Dobrý den,
musím přiznat, že navzdory zkušenostem s lidmi stále ještě žasnu nad umanutostí milenek. Nad tím, jak skálopevně věří svým projekcím a lžím ženáčů. Hlavně ale žasnu nad naivitou, s níž tyto single ženy do takového vztahu jdou.
Píšete, že nechápete, proč ten muž s manželkou stále ještě chce být. Opáčím dotazem: a proč to za něj řešíte? Proč se nad tím vůbec zamýšlíte?? Vždyť je to přece JEHO manželství. Jak si dovolujete věřit tomu, že je s ní jen "ze soucitu"? Takové bludy se přece milenkám věší na nos vždycky, když si muž chce v posteli užít a nechce milenku ztratit...pravda, našel by si jinou, ale to je komplikace, ne každá by na něco takového kývla, i kdyby vypadal jako Delon v nejlepších letech...Teď zpátky k vám. Nebavilo vás čekat na jeho rozvod, tak jste přešla do ofenzívy a napsala manželce. Co jste si od toho slibovala? Že mu sbalí kufry, vyhodí ho a on bude šťasten, že je už jen váš? Jak jste se měla možnost přesvědčit, zachoval se zcela jinak, dal vám jasně a docela neomaleně najevo, jak se věci z jeho pohledu mají....a vy, místo abyste se zdravě naštvala, že máte jeho manželku ujistit o "nevinnosti" vašeho vztahu, si ještě lámete hlavu, jak si takového muže udržet? Nezlobte se, nechápu. Nicméně přeji brzké prozření a vše dobré.