Dobrý den,
vaše reakce je velmi zajímavá a obsahuje mnoho podnětných otázek, které si však musí zodpovědět každá žena dle své životní filozofie a postoje k manželství sama. Je samozřejmě těžko představitelné prožívat uspokojivý sex s mužem, k němuž žena cítí odpor. Zde se ovšem nabízí otázka, proč takový vztah vůbec vznikl. Ale i kdyby se problémy, s nimiž odpor souvisí, objevily až později, ptám se: proč žena nepožaduje, neiniciuje změnu, nápravu? Např. rozhovorem, návštěvou sexuologa? Žijeme přece v moderní společnosti, kde je žena rovnoprávnou parterkou, nikoli sexuální otrokyní! Je tedy jen na ní, na co přistoupí, co si nechá líbit! Má-li odpor k orálnímu sexu, nikdo ji k tomu nemůže nutit, stejně jako k tomu, aby si do sebe nechala pasivně, bez jakéhokoli příjemného prožitku, "strkat" mužský úd. Proč souhlasí s aktem, který se jí vůbec nelíbí? Který je z jejího úhlu pohledu zneužitím nebo snad až znásilněním? Dělá to taková žena jen proto, aby měla doma pokoj, aby předešla konfliktu? To se mi jeví jako velmi špatná filozofie....stejně jako sex "za zásluhy"...Sex by měl vycházet z fyzické touhy, kdy ten, u něhož je silnější, by měl umět "nažhavit"i toho druhého, aby z toho něco měli oba. Svolení k sexu poté, co muž nakoupil, umyl okna, vyzvedl děti ve školce atd. je chybné, snad až perverzní nastavení, jež dle mého názoru nemůže nikdy fungovat.
Řešení se vždycky nabízí více, např.: otevřený rozhovor, snaha o harmonizaci vztahu, o nalezení oboustranně vyhovující metody a frekvence, návštěva sexuologa, pořízení si milence, vibrátor .. atd.
Každá žena se musí rozhodovat sama, dle své situace, svého založení. Ačkoli sexuální touha může hořet různou intenzitou, což je valnou měrou dáno temperamentem, bez zdravého přístupu k vlastnímu tělu nefunguje nic....
