Nejčastějším důvodem, proč si lidé loni sáhli na život, byla v 18 procentech případů fyzická nemoc a v 17 procentech depresívní stavy. Duševní nemoc se stala příčinou 11,5 procenta sebevražd a rodinné poměry jich vyvolaly 9,8 procenta. Počet sebevražd kvůli náhlé depresi se proti roku 1998 výrazně zvýšil, a to o 39,2 procenta; ve srovnání s rokem 1994 vzrostl dokonce o 43,5 procenta.
Nejčastěji odcházejí dobrovolně ze života lidé ve věku mezi 40 a 50 let, následují je starší občané. Ze sociálního hlediska jsou nejohroženější skupinou nezaměstnaní, kteří tvoří 57,4 z celkového počtu sebevrahů. Počtem sebevražd je následují dělníci, kteří představují nejpočetnější skupinu obyvatel. Nejčastějším způsobem loňských sebevražd bylo oběšení (59 procent), zastřelení (9,6 procenta) a skok z výšky (9,5procenta). Tyto způsoby sebevraždy jsou podle policie stále nejčastější. Proti roku 1998 loni výrazně přibylo, a to o 75 procent, použití jedů; loni se schválně otrávilo jedy 77 lidí,
což je o 33 více než předloni.
Český statistický úřad (ČSÚ), který registruje sebevraždy podle hlášení z matrik, zatím nemá k dispozici data za uplynulý rok. ČSÚ uvádí zpravidla vyšší počty sebevražd než policejní zdroje. Úřad loni uvedl, že zhruba od roku 1970 počet sebevražd v ČR výrazně klesá. Snížení sebevražednosti je podle ČSÚ pozoruhodné i při mezinárodním porovnání. Ve většině evropských postsocialistických zemí totiž počet sebevražd od roku 1990 stoupá.
