Děti z rodin, kde se kouří, častěji trpí astmatem, záněty průdušek, ale i infekcemi středního ucha. A lidé, kteří musí trávit čas v zakouřených místnostech, trpívají přinejmenším bolestmi hlavy či pálením očí.vá svoboda končí u mého nosu, říká se.
Chrání vůbec české zákony své občany-nekuřáky před riziky, jež ve stále chmurnějších tónech zmiňují světové průzkumy? Odborníci se shodují, že ano - ale my je neumíme dodržovat, neznáme je nebo se prostě jen stydíme je vymáhat.
|
Kvůli pasivnímu kouření v Česku |
"Naše legislativa je velice dobrá, ale nedodržuje se, to je ten problém," říká Hana Sovinová ze Státního zdravotního ústavu v Praze. Tak například zákoník práce říká, že na pracovišti se nesmí kouřit, pokud je v místnosti alespoň jeden nekuřák.
"Ne každý si to ale umí prosadit. Když sedíte s kuřáky a jsou to vaši dobří kolegové, jedná se vám mnohem hůř."
Podle zákona o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi je zakázáno kouřit v uzavřených prostorách, kam má přístup veřejnost, tedy v kinech, divadlech, ve školách, nemocnicích.
Kuřáci se musí odebrat do kuřáren, obdobně jsou na tom řidiči autobusů - zakouřit si mohou leda o zastávkách, v žádném případě ne za jízdy. Zákaz kouření platí i v restauracích během podávání hlavních jídel. Valná většina restaurací však tento zákon ignoruje - nebo o něm vůbec neví.
"Nevím, že by tu platil nějaký zákaz kouření během hlavních jídel," řekl číšník z restaurace U Ampezonů v Praze 1. "I když tu vaříme, jsme spíš pivnice - lidi sem jdou většinou na pivo, a ne se najíst. Úřady se nás na tohle nikdy neptaly," dodal.
Pokuta za nedodržení zákona sice až půl milionu korun, nikdo ji však nevyžaduje. "Pokuty mají na starosti místní úřady, ale je musí odevzdat státní kase. Nejsou tudíž vůbec motivovány," tvrdí Eva Králíková z poradny pro odvykání kouření při lékařské fakultě Univerzity Karlovy.
|
Oběti pasivního kouření | |
| Vývojové defekty | Ročně |
| Nízká porodní hmotnost u dětí (pod 3500 g) | 400-730 případů |
| Syndrom náhlé dětské smrti | 40 úmrtí |
| Vliv na dýchací ústrojí dětí | Ročně |
| Infekce středního ucha | 26-63 tisíc návštěv lékaře |
| Vznik průduškového astmatu | 320-1040 onemocnění |
| Zhoršení astmatu | 16-40 tisíc případů |
| Zánět průdušek či plic | 6-12 tisíc případů |
| Hospitalizace | 300-600 |
| Nádorové onemocnění | Ročně |
| Rakovina plic | 120 úmrtí |
| Srdečně-cévní systém | Ročně |
| Ischemická choroba srdeční | 1400-2480 úmrtí |
| Poznámka: Agentura na ochranu životního prostředí v Kalifornii (USA) zveřejnila zprávu o vlivu pasivního kouření na zdraví a život svých občanů-nekuřáků. Čísla jsou přepočtena na obyvatelstvo České republiky. Odborníci však předpokládají, že skutečnost je u nás ještě horší, neboť zatímco v USA kouří zhruba 25 procent dospělých, v ČR 30 procent. | |
|
Pramen: Státní zdravotní ústav | |
Obyvatel hlavního města Petr Nesnídal potvrzuje: "Bydlím na Žižkově. V tamějších hospodách kouří bez výjimky. Samozřejmě mi to vadí, ale co proti tomu můžu dělat?"
Obvodní úřad pro Prahu 1 na přímý dotaz nedokázal odpovědět, pod koho vlastně spadá kontrola kouření v restauracích nevěděli to ani na magistrátu.
"Rádi bychom docílili toho, aby v restauracích musely být pro kuřáky a nekuřáky dvě oddělené a samostatně větratelné místnosti," uvedla Hana Sovinová.
S takovou formulací počítá nový zákon o ochraně před škodlivými účinky tabákových výrobků, který by měla vláda schválit na začátku příštího roku.
Ten by měl zároveň na několika stranách zakotvit to, co je dnes nepřehledně roztříštěné v mnoha předpisech. "Peníze za pokuty by také měly zůstat místním úřadům, aby byly motivovány je vybírat," upřesňuje Králíková.
I tak ovšem zůstane řada situací, s nimiž si zákony nikdy neporadí - a bude záležet jen na domluvě lidí. Například: když člověk přijde za někým do kanceláře na schůzku a dotyčný si zapálí "ve svém". Kouří-li někdo na tramvajové zastávce nebo ve frontě na pomeranče. Když se nekuřák přistěhuje do rodiny kuřáka.
"V některých případech je těžké vytáhnout zákon. Lepší je vysvětlit: Já chápu, že vy kouříte, vím, že je to vaše věc, ale nezlobte se, mně ten kouř vadí, byl byste tak laskav a nekouřil?" říká Eva Králíková.
"Někteří kuřáci si uvědomují, co způsobují svému okolí, jiní ne. Není to tím, že by byli zlí nebo bezohlední. Kouření je prostě drogová závislost. Člověk má v té chvíli určitý blok a prostě si nepřipouští, že by to mohlo někomu vadit," dodává.
Nikomu nelze zakázat kouření - to je podle Králíkové vždy pouze osobní rozhodnutí daného člověka. "Ale už není jeho věcí, kdy a kde kouří. Všichni bychom si měli důrazně bránit právo na čistý vzduch. V naší zemi se však jaksi zažilo, že pokud kuřákovi na jeho dotaz, zda si u vás může zapálit, odpovíte záporně, nějak ho omezujete."
Tento ostych nepřímo potvrzují sami kuřáci: "Je mi jasné, že kouřením nijak nepřispívám ke zdraví lidí kolem mě. Přiznám se ale, že si to v té chvíli vůbec neuvědomuji. Většinou se zeptám, jestli moje kouření lidem kolem mě nevadí - a nevzpomínám si, že by mi někdo řekl: Vadí," konstatuje Jan Velart.
Pasivní kouření ovšem nepůsobí potíže jen lidem, kteří se mohou bránit, ale třeba i psům. Pes v domácnosti, kde se vykouří více než dvacet cigaret denně, zemře podle statistik dříve než pes v domácnosti nekuřáků. I mezi psy jsou rozdíly: jezevčík svým dlouhým čumákem něco ze škodlivin z kouře vychytá, boxer však ne.
Anketa potvrdila, že pravidla na pracovišti záleží na dohodě
• Jan Teřina, ředitel Gymnázia Opatov: "U nás moc kuřáků není a ti, kteří jsou v kabinetu s nekuřáky, v něm nekouří. Sám jsem kuřák a v kanceláři sedím sám. Stejně je na tom několik lidí z technického personálu. Studenti mají možnost jít kouřit o hlavní přestávce ven.
• Vedoucí pražské restaurace Pohoda, který si nepřál být jmenován: "Máme jen jednu místnost, ve které je asi 25 míst. Jediná komplikace je v době oběda, protože někdo kouří, někdo ne. Naštěstí je trend, že i lidé, kteří jsou zvyklí kouřit, se v zájmu spolustolovníků omezují. Žádný přímý zákaz ani nařízení pro zákazníky nemáme."
• Hana Müllerová, hospodářka Základní školy Nad Ohradou: "Máme tu jednu místnůstku, hovornu, kam si mohou jít učitelé o přestávce zakouřit. Tedy pokud mají potřebu, kuřáků totiž máme minimum. V kabinetech se nekouří, není na to sice žádný příkaz, ale je to nepsané pravidlo.
• Jiří Hynek, člen vedení společnosti Praga, a. s.: "Ve vlastní výrobě, tedy v dílnách, jsou na kouření vyhrazená místa. Přímo na pracovišti se nekouří, protože by to mohlo vadit technologiím. Ve vedení jsme většinou nekuřáci. Ti, kteří kouří, jsou milostivě tolerováni a ani je nenapadne zapálit si v kancelářích, vždycky jdou ven, nebo alespoň k oknu."
• Jiří Vlček, vedoucí sekretariátu ředitele Fakultní nemocnice na Bulovce: "U nás je to velmi individuální. V kontaktu s pacientem zaměstnanci nekouří. Na některých odděleních jsou prostorové možnosti pro místnost na kouření, někde nejsou. Když se sestry domluví, mohou kouřit na sesterně, ale máme i pracoviště, kde se kouří jen venku. S žádnými stížnostmi jsme se nesetkali."
