Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

PremiumPoradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy
výchova
Dobrý deň prajem,
chcel by som sa spýtať čo mám robiť keď sa rýchlo vytočím na deti synovia 14 a 10 rokov, keď neposlúchajú, nepočúvajú keď im niečo poviem (správam sa hrozne - kričím a nervačím ako cholerik a niekedy ich aj chytím a dám facku a nadávam. Osobne sa mi to nepáči a aj sa potom nemôžem pozrieť na seba do zrkadla a nemôžem pomaly ani zaspať (a hovorím si, že to už nemôžem urobiť)ale keď opäť nepočúvajú tak sa zase rozčúlim kričím a niekedy nadávam. Chcem sa spýtať či sú nejaké cvičenia na ukľudnenie alebo či mám navštíviť psychológa aby mi poradil ako mám výbuch hnevu kontrolovať. Niekedy ma vedia rozčúliť aj maličkosti ale v práci ani s priateľmi nemám žiadny problém. Neviem čím to je že doma vybuchnem keď si chalani nerobia čo sa im povie ale nepáči sa mi to a chcel by som to nejako potlačiť aby deti nemali zlý príklad od svojho otca.
Ďakujem za Vaše rady, ktoré si určite zoberiem k srdcu aby si mohli deti povedať, že toto je ten správny otec a nie že je nervák.
Elo
Pro zobrazení odpovědi se přihlaste k iDNES Premium
výchova
Dobrý den, chtěla bych od Vás poradit. Máme dospívající děti, šikovné, studující, vcelku bezproblémové, jen dcera se potýká s nějakými psychickými problémy, což řešíme a zdá se mi, že časem to bude dobré. Musí brát léky. Manžel to její onemocnění nechce moc brát, často jmi vyčítá, že jí ulevuju. Má i pravdu, ale ta úleva pomáhá dceři vše zvládat. A v tom se často úplně neshodneme, i když se mu to snažím vysvětlovat. Pak mi vyčítá, že dceru bráním. Když nejsem blízko, dceru záměrně provokuje anebo ponižuje a zraňuje, čímž celou situaci ještě víc zhoršuje. Nejsme mu to nikdo schopen vysvětlit. A on to bere jako útok na sebe, že je prý doma ten poslední (není, ale někdy se tím svým jednáním do té situace vlastně dostává), začal žárlit i na syna, že si našel přítelkyni, mě nutí, abych syna donutila k rozchodu, u třetího dítěte zase žárlí na jeho studijní úspěchy a nechce, aby syn studoval vybranou školu. Já se snažím přistupovat ke všem spravedlivě, přece jsou to všichni už skoro dospělí, a když dojde ke konfliktu, hájím - přiznám se - děti, tedy pokud jsou v právu. Já manželovi nerozumím, místo, aby byl rád, že děti jsou zdravé a šikovné a měl radost z jejich úspěchů, tak dělá dusno. Už jsem ho prosila, ať ještě tři roky vydrží, než je dovedeme ke konci studia (děti vybavuju třeba jídlem, sháním literaturu, nic, co by manžela omezovalo), ale on začal být netrpělivý, jak mu život utíká. Sama sebe v tom ztrácím, ale vím, že jakmile děti odejdou, zůstane nám spoustu volného času a času na manžela. Jen nevím, jak mu to ještě jinak vysvětlit, aby přestal situaci spíš komplikovat. Děkuji Vám za radu i poradnu.
Lucie
výchova
Dobrý den, s manželem se neshodneme úplně v přístupu k výchově našich dvou dětí. manžel vyrůstal sice jako druhorozené dítě, ale s určitým věkovým odstupem, starším rodičům a jako vymodlené dítě - navíc chlapec matce, která žila v rodině bez otce (padl ve válce). Tchán mi jednou přiznal, že na jeho výchovu již nebyly síly, navíc tchýně se v manželovi vidí a je k němu nekritická, dokonce i v prokazatelných průšvizích se staví na jeho stranu namísto aby syna donutila se k nim postavit zodpovědně. O to víc mne překvapuje, že manžel je k dětem dosti despotický. Sám se úplně dobře neučil, ale děti trestá za každou trojku, vyhrožuje jim zákazem jejich aktivit, prodejem jejich oblíbených věcí i zvířat (máme doma psy). Dokonce mi několikrát volali ze školy, že dcera se bojí jít domů, že zas táta bude křičet. Já jsem v tomto mnohem shovívavější, jedna trojka nic neznamená, děti mají své povinnosti doma i do školy, chci, aby měly prostor pro své rozvíjení. Diskuze s manželem na toto téma jsou plané, když se mu to hodí, zbavuje se zodpovědnosti za děti, vinu za nějaký jejich i třeba domnělý prohřešek dává mně, nebo naopak je "vychovává". Starší dcera už to začíná špatně snášet a utíká se schovávat za mnou, což on špatně nese. Jenže jak se s ním dohodnout? On je hned - chceš facku, dám ti facku (zatím jen k dětem, na mne ruku nevztáhl), někdy dětem i přistane, předevčírem tohle křičel i na cizí děti, co si přišly k nám hrát. Zakročila jsem a snažila se mu vysvětlit, že může mít kvůli tomu problém i s rodiči těch dětí, uraženě odešel. A co ještě nesnáší, když děti ukazují, co umí anebo si chtějí dělat věci po svém. Já to fakt nechápu, doma byl rozmazlovaný a mohl si dělat, co chtěl. Proč je ke svým dětem takový? Děkuji za vaši odpověď. - otázka upravena poradcem
Lucie
výchova
Paní Douchová, prosím Vás, jaký je Váš pohled na vztahy v rodině. Děti odmala beru jako partnery a při rozhodování třeba kam pojedeme v sobotu na výlet, respektuji jejich přání - není to ale o tom, že bych je nekriticky přijímala, prostě co dítě to jeden hlas v rodině. přijde mi to hrozně fajn vidět, jak i ty menší děti vnímají vážnost svého názoru. Jediný, komu to vadí, je manžel, který prosazuje jen sám sebe. Snažím se mu vysvětlit, že je nás 5 lidí, a tudíž máme 5 hlasů (fakt se v 99 % případů v pohodě dohodneme) a že musí respektovat i názor dětí. I on má možnost říct, tam s vámi nejedu, protože třeba musím pracovat, čehož zdatně využívá, a já ho nenutím a s dětmi jedu sama. Beru to jako jeho svobodné rozhodnutí. Začala jsem si ale všímat drobných naschválů - kabát si věší ne do šatny, jak jsme se dohodli, ale na chodbu, kam sám dřív všem věšet oblečení zakazoval. začal popichovat děti mezi sebou. Hraje si na ublíženého, že zůstal doma. přijede později, než jsme se domluvili. Já na to nereaguji, jenže on si zase vymyslí něco jiného. Řešením by asi bylo mu přenechat "diktaturu", ale to nechci. Vidět, jak se děti učí rozhodnout a být zodpovědné za své rozhodnutí, je úžasné sledovat a myslím, že je to i důležité do budoucna. varovným signálem je pro mne však to, že manžel nyní nejstaršímu dítěti zakazuje jít na jím vysněnou školu - prestižní, výbornou, dítě je motivované a samo od sebe se připravovalo asi tři roky na vstup. Doma je dusno, já jsem pod manželovým tlakem, abych to dítěti rozmluvila, což nechci. Můj dotaz je - jak Vy se díváte na "demokratické" nastavení naší rodiny a co teď s manželem? Evidentně nepřijal výhody z tohoto nastavení anebo se mi nepodařilo mu to dobře vysvětlit. V jeho rodině bohužel všechny ovládala autoritativní matka, a to svými emočními výlevy (trucování, urážení se, pláč, příkazy, vydírání). Tohle doma zatím nemáme a ani mít nechci. Děkuji. - otázka upravena poradcem
Olga
výchova
Přítel mi poád zdůrazňuje, že nevidím, jak se chová, že ho jen omlouvám a nemám nadhled, protže jsem máme a on je pro mě na 1.místě. Maximálně to končí tím, že řekne, že už se nám nebude do ničeho plést, že jen nechtěl, aby mi přerostl přes hlavu...Ještě zdůrazním, že s námi přítel nežije, vídáme se cca 10 dní v měsíci. Když s námi není, nemám se synem problém a jeho vzdor podle mě zvládáme bez problémů. Ve školce si na něj nestěžují. Rodina říká, že je tvrdohlavý, ale velmi dobře vychovaný. Já jsem teď zmatená, protože přítel mi dává úplně jinou zpětnou vazbu a mám pocit, že si ve svém jednání musím vybírat, komu vyhovím, jestli synovi nebo příteli. Což je dost stresující. Přítele i jeho syna mám ráda. A můj syn také. Vždy se těší, až přijedou.
Věrka
výchova
Dobrý den, prosím o Váš názor. Už to bude rok, co mám nového přítele (jsem rozvedená a z manželství mám 4 letého syna). Přítel má z předchozího vztahu stejně starého chlapce. V poslední době dost narážíme na rozdílné názory na výchovu. Jeho chlapec je ten hodný, co poslechne na slovo (opravdu to tak je, sám si hraje, nezlobí, ..) a můj je dost tvrdohlavý a v přítomnost přítele opravdu někdy zlobivý. Podle mě je ale problém spíš v našem přístupu. Mnohokrát jsem si ověřila, že na mého syna zabírá spíš domluva a pravidelný režim a klidné jednání. Přítel je ale typ, co přikazuje a očekává, že bude hned bez odmlouvání vše splněno. A na to syn reaguje vzdorem. Snažím se jim do toho nevstupovat, nebo souhlasit s přítelem (Abych nepodrývala jeho autoritu), ale většinou už jsou oba tak navztekaní, že už žádné domlouvání nefunguje a pak to přítel vzdá a musím to dořešit opět já (a mrzí mě, že pak na syna křičím nebo ho plácnu přes zadek, protože mám pocit, že to bylo zbytečné..) Zkoušeli jsme o tom spolu mnohokrát mluvit.
Věrka
výchova
Dobrý den, v poslední době se velice zhoršily vztahy mezi 14tiletou dcerou a manželem. Oba jsou stejní - přecitlivělí na kritiku, lítají jim emoce, neradi ustupují. manžel dceru ovládá přes společnou zálibu, když není po jeho anebo při jiné doslova zámince, tak jí vyhrožuje, že jí tu zálibu zamezí - bohužel to jde, protože to financuje on a nějaké, že je to společné a že by to mělo být společné rozhodnutí odmítá. Možná to i trochu souvisí s tím, že si v hlavě rozdělil všechny peníze na moje a naše (naše= můj příjem a jeho platba do domácnosti), přičemž to jeho je o mnoho vyšší.
Dcera na to velmi reaguje, až skoro dětinsky. Snažím se situaci klidnit, někdy řešit, jenže se pak dostaneme do začarovaného kolečka - když bráním dceru, manžel to vnímá jako jeho omezení, pak jde za ní a vyčítá jí to, říká, že je to její vina, ona si tu vinu vyčítá a příště mi nechce nic říct, přičemž to v sobě dusí a trápí se tím. A mně manžel vyčítá taky, že ji bráním, že dcera někdy dost impulzivně reaguje, to je někdy pravda, jenže ti dva si bohužel namejí co vyčítat. Dcera začala chodit k psycholožce, která ji učí, jak s tím naložit, protože říká, že manžela nezměníme (on nechce, vždycky se diví, proč by na terapii měl jít i on). Nějak tedy tuto situaci rovnám, ale v poseldní době mám pocit, že se to zhoršuje a že se doma všichni odcizujeme. A to bych nechtěla. Paní doktorko, co byste mi doporučila? U psychologa jsem byla sama, manžel nechtěl. Asi jsem si nevybrala dobře, moc rad mi nedal anebo možná nevím, jak s tím naložit. Děkuji.
Dana
výchova
Dobrý den,prosím máme problém s 10ti letou dcerou.Dostává bohužel i na zadek ,křičím fort po dobrám nic nejde.Už ani po zlém.Má povinně číst nechce ,křičím začne brečet ,že má špatný život a chce jít bydlet jinam.Když jí připravíme svačinu nejí ,najdu ji pak někde plesnivou.Nechce si ani uklízet,Tak má ve skříni nepořádek ,Když ji řeknu že je to její ostuda když jde zmačkaná ,řekne že se nechovám jak máma.Když ji třeba navrhnu udělej si ukoly a něco přečti pak můžeš na kroužek a nic kašle na to a pak jen brečí že nic nemůže,jak má krušný život.Prosím jak na ni děkuji Hanka
Hanka
výchova
Dobrý den, paní Douchová, děkuji za možnost zeptat se na názor.
Žiji s přítelem a máme spolu dceru,která nedávno oslavila 3. narozeniny.Je živá,umanutá,občas neposlouchá,občas se vzteká.Můj problém je v tom, že přítel je z toho všeho věčně naštvaný.Všimla jsem si,že když ji pěkně poprosím,vysvětlím důvod,proč po ni co chci,poté poděkuju,většinou poslechne.Přítel však dává příkazy "sedni si,nedělej to,spadneš,nelez tam atd",a ona ho má v paži.Když náhodou spadne,začne ji říkat,že je nána pitomá,že je fracek rozcapený a ona mu odvětí, že pitomý je on.Načež ji dá na zadek a já pak poslouchám,že neumím vychovávat,přičemž nesdílím názor,že by neposlouchala nějak extrémně.Prostě je živější,ale když potřebuji,uposlechne. Spolu se pak hádáme, začne být uštěpačný,vztahovačný,posmívá se mi,že vím vše nejlépe a že mám vše naštudované atd. Trápí mě to.Má ji rád,o tom bezpochyby,ale kde je nějaká hranice? Je to už moc? - otázka upravena poradcem
Jana L.
výchova
Dobry den potřebovala bych rada jak na vychovu deti. Mame s manželem tři krasne deti.ale vychova je spise na me a jsem na deti hodna.manzel je takovy ten tata ktery se vubec odetinestara ma svoje veci pokud neni v praci tak je doma, ale zavreny v pokojiaby ho deti nerusily.nekdy ho napadne se o ne starat tak jim zacne prikazovat zakazovat atd.deti s nim moc komunikovat nechcou a ja se jim nedivim.on potom pˇíjde ke mne ze za to muzu ja. Ale ja jim opravdu nic nerikam.to ty deti vidi sami.on je ma rad ale vubec s nimy neumi komunikovat,kdyz mu řeknu,aby jim vic naslouchal.tak mi rekne ze on je rodic a oni ho budou poslouchat a nema s nima co diskutovat.ze on je autorita a ja ne to ma pravdu.jak mam donutit manzela k vetsi komunikaci a traveni vice casu s detmi. Pokud s nima travi nejaky ten cas tak si hrajou na to ze po nem skacou a bijou ho a taky kdyz s nim musi chodit behat coz je hrozne nebavi.s pozdravem Š
Šarka
výchova
Dobrý den,
měla bych, snad dobrou, radu pro Danu s 15-letým synem, který by chtěl jezdit na koncerty. Zjistěte od syna, kteří jeho kamarádi takto jezdí, a zkonzultujte to s jeho rodiči - jsem přesvědčená, že zjistíte, že buď si Váš syn vymýšlí ("ale kamarád může" je častý lživý argument), nebo že jsou rodiče kamaráda jinak nastaveni a/nebo moc se o aktivity svých dětí nezajímají. Myslím si, že jsem ve výchově svých dětí dost benevolentní (sama jsem v tomto měla úžasnou maminku), ale tak, jak píšete, bych syna v tomto věku nepustila. Jestli chce na koncert, možná, ale přijedete pro něj, z toho bych neslevila. Také můžete zjistit, s kým na koncert jede, a chtít kontakt na tyto kamarády. Mě máma v 16-17 pustila téměř všude, ale musela jsem jí dát celé jméno a tel. číslo lidí, se kterými jsem, musela znát kde přesně se budu v který den pohybovat a já vesele protrajdala republiku :-) Držím palce :-) - otázka upravena poradcem
Annie
výchova
Paní doktorko, máme 15letého syna, který po nás požaduje, abychom ho pouštěli na noční koncerty do jiných měst. Domů by chodil prakticky až k ránu, nehledě na to, že by se v noci někde přesouval sám. Jsme z toho úplně špatní. Máme totiž ještě dva starší syny 26 a 24 let, kteří jsou ještě doma a studují. Jim jsme v tomto věku nedovolili, aby se takto v noci bavili a nyní bychom to měli dovolit nejmladšímu? Nevím co máme dělat. Syn říká, že kluci ze třídy takto chodí a rodičům to nevadí, že je to normální v noci cestovat vlakem atd. Syn nepřipouští ani to, že by manžel pro něho jezdil. Synovi důvěřujeme, ale přece jenom je to nezletilé dítě za které zodpovídáme a máme o něho strach. Vše jsme společně probrali, snažili jsme se mu vysvětlit jaká nebezpečí na něho číhají atd., ale on pořád argumentuje, že kluci ze třídy tak chodí a rodiče je pouštějí. Máme strach, aby si prostě nepostavil hlavu a nešel bez našeho svolení.
Dana
výchova
Pani doktorko,mam doba 4 letou dceru ,neni den aby kvuli neceho neplakala a nevztekala se,vim ze to je i ma a partnerova chyba nebot my na ni kricime.napriklad dneska kdyz se chystala do skoly :chtela si oblect sukni snazili jsme se ji vysvetlit ze kasle a proto si ji oblect nemuze ,jenze porad na tom trvala a plakala ,vztekala se ze tu sukni chce,nakonec jsme ji pod tlakem oblekli do kalhot,bylo mi ji lito,tak se ptam jak resit takove situace kdyz diteti nevysvetlite ze neco nemuze a i tak se vzteka ,vzdoruje a place..nebo se stava ze po ni chci at ji a ona ze ne ze ji mam krmit,nemyslim ze v jejim veku bych ji mela krmit..dekuji
- otázka upravena poradcem
pavla
výchova
Dobrý večer,mám syna(8 let) má ADHD a poslední týden za mnou chodí s tím,že když je sám slyší v hlavě hlas který na něj křičí a nadává mu.Jsem tím poměrně znepokojená a nepřipadá mi to úplně v pořádku,můžete mi to prosím nějak vysvětlit.Děkuji.
Týna
výchova
Paní doktorko, trápí mě situacve u nás doma, kdy já jsem prý většinou příčinou hádek, protože často křičím na děti (4 a 12 let), ale já to cítím jinak. Zvyšuji hlas proto, že mě děti nevnímají a neudělají to , co po nich požaduji. Partner prý ale nechce dále toto snášet, že rpý za to můžu sama, že nemám u dětí autoritu. Kde mám začít s nápravou a jak dát partnerovi najevo, že nesjem zlá, ale jen unavená z věčného kolotoče drobných neshod v rodině ? Děkuji.
Pavla
výchova
co mám dělat se sousedkou ,která vychovává své děti ,tak ,že na ně neustále řve, nesmějí chodit doma ,kam chtějí ani do obyváku, kuchyně atd,na zahradě si nemohou hrát dětské hry,skovávačky,místa na fotbal,hrají si na cestě,vše jim určuje matka co mohou a co ne, jsou bez her,fantazie,kamarádů a jen s uřvanou matkou a otcem.
anna holáňková
výchova
dobrý den,18 letý syn začal vše přepočítávat na peníze,co mám venku dělat když nemám peníze,všichni kamarádi chodí na snídaně do Mc Don.já nemohu nemám peníze...platíme mu soukr.školu za 18.tis.ročně.na brigádě byl v létě,kopal na stavbě a vše utratil za oblečení.Kapesné má 1000kč na měsíc,ale vše je málo 2,3,den nemá nic.Je nekomunikativní,nemá holku,protože dle jeho slov nepojede se zoufalcem v metru když jí kámoš muže odvést autem.je to pěkný sportovní kluk,ale sportovat přestal ,nabízeli jsme mu zaplatit posilovnu čí karate jez navštěvoval od 1 třídy,vzsmál se nám a chová se arogantně.nikam s námi nechce jezdit ani jít,jsme prý trapní.pusobí to na mě,že jeho žebříček hodnot je zmatený ,k psych.nepujde...nevím jak mu pomoci vidím,že je neštastný,ale už nám s manželem dochází trpělivost.Bojím se ,že ho manřel vyhodí z bytu,neučí se v polol.dostal 3 pětky nepřítomnost si omlouvá sám ...je mi přeci 18! dochází mi argumenty i vysvětlování.Prosím o radu a názor .děkuji pěkně Svobodová A.
alexandrasvobodova@seznam.cz
výchova
Dobrý den, chtěla bych se vás zeptat na věc, která mě velmi trápí. Manžel tvrdí, že pokud ho někdo naštve, tak po něm může cokoli hodit, praštit ho apod. Že má na to právo a je to v pořádku. Tento názor vštěpuje i synovi (9), který má s tímto nemalé potíže ve škole. Manžel je jinak pracovitý, vzdělaný člověk Prosím o vaše mínění, a jak k tomu mám přistupovat já. Předem velmi děkuji Veronika
Veronika
výchova
Máme doma zamilovaného 15letého syna. Každý den randí /už 7 měsíců/, otec to těžce nese. Příchody syna jsou pozdější než je domluveno, ve škole se zhoršil /učil se výborně/. Pokud se proviní, čehož je si vědom, a otec mu hubuje a zakazuje, je na zákazy schopen reagovat nepřiměřeně /chtěl si i podřezat žíly/. Nejsem schopna donutit syna, ať dodržuje stanovená pravidla, ani převychovat manžela, ať po něm stále neřve a nesnaží se silou toto změnit. K synovi mám hezký vztah, jsme k sobě upřímní /aspoň v tom žiji/, s otcem, který ho má moc rád, vždy "bojoval". Máme ještě 19letého syna, ale s tím vše proběhlo hladce. Měla bych syna poslat do poradny? Dívenku známe i její rodiče. Mluvila jsem s matkou a požádala ji, ať taky dohlédne na odchody našeho syna z jejich domu. Co mi poradíte? Mockrát děkuji.
Mirka
výchova
Dobrý den, mám 2 děti (4 a 1 rok). Byla jsem na ně zlá, křičela na ně, občas dostali i na zadek. Nevěnovala jsem jim dostatek času. Byla jsem sobecká, chtěla jsem víc času pro sebe. Jsem zmatená, nevyznám se v sobě. Mám strach, že nezvládnu výchovu dětí, že jim mužu ublížit do budoucího života :-(( . Půjde ten vztah k dětem napravit? Pokud ano jak? Prosím poraďte! Děkuji za odpověď
Martina
výchova
Prosím Vás, myslíte si, že je normální, když se otec koupe s 12,5 letou dcerou společně ve vaně? Děkuji
Kateřina
výchova
Dobrý den, odkdy si myslíte, že je vhodné nosit boty na podpatku? Mám dceru, které bude za pár týdnů 14 let, ráda se parádí a už by chtěla nosit i boty na podpatku. Nerada jí něco zakazuji, ale nezdá se mi to ještě vhodné, pár let bych počkala. Vím, že se chce líbit, také chodím ráda hezky oblékaná a nosím boty na podpatku, ale pro ni se mi to zdá brzo.
Jitka
výchova
Dobrý den, jsem několik let vdaná a s manželem máme 15 dceru. Oba ji máme moc rádi, ale manžel ji podle mě moc rozmazluje, všechno jí dovolí, koupí jí na co si ukáže... Jinak dcera je hodná, skvěle se učí, nejsou s ní žádné problémy, ale nevím, jak manželovi vysvětlit, že by měl občas také říci "ne".
Julie
výchova
dobrý den,mám problém z výchovou 15leté dcery...je to již druhá dcera a problémy jsou podobné i když ne tak moc.mám dvě teorie o ženách matkách...1/matka která žije pouze svůj život a její děti stojí jaksi stranou a mnohdy i trpí nedostatkem a to i lásky.Tyto děti prakt. bez vyjímek svoje matky milují a potřebují.2/matka která se objetuje a žije pouze život svého dítěte a podřídí mu vše.....toto dítě ji ale opouští ..odmítá a ani nemiluje spíš naopak.Jsem typem č.2 a bohužel neumím své děti vychovávat jinak.Je tohle ten problém,který mi opět ukazuje,že dělám něco špatně?...dcera mi sama řekla..kdybych nepotřebovala tvoje peníze,tak už tě vlastne nepotřebuju....děkuji za odpověď.Evelína matka 3dětí -samoživitelka-evelina@svi.cz
Evelina
výchova
Dobrý den paní doktorko, jsem svobodná matka tříleté holčičky, s otcem dítěte nejsem v kontaktu , ani jsem jej neuvedla v rodném listě. Nyní mám problém, co říci malé, až se bude ptát po tátovi. Děkuji za odpověď. Alena
Alena
výchova
Pro Lenku - výchova. Milá Lenko, jsem také pediatrička a rada Vaší paní doktorky se mi VŮBEC! nezamlouvá. Odložte proutek a nenechte se odradit - zajděte za dětským psychologem i za neurologem. Hodně štěstí.
ovečka
výchova
Milá paní psycholožko,píšu Vám už ze zoufalství.Mám dvouletého syna,kterého vychovávám sama a 11 ti letou dceru.Můj syn je malý tyran,ktery niči vše kolem sebe,Má dcera se odemne již odstěhovala k babičce,protože to s ním nemůže vydržet.chlapec reaguje jinak než ostatní děti,nemůžu se s nikým stýkat,pokud se s někým bavím,strhává na sebe pozornost tím,že se válí po zemi,bije mně i dceru a i děti.Když upadne,tak vstane a jde do mně kopat,kouše mně,začne být agresivní.Má i takové záchvaty,že se začne třepat,ztuhne mu tvářička.Byla jsem se poradit u své pediatričky,jestli mně nepošle na neurologii,ale poradila mi,že mám chlapečka bít vrbovým proutkem přes ruce,aby si uvědomil kde jsou hranice.Paní doktorko poraďte mi prosím.S přáním hezkého dne Lenka
Lenka
výchova
Dobrý den, vím že se specializujete spíše na problematiku partnerkých vztahu ale snad mi poradíte i v jiné oblasti. Jedná se o nedostatek trpělivosti především ve vztahu k synovi (20 měs). On je šikovné a velmi živé dítě. Problém je v tom, že já brzy ztrácím trpělivost pokud něco nejde tak jak očekávám (jsem hodně "akční" člověk takže všechno dělám v rychlosti) Např. on svačí a začne u toho dělat hlouposti, někdy jen tak pofňukává a já protože nevím co je důvodem tak na něj začnu zvyšovat hlas a úplně vidím jak na mě s hrůzou kouká. Prostě mám v sobě nalajnované že by teď měl být přece v pohodě když se mu věnuju atd. a on zrovna není a to mě vyvede z rovnováhy. Jako bych si tím dávala za vinu že nejsem dokonalá když on není spokojený a štve mě to. Přitom je mi jasné že každý má své nálady a že ani já nejsem kolikrát zodpovědná za to jak on se cítí ale nedokážu si to uvědomit včas a pak je pozdě. Moc mě to mrzí protože nechci aby ze mě měl strach. Předem děkuji za odpověď Anna
Anna
výchova
Dobrý den. Jsme rodina se dvěma kluky (13 a 15 roků). Oba mají pubertální výkyvy nálad a vzdoru, což je občas náročné, ale zatím jsme to zvládali. Nyní však nastal problém s dovolenou. S manželem jsme v únoru objednali a zaplatili týdenní dovolenou v Chorvatsku. Klukům jsme termín a místo oznámili až v květnu. Jenže oni se vzepřeli, že do Chorvatska nepojedou. Co byste radila? Dovolenou stornovat (a přijít o polovinu zaplacené částky), přinutit je jet s námi (dovedu si představit to napětí po celou cestu) nebo odjet bez nich (což mi vzhledem k jejich věku nepřijde rozumné)?
Zuzana Š.
výchova
Dobrý den, paní doktorko chci se zeptat zda-li je výchovně vhodné. Dcera 15 let ztratila včera mobil, který měla nový 9 měsíců stál 2.200 Kč (400 Kč si přidala z kapesného). Jsem s ní sama a byl to pro mne velký výdaj. Je hodná a nikdy nebyla tipem díěte co by ztrácelo věci. Sama je na sebe dost za tu ztrátu naštvaná. Peníze nemám a tak dostane zpět svůj starý nemoderní mobil. Je mi velmi líto těch pro mě velkých peněz které vlastně ztratila, jsem na ni naštvaná a rozčílená (I když vím, že ona sama je z toho špatná). Uvažuji zda je výchovně vhodné snížit ji za to ještě i na nějakou dobu kapesné? Dostává měsíčně 250,- kč. Nebo už nic neřešit. Děkuji za odpověď. Soňa
Soňa
výchova
DOBRY DEN, RADA BY SOM SA SPYTALA ODBORNIKA NA NAZOR, MAM BRATRANCA KTORY MA 17 ROKOV A V POSLEDNYCH 2 ROKOCH SA ZAUJIMA O ZVLASTNY DRUH METALOVEJ MUZIKY, GOTHIKU, SATANIZMUS.... OBLIEKA SA DO CIERNYCH VECI S VULGARNYMI ANGLICKYMI NAZVAMI, PENTAGRAMMI, NECHAL SI NARAST DLHE VLASY KTORE SI ZAFARBIL NA CIERNO.... ZACINAM MAT OBAVY LEBO HO ZAUJIMAJU CLANKY O VYPALOVANI KOSTOLOV NA INTERNETE SA VYJADRUJE O KRESTANSTVE VULGARNYM SPOSOBOM. NASA CELA RODINA JE KRESTANSKA. VYRASTA V KLUDNOM RODEINNOM PROSTREDI NA DEDINE.JE UZATVORENY DOST CASTO DO SEBA, NECHODI SKORO VOBEC VON MEDZI ROVESTNIKOV, NA INTERNETE MA PRIATELOV ROVNAKEHO SMERU.JE TO MLADY, SYMPATICKY CHALAN, KTORY PRI NORMALNOM OBLECENI BY ZAPADOL MEDZI ROVESNIKOV. RADA BY SOM SA SPYTALA AJ V MENE JEHO MATKY AKO ZACAT ODKLANAT HO OD TYCHTO NAM NEPOCHOPITELNYCH SMEROV.NEVIEME CI MU TO RADIKALNE ZAKAZAT AJ OBLECENIE, VLASY, INTERNET.NEVIEME SI DAT RADY. DAKUJEM SILVIA
SILVIA
výchova
Dobrý den, Mám poslední dobou problém se svým 19-ti letým synem .- udělal úspěšně přijímací zkoušky na vysokou školu a byl přijat, - úspěšně udělal písemné maturitní zkoušky a projekt, čekala ho už jen ústní maturita. Před maturitou mi sdělil, že nebyl připustěn k maturitě - 2 měsíce se vyhýbal 3 dny v týdnu škole..A to byl začátek velkých problémů!Chytl se kamarádů se kterými flámuje, ale neopíjí se. A jak se zmíním o škole, je to horší Než přijdu odpoledne z práce, tak už není doma,nebere mi telefon , v noci přijde domů až spíme !Jak má začít s učením, tak chodí pořád dokola jíst, pít, na WC a nakonec uteče za kamarády.Dokážete mi poradit, jak ho správně motivovat k učení a zodpovědnosti ? Když to spolu probíráme, tak říká, že chce dokončit maturitu, studovat , dělat design, ...ale jen do té doby, než se začne učit . Potom začně být neklidný, nesoustředěný, a nakonec od toho uteče. Bojím se , aby l od teď všechno jen nevzdával, od všeho neutíkal !! Děkuji.
Zdenka
výchova
Dobrý den,mám 14,5 letou dceru,ktera se během posledních 4 měsíců paprosto změnila.Ve šloke z 2 má 4 ,2 z chování,doma neposlouchá a když jí slovně a to né nijak vulgárně vyčiním je schopná nejít spát domů,ale ke kamarádce!Tresty typu zákazu počítače,telefonu,chození ven,po dobrém či i v afektu jsem jí fyzicky potrestala nic nezabírá.Oklepe se a vše se opakuje.Když nepřijde domů a ja jí nahaním píše mě sms,že když na ní křičím nebude doma!!!Vím,že je to vydírání,ale už si skutečně nevím rady a poslední kapka byla,že po posledním utěku jsem jí odchytla na zástavce,když jsem jí řekla ,ať nastoupí odvětila ne nikam nejdu,tak jsem jí čapla za bundu a začala cpát do auta!Ovšem ona mě začala na obranu mlatit ...!Jsem zoufala a nechapu co se stalo z bezproblemové,poslušné holky během pár měsíců.Děkuji moc
Tereza
výchova
Dobrý den, mám problém s 15-ti letou dcerou. Dcera nemá žádné kamarádky, ve škole si s nikým moc nerozumí a vlastně do kolektivu nezapadla hned od 1.třídy (přistěhovali jsme se a většina děti se již znala od školky). Všichni jsou podle ní nemožní a baví se o hloupostech, což jí nebaví. Ve škole jí to celkem jde, byla přijata na gymnázium, ale mám strach, že na střední škole se bude situace opakovat. Nyní má problém se spolužákem, který se jí posmívá, že je silnější postavy (podle mě to není tak hrozné) a ona si s touto situací neví rady. Před 17 měsíci mi zemřel manžel (na rakovinu) a netuším, zda i tato životní situace nenese vinu na jejím problému. Poraďte mi, prosím, jak dceři pomoci. K paní psycholožce již chodí, ale bez větších výsledků. Děkuji mnohokrát za odpověď.
Ilona G.
výchova
Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak postupovat s vysvětlením u dítěte, které začíná pociťovat sociální rozdíly ve třídě v souvislosti s jeho osobou - konkrétně:když mi 9-ti letá dcera vyčítá, že nemáme tolik peněz, aby si mohla kupovat nové věci, moderní a takové:"jako mají všichni ostatní", přestože mé reakce, že konkrétně u oblečení stále roste a nevyužije to, je samozřejmě zbytečná..... Děkuji
Helena
výchova
výchova dítěte: Pěkný den. Chtěla bych se zeptat na Váš názor. Jsme manželé 16 let. Máme 15-ti letého syna a 7 letou dceru. Jsme v pohodě až na rozdílný názor ve výchově syna. Manžel je dle mého názoru, už od malička na syna příliš přísný, pořád ho kontroluje, uděluje zákazy, málo ho oceňuje, a jak já říkám ve všem buzeruje. Vždy se pohádáme, že to přehání. Kvůli jiným věcem se nehádáme. Na dceru je hodný. Nevíte jak by se dala naše situace vyřešit? Manžel je jedináček a nikdy na něho nikdo nebyl tak přísný. Moc mě to trápí a nevím jak moc to ubližuje mému synovi. Děkuji za odpověď
Vlaďka
výchova
Dobrý den, paní doktorko, chci se s Vámi poradit. Jde o moji neteř, které bylo 9 let, ale do dnešního dne se nenaučila zdravit. Všichni dospělí členové rodiny ji na to neustále upozorňujeme, rodiče to zkouší po dobrém i po zlém, ale ona do dnes zdravit neumí. Ve škole prospívá dobře. Děkuji Nováková
Hana Nováková
výchova
Dobrý den,můj muž po dobu když jsme byli svobodný 11let spolu nesl názor ,že děti se mají vychovávat v respektu k rodičům,v podstatě autoratitivní výchovu,v manželství jsme 4 roky a máme 4 klučíka,po jeho narození se vše obrátilo,je pravda ,že manžel onemocněl ve věku malého 1,5 a byl snámi doma rok.Náš problém je v komunikaci ohledně malého rozmazluje ho,nenechá ho samostatnosti/když fnuká že mu nejde se obléct tak mu jde pomoc ,přitom on to ani nezkusil/.Díky tomu máme rozbroje mezi sebou,není to každý den ale určitý intervali v roce ,samozřejmě to oslabuje náš vztah,a nemluvě když to řešíme točíme se pořád na tom samém a nikam to moc nevede.Pro něho je na prvním místě dítě ,už další nemuže mít jedině tak si to vždycky vysvětlím ,že to proto dělá ,ale nejsem v tomto vztahu spokojená,Děkuji za radu
Pavla
výchova
DOSPĚLÝ SYN DOMA KRADE PENÍZE,CHODÍ JEŠTĚ DO ŠKOLY,KRADE TAK , ŽE ŠMEJDÍ PO BYTĚ AŽ NĚCO NAJDE.MÁM PŘÍTELE A STYDÍM SE ZA NĚJ.MÁM OBAVU, ŽE TO PŘÍTEL NEVYDRŽÍ. NEVÍM JAK Z TOHO VEN. MÁM OBAVY NECHAT NĚKDE LEŽET KABELKU NEBO PODOBNĚ.
SASANDRA
výchova
Prosím o radu ohledně syna 21let,denně navštěvuje syn hospodu ,ráno je pak cítit v mísnosti, kde spí alkohol.Má dobrou práci i výplatu,bydlí s námi, ale naše domluvy po zlém i dobrém ignoruje.Mám obavy z alkoholismu ,v hádce pak reaguje agresivně ,jsme z toho zoufalý a nevíme si už rady.Na vyhazov z domova nereaguje vůbec a dělá si co chce.
Ilona
výchova
Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o odbornou pomoc ohledně mého syna (15 let), který se "šíleně" zamiloval do 19-leté slečny, a to tak, že s nikým nekomunikuje, pomalu nejí, každého se straní, nás rodiče nenávidí a nejraději by se k té slečně odstěhoval. Nenávidí nás možná proto, že se mu snažíme vysvětlit, že by se měl vzpamatovat, neboť má před sebou střední školu, cestu do budoucna. Prý ať se nestarám. Myslím si, že i když mu je 15 let a je v pubertě, měl by trochu brát ohled na rodiče a na svoji budoucnost a ne být zaslepen o 4 roky starší a zkušenější dívkou. S námi doma nemluví, neboť nezastáváme jeho názor. Můžete mi poradit ? Děkuji.
Svobodová Jana
výchova
Vážená paní doktorko, mám dotaz ohledně přítelkyně svého bratra. Tato paní má šestiletého syna a je rozvedená po velmi krátkém manželství. Věc je taková, že ona je velmi autoritativní, svému malému synovi neustále přikazuje "to udělej" a "to nedělej", mluví na něj velmi hlasitě a panovačně, dodnes jsem od ní neslyšela, že by svému synovi řekla milé slovo, pochválila ho, promluvila na něj pěkně a hezky. Připadá mi, že ve vztahu ke svému synovi snad umí dávat jen příkazy a zákazy, rozkazovat a panovat. Nevím, jestli je taková semetrika i ve vztahu k bratrovi, a nestarám se o to, přeci jen je to jeho věc. Co mě ale zajímá je to, jak se taková výchova projeví na dítěti? Její syn je z její strany vážně neustále jen pérován, stále něco musí nebo nesmí. Je mi malého líto, taková výchova mi přijde strašná a nikdy jsem se s tak diktátorským přístupem u nikoho nesteklala.
petra j.
výchova
Dobrý den, mám 17 letou dceru,která chodí půl roku s 19 letým klukem. Bohužel se dcera chová hrozně, žárlí, stále ho hlídá, zakazujeme jednou týdně jít s kamarádem na pivo, stále říká jak se má chovat. Vzhledem k tomu, že jsou často u nás doma, snáším její chování stále hůř a nevím, zda se do toho plést ale někdy mi je tak trapně. Snažím se s dcerou promluvit, ale bohužel moc mě poslouchat nechce. Bohužel kluk je takový neprůbojný, kam ho postaví tam stojí, myslím, že mu ale chování dcery také vadí. Mám ještě 14 letého syna, dříve se povýšeně chovala dcera k synovi, teď to dělá ke svýmu klukovi, představa,že by si jednou přivedl syn, takovou "semetriku"jako je moje dcera mě děsí, přitom u nás doma to vidět nemůže, chovám se k partnerovi s úctou a tolerancí. Bohužel takové chování měla a má moje starší sestra, a můj otec. Prosím poraďte jak se zachovat.Děkuji Vám
Martina