Nižší hladina cholesterolu vadí víc než ta vyšší, tvrdí Petr Fořt

  0:52
Renomovaný výživový poradce Petr Fořt, autor více než dvaceti knih na téma zdravého životního stylu a boje s obezitou, tvrdí, že žádný obecně platný návod na zdravou stravu neexistuje. „Každý to máme jinak,“ říká. Počítání příjmu a výdeje kalorií považuje za zbytečné a doporučované konzumování malých porcí pětkrát denně za mylné.

Renomovaný výživový poradce Petr Fořt | foto: archiv P. Fořta

RNDr. Petr Fořt, CSc.

  • Narodil se před 69 lety.
  • Vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Pracoval jako odborný vědecký asistent v oboru imunochemie na Lékařské fakultě v Praze, pak jako vědecký pracovník v oboru fyziologie a dietologie vrcholového sportu.
  • Nyní je lektorem postgraduálního vzdělávání poradců pro výživu. Je vyhledávaným konzultantem pro výživu sportovců. V Praze a v dalších krajských městech má poradny pro preventivní, podpůrnou a alternativní výživu, včetně obezity a stravování dětí.
  • Je autorem více než dvaceti knih, řadu let se podílí na přípravě pořadu „Pod pokličkou“ pro ČT1 a píše články do časopisů v Česku, na Slovensku a v Polsku.

Proč ve své nejnovější knize tvrdíte, že neexistuje jednotná definice zdravé výživy?
Zdravá výživa je velmi mlhavý pojem, který si jinak vysvětluje západní medicína, jinak alternativní, a po svém si to vysvětluje i mnoho vědců, kteří se tímto tématem zabývají desítky let. A protože národ chce být veden nějakým směrem, tak poslouchá obecná doporučení. A potom neustále čteme vášnivé diskuse o tom, jak ta nebo ona osoba vyzkoušela už všechny diety a pořád nic.

Co tedy podle vás zdravá výživa je?
Zdravá výživa je to, k čemu bychom měli směřovat, protože to našemu tělu vyhovuje, ale máme to každý jinak. Jinými slovy, každému zobák narostl jinak, žaludek mu narostl jinak, geny má jiné... Někomu chutná buchta, druhému biftek. Ovlivňuje nás genetický základ, pohlaví, věk, zdraví a další faktory.

Když neexistuje žádné obecné pravidlo, co tedy rozhoduje? Jak poznám, že jím dobře, nebo špatně?
Vy nepoznáte, když je vám špatně?

To ano, ale to už je pozdě. Dá se vůbec říci, jak se správně stravovat, aby nám zle po všech směrech nebylo?
Samozřejmě existují obecně platná doporučení. Třeba Světová zdravotnická organizace vydává určité pokyny. Ty ale nepadají na úrodnou půdu, protože lidé jsou jednak ve vleku komerce a konzumního způsobu života, a současně nemají čas. Takže si koupí pizzu, protože se jim nechce vařit a protože podlehnou reklamě, která nemá s naším individuálním nastavením nic společného. Řešení je v tom, začít od píky. Edukovat mladou generaci, která bude mít děti a těm předá, co ví. Maminka bude vědět, jak nepřibrat v těhotenství, jak krmit svoje miminko od batolete až ke školce. Bohužel, i když se bude hodně snažit, tak přechodem dítěte do školky zdravá výživa pravděpodobně skončí. Vařit obědy ratolestem i do školek a škol se příliš nenosí.

Měla by tedy být výživová osvěta a edukace vládním programem?
Ona už leckde je. Ve Velké Británii se vláda rozhodla, že s obezitou zatočí, a tak uvalila veliké daně na cukr. Jenomže to skončilo špatně. Producenti cukru se vzbouřili a zaplatili si vědce, kteří prohlásili, že cukr není to nejhorší. Když to samé vláda udělala s nařízením o snížení soli v pečivu a uzeninách, zase se objevila studie prokazující, že s příjmem soli to není tak strašné. Prostě byznys. Proti kartelům potravinářů nemáte šanci. Jak jde o peníze, končí snaha státu o regulaci.

V této souvislosti poukazujete často na údajné lži, kterými nás potravinářské, farmakologické a jiné zájmové lobby válcují. Podle vás třeba zvýšená hladina cholesterolu není škodlivá?
Nevím, zda mluvit o lži, ale něco si myslím. S cholesterolem je to tak, že je to pro organismus naprosto nezbytná látka, kterou si tělo vyrábí samo. A když je zdravé, kostka másla s vaším cholesterolem absolutně nic neudělá. Tělo má autoregulační mechanismy a má-li něčeho moc, řekne dost, nevstřebá to, anebo sníží vlastní produkci. S cholesterolem to není zdaleka tak velký poplach, na jaký se bije. Do norem se vejde téměř každý z nás. Není zlé, když máte o něco vyšší cholesterol. Ono je naopak horší, když ho máte nižší. To je velký malér, protože vám přestanou fungovat nadledvinky, chybí vám hormony, a to už je známka vyčerpání. Tady by lékaři měli volat „bacha!“, ale oni místo toho plaší, když je cholesterol vyšší.

Dělají to i z obavy před infarktem. Ten podle vás nehrozí?
Nehrozí. Naopak starší lidé s hladinou cholesterolu o něco vyšší, kteří nemají moc vysoký poměr tukové látky v krvi, žijí déle.

Stravování podle typu metabolismu

Petr Fořt začíná tím, že u člověka, který chce zhubnout, určí přesný typ jeho metabolismu. Vychází totiž z toho, že tělo každého z nás je unikátní, a co funguje u jednoho člověka, nemusí fungovat u druhého. To je prý také důvod, proč jen málo lidí dokáže zhubnout podle volně dostupných diet. Když Petr Fořt zjistí, jak tělo pacienta zpracovává a spaluje různé druhy potravin, sestaví mu výživový plán a jídelníček na míru. Metabolická typologie říká, jaké živiny by měly ve stravě převládat pro dosažení a udržení optimální váhy a také pro lepší zdraví a vitalitu.

Proteinový typ umí velmi snadno a rychle přeměnit tuky a proteiny na energii, může si proto dovolit mít stravu bohatší na bílkoviny i tuky. Lidé s tímto typem metabolismu by měli konzumovat maso, mléčné výrobky, vejce, ryby, ořechy, zeleninu, luštěniny, brambory, kysané zelí, květák, mrkev. Plus ovoce, ale spíše to „naše“ než jižní, tedy hrušky, jablka, švestky, třešně... Tento typ si také příliš nepotrpí na sladké. Optimální rozložení živin: 50 % proteinů, 30 % sacharidů, 20 % tuků.

Sacharidový typ by měl mít jídelníček složen hlavně ze sacharidů. Často by v jeho jídelníčku měly být zastoupeny obiloviny, a to ve formě těstovin, ale i pečiva. Mléčné výrobky by si měl vybírat především nízkotučné. Může si dopřát více zeleniny i ovoce (spíše tropické). Spíše se naopak vyhnout ořechům, různým semínkům, tuku. Z masa se doporučuje kuřecí, krůtí, telecí a ryby, z uzenin maximálně libová šunka. Těžká a tučná jídla špatně snáší, snadněji se zasytí. Obvyklá je vyšší obliba sladkého a kofeinu. Optimální poměr živin: 70 % sacharidů, 20 % proteinů, 10 % tuků.

Smíšený typ je nejobvyklejší varianta. Může konzumovat stravu obou skupin a optimální poměr živin odpovídá tradičním poměrům racionálního stravování: 50 % sacharidů, 30 % tuků a 20 % bílkovin.

Za omyl považujete i dosud nejúspěšnější model zdravého stravování, což je konzumování malých porcí několikrát denně. Proč?
Protože je to klišé. Já bojuji i s výživovými poradci, kteří se tohoto drží. Vysvětluji jim, že jíst se má, když máte trochu hlad, a ne, když vám to nařídí „úřad“. Když budete jíst pravidelně i jen třikrát během dne, tak vám garantuji, že za půl roku přiberete, přestože se hýbete. Nestihnete totiž dokonale vytrávit. Zato když budete mít mezi hlavními jídly osmihodinovou pauzu, tak stačíte to, co jste snědli, využít a dobře strávit. Když se porovnával denní příjem při pěti jídlech s těmi dvěma porcemi, tak se přišlo na to, že dvě porce přinesly méně energie než pět. A další argument proti pěti jídlům denně je ten, že u lidí, kteří nemají záklopku, znamená pět denních porcí pět šancí se přejíst. Kdo jí pětkrát denně, má stále plné břicho a jeho organismus je v anabolismu. To znamená, že se snaží využít to, co do něj člověk nasoukal, a něco z toho postavit. Sedí a staví.

Vy ke lživé kampani ale řadíte i propagaci biopotravin. Co je na nich špatně?
To je nedorozumění! Jen pochybuji o tom, že u nás konzumace biopotravin vůbec někdy překročí pár procent celkové spotřeby. Nemluvím tudíž o bioproduktech, ale o představě, že by se jimi dala nahradit významná část konvenčních potravin. Podstatné je to, že se rozvinul obor biozemědělství, který má za cíl zbavit se chemie v potravinách. Jenomže to je šíleně náročné, protože musíte najít lokalitu, která není kontaminovaná. Nesmí na vás pršet kyselina sírová. Nesmíte použít chemická anorganická hnojiva. Můžete použít jen bioprodukty proti škůdcům. Je to obrovská věda, a proto je to tak drahé a pro mnoho lidí tím pádem nedostupné. Navíc některé biopotraviny chutnají hůř než ty konvenční a lidé na to nejsou zvyklí. Proto já proklamaci toho, že jsou biofarmáři konkurencí těm konvenčním, nepovažuji za podloženou.

Znamená to, že nefandíte biozemědělcům?
Ale ano! Fandím biozemědělcům a biopotravinám. Jen je tu zase to „ale“. Fandím jim do té doby, než se biopotraviny začnou falšovat. A věřte, že se falšuje všechno. Začne se dovážet bio ze zahraničí, protože trh je globalizovaný, a dopadne to tak, že místo českého bio jogurtu se bude prodávat německý. Ovšem tam mají jiné normy, tudíž tam přimíchají nějakou bio přídatnou látku a už to zase nebude jogurt. Nevíte, kde se co vypěstovalo, kdo čím hnojil a tak dále.

Co s tímhle skeptickým pohledem máte ve svém jídelníčku vy?
V supermarketu koupím jen bio, o kterém vím, že není pančované. Třeba bio kuře. Rozdělím ho na několik porcí a ještě si z něj udělám polévku. Jindy si koupím bio hovězí a udělám si tatarák. Přikusuji k tomu topinku z toustovače. Nicméně pečivo skoro nejím, a když, tak si koupím občas vícezrnné a vždy bezlepkové. Je prokázáno, že téměř dvacet procent populace má skrytou intoleranci lepku. Cpeme se desítky let pšenicí a už jsme si na ni vytvořili averzi. I pšenice totiž prodělala nějaký vývoj, není snad geneticky modifikovaná, je ale vyšlechtěná tak, aby měla vysoké užitné vlastnosti. Jinými slovy nejde o to, aby vyhovovala lidskému organismu, ale aby vydržela na regále a nekazila se... Téměř nepoužívám cukry a velmi šetřím se sacharidy, tedy složitými cukry, čili škroby. Kupuji bio jogurty, ovčí jogurty, tvrdé a měkké kozí sýry. Denně jím zeleninu, syrovou i tepelně zpracovanou podle toho, co řekne můj stravovací instinkt. Říká se tomu „intuitivní stravování“.

V souvislosti s intuitivním stravováním se odvoláváte na přirozenou stravu. Co to je?
To nejméně pančované, co vyrostlo okolo nás. Ovoce, zelenina, ale ne už třeba citrusové plody. Když budu tolerovat mléčné výrobky, tak je to klidně i jogurt, ale ne ten pančovaný želatinou. Nebo je to přírodní maso, ale už ne polotovar z masa. Když si koupíte pizza-šunku, tak si domů nesete mouku s mletým vepřovým.

Jak se tváříte na minimálně tepelně upravené potraviny?
Raw strava je přirozená v tom smyslu, že náš prapředek původně běhal po lese a sbíral borůvky, nevařil si je. My ale musíme modifikovat, ne to brát jako dogma. Člověk se vyvinul proto, že dokázal využít i potraviny, které jinak syrové nesní. Třeba obiloviny musíte tepelně upravit. Naklíčená semena nedokážete sníst. Všechno rostlinné je obalené celulózou, pro nás nestravitelnou látkou. Kromě toho je vitariánství (přijímání jen tepelně neupravených potravin, pozn. red.) neustálý stres, který notabene našemu trávení neprospívá. Zatímco klasický člověk vaří, vitarián plánuje, co naklíčí, co vylisuje. Nemá klid, musí neustále špekulovat, jestli dobře jí.

Dobře, to je jeho volba. Ale je to cesta?
Jestli myslíte úpravu váhy, tak ano. Otázka je, za jakou cenu. Vitarián zhubne. Nemá totiž dost bílkovin a má nižší příjem energie. Dostane se do katabolismu, což je stav, kdy je organismus schopen dobře vydávat energii. Takže se cítí skvěle. Ale jen tak dlouho, než mu energie dojde. Z prostého důvodu – nestačí ji doplnit. A vzniká deficit. Dosud neexistují seriózní studie, které by dokázaly, že celoživotní vitariánství vede ke dlouhému zdravému životu. A už vůbec nelze hovořit o tom, jak se odrazí na potomstvu.

Říkáte, že ani se známou rovnicí příjem energie a její výdej to není tak, jak si všichni myslíme?
Není. Když přijdete s nadváhou k lékaři, uslyšíte, že musíte vydat víc, než přijmete. Člověk ale není stroj. Člověk není kalorimetr. To je přístroj, do kterého dáte obrazně řečeno deset knedlíků, zapálíte pod ním kahan, spálíte to a měříte, kolik knedlíky vyprodukovaly energie. Jenomže vy z toho, co přijmete, využijete jen část. Sníte sto gramů masa, ale z toho vám zbude jen sedmdesát, protože těch třicet procent vydáte na trávení. A každý to máme jinak. Jaká je to pak energetická bilance? V tom je základ problému. Energetická přeměna není stoprocentně účinná u nikoho z nás. Nemůžeme ji přesně změřit. Tím pádem není správná.

Co pak tedy uděláte vy, jako odborník na výživu, s člověkem s nadváhou, který za vámi přijde a prosí o pomoc?
Musím začít podrobnou anamnézou, včetně rodinné. Potom musím zjistit, jaký je metabolický typ. Na takovém základě jsem schopen říct, jak funguje jeho metabolismus. Musím zohlednit jeho zdravotní stav, včetně například potravinových intolerancí, roli hraje pochopitelně také pohlaví, věk, ale i mnoho dalších faktorů. Metabolická typologie funguje i na genetickém základě. Každý z nás je vybaven geny, které určují, jací budeme, co nám bude chutnat, ale taky třeba, nač pravděpodobně zemřeme. Chci-li mít tedy téměř dokonalý obraz člověka, přidám ještě i genetickou typologii. Je velmi přesná, ale i drahá – stojí několik tisíc, a navíc, psychicky náročná pro toho, kdo si ji nechá vypracovat. Není snadné vyrovnat se se zjištěním, že mám například gen pro kardiovaskulární choroby a existuje tudíž reálné riziko nějakého vážnějšího problému. Nicméně když to víte, je čas na účinnou prevenci.

V podobě radikální změny stravy v duchu hesla: jsme to, co jíme?
K tomu se snažím své klienty vést. Najít příčinu jejich tělesné nerovnováhy. I kdyby to měla být dávná minulost, třeba obezita v rodinné linii. Takový člověk pak musí vědět, že má konkrétní, jasně pojmenovaný problém. Nezbaví se ho jinak, než radikální změnou životního stylu. Vždy doporučuji řešit tohle z pohledu celostní medicíny (neléčí jen následky, ale hledá příčiny nemoci či tělesných potíží, které můžou být třeba i psychické povahy, pozn. red.). To znamená svým způsobem alternativně, nespoléhat jen na farmaka, lze použít suplementy přírodního původu či navštívit kolegu, který dělá psychosomatickou medicínu.

Rozumím tomu tak, že za obezitu si jinak zdravý člověk ne vždy může sám?
Ne vždy. Genetické dispozice jsou jasné, těm se neubrání. Existuje třeba takzvaný šetřící gen, přestože ho dnes už nepotřebujeme. Převzali jsme ho od našeho praprapředka, který musel dokázat přežít období hladu. Když zrovna ulovil mamuta, přejedl se, ale pak měsíc hladověl. Byl na to zvyklý. Šetřící gen měl proto, aby během měsíce hladu nezemřel. Další věc je efekt celé řady hormonů, které regulují to, jak vypadáme. Ale tahle oblast bohužel ještě není dostatečně zmapovaná. Zkrátka je mnoho faktorů, které ovlivňují naši váhu, ale my je, pokud je neznáme, neovlivníme.

Jaký je podle vás v naší populaci poměr těch, kteří si za obezitu mohou sami, protože se prostě chovali nestřídmě v jídle, a těch, co je vytrestala genetika?
Podle mé dlouholeté praxe je zatím víc těch nestřídmých.

Což jsou zároveň oběti redukčních diet, proti kterým vy tak brojíte.
Neříkám, že redukční diety jsou špatné. Říkám jen, že je potřeba je dobře vybrat, každému správně nastavit. Znovu narážíme na klíčovou roli individuality v celé téhle problematice, navzdory tomu, že společnost má tendenci k unifikovanosti. Další problém je v tom, že dieta je určena jen pro kratší použití. Když ji budeme měsíc držet, tak ale zároveň celou tu dobu musíme přemýšlet o tom, jak to budeme dělat, až s ní skončíme. Jenomže to se neděje, a proto když skončíme dietu, vrátíme se obvykle tam, kde jsme byli.

Týdeník TÉMA

Vychází v pátek

V novém aktuálním vydání týdeníku Téma najdete velký přehled nejromantičtějších míst Česka, která jsou veřejnosti zatím utajena.

Týdeník TÉMA

Rozhovor s Petrem Fořtem vyšel 8.4.

Proto, že o tom nic nevíme, nebo že jsme jen líní?
Když chcete, dozvíte se. Spíš si myslím, že lidé pro sebe nechtějí nic navíc udělat. Ideální pro ně je, aby si vzali pilulku a kila šla dolů. Mimochodem – to je taky dobrý byznys. Existují kliniky a lékaři, kteří předepisují léky – anorektika, jež brání pocitu hladu. Jsou to psychofarmaka. K tomu vám přidají stimulátory metabolismu a výsledkem je něco jako doping ve sportu.

Přesto: Používáte ve své praxi někdy diety?
Samozřejmě. Doporučuji je vždy, když potřebuje člověk shodit kila. Já celý proces ale diriguji, aby si člověk neublížil. Používám především přerušované hladovění – jíte jen dvě jídla denně a mezi nimi necháváte osm hodin pauzu. Nebo postupuji režimem 5 + 2, kdy během týdne máte dva dny, kdy jíte jen velmi málo. Obojí vede k tomu, že se aktivuje metabolismus. A jeho výkonu pak přizpůsobím výživový styl. Jenže to pak už musí být celoživotní změna. Což je jediné řešení.

  • Nejčtenější

Jak poznat černý kašel

9. listopadu 2013,  aktualizováno  15.3 11:04

Záchvaty kokrhavého, zajíkavého kašle, které mohou trvat až půl roku. Mnohdy je nemoc spojena se...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

13. března 2024  21:50

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Příběh Zdeňka: Chci se stát otcem, moje žena je proti. Kamarádka nabízí řešení

18. března 2024

Vždycky když slyším o tom, jak si ženy stěžují na muže, kteří nechtějí mít děti, tak se musím...

Zhubla 35 kilogramů. Připadám si teď mladší a plná energie, říká Petra

12. března 2024

Petra vyzkoušela spoustu diet. Dokonce docházela i za výživovým poradcem, ale zhubla jen částečně....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Orgasmus zažijete i při sportu a další zajímavosti ze světa ženského vyvrcholení

14. března 2024

V sexuálním životě sice orgasmus nemusí hrát hlavní roli, ovšem jestli něco vede ke šťastnému...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Žena měla dost domalovávání obočí, tak si ho nechala transplantovat

19. března 2024  8:16

Devětadvacetiletá Siham Cyrine utratila v přepočtu téměř sto dvacet tisíc korun za transplantaci...

Muffiny z velikonoční nádivky

Muffiny z velikonoční nádivky
Recept

Střední

60 min

Upečte letos na Velikonoce místo klasické nádivky tyto slané muffiny.

Jehněčí hřbet s kroupami

Jehněčí hřbet s kroupami
Recept

Střední

60 min

Máte rádi jehněčí maso? Pokud ano, vyzkoušejte recept na jehněčí hřebínky.

Pošírovaná vejce s játry na víně a bramborovou omáčkou

Pošírovaná vejce s játry na víně a bramborovou omáčkou
Recept

Lehké

35 min

Snadný a velmi chutný recept na játra v bramborové omáčce.

Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!
Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!

40 uživatelů eMimina se pustilo do testování jemného šamponu KIND od značky Mádara, který je vhodný pro miminka už od prvních dnů. Jak si šampon...

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...