První legální devitalizace se uskutečnila v Masarykově onkologickém ústavu v Brně. "Devitalizace byla u nás zatím provedena dvěma pacientům, zatím je ale brzy mluvit o úspěchu nebo neúspěchu," zdráhá se hodnotit chirurg Vuk Fait, který se na operacích podílel.
Devitalizaci podstoupili dva muži. Prvnímu byl operován kožní nádor - melanom, druhý trpí rakovinou tlustého střeva.
Chirurgové se devitalizace bojí
I když se devitalizace už začaly provádět, stále se vedou spory, zda tato metoda není více nebezpečná než prospěšná.
Především chirurgové, ale i onkologové poukazují na to, že odumírající nádor, který v těle pacienta začne v podstatě hnít, může vyvolat prudkou otravu krve. U dvou operovaných pacientů z Brna se dosud tyto obavy nepotvrdily.
"Chirurgické komplikace se zatím neobjevily. Pacienti netrpí ani otravou krve," řekl zhruba týden po zákroku Fait. Podle něj se většina chirurgů nové metody obává.
"Devitalizace v tomto směru popírá všechno, co jsme se kdy naučili," dodává.
Tým dnes již zesnulého Karla Fortýna, který princip devitalizace objevil, v debatách argumentuje výsledky pokusů, které byly prováděny na zvláštním druhu malých prasat.
Otrava krve u nich po devitalizaci nevznikla. Podle lékařů však nejsou lidské a zvířecí imunitní systémy totožné.
"Není jisté, že když se s odumírajícím nádorem v těle vyrovná prase, vyrovná se s ním i člověk," tvrdí předseda České onkologické společnosti Pavel Klener.
Ani sám princip devitalizace - tedy zničení nádoru vlastním imunitním systémem organismu, který jej začne vnímat jako cizí těleso, se zpochybňování od odborníků nevyhnul.
Podle onkologů měly totiž nádory, které se u prasat léčily touto metodou, vlastnosti, jež lidské nádory nemají. Jde o počet bílých krvinek, které mohou při imunitní reakci do nádoru proniknout a později jej zničit.
"Prasečí melanomy jsou z osmdesáti procent nabité lymfocyty infiltrujícími nádor. Lidské nádory vykazují tři, pět, deset procent, ale někdy i mnohem méně než jedno procento bílých krvinek," uvedl pro Zdravotnické noviny ředitel Masarykova onkologického ústavu Jan Žaloudík, který jako operatér vedl obě dosud provedené devitalizace.
Žaloudík přirovnává situaci k policejnímu zásahu. "Představte si, že budete mít za úkol rozehnat tisícovou demonstraci nějakých živlů na Václavském náměstí. Když na ně pošlete osm set policistů, dosáhnete zcela jiného efektu, než když pošlete třicet, deset nebo tři," vysvětlil Žaloudík.
"Nádor, který měla prasata, je zcela specifický. U člověka se neobjevuje. Předpokládám ale, že kdyby nějaký člověk měl tento nádor, devitalizací by se také dal odstranit," říká Fait.
Pacienti rizika přijímají
Pacient, který devitalizaci podstoupí, tedy nese značné riziko, přesto je zájem o tento zákrok veliký. "O devitalizaci žádají hlavně příbuzní nemocných, kteří jsou většinou lépe informovaní. Dostáváme desítky takových žádostí.
Až sedmdesát procent z nich ale musíme vyloučit, protože nejde o případy vhodné ke zkoušení této metody," popisuje primář chirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Praze na Bulovce František Antoš.
Existuje přísný protokol, jímž se použití metody devitalizace řídí. Takto operovat lze pouze nádory na tlustém střevě nebo na kůži. Pacientům, kteří devitalizaci podstupují, už lékařská věda nedokáže pomoci, trpí nejpokročilejšími stadii rakoviny.
