Depardieua nesmíte chtít pochopit, tvrdí o kolegovi Pierre Richard

  4:14
Už dávno není tím popleteným zmatkařem, jak ho známe z filmů. Francouzský herec Pierre Richard letos oslaví 80. narozeniny, je z něj uvážlivý a prošedivělý kmet, který ze všeho nejradši mluví o svých vinicích. Ovšem legrace s ním je pořád, jak prokázal i během nedávné návštěvy Prahy.
Francouzský herec Pierre Richard na návštěvě v Praze

Francouzský herec Pierre Richard na návštěvě v Praze | foto:  Michal Šula, MAFRA

Pierre Richard je tak trochu Pražan. Do Česka jezdí poslední dobou docela často a především ve starobylých pražských uličkách to má hodně rád. Tentokrát ho pozvala Nadace Taťány Kuchařové, která pomáhá seniorům.

"Jednou se snažím pomoct latinskoamerickým indiánům, podruhé africkým Tuaregům, teď českým seniorům. Kdo ví, co to bude příště. Možná Eskymáci," žertoval v jednom z malostranských hotelů Richard.

24. dubna 2014

Pierre Richard

POVOLÁNÍ: herec, vinař
DATUM NAROZENÍ: 16. 8. 1934
MÍSTO NAROZENÍ: Valenciennes (FR)
ZNAMENÍ: Lev

  • Ve filmech svérázné pometlo, v civilu v bezmála 80 letech důstojný pán.
  • Někdejší pařížský kabaretiér a mistr krátkých skečů v roce 1970 prorazil se snímkem Roztržitý, který zároveň režíroval. Mezi jeho další úspěšné filmy patří Velký blondýn s černou botou, Hořčice mi stoupá do nosu, Jsem nesmělý, ale léčím se nebo Uprchlíci.
  • V roce 2006 dostal od francouzské akademie Césara za celoživotní dílo.
  • Od roku 1986 je profesionálním vinařem.
  • Má syny Oliviera a Christopha, oba jsou muzikanti. Vnuk Arthur Defays se pokouší uplatnit také jako herec.

Češi roztržitého kudrnáče milují už dávno. Byl jednou z mála západních hvězd, které mohli pravidelně hltat i ve vysílání normalizační televize. Těžko tehdy mohli tušit, že jde o opětovanou lásku. Jestli si na něco Richard v 60. letech s chutí vystál frontu u kina, pak to byly filmy nové české vlny.

Kdy jste se poprvé dozvěděl, že jste populární i na druhé straně železné opony?
Vlastně až ve chvíli, kdy tu žádná železná opona nebyla.

Vážně?
No ano. Až někdy po roce 1989.

Hodně vás to překvapilo?
Pořádně! Jedna věc je, že Češi mají moje filmy rádi. Druhá, pro mě naprosto zásadní, že je vůbec znají! Něco takového by mě před rokem 1989 opravdu nenapadlo. Dozvěděl jsem se to až při návštěvě filmového festivalu v Karlových Varech a bylo to pro mě tehdy velmi milé poznání. Tím spíš, že Čechy považuji za skutečně intelektuální národ. A umělecký. Některých českých režisérů si velmi vážím.

Kterých?
Menzela, Chytilové, pochopitelně Formana.

Oblíbil jste si filmy české nové vlny z 60. let?
Ano, chodil jsem na ně tenkrát běžně do kina. Měly v sobě něco specifického, těžko pojmenovatelného. Pamatuji si, že dřív byla spousta českých filmů, které mě oslovovaly. Můžu to tak říct, protože v šedesátých letech nebyl ani ve Francii problém se k české kinematografii dostat. Mrzí mě, že teď už u nás české filmy tolik nedávají. Nemůžu z toho vinit Čechy. Nevím, jak je to u vás, ale ve Francii je vysílací prostor přehlcen americkými filmy. A na ostatní není místo.

Viděl jste někdy svůj film v českém dabingu?
Ne. Asi bych moc nerozuměl. Přestože jsem některá česká slovíčka z dřívějších návštěv znal, všechna se mi vytratila. Pamatuji si jenom, jak říkáte "merci". Je to nějak jako "děkuji", že?

Přesně tak!
No, vidíte, jakou mám paměť. Dě-ku-ji.

Ale proč jsem se ptal na ten dabing. Když jednou Louis de Funes viděl svůj film předabovaný do češtiny, prý řekl, že je to ještě lepší než originál.
(výbuch smíchu) To že řekl? No vidíte, to bych měl příště točit asi jen v češtině, když to ty filmy dělá lepší.

Vy jste Funese znal zblízka. Nepřekvapuje vás taková lichotka od muže, který byl prý trochu sebestředný?
O Louisovi můžu ze svých vlastních zkušeností říct, že nebyl zlý, ale zároveň nebyl ani jednoduchý člověk. Co si pamatuji, nikdy s ním žádné větší problémy nebyly. Ke mně byl pokaždé doopravdy milý. Při natáčení bývala nepříjemná spíš jeho manželka.

Jak se to projevovalo?
Nic konkrétního si nevybavím, šlo o drobnosti. Spousta věcí při natáčení se jí prostě nelíbila. A muselo se to řešit.

Funese i vás si Češi nesmírně oblíbili. Je to tím, že se Češi a Francouzi smějí stejným věcem?
O tom jsem přesvědčený. Dobře si to pamatuji z několika projekcí různých českých komedií. Ve Francii měly úspěch, lidé se smáli hodně. To nemůže být náhoda. Za oceánem to tak automatické není. Pro Američany se dokonce dělají remaky evropských komedií.

Chápete to?
Co naděláte. Co jsem viděl, tak ty americké remaky solidních evropských filmů většinou nedopadly dobře. Pokaždé za tím vidím spíš komerci než nějakou snahu o umělecké dílo. Američané zkrátka koupí scénář, dosadí si do toho své herce a je to pak k nepoznání.

Mluvíte i o americkém remaku slavného filmu Uprchlíci, ve kterém jste hrál spolu s Depardieuem?
Ano, i o něm. Místo mě s Gérardem v tom hráli Martin Short a Nick Nolte. A přiznávám, že se mi to nelíbilo. Na ten film dodnes nemám chuť se znovu dívat. Samozřejmě chápu, že v Americe to už tak chodí. Na evropský film se možná podívá pár lidí v New Yorku, San Francisku, v nějakých univerzitních městech. Ale proč by se do něj pouštěl nějaký venkovan v Tennessee? Prostě ho zajímají jiné věci. Ještě něco je zajímavé. V Hollywoodu se chytili Depardieu, Reno, prostě tvrďáci. Ale francouzský komik poslední doby mě nenapadá.

Tušíte proč?
Vlastně ani pořádně neznám odpověď. Já měl svého času tři nabídky, ale nikdy to nedopadlo.

Ale ono je to sporné i s těmi tvrďáky, jak jim říkáte.
Ano, Depardieu s Renem byli jistou dobu v Americe celkem obsazovaní, to už se ovšem taky zastavilo. S tím se musíme smířit, Amerika je prostě trochu jiný svět.

Právě s Depardieuem jste byli velcí filmoví parťáci. Kouzelní ve své odlišnosti. V čem jste byli stejní?
Cítil jsem, že se při natáčení velmi dobře doplňujeme. Mezi Gérardem a mnou existovala alchymie, která se jen těžce vysvětluje. Byli jsme jak oheň a olej. Moc jsme si rozuměli, nejen ve filmech. Kdekoli jsme se potkali, jako by mezi námi fungovaly úplné elektrické výboje. Nemyslím, že by se později ve filmech povedlo další takové spojení dvou odlišných lidí.

Je pravda, že ve filmu Kopyto se musela jedna scéna točit dvaadvacetkrát, protože Depardieu dorazil společensky unaven?
Dvaadvacetkrát se tehdy točily úplně všechny scény toho filmu. Ale nebylo to tak kvůli Gérardovi, jako spíš zásluhou náročného režiséra Francise Vebera, se kterým jsem dělal i Velkého blondýna s černou botou nebo Uprchlíka. To bylo pořád: "Hezký, ale uděláme to znovu. A znovu. Zas!" Takže zrovna v tomto je Depardieu nevinně. Dneska je možná těžké ho udržet v jistých mezích, ale tehdy byl docela spořádaný.

Vy dva máte společný i vřelý vztah k Rusku. Co říkáte na to, že Depardieu získal i ruské občanství?
On už je holt takový. Je tak trochu vším. Rusem, Čečencem, Kazachem, Belgičanem a bůh ví, kým ještě. Lidé se ho odjakživa snaží pochopit, já se do toho nikdy nepouštěl. A myslím, že je to ten nejlepší možný přístup.

Jak vy, tak Depardieu jste vinaři. Kdo z vás má právě teď lepší víno?
Poslyšte, vy se mě pořád ptáte na Depardieua.

Zrovna teď spíš na víno.
Jenže na tu otázku se tak úplně odpovědět nedá. My si nekonkurujeme, nemáme vína ze stejného regionu. Je to, jako byste srovnával fotbalistu s tenistou. Řekněte mi, kdo z nich dvou je lepší? Já to nesvedu.

Poznal byste své víno podle vůně?
Myslím, že víno z daného regionu bych po čichu poznal. Ale v rámci něho existují i vína, která jsou těm mým podobná. Tam bych se snadno spletl. Vlastně jsem to už jednou zkoušel. A co myslíte? Jistě, zmýlil jsem se.

Čím jsou pro vás charakteristická vína z Česka?
Netroufnu si zobecňovat. Ale třeba k dnešnímu obědu jsem tady v Praze ochutnal vaše růžové víno a bylo velmi dobré. Mělo ovocnou chuť s příchutí malin. To mám hodně rád. Je to víno, které se pije, když je hezké počasí. A dneska hezky je.

Co pijete, když je ošklivo?
Červené. Ale pokud je opravdu hodně ošklivo, tak vodku. (výbuch smíchu)

Víno nejen vyrábíte, ale i pojmenováváte. Podle čeho?
Moje vinařství se nazývá L´eveque - biskup. Takže pokaždé dumám nad jménem, které by se k tomu hodilo. Třeba Kardinál. Co naděláte, takové Chateauneuf-de-Pape je taky pěkné jméno, ale bohužel už ho někdo jiný použil, takže musím vykoumat něco jiného. Abych to nějak přebil, příště svému vínu budu říkat třeba Bůh a já. Nebo Já, bůh - to přece zní ještě majestátněji!

Je větší kumšt vyrobit dobré víno, nebo dobrý film?
Vždycky je důležité mít pořádný základ. Abyste měli dobrý film, potřebujete kvalitní scénář. V tom je to opravdu jak s vínem. Abyste ho měli dobré, potřebujete kvalitní hrozny. Jenže nic není tak jednoduché. Stejně jako lze i s dobrým scénářem natočit hrozný film, můžete i s dobrými hrozny vyrobit strašné víno.

Jak tomu předejít?
Musíte o svou vinici hodně pečovat. Já se o to moc snažím. Nikdy jsem nechtěl, aby bylo moje víno známé díky tomu, že jsem herec. Chci, aby ho lidé vyhledávali, protože je kvalitní.

Vypadáte ve svých bezmála 80 letech tak svěže právě díky vínu?
Rozhodně! Vodu nebrat! Leda ke koupání. Kdepak, teď si dělám legraci, vodu mám naopak moc rád. Odjakživa mě fascinuje, v minulém životě jsem musel být ryba. I k těm vinicím jsem se dostal přes ni. Usedlost u městečka Gruissan jsem koupil díky tomu, že jsem se zamiloval do té samoty obklopené jezerem. Že je tam vinice, to jsem se dozvěděl až později. Za ty roky jsem si každopádně ověřil, že víno zdraví prospívá. Vlastně mi ho doporučil i lékař. Takže ho mám na předpis. Podívejte se na mě. Kdo by tipoval, že je mi ve skutečnosti 102 let?

Autoři: ,
  • Nejčtenější

Žena se dvěma vagínami má dva přítele, sexuální potěšení má rozdělené

21. března 2024  7:54

Annie Charlotte se narodila se dvěma vagínami. Ačkoli zprvu pro ni byl její zdravotní stav šokem,...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

26. března 2024,  aktualizováno  8:54

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Obří melouny už nejsou in, i muži mohou kojit a další zajímavosti o prsou

24. března 2024

Ňadra obvykle poutají pozornost mužských očí, jsou ovšem také částí lidského těla, která je...

Dvaadvacetinásobná matka přiznala závislost na těhotenství

22. března 2024  8:15

Sue Radfordová z Velké Británie má dvaadvacet potomků. Třiadvacetkrát byla těhotná a nevylučuje, že...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Žena si vysnila plastiku prsou v Turecku, život se jí změnil v horor

25. března 2024  7:59

Třiatřicetiletá Stephanie Briggsová z Velké Británie roky šetřila na operaci, po které měla mít...

Jedno ze siamských dvojčat se dočkalo svatby, druhé se vdávat nechtělo

28. března 2024  14:27

Čtyřiatřicetiletá Abby Henselová z USA se vdala už v roce 2021. O sňatku ovšem promluvila až nyní....

Intersexualita pro mě byl šok, říká žena bez ženských pohlavních orgánů

28. března 2024  8:45

Alyssa Ballová byla od mala vychovávána jako dívka. Ve skutečnosti ale úplnou dívkou nebyla. Pravdu...

KVÍZ: Oslavte den učitelů. Poznejte známé kantory a procvičte si znalosti

28. března 2024

Den učitelů se letos potkal s prázdninami, a k tomu ještě s přípravou na velikonoční svátky. Jestli...

Sex se zajíčkem je super, ale... Sedm důvodů, proč nechodit s mladším mužem

28. března 2024

Vztahy s výrazným věkovým rozdílem jsou stále častější a už dávno nepatří do kolonky „podivné“....

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...