Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Spící virus útočí, když jste oslabení. Pásový opar trápí až třetinu lidí

aktualizováno 
Každý rok je nahlášeno okolo šesti tisíc případů pásového oparu. Skutečný počet je ovšem výrazně vyšší. Toto nepříjemné onemocnění, které může být v krajním případě smrtelné, má v průběhu života až 30 procent lidí. Vznik pásového oparu není možné předvídat, virus čeká na vaši oslabenou imunitu.

Bolestivé puchýřky jsou při pásovém oparu typickým příznakem. | foto: Profimedia.cz

Čím vyšší věk, tím větší riziko, že vás část těla začne nepříjemně pálit a bolet, a pak se tam objeví puchýřky – typický znak pásového oparu. Nad 50 let věku je tato choroba o něco častější u žen než u mužů, což je připisováno menopauze, ale v pozdějším věku se rozdíl stírá.

„Vznik pásového oparu není možné předvídat. Onemocnění se objevuje u lidí, kteří někdy v průběhu života - obvykle v dětství - prodělali plané neštovice. Pásový opar totiž způsobuje stejný virus varicella zoster, který vyvolává i plané neštovice,“ vysvětluje profesor Petr Arenberger, přednosta dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

Virus zůstává v těle

I když toto zdánlivě neškodné onemocnění odezní, tělo se ho už nikdy nezbaví. Dlouhou dobu se skrývá v nervových gangliích v zadních rozích míšní páteře a v míšních kořenech a může se kdykoli aktivovat. „Obvykle je to ve chvíli, kdy je lidský organismus oslabený a dosud spící virus vyvolá v průběhu postiženého nervu na kůži palčivé a bolestivé zarudnutí s výsevem puchýřků,“ dodává Arenberger.

Fotogalerie

Právě lidé s oslabeným organismem, respektive zhoršenou imunitou jsou pásovým oparem nejvíce ohroženi. Podle odborného serveru uLékaře.cz patří do této skupiny nejen senioři, ale rovněž dlouhodobě nemocné osoby, onkologičtí pacienti nebo lidé s imunosupresivní léčbou (například kortikoidy).

Výsev puchýřků se objevuje nejčastěji na jedné straně těla v průběhu nervů na hrudníku, bedrech a v obličeji. Může být i v očích a uchu, ústní dutině a podobně. Puchýřky brzy prasknou a jejich obsah je velmi infekční. Po zaschnutí se pod krustou obnovuje kůže. Lékaři neumí předem říci, kdy se virus reaktivuje a jak závažný bude průběh u konkrétního člověka. Pásový opar vzniká bez varování a často bez předchozích zdravotních komplikací.

Příznaky pásového oparu

- puchýřky
- bolest kůže
- zarudlá kůže
- schvácenost
- svalová slabost
- zvýšená tělesná teplota
- zvětšené uzliny
- malátnost

„Trvá většinou až třicet dní, než projevy na kůži zcela odezní. Vyrážka je často doprovázena silnou až nesnesitelnou záchvatovitou bolestí. Přibližně polovina pacientů s pásovým oparem zažívá bolest každý den s negativním dopadem na spánek i denní činnosti. Ve vyšším věku bývá průběh závažnější, bolest se objevuje rychleji a trvá déle,“ popisuje kožní lékařka Jitka Dobešová z Nemocnice Šternberk.

Onemocnění pásovým oparem není přenosné, ovšem existují dvě výjimky: první jsou osoby, které neprodělaly plané neštovice, a druhou jsou těhotné ženy.

Jako rána elektrickým proudem

Pásový opar je mimořádně nepříjemný, když napadne trojklanný nerv, jeho lícní nebo oční větev. Tyto komplikace zahrnují bolestivý puchýřnatý zánět v dutině ústní, na jazyku nebo měkkém patře s intenzivní bolestí celé hlavy, krku, případně i zubů nebo výrazný otok a zarudnutí obou víček s nesnesitelnou bolestí. Při komplikovaném zánětu rohovky hrozí poškození oka nebo ochrnutí očního nervu až slepota.

Podle serveru uLékaře.cz může mít pacient rovněž zažívací potíže, zimnici nebo zvýšenou teplotu. Intenzivní bolest může trvat i několik měsíců či dokonce několik let po odeznění vyrážky. Pacient se mnohdy ani nemůže sprchovat nebo nosit určité oblečení.

Domácí lékař

„Nemocný člověk ztrácí radost ze života, zájem o své koníčky, okolí a v některých případech postupně i vůli žít. Bolest přirovnávaná k zásahu elektrickým proudem a skutečně se může vyskytovat i dlouhou dobu po vymizení vyrážky bez jiných vnějších příznaků nemoci. Mučivou bolest přináší i zcela běžné úkony jako oblékání či sprchování,“ potvrzuje docent Rastislav Maďar, odborný garant Center očkování a cestovní medicíny Avenier.

Potenciálně smrtelný je podle serveru uLékaře.cz takzvaný rozesetý, tedy celotělový pásový opar. Pozná se podle toho, že alespoň 10 až 20 puchýřků se nachází jinde než ve spádové oblasti nervu. „Začíná obvykle jeden až dva týdny po začátku pásového oparu. Když se virus dostane až do krevního oběhu nebo vnitřních orgánů, jako je mozek nebo plíce, může způsobit závažné komplikace. Nemocný má v typickém případě vysokou horečku a příznaky odpovídající postižení konkrétního orgánu,“ popisuje server.

Nejlepší je prevence

Léčba zvláště celotělového pásového oparu je poměrně komplikovaná, přípravky se podávají nitrožilně. Součástí terapie jsou i léky na tlumení bolesti. Odborníci proto doporučují prevenci v podobě očkování. Vakcína zaznamenala v minulých letech velký úspěch v USA, kde se setkala se mimořádným zájmem veřejnosti.

Od loňského roku je možné se nechat očkovat i v Česku, vakcínu si pacient hrad sám. Jedna dávka je účinná 10 let. „Tato očkovací látka je určena pro osoby od 50 let věku bez poruchy imunity a nabízí možnost předejít mnoha případům zbytečného lidského utrpení,“ dodává docent Maďar.

Autor:






Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.