Ona

Pašijovým týdnem vrcholí čtyřicetidenní půst

- Pašijový týden začíná pro křesťany Květnou nedělí. Velikonoční období pak vyvrcholí při centrálních svátcích církevního roku památkou na ukřižování na Velký pátek večer a končí příští víkend svátečními bohoslužbami k Ježíšovu vzkříšení a zmrtvýchvstání. Pro většinu ostatních lidí zůstávají Velikonoce především svátky jara.

Velikonoční týden skončí pondělím, kdy se v českých zemích podle folklórních tradic chodí na koledu spojenou s pomlázkou či "mrskačkou", přičemž symbolem krásy života jsou vajíčka - kraslice.

Svátky jsou i pro nevěřící vyjádřením radosti z příchodu jara a početí nového života. K pašijovému týdnu se proto odedávna váže mnoho pověr. Na mnohé z nich středověká křesťanská církev navázala.

Velikonoce jsou hlavním svátkem církevního roku, osvětlují podstatu křesťanské víry v Boží lásku a Spasitele. Kristovo ukřižování je podle křesťanské víry výkupnou smrtí za lidské hříchy.

V pašijovém týdnu vrcholí podle liturgického kalendáře zejména pro katolické věřící čtyřicetidenní postní doba.

Kraslice od Marie Juráskové z Vnorov.

Kraslice Marie Neumannové jsou něžné, jemné a přitom pěkně vybarvené.

Kraslice Ireny a Antonína Smažínkových z Kroměříže jsou zdobeny ječnou a ovesnou slámou.

Božena Wólflová z Netolic zdobí kraslice vyškrabáváním vzorů na obarvená vajíčka.

"Rudimovské" kraslice Ludmily Kučírkové z Uherského Brodu, barvené ve vývaru z olšové či dubové kůry a posléze vyškrabávané.