Ačkoliv po kadeřnici dnes mnozí běžně vyžadujeme účes z fotografie, u očí, nosů, tvarů obličeje i postavy jsou taková přání z velké části zatím nereálná, tvrdí plastičtí chirurgové.
SVĚT 2038aneb Život za 20 let U příležitosti 20. výročí iDNES.cz jsme se rozhodli podívat do budoucnosti. V uceleném seriálu článků vám po celý rok 2018 nabídneme různé pohledy, jak by mohl vypadat svět v roce 2038. Homepage projektu najdete na adrese www.idnes.cz/svet2038  |
„Každý obličej, víčka, prs je jiný a není možné vyrobit realitu přesně podle obrázku. Roli hraje tloušťka kůže, podkožní tkáně, šířka obličeje,“ vyjmenovává docent Jan Měšťák, vysokoškolský pedagog a přednosta Kliniky plastické chirurgie 1.lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice na Bulovce v Praze a dodává, že při zákroku se může ideálu klientky více či méně jen přiblížit.
„Hodně lze vylepšit třeba u povislých, prázdných prsů, můžeme leckde odsát tuk, vytáhnout vrásky, omladit o deset, dvacet let, ale přešívat podle obrázku nepůjde, tomu nevěřím,“ líčí situaci Měšťák.
Roboti na sále a pilulky na větší prsa
Jen nejodvážnější vizionáři, kteří předpokládají, že se do 50 let se prodlouží délka života na dvojnásobek, mají za to, že do hry promluví umělá inteligence. Robotika nahradí z většiny lidskou práci a lidé budou žít virtuálně.
„Chirurgy nahradí roboti a nemocem se bude předcházet dřív, než vzniknou, a celá léčebná medicína bude na ústupu,“ tlumočí nejsmělejší vize plastický chirurg Roman Kufa, vedoucí lékař pražské soukromé kliniky. „A dál do budoucna? Zřejmě se budou rodit lidé už geneticky naprogramovaní. Jejich vzhled bude respektovat estetické zákonitosti, nebude třeba nic upravovat,“ vtipkuje s nadsázkou.
Bohdan Pomahač - světově uznávaný plastický chirurg
Reálnější je však technologický pokrok, který umožní lékařům odvádět přesnější a pro pacienta méně traumatizující práci. A to jak v plastické chirurgii zdravotní, tak estetické. „Za dvacet let tu jistě alespoň z části budou operace, které děláme i dnes, ať už estetické nebo rekonstrukční,“ je přesvědčen Bohdan Pomahač, český plastický chirurg v oblasti rekonstrukční medicíny působící v USA.
Rozvoj v oboru nastane podle něj především u méně invazivních procedur a mikrochirurgie. Počítá, že nové technologie proniknou do operačních sálů a chirurgové budou používat navigační techniky či virtuální reality. Operační nástroje se změní. „Obecně předpokládám větší preciznost, méně odhadu a spoléhání na zkušenosti,“ říká Pomahač.
Plastika a estetikaPlastičtí chirurgové zdravotní spravují vrozené vady, poúrazové či pooperační stavy. Díky mikrochirurgii a novým technologiím dokáží zázraky, o nichž se nám před desítkami let ani nesnilo. Zatímco ti, kteří vylepšují to, co se přírodě úplně nepovedlo a léčí tak spíš naši duši, jsou plastičtí chirurgové estetičtí. |
Specialista na laserovou a estetickou medicínu stomatolog Roman Šmucler očekává dramatický nárůst plánování v počítačích tak, aby si pacient detailně dopředu mohl vybrat, co přesně chce. „Čeká nás velký důraz na přesnou a minimálně riskantní realizaci předpokládaného výsledku. Asi se začnou prosazovat roboti a jiná automatizace s cílem práci zpřesnit a zlevnit,“ míní.
Zdá se, že do dvaceti let žádný „velký třesk“ na poli zdravotní ani estetické medicíny nepřijde. Jan Měšťák spoléhá na prohlubování mezioborové spolupráce v medicíně, u estetických zákroků pak zejména v oblasti neinvazivní korektivní dermatologie.
„Novinkou je teď například silikonový implantát o 30 procent lehčí než klasický,“ uvádí plastický chirurg Lukáš Frajer působící na soukromé pražské klinice. V rámci rekonstrukční chirurgie jsou zase pokusy o vytvoření různých umělých kožních krytů a různých biomateriálů. „V klinickém užití mají jen své okrajové místo a zázraky se zatím nekonají,“ upozorňuje Frajer.
Jistý potenciál vidí spíš v jiných oborech jako imunologie, molekulární biologie a genové inženýrství, jejichž pokroky zásadně změní pojetí budoucí celé medicíny. „Jako fanda žánru science fiction věřím, že řada léčebných metod ze Star Treku bude ´normou´, ale nemyslím, že se tak stane za mého života... Možná bude za sto let existovat tabletka proti stárnutí či na zvětšení prsou,“ směje se Frajer.
Chybějí lékaři i peníze na výzkum
Budoucnost plastické chirurgie závisí na tom, jak se které zemi na světě daří. Obecně platí, že poptávka po plastickém chirurgovi do jisté míry kopíruje HDP daného státu a socio-ekonomickou úroveň obyvatel dané země. V ekonomicky rozvinutém státě je poptávka vyšší než třeba v rozvojovém státě. Zároveň například v období války či živelné katastrofy asi těžko někdo bude přemýšlet o kosmetických zákrocích, ale zvýší se počet zdravotních výkonů.
MUDr. Roman Kufa - Plastický chirurg
„Takže pokud se společnost bude mít lépe ekonomicky, poroste i poptávka po hezčím vzhledu,“ shrnuje Roman Kufa, který je spíš optimistou: „Pokud nenastane nějaká katastrofa, společnost bude žít v blahobytu a nebudeme ´vyrábět´ už rovnou samé krásné lidi, poptávka po kosmetických operacích poroste.“
Peníze za rozvojem plastické chirurgie vidí i Jan Měšťák. Tvrdí, že většina mladých kolegů se zcela či částečně vrhá po studiích na byznys. U klasické medicíny a vědy, s níž ruku v ruce přichází pokrok, zůstává podle něj málokdo. „Velký medicínsky progres nepředpokládám. Výzkum se poněkud zastavil,“ říká.
Že oproti cizině obor v Česku ztrácí, se domnívá i Roman Šmucler. Na vině je podle něj nedostatek operatérů, protože vzdělávací systémy v Česku jsou dlouhé, nefunkční a podfinancované. „Myslím, že by si lékaři rádi zaplatili vzdělání, kdyby se navýšila a zlepšila výuka ale nejde to,“ tvrdí.
Servis na lidské součástky
Nabízí se úvaha, zda bude jednou zdravotní plastická chirurgie tak daleko, že lékař či robot dokáže člověku běžně vyměnit jakýkoliv poškozený orgán. Díky mikrochirurgii je to již téměř možné dnes, ale nikoliv bez následků. Technicky snad, ale vyměňovat části těla běžně jako součástky v autoservisu, ještě dlouho nepůjde.
Plastický chirurg Doc. MUDr.Jan Měšťák
„Pokud nejde o jednovaječná dvojčata, nemůžeme lidem běžně prohazovat orgány ani končetiny. Aby organismus přijal jinou část těla, musí nastoupit imunosuprese, jinak by transplantovaná část odumřela. Jenže imunosupresiva mají vedlejší účinky, mohou způsobit rakovinové bujení. Myslím, že do dvaceti let se nedobereme takových léků na potlačení imunity, které zajistí přijetí transplantované části, aniž by pacient neměl vážně zdravotní důsledky,“ říká docent Měšťák.
Bohdan Pomahač přesto doufá v to, že jednou půjde na lidském těle opravit všechno. „Jakým způsobem ale budeme schopni nahrazovat různé tkáně ještě není jasné. Transplantace stejně jako protézy jsou dočasné technologie. Mohou být ale dočasné ještě na dalších 50 let. Na druhou stranu buněčné terapie či dorůstání tkáni různými manipulacemi hojení jsou zatím daleko od reality, která by pacientům pomohla. Nevím, jestli se jejich uplatnění dožiji,“ zamýšlí se Pomahač.
Vítězí víčka a trend vypadat dobře
Dnes už je zcela normální se netrápit ztraceným sebevědomím z toho, jak vypadáme, když máme možnost to změnit. Současně veřejnost o možnostech estetické plastické chirurgie ví a „vypadat dobře“ se stává normou.
Plastický chirurg Lukáš Frajer
„Pokud si mohu dovolit jistou paušalizaci a přirovnání, může estetika působit tak, že je do jisté míry ’bulvárem’ medicíny a rekonstrukční chirurgie spíše serióznějším médiem. Ovšem nic z toho není špatně, obě média mají své příznivce a podporovatele,“ uvažuje Lukáš Frajer.
Trend „vypadat dobře“ bude zcela jistě pokračovat. Dnes je absolutním vítězem v poptávce operace horních a dolních víček, ale to se může změnit. „Lidé budou chtít kompletně vyspravit svůj vzhled a měnit se v osobu svých představ, což se v Asii děje ve velkém už dnes,“ uvádí Šmucler.
V nejbližší budoucnosti předpokládá další nárůst zájmu mužů. „Třeba facelift u mužů je u nás víceméně vzácný, na Západě naopak docela běžný,“ říká. Konkrétně příští rok poroste zájem o estetickou gynekologii. „Vše ostatní je v high-tech medicíně čirá spekulace,“ podotýká Šmucler.
Zvýšenou poptávku po estetických zákrocích ze strany mužů zaznamenal i MUDr. Kufa. Zatímco před více než pěti lety byla estetická medicína pro muže téměř tabu, poslední tři roky tvoří 10 až 15 procent z celkové klientely, která ale také roste, tudíž mužský zájem sekunduje tomu ženskému. Péče o vzhled a zejména o ten mladistvý patří podle něj už skoro k bontonu. „I když estetická medicína je a stále bude doménou žen, stejně jako profesionálů, kteří mají krásu téměř v popisu práce,“ dodává.
14. července 2009 |
Operace a vyšetření
Sledovat další díly na iDNES.tvSiluetlift je jednou z metod plastické chirurgie, která obličej omladí.
Bezbolestně, rychle, ambulantně. Udělej si sám?
Když to není nutné, nikdo pochopitelně nestojí o to, aby do něj v narkóze lékař řezal, odsával tuk, odřezával kilogramy kůže a přešíval jej. Traumatizované tělo totiž bolí. Proto poroste zájem o miniinvazivní zákroky, které jsou šetrné ke tkáním a rychle se hojí. Ideálně takové, po nichž se pacient může téměř okamžitě zapojit do společenského života a nastoupit do zaměstnání.
„Velkou budoucnost vidím ve výplňových materiálech, díky nimž je možné udržet objem a vyhladit vrásky u stárnoucího obličeje: budou stabilnější a efekt tedy stálejší,“ tipuje Roman Kufa.
Plastický chirurg Roman Šmucler
Lékaři jsou za jedno, že se díky poptávce bude víc a víc rozvíjet nechirurgická estetická medicína, počínaje botulotoxinem, injekčními výplněmi, lasery apod. „Tyhle metody představují šetrnější ošetření s menším rizikem. Snadněji se zaškolí lékaři a samotné zákroky nejsou tak časově i finančně nákladné,“ vysvětluje Roman Šmucler.
Ambulantně se už leccos kvůli snaze šetřit čas operuje i dnes. „Ideální to ale není. Větší dozor na lůžkách s profesionální péčí je lepší a bezpečnější, jakož i silnější potlačení bolesti v nemocnici je výhodou,“ myslí si Šmucler. Jenže cena je podle něj v Česku králem. „Pacientky v prokrvácených obvazech a s bolestí se nějak dopotácejí domů, aby je ošetřoval manžel, který je z toho vyděšený. A tak ušetří třeba dva nebo tři tisíce korun,“ popisuje situaci.
Rychle, šetrně, bezbolestně, ambulantně... by v budoucnu mohlo znamenat i to, že si ke krásnějšímu vzhledu a lepšímu sebevědomí pomůžeme sami doma. V lékárně bychom si mohli koupit „balíček“, který by obsahoval vše nutné dejme tomu k odstranění nežádoucí bradavice či k vyplnění nechtěných vrásek. Bohdan Pomahač má za to, že u jednoduchých, minimálně invazivních procedur je to teoreticky možné. „Bylo by to možné už teď, ale většinou regulace léku nebo jejich aplikace představují bariéry,“ vysvětluje.
Jan Měšťák je v tomto směru skeptičtější. „Znám disciplínu i úzkosti lidí a mám za to, že ani jedno procento by nenašlo odvahu,“ říká. „Navíc lidé nevědí, zda nejsou na nějakou látku alergičtí a ještě by museli případně řešit anafylaktický šok. Víte, já sám sebe operoval a zašíval si rány i bez umrtvení asi na třiceti místech na těle: Jenže, na rozdíl od většiny, já v tomhle nejsem normální.“
10. listopadu 2016 |
Lékaři transplantovali ucho, vypěstovali ho na ruce.
