s jiným bylo lépe, ale chápu, že nechcete zahodit tak dlouhé soužití kvůli třeba jen přechodné krizi manžela (ukáže čas). Zajděte k odborníkovi a dejte tomu nějakou dobu, cca rok. Během té doby uvidíte, kam se manžel bude vyvíjet, jestli se vaše cesty někde sejdou, nebo se naopak budou čím dál tím více rozcházet....Mějte se, přeji vše dobré.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den paní magistro, prosím o radu. Seznámila jsem se před pěti měsíci s mužem. Po rozvodu jsem byla delší dobu sama, kromě pár nevydařených vztahů. Zvykla jsem si na samotu, jsem sama ráda, zabavím se, bylo mi celkem fajn, ale věděla jsem, že nechci být sama stále. Chyběla mi spřízněná duše, muže který mě bude milovat. Chtěla jsem muže zatím na výlety a procházky, nehrotit to. Přítel ale nyní na mě tlačí, je hodně zamilovaný, chtěl by se mnou trávit co nejvíce času. Jsme od sebe trochu dál cca 40 km, vídáme se hlavně o víkendu a jeden den v týdnu. Jezdíme na kole, chodíme na procházky s pejsky. Byli jsme spolu na dovolené na kole. Je nám spolu fajn, ale já cítím že už je to na mě moc rychlé tempo. Chybí mi čas pro sebe, na který jsem byla zvyklá, na čtení knížek, odpočinek, čas na své dcery, čas trávený s kamarádkami, čas s mojí mamkou. Přítel je velmi aktivní a říká že se mnou chce být co nejvíc, protože mě miluje. Ale já mám pocit, že mi nedává žádný prostor a jsem už unavená..
GracieJ 1. část
Dobrý den,
má-li vás přítel opravdu rád a je psychicky zdravý, stabilní, prostor vám nechá. Je to samozřejmě o kompromisech, takže by bylo dobré dojednat s ním oboustranně vyhovující podmínky....všechno ve vztahu je věcí více či méně zdařilé komunikace a správného čtení řeči těla...přeji hodně zdaru.
jak se mám ve vztahu chovat?
...mám pocit, že ztrácím sama sebe, svou rovnováhu a klid, který jsem po rozvodu dlouho hledala. Vím, že láska a vztah je o kompromisech a že člověk musí něco obětovat pro toho druhého. Poraďte mi prosím, jak příteli vysvětlit, že potřebuji svůj čas i prostor. Když přijdeme na toto téma, myslí si, že ho nemám ráda a nechci s ním být...Děkuji. Hezký den
GracieJ - 2. část
Dobrý den,
má-li vás přítel opravdu rád a je psychicky zdravý, stabilní, prostor vám nechá. Je to samozřejmě o kompromisech, takže by bylo dobré dojednat s ním oboustranně vyhovující podmínky....všechno ve vztahu je věcí více či méně zdařilé komunikace a správného čtení řeči těla...přeji hodně zdaru.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den, prosím o radu. Seznámil jsem se s dívkou. Hned na prvním rande mi dala pusu, což pokračovalo i na dalším a dalším. Brala mě za ruku a tak hezky se ke mě měla. Vše bylo hezké. Říkala, že by se mnou i chtěla chodit, ale nechce se spálit. V pondělí jsem jí viděl, ještě vše bylo v pořádku a 4 dny na to, když jsme se opět viděli jakoby cukla. Že prý jí něco říkala sestra, že se k sobě nehodíme. Ale i tak si dále píšeme a i jsme se viděli jednou, kdy si se mnou normálně povídala, dělala legrácky a popichovala mě. Teď nevím co si o celé situaci myslet. Jestli se mám dále snažit, když to co bylo ze začáku tam úplně není (myslím tím, že pusu nechce a ani nic víc). Děkuji za názor.
Petr
Dobrý den,
otevřeně si s ní promluvte, ale jestliže by mělo stačit negativní hodnocení vašeho vztahu třetí osobou na to, aby vůči vám ochladla, pak vaše přítelkyně ve svých názorech není pevná, osobnostně zralá, a případného rozchodu netřeba litovat...
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den. Myslel jsem, že vše vyřeším sám, ale už si nemohu poradit. Je mi 28 let. S partnerem jsme se k sobě po druhé po půl roce vrátili. Začátek byl růžový jako každý jiný, ale teď mám pocit, že když něco udělám partner se mnou mluví jak kdyby mi pořád radil jak se mám chovat já k něm, musíš mi to říct takhle a takhle atd atd. Já se snažím jak mohu neříkám, že on né, ale pokud vadí něco mě a řeknu mu to je vše špatně a snaží se vždy chyby otočit na mě, že za vše mohu já :-/ nerozumím tomu podporujeme se vše, ale na tomhle to vždy ztroskotá, že se vždy odstěhuje. Začnou strašné hádky vše a je konec hned a jde pryč. Přijde mi, že mě postupem času vždy změní k obrazu svému a já pak když drobet vykolejím nebo chci aby bylo podle mě hned jsem ten nejhorší ..... Mohl bych tady toho napsat opravdu hodně, vím že je chyba i u mě velká, ale proč si mám vždy připadat jako blbec a vždy mi to tak v klidu řekne, jen své potřeby a na mých mu vůbec nezáleží a udělá vždy extrémní závěr ?
Děkuji
Děkuji
Jey
Dobrý den,
vypadá to tak, že váš partner převzal dominantní roli a od vás stále očekává, že se budete přizpůsobovat. Jenže vztah tvoří dva, tudíž se musíte, pokud vám to nevyhovuje (logicky), vymezit. Prvním předpokladem ovšem je, že na partnerovi přestanete lpět a zaujmete postoj, že lepší je být chvíli sám, než ve vztahu natolik nevyhovujícím. Přeji hodně zdaru.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den, paní Konopová, jak se má podle Vás žena zachovat, když její manžel/přítel v její přítomnosti zírá na jinou ženu? Chápu, že je to normální a nevidím na tom nic špatného, když se podívá, ale nedávno jsme byli v restauraci, na slečnu doslova zíral a při placení dokonce zčervenal. Nedala jsem mu nijak najevo, že mi to vadí, protože jsem se nechtěla shazovat, ale pořád mě to hlodá, připadala jsem si v tu chvíli jako vzduch. Díky předem
A.
Dobrý den,
znám ženy, které to takovému partnerovi hned oplatí a v jeho přítomnosti obdivně hledí na jiné muže, nejlépe podstatně atraktivnější, než je ten jejich. Případně se ještě rozhovoří o jejich svalech, síle, o tom, jaké by to s nimi asi bylo krásné...jak se říká, na hrubý pytel hrubá záplata. Jasně že je úplně normální, podívá-li se muž na jinou ženu. I ženám se koneckonců líbí jiní muži....ovšem je netaktní a hloupé zírat na jinou před partnerkou. Takový muž tím dává najevo, že ho vlastně vůbec nezajímají ženiny pocity, nebo mu dokonce ještě lichotí, že ji to "rozhodilo". Čechrá si tím své povadlé ego a je na ženě, jestli to bude či nebude tolerovat. Osobně se domnívám, že to není dobrá základna pro harmonický vztah. Přeji vše dobré.
jak se mám ve vztahu chovat?
Nevím, jak se má chovat žena, pokud má o nějakého muže zájem. Asi neumím odhadnout tu správnou míru. Pokud jsem dávala zájem najevo, bylo to špatně. Dozvěděla jsem se, že jsem moc tlačila na pilu atd, přitom šlo o setkání po dvou či třech týdnech....A jindy,když vyšlo najevo, že mám dost svých zájmů a aktivit, a že nejsem závislá na tom, kam se s "partnerem" půjde nebo pojede, bylo to taky špatně....Už fakt nevím, jak se tedy mám chovat, protože, ať udělám, co udělám, nakonec je to vždycky špatně :-). - otázka upravena poradcem
Nikola
Dobrý den,
pak si zřejmě vybíráte nevhodné partnery. Buďte svá, dělejte to, na co máte chuť, rozhodně netlačte na pilu. Chce-li muž nějakou ženu skutečně intenzivně a hluboce, udělá všechno pro to, aby ji získal.
Pokud je žena zajímavá a přitom žensky křehká, svého rytíře si najde...musí být ovšem někde viditelná, čili k nalezení...
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den, prosím o Vaši radu. Je mi 41 let, jsem rozvedená a mám 7mi letého syna. Po rozvodu jsem se seznámila s o čtyři roky mladším mužem a nyní jsme spolu necelý rok. Chová se velmi hezky ke mně i k synovi, který ho má taky velmi rád. Přítel od začátku našeho vztahu toužil po vlastním dítěti a vzhledem k mému věku, jsme se o dítě snažili již po krátké známosti, ale po otěhotnění jsem bohužel potratila. Byla to pro nás oba velmi smutná událost, ale ještě těžší pro mě je, že přítel od té doby vnímá můj věk velmi negativně zejména v souvislosti s otěhotněním, bohužel i jeho rodina a někteří známí ho v negativním vidění podporují. Navrhla jsem v případě, že by se v budoucnu dítě přirozenou cestou nezadařilo, i možnost IVF, ale to přítel odmítá. I když si jinak ve vztahu rozumíme, přece jen je to pro mě někdy velmi vyčerpávající vědět, že pokud mu nesplním sen o vlastním dítěti, tak nás opustí, ale chtít aby zůstal, by bylo sobecké. Nevím, jak unést takovou nejistotu ve vztahu.
Ludmila
Dobrý den,
být ve vztahu s někým, jehož požadavek "musíte" splnit, abyste partnera neztratila, musí být vyčerpávající a zároveň kontraproduktivní. Křečovitá snaha o cokoli nebývá korunována úspěchem....ale jak se říká, věci se dějí tak, jak mají. I tak se na věc lze dívat....
Kdyby se příteli jednalo o dítě každopádně s vámi, k oplodnění IVF by pravděpodobně svolil. Jeho postoj je však jiný. Zachovejte se podle toho a pracujte na své nezávislosti...abyste neztrácela čas s někým, kdo by vás stejně později opustil. Přeji vše dobré.
jak se mám ve vztahu chovat?
Paní Konopová, manžel je takový trochu hysterický typ. Občas trucuje - v posteli celé dopoledne (nevšímám si ho, přijde sám), občas je mlčící domácnost (zvykla jsem si na to), nechce něco udělat (třeba v domácnosti, umím obejít - třeba sama zaplatit, pořídit...). Když je zrovna v dobré náladě, je to fajn. Žijeme hodně aktivní život, máme i slušné finanční zázemí. On se teď odstěhoval (asi trucovat) na naši chalupu - klíče od ní nemám, nechce mi je dát, protože "prý je to jeho a já tam stejně nechodím". A v hlavě si nastavil, že dům patří mě, ta chalupa a firmy jemu (jako případné rozdělení společného jmění je to tak 10% : 90% a on to moc dobře ví). Občas přijede za námi, i když má klíče, tak zvoní a čeká před dveřmi, i když je třeba otevřeno, pokud chci já za ním, musím se s ním dopředu domluvit a jsem závislá na tom, jestli mě pustí nebo ne. Peníze na domácnost nám zatím dává. Občas u nás i přespává, když se mu to zrovna hodí. Pak zase chvilku s námi bydlí, pak mu něco přelítne přes nos a zase se odstěhuje (není schopen říct co) Zatím to zvládám, neřeším, ale samozřejmě že mě ta situace vůbec netěší. Skoro to vypadá, že čeká, až se začneme doprošovat, aby se vrátil. Mamka mi říká, ať s tím něco dělám, že si jinak najde jinou ženskou, což bych nerada. jak jsem psala, i přes vše bych ráda manželství zachovala. Ale nějak se ty jeho naschvály zesilují. Případné dělení majetku a rozvod bude velký problém (vzhledem k jeho vztahu k penězum a tomu, že jsem řadu věcí nechala a kvůli klidu v rodině být). Poradíte postup? Děkuji. . - otázka upravena poradcem
Olina
Dobrý den,
váš dotaz je "jak přes kopírák", dostávám jich spousty s tímto scénářem. Ať se v manželově odklonu od vás a domácnosti zrcadlí vyhoření nebo je to důsledek zamilování do jiné ženy (což nelze vyloučit), myslím, že byste neměla pasivně čekat na to, co udělá a jestli se uráčí vrátit, nýbrž jednat. Vlastní příjem, zabezpečené zázemí, to je prvotní (porada s odborníkem je víc než namístě), dále samozřejmě posilovat vazby na ostatní členy rodiny, přátele, navazovat nové kontakty. Manžel by měl vycítit, že si víte rady, že na něm nejste závislá, neklepete se hrůzou, že vás opustí. Pro klid a pocit, že jste udělala vše, co bylo ve vašich silách, bych doporučovala i návštěvu párového terapeuta. Přeji vše dobré a držím palce.
váš dotaz je "jak přes kopírák", dostávám jich spousty s tímto scénářem. Ať se v manželově odklonu od vás a domácnosti zrcadlí vyhoření nebo je to důsledek zamilování do jiné ženy (což nelze vyloučit), myslím, že byste neměla pasivně čekat na to, co udělá a jestli se uráčí vrátit, nýbrž jednat. Vlastní příjem, zabezpečené zázemí, to je prvotní (porada s odborníkem je víc než namístě), dále samozřejmě posilovat vazby na ostatní členy rodiny, přátele, navazovat nové kontakty. Manžel by měl vycítit, že si víte rady, že na něm nejste závislá, neklepete se hrůzou, že vás opustí. Pro klid a pocit, že jste udělala vše, co bylo ve vašich silách, bych doporučovala i návštěvu párového terapeuta. Přeji vše dobré a držím palce.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den, nedávno (před 3 měs.) jsem se seznámila s jedním klukem. Já 21 let, on 23 let. Před nedávnem jsem ukončila tříletý vztah a jedním z faktorů (bylo jich opravdu hodně) bylo i to, že o mě dotyčný zmiňovaný začal mít zájem.. chci úzce specifikovat zájem - psaní si, pošťuchování, škádlení, chození do kaváren, atd.. jenže je tu jeden obrovský problém a to ten, že má již skoro půl roku přítelkyni. Nevídají se často, ale vztah udržují.. a já nevím, co si o tom všem myslet. Občas mi připadá, že všechna ta náklonnost je vniveč, ale někdy to zas naopak vypadá, že se mezi námi opravdu něco stane.
Rozhodně nehodlám rozvracet jejich vztah, ale nevím, co od toho mám očekávat... Prosím Vás tedy o názor a děkuji předem!
Rozhodně nehodlám rozvracet jejich vztah, ale nevím, co od toho mám očekávat... Prosím Vás tedy o názor a děkuji předem!
Andrea
Dobrý den,
bohužel jsem z vašeho popisu situace nepochopila, o kterém z těch dvou mladíků je řeč. Píšete, že jste se z mnoha důvodů rozešla s tím minulým, pak to ale rozvádíte tak, že se zdá být stále tím "aktuálním". Který z nich tedy má půl roku přítelkyni? Pokud ji měl ten z 3-letého vztahu a vy jste se s ním kvůli tomu rozešla, udělala jste určitě dobře. Pokud ji má váš nový objev, přesto spolu flirtujete, bylo by dobré si to také nějak "vyjasnit"...přeji hodně štěstí.
bohužel jsem z vašeho popisu situace nepochopila, o kterém z těch dvou mladíků je řeč. Píšete, že jste se z mnoha důvodů rozešla s tím minulým, pak to ale rozvádíte tak, že se zdá být stále tím "aktuálním". Který z nich tedy má půl roku přítelkyni? Pokud ji měl ten z 3-letého vztahu a vy jste se s ním kvůli tomu rozešla, udělala jste určitě dobře. Pokud ji má váš nový objev, přesto spolu flirtujete, bylo by dobré si to také nějak "vyjasnit"...přeji hodně štěstí.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den, mám přítele. Jsme spolu už druhý měsíc, všechno je moc hezký.. Jezdíme spolu na výlety, bere mě na večeře,udělá krásnou romantiku. Ale jediné, co mi opravdu chybí.. je to, že mi nedává moc lásky, citů.. Že když jeho něco bolí, tak se hned o něj postarám, jdu za ním.. Když mě něco bolí, nezajímá ho to, je mu to jedno jak mi je, je mu jedno jak mě to bolí. Miluju ho strašně moc, říkám mu to i do očí, za den mu to i napíšu klidně 2 krát, aby věděl že vážně milují. Ale on použije vždycky jen na to smajlíka a dál neřeší. Napíšu mu, že mi chybí,napíšu mu co pro mě znamená. Ne já mu to jen nepíšu, ale i mu to říkám.. A on nic.. co mám dělat, mám mu to říct?
Alena Dobrovská
Dobrý den,
jste spolu teprve 2.měsíc s už toho muže "strašně moc milujete"??? Tak brzy plýtváte svými city na někoho, koho ještě skoto vůbec neznáte? Jesti jste si některé dotazy v mé poradně pročítala, víte, co vám na váš dotaz odpovím. Přestaňte se doprošovat a hoďte zpátečku. Ten muž, pokud by měl váš vztah mít nějaký smysl, o vás musí usilovat, bojovat. Tím, jak se projevujete a zasypáváte ho vyznáními lásky, jste pro něj nudná, navíc mu berete veškerou iniciativu lovce. Berte to tak, že není co ztratit. Buď se vaší radilkální změnou kurzu začne chovat jinak a konečně vám dá to, po čem toužíte, nebo také ne (což je pravděpodobnější), pak nemá smysl se na něj vázat a ztrácet s ním čas. I kdybyste se rozešli, v příštím vztahu neopakujte stejnou chybu! Smysl má zamilovat se pouze do takového muže, které o vás skutečně, prokazatelně stojí.
Přeji vše dobré.
jste spolu teprve 2.měsíc s už toho muže "strašně moc milujete"??? Tak brzy plýtváte svými city na někoho, koho ještě skoto vůbec neznáte? Jesti jste si některé dotazy v mé poradně pročítala, víte, co vám na váš dotaz odpovím. Přestaňte se doprošovat a hoďte zpátečku. Ten muž, pokud by měl váš vztah mít nějaký smysl, o vás musí usilovat, bojovat. Tím, jak se projevujete a zasypáváte ho vyznáními lásky, jste pro něj nudná, navíc mu berete veškerou iniciativu lovce. Berte to tak, že není co ztratit. Buď se vaší radilkální změnou kurzu začne chovat jinak a konečně vám dá to, po čem toužíte, nebo také ne (což je pravděpodobnější), pak nemá smysl se na něj vázat a ztrácet s ním čas. I kdybyste se rozešli, v příštím vztahu neopakujte stejnou chybu! Smysl má zamilovat se pouze do takového muže, které o vás skutečně, prokazatelně stojí.
Přeji vše dobré.
jak se mám ve vztahu chovat?
Paní Konopová, stojím o to znát Váš názor, případně radu. Manžel se po více než dvacetiletém manželství tak nějak pomalu "přešaltroval" na "model" manželství - žijeme si každý jinde (ty s dětmi), každý za své a ve chvíli kdy chci/potřebuji, můžeš jet/pojedeš se mnou na akci/ za zábavou atd. Vzniklo to tak, že byl pořád víc nespokojený (jen dodám, je emočně labilní celý život, trochu i vznětlivý) a jeho vzteky a nenálady vyústily v jeho truc odstěhování do jiného bydlení, které ale patří naší rodině. Já na ty jeho nenálady byla za život zvyklá, přecházela jsem je jako nějaký rozmar počasí (to i radí knížky), občas jsem vylítla, když už toho bylo moc - to ale fakt jen zřídka. Nicméně vyprudit člověka on docela dobře uměl, manipulace mu jdou taky dobře. Tak nad tím přemýšlím, co dál. vrátit "stav" manželství v současné době zjevně asi nepůjde, on to dělá na truc. Stav mne coby "přítelkyně" na zavolání mi docela vadí, protože všechny starosti a péče jdou za mnou a on si svým způsobem může dělat, co chce. Děti za ním jít bydlet nechtějí. Když na toto nekývnu, asi se brzy objeví jiná paní, která bude vděčná alespoň za ty výlety (bohužel). Co vlastně mohu udělat a jaké mám šance? Děkuji. - otázka upravena poradcem
Lucie
Dobrý den,
jste manželé, tudíž byste se měli o starosti děli! Proč nechávat manžela dělat si, co chce, nepodílet se na chodu domácnosti?? Tomu nerozumím. Ani strachu, že by vás mohla nahradit jiná žena. Takové uvažování považuji za nenezpečné, protože manžel brzy vycítí poměr sil a začne se dle toho chovat - jako macho. Naopak, on by měl mít strach si vás ještě víc proti sobě popudit, on to přece byl, kdo odešel, začal si z domova dělat holubník, čili má mít pomyslné máslo na hlavě. Něco jiného by bylo, kdyby k tomu došlo po vzájemné dohodě, kdy byste si třeba natolik lezli na nervy, že byste se rozhodli dát si nějakou dobu od společného soužití pauzu. Neexistuje jediný správný model, varianty soužití jsou různé, ale vše, k čemu dojde, by mělo vzniknout na základě shody, nikoli egoismu....zde mne ovšem napadá, jestli tento model není lepší než dosavadní soužití? Manžela popisujete jako problematického, náladového, hádavého....takže co vám vlastně momentálně chybí? Ptáte se, jaké máte šance, ale já se ptám - šance na co?Myslím, že šance na spokojené soužití by mohly vzniknout jen tehdy, kdyby manžel něco pochopil, začala jste mu chybět, měl sám od sebe zájem na lepší komunikaci...vyříkali jste si vůbec někdy, co vám na vašem vztahu imponuje a naopak vadí?
Pokud byste oba chtěli "restart", určitě by to bylo záhodno. Nezávisle na tom si však myslím, že byste měla žít svůj život a ukázat manželovi, že ho zas až tak moc nepotřebujete. Možná se pak začne snažit. Tak to totiž často bývá. Přeji hodně štěstí.
jste manželé, tudíž byste se měli o starosti děli! Proč nechávat manžela dělat si, co chce, nepodílet se na chodu domácnosti?? Tomu nerozumím. Ani strachu, že by vás mohla nahradit jiná žena. Takové uvažování považuji za nenezpečné, protože manžel brzy vycítí poměr sil a začne se dle toho chovat - jako macho. Naopak, on by měl mít strach si vás ještě víc proti sobě popudit, on to přece byl, kdo odešel, začal si z domova dělat holubník, čili má mít pomyslné máslo na hlavě. Něco jiného by bylo, kdyby k tomu došlo po vzájemné dohodě, kdy byste si třeba natolik lezli na nervy, že byste se rozhodli dát si nějakou dobu od společného soužití pauzu. Neexistuje jediný správný model, varianty soužití jsou různé, ale vše, k čemu dojde, by mělo vzniknout na základě shody, nikoli egoismu....zde mne ovšem napadá, jestli tento model není lepší než dosavadní soužití? Manžela popisujete jako problematického, náladového, hádavého....takže co vám vlastně momentálně chybí? Ptáte se, jaké máte šance, ale já se ptám - šance na co?Myslím, že šance na spokojené soužití by mohly vzniknout jen tehdy, kdyby manžel něco pochopil, začala jste mu chybět, měl sám od sebe zájem na lepší komunikaci...vyříkali jste si vůbec někdy, co vám na vašem vztahu imponuje a naopak vadí?
Pokud byste oba chtěli "restart", určitě by to bylo záhodno. Nezávisle na tom si však myslím, že byste měla žít svůj život a ukázat manželovi, že ho zas až tak moc nepotřebujete. Možná se pak začne snažit. Tak to totiž často bývá. Přeji hodně štěstí.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den, líbí se mi vaše názory, vážím si jich a samozřejmě taky potřebuji váš nezávislý názor. S manželem jsme spolu již nějaký pátek, máme dospělé děti, žijeme již opět sami. Celým naším vztahem se jako nit táhne manželovo urážení a hlavně následující mlčení. Pak (v drtivé většině z mého popudu), když prolomíme mlčení, mi vyčte, jak se k němu chovám, že ho dostatečně nepodporuji, že ho nechválím, že nejsem dostatečně empatická, že vždy mu ublížím, když je zrovna ve stresu(což je pořád). Ve většině přípodů si to vůbec neuvědomuji, že jsem se ho dotkla. Je pravdou, že jsem pragmatická a nejsem takový ten submisivní typ.Po těch letech se najednou cítím hrozně unavená, už se mi nechce pořád dělat restart,ale mám svého muže ráda. Jsou nějaké techniky, jak
těm konfliktům předcházet či jak je efektivně řešit. Když jsme v pohodě je manžel vtipný,galantní, zábavný, stále si máme co říct, není to nuda, ale to jeho mlčení mě ubíjí, to poslední trvalo měsíc a půl!!!
těm konfliktům předcházet či jak je efektivně řešit. Když jsme v pohodě je manžel vtipný,galantní, zábavný, stále si máme co říct, není to nuda, ale to jeho mlčení mě ubíjí, to poslední trvalo měsíc a půl!!!
Jana
Dobrý den,
myslím si, že byste měla manželovi ve chvílích pohody říct, jak vás to jeho mlčení drtí, zároveň se ho zeptat, co byste z jeho pohledu měla změnit vy, aby se cítil lépe a neprovokoval.,,,,čili domluvit se s ním, resp.pokusit se domluvit na tom, jak změnite komunikaci, aby bylo doma příjemněji. Jisté je, že zničující jsou jak urážky, tak i mlčení....Na internetu najdete spousty návodů, jak spolu zdravě komunikovat, odkazy na knihy, ale i videa...přeji brzký obrat k lepšímu a moc děkuji za krásná slova!
myslím si, že byste měla manželovi ve chvílích pohody říct, jak vás to jeho mlčení drtí, zároveň se ho zeptat, co byste z jeho pohledu měla změnit vy, aby se cítil lépe a neprovokoval.,,,,čili domluvit se s ním, resp.pokusit se domluvit na tom, jak změnite komunikaci, aby bylo doma příjemněji. Jisté je, že zničující jsou jak urážky, tak i mlčení....Na internetu najdete spousty návodů, jak spolu zdravě komunikovat, odkazy na knihy, ale i videa...přeji brzký obrat k lepšímu a moc děkuji za krásná slova!
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den paní Konopová, s přítelem jsme spolu necelé 3 měsíce. Miluji ho, on mě také, ale poslední dobou se hádáme kvůli blbostem. Hlavní příčinou hádek je to, že on se mě na něco zeptá a já místo odpovědi mlčím, buď nechci odpovídat nebo prostě na to nemám co říct. Vím že ho to štve ( několikrát mi to řekl). Prosím o radu, jak se naučit říkat věci ( i nepříjemné ) na rovinu. Bojím se někdy odpovědět aby se neurazil atd, ale ve finále je jeho reakce na moje mlčení ještě horší než by byla upřímná odpověď.
Předem děkuji za Vaši radu.
Předem děkuji za Vaši radu.
Lucka
Dobrý den,
mlčet na dotaz nebo nereagovat na nějaké sdělení je opravdu urážející. Nedivte se příteli, že mu to vadí, to by vadilo každému, pokud vůči partnerovi není zcela lhostejný. Doporučuji zdokonalovat se v komunikaci, učit se říkat i nepříjemné věci tak, aby nezraňovaly. Jde to, ale je třeba umět volit správná slova a samozřejmě také jim odpovídající řeč těla, jinak by to nebylo autentické. Všichni se stále něco učíme, berte to jako svůj nový úkol. Při troše pozorovacího talentu zjistíte, co padlo na úrodnou půdu a kde jste přestřelila...chce to praxi a nebát se, že něco pokazíte. Mlčení nejhorší možná varianta... Přeji hodně zdaru.
mlčet na dotaz nebo nereagovat na nějaké sdělení je opravdu urážející. Nedivte se příteli, že mu to vadí, to by vadilo každému, pokud vůči partnerovi není zcela lhostejný. Doporučuji zdokonalovat se v komunikaci, učit se říkat i nepříjemné věci tak, aby nezraňovaly. Jde to, ale je třeba umět volit správná slova a samozřejmě také jim odpovídající řeč těla, jinak by to nebylo autentické. Všichni se stále něco učíme, berte to jako svůj nový úkol. Při troše pozorovacího talentu zjistíte, co padlo na úrodnou půdu a kde jste přestřelila...chce to praxi a nebát se, že něco pokazíte. Mlčení nejhorší možná varianta... Přeji hodně zdaru.
jak se mám ve vztahu chovat?
Paní Konopová, co s tím? S manželem máme nějakou krizi - jsme 18 let spolu. Spíš to jde od něj, protože nic mu není dobré, všichni jsou blbí, jen on a jeho přátelé vydělávají nejvíc atd. atd. Když se bavíme o nás dvou a já řeknu, že se mi to či ono povedlo anebo za něco jsem ráda, tak se začne vztekat, že já jsem spokojená všude a přidá i nějaký naschvál (nedá peníze, odjede pryč k rodičům, začne šít do dětí a provokovat je proti sobě...) a samozřejmě v tu chvíli diskuze končí. Když mu řeknu, že nejsem se stavem spokojená, že přežívám, tak mi odvětí, že každý to má tak, jak si to udělá a s posměškem zase odejde a diskuze zase skončí. Prostě nic není dobře. Když se ho zeptám na jeho představy, co vlastně chce, tak bu´d neví, nebo se dozvím klišé nebo chce usměvavou, odpočatou ženu, která ho zahrne láskou, bude mu kupovat dárky a myslet na něj (což si zase odporuje s tím, že mi občas "zapomene" dát peníze, takže jsem ráda, že chodím do práce a mám svůj plat. prostě možnosti domluvy snad skoro nula. Vidíte tam ještě nějakou možnost, jak to nějak změnit, ovlivnit. Předchozí soužití nebylo jednoduché, ale šlo. Děkuji. - otázka upravena poradcem
Věra
Dobrý den,
pokd manžel nemá zájem na zlepšení atmosféry a komunikace, nevnucujte se mu, žijte si po svém...bývá účinnější změnit způsob chování než opakovat stále stejná slova. Co se hospodaření ve společné domácnosti týče, měl by fungovat jasný a stále platný řád, nezávislý na tom, jakou má manžel zrovna náladu. Pokud nefunguje základna(což je právě tohle), nemůže fungovat ani nadstavba. Přeji vše dobré.
pokd manžel nemá zájem na zlepšení atmosféry a komunikace, nevnucujte se mu, žijte si po svém...bývá účinnější změnit způsob chování než opakovat stále stejná slova. Co se hospodaření ve společné domácnosti týče, měl by fungovat jasný a stále platný řád, nezávislý na tom, jakou má manžel zrovna náladu. Pokud nefunguje základna(což je právě tohle), nemůže fungovat ani nadstavba. Přeji vše dobré.
jak se mám ve vztahu chovat?
dobrý den, chtěla bych vás poprosit o váš názor. Je nám oběma 48 a poznali jsme se brzy po rozchodu partnera se slečnou, která chtěla děti a vdavky, což mého přítele už "nebralo" Začali jsme zvláštní vztah kdy víkendy trávíme spolu a pak se scházíme ještě v úterý nebo ve středu. Bohužel jsem zjistila, že přítel i po půl roce nedokáže nekontaktovat svojí o 15 let mladší expartnerku. Zjistila jsem, že minulé pondělí ji přemlouval ke společnému běhání v horách. Oba se věnují běhání a přístí týden s ní jede na závody, mně nechce vzít sebou ani za boha, přitom jindy ho doprovázím po celé republice. Bojí se, že se setkáme. Mám nějak tlačit na to abych jela s ním nebo mám hrát hru, kdy ona o mě nesmí vědět. Partner mi řekl, že jí nechce ubližovat čemuž nerozumím. Ona prý někoho má, ale spíš si myslím, že to není pravda. Ona je sice mladá, ale hezky řečeno velmi nepřitažlivá žena. Jeho předchozí partnerky byly opravdu pěkné ženy. Už jsem přemýšlela jí i navštívit a zjistit proč mne tak tají - otázka upravena poradcem
marie
Dobrý den,
vyhledat bývalou partnerku vašeho přítele je sice jedna z možností, jak si ve věci udělat jasno, ale myslím si, že není nejšťastnější. K čemu by to vedlo a co byste vlastně odhalila? Tajemství není skryto v té ženě samotné, ale v hlavě vašeho přítele. To on k ní má nějakou vazbu, jíž se zřejmě není schopen zbavit...takže cokoli by vám ta žena řekla (pokud vůbec), by bylo pouze její stanovisko, o stanovisku vašeho přítele by to však nic nevypovídalo a ani by to ne něm nic nezměnilo. Resp.možná ano, považoval by to za podraz a ukončil by vztah s vámi. Což by sice mohlo být menší zlo než věčná nejistota, jen nevím, jestli je to to, co si v tuhle chvíli přejete....lepší by bylo dát mu na srozuměnou, že vám tahle situace vadí. Možná více činy než slovy, čili nevázat se tolik na něj,více žít svůj život... přeji hodně štěstí.
vyhledat bývalou partnerku vašeho přítele je sice jedna z možností, jak si ve věci udělat jasno, ale myslím si, že není nejšťastnější. K čemu by to vedlo a co byste vlastně odhalila? Tajemství není skryto v té ženě samotné, ale v hlavě vašeho přítele. To on k ní má nějakou vazbu, jíž se zřejmě není schopen zbavit...takže cokoli by vám ta žena řekla (pokud vůbec), by bylo pouze její stanovisko, o stanovisku vašeho přítele by to však nic nevypovídalo a ani by to ne něm nic nezměnilo. Resp.možná ano, považoval by to za podraz a ukončil by vztah s vámi. Což by sice mohlo být menší zlo než věčná nejistota, jen nevím, jestli je to to, co si v tuhle chvíli přejete....lepší by bylo dát mu na srozuměnou, že vám tahle situace vadí. Možná více činy než slovy, čili nevázat se tolik na něj,více žít svůj život... přeji hodně štěstí.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den, jak byste to zastavila? Manžel má doma potřebu s námi pořád soutěžit a trumfovat nás - víc pracuje, víc vydělává peněz, potřebuje víc volnosti... atd. Pro klid ho v některých věcech nechávám "vyhrát". Máme pak pokoj. Teď je zas období, kdy jezdí na dovolené (2-3 ročně) jen se synem, protože tak jezdí i jeho kamarád, ke kterému vzhlíží. Jezdí spolu. Tak jsem ušetřila na pěknou cestu do zahraničí s dcerou a jely jsme. Jenže on záviděl a snaží se to přebít tím, že vyhledává různé cesty i jiných přátel a bere tam jen syna. Takže se roztáčí spirála. Těch spirál je doma víc a začíná to být neúnosné. Jak to zastavit? Poradíte? Děkuji - otázka upravena poradcem
Alice
Dobrý den,
soutěžení v manželství je infantilní. Rodinné vztahy jsou přece založené na něčem jiném...možná má manžel takovou potřebu, jelikož se v zaměstnání necítí až tak dalece uznáván, obdivován či co....co s tím dělat? Jestliže s ním není řeč, nechce se domluvit, nekomunikuje, jede si svou, pak posílit autonomii a žít si také svůj život. Tím, že byste se mu přizpůsobovala, seděla doma, čekala a trpěla, by se nic nezměnilo, bylo by to ryze kontraproduktivní. Vy byste si ničila život, zatímco on by triumfoval a vás by si přestal vážit...přeji vše dobré.
soutěžení v manželství je infantilní. Rodinné vztahy jsou přece založené na něčem jiném...možná má manžel takovou potřebu, jelikož se v zaměstnání necítí až tak dalece uznáván, obdivován či co....co s tím dělat? Jestliže s ním není řeč, nechce se domluvit, nekomunikuje, jede si svou, pak posílit autonomii a žít si také svůj život. Tím, že byste se mu přizpůsobovala, seděla doma, čekala a trpěla, by se nic nezměnilo, bylo by to ryze kontraproduktivní. Vy byste si ničila život, zatímco on by triumfoval a vás by si přestal vážit...přeji vše dobré.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den, paní Konopová,
vážím si Vašich názorů a ráda bych se na Vás obrátila pro radu-názor. Mám roční vztah, na dálku. Partner ve vztahu váhavější, city se u něj rodily pomalu, nicméně teď je ve fázi, kdy je zamilován. Nedávno mi napsal, že cit samotný je pro něj důležitější než projevy citů. Jak říká, tak koná - tedy spíše nekoná. Já ty projevy (SMSky, telefonáty, květiny atd.) postrádám, tím spíš, že je to vztah na dálku, vídáme se 3-4x do měsíce.... Několikrát jsem mu říkala, že mi to chybí, je to beze změny. Říkám si, že bych se s tím měla asi smířit, že je prostě takový, nicméně nejde mi to. To "koření" vztahu mi tam chybí, přijde mi to studené a i trochu sobecké. Protože moje projevy citů a přízně (vzhledem k tomu, jak se věci mají, to s nimi nepřeháním) on kvituje jako příjemné a přinášejí mu radost. Nicméně příklad si z toho nebere... Můj dotaz zní: dá se tohle nějak naučit člověka, kterému to není vlastní? Nebo se fakt smířit s tím, že tohle v tomto vztahu fakt mít nebudu? Děkuji a přeji krásný den. - otázka upravena poradcem
vážím si Vašich názorů a ráda bych se na Vás obrátila pro radu-názor. Mám roční vztah, na dálku. Partner ve vztahu váhavější, city se u něj rodily pomalu, nicméně teď je ve fázi, kdy je zamilován. Nedávno mi napsal, že cit samotný je pro něj důležitější než projevy citů. Jak říká, tak koná - tedy spíše nekoná. Já ty projevy (SMSky, telefonáty, květiny atd.) postrádám, tím spíš, že je to vztah na dálku, vídáme se 3-4x do měsíce.... Několikrát jsem mu říkala, že mi to chybí, je to beze změny. Říkám si, že bych se s tím měla asi smířit, že je prostě takový, nicméně nejde mi to. To "koření" vztahu mi tam chybí, přijde mi to studené a i trochu sobecké. Protože moje projevy citů a přízně (vzhledem k tomu, jak se věci mají, to s nimi nepřeháním) on kvituje jako příjemné a přinášejí mu radost. Nicméně příklad si z toho nebere... Můj dotaz zní: dá se tohle nějak naučit člověka, kterému to není vlastní? Nebo se fakt smířit s tím, že tohle v tomto vztahu fakt mít nebudu? Děkuji a přeji krásný den. - otázka upravena poradcem
Katka
Dobrý den,
pokud někoho milujeme, nemusíme se ani nijak vědomě snažit dělat mu radost a dávat mu to najevo, jde to spontánně samo od sebe.
Chápu, že vám nedostatek citových projevů ze strany partnera vadí. Měl by vyhledat terapeuta, má-li v sobě nějaký blok (o to zřejmě půjde), aby se vám emočně více otevřel. Nebo to jsou jen slova a skutečnost je jiná....i s tím je třeba počítat. Skutky sice stojí nad slovy, ale kde v tomto případě jsou...? Jak vám svou lásku projevuje činy? Co se slov týče - jestliže hlásá, že cit je pro něj důležitější než jeho projevy, zní to jako alibistická výmluva. Zdravá osobnost nemá problémy s projevy citů, problematická by na sobě měla zapracovat, aby se tohoto nedostatku zbavila a zlepšila kvalitu svého života, v opačném případě by se měla smířit se samotou. Láska bez projevů je jako parfém bez vůně. Pokud přítel tyto nedostatky nebude chtít odstranit, doporučovala bych nevázat se na něj a navazovat kontakty ....Přeji hodně štěstí.
pokud někoho milujeme, nemusíme se ani nijak vědomě snažit dělat mu radost a dávat mu to najevo, jde to spontánně samo od sebe.
Chápu, že vám nedostatek citových projevů ze strany partnera vadí. Měl by vyhledat terapeuta, má-li v sobě nějaký blok (o to zřejmě půjde), aby se vám emočně více otevřel. Nebo to jsou jen slova a skutečnost je jiná....i s tím je třeba počítat. Skutky sice stojí nad slovy, ale kde v tomto případě jsou...? Jak vám svou lásku projevuje činy? Co se slov týče - jestliže hlásá, že cit je pro něj důležitější než jeho projevy, zní to jako alibistická výmluva. Zdravá osobnost nemá problémy s projevy citů, problematická by na sobě měla zapracovat, aby se tohoto nedostatku zbavila a zlepšila kvalitu svého života, v opačném případě by se měla smířit se samotou. Láska bez projevů je jako parfém bez vůně. Pokud přítel tyto nedostatky nebude chtít odstranit, doporučovala bych nevázat se na něj a navazovat kontakty ....Přeji hodně štěstí.
jak se mám ve vztahu chovat?
Paní Konopová, co ještě může udělat manželka pro své zatraktivnění? Muž má kolem sebe společnost, kde manželky jsou "hadry" - tedy alespoň navenek při řečích chlapů, jinak si je každý chrání, jenže manžel vidí jen to navenek. Servis doma nevnímá jako něco dělané pro něj, vzala jsem ho párkrát na večeři, abychom to probrali, večeře nějak proběhne a zlepšení není, na společnou dovolenou nechce (chce jet sám s těmi kámoši), doma se dohaduje s dětmi, dělá dusno. Do hlavy mu nevidím, ale ničí vše, co jsme dvacet let budovali. Tuhle jsem zachytila mail, v kterém mu jeden psal, že když dělám potíže (jaké? že jsem nebyla loutkou toho člověka, který je zvyklý, že všichni skáčou podle něj), tak ať si najde jinou... Chci zabojovat, ale nevím, jak. Dík. - otázka upravena poradcem
Zuzana
Dobrý den,
jeden německý psycholog doporučuje, chová-li se někdo jinak, než jeho partner považuje za žádoucí, změnit chování. Přesvědčila-li jste se, že slova nic nezmohla, přestaňte se snažit. Podbízet někomu, kdo o to vůbec nestojí? To je kontraproduktivní, jak jsem zde již mnohokrát psala. Pěstujte své kontakty, aktivity, jezděte na dovolenou s dětmi či přáteli..můžete u něj zabodovat jedině tím, že ho nebudete potřebovat, přestanete se něčeho dožadovat...pak možná zbystří. Měl by se samozřejmě podílet na chodu domácnosti, v tom byste měli mít a i nadále dodržovat určitý řád. Doporučuji pro všechny případy konzultaci u právníka. Přeji hodně štěstí.
jeden německý psycholog doporučuje, chová-li se někdo jinak, než jeho partner považuje za žádoucí, změnit chování. Přesvědčila-li jste se, že slova nic nezmohla, přestaňte se snažit. Podbízet někomu, kdo o to vůbec nestojí? To je kontraproduktivní, jak jsem zde již mnohokrát psala. Pěstujte své kontakty, aktivity, jezděte na dovolenou s dětmi či přáteli..můžete u něj zabodovat jedině tím, že ho nebudete potřebovat, přestanete se něčeho dožadovat...pak možná zbystří. Měl by se samozřejmě podílet na chodu domácnosti, v tom byste měli mít a i nadále dodržovat určitý řád. Doporučuji pro všechny případy konzultaci u právníka. Přeji hodně štěstí.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den paní Konopová, mám dotaz, seznámila jsem se s jedním mužem (30 let), vypadá to že se k sobě máme, ale když jsem s ním sama tak jsem nesmělá a skoro se na něj neumím ani podívat, samozřejmě jiná věc je když si píšeme třeba přes soc.síť. to jsme schopni probírat různé věci. Trávíme spolu všechny jeho volné víkendy i nějaký čas v týdnu. Přijde mi ale, že je z předchozího vztahu zlomený, chová se nedůvěřivě a dokonce mi psal, že chce abych poznala jeho nejhorší stránky proto se chová občas hnusně, ale nechce prý aby mě zalila naivita a zidealizovala jsem si ho. Osobně si myslím, že je to dobrý znak, že to se mnou myslí vážně, vím že v jádru je hodný a citlivý, jen nasadil ochranný krunýř, nebo se pletu? Děkuji L. 28 let
Lucka
Dobrý den,
myslím si, že jste v zajetí vlastní projekce, co se toho muže a jeho pohnutek týče. Jestli tomu dobře rozumím, jste v jeho přítomnosti natolik svázaná nervozitou, že dosud k ničemu nedošlo...? Těžko říci, jestli by mohlo být dosavadní platonické stadium vašeho vztahu důvodem k "hnusnému" chování přítele, každopádně v pořádku to není a neměla byste to trpět. Podívejte se na to takhle: jak by se k vám asi choval po několika letech, když na vás ani během dvoření nechce udělat dojem? Pro muže je typické, že se před partnerkou vytahují, snaží se na ni zapůsobit, oslnit ji. Neposuzujte přítele podle toho, jakého byste si ho přála mít, ale podle jeho chování. Přeji chladnou hlavu, střízlivý nadhled a správné rozhodnutí.
myslím si, že jste v zajetí vlastní projekce, co se toho muže a jeho pohnutek týče. Jestli tomu dobře rozumím, jste v jeho přítomnosti natolik svázaná nervozitou, že dosud k ničemu nedošlo...? Těžko říci, jestli by mohlo být dosavadní platonické stadium vašeho vztahu důvodem k "hnusnému" chování přítele, každopádně v pořádku to není a neměla byste to trpět. Podívejte se na to takhle: jak by se k vám asi choval po několika letech, když na vás ani během dvoření nechce udělat dojem? Pro muže je typické, že se před partnerkou vytahují, snaží se na ni zapůsobit, oslnit ji. Neposuzujte přítele podle toho, jakého byste si ho přála mít, ale podle jeho chování. Přeji chladnou hlavu, střízlivý nadhled a správné rozhodnutí.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den, v 16 letech jsem se seznámila s jedním klukem ale tehdy šlo jen o flirt. Nedávno jsme se potkali po 12 letech a začali se vídat. Byli jsme již dvakrát na celý víkend sami pryč. Nic jsem si od toho neslibovala ale napsal mi, že zjistil že mu chybím a pozval mě na další společný víkend. Co mě tíží je to, že nevím zda to myslí se mnou vážně. už mi řekl, že je pár maličkostí které ho ke mě přitahují a že se mu líbím čím dál víc, ale já se prostě bojím dalšího zklamání. moje sebevědomí je totiž nižší než normálně a on je opravdu hezký chlap, takže si nedovedu představit že by chtěl zrovna mě...ale je to první chlap, který po ránu napíše jako první a svoje 30 narozeniny chce strávit se mnou a ne s kamarády...opravdu nevím co si o tom myslet, ale signály že by mohlo jít o vztah tu jsou že?
Lucie
Dobrý den,
jedná se zatím o signály zájmu. Jestli by mohlo jít o vztah, to se "vystříbří" až po delší době. Máte-li u dotyčného muže zabodovat, nesmí cítít to, co mi píšete - že o sobě i o projevech přízně pochybujete. Vůbec neuškodí, zachováte-li určitý zdravý odstup a nadhled, přitom ho ale budete dále poznávat. Kdybyste od toho utekla, mrzelo by vás, že jste třeba zahodila šanci. Naučte se vnímat svou výjimečnost a také fakt, že za to jako člověk i žena stojíte. O to jde především. Přeji hodně zdaru.
jedná se zatím o signály zájmu. Jestli by mohlo jít o vztah, to se "vystříbří" až po delší době. Máte-li u dotyčného muže zabodovat, nesmí cítít to, co mi píšete - že o sobě i o projevech přízně pochybujete. Vůbec neuškodí, zachováte-li určitý zdravý odstup a nadhled, přitom ho ale budete dále poznávat. Kdybyste od toho utekla, mrzelo by vás, že jste třeba zahodila šanci. Naučte se vnímat svou výjimečnost a také fakt, že za to jako člověk i žena stojíte. O to jde především. Přeji hodně zdaru.
jak se mám ve vztahu chovat?
Paní Konopová, mám problém, velice mě trápí mužovo chování. To, co tady radíte těm, kdo se neumí seznamovat, tím byl můj partner nadmíru obdařen. Nemá problém se bavit s kýmkoliv, kdekoliv, jakkoliv. Už jsem mu zatrhla bavení se u pokladen s prodavačkami, dělaly pak chyby, markovaly 2x atd. Kuchařkami, to jsem pomlčela, prý s kuchařkami musí být za dobře, pak má velké porce. S recepčními a servírkami, to by taky klábosil, chlácholil se, kde všude byl, ale jsou to spíš monology. To mě taky vadilo, bylo to pořád dokola, a já to už slyšela a plýtvala jen časem, kdy se mohl věnovat mně. Teď přišel, že potkal paní (podotkl starou, 70ti letou, že viděl že nese jahody, pochválil účelně, aby mu dala pro naše děti, paní mu dala číslo, že si má k ní přijít na zahradu, že mu dá sazenice. Hned mi to volal a já mu řekla, jestli má někde hranice. Že mu sice toleruju, že občas někde něco splkne, pochválí ženám, ale nebudu tolerovat, aby si na ně bral číslo a chodil k nim domů. Prý jahody tedy nebudou
Klárka
Dobrý den,
při čtení vašeho příběhu, resp.popisu manželova chování mne napadá, jak je možné, že jste si už v době, kdy jste spolu chodili, jeho neobvyklé výřečnosti a koketerie s jinými ženami nevšimla? Možná jste byla brzy "zaláskovaná" nebo pohlcená jeho stylem dvoření a tento jev buď nevnímala nebo nechtěla vnímat (což se stává často). Mnoho žen se také domnívá, že záporné vlastnosti časem zmizí, že se muž vlivem vztahu změní, nebo že se jim podaří ho změnit....jenže to je nebezpečná iluze. Co s tím? Nechcete-li ze vztahu kvůli tomu odcházet (což by, domnívám se, byla škoda, stará-li se o rodinu dobře a jinak si rozumíte), měla byste si s ním vyjednat takové podmínky, aby vás to tolik nerozčilovalo, abyste s tímhle jeho rysem nebyla tak často konfrontována. Pokud jste někde spolu, měl by se kontrolovat a změnit styl komunikace s jinými ženami (zde se ovšem nabízí otázka, jestli se mu z nějakého důvodu neimponuje právě to, že vás provokuje, že žárlíte). Kdyby na váš požadavek odmítal přistoupit, bylo by asi dobré domluvit termín u párového terapeuta. Ve vztahu jste dva a oba se musíte cítit ok, aby se v tom dalo žít. Buďe se tedy dohodnete sami a bude to fungovat, nebo to musí "zprostředkovat" někdo třetí. Každopádně bych vám doporučovala nesoustřeďovat se tolik na manžela, ale žít svůj život... Přeji hodně štěstí.
při čtení vašeho příběhu, resp.popisu manželova chování mne napadá, jak je možné, že jste si už v době, kdy jste spolu chodili, jeho neobvyklé výřečnosti a koketerie s jinými ženami nevšimla? Možná jste byla brzy "zaláskovaná" nebo pohlcená jeho stylem dvoření a tento jev buď nevnímala nebo nechtěla vnímat (což se stává často). Mnoho žen se také domnívá, že záporné vlastnosti časem zmizí, že se muž vlivem vztahu změní, nebo že se jim podaří ho změnit....jenže to je nebezpečná iluze. Co s tím? Nechcete-li ze vztahu kvůli tomu odcházet (což by, domnívám se, byla škoda, stará-li se o rodinu dobře a jinak si rozumíte), měla byste si s ním vyjednat takové podmínky, aby vás to tolik nerozčilovalo, abyste s tímhle jeho rysem nebyla tak často konfrontována. Pokud jste někde spolu, měl by se kontrolovat a změnit styl komunikace s jinými ženami (zde se ovšem nabízí otázka, jestli se mu z nějakého důvodu neimponuje právě to, že vás provokuje, že žárlíte). Kdyby na váš požadavek odmítal přistoupit, bylo by asi dobré domluvit termín u párového terapeuta. Ve vztahu jste dva a oba se musíte cítit ok, aby se v tom dalo žít. Buďe se tedy dohodnete sami a bude to fungovat, nebo to musí "zprostředkovat" někdo třetí. Každopádně bych vám doporučovala nesoustřeďovat se tolik na manžela, ale žít svůj život... Přeji hodně štěstí.
jak se mám ve vztahu chovat?
myslel na nás a na děti a prý ho to docela urazilo. Když se mu líbí nějaké auto, nemá problém pána oslovit a svézt se. Když někde jsme, mám jen obavu, s kým se zase seznámí a já budu v pozadí. Někdy se zapojím, a snažím se dělat legraci, nebýt v tom pozadí. Ale nemám tu potřebu hned s každým srandovat, mám ráda spíš klid a hledění si svého. Jsem introvert on extrovert, tudíž neměl nikdy své soukromí, vše s každým všechno sdílel. A tak i vím, že svou ex podváděl, měl bokovky snad všude. Kdysi dávno jednomu kamarádovi se líbili u vody dvě holky, tedy jedna z nich. Ale neměl odvahu, a můj chlap mu to teda předvedl, jak se to dělá a donesl dvě čísla. Kamarád zůstal koukat, jeho oblíbená historka. Teď už je můj chlap starší, prý vybouřený, nemá co poznávat, miluje nás, dělá vše pro nás. Ale stále mi připomíná divokou vodu a hlodá ve mě červíček, jestli takto nezískává obdivovatelky, nebo si nezvyšuje svoje ego. Ví že jsem žárlivá a vadí mi to. Komu by to nevadilo??? Jsem ve věčném stresu.
Klárka
Dobrý den,
při čtení vašeho příběhu, resp.popisu manželova chování mne napadá, jak je možné, že jste si už v době, kdy jste spolu chodili, jeho neobvyklé výřečnosti a koketerie s jinými ženami nevšimla? Možná jste byla brzy "zaláskovaná" nebo pohlcená jeho stylem dvoření a tento jev buď nevnímala nebo nechtěla vnímat (což se stává často). Mnoho žen se také domnívá, že záporné vlastnosti časem zmizí, že se muž vlivem vztahu změní, nebo že se jim podaří ho změnit....jenže to je nebezpečná iluze. Co s tím? Nechcete-li ze vztahu kvůli tomu odcházet (což by, domnívám se, byla škoda, stará-li se o rodinu dobře a jinak si rozumíte), měla byste si s ním vyjednat takové podmínky, aby vás to tolik nerozčilovalo, abyste s tímhle jeho rysem nebyla tak často konfrontována. Pokud jste někde spolu, měl by se kontrolovat a změnit styl komunikace s jinými ženami (zde se ovšem nabízí otázka, jestli se mu z nějakého důvodu neimponuje právě to, že vás provokuje, že žárlíte). Kdyby na váš požadavek odmítal přistoupit, bylo by asi dobré domluvit termín u párového terapeuta. Ve vztahu jste dva a oba se musíte cítit ok, aby se v tom dalo žít. Buďe se tedy dohodnete sami a bude to fungovat, nebo to musí "zprostředkovat" někdo třetí. Každopádně bych vám doporučovala nesoustřeďovat se tolik na manžela, ale žít svůj život... Přeji hodně štěstí.
při čtení vašeho příběhu, resp.popisu manželova chování mne napadá, jak je možné, že jste si už v době, kdy jste spolu chodili, jeho neobvyklé výřečnosti a koketerie s jinými ženami nevšimla? Možná jste byla brzy "zaláskovaná" nebo pohlcená jeho stylem dvoření a tento jev buď nevnímala nebo nechtěla vnímat (což se stává často). Mnoho žen se také domnívá, že záporné vlastnosti časem zmizí, že se muž vlivem vztahu změní, nebo že se jim podaří ho změnit....jenže to je nebezpečná iluze. Co s tím? Nechcete-li ze vztahu kvůli tomu odcházet (což by, domnívám se, byla škoda, stará-li se o rodinu dobře a jinak si rozumíte), měla byste si s ním vyjednat takové podmínky, aby vás to tolik nerozčilovalo, abyste s tímhle jeho rysem nebyla tak často konfrontována. Pokud jste někde spolu, měl by se kontrolovat a změnit styl komunikace s jinými ženami (zde se ovšem nabízí otázka, jestli se mu z nějakého důvodu neimponuje právě to, že vás provokuje, že žárlíte). Kdyby na váš požadavek odmítal přistoupit, bylo by asi dobré domluvit termín u párového terapeuta. Ve vztahu jste dva a oba se musíte cítit ok, aby se v tom dalo žít. Buďe se tedy dohodnete sami a bude to fungovat, nebo to musí "zprostředkovat" někdo třetí. Každopádně bych vám doporučovala nesoustřeďovat se tolik na manžela, ale žít svůj život... Přeji hodně štěstí.
jak se mám ve vztahu chovat?
těším se na vaši odpověď. Nevím, zda to nechat být ... nevšímat si toho, nebo proti tomu stále bojovat, měnit jeho osobnost nechci, nebo ho nechat jiné, hoooooodně tolerantní paní. Často jsem pak slyšela že je na ženské tak ho na to upozorňuji, ať je taky trochu normální. Ve společnosti ho nepoznávám, doma je bručoun.
Klárka
Dobrý den,
při čtení vašeho příběhu, resp.popisu manželova chování mne napadá, jak je možné, že jste si už v době, kdy jste spolu chodili, jeho neobvyklé výřečnosti a koketerie s jinými ženami nevšimla? Možná jste byla brzy "zaláskovaná" nebo pohlcená jeho stylem dvoření a tento jev buď nevnímala nebo nechtěla vnímat (což se stává často). Mnoho žen se také domnívá, že záporné vlastnosti časem zmizí, že se muž vlivem vztahu změní, nebo že se jim podaří ho změnit....jenže to je nebezpečná iluze. Co s tím? Nechcete-li ze vztahu kvůli tomu odcházet (což by, domnívám se, byla škoda, stará-li se o rodinu dobře a jinak si rozumíte), měla byste si s ním vyjednat takové podmínky, aby vás to tolik nerozčilovalo, abyste s tímhle jeho rysem nebyla tak často konfrontována. Pokud jste někde spolu, měl by se kontrolovat a změnit styl komunikace s jinými ženami (zde se ovšem nabízí otázka, jestli se mu z nějakého důvodu neimponuje právě to, že vás provokuje, že žárlíte). Kdyby na váš požadavek odmítal přistoupit, bylo by asi dobré domluvit termín u párového terapeuta. Ve vztahu jste dva a oba se musíte cítit ok, aby se v tom dalo žít. Buďe se tedy dohodnete sami a bude to fungovat, nebo to musí "zprostředkovat" někdo třetí. Každopádně bych vám doporučovala nesoustřeďovat se tolik na manžela, ale žít svůj život... Přeji hodně štěstí.
při čtení vašeho příběhu, resp.popisu manželova chování mne napadá, jak je možné, že jste si už v době, kdy jste spolu chodili, jeho neobvyklé výřečnosti a koketerie s jinými ženami nevšimla? Možná jste byla brzy "zaláskovaná" nebo pohlcená jeho stylem dvoření a tento jev buď nevnímala nebo nechtěla vnímat (což se stává často). Mnoho žen se také domnívá, že záporné vlastnosti časem zmizí, že se muž vlivem vztahu změní, nebo že se jim podaří ho změnit....jenže to je nebezpečná iluze. Co s tím? Nechcete-li ze vztahu kvůli tomu odcházet (což by, domnívám se, byla škoda, stará-li se o rodinu dobře a jinak si rozumíte), měla byste si s ním vyjednat takové podmínky, aby vás to tolik nerozčilovalo, abyste s tímhle jeho rysem nebyla tak často konfrontována. Pokud jste někde spolu, měl by se kontrolovat a změnit styl komunikace s jinými ženami (zde se ovšem nabízí otázka, jestli se mu z nějakého důvodu neimponuje právě to, že vás provokuje, že žárlíte). Kdyby na váš požadavek odmítal přistoupit, bylo by asi dobré domluvit termín u párového terapeuta. Ve vztahu jste dva a oba se musíte cítit ok, aby se v tom dalo žít. Buďe se tedy dohodnete sami a bude to fungovat, nebo to musí "zprostředkovat" někdo třetí. Každopádně bych vám doporučovala nesoustřeďovat se tolik na manžela, ale žít svůj život... Přeji hodně štěstí.
| předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
