Ona

Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

PremiumPoradna

Na otázky odpovídá

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

| všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

iDNES.cz je pouze zprostředkovatel, neovlivňuje obsah odpovědí a není jejich autorem. Poradny neslouží jako náhrada lékařské péče. V případě potíží navštivte lékaře.

nenaplněná láska
Vážená paní doktorko,
V 11ti letech jsem se zamilovala do jednoho kluka, myslela jsem, že to bude jen dětská láska, ale nyní je mi 22 a cítím stále to samé. Nikdy jsme spolu nechodili, ale trávili jsme spolu spoustu času, ani jsme spolu nespali, jen se líbali - několikrát po dobu několika let, bylo to všechno tak krásný. Měla jsem nějaké vztahy, ve kterých jsem byla šťastná, ale na tohohle kluka furt myslím a tajně doufám, že spolu někdy budeme. Když ho vidím, klepou se mi nohy a rozbuší se srdce, v sobě vím, že už nikdy nebudu nikoho milovat tolik, jako jeho, ale nechápu proč. Možná stále pořád tajně doufám, že my dva spolu prostě budeme. Já mu přeju jen to nejlepší, ale zároveň bych mu chtěla ukázat, že to nejlepší jsem já... Ale nekontaktuji ho.. Občas si napíšeme na instagramu a já ho mám pak zase plnou hlavu...
Nedokážu být 100% šťastná s nikým jiným... spíš asi ani nechci, jsem z toho zoufalá, protože mi chybí.
Bolí to, ale bolí to krásně.
Klára
Pro zobrazení odpovědi se přihlaste k iDNES Premium
nenaplněná láska
Dobrý den, paní doktorko, poraďte mi, jak se mám emočně odpoutat od muže, do něhož jsem platonicky zamilovaná, on do mě také, ač ne tolik, jako já, dohodli jsme se zůstat kamarády, ale mně se v tom kamarádství emočně nedaří,trápím se, důvodem, proč mi nejde se odpoutat je hlavně ten, že se potkáváme v práci, komunikujeme spolu přátelsky a rádi, rozumíme si, máme si o čem povídat, je tam velká důvěra,v tom problém nemáme, ale mě ta moje nezdravá emoční vazba na něj trápí...Chybí mi, je mi po něm smutno, vyžaduju častější kontakt, ale fyzicky po něm netoužím. Jsem ta iniciativnější a i to mě trápí. V té zaujatosti mám pocit, že on se o mě nezajímá jako já o něj (on je ale obecně uzavřenější člověk), poznám zase, že mě rád vidí a potkává, ale kolikrát mě s tou svojí uzavřeností mate a někdy nevím, na čem u něj jsem, ale tento pocit přičítám své zaujatosti...Potřebuju se na tento vztah povznést, neočekávat od něj příliš, nechat to plynout...Ale jak? Žiji jinak ve spokojeném manželství (on také), manžela miluju, tolik bych se potřebovala od tohoto muže oprostit a být s ním ve zdravém kamarádském vztahu.... Jaký mám ke kolegovi zaujmout postoj, abych se dokázala citově odpoutat a zároveň nezkazila pěkné kamarádství do budoucna? Lze to vůbec? Pomůže čas a zapracovat sama na sobě (více se zaměstnat apod.)? Děkuji a přeji pěkné jaro.
Petra
nenaplněná láska
Dobrý den.
Chtěla bych se zeptat jestli jsem překročila hranici přátelství.Žiji v manželství už přes 20 let.Sešla jsem se s jedním mužem sama v jeho bytě.Před naší schůzkou moc dobře věděl,že můj manžel si nepřeje,aby jsme byli spolu v kontaktu.Přesto jsem se s ním sešla.Záměr nebo cíl naší schůzky o samotě nebyl přesně daný.Jenom se chtěl sejít znovu o samotě bez dalších posluchačů.To už jsem odmítla.Později mě pomluvil před mým manželem co všechno jsem mu prý napsala.Byla jsem do kamaráda platonicky zamilovaná.Nechtěla jsem,ale zničit moje manželství.
Ambra
nenaplněná láska
Dobrý den, mám kamaráda, ve společné partě, občas spolu vyrazíme na výlet, nebo na dovolenou, stalo se už i to, že jsme se spolu vyspali, a z mé strany je tam něco víc, on ale má stále status Nezadaný , já také nikoho nemám, schází se občas s někým jiným (s nikým ale moc dlouho, vždy to skončí), schází se i se mnou a já nevím, jak náš ,,vztah" posunout, před ostatními dělá, že mezi námi nic není a už to takto trvá mnoho let, stále na něj čekám a jsem mu na blízku. Mám vydržet nebo to vzdát? - otázka upravena poradcem
Karla
nenaplněná láska
Mohu se zeptat, chtěl jsem být s jednou holkou, ale nikdy jsme se nemilovali, zní to tedy tak, že ta láska nebyla nikdy pravá a máme jít každý dál za svým? Nebo si dát od sebe časový odstup? Pořád na ni myslím, ale nevím jestli je to tak, že to jsou jen hrané city nebo, že fakt ji chci milovat :D Velmi důležité :D
Tomy H
nenaplněná láska
Dobrý den, paní doktorko. Lze si užít přiznanou oboustrannou platonickou lásku v mém případě? Jsem asi dva roky platonicky zamilovaná do kolegy z práce. On také. I když asi ne tolik, jako já. Připadá mi víc nad věcí, on své city neumí dávat tolik najevo jako já, nevím, co přesně v sobě prožívá, ale jsme oba ve šťastných manželstvích. Vysvětlili jsme si, že tento platonický vztah zůstane čistě jen mezi námi jen na této úrovni, že přes jeho hranici v žádném případě není možné zajít, že s ním musíme umět zacházet. Že z něho můžeme čerpat pozitiva ve smyslu toho, že se rádi vidíme, že si velice rádi spolu povídáme, je nám takto spolu fajn, že je to svým způsobem koření života, zdroj energie a inspirace pro stávající manželství apod.Rozumem je nám to naprosto jasné. Lze toto ale citově dlouhodobě udržet? Lze si takového typu lásky opravdu bez trápení užít, když je to láska nenaplnitelná? Já se tímto vztahem trochu trápím (už téměř dva roky).V době, kdy se nevidíme, mi je po něm smutno a mám ho docela plnou hlavu, jednou jsem na obláčku, jindy na zemi.Jsem před ním teď po přiznání trochu nervózní apod.
Musím však podotknout, že mi to nezasahuje do vztahu s manželem, kterého miluji a máme mezi sebou i po téměř dvaceti letech náboj. Lze se naučit této platonické lásky užívat, nějak ty city v sobě urovnat, zklidnit se? Jak se v ní mám ke kolegovi chovat? Mohu mu ji dávat i trochu v rámci hranic najevo? Přiznali jsme si ji cca před týdnem, je to pro mě tak trochu zase něco nového, tento vztah se tímto jaksi posunul dopředu (něco jiného je, když člověk platonicky miluje a druhá strana to neví, nebo je to oboustranné, ale nepřiznané, tajné). Kolegu mám jako člověka velice ráda, je v mém životě důležitý...Je mi 40 let, jemu 50 let. Vidíváme se cca 3x do týdne asi 15 minut v práci, občas na firemních akcích. Co si o tom myslíte, paní doktorko? Přeji pěkný den.
Lada
nenaplněná láska
Dále nechápu, jak může vůbec někdo, když jsou spolu teprve rok a půl nazvat ten vztah vážným vztahem. Až spolu budou 5, 10 let, tak se dá o tom mluvit, ale takhle si myslím, že ne. Navíc, ona ho, na rozdíl ode mně vůbec nepodporuje, nikdy nebyla na jeho koncertě, to až poslední měsíc ty koncerty začala vymetat, jako nějaká stíhačka a on se zase začal chovat, jako by byl na ni fixovaný. Když mu napíšu k něčemu komentář, ona už mu v ten moment žádný nenapíše nebo ten svůj naopak smaže. Už mi to opravdu připadá trapné. Kamarádka mi říkala, že, když se na něj podívá, tak, že on je typ kluka, který se líbí holkám a ty se zase líbí jemu a že je zvyklý, že mu holky samy skáčou do postele a to, že mu vyhovuje. A že, když se podívá na ni, tak kromě prsou mu nemá co nabídnout. No, je to pravda, že každá jeho bývalá měla velká prsa a jestli si vybírá holky pouze podle velikosti prsou, je to ubohé. Chci nad ní konečně zvítězit, ale nevím jak. Co mi poradíte?
Amal 2.část
nenaplněná láska
Dobrý den, jednou jsem se Vás ptala, jestli je možné se kamarádit nebo dokonce chodit s kytaristou. Vy jste mi na to druhé odpověděla, že to není reálné a že si stavím vzdušné zámky. Od svého záměru jsem proto upustila, protože toho kytaristu nemiluji a mám ho spíš ráda jako kamaráda, ale kamarádky mi to nevěří a říkají mi, že jenom lžu sama sobě. Jedna moje kamarádka mi řekla, že si upřímně myslí, že až moc řeším jeho a jeho přítelkyni. Není to pravda, řeší je celý fanklub, protože nikomu není patrné, jak to s tím jejich vztahem vlastně je. Pokud se zrovna neprojevují, kdekdo řeší, jestli náhodou nemají krizi nebo, jestli už spolu nejsou. Pokud naopak dávají na instagram jednu fotku za druhou, většina lidí se jim pochlebuje a píše podlézavé komentáře jako např: Sluší vám to spolu a už to začíná být trapné. Její nejlepší kamarádka o nich řekla, že už jsou spolu rok a půl, tak, že tzn. že se asi milují. Co to je ale za slovní obrat, že se ASI milují? Proč se nemilují určitě?
Amal 1.část
nenaplněná láska
Dobrý den paní doktorko,
mám takový problém. Zamiloval jsem se do své o 8 let mladší kolegyně. Jí je 21, mně 29. Pracujeme spolu delší dobu. Dřív se mi líbila, ale jen vzhledem, nikdy jsem nepřemýšlel, že by mezi námi mohlo něco být.
Ale změnili jsme pozice v práci, takže teď spolu trávíme 12 hodin denně a nechápu, jak je to možné, je nám spolu skvěle. V podstatě neustále spolu flirtujeme a laškujeme, ona jenom mě vidí, tak se směje, prostě paráda. Nedávno mi říkala, že se jí o mně zdá a že na mě myslí, přijde i dřív do práce, když nemusí apod. Problém je, že má partnera, se kterým je od svých 17 let. Nedávno nastoupila na dlouhou dovolenou a já si uvědomil, že z toho mám strašný pocit. Nadhodil jsem, že bychom spolu mohli něco podniknout, ale řekla ne(i tak jsme se na sebe smáli). Potom mi psala, že tím byla hodně zaskočená. Nyní je na dovolené a občas si napíšeme . Nevím, co dál, protože těšit se ve svém volnu do práce kvůli někomu, to nejde. Moc děkuji za radu.
Antonín
nenaplněná láska
Dobrý den paní doktorko, je mi 28 a před časem jsem potkala o 4 roky mladšího sympaťáka, se kterým jsme si měli stále co říct, ze začátku to bylo krásné, choval se ke mně moc hezky, psali jsme si, trávili spolu čas, pak zjistil, že jsem starší a tehdy jen napsal SMS, s nějakou výmluvou a už se neozval. Když se ale potkáme na nějaké akci společných přátel a vidí mě, rozsvítí se mu oči a já vím, že mě má stále rád. Bavíme se spolu, vyzve mě k tanci, doprovodí mě před dům, a pak zase dlouho nic, ani SMS a to vše se opakuje do té doby, než se opět ,,náhodou" nepotkáme. Oba jsme nezadaní, vím, že mě nechce, a já bych na něj chtěla přestat myslet, ale nejde mi to. Je to taková spřízněná duše. Poradíte? - otázka upravena poradcem
Jana
nenaplněná láska
Dobrý den,
jsem zamilovaná do svého spolužáka, je nám oběma 25. Jenže se v něm nevyznám. Na různých akcích třeba s ostatními spolužáky se se mnou baví většinu večera, jednou jsme spolu byli shodou okolností i sami, 2 x mě pozval na facebooku na nějakou událost. Ale myslím, že jen jako kamarádku. Ve škole si mě nijak moc nevšímá, na fb si nepíšeme. Když ano, tak velmi krátce, vyjímečně. Možná je to z mé strany jen platonická láska, nevím, ale vůbec se v něm nevyznám. Přijdu si vedle něho strašně obyčejná, myslím, že jako holku a ne spolužačku mě vůbec nezaregistroval...Co si o tom myslíte?
Pavla
nenaplněná láska
Dobrý den, jsem docela posedlá dvěma muži, jeden byl můj první partner, na kterýho jsem byla hodně fixovaná a druhý byl kolega, kterého miluji platonicky a asi jen jednostranně. Ani s jedním se už dlouhá léta nestýkám, ale pořád na ně myslím. Zvlášť na toho platonickýho, u kterýho pořád doufám, že jednou o mně projeví zájem a že spolu budem žít. Do jiných mužů se nedokážu zamilovat, i když s někým jsem, tak k němu nic necítím. A tento stav trvá už 10 let.
Alena
nenaplněná láska
Dobrý den, po zhruba roční romanci s mladším mužem mi zůstal silný cit k němu…. a pocit intenzivní vzájemné blízkosti. On pak ochladl, s vysvětlením, že už to "není takové", ale nicméně stále stojí o -převážně písemný - kontakt se mnou. A mě to trápí, střídavě si s ním píšu a baví nás to oba moc, a střídavě se na něj i na sebe zlobím - na sebe, že nedokážu vystoupit ze vztahu nenaplněné lásky. Ale naše blízkost je veliká a on mě velmi přitahuje. Zároveň se ale obávám, zda se tím setrváváním v této poloze nepřipravuji o jiné možnosti, které třeba někde čekají. Ale nějak s tím nedokážu hnout, i když se o to stále snažím. Jeho pozice je stále stejná - odstup a opatrné, vytrvalé kamarádství. A tak mě to často trápí celé. A již to trvá několik let.... budu vám moc vděčná za vaše postřehy! - otázka upravena poradcem
Kristýna
nenaplněná láska
Dobrý den,už jsem sem psala,ale nikde sem nenašla muj příbeh.:( Jde o to,že sem se seznámila s jednim klukem (22 let) me (26) vek neřešime. Rozumely sme si,bylo to super. .od ledna jsme si psaly,pracuje v zahraničí,dojel pak v unoru,videly sme se jednou,užasný vše,v aute řekl že me určite chce ješte videt.. to už psal předtím,ani sme se nevidely,ale vedel že bude chtit,potom sme si psaly dal,byl zas v zahranici v belgii... psal jak chce něco vic,jaká sem,že se na me teší,mysli na me,psal každý den i smsky..proste vše hezké..pak mel dojet 5 dubna zamnou,ja pak k nemu na 4 dny..ješte ráno psal jak bude u me hned, a za tři hodiny sms: moc se omlouvám..ale nevim co chci,mrzí me to,ta doba co sem sám je krátká v tom si mela pravdu:/,mel bych být ted sám asi,mam zmatek v hlave,jen te prosim o trochu trpelivosti semnou prosím.mam te rád,zaleži mi na tobe...apod...nepsaly sme si..něco malo....po týdnu se mi ozval,napsal jen ahoj,pak cosi a že mu nejsem volná,žename myslí,apod..co si myslet?:/
Romana
nenaplněná láska
Dobrý den, prosím Vás o radu. Před 5 lety mi ublížil člověk, do kterého jsem byla strašně zamilovaná. Jenomže v té době byl ženatý, manželku podváděl, kudy chodil a tak jsem do románku nechtěla jít. Asi jsem působila povzneseně nebo hrdě, ale uháněl mě tak dlouho, až mě uhnal – do postele. Ponížil mě, ublížil mě, zachoval se, jako bych byla soupeř. Někdo, koho musel srazit na kolena. Výsledek byl, že jsem se z toho nějakou chvíli léčila antidepresivy. Od té doby se mu vyhýbám, a ačkoli měl snahu se „kamarádit“ jako by se nic nestalo, a ještě se divil, proč ho ignoruji. Už jsem ho k sobě nikdy nepustila. Ještě dnes, jen když ho zahlédnu pění ve mně krev. On si nedávno rozvedl, našel si jinou, se kterou na veřejnosti dávají najevo svojí lásku. Je možné, že někdo, kdo dokázal být tak tvrdý, dává najevo city? A poraďte, jak takovému člověku – hlavně kvůli sobě odpustit. Protože mě to poznamenalo a nedokážu chlapům věřit. Děkuji Markéta
Markéta
nenaplněná láska
Dobrý den.Ked som mala 15 rokov zalubila som sa do muza o 26 rokov starsieho..Ked som mala 18-nast moje kamaratka mu povedala o mojich citoch..Stretavali sme sa kazdy rok chodili na dovolenku.Rozpravali sa o vsetkom aj o jeho zene a detoch,nepripadalo mi to zle,ved nikto nikoho nepodvadzal,nas vztah bol bez sexu.len sme sa bozkavali,rozpravali a travili pre mna bajacne spolocne chvile.Potom som si nasla priatela.Bol romanticky pozorny ale ziarlivy.Rok nam bolo spolu fajn ale potom ma jeho ziarlivost zacala nudit,Vysvetlili sme si to,bol menej ziarlivy,ale aj tak som sa zacala zase stretavat s mojou "byvalou" lasko.Medzicasom som sa vidala za mojho ziarliveho priatela,jeho ziarlivost sa zmiernila na minimum,ale po svadbe aj poklesol zaujem o nejake aktivity. Uz je s nim hrozna nuda.Tento rok sa nam narodilo babatko,a vsetko je na mojich plecich.A ja cim dalej tym viac myslim na moju byvalu lasku.Hrozne mi chyba.Dokonca lutujem ze mam babo a nemozem byt s nim.Co mam robit som zufala. - otázka upravena poradcem
Lucia
nenaplněná láska
Dobrý večer.Mám kamaráda,kterého znám víc než 15 let,Je rozvedený,žije sám smaminkou.Jsem docela pařmenka a když jsem někde byla na akci,stále jsem ho hledala.Loni jsem opět byla na jedné akci a kamaráda jsem konečně potkala.Chtěl po mě telefoní číslo,začali jsme si psát,volat,sešli jsme se po týdnu,on tomu říal rande.Další týden jsme si psali,myslím,že on psal víc...na dálku cítil jak se třesu,jak ho chci vidět.Došlo k další schůzce,stravený společný víkend.Další týden i víkend probíhal stejně,chtěl u mě spát,ale k sexu nedošlo.Postupně se ale něco měnilo,teda z mé strany začala jsem po něm toužit,napsala jsem mu že ho mám pod kůží a že jsem zamilovaná... jsem mu řekla do očí.Jen se tomu pousmál.Ale pak se odmlčel a já začala v jeho očích na něj naléhat,psát víc,Jenže já psala proto,že se mi přestal ozývat....Už je to 3 měsíce co jsem ho neviděla,na nic neodpovídá a když mi náhodou odepíše,tak to je neotravuj,nic k Tobě necítím,včechno jsi pokazila.Co mám dělat moc ho miluju.
MARTINA
nenaplněná láska
Dobrý den, kdysi dávno (cca 20 let) jsem prožila roční milostný poměr. Já tehdy vdaná, on ženatý. Nicméně bylo to hodně silné a ukončili jsme to „rozumově“. Nikdy jsme si to nepřiznali, ale oba jsme konec nezvládli. Od té doby jsme se neviděli až na pár náhodných setkání, jen se pozdravili a dál se nebavili. Najednou letos na jaře se začal objevovat kolem našeho domu, jednou na kole, podruhé se psem… po pár „náhodách“ jsme se domluvili a zašli spolu na oběd. Bylo to příjemné setkání, vyznělo to ve smyslu jsme dospělí (dávno je nám přes 40) a bylo by dobré to nějak uzavřít a začít se bavit jako přátelé. ...a to je všechno. Od té doby jsme se párkrát potkali a buď se jen pozdravíme nebo což mi přišlo mnohem horší - dělal, že mě nevidí. Tak se ptám, je tohle normální chování? V našem věku? Co to mělo být? Rozuzlete mi laskavě jeho chování a poraďte mi, jak se mám chovat, protože bych ho nejraději nakopala kamsi. Děkuji Renata
Renata
nenaplněná láska
Dobrý večer, již třetí rokem jsem zamilovananá do mého kdysi nejlepšího kamaráda. Historie je však dlouhá. Z prvu byl do me zamilovaný on avšak presto jsem ho brala jako nejlepsího kamaráda. Byl(je) pro mě vším, ten pocit jistoty a bezpečí. Vídali jsme se casto po dobu nekolika let. Po té jsme se vídat prestali a já jsem si uvědomila že to není jenom kamarádský vztah (karty se obrátily). Dokonce jsme chvíli byli jako partneři,Všechno bylo tak dokonalé. Do té doby, než to sám od sebe "utnul" a prestali jsme se vídat uplne, dokonce jsme přerušili jakýkoliv kontakt. Ze začátku to pro me bylo jako kdyby se mi zbořil celý svět, trpěla jsem mírnými depresemi a zacla jsem se do sebe uzavírat, zkrátka jsem k sobě nikoho nepustila (a to jsem žádný "cíťa"). Dnes jsou to 2 léta od naseho rozchodu, ano casem jsme spolu začali mluvit a když se bavíme, mám pocit že jsme tu pro sebe, pocit, že s ním mám jednou být a zestárnout, pořád mám pocit že si na nej musím pockat. Nejsem totiz ani schopná navázat kvalitni a stabilní citový vztah k jinemu muži, i když se tolik snažím .Jednou mi dal dokonce i na jevo že by to chtel jako dřív ale na dalsí den jako kdyby se nic nestalo. Spíse mi příjde, že jeste sám neví co chce, nebo je spíse zmatený. Již dlouho bych potřebovala radu odborníka na tuhle zapeklitou situaci. Dekuji za odpověd - otázka upravena poradcem
XY
nenaplněná láska
Dobrý den,
asi to bude znít hloupě a asi to stejně bude jen puberťácká láska, a asi se mi bude spousta lidí smát, ostatně chápu to. I mě samotné to přijde vtipné, ale já už nevím co s tím, proto prosím o radu. 4 roky na základce jsem byla tajně zamilovaná do jednoho kluka. On o mě ani nikdy žádný zájem nejevil. Až na konci devítky jsme se tak nějak konečně začli bavit, ale stejně k ničemu nedošlo. Řekla jsem si že to všechno bude lepší na střední, kde se neuvidíme a já poznám nové lidi. Opak je však pravdou. Už jsem odmítla spoustu kluků, neboť v každém z nich vidím toho jistého kluka. 2 roky jsem ho neviděla, myslela jsem že už je to zamnou, ale když jsem ho nedávno potkala, myslela jsem že mi pukne srdce.. Nemůžu se ho zbavit.. Pořád na něj myslím.. Doufala jsem že když s někým budu že na něj zapomenu, ale není to tak..Přijde mi to ještě horší..Bojím se někomu svěřit, protože si myslím že se budou smát. Koneckonců i mě to přijde trochu vtipný.. Prosím pomozte mi! Předem děkuji za odpověd:)
Katka