Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pod kudlu do ciziny? Pozor, má to háčky

  13:44aktualizováno  13:44
Když se nechcete nechat operovat v Česku, můžete na kliniku třeba do Paříže nebo Mnichova. Rozhodla o tom EU. Ale má to háčky. Třeba ten, že si velkou část budete muset zaplatit, protože pojišťovna uhradí to, co by to stálo doma. A taky, že u nás může být nával - samí cizinci ze Západu.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Josef Vostárek, MF DNES

Nevěříte českým lékařům? Nebo se vám nechce čekat měsíce na operaci, která vás konečně zbaví bolestivého kloubu? Máte šanci vyjet za léčbou kamkoliv v rámci Evropské unie a zdravotní pojišťovna operaci zaplatí. Minulý týden se dohodli na pravidlech ministři zdravotnictví všech sedmadvaceti zemí. Nová směrnice však má několik háčků a v konečném důsledku dostupnost "celoevropské" péče pro pacienty spíš omezí.

"Nepřináší to nic moc nového, pouze se snaží přenést do práva to, o čem rozhodly různé rozsudky Evropského soudního dvora při žalobách pacientů už před lety a podle čeho už stejně postupujeme," říká k tomu ředitel Centra mezistátních úhrad Ladislav Švec.

Centrum je právě tím úřadem, přes který se řeší jak proplácení lékařské péče Čechů v zahraničí, tak péče o cizince u nás. "Říkat, že teď se něco zásadně mění, je omyl," dodává Švec.

Je totiž jednoduché podlehnout politickým deklaracím a říct si spolu s politiky, že se díky směrnici otevírá cesta k lékařské péči v zahraničí. Ta ovšem byla otevřená už dnes, a dokonce s liberálnějšími pravidly, než jaká by měla platit díky nové směrnici. Ta práva pacientů naopak oklešťuje.

"Doposud se dalo vycestovat do zahraničí za péčí i bez souhlasu pojišťovny. Pokud ta souhlas pacientovi neudělila, bylo stále možné péči si v cizině zaplatit za své a pak si její proplacení od pojišťovny soudně vymoci nebo si od pojišťovny souhlas a tím i proplacení péče vyžádat dodatečně," říká právník Ondřej Dostál, který se specializuje na medicínské právo.

Jak za lékařem do zahraničí

Požádejte svou zdravotní pojišťovnu o souhlas s plánovanou léčbou v zahraničí. Dozvíte se, zda ji proplatí.

Musíte předložit lékařské zprávy včetně návrhu ošetřujícího lékaře.

Pojišťovny léčbu povolují v případech, kdy u nás není dostupná - zákroky či vyšetření se neprovádějí nebo by pacient na operaci musel doma dlouho čekat.

Ve výjimečných případech se pacient může domoci i proplacení zákroku, který se u nás neprovádí, ale jemu pomůže.

I pokud pojišťovna léčbu v zahraničí odmítne proplatit, z rozsudků Evropského soudu plyne, že i tak si ji můžete vynutit. Je to však složitější: vše si nejdřív musíte hradit sami, a o peníze se pak s pojišťovnou můžete soudit.

Pozor: to vše se týká jen plánovaných zákroků, v případě úrazů v cizině, akutní péče nebo ambulantní péče zdravotní pojišťovny v rámci Evropské unie hradí vše pacientovi plně.

Nově bude souhlas nutný k tomu, aby pojišťovna plánovanou péči v zahraniční nemocnici proplatila. A pozor: péči proplatí pouze do výše, kterou by zákrok stál v domovské zemi pacienta, takže pro Čecha, který se chce léčit na moderní západní klinice, to znamená, že si rozdíl v ceně bude muset sám zaplatit. Doposud bylo možné, aby pojišťovny uhradily zákrok celý, a také to dělaly.

"Je ovšem nutné říct, že české zdravotní pojišťovny vyhoví pacientovi na rozdíl od pojišťoven v okolních zemích častěji. Třeba loni bylo o zákrok v zahraničí žádalo 292 našich pojištěnců a souhlas dostalo 285 z nich," říká Švec. To se však může brzy změnit, vzhledem k nutnosti šetřit.

Proč tedy vznikla nová směrnice, která má platit paralelně se starou, s níž je leckde v rozporu? A proč se o novince politici vyjadřují tak pochvalně? Jde v prvé řadě o peníze. Pro řadu zemí, zejména pro ty chudší, je totiž nová směrnice výhodná. Předně stát zaplatí péči svého pacienta v cizině jen do výše toho, co by zákrok stál doma. Zbytek je na pacientovi.

Lékařská turistika

A pak: směrnice skrývá pár trojských koňů, které se do ní podařilo propašovat zemím jako třeba Španělsko, jež moc ochoty platit svým pacientům léčbu v cizině nejeví. Příklad? Třeba na první pohled za skvělou větou, že péči pro pacienty v cizině zaplatí pojišťovny jen tam, kde není pochyb o kvalitě péče, je možná zájem o zdraví vlastních lidí. Ale stejně tak může jít o zadní vrátka pro plátce péče, jak říct: "Milý paciente, to je hezké, že ses nechal operovat v cizině, my bychom ti to rádi proplatili, ale máme vážné pochybnosti o kvalitě služeb v této nemocnici, kde jsi byl..."

Zatím se zdá, že Češi za lepší péčí moc nejezdí. Loni lékaři v zahraničí pečovali o celkem 312 Čechů, kteří vyjeli za plánovanými zákroky. Nejčastěji jsme mířili na Slovensko (276 lidí), pak s velkým odstupem následuje Německo, Belgie a po dvou lidech se jelo léčit do Francie a Rakouska. Toť vše.

"To číslo je každý rok plus minus stále stejné. Své hraje asi jazyková bariéra a také fakt, že naše zdravotnictví je přece jen dobré," říká Ladislav Švec.

A proč vyjíždíme ven? Například kvůli komplexním genetickým vyšetřením, která se u nás neprovádějí. Nebo kvůli některým druhům transplantací, třeba střeva, což je operace, která se u nás doposud nedělala a čeští lékaři se ji teprve učí. Za ní se jezdí do Birminghamu. Játra u velmi malých dětí se zase transplantují v Hamburku.

A také Češi vyjíždějí ven kvůli některým neurochirurgickým operacím, s nimiž naši lékaři nemají tolik zkušeností, takže je tam sami posílají. Někdy pacienti nechtějí dlouho čekat, třeba na voperování přístroje, který neslyšícím umožní slyšet, a raději jezdí za stejnou operací na kliniky do Německa či do Rakouska.

A jak je to naopak?

Staneme se nemocnicí Evropy?

Čeští lékaři loni pečovali o 969 cizinců, kteří k nám přijeli speciálně za operací či léčbou a jejichž pojišťovny našim nemocnicím zaplatily zhruba 68 milionů korun. Byť tato plánovaná péče dělá v balíku ošetřených cizinců u nás jen jedno procento, je třeba si uvědomit, že to je jen zlomek skutečného počtu cizích pacientů léčených u nás.

Ve statistikách se totiž neobjevují ti, kteří si operace hradí sami. Stejně tak neexistuje evidence lidí, kteří sem jezdí kvůli zubům, umělému oplodnění či plastické chirurgii. Kdo k nám míří nejvíc? Asi není překvapivé, že kvůli prakticky nulové jazykové bariéře a lepšímu zdravotnictví se k nám jezdí nechat operovat nejčastěji Slováci. Loni to bylo celkem 823 lidí.

Pak s velkým odstupem následují Britové (loni 77 lidí). Ti sem cestují kvůli dlouhým čekacím lhůtám na operace ve své zemi (běžné jsou i dva roky čekání a tím i bolestí pro pacienta).
Pak následují Němci a Chorvaté. "Cizinci k nám jezdí často na operace očí -třeba transplantace rohovek," říká Ladislav Švec.

Tato plánovaná péče je přitom suverénně nejdražší: zatímco třeba preventivní prohlídky a běžná lékařská péče o cizince, kteří v Česku žijí a pracují, vychází nejlevněji - v průměru jen na necelé tři tisíce korun za jednoho pacienta, plánované zákroky vycházejí pětadvacetkrát dráž. V průměru to vyjde přes 70 tisíc korun za jednoho pacienta.

A byť šéf centra mezistátních úhrad míní, že není důvod se bát, že by zahraniční pacienti v nemocnicích zabírali místa těm českým, tyto obavy jsou na místě.

Promiňte, cizinec má přednost. Zaplatí víc

"Nemocnice to nepřiznají a žádná statistika se nevede, ale ví se, že už teď při některých ortopedických operacích mají přednost cizinci. Důvodem jsou peníze - zdravotní pojišťovny proplatí lékařům ročně jen určitý počet zákroků, a tak čeští pacienti kvůli finančním limitům čekají několik měsíců na operaci. Kapacitu operovat však nemocnice má, a tak lékaři operují zahraniční klientelu, na kterou se žádné finanční limity z našeho veřejného zdravotního pojištění nevztahují," popisuje právník Ondřej Dostál. Totéž se povídá o gama noži.

Dostál má pravdu: nemocnice nic podobného nepřiznají a do účetnictví jim vidí jen jejich zřizovatel či majitel. A pro toho jsou tyto peníze v hotovosti nebo od zahraničních zdravotních pojišťoven vítané.

"Do budoucna je jasné, že se bude šetřit, a tak se dá očekávat, že nemocnice budou mít ještě tvrdší limity na léčbu našich pacientů než dnes, takže atraktivita zahraničních pacientů pro nemocnice ještě vzroste. A bez pořadníků se český pacient nikdy nedozví, proč musí tak dlouho čekat a kolik jej mezitím přeskočilo cizinců," dodává Dostál.

A když se operace nepovede?

Problém je, že nová směrnice vůbec neřeší důležité praktické dopady přeshraniční plánované péče. Nemocnicím sice cizí pacienti přinášejí peníze, ale co když lékaři pacienta poškodí? V Česku přiznávaná odškodnění jsou směšná v porovnání s tím, co dostávají pacienti v zahraničí.

"Jde o rozdíly v řádech. Když česká nemocnice poškodí západního cizince, bude muset být hodně dobře pojištěna," říká Dostál.

Dalším kamenem úrazu je komunikace. "Je to jazyková bariéra, která leží na bedrech nemocnice - to nemocnice je povinna zajistit a zaplatit tlumočníka pro pacienta a zajistit, aby překlad byl správný od akreditovaného, a tudíž hodně drahého tlumočníka," podotýká další právnička, specialistka na právo v medicíně, Jolana Těšinová.

Zatím není ani nijak ošetřena ochrana předávaných dat pacientů třeba při návaznosti péče. "Operující lékař v zahraničí bude potřebovat nahlédnout do dokumentací pacienta z dřívějška, a naopak po provedení operace předat zprávu ošetřujícím lékařům pacienta v jeho domovském státě. A to nejlépe hned. Což řeší sice elektronická dokumentace, ale ta třeba u nás zatím systémově nefunguje," poukazuje Dostál na další úskalí.

Zatím je tak pro pacienta paradoxně výhodné, že nová směrnice ještě neplatí, a je otázka, co s ní udělá zbytek legislativního kolečka v Bruselu. Nakonec může jít o úplně jiná pravidla, než jaká jsou v ní zakotvena teď. A i pak může trvat ještě celá léta, než stará a nová směrnice definitivně splynou v něco kloudného.





Nejčtenější

Vlasta (44), Mikoláš (40) a syn Vlasty Jirka (12) žijí v Jirkově.
Vlasta je jen další dítě, nechal se slyšet otec z Výměny manželek

Vlasta (44) pracuje v zásilkové službě, zatímco její o čtyři roky mladší partner Mikoláš je v domácnosti. Vaření a uklízení je jeho parketa a Vlastě se jen...  celý článek

Ilustrační fotografie
Jak se zbavit trémy? Myslete na svůj dech i úspěchy

Čeká vás důležité vystoupení na veřejnosti a už doma se klepete hrůzou? Nemůžete spát nervozitou, že nezvládnete udělat řidičák? Bojíte se už teď návratu do...  celý článek

ilustrační snímek
Infantilizace: když adolescenti nechtějí dospět a dospělí si stále hrají

Možná jste si toho trendu už stihli všimnout. Mladí lidé se dnes do stárnutí nijak neženou a i po překročení třicítky si potrpí na hraní a „dětskou“ zábavu....  celý článek

Osvěžující salát s rajčaty, okurkou a čerstvou mátou
Rajčata nejsou jen na špagety a na pizzu. Co s červeným nadělením?

Konec prázdnin je ve znamení dozrávajících červených plodů, které v sobě během slunečných dnů akumulovaly všechnu krásu a sladkost léta. Pokud jste propadli...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jedni rodiče byli chudí, druzí zločinci. Ujali jsme se jejich dětí

Každé dítě si zaslouží lásku a potřebuje vyrůstat v bezpečném rodinném prostředí. A pokud biologická rodina selže, je skvělé, že jsou tu lidé s velkým srdcem,...  celý článek

Další z rubriky

Ilustrační fotografie
Letní lásky? Pozor na pohlavně přenosné nemoci, které způsobují neplodnost

Ze vzrušující známosti na jednu noc se může stejně tak vyklubat i závažný zdravotní problém v podobě pohlavní nemoci s potenciální hrozbou neplodnosti. Než se...  celý článek

Ilustrační fotografie
Nedaří se vám otěhotnět? Šest tipů, které usnadní početí

Za neúspěšnou snahou otěhotnět může stát několik překvapivých faktorů. Stres, starší partner, ale i nadváha. Zjistěte, co všechno si hlídat a na co pamatovat,...  celý článek

Ilustrační fotografie
Uroložka: Koupání v řece ani bazénu zánět močových cest nezpůsobuje

Každá druhá žena aspoň jednou za život prodělala zánět močových cest, i proto lékaři doporučují věnovat péči hlavně prevenci. "Koupání v řece ani bazénu...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

První pomoc při vypadávání vlasů: Tabletky i přípravky pro bohatou hřívu
První pomoc při vypadávání vlasů: Tabletky i přípravky pro bohatou hřívu

Zničehonic začínáte ztrácet svou jinak bohatou hřívu? Nepropadejte panice a podívejte se, jak vypadávání vlasů udělit st... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.