Ona

Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

PremiumPoradna

Na otázky odpovídá

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

| všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

iDNES.cz je pouze zprostředkovatel, neovlivňuje obsah odpovědí a není jejich autorem. Poradny neslouží jako náhrada lékařské péče. V případě potíží navštivte lékaře.

vztahy na pracovišti
Dobrý den, vážená paní doktorko, poprosím Vás o radu případně návod, jak se chovat nebo jak se povznést nad mými bývalými kolegyněmi, kamarádkami. Můj problém spočívá v tom, že jsem asi příliš „hodná, vstřícná“ a současně očekávám, že i ostatní budou hodní. Po maturitě jsem nastoupila do jedné větší městské organizace na pozici obyčejného referenta. Jak šel čas, tak jsem během 20-ti let byla 3x posunuta na lepší pozici. Nikam jsem se nedrala, vždycky mě to bylo nabídnuto. Vzhledem k tomu, že za tím bylo i vyšší finanční ohodnocení a pro mě i posun na prestižnější pozici, neváhala jsem. Vždycky jsem svoji nástupkyni ochotně zaučila (ne vždy jsem na novém místě byla zaučená já) a téměř vždycky jsem na bývalém pracovišti byla terčem pomluv (což se mě vždycky časem doneslo). Mrzelo mě to, že bývalé kolegyně, se kterými jsem měla přátelské vztahy záviděly, občas mě některá přestala zdravit. Místy jsem byla neoblíbená v jiném oddělení, kde daly na pomluvy (za co to povýšení asi je..). Mockrát jsem si pobrečela. Jsem kamarádská, týmový hráč a neumím být tvrdá. Spíš, a to se nechci chválit, jsem celkem schopná, práci mám ráda a rozumím jí. Tak nechápu jednání kolegyň. Vloni mě byla nabídnuto místo z pražské firmy, nebylo to finančně o tolik výhodné, ale jsou zde jiné, pro mě zajímavé benefity, opět lepší prestiž a po 20-ti letech i jiný náboj. Rodina mě v tom podporovala. Ale opět pomluvy nejen od kolegyň, ale i od kamarádek z obce. Resp. Dobře míněné rady: Že jsem se zbláznila, kam se hrnu, co si chci dokázat, že je to práce pro mladý… Mě už to zkrátka nebaví, nikomu nic nechci dokazovat, prostě jsem ráda, že i v téhle době je o mě na trhu práce zájem a práce mě jednoduše naplňuje. Proč mě je vždycky tak smutno, když vidím reakce okolí. Možná, že kdybych měla 150 kg a prodávala housky (nic proti prodavačkám), tak bych měla „kámošky“. Poraďte mi, jak se nad tím povznést a jak si z toho nedělat hlavu a možná i jak přitvrdit k reakcím. Vlastně to bych se potřebovala naučit, když mě někdo pomlouvá, co s tím, když mě někdo řekne: „Co si chceš dokázat?“ „Potřebuješ si nabít hubu?!“– co na to vlastně říct? Proč si k někomu nikdo nic nedovolí a ke mně ano. Jak z toho prosím ven. Děkuji Helena
Helena
Pro zobrazení odpovědi se přihlaste k iDNES Premium
vztahy na pracovišti
Dobrý den, prosím o radu, jak se chovat ke kolegyni, ze které cítím jakousi závist, či žárlivost. Jsme vrstevnice, nicméně já mám rodinu, ona žije sama s matkou, já jsem normální postavy, ona je silnější (cca 120 kg) postavy, ale sebevědomí by mohla rozdávat. Ke kolegům chová jako jejich sestra nebo jejich kámoš. Občas si mě vychutnává, dokáže byt hodně rejpavá a ironická. Já jí tohle nedělám, mě jí je trochu líto. Když začne, tak buď to s nadhledem přecházím nebo to začnu vracet. Ale nevím, co je správně. Když to přecházím, vnímám, že ryje více, když to vracím, cítím, že dotyčnou těší, že se mě to dotklo. Když jsme se jí zeptala, co blbne, tak se ušklíbla. Po pracovní stránce spolu celkem vycházíme, ale její občasné provokace mě štvou. Prosím, jak se chovat v tomto „pracovním vztahu“. Děkuji Jana
Jana
vztahy na pracovišti
Vážená paní Janko, z vašeho vzkazu pro Leu jasně plyne, že jste velmi zaujatá vůči mladým lidem a také arogantní. Není divu, že s Vašemi postoji a názory jste už Bývalá manažerka, na což bych ráda dala důraz. Jste bývalá manažerka, nikoliv lékařka, proto nechápu, jak si vůbec můžete dovolit posuzovat něčí zdravotní stav a ještě ke všemu v době, kdy je koronavir. Rovněž Váš názor, že o Vánocích, kdy se musí nejvíc zabrat a "pisatelka Lea" se rozhodla hodit marod, považuji za velmi přehnaný. Ona se pro to nerozhodla, pouze onemocněla a jestli to bylo před Vánoci nebo na jaře, nikdo neovlivní. Názor, že hlavně o Vánocích je třeba nejvíc zabrat - Vy osobně pracujete na plno pouze v období před Vánoci? Snad se pracuje na plno celý rok a ne, že celý rok své podřízené pracovníky akorát tak buzeruji a pak si myslím, že se těsně před svátky musí přetrhnout.
Paní Douchové bych ráda vzkázala, ať tu příště takové arogantní vzkazy vůbec nezveřejňuje. Děkuji - otázka upravena poradcem
Vzkaz pro Janku
vztahy na pracovišti
Dobrý den, příští rok mě bude 50. Vloni jsem změnila zaměstnání, protože jsem neunesla, že mě bude dělat vedoucí moje kolegyně, se kterou jsme seděly asi 15 let v kanceláři a dodělávaly jsme spolu VŠ. Kolegyně nebyla nikdy příliš průbojná, ale v její prospěch nahrál fakt, že se přimluvil tatínek, který jí kdysi do společnosti dostal. Já jsem žádnou protekci neměla, vypracovala jsem se z neznámé admin. v podatelně na odborné místo, dodělala jsem si VŠ, práce mě bavila, měla jsem pár nápadů, které byly ve prospěch společnosti. Nedávno šel vedoucí do penze a když končil, a povýšili kolegyni řekl mi, o Tebe se nebojím, ty se neztratíš… Myslela jsem si, zůstanu na stejném místě, ale nedokázala jsem situaci s novou vedoucí a s jejími novými manýry zkousnout. Celkem rychle jsem sehnala práci, finančně jsem si nijak nepohoršila, pracovně mě to nenaplňuje, ale chci tomu dát čas. Co mě asi nejvíc nebaví, že jsem z velké městské organizace šla na ves, do malého kolektivu, kde jsme asi 100 let za opicemi co se týče techniky, komunikačních kanálů atd. Tohle m při podpisu smlouvy vůbec nenapadlo. Teď v době pandemie, kdy z bývalé firmy jsou všichni on-line propojení, na konferenčních videohovorech, tak tady jsme zamrzli na smskách. Ostatní kolegyně tohle neřeší, nic jiného nikdy nezažily. Jsem hodně nakloněna el. komunikacím a novinkám a tady jsem se vrátila asi o 25 let nazpět, kdy jsem šla na mateřskou. Jsem z toho otrávená, s nadsázkou říkám, že jsem v karanténě už od loňského září, kdy jsem nastoupila do této práce. Poraďte mi prosím, jak se s tím vyrovnat nebo co mám dělat. Děkuji Jana
Jana
vztahy na pracovišti
Musím reagovat na stížnost pisatelky Lea:
Působila jsem dlouhodobě jako manažerka řetězce prodejen a nabízim pohled z druhé strany. Pisatelka si ani v nejmenším nepřipouští svůj podíl viny na celé situaci a také neprojevuje v nejmenším zodpovědnost a loajalitu vůči zaměstnavateli. Prodavačky, které jsou zodpovědné a záleži jim na chodu podniku, jsou ze strany vedoucích zpravidla velmi dobře přijímány. Prodavačky, které se po dvouměsíčním (i když vynuceném) odpočinku, za který pobíraly plat, brání tomu, aby zaměstnavateli poté pomohly zvládnout enormně náročnou ekonomickou situaci a zabrat alespoň před vánocemi, jsou k ničemu a budou mít problémy s vedoucí naprosto všude.
Pisatelka nejen že nezabrala, ale ještě se hodila marod.
Je to obecný nešvar této doby. Mnozí zaměstnanci se pouze domáhají svých práv, aniž by si uvědomovali, že zaměstnavatel peníze netiskne a že se všichni musí společnými silami podílet na tom, aby byly tržby a peníze na výplaty. Jsou naštěstí i zářné výjimky.
Janka
vztahy na pracovišti
že zná takové typy, jako jsem já, že si nechají napsat neschopenku na rýmu a že předpokládá, že mám vycházky a budu si lítat po venku. Řekla jsem jí, že žádné vycházky nemám, ona na to, že za týden je budu mít, protože se vsadí, že mi doktorka neschopenku prodlouží, aby za to měla peníze a že mám počítat s tím, že mi 2 dny nemoci nezaplatí, protože mi chybí hodiny. Já na to, že jsem nemocná, tak žádné hodiny řešit nebudu a řekla jsem jí, že nevím, co to má znamenat, že napřed přijme fakt, že marodím a vzápětí ze mně udělá podrazáka, co si vymyslí nemoc, aby nemusel chodit do práce. Také nechápu, co to vykládá za nesmysly, že mi nemocenskou nezaplatí. copak ona, jako vedoucí mi něco platí? Platí mi snad zaměstnavatel. Naši její chování ke mně nechápou, řekli, že, kdyby mi nebylo 30, jedou jí něco říct. Dále nechápu, v práci je nás málo a ona nám stále říká, aby jsme odtud odešli. Proč neodejde sama? Výpověď dávat nebudu, ať mi ji dá vedení, pokud jsem potížistka.
Lea 3. část
vztahy na pracovišti
Měla jsem 2 dny volno. První den jsem si chtěla udělat hezké odpoledne s mamkou, které jí ale bylo neustále narušováno, protože mě obtěžovala telefonáty a mimo jiné mně v nich vyčetla, že proč jsem pryč a že se kvůli mně ani nemůže najíst. Já si ale o svém volnu můžu jet třeba do Prahy a žádné telefony jí zvedat nemusím. Ten den jsem z ní byla úplně vynervovaná, pak mi přestávalo být dobře, tak jsem musela jít k doktorce, abych věděla, jestli jsem náhodou nechytla covid. Diagnoza zněla: Viroza, která může vyústit v chřipku nebo hospitalizaci na chirurgii , doktorka mi vypsala neschopenku s tím, že trvá na tom, že budu týden doma. Vedoucí mé oznámení o nemoci přijala bez problému, ale za půl hodiny mi volala znovu a seřvala mě, že jsem podrazačka a tvrdila, že si to o mně myslí všichni. Pokud je to pravda, mají na mě telefon, tak proč mi sami neřeknou, co si o mně myslí? Řekla jsem jí, že nechápu, proč jsem podrazák, když mou nemoc přijala a ona řekla
Lea 2. část
vztahy na pracovišti
Dobrý den, jen jsem se po znovuotevření prodejen vrátila do práce, mám problémy s vedoucí. Myslí si, že když jsme 2 měsíce byly doma, že se nyní až do konce roku musíme předřít. Dělám v nákupním centru, které vzhledem k aktuální situaci upravilo pracovní dobu. Zaměstnavatel to vyhodnotil, jako překážku v práci, ale vedoucí stále trvá na tom, že si musíme nadělat hodiny a proto nám naplánovala výpomoci a vše komentuje slovy, že to nebudeme zvládat. Když jsem jí s kolegyní řekla, že nejsme malé děti, aby jsme něco nezvládali, byla překvapená, že se jí dokážeme postavit. Všichni jsme se vrátili do práce v pohodě, jen ona vůbec není vyrovnaná. Máme pocit, že má nějaké psychické problémy, které hraničí s schizofrenií. Protože, jak si mám vysvětlit, že v práci slyším své jméno, tak se jdu zeptat, jestli mi něco nechtěla a ona řekne, že ne, že se baví sama se sebou? Baví se sama se sebou a přitom používá naše jména? Proti mně a kolegyni štve celý kolektiv a nutí nás do výpovědi.
Lea 1. část
vztahy na pracovišti
Dobrý den,

má kolegyně v práci pracuje na stejné pozici jako já už 35 let, já teď nastoupila před prázdninami. Ze začátku bylo vše v pořádku chovala se normálně a bavila se se mnou, ale teď poslední dobou se ke mě chová jak ke své asistence spíš než ke kolegyni. Kvůli situaci s covidem, jsem byla přiřazena na pomoc jinému oddělení a ona se ke mě chová jak kdybych byla odpad a vůbec nerespektuje to, že bych měla řešit něco jiného a odmítá to pochopit. Stále tvrdí že musí to a ono a pak sedí a koouká na počítači na seznam. Jsem z jejího chování unavená a vždy akorát tak naštvaná. Nevím jestli to je tím, že jsem se už zaučila v tom co umí ona a narozdíl od ní pracuji mnohem rychleji a stíhám svou práci ještě i s jinou. Nevím, moc tomu nerozumím a je mi z toho špatně. Mám akorát tak chuť to zabalit. Co mám dělat? Za vedoucí úplně jít nechci abych nebyla jak práskač.
Lenka
vztahy na pracovišti
Dále nechápu, proč ze mně dělá blbce. Např. se spolu o něčem bavíme, ale ona už druhý den neví, že něco takového vůbec proběhlo. To si mám konverzace s ní nahrávat? Dále mě irituje její tvrzení, jak se mi nemohla dovolat. Není to pravda, protože se mi vlastně dovolat nechce. Když jí nezvednu telefon hned na první vyzvánění, okamžitě zavěsí. Zavolám jí tedy zpět a ona to položí. Volám za chvíli znovu, položí mi to zase. Jeden den mi volala celkem 5x a pokaždé tvrdila, že mi volá vlastně omylem, protože mě nemá uloženou a že vlastně chtěla volat někomu jinému. Poradila jsem jí, ať si mě tedy uloží a nabídla se, že jí to číslo nadiktuji. Ne, ona si asi neumí uložit číslo do mobilu nebo si vzít papír a tužku a zapsat si ho. Musela jsem jet opět 20 km jenom kvůli nadiktování čísla. Musím jí nastavit nějaké mantinely, protože takto to nejde. Také mi pohrozila zrušením smlouvy, pokud nebudu vše umět za týden od nástupu. Není to už přehnané?
Heli 2. část
vztahy na pracovišti
Dobrý den, mám nastoupit do zaměstnání, ale už od pohovoru mám divný vztah se svou šéfovou. Mám ve zvyku chodit na pohovory a jiná jednání slušně oblečená a upravená, takže jsem se decentně nalíčila, upravila vlasy, vzala si sako a lodičky. Vedoucí mi ale řekla něco v tom smyslu, že tady není zvykem chodit sem, jako primadona. Nechápu, proč bych měla být za primadonu. To jsem jako měla na ten pohovor přijít v teplákách? Divné bylo, že mi volala kvůli pohovoru v 7 ráno a za pár dní ve 20 h, abych druhý den přijela podepsat smlouvu. Jela jsem tedy podepsat smlouvu, ale kolegyně měly kecy, že nastoupím až za měsíc. Ignorovala jsem to. Za pár dní jsem měla telefon, jestli bych nedovezla na pracoviště kopii své smlouvy. Jela jsem tedy extra 20 km do práce jenom proto, že paní vedoucí nemá v kancelář kopírku, nemůže si zajít cokoliv okopčit na recepci a pokud má mou smlouvu v počítači, tak si ji nemůže ani vytisknout a to má tiskárnu vedle PC. Příteli se nelíbí, že se mnou manipuluje.
Heli 1. část
vztahy na pracovišti
Dobrý den. Nedávno jsem byl na pracovním pohovoru a tam mi můj potencionální nadřízený, který se mnou vedl pohovor řekl jména a příjmení lidí, kteří pracují pod ním a že bysme všichni byli v jedné kanceláři. Bohužel jednoho z nich znám, byl to můj nadřízený, pracoval jsem pod ním jeden rok a propustil mě, že je se mnou nespokojen. Od té doby uplynulo už 9 let. Na pohovoru jsem neřekl, že ho znám, a když se mě na pohovoru zeptali, proč jsem před 9 lety odešl z té firmy tak jsem taky neřekl, že se mnou byl nadřízený nespokojen. Taky jsem se dozvěděl, že tento můj bývalý nadřízený už je víc jak rok na nemocenské a neví se jestli se vrátí. Kdybych řekl pravdu, tak si myslím, že bych práci nedostal. Minulý týden mi volali z firmy, že tu pozici mám a berou mě. Na jedné straně jsem rád, že mám práci, ale na druhé se bojím co se stane, když ten můj bývalý nadřízený se vrátí z nemocenské a pozná mě. Poradíte mi prosím jak se mám zachovat? Předem Vám velice děkuji.
Pavel
vztahy na pracovišti
Ještě jako příklad uvedu tuto situaci: vedoucí mi řekla že jsem polevil v práci a když jsem se ji dotazoval proč si to myslí, když podávám stále stejné prac.výkony tak prvně nevěděla co na to odpovědět, váhala co říct a následně mi řekla že jsem jednou řádně neuklidnil ve skříni pomůcky.
Xaver
vztahy na pracovišti
Dobrý den, jsem muž pracující v ženském kolektivu a docela mě iritují pomluvy které se šíří pokaždé o někom jiném. Vždy jednou za čas to výjde i na mě a doslýchám se naprosté lži které mi sdělí vedoucí. Navíc vedoucí vyzdvihuje co se týče práce že jsou ženy lepší než muži v tomto oboru (zdravotnictví) a ačkoliv mi přijde že je spokojena s mým výkonem nakonec mě stejně potopí. Nevím jak reagovat na lživá sdělení od ní a případně kolegyň které jsou její kamarádky. Myslím si že s tím nemohu nic dělat když jsem sám proti více lidem a nejhorší je, že se opravu jedná o výmysly některé z nich. Dokonce když jsme o tom jednou mluvili tak si stejně trvaly na tom že mluví pravdu a házely na mě to co nedělají v práci ony. U vedoucí nemám šanci když drží s nimi. Poraďte mi prosím jak řešit nepravdivé výtky. Děkuji
Xaver
vztahy na pracovišti
dobry den.....pracuji na pozici udrzbare budov ale sef mi vetsinou dava praci venku........napr cisteni chodniku........vykopavani parezu.....pritom to ma delat clovek ktery je tam uz 4roky..........ale je liny..........a stale na me donasi sefovi.........pritom by me mel dekovat ze delam jeho praci.............proste zahradnicke prace........a kdyz venku prsi tak uklizim mistnosti......zametam a jezdim s cisticim strojem............proste delam uklizece..........a s kolegy se o mne bavi jako o otikovy........mam z toho pocit ze si nevazi me prace...........muze jit o bosing? mezi kolegy se necitim moc dobre..,..........co s tim?
jindrich
vztahy na pracovišti
Dobrý den, můj dotaz se týká zaměstnání. Během předchozích let jsem pracovala v personálních či farmaceutických společnostech jako podpora týmu, vše bylo v pořádku a byla jsem i výborně hodnocena. Nyní po delší zdravotní pomlce jsem si sehnala místo v ostraze na informacích, kde se určité dny střídám s kolegyní. Poprvé v životě však narážím na věci, které jsem dosud nepoznala. Moje kolegyně, nepříliš vzdělaná paní, na mně donáší jak na vedení, tak si stěžuje všem kolem na faktické i domnělé chyby (dělá je i ona, ale já je za ni opravím a nikomu to nevyprávím). Již to dělá asi dva roky a kolektiv si na to zvykl. Já se ovšem cítím špatně. Proč slušný člověk, který si dělá dobře svou práci, se ocitá v takto nevýhodné pozici? Nikdo samozřejmě neověřuje zda to co říká je pravda, berou to jako fakt. Již jsem se radila i s nadřízenou, ale prý mi nemůže pomoct. Máte pro mně nějakou radu, jak to lépe snášet? Ráda bych v práci vydržela. Moc děkuji.
Hanka
vztahy na pracovišti
Dobrý den, zdravim Vás.Potreboval bych poradit.Pracuji v Irsku v domě s pečovatelskou péči, kde mám na starosti pořádek.Rok jsem neměl na pracovišti žádné potíže s kolektivem.Jedne kolegyni však sympatický nejsem,má problém mě pozdravit a její fales se dá na první pohled poznat.Zacala se přátelit s mou, do té doby, výbornou kamarádkou a během měsíce ji zkazila natolik že se nestačím divit Podle mě se nechala zmanipulovat,jinak si její chování vysvětlit nedokážu. Smazala mě s přátel bez udání důvodu na FB. Nic jsem nikomu neudělal, ale dřevo na mě stipat nikdo nebude.Mam obavu aby se tohle chování nepreneslo na další kolegyně, což by byl dost problém.Bohuzel angličtina není na dobré úrovni ,jinak bych řešil vzniklou situaci hned.Musím to nějak zastavit, ale jak?Dát na výběr majitelce buď já, anebo ony(jsou snadněji nahraditelne),tak do toho se mi moc nechce. Nikdy jsem tady v takové situaci nebyl.Dekuji za jakoukoliv radu.
Honza
vztahy na pracovišti
Paní doktorko, prosím, udělejte výjimku, jde o vztahy mezi kolegy. Nastoupila jsem do práce, kde jsem po stránce pracovní zdaleka nejzkušenější (20 let versus 1 rok oproti kolegyním), věkem jsou některé starší, některé mladší. Navenek jsou vztahy docela dobré, ale jedna z kolegyň živí takovéto pomlouvání a propírání a zároveň i uvádí nepravdivé situace o různých lidech, což už několikrát způsobilo dost velký problém a muselo se to řešit. Zjistila jsem, že lže většina lidí, a to i v situacích, kdy musí vědět, že je to prokazatelné. Stejná kolegyně také na různých místech prohlašuje, jak ona jediná pracuje a my ostatní tomu nerozumíme a nic neděláme (je to naopak). Protože její výsledky nebyly zcela dobré, nerespektovala strukturu pracoviště a zašla přímo za majitelem, kdy se dožadovala klientů ode mne a od jedné kolegyně, díky kterým by se jí hodně zlepšil pracovní výsledek - a nám dvěma by připadli klienti, za nimiž je nutné daleko dojíždět, dokonce s přespáním, a z nichž nic není - tedy co se týče plnění plánu na tom díky této "výměně" budeme mnohem hůř. K mému překvapení (kolegyně umí být pěkně "hustá" a navíc naslibovala hory doly) majitel firmy s tímto souhlasil. Ačkoliv jsme se s kolegyní bránily, nebylo nám to nic platné. Cítím bezmoc - lži, intriky, teď i změna klientů, pro ni sobecky k mnohem lepšímu a bez práce, pro nás k horšímu. Majitel sice asi ví, že byl trochu obelstěn, ale už to nechce řešit, že prý uvidíme. Jenže nás s kolegyní čeká nyní dusno díky propadu obchodních výsledků, samozřejmě méně peněz a dalších výhod, které se vážou k určitým objemům. Máte pro nás nějaké řešení? - otázka upravena poradcem
Verča
vztahy na pracovišti
Dobrý den,mám skvělou práci a skvělou nadřízenou,se kterou si úžasně rozumím,je to úžasný člověk a mám ji moc ráda.Moc ráda bych patřila do jejího života,pozvala jí třeba do kina nebo na kafe jako kamarádku,mám si držet odstup a nebo si to mohu dovolit?moc mi na Ní záleží.Děkuji
Šárka
vztahy na pracovišti
Dobrý den. Pracuji ve státní sféře a byla jsem přijata na určitou pozici s jasně náplní práce. Na té stejné pozici jsme 4. Ovšem jenom mě můj přímý nadřízený dal navíc práci, kterou vykonávala úklidová firma, k mé stávající práci. Navíc já jediná jsem byla přijímána jako osoba zdravotně znevýhodněná a tuto prác dělat nemůžu. Díky tomu, co učinil, jsem nyní v práci pořád nad rámec své práce, což nemá ani zaplaceno a na můj dotaz, že kolegyně jsou doma a já jediná tedy pracuji jsem byla vyhozena z kanceláře s tím, že ony nemusí, ale já ano. Mám velké zdravotní problémy, ale bojím se jít marodit - ochrnuje mi ruka, abych šéfa ještě víc nenaštvala. Prosím jak se bránit? Navíc, tomuto rozhodnutí předcházelo mé jmenování na vedoucí pozici a následná šikana ze strany kolegyň, kterou nadřízený neřešil a ještě potrestal mě.
Zuzana