Dárce se našel do roka. "To byla podle lékařů nejen cesta ke kvalitnějšímu životu, ale také k dítěti, po kterém jsme s manželem toužili.
Když nás navíc ubezpečili, že bychom mohli mít zdravé dítě, měla jsem o to větší důvod, proč nebezpečnou transplantaci podstoupit," zavzpomínala Macková.
Po úspěšné operaci, kterou ročně podstoupí v Česku pětašedesát lidí, ji lékaři rok nespustili z očí, následovalo jedno vyšetření za druhým. Nakonec i podrobné genetické testy a příprava na mateřství. Po této zkušební době jí doporučili těhotenství. Stalo se do dvou měsíců. "Ani lékaři nečekali, že to přijde tak rychle, počítali jsme do dvou tří let," směje se Macková.
Přestože se v těhotenství nakazila žloutenkou typu B a její syn musí absolvovat preventivní léčbu, jsou lékaři spokojeni. "Je to cesta pro další ženy, které s podobným handicapem chtějí být matkami. Takových případů je ve světě evidováno padesát," míní Aleš Roztočil z porodnické a gynekologické kliniky Fakultní nemocnice Brno.
Úkol porodníků a lékařů z Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně nebyl lehký. Museli u pacientky skloubit potransplantační léčbu s bezpečným vývojem plodu. "Největším oříškem byly léky - takzvaná imunosupresiva, která musí pacienti s transplantovanými orgány užívat po zbytek života. Naštěstí se to podařilo," dodává Pavel Studeník z brněnského centra.
 Alena Macková s transplantovanými játry porodila syna Josefa (vlevo doktorka Jelka Vrastyáková). |
 Alena Macková s transplantovanými játry porodila syna Josefa. |
 Alena Macková s transplantovanými játry porodila syna Josefa. |
