Podiatr Jakub Suzan

Podiatr Jakub Suzan | foto: Tomáš Krist, MAFRA

Chození naboso má své limity, říká podiatr. Vložkou vyléčí i záda

  • 11
Z rodinné firmičky vytvořil jednu z nejvyhledávanějších podiatrií v Praze, kam své slavné svěřence z řad sportovců posílá i prominentní fyzioterapeut Pavel Kolář. Jakub Suzan pozná, co které nohy potřebují a dobrou ortopedickou vložkou umí pacienta zbavit třeba bolesti zad.

Týdeník TÉMA

Vychází v pátek

Týdeník TÉMA

Jak se Jakub Suzan dívá na nošení gumových nazouváků typu kroksy?
A jaká je maximální výška podpatku, aby neměl negativní dopad na tělo? Více se dozvíte v pátečním vydání týdeníku Téma.

Jak velký vliv má na efektní běhání správná běžecká obuv?
Veliký, i když i tady existuje celá řada teorií. Ty minimalistické člověka nutí běhat naboso, jiné teorie zase propagují, že čím je obuv odpruženější, tím lépe. Já se nepřikláním k žádné z nich, ideální je teorie zdravého rozumu a je potřeba si vysledovat, co komu vyhovuje, a nejen co se týká oblasti chodidla. Když se budu připravovat na půlmaraton a zjistím, že mě při pátém kilometru bolí koleno, tak musím vypozorovat, kdy se to objevilo, jestli jsem nezměnil běžeckou obuv apod. A musím říct, že když už někdo hodně běhá, což je zhruba od deseti kilometrů týdně, tak krom toho, že by měl mít kvalitní a pro ty účely uzpůsobenou obuv, měl by mít i ortopedickou vložku od zkušeného podiatra, postavenou podle jeho chodidel.

Vy za ideální materiál považujete kůži. Co je špatně na syntetických botách?
Takzvané poromery, jak se těmto umělým materiálům obecně říká, se nepřizpůsobí noze, ale noha se musí přizpůsobit jim. Takže vznikají otlaky, takzvané haglundovy exostózy (výrůstek na zadní části patní kosti, pozn. red.) apod. Oproti tomu useň, lidově kůže, je trochu tuhá, ale když se s ní člověk popere a botu roztáhne, přijme tvar chodidla a funguje dobře.

Jak moc zdravé je chození naboso, ze kterého se v poslední době stává trend i ve městech?
Chůze naboso je zdravá za určitých podmínek, to znamená po povrchu, který je nohám přirozený. A taková většina povrchů v místě, kde lidé dnes žijí, není. Chodit naboso bych doporučil po trávě nebo po písku, a to pro všechny věkové kategorie. Ale i to má své limity. Když vyrazíte jednou za rok na čtrnáct dní k moři a chodíte tam bosi po písku v jednom kuse, noha je najednou z nuly tak strašně moc stimulovaná, že se u ní kolikrát projeví něco, co má zůstat potlačené. Pak třeba dochází k bolestem nebo k únavovým zlomeninám. Takže je dobré k tomu přistupovat rozumně a vzít si do toho písku občas třeba žabky. Je například zvláštní, kolik klientů s palčivou bolestí paty, většinou způsobenou patní ostruhou, chodí doma bosi.