Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Plísňáky a dederon. Jak ikony socialistické módy ovládly 70. a 80. léta

  0:30aktualizováno  0:30
Lidé v Československu toužili nosit módu po vzoru zahraničních hvězd, ale místo toho oblékali náhražkové plísňáky a potili se v tesilu. Obchody zely prázdnotou a ženám často nezbývalo než zapnout šicí stroj.

Dederonové šaty ve východoněmeckém katalogu z roku 1971 | foto: Profimedia.cz

Sledovat milostné scény Jiřiny Švorcové a Petra Haničince v Ženě za pultem vyžaduje trochu odvahy. Jsou to však jedny z mála okamžiků seriálu, kdy hlavní hrdinka nestojí v obchodě a má na sobě civilní oblečení.

Fotogalerie

Její šatník dává solidní představu o módě reálného socialismu: propínací šaty s límečkem zapnuté ke krku, zástěra coby nezbytný doplněk komunistické hospodyně, vesta přes rolák. K tomu všemu ještě neupravená tvář dohromady s příšerným účesem a obrázek československé ženy 70. let minulého století je kompletní.

„Nejhorší s nástupem socialismu bylo potlačení elegance, noblesy. Když se podíváme na filmovou a televizní produkci, tak ještě v 50. a 60. letech, pokud nejde vysloveně o budovatelské filmy, jsou ženy oblečené a upravené podobně jako v západních filmech. Zato 70. léta, to je absolutní šeď a nevkus. Na perfektně upravenou ženu se pohlíželo skrz prsty a musela to být skutečně silná osobnost, aby tlak ustála,“ říká Nina Provaan, která přednáší o módě na školách a od poloviny 70. let pracovala jako hlavní návrhářka v Ústavu bytové a oděvní kultury (ÚBOK).

Móda v ulicích Košic (1975)

Móda v ulicích Košic (1975)

Jiřina Švorcová v seriálu Žena za pultem (1977)

Jiřina Švorcová v seriálu Žena za pultem (1977)

Okouzlení syntetickým vláknem

Pro československý módní byznys nastala za normalizace zvláštní doba. Návrháři z ÚBOK nadále přicházeli s inspirativními kolekcemi, které vycházely ze světových trendů. „Měli jsme k dispozici módní časopisy jako třeba Vogue a návrháři jezdívali na módní veletrhy, kde se snažili získat co nejvíce informací a fotek, které jsme si pak navzájem ukazovali,“ vzpomíná Nina Provaan.

Jenže kolekce podle posledních trendů byly určeny pouze malému okruhu vyvolených a zbytek Československa oblékal oděvy z velkých textilních podniků, v nichž se šily obří série z těch nejlevnějších materiálů. Když se podíváte na dobové snímky, všichni vypadali stejně, výstřelky se netrpěly.

„Hlavní slovo měli nákupčí, my návrháři z ÚBOK jsme měli jen poradní hlas. Co řekl nákupčí, bylo svaté. Slýchali jsme třeba: Tento vlněný plášť je sice hezký, ale já potřebuji kabát pro ženský, co jezdí z práce autobusem, a ty si ho nekoupí.“ Tak byl vybrán nepromokavý neforemný lamino plášť,“ vypráví Nina Provaan.

Teprve začátkem 80. let se nadvláda velkých konfekčních podniků uvolnila a vznikala družstva, která šila menší série i z dovozových materiálů. Dostávaly se k nám aspoň záblesky toho, co se dělo ve světě. A dělo se toho hodně, protože 80. léta patřila k nejvýstřednějším v historii módního průmyslu. Nosily se pestré barvy, svetry s netopýřími rukávy a kůže. Trendy udávali Madonna, Michael Jackson nebo princezna Diana.

O jejím stylu však mohly ženy v Československu pouze snít. Samy neměly možnost se oblékat podle svých představ, protože obchody neposkytovaly žádný výběr. Stále dokola to byly halenky s volánky, šaty z dederonu, který se vyráběl v tehdejší NDR, a kostýmky z krimplenu.

Dederonový overal na módní přehlídce v NDR (1972)

Dederonový overal na módní přehlídce v NDR (1972)

Symboly socialismu: automobil Wartburg, trvalá a šaty z dederonu (1982)

Symboly socialismu: automobil Wartburg, trvalá a šaty z dederonu (1982)

Syntetické materiály dominovaly. „Byla to fascinace něčím novým,“ komentuje okouzlení umělými vlákny Nina Provaan a připomíná, že syntetická vlna tehdy kvůli snadné údržbě zasáhla celý svět. Umělé látky se nemačkaly, ale zároveň byly neprodyšné a člověk se v nich zapotil. „Západní materiály byly kvalitnější a brzy je navíc nahradily nové směsi, které se příjemněji nosily a přitom si zachovávaly užitné vlastnosti. Do socialistického bloku však změny pronikaly pomaleji,“ říká expertka na módu.

Džíny s pomocí chloru

Ženy šily a pletly podle vzorů ze západního časopisu Burda, světové trendy k nám však pronikaly ztuha. Příkladem za všechny je „modrá uniforma“ mladé generace – džíny. Pro obyvatele socialistických zemí byly nedostupné, tudíž o to žádanější. Nesly v sobě punc revolty, také proto je režim prvních pár let zakazoval.

Čtěte za týden

Ilustrační fotografie

Od 29. srpna startuje v tištěném magazínu Ona Dnes nový retro seriál Dějiny plastické chirurgie.

„Teprve na konci 60. let, kdy se džíny staly módou pro všechny a ztratily svůj revoltující náboj, se i v naší republice začaly vyrábět jejich napodobeniny, nikoliv však z denimu a nikoliv barvené indigem,“ uvádí Jana Skarlantová, která se věnuje problematice módního vývoje a napsala knihu Od fíkového listu k džínům.

Originální džíny byly k sehnání jedině v Tuzexu za bony, k nimž měl přístup jen někdo. Méně šťastní zájemci museli vzít zavděk napodobeninami, jejichž výroba nebyla snadná. Tuzemské látky kvalitou neodpovídaly, a tak se zrodila tzv. Plesnivá džínovina, látka upravená pomocí chloru.

Plísňáče se staly poznávacím znamením 80. let a spolu s nimi tuto dobu představuje vysoký sed kalhot, divoké barvy včetně neonových, zvířecí vzory, vycpávky ramen a samozřejmě trvalá. Pokud chcete vidět všechno pohromadě, pusťte si třeba filmy Discopříběh nebo Kamarád do deště.

Plakát k filmu Discopříběh (1987)

Plakát k filmu Discopříběh (1987)

Herečka Alyssa Milanová v „plesnivé“ bundě v roce 1988

Herečka Alyssa Milano v „plesnivé“ bundě v roce 1988

Autor:




Nejčtenější

Ilustrační fotografie
Sporty, které nejvíce prospívají zdraví

Přemýšlíte nad tím, jaký vybrat sport, abyste prospěli vašemu zdraví? Tuto otázku řeší i experti a odpověď není zcela jednoznačná. Do desítky těch nejlepších...  celý článek

Troian Bellisario
Bellisario: Přijímala jsem tři sta kalorií denně, málem mě to zabilo

Herečka Troian Bellisario (31) po vzoru hollywoodských kolegyní přiznala boj s anorexií, aby ulevila své duši. S touto nemocí se potýkala dlouhá léta. Byla...  celý článek

ilustrační snímek
Poradna: Syn po nás chce peníze na školu. Já jsem pro a manžel proti

Nemůžeme se s manželem dohodnout, jestli máme nebo nemáme přispět našemu osmnáctiletému synovi na jeho program. Já jsem pro, manžel je proti. Čtenářka Jitka...  celý článek

ilustrační snímek
Co tíží matky samoživitelky? Samota, výčitky i nízké sebevědomí

Být sám na výchovu dítěte není žádný med. Většinou úloha rodičů samoživitelů připadne na ženy, které se v této situaci ocitnou po rozchodu nebo rozvodu s otcem...  celý článek

(Ilustrační foto)
Zmírnit bolesti při menstruaci umí heřmánek, teplo i endorfiny

Asi to znáte. Bolest v podbřišku přichází obvykle v prvních dnech cyklu a může se zdržet pár hodin nebo i pár dnů. Každopádně nám běžný život moc neulehčí....  celý článek

Další z rubriky

Mladá generace hipsterů si potrpí na staré oblečení, ale i moderní technologie.
Sedm znamení, že se oblékáte jako hipster

Každá doba má své subkultury, které vyznávají specifický životní styl. Dříve to byli pin-up girls nebo pankáči. Dnes jsou to hipsteři, kteří nejen skrze...  celý článek


OBRAZEM: Pařížské ozvěny. Živé květy i podprsenky přes šaty

Lehkost v podobě průsvitných materiálů, záplava drobných i velkých květů, nebo metalické barvy, to vše se objevilo v kolekcích haute couture pro nadcházející...  celý článek

Haute couture je synonymem luxusu. Nadýchané róby s tímto označením jsou z...
Fenomén jménem haute couture. To nejlepší z módního světa

Precizní střihy, nejkvalitnější látky, pravidelné ručně šité stehy, to vše by oblečení s označením „haute couture“ mělo splňovat. Funguje to ale skutečně tak?...  celý článek

Další nabídka

arome.cz

Nejsem přirozená blondýna a nestydím se za to
Nejsem přirozená blondýna a nestydím se za to

Blonďaté vlasy symbolizují jemný ženský půvab a smyslnost zároveň. Pokud nejste blondýna od přírody, i tak můžete získat plavý odstín vlasů. Jen na to jděte spr... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.