Přestože je poporodní deprese takto rozšířená, dodnes není lékařům jasný přesný mechanismus jejího vzniku. U některých žen se dokonce objeví až při druhém těhotenství. Lékaři odhadují, že nejpravděpodobnější je kombinace hormonálních výkyvů, stresu z nedostatku spánku a z obrovských změn spojených s narozením dítěte. "Vliv mají i genetické dispozice, životospráva, postoj ženy k mateřství a kvalita vztahu s partnerem," doplňuje výčet psycholog Jan Kulhánek.
Baby blues či deprese?
U některých žen si první dny a týdny vyberou daň v podobě poporodního blues (pod tímto termínem se skrývá smutek, plačtivost, pocity úzkosti, nespavost či výkyvy nálad), pokud ale tento stav přetrvává více než dva až tři týdny, může se již jednat o depresi.
Takové ženy pak ztrácejí schopnost starat se o dítě, domácnost i sebe samé. Namísto pocitů lásky a něhy cítí k dítěti vztek nebo jiný negativní pocit. Příznaky jsou plačtivost, podrážděnost, vyčerpanost a velká spavost, úzkost, odmítání jídla nebo naopak přejídání. "Pokud se u ženy začne projevovat více než dva z těchto symptomů najednou a přetrvávají několik týdnů, měla by navštívit lékaře, mohlo by se jednat o depresi," dodává psycholog. V ještě závažnějších případech se může rozvinout laktační psychóza, taková žena pak zcela ztrácí kontakt s realitou a je nutná její okamžitá hospitalizace a léčba.
Matčina deprese má negativní vliv i na psychický vývoj dítěte. Může se opozdit s rozvojem kognitivních dovedností, mít menší slovní zásobu a celkově být hůře připraven pro nástup do školky či školy. "Deprese může velmi negativně ovlivnit i vztah s partnerem. Kromě podrážděnosti a plačtivosti je průvodním jevem totiž i ztráta zájmu o sex," varuje psycholog Jan Kulhánek z Centra Psychoterapie Anděl.
Vědci z belgické Lovaně se zaměřili na několik studií poporodní deprese z let 1985 až 2012, které podrobili kritickému zkoumání a porovnávání. Podle PsychCentral.com Belgičané zjistili, že v průměru u 38 % žen deprese přetrvávala. Následným dotazováním se zjistilo, že až třetina žen trpěla depresivními stavy ještě tři roky po porodu, u žen, které byly s poporodní depresí léčeny, přetrvávala v polovině případů ještě rok po narození dítěte.
Depresi je nutné léčit
Vědci byli z předchozích studií schopni identifikovat několik skupin žen, u kterých se depresivní stav vyvíjí dost rozdílně. Jedna skupina žen měla velmi akutní symptomy deprese první tři měsíce po porodu, po šesti měsících již byly v pořádku. Oproti tomu stojí skupina žen, u kterých byla deprese trvalá, což by nahrávalo teorii, že může být částečně způsobena dřívějšími depresivními sklony nebo poruchami nálad. Další z rozpoznaných skupin trpěla depresí dlouhodobě, ale stav žen se postupně zlepšoval, i když se zcela nevyléčily.
"V běžné populaci žen se s depresí během svého života setká kolem deseti procent žen, spouštěčem může být třeba ztráta blízké osoby. Když si uvědomíme, jak velká fyzická i emocionální zátěž může být první rok po porodu a připočteme větší sklon žen k depresi, nezdají se mi ty výsledky příliš překvapivé," myslí si psycholog Jan Kulhánek. Deprese by se podle něj rozhodně neměla podceňovat a je nutné ji léčit, často se během ní dostaví i myšlenky na sebevraždu, které by mohly vést i k neuváženým činům nemocné ženy.
