Ona
Miminka jako potápěči

Miminka jako potápěči | foto: Archiv autorky a Lavoda.cz

Plavání kojenců - rodiče propadají novému hobby

  • 510
Je bez debat, že rodičovství přináší moře nových zážitků a zkušeností. A přináší nám i nové hobby, kterému je snadné propadnout - plavání s miminkem.

Když v roce 1991 vydala skupina Nirvana své proslulé album Nevermind s fotografií malého chlapce plavajícího pod vodou za dolarovou bankovkou, musela z toho být většina českých matek naprosto u vytržení. Plavání kojenců tu tenkrát bylo v úplných plenkách. Dnes je to pro mnohé mámy naprostá samozřejmost. Osobně jsem si hledala lektorku, která by nás naučila základní techniky s dítětem ve vaně, a následný plavací klub dlouho před porodem.

Kluby na plavání kojenců, batolat a předškolních dětí najdete po celé České republice

Nikdy nezapomenu na chvíli, kdy jsme se s mužem tísnili v naší miniaturní koupelně a s úžasem hleděli na to, jak se naše skvělá "plavací teta" Daniela chystá poprvé protáhnout pod vodou naše tříměsíční dítko. Když holčičce lehce foukla do obličeje a ona instinktivně zatajila dech a zavřela oči, udělala jsem to samé. A možná mi i na chvíli přestalo bít srdce. Oproti tomu dcera Laura vypadala, jako by proplutí pod vodu byla ta nejpřirozenější věc na světě, a hned se stulila Daně v rukou do klubíčka, aby si odpočinula. Čekalo ji přece ještě několik plovacích cviků, kdy si spokojeně ležela na vodě a nechala se pohupovat z jedné strany vany na druhou.

Ilustrační foto

Čtyřměsíční plaváčci

Ta vana jí brzy začala být malá, a tak další trénink probíhal v bazénu s mořskou vodou v penzionu na Vysočině a následně pak v kurzu pro děti od půl roku věku - přestože Laura byla o fous mladší. S nácvikem potápění se totiž doporučuje začínat zhruba do čtyř měsíců, kdy má dítě vrozený reflex zatajení dechu. Nejlepší je dokonce začít, jen co se mu zahojí pupík. Jenže to mi ještě dcera připadala malinká a křehká, a tak jsem se pak snažila všechno ,dohnat‘.

Voda v bazénu by měla být častěji kontrolovaná a teplejší, než obvykle bývá, nejlépe kolem 30 stupňů.

Mezi dětmi bavilo plavání Lauru ještě víc než doma. Během půlhodiny stihla posilovat bříško při plavbě na zádech, kdy jsem ji postupně držela na vodě už jen za kyčle, zkusila, jak chutná plavání na bříšku a proplouvání pod zlatou bránou, lovila barevné balonky, "okovala kováříčka" a "vyprala plínky"- vše za doprovodu říkanek. A nechybělo jedno dvě potopení.

Mořská víla

Pozorovat ji pod vodou je neskutečná nádhera. Dodnes. V tu chvíli jako bychom se octly v mořské laguně a Laura je jako miminko mořské víly - ovšem s pohyby tuleně. Ač jsme pod vodou pár vteřin, připadá mi to jako neuvěřitelně dlouhý němý film, kdy mě nepřestává fascinovat, co dokáže. Kdybych mohla, chodila bych ji potápět snad denně. Po plavání jsem vždy na připravených měkkých podložkách Lauru celou namasírovala (to mě také naučila naše "plavací teta") olejíčkem s levandulí a malá spala spokojeně tři hodiny jako dudek.

Miminka jako plaváčci

Saunu si užije i mimino

Když nám začal být komorní bazén na pražské Floře malý, přesunuly jsme se do většího bazénu na Smíchov. A tam přišla i nová zkušenost v podobě vířivky a sauny. Nikdy bych nevěřila, jak si malé dítko dokáže teplo v sauně užít. Pokud se dcerka zrovna nekojila, ráda se na mně nebo sama na ručníku rozvalovala na zádech a broukala si. Lektorky nás ubezpečily, že když má dítě sauny dost, dá samo vědět. A bylo to tak, ačkoli většinou se mi chtělo ven dřív než jí. Mrzutá chvíle nastala, když mi začala v sauně v náručí usínat a nás vzápětí čekala ledová sprcha. To byl jekot!

Vláček na hladině

Lektorky by měly projít školením v klubu akreditovaném ministerstvem školství, který kromě plavání kojenců zahrnuje i masáže či záchranářský kurz.

Čím pokročilejší a starší plaváček se z Laury stával, tím víc akcí v bazénu nás čekalo. Nebyl jí ani rok a už mi skákala ze sedu ze strany bazénu a naučila se sama chytit okraje a za pomoci se přitáhnout a vylézt ven. Dnes také na dlouhých housenkách jezdíme jako na vraných koních, s kulatou plovací deskou plaveme na bříšku a kroutíme jako volantem za hlasitého brm brm, po čtyřech umí dcera přelézt přes velké propojené desky a hupsnout mi do náruče nebo se na těch deskách s ostatními dětmi vesele vozí jako na vláčku - a od té doby si při pohledu na opravdový vlak brouká šimpampampa hú, podle básničky, kterou zná z plavání.

Ponory už nepočítáme. Pod vodou jsme každou chvíli. Mám radost, že si s ní už i sama zaplavu. Laura mi leží na zádech, drží se mě kolem krku nebo za vlasy, piští a já s ní brázdím bazén. Potopit se s ní ještě netroufám, protože novoty nesnáší hladce, ale jednou to přijde. Přelézat desky se jí zpočátku také nechtělo a teď je jako svišť s úsměvem od ucha k uchu. A i když jednou ji třeba na chvíli rozčílí, že je v bazénu moc lidí nebo že mám brýle, dobrý vztah k vodě jí, troufám si říct, zůstává.

,