Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pět rysů, podle nichž poznáte narcistu. Utečte dřív, než vás zničí

  0:58aktualizováno  0:58
Narcista má na celém světě nejraději sám sebe, ale dokud ho dobře nepoznáte, umí být společenský a okouzlující. „Odhalíme ho zpravidla až příliš pozdě, zvlášť když si jej zvolíme za životního partnera,“ říká psycholog Petr Šmolka.
Dokud můžete narcistům v něčem pomoct, dokážou se chovat jako okouzlující společníci.

Dokud můžete narcistům v něčem pomoct, dokážou se chovat jako okouzlující společníci.

Pokud i psychologové občas tvrdí, že „člověk, který nemá rád sebe, nemůže mít rád ani ostatní“, pro narcistu tohle klišé neplatí. Má se rád a často je zároveň jedinou bytostí, kterou obdivuje, uznává a miluje.

„Pro poruchy osobnosti, včetně narcistické, je typické, že jsou mnohdy vrozené, případně vyvolané výchovou již někdy v útlém věku. Platí pro ně tvrzení, že jimi trpí především okolí, zatímco jejich nositel je celkem v pohodě. Tím se liší například od duševních nemocí, kde trpí i jejich nositel,“ vysvětluje Šmolka.

Zpočátku může být těžké narcistickou poruchu odhalit, protože takoví lidé bývají inteligentní, pozorní, zajímaví, dokonce vyzařují určitou auru všemocnosti. Dokud jim můžete v něčem pomoct, dokážou se chovat jako okouzlující společníci. Můžete však zaznamenat aroganci, domýšlivost, velikášství nebo se mohou chovat odměřeně, povýšeně a odtažitě. Ať ale narcista udělá cokoliv, výsledek bude stejný: zanechá ve vás pocit utrápené, nenaplněné a trýzněné oběti.

1.Egocentrismus

Na schůzky chodí zásadně pozdě, nechává ostatní čekat, nutí je, aby se kvůli němu obětovali, popisuje narcistu Joe Navarro ve své knize Nebezpečné osobnosti. Podle něj vám narcista bez váhání dá najevo, že je v místnosti nejchytřejší. Někteří se bezostyšně ohánějí známými jmény, protože je pro ně důležité za všech okolností vypadat dobře. Prezentují se jako úspěšní, i když ve skutečnosti třeba ničeho významného nedosáhli. Myslí si, že mohou beztrestně ponižovat a obviňovat ostatní.

„Vlastní pocit grandióznosti může někdy sloužit jako jeho obrana proti pocitům méněcennosti. Hluboko v duši jej sice často trápí, ale ani na mučidlech by nic takového nepřiznali,“ dodává psycholog Šmolka.

2.Sebe přeceňuje, ostatní znevažuje

Protože sebe lidé s narcistickou poruchou považují za výjimečné a jedinečné, všechny ostatní vnímají jako bezvýznamné a méněcenné. „Schopnost shazovat ostatní, aby si dokázali svou nadřazenost, dovedou až k mistrovství a všechny kolem sebe šikanují,“ píše Navarro. Dělá jim dobře, když mohou někoho shazovat. Někdy zradí i své nejbližší a ponižují své životní partnery, schválně neuznají vaše významné úspěchy, neprojeví soucit, trousí pohrdavé poznámky o něčí hlouposti nebo neschopnosti se sžíravou lhostejností.

Co s narcisem:

  • Utečte: ideální strategie
  • Izolace: vyhýbejte se mu a tiše doufejte, že se sám rozhodne jít hledat chybějící obdiv někam jinam.
  • Léčení: šance, že se rozhodne pro léčbu je mizivá. Je-li okolím dovláčen k odborníkovi, pak chce „doktůrkovi“ dokázat, že je v pořádku, zatímco nemocní jsou ti, kteří ho k léčení přiměli. Osobnostní poruchy jsou vůči léčbě obvykle velmi odolné, přesto lze alespoň někdy i zde dosáhnout alespoň dílčích úspěchů pomocí skupinové psychoterapie, případně psychoanalýzy.

Když nedostane to co chce, obrací oči v sloup, dává najevo pohrdání, ušklíbá se, je netrpělivý, nedůtklivý, podrážděný, křičí nebo zprudka odchází.

„Pokud byste měli pocit, že pro klid stačí narcistické osobě poskytnout dostatek uznání a obdivu, máte pravdu jen částečně,“ říká Petr Šmolka. „Jeho potřeba obdivu a ´potlesku tribun´ je neukojitelná, takže vám nakonec asi nezbude nic jiného, než s ním omezit kontakty na existenční minimum a ještě počítat s tím, že vás bude emočně vydírat.“

3.Místo empatie čekejte aroganci a vysoké nároky

Člověk, který se považuje za nadřazeného ostatním, má omezenou schopnost empatie. Potřeby, nemoce, pocity i chyby jiných lidí vnímá jako slabiny, což ho utvrdí ve vlastní nadřazenosti a ospravedlní si tak ponižování druhých. Čím častěji hovoříte s narcistou, tím intenzivněji si uvědomujete, že jim na vás nezáleží. Ve skutečnosti jim jde o to, abyste jim věnovali pozornost a naplňovali jejich potřeby a touhy nebo se podřídili jejich rozkazům, uvádí ve své knize Joe Navarro.

Vychováváme narcisy?

Současné děti mají tisíce fotek i autoportrétů. Nevyrostou z nich narcisté?

ilustrační foto

Ovládat se dokáží jen krátkodobě. Mile se chovají, aby dosáhli svého, ne proto, že by chtěli dát najevo, jak jim na vás záleží, píše Navarro v knize. Záměrnou lhostejností vás dusí, protože potěšit vás - to není nic, po čem by toužili. Nejsou schopni udělat někoho šťastným. Vaše potřeby jsou pouze překážkou jeho vlastních nároků.

Nečekejte, že k vám bude narcista přistupovat jako k rovnocennému partnerovi či příteli, protože narcista nemá sobě rovné. Přátelé hrají v jeho životě funkční roli: poskytují mu něco, co chce nebo potřebuje. Jestli si ve vztahu s takovým člověkem myslíte, že to může fungovat, realita se na vás může krutě podepsat jak v emocionální, tak psychické a dokonce i fyzické rovině, uvádí Navarro.

4.Využívá zkratky, ohýbá pravidla, porušuje hranice

Narcista si nepřipouští, že by v něčem pochybil. Na vše má totiž nárok. A když někdo poukazuje na jeho nevhodné chování, rozzuří ho to. Za své činy se v zásadě neomlouvá, pokud by něco takového nebylo míněno účelově. Jeho pocit vlastní důležitosti je bezbřehý, nepřiměřeně tlačí na ostatní, rozdává rozkazy, řídí, manipuluje, využívá ostatní.

„Jen naivní bloud se bude s takovou bytostí pouštět do sporů,“ říká psycholog Šmolka. „Pravděpodobnost, že uzná vlastní chybu, se totiž limitně blíží nule. Ani pokusy o nastavení jakýchkoli pravidel nejsou o mnoho nadějnější. On je přece tím, kdo se nějakými pravidly nenechá svazovat. Na to je až příliš výjimečný.“

5.Potřebuje ovládat

Narcisté často vyhledávají pracovní pozice, v nichž mohou ovládat druhé, proto se s nimi častěji setkáváme mezi právníky, ve zdravotnictví a politice, píše Joe Navarro. Chtějí mít absolutně všechno pod kontrolou. Ve vztahu zpočátku často působí jako velmi štědří, když však „uloví kořist“,  postupně důvěřivého partnera natolik ovládnou, že ten nakonec neví nic o hospodaření rodiny, nemá přístup k penězům a s jeho závislostí klesá i jeho sebevědomí.

Za životního partnera by si narcistu dobrovolně zvolil snad jen masochista. „Někdo, kdo si po svém boku přeje mít někoho s výrazným pocitem výjimečnosti, přezíravého vůči okolí, marnivého, samolibého, přehnaně citlivého na kritiku, bez empatie, někoho, komu jeho bližní slouží jen jako objekty emočního vykořisťování,“ uzavírá Petr Šmolka.

Autor:


Témata: Psycholog




Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.