Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Necpěte dětem jen kuřecí maso, radí lékaři. Jak sestavit jídelníček?

aktualizováno 
Pro zdraví dítěte je důležitá pestrá a nutričně vyvážená strava. Podle odborníků je však výživa dětí v Česku monotónní, a může tak do budoucna způsobovat zdravotní problémy. Podle studie z letošního roku jedí například české děti příliš mnoho kuřecího masa. Jak by měl vypadat vyvážený dětský jídelníček?

„Okolo šestého měsíce dítěti již nestačí výživa, kterou dostává z mateřského mléka. Maminky by proto neměly výlučně kojit déle než šest měsíců. Naopak je důležité, aby včas zařadily příkrmy,“ radí lékař Petr Tláskal, vedoucí výzkumu Nutriční návyky a stav výživy dětí časného věku.

Nemléčné příkrmy by neměly být podávány před ukončeným čtvrtým měsícem věku dítěte a nejpozději by je dítě mělo ochutnat v šesti měsících. Pokud jim totiž rodiče zařadí příkrmy dříve, nebo naopak později, může to mít negativní vliv, například v podobě alergie, anemie nebo nastartování poruch z nedostatečné výživy a rozvoje poruch příjmu potravy.

Domácí lékař

„Jako první se doporučuje zařadit zeleninové příkrmy. Neomezujte se však jen na mrkev. Už první strava by měla být dostatečně pestrá. Do jídelníčku postupně přidávejte potraviny obsahující lepek a další alergenní potraviny, na které by si tělo mělo zvyknout. Nezapomínejte na potraviny s dostatečným obsahem železa, tedy na maso, především telecí nebo hovězí,“ uvádí docent Jiří Bronský, vedoucí kolektivu autorů Doporučení pro výživu kojenců a batolat z Pediatrické kliniky 2. lékařské fakulty Fakultní nemocnice Motol.

Příkrmy do jednoho roku života bychom dětem při jejich přípravě neměli dosolovat ani doslazovat, abychom už od útlého dětství nepřispívali k možnému rozvoji obezity a kardiovaskulárních onemocnění, která se projevují v pozdějších letech. Odborníci na výživu také nedoporučují do dvou let věku zařazovat dětem do jídelníčku nízkotučné potraviny.

Jak je to s lepkem

Zavádění lepku by mělo být postupné. Nejdříve je vhodné dítěti podávat jenom malé množství, které se časem zvyšujte. Počáteční množství je odborníky na výživu definováno jako dávka pod 7,5 gramu na den, tzn. zhruba dvě lžičky pšeničné mouky do zeleninového příkrmu nebo pár lžiček pšeničné kaše vhodné pro kojence.

Včasné zavádění lepku, tedy po ukončeném čtvrtém měsíci a ne později než k ukončenému sedmému měsíci, je doporučováno odborníky z Evropské společnosti pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPHGAN) kvůli snížení rizika rozvoje celiakie (nesnášenlivost lepku). Pokud rodiče oddalují podávání cereálií po šestém měsíci, mohou zvyšovat riziko vzniku alergie na bílkoviny pšenice.

Základem je zelenina

Zelenina by měla být jednou ze základních potravin. Je zdrojem vitaminů, minerálních látek a vlákniny. Většinou bývá prvním příkrmem, který dítě po mléku ochutná.

„Kromě tolik oblíbené mrkve a brambor je potřeba brzy nabídnout dítěti i další druhy zeleniny, dobře poslouží hrášek, brokolice a květák. Později můžeme přidat kedlubnu, špenát, cuketu, červené zelí a další,“ uvádí doktor Petr Tláskal.

Iniciativa 1 000 dní do života se dlouhodobě zabývá správnou výživou kojenců a batolat. Jejím cílem je pomáhat aplikaci vědeckých poznatků z oblasti nutričního programování do praxe a podporovat vzdělávaní praktických pediatrů a sester v oblasti výživy malých dětí. Ti by pak měli poradit rodičům, jak u dětí nejlépe nastavit zdravé stravovací návyky.

Více informací o iniciativě najdete na www.1000dni.cz.

A dodává, že maminky se často zdráhají podávat dětem čerstvou zeleninu z obavy, že obsahuje dusičnany. Takovou situaci mohou vyřešit příkrmy ze skleničky. Jelikož jde o stravu určenou kojencům, podléhají příkrmy přísným kvalitativním normám. Obsah dusičnanů stejně jako například soli je v příkrmech limitován. Další možností je koupě bio zeleniny.

Z mateřského ke kravskému

Mléko je zdrojem bílkovin a hlavně vápníku, který tělo potřebuje pro správný růst kostí a zubů. Dítě by mělo okolo jednoho roku, a to až do tří let, zkonzumovat denně zhruba 300 až 500 mililitrů mléka, nebo výrobků z něj. Zdrojem může být například mléko mateřské nebo náhradní mléčná výživa.

Běžně prodávané kravské mléko můžete dětem podávat nejdříve po ukončeném dvanáctém měsíci. Odborníci se však shodují, že ideálně by dítě mělo dostat klasické kravské mléko až po třetím roku věku. Kravské mléko má totiž zcela jiné složení než mateřské mléko, na které je dítě zvyklé. Obsahuje třikrát až čtyřikrát více bílkovin a sodíku než mateřské mléko a naopak má v sobě méně železa. To může způsobovat přetěžování vylučovacího systému dítěte a následně zažívací potíže, vyvolání alergické reakce či anemii.

Jen kuřecí maso nestačí

Maso je zdrojem plnohodnotných bílkovin, železa a vitaminu B. Dětský jídelníček by měl obsahovat především libové druhy masa. I tady je důležitá pestrost. Nejvhodnější maso je libové hovězí, telecí, kuřecí, krůtí, králičí, libové vepřové a jehněčí.

Jak na příkrmy

Potřebujete poradit? Podívejte se do diskuzí na eMimino.cz. Maminky zde sdílí, jaké příkrmy podávat.

„Rodiče by měli do jídelníčku dětí zařazovat hovězí maso mnohem častěji. Správný podíl se nedá přesně vyčíslit, ale rozhodně by měl být vyšší než padesát procent,“ radí docent Bronský. Navazuje tak na závěry aktuální studie Společnosti pro výživu spolu se specialisty z Odborné společnosti praktických dětských lékařů, která se uskutečnila na přelomu roku 2014 a ukázala převahu kuřecího masa a v důsledku toho i nedostatek železa u některých dětí. 

„Maso je dobrý zdroj železa, kterého mají děti nedostatek, což souvisí především s druhy podávaného masa. Kuřecí maso má totiž zhruba třikrát méně železa než červené vepřové a hovězí, kterého děti přijímají obecně velmi málo,“ dodal lékař Tláskal.

Odborníci doporučují maso nahradit jednou týdně i vaječným žloutkem.

V raném věku se nevyhýbejte ani podávání ryb. Dítěti je vhodné nabídnout ryby už kolem půl roku. Jsou zdrojem tolik potřebných vícenenasycených mastných kyselin (PUFA) a mořské ryby jsou také zdrojem důležitého jódu. 

„Ryby je ovšem potřeba podávat velmi opatrně s ohledem na kosti a možnost zranění dítěte“, upozorňuje doktor Petr Tláskal.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.