Hliněnky, nebo skleněnky? U profesionálů vítězí sklo, ale nadšeným amatérům stačí i korálky
Kolem důlku vrcholí napětí. Hráč pečlivě zaměří a cvrnkne svou poslední jasně oranžovou kuličku do důlku. Všichni kolem tleskají a vítěz pomalu, velmi pomalu vstává. Než se dostal do finále, stálo ho to jen tento den několik stovek dřepů. Vždy, když se chystal k dalšímu cvrnknutí.
Chvíle, kdy se po zimě ohřeje země natolik, že do ní lze vyhloubit důlek, bývala pro kluky malým svátkem. Josef Lada dojatě vzpomínal, jak s kamarády hrávali o fazole a mžourali do prvního jarního sluníčka. Egon Ervín Kisch ještě dávno předtím, než se stal zuřivým reportérem, patřil k nejzuřivějším pražským hráčům kuliček. Ještě naši otcové mívali kapsy plné jedovatě barevných hliněnek, duhovou kuličku považovali za poklad a kovový "bakaláč" za pojistku vítězství. Dnes jsou těžké kovové kuličky zakázané a špičkový "profesionální" hráč si i tu nejkrásnější duhovku raději přemaluje modelářskou barvou na oranžovo, jen aby byla lépe vidět. Idylická hra klukovského dětství se změnila v tvrdou sportovní disciplínu. Od plenek do penze.
"Bylo to v létě 1998," vypráví prezident Českého kuličkového svazu Petr Šejba, "hodiny ukazovaly půl dvanácté v noci, když jsem řekl kamarádům svůj praštěný nápad: Pojďte si zahrát kuličky!" Na nedaleké cestě, za svitu blikající lampy vyhloubili důlek a pustili se do toho. Už o měsíc později uspořádali sérii čtyř turnajů. Zájemců postupně přibývalo, dodnes se často hlásí celé rodiny. Existuje totiž jen jedna kategorie bez ohledu na věk a pohlaví.
V letošní sezoně, která běží od podzimu a bude v červnu vrcholit mistrovstvím republiky, je zatím nejúspěšnější rodinou klan Zoufalých, rodiče se třemi dcerami. Všichni s umístěním do dvacátého místa celostátního žebříčku.
Hlína i kámen
"Největším pokladem hráče jsou samozřejmě kuličky, to platí stále," potvrzuje Zbyněk Fojtík, úřadující mistr Prahy. "Hliněnky, se kterými se hrálo dříve, jsou levné, a když o ně člověk při hře přijde, nic vážného se nestane, jen si zajde koupit třeba do Teska sáček nových. Na špičkovou hru se ale nehodí, jsou příliš lehké. A při hře je důležité, že čím je kulička těžší, tím lépe drží směr a odráží kuličky soupeře."
Hliněné kuličky byly dlouho úzkoprofilovým zbožím - dokud je opět nezačalo několik malých firem vyrábět a dodávat obchodním domům. Menším obchodníkům se výdělek ze sáčku padesáti kuliček v ceně kolem dvaceti korun nevyplatí.
Kromě "hliněnek" se prodávají i kuličky umělohmotné, ale hráči se pídí spíš po kvalitních "skleněnkách". Kovové kuličky byly zakázány.
Ve starém Římě si děti cvrnkaly mramorovými kuličkami - při vykopávkách se jich našly spousty. I Zbyněk Fojtík si nemůže vynachválit kuličky z kamene a ušlechtilých polodrahokamů, které lze objevit ve specializovaných obchodech s minerály. Jsou ale hodně drahé - kolem stokoruny za jednu. Proto se hodí víc k zimní "halové" variantě kuliček, která se nazývá Ringer a ve světě je mnohem oblíbenější než klasické české a slovenské kuličky. Možná i proto, že se pro ni nehloubí důlek a lze ji hrát na rozvinutém koberci třeba i v tělocvičně. Zde má každý hráč jen jedinou vlastní kuličku o větším průměru.
Skleněnky vítězí
"Nejkvalitnější skleněné kuličky vyrábí mexická firma a lze je také koupit třeba v Anglii nebo Holandsku," vysvětluje Zbyněk Fojtík. "Naštěstí se však dovážejí i k nám, protože jinak jsou špatně k sehnání. Udivuje mě, že u nás, takové sklářské velmoci, se klasické krásné skleněnky vůbec nevyrábějí. Kontaktoval jsem několik skláren, jediný výsledek byla kulička, kterou mi poslali jako vzorek, ale vůbec neod povídala předepsaným rozměrům. Kdo chce, může hrát samozřejmě i s korálky, protože provrtaný otvor nijak nepřekáží, ale působí to trochu amatérsky." To by sice členové Českého kuličkového svazu nepřenesli přes srdce, ale vy to klidně můžete vyzkoušet. Ostatně zahrát kuličky si můžete třeba každý čtvrtek odpoledne na Bílé Hoře v Praze (tel. č. 0603 322010).
Anebo trénujte na první jarní turnaj v klasických kuličkách, který se odehraje 30. března na Hostibejku u Kralup nad Vltavou (tel. č. 0608 170926). Stihnete tak ještě umístění v národním žebříčku a třeba nasbíráte i dost bodů pro červnové mistrovství republiky, kterým se pravidelně uzavírá sezona.
Další hry s kuličkami
Ringer: V kruhu o průměru 2 metry je umístěno 13 kuliček o průměru 16 mm sestavených do tvaru kříže.
Kuličky jsou ve vzdálenosti 7,5 cm jedna od druhé. Hráči stojí po obvodu kruhu a cvrnkají vlastní kuličkou o průměru 19 mm, tak aby kuličky v kříži vycvrnkli ven z kruhu. Vyhrává ten, kdo jako první takto získá 7 kuliček. Čukes E. E. Kische: Takto líčí pravidla staropražských kuliček sám E. E. Kisch: "Postavíš se nad důlek a hodíš do něj čtyři kuličky tak, aby zase vylétly ven z důlku. Totéž udělá druhý, třetí, čtvrtý, pátý hráč. Při téhle hře je umění nehodit ani příliš slabě, ani příliš silně. Jestliže kulička nevylétne z důlku, je pro hráče ztracená, ale když se vykutálí příliš daleko, snižuje se naděje na výhru. Kdo má kuličku nejblíž důlku, cvrnká první. Když trefí důlek, může si tuto kuličku vzít a hned hraje s další kuličkou. Právo na hru má tak dlouho, dokud nemine důlek. Pak nastupuje další hráč."
