Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

archiv|nejistota ve vztahu|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| diskusní příspěvek| rozchody| bývalí partneři| žárlivost| problémy s tchyní| závislost ve vztahu| děti partnerů| nešťastná láska| problémy v komunikaci| deprese a vztah| Rodič a dítě| zamilovanost| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| osamělost| sexualita| problematické vztahy s rodiči| fáze "namlouvání"| psychické poruchy| vztahové problénmy v širší rodině| otázky početí, těhotenství| věkový rozdíl mezi partnery| spolupráce s psychologem/psychiatrem| rozvod a děti| stres| alkohol u jednoho z partnerů| vlastní právo na život podle sebe| agresivita a vztah| pauza ve vztahu| vztahy na pracovišti| ekonomické problémy ve vztahu| nenaplněná láska| svatba-důležitost manželství| vztah na dálku| první láska| smrt blízkého člověka| generační soužití| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nemoc partnera| separace dospělého dítěte od rodiny| závislost partnera na jednom z rodičů| snižování sexuálního apetitu v manželství| výchova| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| umění projevovat city| přetažený vztah| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| alkohol v rámci širší rodiny| problém navázat vztah| neimponující muž| manželovy kamarádky| ekonomicky silnější žena| problematické manželství rodičů| kamarádi partnera...| sourozenecké vztahy| osudová láska| poruchy příjmu potravy| životní nezdary| seznamování| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| sny| ženské přátelství| krize středního věku u mužů| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| podezření na vedlejší vztah| vliv osoby rodiče na výběr partnera| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| problémy se spánkem| vliv alkoholu | "pauza" ve vztahu| společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

vztah na dálku
Je navíc těžké, si s ním takhle na dálku promluvit o mých pocitech, nechce to poslouchat, nerad také mluví o svých pocitech on sám, a říká mi, jak to dělali dříve oddělení partneři, když neexistoval skype, a stejně na sebe čekali a vydrželo jim to.
Prosím, poraďte mi, jakou mám zvolit taktiku, mám velký zájem, abychom spolu byli i dál. Nevím, jestli ho ten vztah na dálku nezačal unavovat. Děkuji Za odpověď. Jana

Je navíc těžké, si s ním takhle na dálku promluvit o mých pocitech, nechce to poslouchat, nerad také mluví o svých pocitech on sám, a říká mi, jak to dělali dříve oddělení partneři, když neexistoval skype, a stejně na sebe čekali a vydrželo jim to.Prosím, poraďte mi, jak dál, mám velký zájem, abychom spolu byli i dál. Nevím, jestli ho ten vztah na dálku nezačal unavovat. Děkuji Za odpověď. Jana


Jana
PhDr. Jitka Douchová
Jano, zkuste ztlumit frekvenci vašich povídání si na 1x týdně. Jeho to již opravdu evidentně unavuje, když si spolu budete povídat jednou týdně, budete si vzácnější. Je také možné, že řeší nějaký stres, problém, a nechce o něm mluvit, prostě se tomu začíná vyhýbat. Může se to týkat peněz, práce, dcery, čehokoliv. A v takovou chvíli o svých pocitech mluvit nechce rozhodně. A zvlášť Řek ne, když v Řecku musí být muž hlava rodiny a on v něčem selhává. Tak prostě uberte plyn :-)
vztah na dálku
Naivně jsem si myslela, že se časem odstěhuje do Česka, má tady i celou rodinu, která by také byla ráda, kdyby se vrátil, protože v Řecku začal mít velké finanční problémy.
Pochopila jsem však, že do Česka se nikdy odstěhovat nechce, je rozvedený a má v Řecku ještě dvě dcery 14, 15 let, a s jednou začal mít velké problémy. Smířila jsem se s tím, že až půjdu do důchodu, tak se odstěhuji za ním, ale je to ještě dlouhých 7 let.
Nemůžu se odstěhovat již teď, přijít o práci, protože vím, že by mne nedokázal uživit, A také mu nechci zůstat na krku.
Naše nejbližší budoucnost je nemožná zatím z obou stran. Já bych to vydržela, stojí mi za to,rozumím si s ním a velmi ho i po těch letech miluji a toužím být jednou s ním.
Jen bych potřebovala poradit,co dělám poslední dobou špatně, že se takto chová, a jestli na něj nějak moc netlačím,aby se mnou byl každý den, nebo kde je chyba, že se takhle na dálku chová.
V osobním kontaktu nám to klape výborně a býváme spolu třeba celý měsíc.Pokračování...

Jana
PhDr. Jitka Douchová
Jdu dál...
vztah na dálku
Dobrý den, paní doktorko,žiji v Česku, je mi 56 let a mám přítele cizince-Řeka(65 let). Seznámili jsme se přes internet a začal velmi intenzívní vztah. Samozřejmě i náš vztah překonal nějaké krize, kdy jsem si já říkala, jestli vztah na dálku má cenu, ale vždy jsem to překonala.Přítel mi velmi chybí v každodenním životě. I přesto náš vztah na dálku trvá již 4 roky. Vídáme se tak 4x do roka. Jinak naše kontakty jsou pouze přes skype, prozatím to bylo skoro denně. Ovšem po poslední návštěvě,když odletěl začátkem září, tak najednou je v kontaktu nerudný, jeho výroky, že nemá na nic čas, že jen tlacháme po tom blbým skypu..Cítím, že ho ten dennodenní kontakt již obtěžuje, a začínám se cítit nejistá. O budoucnosti mluví jen v náznacích, a tak mne přepadají pochybnosti, jestli to má dál význam.Já toužím alespoň krátce vědět, co celý den dělal, takto to aspoň prožívám na dálku s ním.

Pokračování v dalším dopise. Jana
Jana
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Jano. Váš vztah překonával krize i přesto, že je na dálku? Drží to 4 roky? Páni, tak to je opravdu intenzivní kvalitní vztah. Ale říkáte druhým dechem, že jste to byla VY, která to vždy překonala. Přítel vám velmi chybí v každodenním životě, ale vy jemu bezpochyby také. Po 4 letech nastává často krize, zvlášť, když to je v tomto modu. Donekonečna to takto určitě není udržitelné. Potřebujete spolu mít veškerý kontakt, nemám tím na mysli jen sex, ale i pohlazení, usmání se na sebe, objetí, mít možnost spolu něco sdílet více na živo. Jdu na druhou část.
vztah na dálku
Dobrý den. S přítelkyní jsem 4,5 roku. Náš vztah byl ale pořát nějak na dálku. Nejprve to bylo Praha-Brno, co bylo v pohodě. Po skončení školy však odešla na stáž do zahraničí. Osobně jsme se proto setkali jenom pár krát. Po roce jsem u ní strávil 3 měsíce, pak sa vrátil s tím, že po dalším roce se vráti za mnou do Prahy a budeme konečně spolu. V kontaktu jsme byly pořád a vše bylo v pořádku. Cítili jsme, že "jsme se našli" a nič jiné ako společná budoucnost, kterou jsme si plánovali nebylo. V den návratu jí ale propadla deprese. Ze dne na den stratila svůj 2 ročný život. Neví co a kde chce dělat a život v ČR ji neláká. Úplně ke mně ochladla, komunikace padla na minimum. Měli jsme upřimnou debatu a pobavili se i o tom, co nebylo v našém vztahu ideální. Nakonec mi však řekla, že teď se mnou nemůže být (asi pauza). Jaká je šance, že za mnou nakonec příjde? Jak se mám zachovat já? Mám ji dávat najěvo své city? Mám se úplně odmlčet? Za jaký čas se mám ozvát, nebo mám jenom čekat? Moc díky. - otázka upravena poradcem
Lukáš
PhDr. Jitka Douchová
Lukáši, zatímco vy jste se upínal na návrat přítelkyně, ona byla šťastná tam, kde 2 roky žila. Aklimatizace na ČR, na to, že byste měli být spolu pořád, na spoustu dalších konsekvencí z toho vyplývajících, je pro ni momentálně stres. Potřebuje se najít. Vy milujete víc, než ona, v tom je také zádrhel. Chápu, poutal jste veškerou svou pozornost a naději k jejímu návratu, musí to pro vás být bolestivé zklamání a zranění. Měli byste si nyní nastavit "šetrný režim" setkávání. Rande jednou za týden, začínání se společnými prožitky, abyste reálně mohli spolu něco sdílet. Žádné analyzování vztahu, ale  současné zážitky z výletu, kina, hospody, tdddd. A čas ukáže, jak dál :-)
vztah na dálku
Dobrý den,paní doktorko.Mám přítele,se kterým máme vztah na dálku(80km).Trvá 10 měsíců ,vídali jsme se 1-2 tydně.V červenci jsme spolu byli u moře na dovolené a naše schůzky pak byl častější.Jenže přítel má časově náročnou práci.A stalo se že dojížděl brzy ráno z domu 2hod za prací,večer přes dvě hod.za mnou a brzy ráno zpět.Potom tam bud zůstával nebo se opět vracel domů.Někdy za mnou jezdil po2-3 dnech.Byl to úplný maraton.Naposledy jel v 5 ráno do práce,cely den pracoval,poté za mnou(2hod) ráno v 5 se zase vracel do práce.Ještě po cestě vysadil do práce mě.Večer mi oznámil,že se ted kvuli práci 3 tydny neuvidíme.Zaskočilo me to nepřipravenou,sám říkal,že je z toho neštastný.Nereaggovala jsem naštvaně,jen jsem z toho byla moc smutná.Večer jsme se spolu milovali,ráno si po cestě povídali,hladili se rozloučili jsme se .Přítel mi řekl,že ho mrzí,že jsem kvuli němu smutná,já že to nevadí.Odjel.druhý den mi napsal že byl uplně unavený a bylo mu z toho špatně a pak přestal komunikovat.V pauzách jsme si denně psali na dobré ráno pak během dne 1X a večer na dobrou noc.Ted nic.Když jsem mu napsala že jsem o nas přemýšlela a že bysme měli zvolnit tempo a vrátit častost schůzek na dřívější frekvenci a uzpůsobit se práci odpověděl,že si o tom promluvíme.dál mě ale ignoruje .¨Píši mu na dobré ráno a dobrou noc,ale ani na to neodpovídá.Nevím co mám dělat máme před sebou ještě 14 dní co se neuvidíme a já nevím co se děje.Ani jeho chování mě k němu nesedí.je velice galantní a přímý člověk..,velice jemný a citlivý.Nechci o něj přijít,je nám spolu krásně ,nikdy jsme se nepohádali,ve všem se shodneme bez problému.Prosím pomozte mi.Mě je 45let jsem v rozvodovém řízení,příteli je 48 a má to stejně.Děkuji Jana
Jana
PhDr. Jitka Douchová
Váš návrh, Jano, změnit tempo na to původní, je rozumné. Nyní jste v nejistotě, ale on si zvyká na nový režim. Vaše setkávání denně byla opravdu nesmírně náročná a vyčerpávající, rozhodli jste se pro ně po krásné dovolené, ale ukázalo se, že je to neúnosné. Zkuste svou vnitřní nejistotu vyměnit za vnitřní jistotu, že se nic vážného neděje, ponechte režim psaní si v jeho režii :-)
vztah na dálku
Dobrý den, je mi 21 let, přítelkyni 18 a máme spolu 2 letý vztah na dálku. Prošli jsme si spoustou věcí, nejprve odmítání rodiči, těžkou nemocí, problémy ve škole, ale vše jsme ustáli. A ted k problému, vídáme se o víkendech, kdy za přítelkyní jezdím (přes 130 km). O víkendech bývá vše v pořádku až na maličkosti, vztah máme povětšinou pestrý, výlety, festivaly, dovolená u moře. Problém nastává, když odjedu. Přijde mi, jako bych neexistoval. Jediná zpráva, telefonát mezi námi neproběhne až do čtvrtka, kdy se mi přítelkyně ozve, at přijedu. Takto to probíhá už několikátý měsíc a mě to unavuje. Chci být v kontaktu i přes týden, alespon občas si zavolat a povyprávět si, co je nového. X krát jsme to řešili ale žádná změna z jeji strany nenastala. Jak sama říká, má i svoje kamarády, chce volnost.Nejde si udělat pár minut za den čas? Za rok sek sobě máme stěhovat. Strašně ji miluji, nedokážu ji opustit, ani ona mě zřejmě nedokáže opustit, ale nevím, co se ji děje v hlavě během týdne. Děkuji
Tomáš
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Tomáši. A jak vznikl váš vztah na dálku? V tomto modu jste již docela dlouho, ona je více volnomyšlenkářská, než vy. Připadá mi to, jako by vás propojovaly víc problémy a jejich společné řešení, než společné radosti. Ale nemějte žádné obavy, přítelkyně chce a potřebuje v průběhu všedního týdne žít naplno, což ale neznamená, že by vás neměla ráda, určitě má a žije s těšením se na společné víkendy. Ale ne tak intenzivně, jako vy. Zvolněte tempo a žijte v průběhu týdne také svým vlastním životem s přáteli :-)
vztah na dálku
Dobry den pani doktorko,
rada bych se s Vami poradila. Je to tyden, co jsem se odstehovala od pritele. Nas vztah zacal pred 4 lety ve chvili. S partnerem jsem se potkala v zahranici, kde jsem odjela na par mesicu. Postupne jsme se sblizili a zacali spolu chodit, i kdyz jsme si mysleli, ze pujde jen o letni lasku. City ale pretrvaly a my jsme zili ve vztahu na dalku 4 roky. Behem teto doby jsem temer 3 roky zila v jeho zemi, nicmene v jinem meste, kde jsem si nasla praci. Vidali jsme se o vikendech (1 ze 3). Tesili jsme se na dobu, kdy se k sobe nastehujeme, to se stalo pred 3 mesici. Hned na zacatku se uzavrel, mela jsem pocit, jako by tu nebyl. Postupne jsme zacli mluvit a nakonec navrhl pauzu. Odstehovala jsem se. Rika, ze me miluje, ze problem nejsou city a ze veri, ze se k sobe zase vratime. Kdyz jsem se ptala v cem je problem, rika, ze v nem, ze se potrebuje najit, ze jinak mu nas vztah i ja pripadame dokonali. Nevim jakym zpusobem a jak s pauzou nalozit. Je to pro me sok.Dekuji
Lucie
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Lucie. Řekla bych, že problém může být v tom, že jste byli celou dobu vztah na dálku. Zvykli jste si žít každý sám za sebe, svým životem, a těšit se na sebe každý 3. víkend, na své telefonáty, ale nebyli jste spolu sžití. Šok pa nastal naopak okamžikem sestěhování, příteli z toho bylo těsno, neuměl si s tím poradit. Nevím, jestli pauza něco vyřeší, ale zkusit se to musí, oba se milujete, ale on s vámi neumí sdílet společný prostor...
vztah na dálku
Dobrý den,
s partnerem jsme spolu skoro čtyři roky a poslední rok je služebně v zahraničí. Vídáme se po Skype, píšeme si a na víkendy obvykle jezdí zpátky do Čech a vidíme se (ikdyž jen večer). Tato práce bude trvat ještě čtvrt roku a pak se vrátí zpátky natrvalo.
Oba cítíme, že ta vzdálenost na nás působí, on poznal nové lidi, je v jiném prostředí, ale já jsem zůstala ve všem stejném a žádná změna u mě neproběhla.
Vždy jsme se na sebe těšili a já to na partnerovi viděla, bylo to i cítit z jeho hlasu když jsme si volali a z jeho textovek, Teď je to tak, že když nenapíšu já, tak on se ozve až večer, přes den je to mrtvý brouk.
A tu propast mezi námi jsem si utrvdila v tom, že mi řekl, že si vlastně zvykl na to, že nejsme spolu. Že je to něco, co on ani nechtěl, ale stalo se automaticky. Až se vrátí,, tak bychom spolu chtěli začít bydlet. Ale nejsem si jistá, jestli se tento stav odcizení dá někdy vrátit do stavu, v jaké vztah byl než odjel pracovat pryč.
Anna
PhDr. Jitka Douchová
Změna u vás proběhla, Anno. Zůstala jste sama, bez partnera ve stejném prostředí. Něco vám začalo sec sakra scházet - to je změna, která se projevuje i na tom, jak moc se na přítele těšíte. Ano, on žije jiný život, má spoustu nových vzruchů a impulzů, nová práce, noví lidé, nové vztahy . mám na mysli lidské, ne partnerské. To mu umožňuje větší rozlet, a má méně času myslet na vás. Každý si na to na nějakou dobu zvykne, protože si každý musí zvykat na nový životní styl. On se musí postarat sám o sebe, ale nemusí se ani nikomu přizpůsobovat. Až se přítel za 1/4 roku vrátí, neměli byste se k sobě stěhovat hned. Měli byste zažít adaptační fázi. Váš vztah bude možná ze začátku jiný, než jaký byl před jeho odjezdem, ale pak se ukáže, kam jste se každý posunuli, a budete hledat novou svoji vzájemnou platformu. Těšte se, a ničeho se nebojte  :-)
vztah na dálku
Dobrý den,
jsme s partnerem spolu 2 roky, bydleli jsme spolu, jenže se začal bavit s ne příliš dobrou partou, začal hulit a vyzkousel i pervitin. Po té co přestal zacal mít problémy, chodí k psychyatricce, zije s rodici (má 25 let) a bere léky. Problém je že já žiji a pracuji 200 km daleko. Jeho psychiatrička mu několikrát řekla že by měl přemýšlet o rozchodu, že vztah na dálku mu nesvědčí a už vůbec ne jezdit sem tam za mnou do mesta kde to vlastne vse zacalo. Já pracuji, je to moje první práce po škole a trvá teprve přes půl roku takže odejít nechci. Chci se zeptat, proč psychiatrička radí rozchod a jeste se tento názor snaží vnutit i jeho rodicům? On ji s touto ,,radou,, sice poslal do určitých míst ale nechápu jak může něco takového říct? Co ji k tomu vede?
Mary
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Mary.Psychiatr není partnerský psycholog. Ona řeší bezpochyby na prvním místě léčbu jeho závislosti, proto jí přijde jako důležité, přestřihnout šňůru s prostředím, kde to vše začalo. Každý odborník může vyslovit svůj názor, na vyžádání zvažovat nějaké doporučení, ale nemůže direktivně radit. Druhou stranou mince je to, že se máte stále rádi a že to příteli pomáhá ve zvládnutí jeho obtíží. Takže vy dva se přeci budete řídit podle sebe, ne?...
vztah na dálku
ČÁST 2
Momentálně pracuje jako kuchařka a ještě si sehnala na dva volné dny práci číšnice, a začala mi psát, že je to hodně práce a chce si nejdříve vydělat, udělat autoškolu, možná tam časem i dokončit školu (město Aberdeen ve Skotsku)... Napsala mi že tohle není zatím žití pro pár a mě to strašně ranilo, najednou netuším co dělat. Nenapsala že už semnou nechce být ve smyslu partnerství, naopak chce abych oba zařizovali naši společnou bezpečnou budoucnost, ale že prý odděleně to bude mnohem lepší. Za dva týdny odlétám do Aberdeenu také, napadlo mě, jestli je pouze pod stresem a všechno to na ni dolehlo za ten měsíc co tam je... netuším. Mluví se mnou odměřeně a už ne tak jako předtím. Nevíte, jak s ní promluvit? Podle mě je jedno jestli budeme žít odděleně nebo ne, o nájem bychom se podělili tak jako v sharehouse kde bude bydlet s cizími lidmi. Nechal jsem tady v ČR práci a všechno ostatní jen abych mohl být s ní a najednou se to všechno změnilo a je toho na mě moc. Děkuju za odpověď.
Jaroslav
PhDr. Jitka Douchová
Jaroslave, vaše přítelkyně v zahraničí asi zažívá tvrdou školu života, je tam bez vás, jako byla i v Rumunsku bez vás, ale má teď nastaveny priority jinak, hodnoty se jí proměnily. Usiluje o získání ekonomické nezávislosti - vy tam nejste, nevíte, jak to bude vypadat, až tam přijedete. Uvidíte sám, co to z vašeho vztahu na dálku udělá, když budete v realitě Skotska. Zdá se mi, že na to, že se znáte půl roku a fyzicky jste se viděli napřímo jediný týden, že jste si rychle vytvořili velké plány. Mluvte s ní normálně, ale nebuďte závislý na snu, který jste si tak trochu platonicky vytvořili. Uvidíte, život je o stálých překvapeních. V tom je krásný, i nebezpečný. Ale výzva to je. Tam se teprve více poznáte :-)
vztah na dálku
Dobrý den, mám na Vás dotaz ohledně vztahu s přítelkyní. Poznali jsme se v září přes internet, ona je z Rumunska, takže jsme se viděli pouze jednou, když jsem za ní jel na týden. Každopádně rozumíme si, chceme společnou budoucnost a tak jsme společně po novém roce začali plánovat, jak se podle toho zařídit. Rozhodli jsme se proto přestěhovat se oba dva do UK, které je pro nás kvůli jazykové bariéře nejvýhodnější. Jelikož tam má přítelkyně bratrance, rozhodla se do UK vyjet dříve, najít si práci a trochu se tam zařídit, ne přijedu i já. Díky bratrancovi nemusí platit nájem, pouze jídlo a tak všechno vypadalo skvěle, prostě se sestěhujeme, našetřený peníze na dobu, kdy si budu hledat práci já mám, tak jsem nečekal žádný zádrhel. Před pár dny se přítelkynino chování obrátilo o 180°. Každý den si píšeme, mluvíme spolu, máme mezi sebou i takový kamarádský vztah, ale před pár dny se to změnilo. Napsala mi, že by radši chtěla začít bydlet odděleně, chce se prý nejdříve zaopatřit.
Jaroslav
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Jaroslave. Před svou reakcí si raději ještě přečtu druhou část vašeho vyprávění.
vztah na dálku
Ve vztahu přítele ke klukům není problém,snad jen v tom,že čímdál víc se snaží i mě učit vychovávat.Uznávám,že jsem s klukama dlouho sama,otec starších 3 dětí rozvodem děti odepsal a téměř se s dětmi nestýká a nejmladší syn svého otce nikdy neviděl,opustil nás ještě v těhotenství a o syna nejeví zájem.Vzhledem k tomu mám za sebou několik hodně náročných let a jsem na děti až moc hodná,nejsem důsledná a i mám o kluky přehnaný strach a kluci toho využívají,což se právě přítel snaží změnit.Na jednu stranu staršímu synovi dost dovolím,na druhou jsem ráda,když ohlídá mladšího třeba o prázdninách nebo když musím zůstat dýl v práci nebo si potřebuji něco zařídit.Nikoho jiného nemám-rodiče ani sourozence.Nevím tedy jak moc spěchat se stěhováním-já osobně bych tolik nespěchala-vídáme se několikrát v týdnu a i celé víkendy,navíc nechci klukům"ublížit"a násilím je odstěhovat,změnit školu,budou muset dojíždět.Prosím o Váš názor či radu.
- otázka upravena poradcem
Iva - 2. část
PhDr. Jitka Douchová
Aha :-) Asi jsem už svůj názor řekla - souhlasím s vámi  - nikam se zásadními životními změnami nespěchat. Nelze tak jednoduše přejít na výchovu nezúčastněného člověka. Vy svého přítele milujete, ale znáte se půl roku. On vaše děti nezná, má za sebou jiné vzorce výchovného fungování. Prvotní jste vy dva a vaše postupná možnost vzájemné domluvy na kompetencích, ohledně výchovy dětí. Potřebujete primárně komunikaci a toleranci,respektování sebe navzájem. Takže kromě lásky i toto další, co ale do zralé lásky patří :-)...
vztah na dálku
Dobrý den,jsem rozvedená,mám2 děti dospělé a dva kluky 13 a 7 roků.Půl roku mám přítele,je vdovec,má dceru a syna-vysokoškoláky.Bydlí 25 km daleko na vesnici,kde má dům,ve kterém bydlí v přízemí babička,které je 92 a přítelův nevlastní otec.Já s dětmi bydlím v bytě v menším městě.Zpočátku kluci jezdili k přítelovi rádi,nyní začal starší syn dělat problémy,nechce tam,začalo to tím,že nechce pomáhat na zahradě,pak že si tam nemůže vzít s sebou morče,které má doma a tak nějak necítí se tam jako doma.Přítel hodně moc chce,abychom se co nejdřív-nejlépe v létě o prázdninách k němu přestěhovali,děti to nevědí,nevím jestli o tom mám začít sama,když se k tomu přítel nemá a spíš myslí,že do 18 musí kluci poslouchat.Hodně moc se obávám změny školy,protože oba kluci jsou uzavření,starší je hodně citlivý,bojácný,stydlivý a má problémy i tady v kolektivu,ve kterém je od 1.třídy.I já tu mám práci,za kterou jsem ráda.Přítele miluju a nechci o něj přijít,ale nevím,zda je moudré spěchat se stěhováním
Iva - 1. část
PhDr. Jitka Douchová
Milá Ivo, dobrý den. Jdu si nejprve přečíst druhou část vašeho dotazu, ale už teď si říkám, že se partneři musejí ve svých potřebách respektovat. Pokud tam bude respekt nyní, bude tam i později :-) Jestliže jste spolu teprve půl roku, měli byste si dát více času na to, abyste zjistili, zda si vše sedne - vy dva jako partneři, vy všichni, jakožto dvě rodiny. Dohromady je to 6 dětí. Nenechávejte na sebe vyvíjet žádný tlak od přítele - k ničemu by to nebylo dobré. Čím jsme starší, tím bychom měli být více zodpovědní jak vůči sobě, tak vůči našim dětem. Ale jdu číst dál.
vztah na dálku
Dobrý den.

momentalne prozivam jedno z nejtezsich obdobi, mam vztah na dalku s holkou ktera neni z ČR a kvuli stredni skole se nemuzem videt, ona studuje v Budapesti. Ja se snazim delat co muzu, nasel jsem si brigadu a privydelaval jsem si abych ji mohl navstivit. Minuly tyden jsem se vratil zpatky do ČR a po navratu to zacalo byt tezsi a tezsi protoze to byli posledni prazdniny pro oba z nas na tento skolni rok a nevim kdy ji uvidim zase. Dalsi problem je ze ji jeste neni 18 a nemuze volne cestovat a jeji rodice sleduji jeji kazdy krok a jak koukam, zda se mi ze oni jsou proti me jenze ja ji mam opravdu rad a nechci ji jen tak pustit. Prosim poradte mi co mam delat. Dekuji
Igor
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Igore. Pouštět ji přeci nemusíte. Jste limitovaní v možnostech kontaktů finančně, ale ve spojení spolu jste nejspíš denně a dlouho. Buď vám váš vzájemný vztah vydrží, nebo se rozpadne vlivem dalších vnějších událostí, to asi můžete těžko ovlivnit. Ale držím vám palce!
vztah na dálku
Dobrý den,
jsme spolu s partnerem 4 měsíce, ale náš vztah je občas dost proměnlivý. Chvíli mám pocit, že je všechno v naprostém pořádku a pak zase, že náš vztah už nemá smysl. Máme vztah na dálku, bydlíme od sebe cca 100 km a vídáme se o víkendech, někdy je to každý týden a někdy zase každý druhý. Na partnerovi vidím, že mě má opravdu rád a dostávám od něj opravdovou lásku, ale občas na něm nevidím snahu, co se týče našeho vztahu a pak mám pocit, že se snažím jen já. :/ Pořád si pokládám otázky, jestli náš vztah vůbec má smysl, když je takhle na dálku, nevím co pro to udělat, aby to bylo lepší a pevnější.
Děkuji moc za odpověď. :))
Irena
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Ireno. Těžko to mohu nějak posoudot a rozebrat na základě toho, co píšete. Je z toho zjevné, že jste ve vztahu tou závislejší, ale při společných setkáních nestrádáte absencí projevů jeho lásky. Nepospíchejte na něj a užívejte si ty chvíle lásky, které spolu máte. On to sám posune mezi vámi dál, až to bude cítit. Co byste po 4 měsících chtěla uspěchat? :-)
vztah na dálku
Část 2: V únoru jsme se rozešli, protože jsem neviděla východisko, nikdo z nás se nerozhoupal k dalším krokům. Teď za ním po roce opět jedu (na pět dní), přestěhoval se do Bulharska, pořád mi chybí. Matka spustila scénu, že jsem její jediná dcera, proč jí to dělám (myslí vztah s Arabem/muslimem/kýmkoliv z této kultury), že do mne investovala tolik času a peněz a proč nedokážu navázat vztah s normálním klukem (myslí Čecha). Podotýkám, že bývalý přítel procestoval Evropu, je to vysokoškolák, pracuje momentálně v Sofii. Nemůže se s tím prý srovnat, neví, co říct lidem, že její dcera chodí s Turkem atd.. Máme odlišný názor na migrační krizi, nejspíše proto, že jsem v Turecku chvíli žila a muslimy nevnímám tak nesmiřitelně jako ona. Nevím, jak jí vysvětlit, že jí mám moc ráda, ale nemá právo mi mluvit do osobního života. Nechci se od ní úplně odpoutat, ale stanovit jisté hranice. Nejde o současný vztah/nevztah, ale její postoj k mým partnerům a její představě o nich. Prosím o radu.
Katka
PhDr. Jitka Douchová
Katko, vaše právo na váš vlastní život podle svých představ je neoddiskutovatelné. Budete to muset jen mamince jemně přetlumočit. Jste citově vydírána, když si to řekneme natvrdo, a to je škoda pro váš vztah s maminkou, který je - jak říkáte - pěkný. Nedivím se jí - jste jedináček, žily jste celý život jen vy dvě spolu, jste pro ni nejbližší člověk. Ona díky tomu nedokáže odstřihnout svou pupeční šňůru a má na vás jakási majetnická práva. Čím dříve toto ukončíte, tím lépe si budete váš vzájemný vztah užívat i nadále. Nebojte se ji požádat o jasné mantinely, které byste ráda ustanovila mezi vámi dvěma, aniž by to bylo vykopání zákopů na dvou nepřátelských stranách. Milující rodič chce štěstí pro své dítě podle jeho vlastních představ. Ona má o vás strach a chce vás stále svými mateřskými křídly chránit. Jste ale dvě dospěl= ženy se vztahem vzájemné rovnocennosti :-)
vztah na dálku
Část 1. Dobrý den paní doktorko,

před třemi lety jsem jela do Turecka na stáž a zamilovala jsem se do znamého mojí kamarádky - Turka. Poté jsme asi dva a půl roku udržovali vztah na dálku (jezdila jsem převážně já, kvůli vízu). Moje mamka byla od počátku proti tomu, protože je to Turek. Neustále mi vykládala, jak zacházejí muslimové se svými ženami, že se po svatbě změní, že to nebude fungovat. Přítel nevyznává žádné náboženství, je to 100 % sekulární ateista. Jeho rodiče (i když jsem se s nimi nedomluvila) mě bez výhrad přijali, brali mě na rodinné oslavy atd. Když přijel můj přítel sem, moje mamka mi nedovolila vzít ho domů (je mi 25 let a žiji s maminkou celý život, máme moc pěkný vztah). Takže jsme tu jezdili po hotelech, kamarádech, bylo to trapné. Jednou se viděli na obědě, a bylo to celkem přátelské, řekla mi, že se jí zdá, že mě opravdu miluje.
Katka
PhDr. Jitka Douchová
Milá Katko, dobrý den. Než budu reagovat, přejdu na 2.část vašeho vyprávění...
vztah na dálku
Dobrý den, paní doktorko,
s partnerem se známe 8 let jako nejlepší přátelé, z toho začínáme 3 rok jako partneři. Od počátku vztahu jsme na studiích v zahraničí-vztah na dálku. Oba jsme muzikanti, tudíž máme během studia i volného času spoustu cestování za koncerty. Z toho všeho vyplívá, že máme generelně málo času a snažíme se "urvat" alespoň 3-4 dny v měsíci pro sebe, kde se střídáme s návštěvami. Dáváme si před sebe cíle našeho vztahu, abychom měli nějakou perspektivu. Pro oba je to žití v ČR a rodina. Problém spočívá v tom, že nevíme, kdy tento bod přijde, neboť já studuji bakaláře(posl.roč.), on magistra(1.r.). Měli jsme bližší bod, že přestoupím na jinou školu a budeme spolu bydlet. To bohužel padlo. Výhledově mám další studijní možnosti jedině v jiném státu než teď(DE) a to pro nás znamená ještě větší výdaje a méně času spolu. Kde stojí rovnováha mezi vzděláním/kariérou a vztahem? Jak dlouho se dá "přežít" vztah na dálku? Oba tím velmi trpíme.
Budu Vám vděčná za odpověď. - otázka upravena poradcem
Petra
PhDr. Jitka Douchová
Milá Petro. To je velmi individuální, těžko definovat hranici rovnováhy mezi vzděláním a kariérou, a mezi vztahem. Musíte si to vyjasnit pro sebe vy dva. Byli byste víc šťastní, kdybyste rezignovala na dotažení vašeho vzdělání dokonce a "obětovala" to možnosti být spolu? Respektive - byla by to úleva, nebo oběť? Přijde mi jako důkaz síly vašeho vztahu už to, že se snažíte si "urvat maximum času" pro možnost být spolu. Mnoho párů, kde jsou oba spolu denně, si společného času neváží. Vy jste pro sebe vzácní. Ale zase vám schází fyzická intimita. Jinak předpokládám, že jste spolu ve spojení dennodenně. No, těžko říct, je to na vás dvou :-)
vztah na dálku
Dobrý den, chtěla bych se taky poradit... Chodíme s partnerem 2 roky, já 26, přítel 22, vlastně už jsme zasnoubení, hned od začátku spolu žijeme. Máme krásný vztah plný lásky, plánů do budoucna, oba se milujeme a máme mezi sebou plnou důvěru. Jsme na začátku rekonstrukce rodinného domku a přítelovi se naskytla příležitost pracovat v Německu ve svém oboru za velmi pěkné peníze a celkově za výhodných podmínek. Společně jsme se rozhodli, že přítel práci vezme na rok, naučí se jazyk, získá praxi a pak se vrátí zpět domů. Bydlíme na hranici s Rakouskem, tak by pak chtěl pracovat v Rakousku, aby mohl bydlet doma a dojíždět. Dělí nás 670km a vídáme se každý víkend. Přítel je v práci moc spokojený, prací v zahraničí si splnil svůj dlouholetý sen a je hrdý, že to dokázal. Ale já jsem v našem domku sama a někdy dost nešťastná. Vím, že kdybych jednou řekla, ať se vrátí domů a pracuje zpět v Čechách, tak to kvůli mě udělá, abych nebyla smutná. ale to já nechci, nechci mu brát jeho sen a radost, taky jsem na něj pyšná. Před ním se držím, snažím se být silná, ale když jsem sama, tak často brečím, nic mě nebaví a jen čekám, než bude zase pátek. Chtěla bych se zeptat, jak mám sama sebe hodit do pohody a najít zase chutˇdo činností? Vím, že se chce vrátit domů, zase žít jako pár, založit rodinu... Ale tohle období odloučení je velmi těžké. Moc děkuji za radu
Martina
PhDr. Jitka Douchová
Milá Martino. Vezměte to pro sebe jako příležitost více si ještě užít možnosti být s přáteli, trávit hodně času svými zájmy. Vztah na dálku prožívá dočasně hodně lidí. Vy jste na příteli příliš závislá. Důležité přeci je, že se milujete, že spolu máte plány do budoucna. V kontaktu jste určitě denně několikrát. Neříkejte si, musím to vydržet, říkejte si, můžu a chci si to užít :-)
vztah na dálku
Dobrý den,
přítel odjel pracovat do Německa a bude tam minimálně 5 let. Já nyní začnu studovat VŠ. Když náš vztah začal, počítali jsme oba s tím, že odjede pracovat do zahraničí a že to nebude jednoduché. Když jsem si nyní četla zprávy žen, které mají podobnou zkušenost, tak začínám mít obavy ohledně mé osobnosti... Nebo jak to nazvat.. Všechny mají obavy, zda vztah vydrží, jsou zoufalé atd... Ale já jsem naprosto v klidu... Nevím proč... Svého přítele miluji nade vše a vím, že on mě také a dává mi to najevo, tím, že se mnou do budoucna počítá a plánujeme i společné bydlení až bude vhodná doba. Neříkám, že mi nechybí.. Chybí mi moc. Je dobře, že jsem v klidu? Je špatné, že nemám obavy nebo strach o náš vztah? Děkuji
Týna
PhDr. Jitka Douchová
Milá Týno, je dobře, že jste v klidu. Ale nějaké obavy ve vás asi jsou, jinak byste neměla potřebu číst zkušenosti jiných žen s toutéž situací. Zůstaňte u vaší jistoty a důvěry ve váš vztah. Každý vztah je jedinečný a pak tedy ne všechny zkušenosti jsou přenosné :-) A Německo je přeci blízko :-)
vztah na dálku
Asi před osmi měsíci jsem byl na týden v Německu. Potkal jsem tam jednu dívku (jsem, nebo byl jsem student, teď již úspěšný maturant). Zamiloval jsem se do ní, a ona se zamilovala do mě. Celých osm, nebo sedm měsíců jsem si psali, pořád, od rána do večera, o všem. Ona ale měla v Německu přítele. A s ním pořád byla, a tvrdila že ho miluje taky. Říkala že neví mezi kým se má rozhodnout. Nakonec si vybrala mě, a rozešla se s přítelem Němcem. Domluvili jsme se že tam budu pravidelně jezdit a tak dále. Jenomže než vůbec přišel den kdy bych měl, kvůli škole a pod., možnost přijet, řekla mi že jí přítel až příliš chybí, a vrátila se k němu. Od té doby se v podstatě už skoro nebavíme. Nevím jestli s ní mám dál udržovat kontakt, nedovedu si představit život bez ní.
Martin
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Martine. Vztah na dálku je v něčem romantický, v rámci psaní si toho člověk řekne leckdy mnohem víc, víc mluví o sobě, naslouchá tomu druhému. Ale fyzický kontakt chybí. Měli jste za sebou týden plný prudkého okouzlení, pak zamilovanosti a písmenkové chemie. Byl otevřený prostor pro fantazie a sny. To, že přítel zvítězil, mne ve finále nepřekvapuje. Nedokázala se rozhodnout, bylo to pro ni velké dilema. Když rozhodnutí udělala, začal se jí po příteli a jejich vztahu více stýskat.Kontakt bych teď, na vašem místě, neudržovala, vázalo by vás to stále k ní a trápil byste se. Žijte dál, přeji vám hezky prožité prázdniny :-)
vztah na dálku
Dobrý den, Tento rok jsem odmaturovala a úspěšně se dostala na vysokou školu v praze. Bohužel, můj přítel se do Prahy nedostal. Jelikož má vystudované gymnázium je malá pravděpodobnost, že by si našel slušnou práci. Chodíme spolu půl roku a oba jsme z Ostravy. Protože budu v Praze i pracovat a jako student nebudu mít moc peněz, nemůžu si dovolit jezdit domů každý týden. Proto bych se chtěla zeptat na Váš názor. Má moje situace nějaké řešení? Měla bych dál zůstat ve vztahu a zkusit vztah na dálku?
veronika
PhDr. Jitka Douchová
Proč to nenechat přirozenému vývoji, veroniko? Čas ukáže, jestli to váš vztah unese, nebo se přirozeně od sebe postupně oddělíte...
vztah na dálku
Dobrý den, s přítelem jsme spolu už víc než rok. Já jsem na střední škole ve třeťáku a on pracuje. Za rok po mé maturitě jsme spolu plánovali odjet do zahraničí společně bydlet a žít.Ale přítel to už nezvládal v práci a rozhodl se odletět již teď do Kanady. Ani jeden z nás nechce vztah ukončit. Chceme tedy zkusit vztah na dálku, on se nejpozději za rok bude vracet zpátky, já mezitím dodělám školu. Řekl mi že se mnou chce zůstat a že až se vrátí tak odjedeme spolu a splníme si ten náš vysněný život. Slíbili jsme si věrnost a že budeme oba bojovat za udržení tohohle vztahu, ale já ztrácím jistotu. Miluju ho a nechci ho ztratit ale rok je strašně moc, byli jsme zvyklí vídat se třikrát do týdne. A do Kanady se za ním během roku dostanu sotva jednou. Je to zkrátka šíleně daleko. Děsím se dne kdy opravdu odjede a začínám mít strašné pochybnosti, jestli to opravdu zvládneme. Prosím, poraďte jak se s tím vyrovnat, popřípadě jak tuhle situaci zvládnout společně aby vztah opravdu vydržel. Děkuji
Barbora
PhDr. Jitka Douchová
Milá Barboro. Zvládnete to. Nesmíte se bát, život ukáže sám, co zvládnete, nemá smysl teď, ještě před jeho odjezdem, panikařit. Máte ujištění, že vás miluje, zároveň něco chce ve svém životě. Je to skvělé, dokazuje to, že je podnikavý, dravý, cílevědomý. Jak to dopadne s vámi dvěma, se prostě ukáže. Ale svazovat mu křídla nejde :-)
vztah na dálku
Dobrý den paní Douchová,
je mi 21 let a mému příteli také. Nyní jsme spolu skoro 5 měsíců, předtím jsme spolu chodili 3 roky. Byli jsme na sebe velmi fixovaní, trávili jsme spolu velkou většinu volného času. Poslední rok jsme spolu dokonce odjeli studovat a bydlet. Nicméně jsme se po těch 3 letech rozešli, protože každý chtěl něco jiného. Já musela dokončit VŠ, protože si to mí rodiče přejí i když já na vysokou nikdy jít nechtěla. On studium na vš neúspěšně ukončil a odjel do zahraničí pracovat. To se stalo loni v létě. On tedy dodnes žije a pracuje v zahraničí a já stále studuji VŠ tady v Česku. A posledních 5 měsíců jsme spolu protože se ke mě vrátil a udobřili jsme se.
Nicméně máme momentálně vztah na dálku a naše pouto tím velice trpí.
Tedy aspoň podle mě. Sice jsme každý den v kontaktu pomocí sociálních sítí, ale on je očividně velice šťastný i beze mě a dává mi to každý den najevo. A já váhám jestli má ten vztah smysl, protože mi přijde, že se trápím mnohem více než on...
Eliška
PhDr. Jitka Douchová
Zdravím vás, Eliško.Začali jste mít na začátku rozdílné potřeby a zájmy, z toho vyplynul rozchod, on nejspíš utekl do zahraničí záměrně? Jeho návrat je obrazem toho, že si více mimo ČR uvědomil, co pro něj znamenáte, stýská se mu, pokročil někam dál. On je šťastný i bez vás - to je váš pocit, začala jste žárlit a trápíte se. Jestli ten vztah má smysl, poznáte oba. Byli jste dříve hodně spolu propojeni, teď už je to jinak, a to je dobře. Máte sebe, ale zároveň svobodu. Ale pokud se trápíte celých 5 měsíců od návratu k sobě, pak je otázka, zda ve vztahu pokračovaat...
vztah na dálku
Dobry den,

jiz pul roku jsem ve vztahu na dalku s muzem, ktery ztratil manzelku a dite v autohavarii. Sam je vojak (46 let) a casto odjizdi na mise. Pred dvema tydny mu zemrel otec a napsal, abych mu dala cas....ze se s tim srovna... jen potrebuje klid. Od te doby se neozval a na mou zpravu nereagoval. Ackoliv ho do velke miry chapu, zaskocilo mne, ze si nepreje byt v jakekoliv forme kontaktu, ackoliv je vetsinou velmi komunikabilni. Mohu se zeptat, povazujete jeho reakci za prirozenou? Dekuji predem za odpoved.
Magda
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Magdo. Přítel inkasuje příliš ztrát těch nejbližších lidí v krátkém časovém rozpětí. Musí se s tím vyrovnávat v příliš rychlém tempu. Nedivím se, že nemá kapacitu na posilování partnerského vztahu, který je navíc na dálku. Nemůže mít od vás objetí, držení zaruku, pohlazení v těžkých chvílích. Věřím tomu, že potřebuje klid - neboli, v dané situaci považuji jeho reakci za přirozenou.
vztah na dálku
Dobrý den , mám s přítelem velmi krásný , romantický vztah , bohužel zatím půl roku na dálku. Řekl mi, že chce se mnou žít , bydlet a mít potomka , prakticky však zatím nic neprobíhá .Když jsme spolu , vše je nádherné a cítím z něj dobrou energii i lásku ,milování je to nejhezčí , co jsem za život zažila,má rád i mé děti. Pak vždy v mezičase/ vidíme po dalších pár dnech / , kdy si píšeme jen pár sms ,se strašně trápím úzkostí, panikou , mám katastrofické scénáře , že mě opustí. Nechci o něj přijít , ale vím , že to svými pochybnostmi velmi kazím . Příteli jsem o tom raději neřekla , aby mě neměl za hysterku. Tak stále čekám a čekám a střídavě prožívám 2-3 nádherné dny v týdnu , zbytek přežívám ve smutku a panickém strachu , že už za mnou nepřijede.Prosím , poraďte , co mám dělat , už nevím, jak dál . Děkuji
Monika
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Moniko Bojíte se o to, co máte, nejspíš proto, že jste dosud nic tak krásného nezažila. Z čeho pramení vaše úzkostně panické stavy neposoudím, musela bych toho o vás vědět víc, i o vaší historii, i o vaší osobnosti. Zažila jste ve svém životě zklamání, někdo vás opustil? Ano - svými pochybnostmi vašemu vztahu nepomáháte. Ale jak s tím zatočit, neporadím. Bez znalosti příčin je to pro mne těžké. Všechno ale máme ve své hlavě. Jak se psychicky naprogramujeme, tak pak věci prožíváme. Týká se to téměř všeho - strach z bolesti, strach z nemoci, strach ze ztráty, nebo naopak - víra v dobrý průběh něčeho, na čem nám záleží, vlastní sebejistota a sebedůvěra, prostě pozitivní vyladění. K tomu potřebujeme vnitřní sílu, která přebije negativní myšlenky :-) Myslete na sebe v dobrém a s láskou k tomu, co ve vás je a co jste vše již dokázala :-))
vztah na dálku
Dobrý den, chtěla bych vědět, jaká je vhodná doba, aby se přítel odstěhoval od své bývalé ženy, se kterou má 5 leté dítě. Jsem pracovně dlouhodobě v zahraničí a partner mi řekl, že až se vrátím, budeme žít spolu. Chápu, že ho nyní k hledání nového bydlení nic netlačí, protože spolu fyzicky být stejně nemůžeme, ale nemůžu snést, že stále žije pod jednou střechou s bývalou partnerkou, která je se situací srozuměna a ví o mně - přítel s ní vše řeší v poradně. Na společné budoucnosti jsme se dohodli už před půl rokem, ale stále nemá vyřešenou péči o dítě, ani rozdělený majetek. Můj návrat se blíží a přítel ještě nenavrhl ani hledání společného bydlení. Přítel je na malou fixovaný a chce s malou žít co nejdéle to půjde, ale mně to ubližuje, protože vím, že tráví spoustu času i s ní, zatímco já jsem stovky kilometrů daleko. Přestože ho chápu a přestože mi tvrdí, že od nich odejde ještě před mým návratem, stále myslím na to, že je víc s ní než se mnou. Měla bych ho tlačit, aby se odstěhoval?
Nathálie
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Nathálie. Mluvíte o jeho bývalé ženě, neboli jsou rozvedeni? Pokud ano, mělo by předtím již proběhnout předběžné opatření, v jehož rámci je svěřeno dítě do péče jednoho z rodičů a je stanovena výše výživného. K tomu pak patří i majetkoprávní vyrovnání. Mohlo by na vaši nejistotu mít vliv tedy právě toto právně nedořešené manželství. Chodí spolu do poradny? Mohou spolu chodit do poradny jakožto rodiče dítěte a hledat optimální variantu péče o ni, jejich společnou komunikaci a umění kooperace. Nebo máte pocit, že se ho žena nechce vzdát a vy jí tím dáváte zelenou, jste-li mimo republiku? Já vám neporadím, je možné, že přítel některé věci mlží, je pravděpodobné, že je nerozhodný, je jisté, že miluje svou dceru. A vy jste nejistá. Neznám jej, nedovedu poradit, zda by bylo efektivní více přitlačit. Na někoho to zabere, jinak je tlak většinou spíše kontraproduktivní. Rozhodně byste spolu ale na téma vašich očekávání měli konstruktivně komunikovat.
vztah na dálku
Dobry den, mam s pritelem vztah na dalku a vidame se jednou za ctyri az sest tydnu... ma pocit, ze poslednich par mesicu je iniciativa naseho setkani pouze z moji strany, ja jsem ta ktera hleda levne letenky, vymysli terminy aby se nam to obema hodilo, planuje...rada bych videla i jeho zajem a iniciativu, a neslyset jen slova jak mu chybim, kdyz pro to vlastne temer nic nedela, nebo alespon ne dostatek, abych byla spokojena... Driv byl vice iniciativnejsi a mozna jiz zajem z jeho strany opadl, co si o tom myslite? dekuji za odpoved
Daniela
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Danielo. Vaši iniciativu zastavte, abyste mohla umožnit příteli to, že bude on bojovat o vás...Jinak to jednou ve vás bouchne a všechno mu vyčtete, budete mít pocit dlouhodobě nevyváženého vztahu.
vztah na dálku
--pokračování-- Chtěla jsem s tím skoncovat v dobrém, ale nešlo to. Po té co mě jednou zneužil a málem jsem zůstala přes noc na ulici, jsem si řekla dost a všechno jsem řekla jeho přítelkyni. Byla to katastrofa, hodně se na mě nazlobil, že prý to není moje věc, proč se míchám do jeho vztahu. Já už jsem nemohla, způsoboval mi hodně potíží a bolesti. Okamžitě mě vymazal ze svého života, je to už půl roku a vůbec nic o něm nevím. Hodně mě to mrzí, vím, že jsem se na něho hodně navázala a jemu to vadilo, ale nikdy neviděl, že potřebuju jeho pomoc v Argentině. Nikdy jsem nechtěla zničit jeho nový vztah, to ne, právě naopak hodně jsem mu říkala abychom toho nechali. Nerozešli se, stále jsou spolu a já mu to přeju. Ale teď jsem pro něj ta nejhorší osoba na světě a mě to mrzí. Je ještě možné si nějak navzájem odpustit? Několikrát jsem mu psala, ale odpovědi jsem se nedočkala. Je hodně věcí které si na něm vážím i když někdy dělá pitomosti.
Eva
PhDr. Jitka Douchová
Evo, dovedu si představit, v jakém psychickém rozpoložení jste asi svůj dotaz psala, a doufám, že je vám nyní již lépe. Čas je někdy opravdu velký pomocník...Byli jste vztah na dálku, on teď vytvořil konkurenční vztah na dálku. Vy ho máte stále v srdci, ale i tak se musíte emočně oklepat a být zase sama za sebe. Pro vás je nejdůležitější, abyste vy odpustila jemu - v sobě, uvnitř. To vám pomůže...
vztah na dálku
Dobrý den. Hodně jsem se navázala na svého expřítele Argentince, on žije v Argentině, já byla v ČR, oba 21 let, studenti. Půl roku jsme spolu chodili na dálku a náš vztah byl hezký i když jsme se nemohli vidět. Já jsem hledala práci v Argentině abych mohla být s ním, také jsem já ani on neměli peníze na letenku a víza. V té době mi hodně pomáhal ohledně všeho s tím spojeného, cítila jsem v něm velikou oporu. Moc jsem se těšila, že budeme spolu, že pojedu do Argentiny, dostala jsem tam práci na půl roku. No jenomže ani ne měsíc před mým příchodem najednou ochladl, a pak později mi řekl že chodí s jinou holkou, také vztah na dálku. Ale sliboval mi pomoc během mého pobytu v Argentině. Mně to strašně bolelo a nevěděla jsem mu to odpustit. Byly jsme v neustálém kamarádském kontaktu, ale pomoci jsem se od něho nedočkala, byly to jenom sliby, na všechno jsem byla sama a bylo to těžké. Také jsem s nim spávala čeho hodně lituju, byl to můj první přítel. --pokračování--
Eva
PhDr. Jitka Douchová
Evo, zdravím vás, nejdříve jdu číst dále.
vztah na dálku
Dobrý den, chtěla bych se s Vámi poradit, seznámila jsem se s jedním klukem s ciziny, byla to náhoda, nechtěla jsem se s nikým seznamovat, ale on se do mne zamilovat a já pak do něj také. Byla jsem za ním v jeho zemi a bylo na něm skutečně vidět, že je do mne zamilovaný. Bohužel naše cesty se rozdělili, jelikož odjel pracovat do vzdálené země, zhruba asi na rok, slíbila jsem mu, že na něj počkám. Když tam dorazil, začal se chovat jako vyměněný, citově ochladlý a vysvětlil mi to že, nechce nikoho momentálně ve svém životě pro lásku a že se chce soustředit jen na svoji práci, že to musí zvládnout. Ale že mne nechce ztratit, tak mi nabídl přátelství a já abych ho neztratila jsem to začala akceptovat a mne začal mne oslovovat bratře. On řekl že se vrátí za rok skutečně, nevím jak se mám chovat, budu muset hrát jeho hru abych ho neztratila Zdá se mi nemožné od někoho koho velmi přitahuji ,aby si tak rychle vyměnil svoje city během 14 dnů Prosím poraďte mi jak se mám zachovat. Děkuji Kamila
Kamila
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Kamilo. Zamilovanost je jedna věc, vzdálenost od sebe pak věc druhá. Znali jste se krátce. Jestliže odjel za prací někam daleko od vás, neví sám, jak ten rok oddělení ustojí. Proto vám oběma dává volnost a oslovuje vás tak, jak píšete. Můžete si s ním psát dál, ale raději se na něj citově nepoutejte, abyste se moc netrápila, berte jej také jako kamaráda.
vztah na dálku
Dobry den Pani doktorko, s pritelkyni mame vtah na dalku. (Cca 500km) Nedavno po me vyjela kamaradka, neudelal sem nic protoze svou pritelknyi miluju, ale musel jsem ji to rict. Od te doby je to divne. Drive bez problemu psala v kazde volne chvili, napsala pokazde kdyz mela mit volno v pracia po praci taky chodila aspon na ten fb. Ted se sama neozve skoro vubec, kdyz ma volno tak skoro nenapise a na zpravu kolikrat ani neodpovi. ja uz moc nevim co dal. Opatrne jsem se ji ptal, ze je od te doby jina. Rekla jen ze ma vetsi strach.. Co bych mel delat a jak se k ni chovat?
Petr
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Petře. Díky dálce, která vás od sebe odděluje, musíte nejspíš každý z vás v sobě cítit nejistotu v rámci vztahu. Ona vám napsala jasně, že má větší strach o to, aby o vás nepřišla. Co máte dělat? Já nevím, jaké jsou vaše reálné možnosti, ale co udělat překvapení a těch 500 km dojet za ní mimo váš režim setkání? Myslím, že se začala chránit, aby nebyla zranitelná pocitem závislosti na vás, proto její odtažitost. Měla by pocítit, že je pro vás ženou č. 1 :-)
vztah na dálku
Dobry den, vazena pani doktorko. Precetla jsem si Vase rady a rada bych znala nazor na mou situaci, jestli dovolite. Jsme s pritlem odlouceni 1,5 roku, (jeste pul roku budeme) ja jsem musela odjet do zahranici vydelavat, protoze rekonstrukce meho domu nam prerostla pres hlavu. Mame spolu 6 letou dceru. Byla celou dobu se mnou, pritel pracoval na dome, a vse probihalo relativne v klidu. Nyni jsem mu dceru poslala do Cech, zatim 3 mesice, s tim ze tam zacne chodit do skoly. Nyni k problemu: Zaplatila jsem jim dovolenou u more, ktera se mu velmi libila a chtel jet za mesic znovu. Pry tam dcera nasla kamaradky...Nyni jsem se dozvedela ze k tem dcerinym kamaradkam a hlavne jejich matce, jeli na vikend do Prahy. (Mel ten vikend vyply tel. a lhal ze byli na horach). Prozradila mi to ma dcera. Evidentne zde probiha nevera, ale boli me ze do toho taha nasi dceru. Vse zaprel. Pry prespal v jinem pokoji...tomu samozrejme neverim. Velmi me mrzi ze ja se obetuji fyzicky i psychicky sama v zahranici, a on si uziva. Momentalne se nemohu kvuli praci vratit do Cech, pouze si mohu svou dceru vzit zpet. Mam chut udelat tlustou caru a zacit zde novy zivot, ale je to prece jen otec meho ditete... je mozne ze byl neverny i predtim, jen jsem na to neprisla. Prosim zkuste mi napsat co si o tom myslite, vztah na dalku je komplikovany, ale myslela jsem ze po 7 letech a spolecnem cili a budovani, vydrzime odluku.
Dekuji Vam mnohokrat. Lady of the lake - otázka upravena poradcem
Lady of the lake
PhDr. Jitka Douchová
Milá Lady of the lake. Nedělejte unáhlené závěry ani rozhodnutí. Jak je vše ve skutečnosti, to nevíte, vše jsou vaše hypotézy. Jestliže jste dlouho bez sebe a vzájemně se nestíháte pravidelně navštěvovat, může se stát i "něco navíc". Ale pokud by byl přítel zkušenějším v nevěrách, určitě by do toho netahal vaši 6 letou dceru. Nevím, jestli je vaše domněnka správná. Měli byste spíš spolu více komunikovat, více toho začít sdílet, byť na dálku, víc se vídat.A pak - ten společný cíl se týká vás tří...:-)
vztah na dálku
Dobry den Jitko,
chtela bych znát váš odborný názor na moji nadcházející situaci. Za nedlouho odjizdim na vysokou školu do zahraničí, s přítelem jsme dva roky, dva roky bez hádky, plné lasky, kdy se doopravdy každým dnem náš vztah stával a stává hlubším. On je o šest let starší než já. Uvidíme se az na vánoce, pote na konci května a to na delší dobu, na léto. Jsme si sebou jistí, ale teď, mám obavy, že se naše pouto může pretrhnout. Chci se vas zeptat, urcte znáte osobně podobne příběhy a osudy, určite se s touto situaci setkavate...co si o tom myslite? Práva, silná a hluboká láska zvládne i toto odloučení po dobu cca pěti let?
Děkuji za vaší odbornou radu a názor, předem si toho cenim.
Katka - otázka upravena poradcem
Katka
PhDr. Jitka Douchová
Milá Katko. Tady snad ani nejde tolik o můj odborný názor, jako o mé zkušenosti z praxe. Máte za sebou základ těch dvou let, neznáte se pár týdnů. Říkáte, že jste si sebou jistí, z čeho pramení vaše nejistota? Sice se nebudete mít fyzicky, ale budete denně v kontaktu na dálku. Každý z vás bude v jiném prostředí, vy budete mít nové impulzy, nové lidi, ale jestli je vaše láska hluboká, bude se vám stýskat, o to to bude silnější. Bojíte se o čí selhání? Nebojte se, naopak vám dvěma věřte. Vím, že to jde :-)
vztah na dálku
Dobry den,mala som priatela cudzinca. Boli sme spolu vyse dvoch rokov. Obaja mame 24 rokov a kvoli skole sme sa stretavali v lete kedy som za nim chodila na letne brigady. Dokonca prisiel k nam na vianoce v zime aby spoznal moju rodinu. Kedze sme boli spolu iba cez letne prazdniny,zvysok casu sme spolu komunikovali cez skype a ine siete. Milovali sme sa, boli sme odhodlani toto obdobie prezit lebo sme planovali, ze po mojom studiu sa prestahujem k nemu, kde si aj najdme pracu.tento cas konecne prisiel.no ja som bola velmi vystresovana z toho ci si tam ako cudzinka najdem pracu a nechcela som sa vratit spat domov.velmi som sa bala, vystresovala a zacala som na partnera tlacit, ako je to s pracou, co je nove, kedy budem mat pracu a pod. Pre upresnenie, moja povaha je pomerne komplikovana. Rychlo prepadnem stresu a strachu, uzavriem sa a nemyslim na nic ine.ked som v strese alebo som nahnevananeovladam sa a poviem veci ktore ma neskor mrzia lebo by som ich za normalnuch okolnosti nepovedala.takto to bolo aj teraz.jeden den som priatelovi povedala ze ak nebudem mat pracu do konca septembra, je mi to luto ale rozidem sa s nim lebo uz viac nechcem mat vztah na skype a na tento cas bez skoly smr cakali 2 roky.tymito slovami som priatela velmi ranila, videla a citila som to na nom.dva dni sme sa nerozpravali,potom som sa ospravedlnila ale uz bolo neskoro.oznamil mi ze chce pauzu lebo nevidi nasu spolocnu buducnost, nevie ci ma ma rad alebo nie a chvilu chce byt sam.ked som to pocula, bolo mi to nesmierne luto ale opat som sa nekontrolovala a vybuchla som.plac, krik, prosby, nakoniec som mu povedala ze ako chce, neverim ze po nejakej dobe by sa mi ozval a rozisli sme sa.ja som mu povedala ze ak chce kobiec tak ho ma mat.zo zahranicia som sa vratila domov, ale neozval sa mi. Iba mi napisal ci som sa vratila v poriadku kvoli letu ale to je vsetko. Velmi ma to mrzi, prajem si aby sa mi ozval a aby zistil ze ma ma rad a chce byt so mnou. Myslite si, ze premysla? On vie ze ja stresujem, som viac emotivna.. prajem si aby pochopil ze som tie slova nemyslela vazne a odpustil mi.
Simona
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Simona. 2 roky vztahu jsou dlouhá doba na to, aby se dalo na toho druhého snadno zapomenout. Myslím, že přítel si v sobě vše nyní čistí, hledá pro a proti. Snad se snaží i porozumět vašemu stresu v dané situaci a komplikovanosti vaší osobnosti. Ale nestačili jste se dost dobře poznat, takže to bude mít delší průběh - předpokládám. Vy byste měla zatím začít přemýšlet nad tím, jak se naučit ovládat své emoce, jak pracovat se stresem, zároveň byste se mu měla ozvat s tím, že nad vším přemýšlíte a nechcete váš vztah "zabalit". On si vámi není jistý...
vztah na dálku
Dobrý den, s přítelem jsem již byla dva roky, neměli jsme pořád růžové ale hodně jsme se milovali, po rozchodu asi je tomu 4 měsíce zpět, odjel mimo ČR, to byl taky hlavní důvod rochodu, byl to jeho sen odjet z ČR a já tady musím dostudovat je mi 18 let, jemu 20. Po dvou měsícíh se vrátil , a před jeho návratem jsme si asi 14 dní psali, volali, že se stále milujeme, že si hrozně chybíme a že se chceme vidět, tak tady přijel a je u rodičů, řekli jsme si co je nového a spousty věcí, také řekl že jsem mu chyběla, že mě pořád miluje, nedokáže být s někým jiným , já to mám také tak, ale den na to, jsem měla pocit, že už se chová jinak, musím se ozvat já, nemá už tolik zájem někam jít, a je takový odtažitý, ale zároven se bavíme se spolu o budoucnosti, že bychom se vzali, měli spolu i děti, já ho miluju až moc, a mám pocit, že se pořád musím ozývat jen já, o takových věcech se s ním moc mluvit nedá, nemá to rád. Co si o tom myslíte, já vůbec nevím , jsem na něj moc upjatá, a cítím že on ne.
Síma
PhDr. Jitka Douchová
Símo, hezký den. To, že spolu nemůžete být tak často, nevídat se, nebýt spolu fyzicky, určitě udělá ve vašem věku své.  Odloučení ve vašem případě přispělo u něj nejspíš více k uvědomění si své vlastní svobody, vždyť je mu 20, nemáte ani jeden z vás věk na to, abyste se partnersky jakkoli vázali do budoucna. Tím ale není vyloučena láska mezi vámi. Jen mne tak napadá - jak se dá odlišit láska a zamilovanost ve vašem věku, a navíc po 2 měsíčním odloučení?... Vaše závislost na něm ničemu a nikomu neprospěje. Ani vám samotné, ani vašemu vztahu. Stáhněte se a zkuste si představit svůj další život sama za sebe. S ním, nebo s někým jiným, hlavně zkuste podporovat svou vnitřní nezávislost na něm...
vztah na dálku
Dobrý den, chtěl bych se zeptat na radu, jak si udržet vztah na dálku. Přítelkyně šla na vysokou školu a to na vojenskou mezi samé chlapy. Přiznám se, že jsem i značně žárliví a hlavně na ni zvyklí, byli jsme spolu každý den. Teď přišel výcvik, je mezi nimi a já nevím co dělat, aby vše fungovalo. Něco už s ženami zasebou mám, ale nikdy jsem neměl slečnu , do které bych byl zamilovaný a hlavně byl to vztah na dálku. Tak prosím o nějakou radu jak si udržet tento vztah. Děkuji
Berny
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Berny. Nedělejte nic, co by zavánělo žárlivostí navenek. Přejte jí, ať se jí daří a snažte se v rámci "normy" udržet normální pohodový kontakt mezi sebou. Se svou žárlivostí byste měl začít bojovat. Vaše zamilovanost je pro vás něčím, čím se stáváte slabší a zranitelnější. Ale pokud se máte opravdu rádi, nemůže to váš vztah ohrozit, pouze se nesmíte shazovat svou nejistotou, to není nic imponujícího pro ženu, která je mezi samými muži a je zvyklá na maskulinní chování. I když hlavně navenek. Mám ve své poradně více mužů v armádě, kteří jsou kariérně tvrdí, ale vnitřně křehcí.
vztah na dálku
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli máte nějaké tipy, jak udržet vztah na dálku. Před čtrnácti dny jsme se do sebe neplánovaně zamilovali s kamarádem - teď už partnerem. Problém je, že od poloviny srpna budeme minimálně na 4 měsíce každý na jiném kontinentu a i do té doby a po uplynutí té doby jsou naše možnosti setkání trochu omezené. Pokoušeli jsme se vzájemným citům právě kvůli tomu racionálně zabránit, ale bylo to silnější než my a teď víme, že chceme spolu být. Osobně si moc nedovedu představit, jak to může fungovat, bojím se, že si za dva nadcházející měsíce nedokážeme vybudovat dostatečně pevnou základnu pro budování vztahu na dálku... taky mám strach, že z takového vztahu plyne spíš trápení než cokoli jiného... na druhou stranu jsme čerstvě zamilovaní, takže jsme optimisticky přesvědčení, že to "nějak" půjde. Jen nevíme jak. Měla byste pro nás nějaké rady? - otázka upravena poradcem
Hanka
PhDr. Jitka Douchová
Milá Hanko. Nebojte se, pokud si zatím budete umět vytvořit dostatečnou základnu pro svůj cit, 4 měsíce mimo sebe  přežijete. Může to být i krásnější, když to bude na dálku. Znám několik párů, kde ti dva odcestovali na 2.konec světa krátce po seznámení, a láska jim vydržela, dnes jsou šťastný pár. Nebojte :-)
vztah na dálku
Dobry den,
jsme spolu s manzelem 7 let. Mame 4 mesicniho oboustranne chteneho syna a donedavna jsme meli fungujici krasny vztah. Manzel zacal pracovat v zahranici a zacal se pripravovat i presun me a syna. Po jedne hadce ale otocil, ze v zahranici chce byt sam a ze ho nemam ted nejaky cas kontaktovat. Hadka to nebyla nijak zasadni, obcas se hada kazdy.Jsem tu tedy sama se synem, bez kontaktu s manzelem a jsem zoufala. Strasne mi chybi, nejradeji bych nevylezala z postele, nastesti kvuli synovi musim. Nemam ani silu se o tom s nekym bavit, hned se mi chce brecet. Poradite jak nas vztah zachranit? Mame si zkusit dat pauzu? Vim, ze jina zena v tom neni. - otázka upravena poradcem
kamila
PhDr. Jitka Douchová
Milá kamilo. Určitě je to dočasné a vše se brzy mezi vámi usadí. Nevím, na čem váš 7letý vztah byl postavený, jaká byla jeho platforma, ale pokud byla pevná, určitě se to brzy změní. Oba si zvykáte na novou životní situaci - jeho práce v zahraničí, miminko a změna vaší vzájemné konstelace - nejste již jen partneři, jste i rodiče. Nezoufejte si, hlavně se snažte být s manželem v denním spojení, aby znal novinky ze života vývoje vašeho syna :-)
vztah na dálku
Dobrý den, jsem ve velice komplikovaném vztahu. Žiju v česku ale můj přítel v zahraničí,je to cizinec. Před dvěmi lety (těsně před porodem jeho ex přítelkyně) jsme se poznali a velice zamilovali do sebe. Byl pracovně na rok tady kde žiju tak jsme spolu byli každý den a užívali si zamilovanost. Ale po čase se mi přiznal že čeká dítě a že jí nemůže opustit právě kvůli dítěti. Jenže ona na to přišla a nakonec se stejně rozešli. Ted žije sám v cizině na bytě a pomalu plánujeme že si tam budu taky hledat práci. Vídáme se každý měsíc na 2-3 týdny a pak jsme zase každý sám. Včera měl ale jeho syn 2 roky a přišla na něj deprese, že malý už více chápe a že ho potřebuje..byl smutný že nemůže být u něj. Nechci soupeřit s 2-letým dítětem. Přijmula jsem ho a miluji oba nadevše. Těším se na dny kdy jeho syna máme a cítím že si rozumíme a máme se rádi. Já vím že ted je můj přítel hodně osamocený a smutný. Co mám dělat?
Katka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Katko. Přítel je smutný v rámci daného kontextu, ale to bude zase lepší. Vždyť se spolu vídají, syn se smí vídat i s vámi, jeho matka nedělá žádné problémy. Vy dva jste tak daleko, že plánujete společnou budoucnost. Vše mi přijde příznivé. Vy pro něj můžete ve slabších chvílích být oporou - vyslechnout ho, pohladit slovem, když jste zrovna od sebe odděleni, povzbudit ho :-)
vztah na dálku
Zdravím,
je mi 17 a mám přítelkyni (o půl roku mladší) 4 hodiny cesty vlakem daleko od domova a ještě ke všemu chodím do školy do Prahy a to jsou k ní asi dvě hodiny cesty. Neskutečně moc se milujeme. Ale můžeme se vídat jenom víkendy. Zatím jsme se viděli jen párkrát, ale i přesto bez sebe nedokážeme žít... Je to strašné, protože čím častěji se budeme vídat, tím to bude horší, ale rozejít se také nemůžeme, protože jak už jsem psal, bez sebe nedokážeme žít a vůbec nevím, co mám dělat... - otázka upravena poradcem
Patrik
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Patriku. Těžko vám můžu jako psycholog pomoct v provozních problémech vašeho vztahu. Zatím jste zamilovaní, tak se ukáže, jestli bude mít váš vztah šanci přetavit se do lásky. Můžete být spolu x krát na skypu, psát si, telefonovat, ale je to přeci jen jiné, než možnost fyzického kontaktu. tím nemám na mysli jen něžnosti a sex, ale všechno, co k zamilovaným lidem patří. Ale palce držím :-)
vztah na dálku
Dobrý den paní Doktorko,
s přítelem jsme brzy po našel setkání začali plánovat rodinu a stěhování k němu (žije mimo ČR). Vše tu nechat a jít do zahraničí není jednoduché, navíc díky vzdálenosti poslední měsíc nebyl dokonalý a často jsme se hádali po telefonu. Když jsme spolu je to úžasné. Často jsem i překračovala jeho hranice, které jsem neznala. Až jeden víkend u mě vybuchl a odjel zpět k sobě. Když jsme se po týdnu viděli, že si o tom promluvíme z očí do očí (ne po telefonu na dálku), drželi jsme se v náručí a oba se nedokázali odtrhout od toho druhého. hodně věcí jsme si vysvětlili. Ale stále je to nedořešené. Dohromady jsme se nedali. Říká mi, že mu mám dát čas, nemám na něj tlačit, na druhou stranu cítím když jsme spolu jak se nemůže zvednout a odejít. Poslední schůzku dokonce navrhl on. Je to stres a začít znovu znamená nejprve to ukončit, ale pokud je naděje, nechci to ukončit. Ale protože se vídáme málo, ubývá sil a očekávání zveličují všechna slova naší komunikace. Co dál? - otázka upravena poradcem
Eva
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Evo. Mezi vámi funguje dobře chemie, pocit vzácnosti, rozděluje vás dálka a rychlost vašich vzájemných slibů o budoucnosti. Ne vždy tyto sliby fungují, protože jsou vysloveny rychle a bez rozmyšlení.On vás prosí o čas a netlačení na zásadní životní rozhodnutí. Respektujte to, přijměte to jako něco, co má smysl.Touží po vás, ale zatím vám nemůže slíbit víc, než milenecký vztah, v němž jsou ale komplikace...
vztah na dálku
Měla jsem přítele cizince, který se bohužel muset vrátit zpět do své země. Zkoušeli jsme to spolu na dálku asi ještě dva měsíce, ale po zjištění, že od sebe budeme minimálně půl roku (a po jeho zkušenosti vztahu na dálku, který již nechtěl) jsme se rozhodli to ukončit s tím, že uvidíme. Doma mu nastaly problémy, které ho přiměly hledat práci tady víc a vypadá to, že ji dostane. Já jedu na půl roku pryč. Bylo to půl roku, co jsme se neviděli. Během doby, co jsme se neviděli, jsme byli v kontaktu minimálně jednou za 14 dní - déle nevyrdžel nenapsat, když jsme řešili několikrát otázku nás dvou, tak mi povídal, že se mnou chce taky být, ale že nevíme, zda budeme na jednom místě, že si pamatuje všechno, že jsem nej holka, co kdy potkal - to tvrdil i jeho kamarádkám o mě atd. Jednou řekl, že se mnou znovu být nechce, že je to díky tomu, že jsme nevěděli co a jak a že se unavil z toho čekání a že se nic nedělo - nevědělo se nic o té práci a tak. No a teď, když tu byl, tak mi řekl, že mě miluje, že se o mě zajímá a tak, a že to tak bude, ikdyž bude s jinou nebo sám - a s jinou je, taky je to češka - znal ji už když byl se mnou a ona bohužel byla v jeho zemi a po tom, co my jsme to ukončili, se dali nějak dohromady. Ale věci, co vím okolo, co mi povídá a tak, tak se velice odlišují od reality. Nevím, co si o tom mám myslet, jestli je jenom zmatený a bojí se toho, jelikož opravdu neví, zda spolu budeme na jednom místě?
anonym
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den. Neumím předpovídat budoucnost, nevím. Pokud vám na něm záleží, zvažte nejdřív své šance. Mohla byste zkusit taktizovat, kdybyste věděla,  že budete nějakou dobu spolu i fyzicky. Ale jestliže nyní jste to vy, kdo odjíždí, a vypadá to na další fázi vztahu na dálku, pak nevím. Má vás v srdci opravdu napsanou, v tom jistě nelže, a zmatený je určitě také. Nemám radu, dejte tomu volný průběh.
vztah na dálku
Dobry den pani doktorko, jsem s pritelem skoro 5let, seznamili jsme se pres internet.on rozvedeny cizinec a dve dospele deti a ja vdova se dvema pubertaky.zijeme vztah na dalku cca 120km, on ma svuj byt a ja svuj.v nasem vztahu je asi neco spatne.vim ze me ma rad a ja ho miluji, ale jakekoli debaty na tema spolecny zivot odmita.vicemene funguju jako milenka a sekretarka.on respektuje mou dceru ve svem byte, jelikoz tam studuje.ted jsme spolu prozili skoro mesic v cizine a nemeli jediny problem.jezdime spolu I s detmi na dovolene, ale me to nejak nestaci.je hodny, pracovity a vzdelany, ale pro normalni zivot se moc nehodi, ale I presto ho respektuji a vazim si ho, ale po skoro 5letech cekam nejakou zmenu.poradte co mam delat.dekuju monika
monika r.
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, moniko. Každý máte za sebou svou důležitou předchozí partnerskou historii, každý máte své dvě děti. Máte za sebou 5 let trvání vašeho vztahu. Chápu,že byste po 5 letech toužila po vývoji ve vztahu, chápu, že pro něj je příjemnější, když jste pro něj milenka. Umí se o sebe postarat sám, zvykl si na možnost vlastního soukromí a svobody. Je to těžké skloubit, když máte každý jiné očekávání od vztahu. A v tom se pak těžko radí. Jako nejdůležitější a nejužitečnější vždy vnímám vzájemnou komunikaci. Pokud se ztrácí, vytrácí se i podstata vašeho vztahu. Mluvte o svých potřebách - v klidu, nekonfrontačně :-)
vztah na dálku
Dobry den,
Rada bych poprosila o radu. Je mi 21 let bude mi 22. Zila jsem Ted 2 roky v USA a samozrejme jsem si "svoji lasku" nasla 2 tydny pred odletem domu. Je mu 26 let a ma desne moc praci!!!!! Zname se Ted tedy necely mesic a z Toho 2 tydny jsem v Evropa a 2 tydny jsme spou byli. Ale byli jsme spolu kazdy den!!
Po dvou tydnech mi rekl, ze ma dve deti s nekym s kym nezije, ale jsou dobri kamaradi. My dva jsme spolu nic nemeli. Nedali jsme si pusu, nespali spolu...nic. Ted jsi Jen piseme, sem tam volame...a ja moc Nevim co delat. Tam kde v USA bydli maji o 6 hodin mene. Takze tady je 6 vecer a ONI maji 12 odpoledne. A protoze ma asi 4 prace Nema skoro zadny cas. A kdyz mám tak spi! Denne si pisem tak 5 minut vzdy tak dve tri zpravy...co si I Tom mysli te?
Dekuji moc za Nazor! :) - otázka upravena poradcem
Christin
PhDr. Jitka Douchová
Christin, co si o tom myslím? Co myslíte vy, jakou máte šanci? Já si to netroufám odhadnout. Teď jste zamilovaná, ale podmínky vztah začít rozvíjet vám příliš nepřejí. Pokud nemáte čas na psaní a další kontakty, pak nevím.Nechala bych iniciativu i na něm, co vy na to? I když má 4 práce, a je mezi vámi 6 hodinový časový posun...
vztah na dálku
Dobrý den paní doktorko, je mi 23 a na studijním pobytu v zahraničí jsem potkala o 8 let staršího muže. Můj pobyt se krátil a proto jsme to oba brali jen, že si spolu užijeme pár chvil a skončí to. Jenže to neskončilo. O dva měsíce později přijel za mnou do Česka, poznal celou mojí rodinu a já se zamilovala. Asi 9 měsíců se takhle navštěvujeme. Já však budu ještě 2 roky studovat v Česku a on zase 2 roky ve Španělsku a pak se bude nejspíš muset vrátit do své rodné země kvůli stipendiu. Už to na tu dálku nezvládáme ani jeden. Já už si však bez něj život nedokážu představit a trpím. On se zase začal chovat chladně, jen aby netrpěl. Nevím, co mám dělat, nechci ho ztratit... Za ty 2 roky jsem schopna s ním jít kamkoliv, ale on nechce, abych se kvůli něj omezovala.
Tereza
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Terezo. On se preventivně odcizuje, ale asi to takto dlouho nevydrží, věřte vývoji vašeho vztahu v čase, vy sama asi nic ovlivnit nemůžete, jen mu musíte dát najevo vaše přání, aby nic nevzdával. Láska je velký dar.
vztah na dálku
Pro Viliama. Vážený pane Viliame, pocity, které popisujete jsou moc krásné a měla jsem možnost je také zažít ve svých 32 letech. Moc Vám to přeji. Myslím si, že ať Vám tady poradíme teď cokoli, jste ve stavu, kdy si to stejně uděláte po svém a momentálně na to nemáte a ani nechcete slyšet " zbláznil jsi se? vykašli se nato!" A kdyby Vám to nakrásně vyšlo, přemýšlel jste nad tím co nastane třeba za dvacet let? Vám bude skoro 70 a jí bude 37. Neumím si představit, že bych se teď vzdala aktivního způsobu života ( kolo,brusle,lyže...atd.) a o sexu nemluvě. A děti? Další kapitola...za sebe Vám jen mohu říct Užijte si to! :-) , ale nedělejte žádná zásadní životní rozhodnutí, až vystřízlivíte pochopíte ;-) Přeji Vám též hodně štěstí a rozumu.
Káťa
PhDr. Jitka Douchová
Milá Káťo, milý Viliame, propojuji vás :-)
vztah na dálku
Příběh Viliama a jeho sedmnáctileté slečny mi nedá "spát". Milý Viliame, dívka Vás miluje, o tom nemůže být pochyb, možná vyrůstala bez otce ?? Ale Vy byste měl být ten rozumný a včas hodit zpátečku...ano, je možné, že vám to vyjde a budete "šťastni až na věky", ale pravděpodobnost je mizivá. Omlouvám se za troufalost, přesto, že Vás osobně neznám přijdete mi jako velice nevyzrálý a naivní člověk, máte asi krizi středního věku a honíte ztracené mládí a možná jste i citově vyprahlý. Zamilovaná dorostenka dokáže dostat do kolen i tvrdé borce, vemte si např. případ "Ornella". Ono to přejde, žádný strach, ale do té doby můžete napáchat spoustu škody...přeju hodně štěstí a hlavně rozumu.
Miroslava
PhDr. Jitka Douchová
Díky, Miroslavo, posílám :-) Věřím, že nejste jediná, která reaguje, a že se přidají i další čtenáři.
vztah na dálku
Nevim jestli nejsem treba nemocny a nemel by jsem se jit nekam vysetrit. Ja ted sebe vubec nechapu a nechapu ty stavy uzkosti a smutku kdyz spolu nemluvime. Kdyz s ni mluvim tak se mi rozbusi srdce a jsem strasne stastny. Jsou to pocity, ktere jsem v zivote nikdy nepoznal a proto jsem z nich zmateny. Jsem v koncich a nevim co mam delat. Moc vas prosim pani doktorko o radu ktera mi pomuze a vysvetli mi co je dobre a co ne. Dekuji vam. Viliam.
Viliam
PhDr. Jitka Douchová
Viliame, popisujete zcela přesně stavy velké zamilovanosti, a vzhledem k vašemu vzájemnému věkovému rozdílu i naprosto pochopitelné stavy úzkosti a nejistoty. Co vám můžu poradit? Život se vypočítat nedá, a to, co někomu může připadat jako troufalý hazard a nezodpovědnost, může někomu vyjít. Rozumem se k tomu stavět nemůžu. Ten vztah vám na nějakou dobu vyjít může, třeba i na dlouhou. Ale neměl byste o něm tolik pochybovat. Vy ztrácíte svou mužskou sebedůvěru. Má rada pro vás zní - zkuste si dát rezervy a distanci. Vraťte se víc sám k sobě, buďte sám sebou. To je všechno :-)...
vztah na dálku
Myslim si, ze je dobre nase rozhodnuti mluvit pravdu. Vim, ze jeji zivot byl hodne pestry co se tyce sexu a stridani partneru. 40 chlapu behem dvou let. Toto mi na sebe asi nerekne holka ktera neni zamilovana. Ja nevim. Vzdy se skoro rozplacu jak mi vyklada o sve lasce kterou ke mne citi a uklidnuje mne, ze ji mohu verit a to bez vyhrad. Rekl jsem ji, ze s ni nemohu mit sex protoze mam strach. Ona souhlasila, ze si necha udelat testy na HIV. Rekli jsme si to, co jsme navzajem nerekli nikomu jinemu. Ja ji bezmezne verim. Jednam tak podle jejich slov, podle jejich nazoru na zivot a zivotni problemy. Z jejich slov i citim, ze bude hodne dobrou matkou protoze se na vse diva rozumne a jeji nazory odpovidaji zene ve veku cca 35 let a ne mlade sedmnactce. Nevim co mam delat. Nevim jestli si to vse treba jen nenamlouvam. Castecne jsme probrali i nas vekovy rozdil a spolecne souziti. Ja z toho mam ale strach. (cast 2)
Viliam
PhDr. Jitka Douchová
Jdu číst dál...





mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.