Proč právě červenec?
„Pro tento fakt neexistují medicínské ani zdravotně - organizační důvody. Po poradě v širším týmu ministerstva zdravotnictví se však domníváme, že je tato skutečnost determinována datem početí, které spadá do části roku, kdy se České republice dny krátí a noci prodlužují,“ odpověděl iDNES.cz na otázku po příčině mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt.
Po roce 2000 krátce v porodnosti vedl květen, ale v posledních čtyřech letech už zase kraluje červenec. Naopak nejméně dětí se rodí v zimě, v prosinci a v únoru. |
„Že by zkraje podzimu častěji vypadávala elektřina?“ spekulovali lidé, jichž jsme se náhodně zeptali. „Možná jsou odpočinutí po dovolených, tělo je zregenerované a k početí lépe připravené,“ tvrdili někteří. Dozvěděli jsme se i teorii, že po létě je tělo zdravější i díky ovoci a vitamínům, které v teplých měsících víc jíme, nebo úvahu o tom, že teplo a plavání prospívá ženským pohlavním orgánům. Další se přikláněli k téže variantě ministerstva zdravotnictví.
„V době početí vrcholí v Česku babí léto a poslední roky je ještě i v říjnu krásně, a tak si lidi užívají. Zemědělci mají sklizeno, letní práce je hotova, lidé odpočívají a věnují se víc sami sobě,“ myslí si například astroložka Libuše Pernová.
Paní Milena porodí svého druhého syna každým dnem. Miminko si přála, ale porod v červenci neplánovala. „Dítěti jsme se už delší dobu nebránili. A že jsem otěhotněla v říjnu? To byla náhoda,“ říká. |
Rozhoduje teplo a světlo?
Své vysvětlení má také Miroslav Králík z Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty brněnské Masarykovy univerzity.
„Změny teploty a intenzity slunečního záření ovlivňují sexuální chování lidí, v průběhu roku se mění hladiny pohlavních hormonů, lidé se také jinak oblékají, potí a mění se produkce feromonů. Důsledkem jsou změny v četnosti pohlavních styků, což může ovlivnit porodnost za devět měsíců. Výkyvy podmínek vnějšího prostředí ovšem mohou ovlivňovat také plodnost mužů a žen bez ohledu na četnost sexu, například prostřednictvím snížené kvality spermií nebo nižší úspěšnosti implantace embryí. Tyto mechanismy mohou odkazovat na naše starobylé evoluční adaptace, které nám umožňovaly potomka přivést na svět v době, kdy matce i dítěti poskytovala příroda nejlepší podmínky pro přežití – dozrávaly plody, bylo přijatelné počasí. Vzhledem k tomu, že se člověk pravděpodobně vyvinul v Africe, je otázkou, jak potom tyto adaptace fungují v mírném pásmu nebo za polárním kruhem,“ uvádí antropolog.
Zdarma: Průvodce otěhotněnímSnažíte se o miminko? Stáhněte si průvodce Ze snažilky maminkou na eMimino.cz. |
Statistiky ukazují, že všude na světě pravidelně ženy rodí v některých měsících více a v jiných méně. V různých státech, resp. částech světa jsou ale maxima porodnosti v jiných měsících. „Například v Thajsku dochází k oplození nejčastěji v nejteplejším měsíci v roce, u nás tomu tak v současné době není. Sezónní výkyvy ovšem nejsou jen v četnosti porodů, ale také třeba v hmotnosti novorozenců, poměru narozených chlapečků a holčiček atd. To všechno nějak souvisí s úspěšností reprodukce v různých obdobích roku, představy vytvořené na základě jedné oblasti světa ale na jiném místě nemusí platit. Ucelenější obraz zatím k dispozici nemáme,“ vysvětluje Králík a dodává, že na dnešní sezónní výkyvy v četnosti porodů mají výrazný vliv kulturní zvyklosti a normy.
„Sezónní výkyvy bývají nižší ve velkoměstech než na venkově, liší se u žen z různých socioekonomických podmínek a rozhodně souvisí i s kulturními zvyklostmi v zaměstnání, například sezónou žní, a sezónností významných svátků, prázdnin a dovolených. V letech 2000 až 2002 například zachytili demografové v Chorvatsku dva vrcholy porodnosti – v září a lednu, takže k početí docházelo nejčastěji o vánočních a velikonočních svátcích,“ uvádí antropolog.
* Herečka Alice Bendová porodila v červenci syna Vaška. „S manželem jsme si prostě náhodou zrovna vloni po prázdninách řekli, že miminko zkusíme a uvidíme. A ono to vyšlo hned napoprvé,“ vzpomíná. * „Dítě jsme si přáli a nechávali událostem volný průběh už delší dobu,“ říká modelka Andrea Verešová, která v červenci porodila dceru Vanessu. „Nebylo to tedy tak, že bychom se rozhodli přivést dítě na svět v létě, ale příroda to tak sama zařídila,“ vysvětluje. |
Rodičky zestárly o 10 let
Porodnost v Česku v současnosti roste a zvedá se z nízkých hodnot, na které propadla v 90. letech. V roce 1995 klesl poprvé za uplynulých 45 let počet narozených dětí pod sto tisíc, před dvěma lety se ale jejich počty nad stotisícovou hranici opět vrátily. K dosavadnímu rekordu z roku 1974, kdy na svět přišlo téměř 200 tisíc dětí, má však loňský výsledek (necelých 106 tisíc) ještě dost daleko.
Je evidentní, že teď své děti rodí silné ročníky ze 70. let a v příštích letech lze očekávat další plodné roky. Ze statistik vyplývá i to, že opakující se periody babyboomů se prodlužují. Silné ročníky z počátku padesátých let rodily v sedmdesátých letech jako dvacetiletí, nyní je rodičům spíše kolem třicítky.
