"Lidé, kteří mají vysoké IQ, kteří pocházejí z vyšších socio-ekonomických vrstev, mají vysoké vzdělání jsou obecně zdravější," tvrdí June Reinischová z Indianské univerzity, která je spoluautorkou studie zveřejněné v americkém časopise Archives of Internal Medicine.
Výzkum byl proveden v letech 1990 až 1994 na 363 mužích a 330 ženách ve věku od 29 do 34 let. Experti přitom porovnávali milovníky vína, pivaře, abstinenty a ty, kteří pijí víno i pivo. Konzumentů destilátů bylo jen nepatrné množství. Vzorek lidí tvořili lidé, narození v letech 1959 až 1961 v kodaňské obecní nemocnici, které vědci zkoumali řadu let.
Podle dřívějších studií přiměřené pití červeného vína napomáhá snížení tlaku a zlepšení krevního oběhu, a tudíž snižuje riziko kardio-vaskulárních chorob. Složky červeného vína pravděpodobně chrání organismus také před dalšími zdravotními obtížemi, jako jsou mrtvice, rakovina horní části zažívacího traktu, rakovina plic či zlomenina krčku. Podle výzkumů je celkově úmrtnost milovníků vína nižší, než úmrtnost pivařů či konzumentů destilátů, ale i abstinentů.
Pijani piva ale podle dánské studie dopadli v porovnání s konzumenty vína hůře i v osobnostních testech zaměřených na pocity stresu a neurózy. Pivaři, obzvláště pak muži, také konzumovali více alkoholu.
"Dramatické rozdíly v IQ a míře sebeovládání mezi konzumenty vína a piva silně naznačují, že pití vína a piva je v Dánsku spojeno s řadu poznaných i nepoznaných faktorů, ať už jde o zdraví, nemocnost a úmrtnost," uvedl Erik Mortensen z institutu preventivního lékařství kodaňské nemocnice. "Pití vína bylo spojeno s vyšším rodičovským statutem, vzděláním, delší školní docházkou a vyšším sociálním postavením," dodal.
