Co je to vlastně staročeská kuchyně? Dostanu někde jídlo jako od babičky? Kde umí udělat knedlík a v kuchyni nepoužívají jen instantní směsi?
Je to někdy skoro detektivka. Naštěstí pan rada Vacátko zná odpověď: "Jedová chýše!"
Staropražská krčma, která funguje od dubna 2009 v atriu mezi ulicemi Vodičkova a Jungmannova, oprašuje slavnou tradici české kuchyně. Když mi už několikátý známý řekl, že jen tam je možné dostat dobré české jídlo, musela jsem to zkusit.
Jen co jsem vešla do dveří, všimla jsem si otevřené kuchyně, ve které kraloval kuchař s vysokou červenou čepicí, a vůně z jeho království mě příjemně naladila. Číšník v prvorepublikovém oblečení mě odvedl k volnému stolu a položil přede mě jídelní lístek.
Decentně zelený interiér restaurace má velmi vysoké stropy, ale díky tlumenějšímu osvětlení působí celkem útulně. Vybavení Jedové chýše je ve stylu prvorepublikových krčem, velký výčep, prostorné stoly, oddělené kójemi a na zdech dobové fotografie v rámečkách.
Otevřela jsem lístek a ponořila se do obsáhlé nabídky. Už jen výpis studených předkrmů mě ujistil, že tady je opravdu staročeská kuchyně, protože kde jinde vám nabídkou jikry a mlíčí, domácí sádlo se škvarky nebo tradiční sulc s octem a cibulí? Venku byla zima, a tak jsem se rozhodla přejít rovnou k něčemu pořádnému, abych se zahřála.
Staročeská kuchyně! Svatojakubský guláš, domácí cmunda s kysaným zelím, pečené koleno, staročeský králík, moravský vrabec se špenátem anebo svíčková na smetaně, řádně špikovaná brusinkami. Dál jsem číst nemusela, odněkud přiběhl číšník, já si objednala svíčkovou a za chvilku byl talíř přede mnou na stole.
Jídlo vypadalo jako z obrázků kuchařek Dobromily Rettigové. Tři plátky masa v husté omáčce, kypré knedlíky a velký terč brusinek a šlehačky. A co teprve ta chuť! Maso bylo křehoučké a šťavnaté, knedlíky domácí výroby a omáčka tak lahodná, že jsem se musela držet, abych nešla za kuchařem v červené čepici a neobjala ho. Svíčkovou jsem si opravdu vychutnala do poslední brusinky…
Restaurace nabízí i speciality z hovězího, vepřového a kuřecího masa, saláty a něco pro vegetariány. Všechna jídla jsou připravována v souladu se staročeskou tradicí a bez použití instantních směsí.
Jedová chýše má i své originální pivo Pražské bahno. Dostat můžete světlé, silné tmavé nebo řezané a k tomu zakousnout třeba smažené dršťky v těstíčku nebo třeba taliána inspektora Boušeho. Pivo má ideální teplotu a říz a je těžké zůstat jen u jednoho.
Od pondělí do pátku nabízí Jedová chýše obědy, výběr z přibližně dvaceti jídel v ceně kolem 90 korun.
Při mé návštěvě byla pro chladné počasí venkovní zahrádka pustá, ale protože si ji hosté během letních měsíců oblíbili, bude v brzké době zastřešená velkým stanem a zateplená.
Restaurace má také velké prostory v podobném stylu a s vlastním vchodem, barem a kuchyní v přízemí, takže je možné uspořádat zde, například vánoční párty nebo svatbu až pro 220 lidí. V přízemí se nachází i slavností salónek asi pro deset lidí, který mi svou krásou úplně vyrazil dech. Dovedu si představit, že v podobných prostorách se kdysi scházela slavná pražská galerka a v dnešní době zde budou nejspíš probíhat obchodní jednání. Celé přízemí ještě voní novotou, než naplno ožije.
Možná se to může zdát jako šílenství otvírat v současné době další restauraci. Jedová chýše je však něco mnohem víc než jen další restaurace. Je to místo, které už dlouho v pražských uličkách chybělo, protože zde žije staročeská tradice, čepuje se výborné pivo, podává jedinečné jídlo…ale také je to kout, kde lidé nacházejí své kořeny.
