Poradna seznamovací a vztahové koučky Mgr. Libuše Konopové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

Libuše Konopová, vztahová koučka

Jak se seznámit a jak si vztah udržet? Zeptejte se Mgr. Libuše Konopové, autorky a single-koučky ve vlastní firmě na rozvoj osobnosti. Uzavíráme se ve virtuálnu, a proto se hodí trénink v seznamování, posilování sebevědomí a poradenství ohledně výběru vhodného partnera.

Nejvíce se ptáte

reakce na poradnu|jakou budoucnost má takový vztah?|jak to myslel?|nemohu se seznámit|nevhodný partner|jak se mám ve vztahu chovat?|manžel má milenku|má náš vztah budoucnost?|chuť na "zakázaný" vztah|zamilovala jsem se do ženatého| jak se odmilovat?| rozešli jsme se a já trpím| mám mu dát najevo svůj zájem?| ženské sebevědomí| mám do toho jít?| jak pomoci blízké osobě| vztah se ženatým| manžel nebo milenec?| problémy s bývalými partnery| nesoulad v posteli| žárlím - co s tím?| mám se kvůli milenci rozvést?| sanace vztahu po něvěře| chci ho, ale má jinou| sanace vztahu po nevěře| zamilovala jsem se do nevěrníka| zamilovala jsem se do manipulátora| zamilovala jsem se do komplikovaného muže| podezřelé chování muže| komplikovaný vztah| manžel mě opustil| nedůvěra k mužům| lze vzbudit jeho lásku?| manželka má milence| následky románku| ani bez něj, ani s ním| bad boy nebo beránek?| jak se umět lépe prodat?| poradna mi pomohla| Jak z toho vycouvat?| neříká mi: miluju tě| nevím, co chci| mám kvůli milenci opustit partnera?| milenec chce vztah ukončit, já trpím| jak si v kolektivu zjednat respekt| partnerka mě podváděla| Jak se zbavit submisivity?| našemu manželství chybí jiskra| chci najít živitele| reakce na knihu Ukradená objetí| rychle ztrácím zájem| partner mi nevoní| dítě s mladším partnerem?| Má budoucnost vztah započatý sexem?| osudová láska| jak ji mám oslovit?| nesnáším seznamky| zamiluji se dřív a muži mě opouštějí| chci se zde seznámit| týral mě, přesto ho nechci ztratit| můj manžel chorobně žárlí| jsem nesmělý - jak se seznámit?| chci ji, ale vidí ve mně jen kamaráda| láska k ženě- co s tím?| nevím, kam patřím| sex mě nebaví| letí na mě jen slaboši| kam pozvat na první rande| žárlím na nahé herečky| na orgasmus potřebuji muže| mám se vrátit k první lásce?| jak projevit zájem o nahotu| chci dítě, ale nemám partnera| z muže se vyklubala žena!| ctitelé flirtují s mou dcerou| zájem o profesi| miluju muže z televize| marně toužím po dítěti| lze poznat homosexuála?| Má budoucnost vztah, započatý sexem?| muž za ženu nechce platit| je důležitá počáteční zamilovanost?| nechci sex, jsem věřící| zve mě k sobě domů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

má náš vztah budoucnost?
Přesto se ale zdá, že mu to nestačí a dokonce navrhoval, že by jezdil pouze na sex. To sem zavrhla s tím, že takový vztah udržovat nechci. I tak ale jezdí až okolo osmé a spíše později. Děti ho přitom mají velmi rádi ai on se k nim chová velmi pěkně. Prakticky denně vozí díky práci, kde má tuto možnost nějaké jídlo, to mi celkem výrazně pomáhá v rodinném rozpočtu, ale také mi to často předhazujem, co pro nás všechno dělá. Říkám že mu nemusím chystat večeři, ale když ji nemám, je rozladěný a nechce přijet.
Martina
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
zdá se, že váš přítel trpí nějakým komplexem a ještě k tom si libuje v tom, že jím může své partnerky tyranizovat. Vy však neřešte jeho, nýbrž sebe a svůj přístup k němu, neboť druhé měnit nemůžeme...
Z vašeho líčení mám dojem, že trpíte partnerovou nečitelností ( např.zavírání se s mobilem na záchod) a manipulací (poníží vás, seřve nebo shodí, vzápětí to ale kompenzuje malými pozornostmi, jimiž si vás znovu omotá kolem prstu, viz.přinesené jídlo...), bojíte se však udělat krok směrem ke svobodě a nezávislosti, v čemž vidím jedinou možnost. Čím déle budete tolerovat partnerovo chování vůči vám, které připomíná taktiku cukru a biče (zde v opačném pořadí), tím více ho budete ubezpečnovat v tom, že mu to projde a situace se může jen zhoršovat.
Moc nerozumím tomu, proč vůbec uvažujete o nastěhování do přítelova domu spolu se všemi třemi dětmi, jestliže by vás měl nejradši jen na sex, kritizuje vás takřka za vše a navíc má celý ten sáhodlouhý seznam špatných vlastností...Jak by to asi vypadalo, až byste se naprosto vzdala svého soukromí a byla mu v jeho domě vydána napospas...? Jestliže bydlíte ve vlastním bytě, v žádném případě se ho nevzdávejte.
Jakmile někomu, zejména tomu, kdo rád manipuluje, dáte najevo, že ho nutně potřebujete, upadáte do snadno zneužitelné, závislé role.
 Atraktivní je pouze ten, kdo je ve vztahu dobrovolně a mohl by v pohodě existovat i bez něj. Pouze takového partnera si ten druhý hýčká. I vy jste do doby, než jste tohoto muže poznala, nějak žila a uživila sebe i své 3 děti...proč by to nemělo jít i teď? Práci na plný úvazek vřele doporučuji, prospěje vám po všech stránkách! I po té, že poznáte nové lidi, nové muže....
Ale manželskou poradnu klidně navštivte, i to vám může jen prospět. 
Přeji šťastné rozhodnutí a do budoucna vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
A to navazuje na další rys jeho osobnosti:vyčítavost. Umí vyčítat, manipulovat a poměrně trefně schazovat mé schopnosti. Podle něj sem nesystematická, nemám doma dokonalý pořádek, děti jsou také nepořádné a nevychované. Ano uznávám, že je v domácnosti někdy nepořádek a děti nekdy zlobí, ale chodím byť na zkrácený úvazek do práce, prostřední dcera má ADHD se silnými úzkostmi a syn šel letos do první třídy. V létě jsem navíc odpromovala na vysoké a to bez jakékoliv pomoci a prakticky celé prázdniny jsem měla na krku všechny 4 děti. Přítel sám mi v domácnosti vůbec nepomáhá a já to po něm nikdy nechtěla. Svou dceru nevychovával a pokud ji měl u sebe, pal se o ni staral jeho matka. Dále jsem nepraktická, nedokážu posoudit důsledky, neuvědomuji si souvislosti. Neopomene možnost schodit mé vysokoškolské vzdělání. Případné práce na stálo se obává, protože tam budou mužští kolegové. Umí se velmi urazit a trucovat, pak je zlý a kousavý. Všechno omlouvá stesem a vyčerpáním. Já si ale nemohu
Martina
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
zdá se, že váš přítel trpí nějakým komplexem a ještě k tom si libuje v tom, že jím může své partnerky tyranizovat. Vy však neřešte jeho, nýbrž sebe a svůj přístup k němu, neboť druhé měnit nemůžeme...
Z vašeho líčení mám dojem, že trpíte partnerovou nečitelností ( např.zavírání se s mobilem na záchod) a manipulací (poníží vás, seřve nebo shodí, vzápětí to ale kompenzuje malými pozornostmi, jimiž si vás znovu omotá kolem prstu, viz.přinesené jídlo...), bojíte se však udělat krok směrem ke svobodě a nezávislosti, v čemž vidím jedinou možnost. Čím déle budete tolerovat partnerovo chování vůči vám, které připomíná taktiku cukru a biče (zde v opačném pořadí), tím více ho budete ubezpečnovat v tom, že mu to projde a situace se může jen zhoršovat.
Moc nerozumím tomu, proč vůbec uvažujete o nastěhování do přítelova domu spolu se všemi třemi dětmi, jestliže by vás měl nejradši jen na sex, kritizuje vás takřka za vše a navíc má celý ten sáhodlouhý seznam špatných vlastností...Jak by to asi vypadalo, až byste se naprosto vzdala svého soukromí a byla mu v jeho domě vydána napospas...? Jestliže bydlíte ve vlastním bytě, v žádném případě se ho nevzdávejte.
Jakmile někomu, zejména tomu, kdo rád manipuluje, dáte najevo, že ho nutně potřebujete, upadáte do snadno zneužitelné, závislé role.
 Atraktivní je pouze ten, kdo je ve vztahu dobrovolně a mohl by v pohodě existovat i bez něj. Pouze takového partnera si ten druhý hýčká. I vy jste do doby, než jste tohoto muže poznala, nějak žila a uživila sebe i své 3 děti...proč by to nemělo jít i teď? Práci na plný úvazek vřele doporučuji, prospěje vám po všech stránkách! I po té, že poznáte nové lidi, nové muže....
Ale manželskou poradnu klidně navštivte,i to vám může jen prospět. 
Přeji šťastné rozhodnutí a do budoucna vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
nemohu si postěžovat. Argumnentuje tím, že děti sem chtěla a měla jsem si uvědomit důsledky. O děti se starám, učím se s nimi, vymýšlím akce, mají dost kroužků a l tomu musím vyjít s poměrně malým rozpočtem. Přítel do nedávan přispívala alespoň na nájem 2000, ale nyní koupil domeček a ani se neobtěžoval mi říct, že bude platit hypotéku a mě už nebude dávat nic. Finančně mě to hodně vykolejí. Jinak mi občas vypomůže s penězi na dárek pro děti, občas jsem někam jeli, vše v řádu stokorun. Plat mám okolo 20 tisíc, já jsem na tom stejně, ale živím mnohem více lidí. Domeček je na společné bydlení, ale už při koupi mio řekl, ženeví jestůli to s nám zvládne a nechává si pro jistotu stále svou garsonku, kde bude, když mu polezeme na nervy. Samozřejmě jsme mluvili o rozchodu, několikrát, ale úplně se rozklepal a prosil,ať mu prominu jeho hloupé řeči a protivné nálady, že je takový, ale že mě miluje, jinou nechce, chce s námi být, že když je protivný, ať ho nechám vyvztekat, že se vždycky vrátí.
Martina
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
zdá se, že váš přítel trpí nějakým komplexem a ještě k tom si libuje v tom, že jím může své partnerky tyranizovat. Vy však neřešte jeho, nýbrž sebe a svůj přístup k němu, neboť druhé měnit nemůžeme...
Z vašeho líčení mám dojem, že trpíte partnerovou nečitelností ( např.zavírání se s mobilem na záchod) a manipulací (poníží vás, seřve nebo shodí, vzápětí to ale kompenzuje malými pozornostmi, jimiž si vás znovu omotá kolem prstu, viz.přinesené jídlo...), bojíte se však udělat krok směrem ke svobodě a nezávislosti, v čemž vidím jedinou možnost. Čím déle budete tolerovat partnerovo chování vůči vám, které připomíná taktiku cukru a biče (zde v opačném pořadí), tím více ho budete ubezpečnovat v tom, že mu to projde a situace se může jen zhoršovat.
Moc nerozumím tomu, proč vůbec uvažujete o nastěhování do přítelova domu spolu se všemi třemi dětmi, jestliže by vás měl nejradši jen na sex, kritizuje vás takřka za vše a navíc má celý ten sáhodlouhý seznam špatných vlastností...Jak by to asi vypadalo, až byste se naprosto vzdala svého soukromí a byla mu v jeho domě vydána napospas...? Jestliže bydlíte ve vlastním bytě, v žádném případě se ho nevzdávejte.
Jakmile někomu, zejména tomu, kdo rád manipuluje, dáte najevo, že ho nutně potřebujete, upadáte do snadno zneužitelné, závislé role.
 Atraktivní je pouze ten, kdo je ve vztahu dobrovolně a mohl by v pohodě existovat i bez něj. Pouze takového partnera si ten druhý hýčká. I vy jste do doby, než jste tohoto muže poznala, nějak žila a uživila sebe i své 3 děti...proč by to nemělo jít i teď? Práci na plný úvazek vřele doporučuji, prospěje vám po všech stránkách! I po té, že poznáte nové lidi, nové muže....
Ale manželskou poradnu klidně navštivte, i to vám může jen prospět. 
Přeji šťastné rozhodnutí a do budoucna vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
Já sama samozřejmě mám taky chyby, ale jsem poměrně tolerantní a smířlivá je společné domluvě a oboustarnnému ustoupení při řešení problémů. Ale mám někdy pocit, že on chce abych tolerovala jeho chování ve všech směrech a sama neobtěžovala svým nevhodným chováním a požadavky. On je unavený, já nemám nárok, on je smutný, já nemám důvod, on je vystresovaný, já si za to můžu sama. Navíc jsem ho několikrát přistihla při lži, když tvrdil, že byl někde jinde než byl nebo dělal něco jiného, pokud ho na tom upozorním, většinou začne útočit, že pro nás dělá všechno a já ho pořád kontroluju. S žádným bývalým jsem nikdy neměla takové problémy. Jeho otec je úplně stejný, to jsem se dozvěděla od jeho maminky před několika dny. Žárlivost, vyčítavost, zhroucení se při každé maličkosti, litování se atd, ale na druhou stranu staroslivost, pracovitost. Do domečku se máme stěhovat po novém roce a já mám docela strach, jak to tam bude vypadat. Máme zkusit manželskou poradnu nebo to mám raději ukončit?
Martina
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
zdá se, že váš přítel trpí nějakým komplexem a ještě k tom si libuje v tom, že jím může své partnerky tyranizovat. Vy však neřešte jeho, nýbrž sebe a svůj přístup k němu, neboť druhé měnit nemůžeme...
Z vašeho líčení mám dojem, že trpíte partnerovou nečitelností ( např.zavírání se s mobilem na záchod) a manipulací (poníží vás, seřve nebo shodí, vzápětí to ale kompenzuje malými pozornostmi, jimiž si vás znovu omotá kolem prstu, viz.přinesené jídlo...), bojíte se však udělat krok směrem ke svobodě a nezávislosti, v čemž vidím jedinou možnost. Čím déle budete tolerovat partnerovo chování vůči vám, které připomíná taktiku cukru a biče (zde v opačném pořadí), tím více ho budete ubezpečnovat v tom, že mu to projde a situace se může jen zhoršovat.
Moc nerozumím tomu, proč vůbec uvažujete o nastěhování do přítelova domu spolu se všemi třemi dětmi, jestliže by vás měl nejradši jen na sex, kritizuje vás takřka za vše a navíc má celý ten sáhodlouhý seznam špatných vlastností...Jak by to asi vypadalo, až byste se naprosto vzdala svého soukromí a byla mu v jeho domě vydána napospas...? Jestliže bydlíte ve vlastním bytě, v žádném případě se ho nevzdávejte.
Jakmile někomu, zejména tomu, kdo rád manipuluje, dáte najevo, že ho nutně potřebujete, upadáte do snadno zneužitelné, závislé role.
 Atraktivní je pouze ten, kdo je ve vztahu dobrovolně a mohl by v pohodě existovat i bez něj. Pouze takového partnera si ten druhý hýčká. I vy jste do doby, než jste tohoto muže poznala, nějak žila a uživila sebe i své 3 děti...proč by to nemělo jít i teď? Práci na plný úvazek vřele doporučuji, prospěje vám po všech stránkách! I po té, že poznáte nové lidi, nové muže....
Ale manželskou poradnu klidně navštivte, i to vám může jen prospět. 
Přeji šťastné rozhodnutí a do budoucna vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den paní magistro,
chtěla bych se Vás optat, jestli má můj vztah s přítelem vůbec ještě nějakou budoucnost. Chodíme spolu 2 roky a já si připadám někdy pro něj strašně zbytečná. Jezdí závodně na motorce a věčně mluví jen o tom. Když se pohádáme je schopný týden se ani neozvat. Třeba minulou neděli jsme se pohádali úplně kvůli zbytečnostem a jediné co ho zajímalo byly motorky ani se nezeptal jak se mi daří a jak jsem dopadla v nemocnici. Vůbec se neozval. Jsem z toho už zoufalá a nevím co mám dělat, Když si s ním chci o tom promluvit, že mi připadá, že nám to spolu neklape, jediné co řekne, že si to nemyslí, že je spokojený. Ale já to tak necítím. Často si připadám, jen jako jeho náhražka, když neví co zrovna dělat jen na zaplnění času. Dost mě to trápí už delší dobu.
Strašně moc Vám děkuji za odpověď.
Denisa
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
na vztahu musejí pracovat oba partneři, nikoli jen jeden....jestliže jste se už víc než dost snažila s přítelem mluvit, něco změnit, ale k ničemu to nevedlo, zkuste s ním nic neřešit a žít nezávisle na něm. Provozovat vlastní aktivity, scházet se s přáteli, taky na něj nemít čas, když on např. zrovna nemá co dělat a zachtělo by se mu vaší přítomnosti....a časem uvidíte. Možná poznáte někoho jiného a věc bude vyřešena...
má náš vztah budoucnost?
část 2 Má navíc spoustu akcí, začal hrát golf a máme na sebe míň času. Sice mě vždy zve, ať jdu s ním, ale ne vždy je to pro mě. Když někdy vidím ty „modelky“ co sem kolem něj třeba na charitativním večírku nebo prostě nějaké akci točí, tak žárlím…Prostě a jednoduše mám pocit, že jej nějak ztrácím, že on se posunul (možná mi tím imponuje ještě víc, i tak nějak zmužněl), ale já sem pořád na místě. Taky sem byla vždy docela ambiciózní a věděla sem, co od života chci, ale najednou nevím. Přítel mě sice podporuje, ať budu dělat, co chci, ale já sem pořád nějaká podrážděná a zbytečně pak vyletím kvůli blbosti…nejhorší pak asi je, že začínám čím dál víc toužit po dítěti, možná vlivem kamarádek. Přítel ale něco takového v nejbližších letech „neplánuje“. I v tomto jsme se dřív shodovali, ještě nedávno bych na dítě ani nepomyslela (i když jsme vždy děti chtěli, ale až později), ale najednou je to jinak. Co byste dělala Vy? Díky
Lenka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
ve vašem líčení situace a vlastních pocitů vidím pár rozporů. Na jedné straně píšete, že vám už na VŠ přítel imponoval svou ambiciozností, teď ji ale hodnotíte spíš negativně. Tenhle rozpor je ovšem celkem typický - to, co bylo na začátku vnímáno jako atraktivní a mělo to zásadní vliv na vznik vztahu, se časem mění v opak. Ženy bývají často oslněny bavičem a playboyem, jakmile ho ale "mají", rády by ho změnily na krotkého a věrného. Jenže nelze udělat tygra vegetariánem a každý by měl předem chladnou hlavou zvážit, jestli s těmito vlastnostmi protějšku může žít.
Píšete, že žárlíte na "modelky", které se houfují kolem vašeho přítele. Proč nejezdíte s ním, když vám to nabízí? Aspoň na kratší cesty? Měli byste víc společných zážitků a vy byste se nemusela bát, že ho ztrácíte. Jenže tenhle pocit zřejmě nepramení jen z toho, že nevíte, co kde dělá, ale i z toho, že se začínáte vzdalovat v hodnotách a cílech. Není divu, že toužíte po dítěti, ve vašem věku je to úplně normální a přítel by si to měl uvědomit. Pokud rodinu nechce, nelze ho samozřejmě nutit a bylo by smysluplnější porozhlédnout se jinde. Najít si partnera o něco staršího, rodinný typ. Zamyslete se nad tím, co chcete, co je vaší prioritou... Ptáte se, co bych dělala já, to ovšem nelze, každý je jiný. Mne nikdy nepřitahovali ambiciózní karieristi, ale spíš nekonvenční bohémové. Každý se musí rozhodovat sám za sebe, na základě zvážení všech okolností a vyslechnutí hlasu intuice.
Přeji vám hodně štěstí.
má náš vztah budoucnost?
část1 Dobrý den,
mám takový, možná malicherný problém, ale vždy dáváte přímé odpovědi, tak proč se nezeptat :). S přítelem (oba 29) jsme už od třeťáku na VŠ. Ani u jednoho z nás to nebyl první vztah. Miluji ho a je to vlastně tak nějak vysněný chlap - gentleman, pozorný, inteligentní, zábavný, vždy mě podpoří, pohledný...takže by se mohlo zdát, že vše je ideální, ale není. Přítel je hodně ambiciózní, už na VŠ mě tím vlastně zaujal. Místo "klasické brigády" obchodoval na burze, zakládal start-upy, i když z nějak vyloženě bohaté rodiny nebyl. Vždy z úsměvem říkal, ať počítám s tím, že budeme bohatí. No a to se mu v poslední době podařilo, ale vlastně tím začaly problémy. Cca před rokem prodal jednu společnost za velké peníze, dál podniká a investuje a plní si siny. Nedávno se třeba vrátil z měsíční dovolené v Jižní Americe a Antarktidě, nic pro mě, takže i když mě přesvědčoval ať jedu, nejela sem a měsíc jsme se neviděli (navíc bych si nemohla vzít tak dlouhou dovolenou).
- otázka upravena poradcem
Lenka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
ve vašem líčení sitauce a vlastních pocitů vidím pár rozporů. Na jedné straně píšete, že vám už na VŠ přítel imponoval svou ambiciozností, teď ji ale hodnotíte spíš negativně. Tenhle rozpor je ovšem celkem typický - to, co bylo na začátku vnímáno jako atraktivní a mělo to zásadní vliv na vznik vztahu, se časem mění v opak. Ženy bývají čast ooslněny bavičem a playboyem, jakmile ho ale "mají", rády by ho změnily na krotkého a věrného. Jenže nelze udělat tygra vegetariánem a každý by měl předem chladnou hlavou zvážit, jestli s těmito vlastnostmi protějšku může žít.
Píšete, že žárlíte na modelky, které se houfují kolem vašeho přítele. Proč nejezdíte s ním, když vám to nabízí? Měli byste aspoň více společných zážitků a vy byste se nemusela mít pocit, že ho ztrácíte. Ten pocit ovšem zřejmě nepramení jen z toho, že nevíte, co kde dělá, ale i z toho, že se začínáte vzdalovat v hodnotách a cílech. Není divu, že toužíte po dítěti, ve vašem věku je to úplně normální a přítel by si to měl uvědomit. Pokud rodinu nechce, nelze ho samozřejmě nutit a bylo by smysluplnější porozhlédnout se jinde, najít si partnera o něco staršího, rodinný typ. Hlavně musíte vědět, co chcete, co je vaší prioritou... Ptáte se, co bych dělala já, ale každý je jiný. Mne osobně nikdy nepřitahovali ambiciózní karieristi, ale spíš nekonvenční bohémové. Každý se musí rozhodovat sám za sebe, na základě zvážení všech okolností a vyslechnutí hlasu intuice.
Přeji vám hodně štěstí.
  
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den paní magistro,
jsem (23) téměř rok po táhlém velmi bolestném a ponižujícím rozchodu 4letého vztahu. Před 2 měsíci jsem se seznámila se skvělým mužem (23). Scházíme se a mohu upřímně říct, že jsem nepoznala skvělejšího člověka. Je pozorný, hýčká si mě, je to gentleman, má zkrátka takovou povahu i zájmy, o kterých jsem u muže vždy snila. Navíc se nápadně (vzhledově i povahou) podobá mému otci, kterého si nesmírně vážím. Problém je, že se i po 2měs. necítím zamilovaná. Nevím, jestli to je proto, že už nejsem puberťačka, se kterou cloumají hormony nebo jsem natolik raněna silným rozchodem, že se zkrátka bojím citově otevřít nebo to není ten pravý. Moc, opravdu moc mě to mrzí, protože se ke mě chová krásně, cítím, že mě má moc rád a zasloužil by si víc. Rozhodla jsem se, že si budu užívat společné chvíle a uvidím, co časem. Zda ta pravá láska přijde nebo ne, ale zatím je to stejné. Co byste mi poradila? Na co bych se měla zaměřit nebo co udělat? Děkuji a přeji pěkný den
Lucie
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
je úplně normální, že se člověk po bolestivém rozchodu není schopen rychle znovu zamilovat. Dejte tomu čas, pak uvidíte. Důležité je, jaký má přítel charakter, jak se k vám i jiným chová, jak se vzájemně doplňujete a jestli máte stejné hodnoty. Věřte své intuici, ale zapojujte i rozum. Osobně nemám ráda výraz "ten pravý", je zavádějící. Po světě chodí mnoho potenciálních vhodných partnerů, je jen zapotřebí umět vnímat a mít i kapku štěstí.... Přeji vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den paní magistro,
moc se mi líbí vaše upřímnost a prosím vás o náhled na mou situaci. Jsem se svým přítelem rok a třičtvrtě z toho 1,5roku spolu bydlíme. Bydlíme v jeho bytě. Tvrdil mi, když jsme se poznali, že je 1rok sám (přede mnou měl 4 roky přítelkyni, se kterou bydlel v našem bytě). Nebyla to pravda, těsně před naším seznámením za ním jezdila. Podle jeho slov ji velmi miloval tak jako nikoho. To, že mi lhal v této věci se mi zdálo banální a snažila jsem se to neřešit. V bytě měl její fotky, jejich společné osobní věci. Požádala jsem ho aby je schoval, že mi to není příjemné. Toto učinil až po měsíci našeho společného bydlení a velké scéně. Nedokáže se o tomto bývalém vztahu normálně bavit. Když plánuji společnou budoucnost, nevyjadřuje se. Bude mu 28 let. Můj dotaz zní. Myslíte si, že i po tolika letech ukončení vztahu může člověk milovat někoho s kým už není i když žije s někým jiným? Nechci být ta druhá a proto zvažuji vztah ukončit.
Přeji Vám mnoho štěstí!!! Děkuji Vám
Karla
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
děkuji vám za pochvalu mé upřímnosti a ve stejném duchu odpovím i vám: můj pocit je ten, že váš přítel ještě nebyl na nový vztah zralý, protože neměl zpracovaný rozchod s bývalou partnerkou, která pro něj asi hodně znamenala (znamená?). Předčasně došlo dle mého názoru i k sestěhování do jednoho (ještě k tomu jeho) bytu....rozhodnutí je samozřejmě na vás, ale domnívám se, že nejlepším řešením by bylo odstěhovat se od něj a nějaký čas se nestýkat. Pak by se vidělo....  I vy se mějte, přeji vám hodně štěstí a partnera, který vám bude dávat jasně najevo, že jste v jeho životě jedničkou!
má náš vztah budoucnost?
Je mi 34 let a mému příteli je 38. Jsme spolu rok a půl. Ja bych chtěla miminko a svatbu a on ani po jednom netouží prý ma dost času a ještě se pořád poznáváme. Musím říct, že spolu žijeme rok v jeho dome. Nedávno jsme měli rozhovor na téma miminko. Řekl mi, že se mu nelíbí, že jsem si do svých 30 let užívala a teď ho nutím aby jsme měli děti, protože mi tikají hodiny. Řekl mi, že se bojí, že se změním, kdyby jsme měli díte, že budu hysterická , nebudu chtít sex, že nebudu pro něj přitažlivá. Přijde si asi nějak zneužitý a mám pocit, že mi nevěří. Tohle všechno mě zrańuje a nevím jak dál. Nemáme mnoho společného, ale cítím, že je to dobrý chap s pevnými zásady, je zodpovědný, není lakomý. Vím, že mi nemůžete pomoct se rozhodnout, jen bych chtěla znát váš názor na mou situaci. Bojím se, že když ho opustím zůstanu už sama a nikdy nebudu mít rodinu, ale ponižovat se od něj take nechci nechat. Děkuji za váš názor.
Klara
Libuše Konopová, vztahová koučka

O tom, jaký vztah si přejete, zda a kdy rodinu, jste se asi měli bavit dříve, rozhodně předtím, než jste se nastěhovala do jeho domu. Argumentace vašeho přítele je velmi zvláštní a místy až podpásová. Vadí-li mu vaše minulost, proč s vámi žije? Výroky, že po dítěti nebudete mít chuť na sex a stane se z vás hysterka (?), jsou velmi chabé argumenty. Zřejmě si rád užívá, ale má obavy ze závazků a nevěří sám sobě. Ať ho k tomu vedou negativní zážitky z dětství nebo jiná špatná zkušenost či nezralost, pro vás z toho plyne, že tento muž asi není vhodným kandidátem na manžela ani na otce. Do ničeho ho nenuťte a sama zvažte, jestli s ním zůstat nebo hledat dál. Osobně se domnívám, že společné bydlení za daných okolností není šťastným řešením, ale rozhodnout se musíte vy sama. Ponižovat se v žádném případě nenechte!  Přeji vše dobré a držím palce.

má náš vztah budoucnost?
Se svým přítelem jsem byla 2 a půl roku, ze začátku vše klapalo krásně byl milý a hodný a většinu svého volného času trávil se mnou. Po nějaké době se začal mnohem více věnovat kamarádům a mě si tak úplně nevšímal. Často jsem přemýšlela o rozchodu ale neměla jsem na to, to udělat, jenže po jedné ošklivé hádce to zachvíli ukončil on a pro mě to bylo strašné, ještě když jsem zjistila, že si začal se slečnou, která má stejné kamarády jako já a dokonce se přistěhovala do stejné vesnice byla jsem naprosto zlomená. Po třech měsících, kdy já už byla relativně v pořádku a otevřená novým příležitostem přišel s tím, že mě chce zpátky, že myslel že jinde je tráva zelenější a nebe modřejší ale že to tak není, slíbil že se změní a že už nechce nikoho jiného než mě. Uvěřila jsem mu zatím jsme spolu znovu jenom měsíc, ale vypadá že to myslí vážně a dokonce i mluví o svatbě(samozřejmě někdy v budoucnu) Miluji ho ale už mu nevěřím jako dřív a bojím se že mě zradí znovu. jak poznám že to myslí vazne?
Helena
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
nevím, kolik vám je let ani jaké máte oba zkušenosti z předchozích vztahů. Je-li váš přítel mladý, vy jste jeho první vážnější známost, není divu, že potřeboval udělat zkušenost s jinou ženou. Pokud to přineslo ten efekt, že ho zklamala a o to víc si váží vás, sehrálo to pozitivní roli. Vy jste ale znejistělá a ptáte se, jak poznáte, že to s vámi myslí vážně. Víc než na slova dejte na řeč těla. Jakým tónem s vámi mluví, jak se na vás dívá, usmívá, jestli se vás rád dotýká a jeho tělo má tendenci obracet se směrem k vám. Zapojte intuici a sledujte také jeho činy. Co pro vás dělá, obětuje, jestli stojí při vás, když o něco jde, potřebujete-li pomoc atd. Víc než na slova dejte na činy. A nechte to otevřené, i vy se klidně rozhlížejte! Po cca roce uvidíte. Přeji hodně štěstí. 
má náš vztah budoucnost?
Bydlím s přítelem skoro 3 roky,začli jsme spolu bydlet po krátké známosti,protože jsme dojížděli do stejného města za prací.Nebyla jsem do něho zamilovaná,ale cenila jsem si některých jeho vlastností. Má super rodinu,je hodný a bere mě takovou, jaká jsem.Teď ale zjišťuji,že máme jiné názory a nemáme si o čem povídat.Studuji vysokou školu,on je vyučený,já pomáhám lidem,on je dělník,já dbám o zdraví a on ne.Rok ho musím přemlouvat k zubařovi.Cítím se spíš jako jeho matka než žena.Je tak zvyklý i z domu,matka o všem rozhodovala,u nás doma zase otec.Někdy se chová jako dítě.Když situaci chci řešit,odpoví jen,že mě miluje a nechce o mě přijít.Pořád hraje hry na počítači,vůbec si ho nevážím.Odmítá vařit,ale zase mi pomůže v kuchyni.Ale je hodně nesamostatný.Jsem z toho už vyčerpaná.Má náš vztah smysl?Věřila jsem,že se změní,ale čekám už rok.Chtěla jsem si dát pauzu,ale to by se jeden z nás musel odstěhovat a dojíždět za prací.Je to složité.Chybí mi jiskra ve vztahu,spřízněná duše.
Sandra
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
spřízněnou duši můžete mít ve své kamarádce nebo v někom z okruhu známých, neviděla bych jako problém, že ji postrádáte u přítele. Na překážku nemusí být ani to, že přítel neumí vařit a nestuduje VŠ. Důležitější je, jak spolu vycházíte, jak mezi vámi funguje nejen chemie, ale i verbální komunikace, tolerance, jestli se máte jako lidi rádi a vážíte si jeden druhého. To z vaší strany není, což považuji za největši minus ve výčtu toho, co vám na příteli vadí. Je těžko představitelné žít s někým, jímž v podstatě pohrdáte, jehož považujete ho za nekompetentnícho, neschopného. Žít spolu jako partneři jen kvůli výhodnému bydlení asi není tím nejlepším řešením. Na společné bydlení ani nemusíte být partnery, ale jen kamarády..Zkuste to s ním probrat v přátelské atmosféře a pokud to k ničemu nepovede, porozhlédněte se jinde. Přeji vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
S partnerem žijeme necelý rok.Od začátku jsem si ho moc vážila pro mnoho jeho povahových rysů, proto jsem přistoupila k bláznivému kroku a nastěhovala se k němu téměř po dvou měsících seznamování.Ten nápad vzešel z jeho strany, protože jsme od sebe bydleli hodně daleko a on ještě k tomu měl velmi náročnou pracovní dobu, tak takhle to mělo být dobře pro naše bližší poznání.Ale už po čtvrt roce společného soužití jako by se mi vzdaloval: Jezdí velmi pozdě domů po jeho příjezdu máme jen cca 30 min. rychlé konverzace (když píši rychlé - tak nepřeháním), zbytek večera je sledování televize - dokáže ležet metr daleko ode mne nějaké pohlazení, úsměv nebo políbení - téměř nic.Nemá potřebu na mne kouknout, vyhledat moji osobu a to i během volných chvil třeba o víkendu. Kromě sexu, ten vyhledává a to dokáže své chování otočit o sto procent.Pokoušela jsem se s ním o tom mluvit, tvrdí, že je vše v pořádku, že je prostě takový.Miluji ho, vážím si ho,ale tohle?Není moc brzo na tak chladný vztah?
Marie
Libuše Konopová, vztahová koučka
Marie,
to, co popisujete, připomíná manželství po 10 letech. Možná jste se opravdu unáhlila s tím sestěhováním. Kdybyste se vídali méně, ale o to  intenzivněji a akčněji, bylo by to asi lepší...Nicméně netřeba zoufat, vztah je takový, jaký si ho oba partneři udělají. Před nějakým radikálním řešením nejdříve zkuste udělat něco jinak. Navrhnout výlet, zorganizovat nějakou akci, pozvěte domů návštěvu /samozřejmě o víkendu, kdy manžel nevstává do náročné práce/....atd. Pak uvidíte.
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den,
S přítelem jsme 5 měsíců. Ze začátku bylo všechno krásný, 3 měsíce jsme se nehadali, neměli jsme žádný problém. Jenže se to potom zvrtlo. Někdy se dost hádáme, jednou jsme se dokonce málem rozešli. Jde mi o to, že má asi 5 kamarádů, trávi s nimi skoro veškerý čas, když mají přijít, tak me hází hned na druhe misto a jsou pro nejdůležitější oni, i když mi třeba slíbil ze si zavoláme a tak. Další věc, ktera me trápí. Měsíc jsem musela chodit o berlich, a ani za mnou nepřijel. Pokaždé když jsem ho prosila řekl, že nemá benzin na to jezdit tam a zpátky. Ale když mu řekne kamarád, tak si pro něj přijede, jsou u nej (mého pritele) a pak kamarád odveze domu. Se mnou to tak ale nedela. Záleží mu vůbec na me? Další věc, ktera se mi nelibi, když jsem v jeho přítomnosti (třeba po 3 dnech), tak misto toho, aby se věnoval me, pise SMS kamarádům. Když nemá náladu, snažím se mu ji spravit ale marne, kamarádům se to samozrejme povede. Delam něco spatne? Vydrží takový vztah i do budoucna?
Tereza
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
nevím, kolik vám je a jak vypadá celková situace. Je sice bezva, má-li muž kamarády, ale dává-li jim vždycky přednost a žena je u něj až na druhém místě, bylo by záhodno zamyslet se nad tím, jak dál. Možná se na takzvaně vážný vztah ještě necítí a chce si jen tak užívat života. Zkuste si promluvit ,ale faktem je, že více poznáte z činů než ze slov. Může vám tisíckrát opakovat, jak mu na vás záleží, ale rozhodující je, jak se zachová, když potřebujete pomoc. Přeji vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den, možná můj dotaz bude znít jako malichernost.
Já (21) a můj přítel (24) jsme spolu zhruba 4 roky. Oba jsme spíše cholerici a výrazné osobnosti, takže občas probíhají klasické štěkačky, 2 × jsme se rozešli (nejdřív jeho nezájem, pak můj, na začátku vztahu). Ale vždy nakonec skončili spolu a byli rádi. Bydlíme spolu přes semestr na Vš druhym rokem.
Před asi měsícem a půl přítel nebyl spokojený a dokonce si nebyl i jistý, zda je vztah perspektivní (ja taky ne popravdě), dohodli jsme se na tom že na tom zapracujeme, zapracovali a zlepšilo se.
Jenže, s kamarády před pár týdny chodil na hokej a hrát stolní hry. Poznal se tam se slečnou, všehovšudy ji viděl tak čtyřikrát.
Začal si s ní psát na fb, čas od času. Mluvíme o tom otevřeně, prý si píšou o obyčejných věcech. Prý mají společné zájmy a je to prý kamarádka.
Já mu věřím že mi záměrně nelže,jen mi připadne nestandartní se s někým vidět párkrát a začít si pravidelně psát.
Co myslíte, přeháním?
X
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
nemyslím si, že přeháníte, spíš to na mne dělá dojem, že si váš přítel potřebuje ujasnit (např.komunikací s jinými ženami), co vlastně chce. Záleží na vás, jestli budete schopná a ochotná to tolerovat nebo se také porozhlédnete jinde. Faktem je, že jsto oba mladí, moc zkušeností jste zatím nenasbírali a nebylo by radno uvazovat se již teď ve vážném vztahu. Dopřejte si oba čas na poznávání a zrání. Přeji vám hodně štěstí!
má náš vztah budoucnost?
Paní Konopová, co si myslíte o muži, jaký bude partner? S dnes již ex manželkou prožil skoro 25 let. V posledních letech měli krizi, on střídavě odcházel a vracel se. Byli však v kontaktu, sem tam sex, on k ní chodil na obědy, ona mu je občas i vozila. Pak jsem přišla já. Bylo to bouřlivé, krásné, zamilovali jsme se. Dovolené v zahraničí. Ona ho chtěla zpět, on nechtěl. Ona podala žádost o rozvod, on souhlasil, ale nemají vyřízené SJM, on to blokuje, vím, že si stěžovala kamarádce, že on jí chce dát jen desetinu toho, na co má nárok. Jejich děti mě nesnáší, už byly i konflikty. On se rozhodl je nevyhledávat, pouze se synem si občas telefonuje. I my jsme měli už krizi, ale zase se stýkáme (známe se necelý rok). Já jsem rozvedená, se dvěma menšími dětmi, za přítelem jezdím jen, když je dám hlídat - on je nemusí. Já bych to však chtěla trochu posunout, mám na něho nějak zatlačit?
Dana
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
tlačením na pilu ho jen odradíte. Otázka je, kam vztah posunout? Chápu, že si přejete, aby byl i přítel rozvedený, s vyřešenou minulostí, jenže to si musí přát i on. Píšete, že jste již měli krizi a on vaše děti nemusí. Jeho děti vás taky ne...nejlepší by bylo dát tomu nějaký čas a počkat, jak se věci budou vyvíjet.
Třeba se vše nakonec vyřeší úplně jinak.
má náš vztah budoucnost?
(1.část) Dobrý den, paní Konopová. Prosím Vás o nějakou radu v následující situaci. Je mi 25 let. Když jsme se s přítelem (29) před rokem seznámili a randili, měl v hlavě jinou ženu, kamarádku, do níž byl platonicky zamilovaný, ona ho nechtěla, navíc od něj žije daleko. Tehdy mi o tom přítel řekl, v podstatě byl zmatený, protože nevěděl, kterou z nás vlastně chce. Dala jsem mu čas, netlačila na něj a do měsíce se rozhodl - pro mě. Jelikož mě hovory o jeho kamarádce zraňovaly, řekla jsem mu, že se o ní nechci bavit. Jenže teď po roce jsme se začali hodně hádat. Hádky vyvolával zásadně přítel, kterému vadí množství mých předchozích ‚vztahů‘, navíc jsem mu o nich v mnoha bodech lhala, na což postupně přišel a strašně mi za to vynadal. V jedné hádce jsem se ho však zeptala na jeho kamarádku, o které jsme rok nemluvili. Řekl mi, že s ní udržuje kontakt (píšou si maily), že se s ní sešel, neřekl mi o tom, prý proto‚ že jsem se o ní nechtěla bavit.
Kamila
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
máte nejspíš pravdu v tom, že se váš přítel nezamiloval do konkrétní ženy, ale do své představy o ní. Potřeboval by zažít něco, co by ji v jeho očích sesadilo z piedestalu na zem. Což je těžko proveditelné, jelikož s ní nežije. Sporadická setkání mohou touhu a iluze spíš posilovat. K vašemu vztahu - než se dohadovat a předhazovat si minulost nebo vzplanutí po jinou, bylo by asi rozumnější dát si nějaký čas na rozmyšlenou a během té doby se nijak nekontaktovat. Takhle to cítíte i vy sama. Třeba mezitím potkáte někoho jiného a rázem se vše vyřeší...mějte se hezky a přeji vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
(2.část) Zjistila jsem, že tehdy kvůli tomu zrušil akci, na kterou jsme byli dlouho domluvení, jako důvod udal, že musí něco vyřídit na úřadech. Přitom jí vezl 150 km domů, šel s ní na večeři a další den ji vezl zpět. No, co na to říct. Přítel tvrdí, že dělám z komára velblouda, že už k ní absolutně nic necítí. Já si to nemyslím. Hodně mi to vadí. Vadí mi, že se s ní sešel a že mi lhal, přitom mi moje lži sám vyčítá. Otázka zní, co teď? Soužití s ním je pro mě těžké, jelikož si myslím, že pořád cítí něco ke kamarádce, že já jsem prostě byla druhá volba, vrabec v hrsti. Přítel mi to vyvrací, nicméně kontakt s ní přerušit nechce, přestože mě to hodně zraňuje. Navíc ji má v telefonu uloženou ještě z dřívější doby pod nějakou zdrobnělinou, mě celým jménem (ptala jsem se ho na to). Mám se s ním rozejít, když není ochoten ten kontakt přerušit? Vypovídá to o něčem? Mám vůbec právo to po něm chtít?
Kamila
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
máte nejspíš pravdu v tom, že se váš přítel nezamiloval do konkrétní ženy, ale do své představy o ní. Potřeboval by zažít něco, co by ji v jeho očích sesadilo z piedestalu na zem. Což je těžko proveditelné, jelikož s ní nežije. Sporadická setkání mohou touhu a iluze spíš posilovat. K vašemu vztahu - než se dohadovat a předhazovat si minulost nebo vzplanutí po jinou, bylo by asi rozumnější dát si nějaký čas na rozmyšlenou a během té doby se nijak nekontaktovat. Takhle to cítíte i vy sama. Třeba mezitím potkáte někoho jiného a rázem se vše vyřeší...mějte se hezky a přeji vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
(2.část) Zjistila jsem, že tehdy kvůli tomu zrušil akci, na kterou jsme byli dlouho domluvení, jako důvod udal, že musí něco vyřídit na úřadech. Přitom jí vezl 150 km domů, šel s ní na večeři a další den ji vezl zpět. No, co na to říct. Přítel tvrdí, že dělám z komára velblouda, že už k ní absolutně nic necítí. Já si to nemyslím. Hodně mi to vadí. Vadí mi, že se s ní sešel a že mi lhal, přitom mi moje lži sám vyčítá. Otázka zní, co teď? Soužití s ním je pro mě těžké, jelikož si myslím, že pořád cítí něco ke kamarádce, že já jsem prostě byla druhá volba, vrabec v hrsti. Přítel mi to vyvrací, nicméně kontakt s ní přerušit nechce, přestože mě to hodně zraňuje. Navíc ji má v telefonu uloženou ještě z dřívější doby pod nějakou zdrobnělinou, mě celým jménem (ptala jsem se ho na to). Mám se s ním rozejít, když není ochoten ten kontakt přerušit? Vypovídá to o něčem? Mám vůbec právo to po něm chtít?
Kamila
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
máte nejspíš pravdu v tom, že se váš přítel nezamiloval do konkrétní ženy, ale do své představy o ní. Potřeboval by zažít něco, co by ji v jeho očích sesadilo z piedestalu na zem. Což je těžko proveditelné, jelikož s ní nežije. Sporadická setkání mohou touhu a iluze spíš posilovat. K vašemu vztahu - než se dohadovat a předhazovat si minulost nebo vzplanutí po jinou, bylo by asi rozumnější dát si nějaký čas na rozmyšlenou a během té doby se nijak nekontaktovat. Takhle to cítíte i vy sama. Třeba mezitím potkáte někoho jiného a rázem se vše vyřeší...mějte se hezky a přeji vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
(3.část) Mám mu dát nějaký čas, aby si to v hlavě srovnal? Přece jen chci, aby se mnou byl ze svobodného rozhodnutí…ne z povinnosti, nebo z nouze. Mám však strach, že je to začarovaný kruh, protože ta kamarádka ho nechce a on je tak třeba zahleděný do její iluze, představy, o tom jaká je, jaké by to s ní mohlo být..a jelikož si vztah s ní nikdy nevyzkouší, tak nikdy nepřijde na to, že i ona má jistě svoje chyby a že ani vztah s ní by nebyl jen růžový. Co radíte...konec? Co se týče plánů do budoucnosti, jsme na jedné lodi, povahově jsme si taky blízko. Děkuji.
Kamila
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
máte nejspíš pravdu v tom, že se váš přítel nezamiloval do konkrétní ženy, ale do své představy o ní. Potřeboval by zažít něco, co by ji v jeho očích sesadilo z piedestalu na zem. Což je těžko proveditelné, jelikož s ní nežije. Sporadická setkání mohou touhu a iluze spíš posilovat. K vašemu vztahu - než se dohadovat a předhazovat si minulost nebo vzplanutí po jinou, bylo by asi rozumnější dát si nějaký čas na rozmyšlenou a během té doby se nijak nekontaktovat. Takhle to cítíte i vy sama. Třeba mezitím potkáte někoho jiného a rázem se vše vyřeší...mějte se hezky a přeji vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den paní Konopová,

vše začalo zhruba před 12 lety. Byli jsme zamilovaní, žili jsme ve velkém městě v bytě a měli se z mého pohledu dobře. Klapalo nám to po všech stránkách, takže vyvrcholením našeho vztahu byla už jen svatba.
Na svatbě jsme dostali darem obnos, který jsme následně použili na nákup pozemku na vesnici. S nákupem přišel manžel, který je z vesnice, kde se pozemek kupoval. Přišel i s tím, že bychom zde mohli postavit domek a zkusit zde žít.
Než se dům začal stavět, nějak se mi to rozleželo v hlavě, přeci jen sem měla ve městě zázemí, byla tam zvyklá, jistou práci a nechtělo se mi stěhovat. Trvalo dlouhé roky, než se začalo stavět. Stavěly jsme s úmluvou, že bychom toto místo měli jen jako takovou chatu, alespoň k tomu mě umluvil.
Až se dům postavil, měli jsme další roky za sebou a k tomu dítě... Budoucího školáka. Manžel opět začal naléhat, že ve městě děti žít nemohou a na vesnici mu bude lépe. Netrvalo dlouho a svolila jsem, s tím, že pokud si tam nezvyknu, za půl roku se stěhuji zpět...doslova takto jsme byli domluveni.
Narodilo se další dítě a já si nezvykla. Problém je v tom, že on se tady narodil, má zde rodiče, bratry spoustu příbuzných, kdekoho tady zná. Navíc jsme se totálně odcizili. Místo abychom spolu trávili čas, tráví jej po příbuzných, v hospodě, zkrátka se mi vyhýbá...Toto nikdy předtím, než jsme se odstěhovali, nedělal. Když začnu naléhat, abychom se přestěhovali že tady již nemůžu žít, nechce o tom ani slyšet.
Podotýkám že v této vesnici a široko kolem není nic než obchod, škola a cca 900 obyvatel... Nevím co dělat... - otázka upravena poradcem
Prosím o radu
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jakkoli jste každý z jiného prostředí a máte možná i jiné zájmy a hodnoty, není málo ani toho, co vás spojuje. Dohoda či kompromis jsou taky možné vždycky (je-li k tomu oboustranná vůle). Z vašeho líčení sitauce jsem nevyrozuměla, jestli vám zůstal byt ve městě. Kdyby tomu tak bylo, nabízela by se možnost, že byste se odstěhovala do města, třeba i s dětmi, které zde mají více možností mimoškolních aktivit, studijních příležitostí atd. Pro malé děti může být venkov výhodou, ale jakmile přijdou na střední školu, je to jinak. Víkendy byste mohli trávit společně, manžel by mohl jezdit za vámi a dětmi nebo vy tam. Tím by zmizelo odcizení. Je známo, že tento typ soužití mívá často lepší prognózu než každodenní stereotyp. Zvažte všechny možnosti, promluvte si v klidu s manželem a pokuste se najít nějaké oběma vyhovující řešení. Máte dvě děti, byla by škoda lámat nad vztahem hůl. Nebudete-li si vědět rady sami, bylo by dobré navštívit poradnu. Přeji vám vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
Paní Konopová, dobrý den.

S partnerem jsme už nějaký pátek, máme dvě děti. Partner mi začal dělat takové věci, že mne nejprve poníží (například mi odmítne dávat peníze na domácnost) a pak za dva dny pozve na dovolenou se společnými přáteli na hory. Pozvání mi pošle mailem. Když se neozvu (vzpamatovávala jsem se z první události, protože mi k tomu sdělil, že pokud se rozmyslím po něm ještě něco chtít, mohu se ozvat), jede se synem sám a pak mi pošle fotky s tím, že mi je laskavě posílá i přes to, že "pochopil, že do mého života již nepatří". A takhle to v poslední době praktikuje pořád - Nějaký úder/trest, poté odpustek. Bič a cukr. Na "cukr" už přestávám slyšet, avšak rodiče mi říkají, že dělám chybu, když mne někam zve (do kina, jet mu dělat společnici na nějakou akci). Pro mne je to však nepříjemná patová situace, to první bolí, takže nemám sílu na to druhé, respektive se přetvařovat anebo mu vyjadřovat vděčnost, že mohu s ním jet. Nebýval takový, tu jeho proměnu i navíc špatně snáším. Rozhovor pomůže jen na chvíli, pak to stejně nedodržuje a vrátí se to zpět. Poradíte, jak se zachovat? - otázka upravena poradcem
Adriana
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
z vašeho popisu sitauce jsem nepochopila, co způsobilo tuhle manželovu proměnu a odkdy trvá. Žijete-li spolu, je absurdní, aby vám poslíl pozvánky na akce mailem. Velmi zvláštní je i jeho výrok, že "už do vašeho života nepatří". Z čeho tak usuzuje? Co tomu předcházelo? Působí to všechno jako následek nějakého konfliktu. Zmiňujete jeho politiku cukru a biče - co má být tím cukrem? Jen pozvání na dovolenou, hory nebo jinam? Jestliže jste se s manželem pokoušela domluvit, ale došlo pak jen k chvilkovému zlepšení, chtělo by to navštívit společně poradnu. Jen odborník, jenž si vyposlechne vás i manžela, může posoudit, v čem je zakopaný pes a navrhnout, co s tím.
Přeji zdárné vyřešení problému a světlé zítřky.
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den, ráda bych se zeptala na Váš názor. Jsem ve 3 roky ve vztahu s přítelem, , že jsem do něho nebyla zamilovaná, bylo mi s ním fajn a časem se z toho vyklubal vztah. Čekala jsem, že zamilovanost třeba časem přijde, ale nepřišla. Teď mám občas pocit, že jsme spíš kamarádi a toužím po oné pověstné jiskře. Myslíte, že může takový vztah do budoucna fungovat?
Karolína, 31 let
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
záleží na mnoha dalších okolnostech. Jestliže s ním můžete vést pohodový intimní život, rozumíte si, máte k němu plnou důvěru, je vám s ním po všech stránkách dobře, proč ne? Jiskru ve vás může vyvolat i člověk pro soužití nebo rodinu naprosto nevhodný...Navíc velká očekávání často končí velkým zklamáním. ...ale jak jsem již zmínila, záleží na ostatních faktorech. Nemusíte nic akutně řešit, lámat přes koleno, nechte to prostě plynout - a uvidíte! Přeji vše dobré.

má náš vztah budoucnost?
Dobrý den paní magistro, moc Vám děkuji za Vaši prima poradnu a prosím Vás o Váš názor na moje trápení. Je mi 36 let, po rozvodu jsem si našla přítele, kterému je 38 let, je svobodný bezdětný, já mám 2 děti z předchozího vztahu. Přítel je na mě moc hodný a pozorný, je mi s ním moc hezky, plánujeme spolu budoucnost, dokonce i společné dítě, na které se moc těší. Má rád i moje děti a má s nimi hezký vztah. Bohužel jsem se nedopatřením dostala k souboru ve kterém má zkopírovaný obsah elektronické konverzace se svojí kolegyní. Píše si s ní jak je krásné s ní být v kontaktu, jak by to mohlo být ještě krásnější, jak chce znát její tělo, jak je hezké se s ní scházet kdesi v práci, píše jí o věcech ze své minulosti, které mně nikdy nechtěl říct. Nevím co mám dělat, vážit si toho, že náš vztah je pěkný, nebo od něho odejít. Prosím poraďte. Děkuji.
Eva
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
při čtení vašich řádek mne napadá, jestli "náhodné" odhalení konverzace s partnerovou kolegyní bylo skutečně prvním mráčkem na jinak čistém nebi vašeho vztahu....nebo jestli jste už předtím zaznamenala určité varovné signály? Ale ať je to jakkoli, doporučovala bych vám zachovat si nezávislost, být opatrná a nepodnikat žádné kroky, které by vedly ke svazování s tímto přítelem. Asi by bylo na místě otevřeně si s ním promluvit a citlivě vnímat hlavně jeho řeč těla. Muži neradi řeší koflikty a mají tendenci vyhýbat se nepříjemným rozhovorům, ale vnímavá žena, která partnera už nějaký ten pátek zná, umí číst mezi řádky a intuitivně vycítí, jestli partner říká pravdu nebo mlží. Máte dvě děti, což je velká výhoda - nepodléháte tlaku biologických hodin. Říká se - "čas ukáže", ale posuďte sama, kolik času jste schopna a ochotna tomuto muži dát. Než se trýznit žárlivostí a pátrat po dalších stopách partnerova vzplanutí pro kolegyni by asi bylo smysluplnější přimět ho nějak šikovně k tomu, aby kápnul božskou, abyste si podle toho mohla zařídit svůj další život. Jestli vás má rád a ocitl se v nějakém začarovaném kruhu, z něhož neví, jak ven, byla by možným řešením i společná návštěva párového terapeuta. Přeji vám hodně štěstí, buďte nad věcí! A děkuji za pochvalu poradny.
má náš vztah budoucnost?
Můj manžel měl tři čtvrtě roku zájem o jinou ženu. Dle něj s ní poměr neměl, ale zjistila jsem dárky - drahé parfémy. Po té, co jsem na danou skutečnost přišla, prý vše ukončil a neustále mě přesvědčuje, že se chce vrátit. Bohužel důvěra je ta tam. Cítím, ačkoliv se snaží, že vše je na "oko". Jak vzbudit jeho lásku? - otázka upravena poradcem
Gita
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
zde záleží na tom, z jakých pohnutek se chce vrátit. Pokuste se číst jeho řeč těla, nezaujatě vyhodnotit jeho vztah k vám. Co by pro vás riskoval? Dovede se pro vás obětovat?
Zkuste se vzdálit, aby měl pocit, že je něco jinak. Žít svůj život. Bude vás postrádat? Bojovat o vás? Buďte otevřená dialogu, ale s návrhem musí přijít on. Buďte si vědoma své ceny. Přeji vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den mám takový problém
Po dlouhé době jsem našel partnerku ale problém je ten že našemu vztahu nikdo nefandi ba naopak všichni hází klacky pod nohy hlavně rodina s její strany :-(
Došlo to tak že jsme na tajnacku
Ale bojím se toho co bude když se to provali
Poradíte mi prosím
Děkuji
Roman P.
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
těžko lze radit, není-li člověk do situace nijak zasvěcen. Zde se nabízí celá řada otázek: kdo jste vy, kdo je ona? Jaké argumenty mají ti, co vašemu vztahu házejí klacky pod nohy? Jak se s tím vyrovnává vaše partnerka? Podíváte-li se na váš vztah nezaujatě, bez růžových brýli zamilovanosti: má budoucnost? Pokuste se nad tím vším zamyslet a pokud budete oba přesvědčeni, že váš vztah životaschopný je, neschovávejte se a přiznejte ho i před rodinou....ono to schovávání stejně nemá dlouhého trvání, dříve či později vše vyjde najevo. Ale překonáváním překážek uzráváme. Přeji vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den mám půlroční vztah s ženou, se kterou jsem na pochybách, zda je vhodná partnerka pro dlouhodobý vztah. Lence je 29 a má pětiletého syna s mužem, o kterém říká, že šlo o krátkodobou známost, měla ho jako milence a na potrat jít nechtěla –dítě otce nezná (do té doby měla 2 partnery). Lenka mi řekla, že měla po narození syna 12 sexuálních partneru a z toho byli asi 4 partneři se kterými vztah nevyšel a zbytek byli milenci, což si ospravedlňuje tím, že nechtěla být sama. Její poslední vztah trval 2,5 roku, kdy se rozešli kvůli častým hádkám. Když jsme se nedávno bavili o nevěře, řekla mi, že nikdy nikoho nepodvedla, že když s někým měla vztah, tak toho partnera podvedla údajně jen nějakou líbačkou na diskotéce, kdy k tomu pak ještě dodala, že to brala, že nejde o nic vážného, že jí to tenkrát připadlo normální. Sama o sobě říká, že je labilní a horká hlava, což je pravda, dochází k psychiatrovi kvůli general. úzkostné poruše,kterou má téměř celý život.Díky za názor.
Mirek33
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
zde záleží na tom, jestli byste ji dokázal "ukočírovat", svým způsobem vést. Je-li labilní, potřebuje někoho, kdo jí poskytne stabilitu, bude nad věcí a třeba bude umět i zamhouřit oko nad jejím eventuálním občasným úletem. To by předpokládalo silné pouto, něco, co by vás drželo navzdory různým odlišnostem pohromadě....Každopádně si to rozmyslete dříve, než byste spolu založili rodinu.
Přeji vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
Vážená paní magistro,
ráda bych se Vás zeptala na názor ohledně muže, který se mi velice líbí a randíme spolu. Neznám ho příliš dlouhou dobu, společně jsme byli třikrát na rande a předtím jsem se s ním potkala dvakrát. Je velice inteligentní a jeho znalosti mě dostávají do kolen. Baví mě s ním diskutovat o všem možném a zároveň mě i přitahuje a já jeho také.
Na začátku našeho randění mě upozornil, že neměl nikdy dlouhodobý vztah a pouze si užíval. Je mu 21 let a řekl mi, že měl 14, 15 nebo 16 sexuálních partnerek během dvou let, což mě poměrně vyděsilo. Já však hledám dlouhodobý vztah a určitě bych nesvolila, aby došlo k sexu předtím než ho budu lépe znát a budu mu důvěřovat.
Ráda bych se Vás tedy zeptala na názor. Je možné s takovým člověkem budovat něco trvalého a počítat s tím, že bych ho naučila jaké je to mít vážný vztah nebo je na něj ještě brzy?
Děkuji předem za odpověď
Aneta
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
nikoho nemáte šanci "naučit", co to je vážný vztah. K tomu vedou jiné cesty... Ovšem mluvit v tomto věku o něčem takovém je velmi předčasné! Oba máte před sebou ještě hodně poznávání, sbírání a třídění zkušeností, než se rozhodnete někde zakotvit! Přítele popisujete jako poněkud promiskuitního, což s sebou nese zdravotní rizika. Chraňte se /např.kondomem/. Pokud by byl založením playboy, těžko by se nechal ukotvit v jendom vztahu....Takový muž zahoří pro vážný vztah jen tehdy, když se pořádně zamiluje, padne na pro sebe vysoce atraktivní, žádoucí a matoucí partnerku, kteou si nebude nikdy jist....jinak řečeno, padne-li kosa na kámen. Věrná, oddaně milující a submisivní žena nemá takřka žádnou šanci omotat si ho kolem prstu. Taková by pro svůj klid měla volit jiný typ muže. To se nemusí týkat vás, myslím to obecně. Přeji hodně štěstí.
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den, je mi 43 let a mám vztah s mužem rok a půl. Pul roku spolu zijeme. Oba mame náročnou práci, on ještě vic, vede velkou firmu. Jeho poslední vztah nedopadl dobře. Odešla od něj s dítětem. Kvůli jeho nevěře. Máme společně koníčky. Jenže já si uvědomila, ze jsem se asi moc zamilovala a stala se ze mne jistota. Přestala jsem se vídat s lidmi, které jsem potkávala dřív, vařila mu teple večeře a volny čas byl vždy s nim a jeho synem. S nim mu hodně pomáhám. Uvědomila jsem si, že jsem nenastavila ta správna pravidla hned na začátku. A teď se necítím spokojena. Je to pěkněj chlap a už jsem zjistila, že se scházi s jinou..prý s ni nic nemá a on je jen můj. Hodila jsem to za hlavu, nevyptavam se ho a snažím se mu věřit. Ale pochybuji. A říkám si proc to není obrácene, proc on nemá strach o mně. Moc neumím říkat ne, když on něco navrhne a já to cítím jinak. Nevím jak konkrétně ubrat v lasce k nemu a jak se vic prosadit. Děkuji za radu.El.
Ellena
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
správně píšete, že byla chyba v nastavení pravidel hned na začátku. Ale vztahy jsou pružné a změna je možná kdykoli. Váš přítel, na němž jste čím dál tím víc závislá, bude překvapen a začne se na vás  jinak dívat, nebudete-li mu stále nablízku, přestanete-li se mu přizpůsobovat a dávat najevo, jak moc vám na něm záleží! Není až tak podstatné, jestli s tou ženou něco má či ne, důležitější je jeho vztah k vám. Kdyby se to mezi vámi mělo ubírat směrem, který popisujete, dříve či později by takový typ muže asi ztratil zájem....zvolila jste totiž zřejmě tzv.alfa-samce, náročného, sebevědomého muže. Abyste si ho udržela a docílila dokonce toho, že se on bude bát o vás, musíte být i vy sebevědomou, nezávislou alfa-ženou. Čili neprodleně začít posilovat sebevědomí. Zabývám se tím ve svých kurzech viz. www.4ego.cz. Další variantou by bylo porozhlédnout se po méně atraktivním a více pečovatelském typu muže.... Přeji vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
Dobry vecer chtela bysem se na poradit mam pritele ktereho mam moc rada a miluji a moc se mame radi a milujeme a chtela bych vedet jaka budoucnost me snim ceka
lenka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
to je otázka na jasnovidce nebo kartářku, ale ani ti, pokud by byli seriózní, by vám nemohli říct to, co pravděpodobně čekáte - že vás s tím hochem čeká nejrůžovější budoucnost. Něco takového totiž nikdo nikdy neví, může v to pouze doufat.... a to je dobře. Kdybychom měli předem nalinkovanou jistotu, přestali bychom se snažit a byla by to nuda.
má náš vztah budoucnost?
2. Prosím o radu,co dělat,jak se k němu chovat,čekat,až si to vyřeší a bude se zase chovat jako dřív? Pořád na to musím myslet, co se děje, co ho trápí..a trápím se taky.Moc děkuji za odpověď.
Monika
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
přítel by měl chápat, že chcete vědět, oč jde, jinak ztrácíte důvěru a vztah může skončit. Dle vašeho popisu situace to na mne dělá dojem, že nemá zájem o pomoc ani o známost. Je samozřejmě na vás, jestli se ještě jednou pokusíte přimět ho k otevřenosti a nabídnete mu pomoc. Pokud to uděláte a on vás znovu odmítne, nemá smysl mu cokoli vnucovat, lámat věci přes koleno. Chcete-li předejít pozdějšímu zklamání, neprojikujte svá přání do hlavy toho muže a nenechte na sebe působit jeho negativismus. Zřejmě toho o něm zatím moc nevíte a on si ani nepřeje, abyste věděla. Čekání na změnu se mi jeví jako iluzorní. Ale můžete si /nebo spíše jemu/ dát nějakou lhůtu, nanejvýš několikatýdenní. Mezitím se odreagujte, choďte mezi lidi, sportujte, nezabývejte se tím. Přeji hodně štěstí.
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den paní magistro,je mi 45 let,mám už tři roky přítele 48 let,oba jsme rozvedení,bydlíme zatím každý zvlášť a navštěvujeme se.Dřív to bylo tak dvakrát týdně,nyní jsme se neviděli už tři týdny.Přítel má nějaký problém,o kterém se mnou nechce mluvit,prý mi to řekne až ho vyřeší.Řekl mi jen,že se to netýká ani zdraví,ani nás dvou,ani nikoho třetího..Velmi ho to ale trápí,prý v noci nemůže spát,je hrozně unavený,na nic nemá náladu,je podrážděný.Přijede z práce až večer a už nemá energii vůbec na nic,ani za mnou přijet.Když přijedu já za ním,snaží se být milý,ale je to nucený,vidím to na něm..když jsem k němu měla přijet minulý týden,tak musel zůstat dýl v práci,napsal mi to jen hodinu předem,včera jsme také byli domluvení,že k němu přijedu,já už byla nachystaná,když mi poslal sms,že opět nestíhá a přijede z práce pozdě,neviděli jsme se už tři týdny.Ráda bych mu nějak pomohla,ale nevím,co ho trápí..mrzí mě,že mi nechce říct,co to je,že ke mě nemá důvěru..ale nevyzvídám.
Monika
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
přítel by měl chápat, že chcete vědět, oč jde, jinak ztrácíte důvěru a vztah může skončit. Dle vašeho popisu situace to na mne dělá dojem, že nemá zájem o pomoc ani o známost. Je samozřejmě na vás, jestli se ještě jednou pokusíte přimět ho k otevřenosti a nabídnete mu pomoc. Pokud to uděláte a on vás znovu odmítne, nemá smysl mu cokoli vnucovat, lámat věci přes koleno. Chcete-li předejít pozdějšímu zklamání, neprojikujte svá přání do hlavy toho muže a nenechte na sebe působit jeho negativismus. Zřejmě toho o něm zatím moc nevíte a on si ani nepřeje, abyste věděla. Čekání na změnu se mi jeví jako iluzorní. Ale můžete si /nebo spíše jemu/ dát nějakou lhůtu, nanejvýš několikatýdenní. Mezitím se odreagujte, choďte mezi lidi, sportujte, nezabývejte se tím. Přeji hodně štěstí.
má náš vztah budoucnost?
mám jen jeden dotaz je hodně divné že chodím s člověkem který je o deset let starší jak já děkuji za upřímnost :)
Linda
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
proč by na tom mělo být něco divného? Je hodně žen, které přitahuje starší partner....ovšem ptáte-li se na to, nejste si tím možná příliš jista. Zamyslete se tedy nad tím, co vám ten vztah dává. Mínění druhých není podstatné, žijete svůj život. Je-li ten muž volný, bez závazků a rozumíte si, není co řešit!
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den, jsme ve 20 letém spokojeném manželství. před rokem se manžel začal scházet a psát s také vdanou o10 let mladší koleginí. Vše mně řikal a já jsem se snažila to tolerovat a pouštěla jsem ho na schůzky. Ale začaly jsme se kuli ní hádat ve všem je lepší hrozně ho ovlivnovala.smsky celé dny,začalo to přerustat v nesnesitelné hranice. Scházení každý týden telefony atd. Nejprve jsem se snažila po dobrém ať si to omezí,rozdělí,ale chvíli se snažil,ale potom zase. Až jsem udělala rázný konec a řekla jsem,že nechci aby z domu psal a telefonoval. Po nějaké době se mu to podařilo. Napolsedy byl za ní na kafi 13 prosince.Chce s ní jít na skleničku a pokecat. Nechcu ho pustit a nevím jestli to mám dovolit,bojím se aby znovu nebyla ta intenzita co před tím.Slíbí vše,ale dodržet.Nevěrný mně zatím nebyl,ale mazlení,dráždění a vzrušování ano. Ona je do něj zamilovaná on taky,ale snaží se držet. Sám říká,že s alkoholem to nemusí vydržet,ale chce. Nechce se jí vzdát.Nevím co mám dělat,hádáme se
Lenka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý večer,
ačkoli se jedná o dost vážné téma, musím přiznat, že mě pobavila vaše formulace o pouštění manžela na rande s kolegyní. Představila jsem si nějakého školáka, který žádá matku, jestli ho pustí ven....a možná právě tady je ten pověstný zakopaný pes (nemusí nutně být, ale napadlo mě to jako jedna z možností). Vztah je o dohodě a případném kompromisu, nikoli o kontrole a snaze vymanit se jí....takže si s manželem zkuste otevřeně, dospěle promluvit, jak se věci mají a jak hodlá sitauci řešit. Je od něj nedospělé referovat vám o své rozhárané touze po kolegyni a o tom, jaký boj sám se sebou svádí, aby nepodlehl. To si musí vyřešit on a po vás nemůže požadovat, abyste jeho věčnou nerozhodnost tolerovala. Nepovede-li to k ničemu, měli byste navštívit manželskou poradnu, než byste se event. rozhodla k nějakému radikálnímu kroku. Přeji vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den,
s přítelem spolu chodíme 6. rok. Dva roky spolu bydlíme na koleji a oba studujeme. Za rok a půl oba končíme školu. Ráda bych s ním začala plánovat co bude až dokončíme studium, třeba opravdové společné bydlení, svatbu... Problém je, že on nic plánovat nechce. Jediné co mi na to vždycky poví je, že nemá rád plánování. Když jsem mu řekla, že je to pro mě důležité, tak mi odpověděl, že to už nemám řešit, že on to teď řešit nechce a že ani neví, jestli se mnou nějakou společnou budoucnost chce. Přijde mi hrozný, když toto poví po pětiletém vztahu. Řekla bych, že spolu máme celkem pěkný vztah, jediným naším problémem je moje žárlivost, ale on taky není v mnoha věcech dokonalý, ale myslím si, že jsem dost tolerantní. Udělám pro něj všechno co mu na očích vidím, nezajímají mě jiní chlapi, dokonce ani s kamarádkama tolik nikam nechodím, protože jsem radši s ním. Nevím jak ho přimět to trochu řešit, aby si uvědomil co teda chce, jestli mě vůbec miluje... co mám dělat?
Michaela
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jednou z chyb, jichž se dopouštíte, je to, že pro něj děláte, co mu na očích vidíte. Lépe řečeno, co mu chcete na očích vidět, protože on to zřejmě vidí zcela jinak! Vázat se nechce, tak ho k žádnému zásadnímu kroku netlačte, nemá to smysl ani perspektivu. Jste oba mladí, ale muži zrají pomaleji, zejména co se týče zakládání rodiny. Ani vy jste toho zatím moc nepoznala, zcela zbytečně sama sebe okrádáte o zážitky, rozšiřující obzor. Přítel to rozhodně neocení, naopak. Nejvyšší čas s tím skoncovat. Přeji hodně štěstí.
má náš vztah budoucnost?
2:Já musím obstarat svoji domácnost,nakoupit,jet k němu,nachystat večeři,v pět hodin ráno vstát,on se jen probere a řekne mi ahoj a může spát ještě další dvě hodiny,já pak jedu hodinu a půl do práce.Snažila jsem se mu to vysvětlit,že ho moc ráda vidím,ale že je to pro mě hodně časově náročné,těžko to skloubím se svojí prací.Přítel by rád,abych si našla jinou práci někde poblíž,což není vůbec jednoduché,navíc živím ještě dvě děti.Práci mám dobrou,i když hodně náročnou, a podobnou bych někde blíž domovu nenašla.Přítel to má podobné,také práci měnit nechce,i když si pořád stěžuje,jak ho vyčerpává.Mám ho ráda,ale poslední dobou mám takový nepříjemný pocit,že do vztahu dávám mnohem víc než přítel.Já za ním jezdím,já platím benzín,večeře,mě to stojí spoustu času,já se okrádám volný čas a dostatek spánku a přítel toto všechno nemusí.Pokud bych čekala,až přijede on za mnou,tak se uvidíme tak dvakrát do měsíce.Přemýšlím,jestli má takový vztah vůbec smysl.Moc děkuji za Váš názor.
Martina
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
na velmi podobný, takřka stejný dotaz jsem zde reagovala již několikrát. Ptáte se mě, jestli má vztah, do něhož vy investujete daleko více než partner, smysl? Sama zřejmě cítíte, že za těchto okolností asi ne. Chcete-li mu dát ještě šanci, začněte se chovat jinak a uvidíte, jestli dojde k nějaké změně. Přítel si zvykl na to, že ho potřebujete, že o vás nemusí nijak usilovat, bojovat, že mu vše snášíte k nohám dnes již automaticky sama od sebe. Tudy samozřejmě cesta nevede. Proč se podvolovat přáním partnera, jsou-li tak egoistická? Není-li přístupný rozumné domluvě, kdy by jezdil za vámi také on, čímž byste si mohla více odpočinout, zredukujte své jízdy k němu tak, abyste měla čas na jiné aktivity! Buď pak vycítí, že se něco děje a začne se více angažovat, nebo ne,pak by bylo dobré začít se rozhlížet jinde. Nemáte co ztratit, jste svou paní, těžte z toho a neotročte lenivému parnterovi. Nijak to neocení, naopak. Přeji vše dobré!
má náš vztah budoucnost?
1:Dobrý den paní magistro,je mi 45 let,mám tři dospělé děti,jedno už žije samostatně,druhé dvě ještě studují a bydlí ještě se mnou.Jsem rozvedená,mám dva a půl roku přítele,je rozvedený už dlouho a žije asi 20 km ode mě,bydlíme každý zvlášť,jen se navštěvujeme.Oba máme hodně náročné povolání,přítel pracuje i o víkendu,takže o víkendech se vidívat moc nemůžeme,spíše se navštěvujeme přes týden.Jenže je to hodně náročné a já už jsem z toho dost unavená.Přijedu domů kolem šesté hodiny večer z práce,udělám doma to nejnutnější a jedu za přítelem,u něj nachystám večeři,sedíme u televize nebo si povídáme,ráno musím vstát už v pět hodin a jet do práce.Přítel za mnou přijede málokdy,protože jezdí domů ještě později než já,do společnosti se mu nikam nechce,protože je z práce hodně unavený.Já za ním takto jezdila i třikrát týdně,ale už jsem to musela omezit,jsem pak hodně unavená a nevyspaná a to si při své práci nemůžu dovolit.Přítel nedovede pochopit,že on jen přijede domů a už nic nemusí.
Martina
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
na velmi podobný, takřka stejný dotaz jsem zde reagovala již několikrát. Ptáte se mě, jestli má vztah, do něhož vy investujete daleko více než partner, smysl? Sama zřejmě cítíte, že za těchto okolností asi ne. Chcete-li mu dát ještě šanci, začněte se chovat jinak a uvidíte, jestli dojde k nějaké změně. Přítel si zvykl na to, že ho potřebujete, že o vás nemusí nijak usilovat, bojovat, že mu vše snášíte k nohám dnes již automaticky sama od sebe. Tudy samozřejmě cesta nevede. Proč se podvolovat přáním partnera, jsou-li tak egoistická? Není-li přístupný rozumné domluvě, kdy by jezdil za vámi také on, čímž byste si mohla více odpočinout, zredukujte své jízdy k němu tak, abyste měla čas na jiné aktivity! Buď pak vycítí, že se něco děje a začne se více angažovat, nebo ne,pak by bylo dobré začít se rozhlížet jinde. Nemáte co ztratit, jste svou paní, těžte z toho a neotročte lenivému parnterovi. Nijak to neocení, naopak. Přeji vše dobré!
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den,
manželství trvající přes 24 let. Manžel s hysterickými rysy, které jsem si zvykla zvládat, se jako jeden z dalších trestů rozhodl odstěhovat. Přesto jsme zůstali v kontaktu (i intimním) a šlo vlastně o jakési oddělené ložnice. On si pak našel milenku o 18 let mladší, bohužel z rodiny lichváře. Začala jsem mít strach o majetek, který je řádově v osmimístných číslech a je z velké části psán na manžela. Ačkoliv ho stále miluji, z těchto důvodů jsem se rozvedla. Asi jsem udělala dobře, protože snahou jeho právníků je maximum "uklidit". Manžel s milenkou nebydlí, ale občas se stýkají a on ji vozí "ukazovat" a chlubit se s ní. Se mnou manžel zcela přerušil kontakt (asi je uražený, co jsem si to dovolila. I psycholožka mi totiž řekla, že jsem v tom vztahu mu nedala žádné hranice.) Přese toto všechno bych velmi stála o pokračující vztah s ním (děti mají tátu jenom jednoho), ale nevím, jestli momentální situace není spíše patová. Co si o tom myslíte? Má význam ještě bojovat? ˇCekat? děkuji - otázka upravena poradcem
Andrea
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
s bývalým manželem vás pojí dlouhá historie, ovšem zřejmě také celá řada problémů, které vedly k současné situaci. Můžete si s ním promluvit, jak si představuje budoucnost a zda vidí nějaké šance pro nový, lepší vztah, víc ovšem pravděpodobně dělat nelze. Na vztahu musejí mít zájem oba partneři, angažuje-li se jen jeden z nich, zatímco ten druhý už je jinde, k ničemu to nevede....Přeji vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
Jsem vdova a před 9 měsící jsem se seznámila s mužem, s kterým jsem se později i intimně sblížila a dá se říci, že i zamilovala. Přes léto jsem jezdili na výlety, spali po penzionech. Nyní mě 3 x navštívil v mém domě. Začíná mi vadit, že náš vztah je stále "tajný", že mě třeba nevezme do kina nebo tancovat. Když na to zavedu řeč, vždy odpoví, že to přijde. Domů mě také ještě nepozval, přesto, že je také vdovec. Má mnoho koníčků. které ho dost zaměstnávají, takže na mě si udělá čas až po nich. Do svých aktivit mě však nezapojuje. Protože nám je již 60+, trápí mě, že se mnou je málo a ptám se jestli takový vztah vůbec má budoucnost, nerada bych o něj přišla , když jsme spolu, velmi si rozumíme. - otázka upravena poradcem
Věra
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
měla byste trvat na svém logickém požadavku a nepřizpůsobovat se partnerově egoismu. Jestliže jste ho pozvala k sobě domů, měl by vás nyní pozvat i on. Jedině takový přístup je seriózní a dokazuje vážný zájem. Bude-li i nadále odmítat, nesvědčí to o skutečném zájmu a upřímné lásce. V tom případě by bylo dobré se vůči tomu muži vymezit, ukázat mu, že tudy cesta nevede. Nemáte co ztratit, jen získat. I v tomto věku, jako v kterémkoli jiném, je třeba vystupovat sebevědomě, hrdě, nenechat sebou zametat a vnucovat si něco zcela jiného, než co si člověk přeje. Smysluplný je jen vztah založený na respektu a stejné míře angažovanosti. Přeji vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den.Již 4 měsíce mám přítele. Bydlíme od sebe 90 km, vídáme se 1x za týden nebo 14 dní. Partner má slabost pro ženy.Neustále si s nimi píše na Fb, flirtuje,má jich tam přes 200.Prý to jsou jen kamarádky. A pak má asi 3 roky jednu kamarádku, se kterou se pravidelně vídá.Je rozvedená. Bydlí 100km daleko,ale jezdí k rodičům,bydlí kousek od něho.Volá si s ní,píše SMS. Jezdí s ni na výlety na kolech i několikadenní,každý prý bydlí v jiném pokoji. Seznámil ji před rokem s rodiči i se sestrou,u které byli 3 dny na návštěvě. Mají společné fotky na Fb. Svěřuje se jí. O mě ji řekl, jednou jsem se s ní viděla. Byl odměřená a bavila se hlavně s přítelem. Pořád se kvůli ní hádáme.Prý nemám důvod žárlit. Byla a je to kamarádka. Nezdá se mi to normální. Nevěřím mu. Nechci ho ztratit, ale taky se nehodlám kvůli ní hádat. Bavit se o tom nechce, prý jsem žárlivá. On na tom nevidí nic špatného.Nic na tom měnit nechce. Taky jsem zjistila, že mě kvůli ní lže. Má vůbec takový vztah budoucnost?Díky.
Mirka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jestli takový vztah má smysl, na to si musíte odpovědět sama. Pokud chcete mít partnera jen pro sebe, měla byste si vybrat takový typ osobnosti, na který po všech stránkách "stačíte". Muž, jehož zde popisujete, zřejmě potřebuje čerpat z jiných zdrojů, třeba jen obdiv, zábavné popovídání, společné sportovní vyžití atd. Nemá ovšem smysl s tím bojovat, to by se podobalo těm pověstným větrným mlýnům. Chce-li se s stýkat např. s touto kamarádkou, bude to dělat i nadále, je pro něj z nějakého důvodu důležitá. Zamyslete se spíš nad tím, proč lpíte na člověku, jenž se k vám, jak se zdá, svým stylem života, založením a pojetím vztahů vlastně vůbec nehodí ? Přeji vše dobré a více štěstí jinde.
má náš vztah budoucnost?
Dobry den,
s pritelem jsme rok a ctyri mesice. Kdyz jsme se seznamili byla jsem z nej opravdu okouzlena, je o deset let starsi (je mu 35). Ma obrovske charisma, podobne zamestnani, mame stejne konciky, zkratka mi pripadalo ze jsem nasla idealni protejsek. Pred ctyrmi a pul mesici jsme spolu zacali bydlet, ale asi pred dvema mesici bohuzel zacaly osklive hadky. Vetsinou me dozene az k placi. Od zari totiz povysil v praci a je ted vedouci, dost ho to psychicky vysava a prichazi domu casto unaveny a je neprijemny, na vse reaguje podrazdene a hadka je pak lehce na svete...je to opravdu min. kazdy tyden. Dokonce uz mam i myslenky jestli je to opravdu ten pravy pro mne. I kdyz si myslim ze ho porad miluji, tak zacinam pohybovat. Z mileho, chytreho a zabavneho kluka se ted stal stary protiva :-( casto se take stava ze uzna chybu a omluva se mi...ale nejak uz me to prestava bavit...co myslite, je to jen nejaka krize ktera prisla s bydlenim a jeho pracovni pozici a casem se to urovna? dekuji - otázka upravena poradcem
Marie
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
je-li vám 25 a kromě společného bydlení vás k tomuto muži nic neváže, doporučovala bych střežit si nezávislost. Je-li podrážděný, hádavý už teď ,kdy ještě nemáte dítě, jak by to vypadalo potom? Zkuste si promluvit o tom, jak situaci řešit, jak to vidí on, co by mu psychicky pomohlo, např, změna zaměstnání, návštěva psychologa... můžete si dát nějaký časový horizont, pak uvidíte. Nečekejte na tzv."pravého" partnera, nějakého prince na bílím koni. Jsou jen vhodnější, méně vhodní a naprosto nevhodní partneři....třeba na vás někde čeká někdo, kdo by se k vám hodil lépe, byl psychicky stabilnější a zvládal problémy každodenního života bez stresu. Mějte oči otevřené, všechno je před vámi a byla by chyba zničit si život evidentně špatnou volbou. Přeji hodně štěstí.  
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den paní Konopová,

velmi by mě zajímal Váš názor. Ve stručnosti: Nedávno jsem se seznámil se s jednou slečnou, vše vypadá na dobré cestě (sympatie jsou oboustranné). Jenže slečna na jaře odjíždí do zahraničí, chce na 2 roky.

Nevím, jak se k situaci postavit - chtěl bych takříkajíc "pokračovat", ale nevidím žádnou budoucnost a to mě drží zpátky. Rozmlouvat jí nemá podle mě smysl.

Co byste dělala vy?

Díky za odpověď. - otázka upravena poradcem
Marek
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
zřejmě se chcete zeptat, jestli je takový vztah perspektivní? Proč ne? Můžete přece být v kontaktu, můžete za ní jezdit, i ona občas přijede domů.....jste muž, čili žádné biologické hodiny vám netikají, tak kde je problém...? Přeji hodně štěstí.
má náš vztah budoucnost?
Dobry den,
muj pribeh asi bude jako pres kopirak s ostatnimi. Navazala jsem vztah s muzem, ktery je sice rozvedeny (kvuli nevere), ale po rozvodu se k zene vratil a zije s ni v plnohodnotnem vztahu. Maji dve deti. Po nejaky dobe po rozvodu potkal mne a zamilovali jsme se do sebe. Ze zacatku jsme to brali jako pratele s benefity, ale neco se zmenilo a uz se to neda unest (min z me strany). Zazila jsem hodne potupnych situaci, kdy se musime skryvat a lhat, ze spolu nic nemame a je to horsi i o to, ze ja jeho zenu znam a potkavam se s ni. Nevim, jak z toho ven. Miluji ho a je tezke se s nim rozejit, ale mam srdicko uplne na maderu.. Navic jsem ve veku, kdy bych mela premyslet o rodine a o detech a v tomto mi uz trosku ujizdi vlak. On se se mnou rozejit nechce a zda se, ze mu to vyhovuje, ze ma zenu doma a mne pro zabavu.. Navic se musime skoro denne potkavat, takze to nejde jen tak utnout.. Nikdy me nic nesliboval jako ostatni zenati muzi a ja tajne doufam, ze jednou bude se mnou.. :( - otázka upravena poradcem
Petra
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
i vám bych doporučovala přečíst si moji knihu Ukradená objetí....čím dříve se oprostíte od "naděje", že jednou budete spolu, tím lépe. Ano, máte pravdu, váš příběh je přímo klasický...klasické na něm je i to, že vy ztrácíte, vám běží čas, zatímco jemu o nic nejde, on má svůj život již vyřešený!  Nemůžete čekat, že se dotyčný nabaží a sám od sebe váš románek utne....leda že byste začala být nepříjemná  - tím ,že byste mu kladla dotazy na tělo a tlačila na pilu. Nechcete-li plýtvat časem a stresovat se marným čekáním, je třeba procitnout, podívat se na věc nikoli hormonálním koktejlem, ale ryze racionálně. Ukončit tento vztah můžete kdykoli, vůbec přece nevadí, že se denně potkáváte. Radila bych začít se seznamovat jinde, vytvářet kontakty, zaměstnat si hlavu, změnit způsob života.
A přestat snít o tomto muži, jenž vám nikdy nebude patřit. To ani nechce, proto vám nikdy nic nesliboval.... Přeji hodně zdaru.
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den, je možné, že se chlap dokáže změnit? před měsícem jsem se rozešla s přítelem, důvody byly spíše jeho chování, byl na mě hodný a spolu nám bylo fajn, ale nesnažil se vztah někam posunout, myslím, že budoucnost se mnou neviděl... teď je jak vyměněný, najednou si je vědom, jak se choval, že jsem ta, se kterou chce do budoucna určitě být, chce se mnou bydlet atd... je možné že se změnil, nebo je to jen reakce na rozchod, případně, případně jak dlouho vytrvat, myslíte, že ho to přestane po čase bavit? děkuji za odpověď
simča
Libuše Konopová, vztahová koučka

Dobrý den, vidím rozpor v tom, že na vás přítel by na jedné straně hodný, ale budoucnost s vámi neviděl. Zdá se tedy, že jste pro něj byla spíš dobrou kámoškou, ale nebyl moc zamilován. Co se vašeho dotazu týče- všichni se vlivem nových zkušeností měníme, ovšem nijak zásadně. Spoléhat se na to, že někdo prodělá změnu žádoucím směrem, nelze... Na vašem místě bych byla nanejvýš obezřetná. Může jít o člověka, který se nechce vázat, převzít zodpovědnost, protože je nevyzrálý. Nebo je to typ, který potřebuje neustálou hru na schovávanou, protože jakmile má partnerku jistou, ztrácí zájem...To by opravdu nebylo nic pro život. Přeji zdravý úsudek a vše dobré.


má náš vztah budoucnost?
Zkrátka se bojím, aby to vše fungovalo - už mám prostě strach. Ale nechci propásnout příležitost a pak si to vyčítat, přeju si mít přesně takovýho člověka po svým boku. Za ty dva roky jsme si toho hodně napovídali přes Skype, psaní.... je to něco, co neznám... Myslíte si, že bych to měla zkusit, zkusit spolu být, kdyžtak se sestěhovat? Podotýkám, že v tomto městě zatím nemám lukrativní práci, oba dva jsme mladí (on 29, já 24). Potíž je tedy vzdálenost. Oba dva na vztah nespěcháme, víme, jak to je (dálka, že nejsem vyrovnaná se vztahem s nerozhodným mužem). Ten mě mimochodem nyní chce, snaží se, ale já už se bojím a necítím se... Nebo bych to měla zkusit? J elepší mít ve vztahu přitažlivost nebo být spíš parťááci? Pořád doufám, že jde obojí, ale u kamaráda to nevím, třeba si v "posteli" nesedneme... Děkuju za odpověď a omlouvám se za rozvleklost mýho psaní, ale jsem zároveň vděčná, že jsem se mohla vypsat někomu, komu věřím (jehož rady jsou podle mě skvělý : ) Děkuju, Aneta - otázka upravena poradcem
Aneta, část třetí
Libuše Konopová, vztahová koučka

Dobrý den,

podle toho, jak oba muže líčíte, jednoznačně „vede“ kamarád, jenž vás podržel, když jste byla na dně. Tím věčným váhavcem se vůbec nezabývejte /je to samozřejmě na vás, píšu jen svůj názor/, bylo by obrovské riziko plánovat společný život a zakládat rodinu s někým takovým!!! kamarád se jeví solidně a rozhodně by byl pro život větší oporou. Měla byste to s ním asi zkusit, neboť bez zkoušky nic nezjistíte, ovšem s prací bych na vašem místě neriskovala. Ekonomické zázemí je vždy na prvním místě, kdybyste neměla práci, poznamenalo by to i rozvíjející se vztah. Ale, jak se říká, když se chce, všechno jde! Myslím, že to nějak vyřešíte, abyste se poznávali čím dál tím více...Držím vám palce a děkuji za pochvalu.


má náš vztah budoucnost?
.. S tímto kamarádem jsem od začátku cítila, že si rozumíme. Baví nás podobná témata, dokáže mě uklidnit jako málokdo.. Líbí se mi, obrovsky si ho vážím, mám k němu úctu. Cítím, že je to něco naprosto jinýho než s kýmkoliv jiným a přitom nejsem klasicky "zblázněně zamilovaná". Je to prostě jiný pocit, neumím ho popsat. Bavíme se prakticky o všem, i když je to těžký.. O nerozhodném muži ví, držel mě, když jsem byla na dně.. Chtěli bychom být spolu, řekli jsme si to. Překážka je ve vzdálenosti, bydlí velmi daleko. Taky mám obavy, že ho znám jen přes "zatracovaný" internet. Hodně lidí mi říká, že ho vlastně neznám. Viděli jsme se zatím čtyřikrát. Nyní by rád žil ve městě na půli cesty mezi jeho a mým domovem. Hrozně ráda bych "do toho šla", zároveň se bojím, že to nevyjde. Necítím to tak, že by to tak dopadlo, ale mám už po tom všem strach. Taky nevím, jestli bychom si rozuměli i po sexuální stránce, až je pro mě neskutečně krásný a já prý také. Pokračování dál - viz část 3 - otázka upravena poradcem
Aneta, druhá část
Libuše Konopová, vztahová koučka

Dobrý den,

podle toho, jak oba muže líčíte, jednoznačně „vede“ kamarád, jenž vás podržel, když jste byla na dně. Tím věčným váhavcem se vůbec nezabývejte /je to samozřejmě na vás, píšu jen svůj názor/, bylo by obrovské riziko plánovat společný život a zakládat rodinu s někým takovým!!! kamarád se jeví solidně a rozhodně by byl pro život větší oporou. Měla byste to s ním asi zkusit, neboť bez zkoušky nic nezjistíte, ovšem s prací bych na vašem místě neriskovala. Ekonomické zázemí je vždy na prvním místě, kdybyste neměla práci, poznamenalo by to i rozvíjející se vztah. Ale, jak se říká, když se chce, všechno jde! Myslím, že to nějak vyřešíte, abyste se poznávali čím dál tím více...Držím vám palce a děkuji za pochvalu.


má náš vztah budoucnost?
Dobrý den,
obracím se na Vás s žádostí o názor. Dlouhou dobu jsem usilovala o nerozhodného muže, který nedokázal určit, zda chce být se mnou, nebo se svojí přítelkyní (se kterou se rozešel, pak se vrátil). Nyní spolu nejsou asi dva měsíce. Nicméně se stále nic neděje, říká, že to potřebuje zpracovat, nechce se do ničeho pouštět. Nedává "do nás" všechno, podle mě ani půlku (nebo jak to zhodnotit). Hodně jsem se do něj na začátku zamilovala, ale čas,vyvíjení se, hodně zranění... udělalo své a sama už nevím, jestli bych ho chtěla. Jakožto člověka, jak se zdá, nestálýho, nerozhodnýho, váhavýho. Nejde být přece s někým, kdo za roky neví a nezkusí se mnou být, ač tvrdí, že mě má rád? Cítím, že si ani příliš jako lidé nerozumíme, jsme moc jiní, spojovala nás přitažlivost, ale protože potřebuju cítit lásku k tomu, abych se mohla s někým milovat, i ta bere za své.. Nicméně - stejnou dobu jako jeho znám muže, který je mým kamarádem. Nikdo mi nepomohl víc než on, rozumíme si 1. část - otázka upravena poradcem
Aneta, první část
Libuše Konopová, vztahová koučka

Dobrý den,

podle toho, jak oba muže líčíte, jednoznačně „vede“ kamarád, jenž vás podržel, když jste byla na dně. Tím věčným váhavcem se vůbec nezabývejte /je to samozřejmě na vás, píšu jen svůj názor/, bylo by obrovské riziko plánovat společný život a zakládat rodinu s někým takovým!!! kamarád se jeví solidně a rozhodně by byl pro život větší oporou. Měla byste to s ním asi zkusit, neboť bez zkoušky nic nezjistíte, ovšem s prací bych na vašem místě neriskovala. Ekonomické zázemí je vždy na prvním místě, kdybyste neměla práci, poznamenalo by to i rozvíjející se vztah. Ale, jak se říká, když se chce, všechno jde! Myslím, že to nějak vyřešíte, abyste se poznávali čím dál tím více...Držím vám palce a děkuji za pochvalu.


má náš vztah budoucnost?
dobrý den, rozešla jsem se s přítelem, podvedl mě jednou a neměla jsem pocit, že se mnou chce být do budoucna, což mi ani nevyvrátil. Ted si prý uvědomil, co ztratil, nemůže beze mě normálně fungovat, budoucnost si představuje jen se mnou, trápí se. Mám ho stále ráda a kdybych tohle slyšela dřív, byla bych šťastná. Myslíte, že je možné si toto hned po rozchodu uvědomit, nebo je to jen reakce na danou situaci?
Adela
Libuše Konopová, vztahová koučka

Dobrý den, nejspíš se příteli stalo to, že „narazil“ a třeba až po této zkušenosti mu došlo, co ve vás má. Ale může se jen bát být sám nebo má pocit, že se „nechytá“ u těch, které ho lákají. Návrat k němu si dobře rozmyslete.

Přeji hodně štěstí.


Přeji hodně štěstí.


má náš vztah budoucnost?
Děkuji za odpověď.Rozumím tomu správně, že pokud si bude partner jistý,že chce žít se mnou a já si jsem jistá, že mi řešení jeho sexuálního chování nevadí bude náš vztah v pořádku? Ještě bych ráda upřesnila, že partner má dvě děti ze svého manželství, které skončilo cca před 6 ti lety (11 a 14 let) ve střídavé péči a s dětma mám hezký vztah.Je nám oběma 38 let.Vím, že je situace nestandartní, ale jsem si vnitřně jistá, že je to druhý muž (již jsem měla dlouhé vztahy)se kterým mám zájem budovat život.
Brusinka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Jistotu nemá nikdo nikdy, spoléhat se lze vždy jen sám na sebe, ale otevřenou komunikací a správným odhadem protějšku lze vycítit, jestli by vztah mohl fungovat. Zkuste to, máte-li pocit, že do toho chcete jít a že to není jednostranné. Vůbec nezáleží na tom, co je nebo není standardní, řiďte se svými pocity a rozumem. Přeji vám hodně štěstí.
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den, chtěla bych znát Váš názor na to, jakou šanci má vztah heterosexuální ženy a bisexuálního muže v případě, že se mají rádi, chtějí spolu strávit život a vyjasnili si ,pravidla´sexuálních úletů ze strany partnera.Má takový vztah podložený láskou šanci?
brusinka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
myslím si, že takové soužití může fungovat pouze tehdy, je-li si žena jista, že s ní muž chce navzdory své bisexualitě žít. Znám případy, kdy se takové dvojice vzaly a mají spolu dítě, muž byl dříve orientován čistě na muže, dnes je z něj vzorný manžel a otec, o ženu se stará a ničím nezpochybňuje, že s ní a s dítětem zůstane.....nevím ovšem, jak dlouho by žena (kterákoli) byla schopna snášet úlety muže, pokud by o nich věděla. Je třeba o všem upřímně a otevřeně komunikovat a vyjasnit si pravidla dříve, než např. přijde na svět dítě. Tato situace totiž znamená zátěž, která může lásku zničit, pokud je jeden z partnerů slabý....Přeji hodně štěstí.