Ona
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Syn propadl a místo nápravy se chytl blbé party, zoufá si Jolana

  • 44
Už s manželem nevíme, jak dál vycházet s naším synem. Propadl, ale namísto nápravy se zdá všechno ještě horší. Chytl se totiž nějaké podivné partičky spolužáků.

Jindra nikdy nebyl žádný velký vědátor, ale hloupý také není. Ve škole se učil průměrně, ale když zabral, tak se dokázal naučit i na jedničky. Jenže to většinou bohužel přišlo až ve chvíli, kdy přiletěla nějaká kule a potřeboval to zachránit.

V sedmičce mu začalo téct do bot

Jenže v sedmé třídě se naše běžné dohadování, jestli už má úkoly a jaké dostal známky, nějak vymklo z ruky. Přiznám se, že za to můžu částečně i sama, moje maminka si zlomila nohu v krčku a každý den jsem za ní po práci jezdila, i když se u ní přes den stavovala pečovatelka. Manžel se sice snažil Jindru kontrolovat, ale s jeho častějšími pubertálními výlevy to začalo být také složitější.

Poraďte se také

Trápí vás obtíže při výchově dětí? Nebuďte na ně sami a nechte si poradit od odborníků. Dotazy posílejte na ona@idnes.cz s heslem Rodinná poradna. Vaše příběhy budou zpracovány redakcí a zodpovězeny, je možné je i anonymizovat.

Ilustrační snímek

Když jsme se ve třičtvrtěletí na schůzkách dozvěděli, že výsledek z matematiky směřuje k pětce, tak nám syn nasliboval, jak se bude učit a že to dožene. V pokojíku se zavíral, když jsme ho kontrolovali, měl před sebou matiku a ukazoval nám i vypočítané úkoly. Jenže s manželem to po něm moc dobře zkontrolovat neumíme, akorát výsledek.

Doučování odmítal

Skončilo to ale reparátem a ani ten se nepovedl, přestože Jindra strávil skoro celé léto zalezlý doma s příkazem se učit, odpojenou televizí a zaheslovaným internetem. Doučování vytrvale odmítal, že prý není žádný blb.

S manželem jsme doufali, že by syna propadnutí do stejného ročníku mohlo z té lenosti probrat. Jenže se sčichnul se spolužáky, co se furt někde poflakují po městě, pokuřují a viděla jsem je i popíjet pivo. Namísto chycení se za nos mu narostl hřebínek a je drzý, odsekává nám a jednou už dokonce přišel domu sám trochu napitý. Manžel s ním měl potom velmi vážný rozhovor, že tohle opravdu trpět nebudeme.

Já jsem z toho všeho nešťastná. Co když se nám začne toulat po nocích? Manžel tvrdí, že ho seřeže opaskem, ale nejsem si jistá, jestli by to fungovalo a nerada bych ho dohnala k nějak hlouposti.

Prosím poraďte, co s ním máme dělat. Děkuji

Jolana

Odpověď: Domluvte se s manželem i synem na pravidlech

Dobrý den Jolano,

věřím, že pro Vás situace, kterou doma zažíváte, není vůbec jednoduchá, že jste nešťastná z toho, že přes všechny vaše společné kroky (Vás a Vašeho manžela) je synovo chování z vašeho pohledu spíše horší. Ptáte se, jestli by fungovalo, kdyby Jindru manžel „seřezal opaskem“. V současné době se takové výchovné kroky spíše nedoporučují a to především ze dvou důvodů. Jednak je poměrně pravděpodobné, že by takový trest měl spíše opačný účinek, tedy že by buď Jindra hledal, jak se chovat tak jak chce za Vašimi zády, anebo by se vůči vám ještě více vymezil.

Mgr. Honza Kaňák z terapeutického centra Modré dveře

Za druhé, pokud by takovýto zásah zafungoval, odnesl by si z toho Jindra nejspíše to, že takové chování není vhodné, ale už by si nejspíše neodnesl to, z jakého důvodu je takové chování nevhodné, jak to může ovlivnit jeho život teď i do budoucna. Pokud bude možné, domluvte se s manželem, že takový trest nebude aplikovat. Místo toho je možné vyzkoušet následující nápady či doporučení, které pro přehlednost uvádím v odrážkách. Za slovním spojením „je možné“ se schovává i to, že je můžete ignorovat, považovat pro vás za nevhodná a prostě se jimi neřídit.

  • Pokud prožíváte zátěžové období, hledejte si pro sebe situace, ze kterých můžete čerpat energii a radost
  • Můžete si také říci, že chování Vašeho syna, jakkoliv může mít spoustu různých důvodů, může být podpořeno i tím, že může být ve vývojové fázi, kdy se potřebuje proti rodičům nějak vymezit, více se přiblížit partě - tedy, že to je vlastně obvyklé. To samozřejmě neznamená, že Jindrovi musíte tolerovat veškeré jeho chování.
  • Soustřeďte se i na situace, kdy to doma funguje, kdy je Vám s Jindrou fajn. Zajímejte se o Jindru, ptejte se, jak se má. Dáváte mu tím najevo, že se o něj stále zajímáte. Jakkoliv je možné, že se o sobě s Vámi někdy nebude chtít bavit.
  • Pokud to je možné, nechte ho se poučit z vlastních chyb a nekritizujte ho příliš. Samozřejmě se to daleko snáze takto píše, než v praxi realizuje - k tomu se vztahuje poslední bod níže.
  • Domluvte se s manželem na hranicích, které už nemá Jindra překračovat a na reakcích na jejich případné překročení (porušení pravidel). Buďte v tom jednotní, co nejvíce to bude možné. Pokud by to šlo, domlouvejte se na tom i s Jindrou dohromady. Při domlouvání či vymezování pravidel, akceptovatelného a neakceptovatelného chování buďte co nejkonkrétnější, nechávejte prostor pro názory Jindry.
  • Pokud budete zvažovat tresty, neměly by Jindru připravit o veškerý volný čas či veškeré finance. Samozřejmě jiná situace by asi byla, kdyby všechny peníze utrácel za alkohol.
  • Pokud by se situace nelepšila nebo byste si nedovedli představit, jak kroky realizovat nebo byste potřebovali jakoukoliv další pomoc, můžete využít služeb Rodičovské linky (wwww.rodicovskalinka.cz) pro základní orientaci v tom, jak se synem komunikovat. Stejně tak se můžete obrátit na odborníky, kteří poskytují rodinné poradenství či rodinnou terapii a kteří vám mohou pomoci najít cestu, jak vše zvládnout co nejlépe. Kontakty by Vám mohli pomoci vyhledat právě na Rodičovské lince.

Pokud by se situace nelepšila nebo byste s manželem došli k závěru, že výše uvedené nápady nejsou pro vás, zkuste využít posledního bodu a probrat vaši situaci s odborníkem. Přeju Vám, abyste toto období všichni zvládli co nejlépe a díky za to, že se takto zajímáte, jak nejlépe nyní na Jindru reagovat.

Honza Kaňák, psychoterapeut a krizový intervent centra Modré dveře

, pro iDNES.cz