Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

archiv|nejistota ve vztahu|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| bývalí partneři| problémy s tchyní| závislost ve vztahu| nešťastná láska| děti partnerů| problémy v komunikaci| deprese a vztah| Rodič a dítě| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| zamilovanost| osamělost| sexualita| problematické vztahy s rodiči| fáze "namlouvání"| psychické poruchy| otázky početí, těhotenství| vztahové problénmy v širší rodině| věkový rozdíl mezi partnery| spolupráce s psychologem/psychiatrem| rozvod a děti| alkohol u jednoho z partnerů| stres| vlastní právo na život podle sebe| agresivita a vztah| pauza ve vztahu| vztahy na pracovišti| nenaplněná láska| ekonomické problémy ve vztahu| první láska| svatba-důležitost manželství| vztah na dálku| smrt blízkého člověka| generační soužití| psychický teror ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| partner odmítá dítě| nemoc partnera| separace dospělého dítěte od rodiny| závislost partnera na jednom z rodičů| snižování sexuálního apetitu v manželství| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| výchova| umění projevovat city| přetažený vztah| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| problém navázat vztah| alkohol v rámci širší rodiny| neimponující muž| ekonomicky silnější žena| problematické manželství rodičů| manželovy kamarádky| sourozenecké vztahy| kamarádi partnera...| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| seznamování| osudová láska| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| sny| ženské přátelství| krize středního věku u mužů| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| podezření na vedlejší vztah| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| vliv osoby rodiče na výběr partnera| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| vliv alkoholu | problémy se spánkem| "pauza" ve vztahu| společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

závislost partnera na jednom z rodičů
Dobrý den, potřeboval bych radu. Bydlím s přítelkyní přes půl roku u jejich rodičů ale čím dál více mě to začíná štvát. Problém je že vždy když sní mlulvim o našem bydlení tak vždy má jiný názor. Tedka mi říkala že tu nechce nechat rodiče samotné. Vím že je má ráda a udělala by pro ně všechno ale pro mě to není. Máme si postavit barák vedle nich cca. 10m. ale nemůže pochopit že já tu bydlet nechci. Můžete mi nějak pomoci ? Děkuji a hezký den
Martin
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Martine. Problém vás dvou má hlubší kořeny. Vaše přítelkyně je na rodiče maximálně citově fixovaná, u některých dcer je to "běžné". Ve vaší původní rodině je to asi jinak, máte volnější vztahy, takže je to pro vás překážka - chápu vás. Ale co děláte vy, abyste mohl být pro ni prioritní osobností v životě? :-) Partnerský vztah není o soupeření mezi láskou rodičovskou a partnerskou, každá z těchto lásek je kvalitativně odlišná a mohou fungovat v pohodě vedle sebe. Pomoct vám nemůžu, Martine, je to na vás :-)
závislost partnera na jednom z rodičů
Vážená paní doktorko,
již rok žiji s partnerem, kterému je 42. Tvrdí, jak mu jeho máma leze na nervy a jak by se od ní rád odstěhoval co nejdál. Bohužel až po roce jsem prokoukl, že jsou to jenom silácké řeči. Matka žije hned v baráku vedle sama a máme společnou zahrádku. Vídá se s ní každý den, máma pískne a on letí, vždy jí dá přednost přede mnou. Něco nám doma dojde (pečivo, vajíčka,..) a on hned letí k ní. Neustále si volají, píší, pořád k ní chodí. To samé je i jeho sestra. Mám pocit, jako by nebyly schopné ho pustit a on je pro ně ten jediný chlap na světě. Nevím co mám dělat a opravdu cítím, jak se dusím. Dá se s tímto něco dělat? Mockrát děkuji za jakoukoliv radu.
Nikola N.
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Nikolo N. Příteli může jeho matka lézt na nervy, ale má za celou dobu svého života vůči ní vypěstovanou zodpovědnost. Asi byl nějakou dobu jediným mužem v rodině a všechny se na něj spoléhaly? Suploval roli manžela a otce? Není tam přestřižena pupeční šňůra od matky k němu, sestra se veze. Nechci to nějak zlehčovat a zesměšňovat ženskou část jeho rodiny, ale taková jejich realita nejspíš je, on v tomto modelu vyrostl. Odstěhování se od matky co nejdál by bylo samozřejmě užitečné, ale nevím, jak by to partner zvládl psychicky, protože by mohl být citově vydírán matkou, a sám by se cítil jako ten, kdo ubližuje. Měli byste o všem mluvit vy dva spolu, abyste si dohodli nastavení pravidel, která budou oboustranně odsouhlasena. Ten, kdo musí něco změnit, je on, ale musí se s tím vnitřně identifikovat...
závislost partnera na jednom z rodičů
DObrý den, prosím o radu, jak bych mohla postupovat? Já 35, partner 38. Spolu 2,5 roku. 5 měsíců spolu bydlíme. Partner je silně navázán na matku, která synovi dala přednsot před vlastním mužem-ten z toho začal kdysi pít. Prostě nebyl pevný vztah rodičů a upnula se na mého partnery. Ten mi nabídl, že bylo krásné, když vyrůstal v několika generačním soužití, že to chce se mnou i dětmi v budoucnu. Já zase rodinu nemám žádnou(vůbec), tak mne to lákalo. Každý máme svůj byt. Setkávali jsme se 2 roky u mne, jeho jsme rekonstruovali. Po přestěhování do nového k němu jsem zjistila, že ta mamka naproti nám a ten vzorec žití všichni spolu mi nevyhovuje. a on mi vyčítá mé nové rozhodnutí. Já chci jeho, ale nechci žít s jeho mamkou, ale přitom mu ji neberu, ať si za ní každý den chodí. Ale on je u ní 10xdenně, stále si povídají a se mnou si skoro nepovídá. Raději kouká do telefonu a surfuje. Žijeme skoro jako po 10 letech vztahu. A on ví, že pro něj děti budou všechno.Bojím se, že budu ta druhá.
JanaK
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, JanoK. Vaše sestěhování nebylo promyšlené a dopředu společně vykomunikované. Vyrůstali jste v rozdílném rodinném modelu fungování, takže nyní je to pro oba kontrast. Jestliže si "tchyně" vybrala za svého parťáka vašeho partnera, pak jste její konkurentka a ona nad vámi bude chtít vítězit z principu. Miluje svého syna, on je na to takto zvyklý, jsou spolu v jakési symbióze.Pokud si o tom všem, o vašich pocitech nepromluvíte, ale nekonfrontačně, věcně, pak to bude boj. V daném případě společný dvougenerační život vůbec nedoporučuji.
závislost partnera na jednom z rodičů
Vážená paní doktorko,
prosím Vás o radu. Již čtyři roky mám přítele. nejprve jsem si myslela, že se mnou neplánuje budoucnost, protože je o pět let mladší, nebyl nikdy ženatý a nemá děti, i když je mu 44 let. Postupem času začínám chápat, že problém je úplně jinde. Pokusím se popsat situaci stručně. Přítel si přestavěl dům po prarodičích, ve kterém vyrůstala i jeho maminka. Společně investovali do přestavby a vše zařizovali. Maminka porodila tři syny se dvěma tatínky, s prvním, který je otcem mého přítele nežila a s druhým otcem chvíli, ale nerozuměli si, takže vychovala kluky sama. V současné době je situace taková, že každý víkend jezdí k mému příteli, stará se tam o domácnost o zahradu, tráví společně vánoce, velikonoce a všechny možné svátky a nikoho tam nepustí. Dokonce už to dospělo tak daleko, že i dovolenou tráví s mým přítelem, jezdí s ním na kolo, na pivo atd.!
Yveta 1.
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Yveto. Další část vašeho dotazu ke mně nedorazila. Ale to, co jste stačila popsat zde, je dostačující k tomu, abych vyjádřila velkou rezervovanost k představě o dobré prognóze tohoto vztahu dál. Oboustranná fixace syna a matky na sebe nevěstí nic dobrého do budoucna, těžko pro něj můžete být ženou č.1...
závislost partnera na jednom z rodičů
Dobrý večer
Ja a muj přítel jsme spolu rok jemu bude 25 a bydlí s maminkou kterou na slovo poslouchá bez jejího dovolání k nam domu nemuze ani na noc (nežijeme spolu ) a to je další důvod mého psaní myslím si dokud jeho maminka neumre ze se přítel neodstěhjueje hrozny mamanek a nechce si to přiznat porad se sní rádi taky si během dne píšou ..musí dávat vědět v kolik prijde domu a nejlépe s kym a kam jde uz to psychiky nezvládlam kdyz on neco neudělá jak si jeho maminka myslí hned se naštvec a urazí ..co mám dělat prosím o radu .. Dekuji
Wild
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Wild. Žádnou radu vám moc nedám, nenapadá mne. Můžete se pokusit s maminkou přítele nějak spojit, aby viděla, že přítel chodí se slušnou slečnou, můžete se domluvit s přítelem na tom, že postupně to budete rozvolňovat, neboli posilovat intenzitu vašeho společně stráveného času. Pokud si to přítel neuvědomuje sám, dospěje váš vztah k závěru. Jeho maminka je na něm nejspíš hodně závislá, předpokládám, že nemá svého partnera,že přítel je jedináček.
závislost partnera na jednom z rodičů
Dobrý den, je normální, aby matka chodila dospělému synovi do koupelny, když se koupe, říkala mu co má jíst, kdy vstávat a aby sdílel nejmenší pokoj v bytě se svojí pubertální sestrou, sám si nesmí vyndat ani cestovní batoh, aby neudělal nepořádek? Na hádky rezignuje, i když tvrdí, že se mu to nelíbí. Na to, aby se odstěhoval nemá prostředky.
Ida
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Ido. Tak, když jste to již sama popisovala, je jasné, jaký je váš názor na to. Co k tomu mohu dodat, když se shodneme?...
závislost partnera na jednom z rodičů
denik přečte, že se dozví co je vlastně jeho matka zač. Ale on nechce!! dokonce už nemůže ke mě domu. matka by mu zamčela a vrazila kliče do zámku. -.. neudělala by to. .. ale on prostě má zákaz ke mě chodit. Bydlí hned v domě vedle, a je těžké takto žít , mít ho denně na očích.
Jana
PhDr. Jitka Douchová
Pak si počkejte, jak si to v sobě utřídí váš partner. Ale rozhodně si nastavte pravidelné kontakty jeho s dcerou. Na vašem místě bych se od něj citově oddělila, je - li on tak manipulovatelný, a neumí být vaší oporou, pak nedisponuje základními partnerskými atributy, které do života dvou lidí patří.
závislost partnera na jednom z rodičů
Dobrý den, zažila jsem 6 let s přítelem se kterým mám 5 letou dceru, jeho závislost na matce ..fixace jich obou. nedokazal ji rict ne, volala uprostred noci, že se necítií dobře on se sbalil a jel za ni. Dělala jsem vše, snažila jsem se s ni co nejlip vycházet a dusila v sobě zlost. Partnerovi jsem nic nevyčítala, jen z lehka konzultovala co se mi příčí. Vždy vyhrála matka. Takže můj názor je takový, at se snaží žena, partnerka jak nejvíc může, takový vztah ve třech nemá budoucnost, alespon já jsem to tak zažila. Má dcera si u ni malovala do deníku a vzala si ho ke me domu. a já zjistila, že to je denik jeho matky. Když jsem ho četla - i když bych neměla.. plakala jsem. Ta ženská mě oslovovala jen hyena a dalšíma vulgárníma slovama, které tady nemohu uvádět. Jak ta mě nenáviděla a jak popisovala co nám udělala, a my dva se k vuli tomu hadali, jelikož to byla její práce, abychom se pohadali a rozesli. Nyní jsem u ní zlodějka co krade. A ON? On s ní souhlasí. Prosila jsem ho at si deník
Jana
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Jano. Co k tomu říct? Tady moc žádná rada neexistuje. Máte pravdu, že se jedná o trojúhelník, v němž díky svým manipulacím a citovým vydíráním na plné čáře vyhrává vaše tchyně. Je tedy váš partnerský vztah v pořádku? Neměl by partner slyšet něco o tom, jak si to představujete ve společném životě dál, a pokud by to takto mělo pokračovat, pak budete uvažovat o dočasné odluce? Ale jdu si přečíst druhou část vašeho vyprávění.
závislost partnera na jednom z rodičů
Dobrý den,i já mám velký problém.Jsem rozvedená a našla jsme si nového přítele.Byl pro mě vším a moc pro mě udělal,byl hodný,milý ochotný a si myslela,že jsem potkala to největší štěstí .Po dvouleté známosti jsem se k němu nastěhovala i s nábytkem.Bydlí v domečkua má dvě děti v péči a žije tam i jeho maminka.Pak se vše změnilo a přítel začal být na mě vulgární a stále mi určoval co mám dělat a vše jsem dělala špatně.Prostě mě ořád jen kritizoval.Myslela jsem si,že mě jen zkouší a že si musíme na sebe zvyknout.Vše se ,ale začalo zhoršovat a jeho vůlgární slova na mou osobu.Pak mě začal i přehlížet a ignorovat.Dával mi najevo,že já tam nejsem doma atd.Je hodně fixovaný na své mamince a ta jim také dělá vše.Je to muž,který má děti v péči a je rozvedený je mu 46let.Já jsem také rozvedená a je mi 46let.Mám už větší děti..Nastěhovala jsem se k němu s tím,že mu budu do budouvna pomáhat.......maminka má 72let a on si od ní nechává vše dělat a dokonce veškerou péči o děti,Vyhodil mě
Lenka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Lenko. Dokud jste spolu chodili, nebyly jste vy dvě s jeho matkou konkurentkami, každá jste měla svou roli v jeho životě. On ale patrně vůbec nedokázal odhadnout dopad sestěhování dvou žen, které o něj chtějí obě pečovat. O to víc, že on má děti v péči, se o něj a o vnoučata jeho matka stará, vy jste pro ni překážka. Nastěhovat se do domku s jeho matkou, pokud jste neměli s přítelem dopředu vše prodiskutované, neznala jste poměry u nich doma, je velmi nerozumné, skoro bych v některých případech řekla, že je to až "partnerská sebevražda". Nemáte na mě žádnou otázku, nebo ke mně třeba nedoputovala druhá část dotazu, takže mohu reagovat jen takto zdálky, aniž bych vám mohla konkrétněji pomoct. Píšete, že jste se k němu nastěhovala i s nábytkem, snad se máte kam vrátit a obnovit váš domov? Čas ukáže, jestli spolu můžete vy dva být, a v jaké podobě. Hodně štěstí!
závislost partnera na jednom z rodičů
Vážená paní Douchová, prosím Vás o radu. Partner (27)se nedávno nastěhoval ke mě (do bytu) po půlročním vztahu. Problém nastal, když mi začalo vadit, že všechen volný čas(Vánoce, volné dny, nemoc) tráví u své matky. Doposud bydlel pouze s ní -v rod.domku-kde má i své pracoviště.Pracuje do 18hod. V našem bytě nestráví ani minutu,když nemusí.Nic u nás doma nedělá, nepřispívá na nájem ani společnou režii, všechno platím sama.Tvrdí, že mi peníze dá. Je to už cca dva měsíce a nic se nezměnilo.Co se týká jeho času stráveného u matky,nepřipouští si, že by u ní trávil nadměrné množství času a přijde mu normální, že i když nepracuje, každé ráno odejde, celý den sedí u ní u tv nebo na facebooku a stravuje se tam. Partner používá i moje auto a denně se vrací po 21hod i když nákupy dělám jen já. Hádky se stupňují, několikrát se už odstěhoval zpátky k matce. Moje výtky odmítá, prý přeháním.Myslím, že není připravený na vážný vztah.Ráda bych znala Váš názor. Děkuji moc za odpověď.
Andula
PhDr. Jitka Douchová
Andulo, dobrý den. Vím, že by bylo příliš jednoduché a černobílé, říct vám, pozor na něj, a raději vztah ukončete. Určitě máte mnoho důvodů, proč za váš vztah bojovat a být v něm dál. Začnu jen přemýšlet nahlas - přítel je s vámi ve vztahu půl roku, ale 26,5 roku svého života byl hodně napojený na svou matku. Tam je jeho domov, jeho bezvýhradné zázemí. Jejich citová fixace na sebe je asi vzájemná. U vás doma se cítí nejspíš jako host, je to váš domov, ne jeho. Vypadá to, že není zralý na opravdový partnerský vztah s přestřižením pupeční šňůry k matce, ale třeba se mýlím. Je to vše krátká doba. Další věcí je, že přenáší vzorce fungování ze své rodiny mezi vás dva - tj. např. to, že se nechává finančně vydržovat, pečovat o sebe, aniž by něco vracel. Nezná, co je to společné finanční hospodaření, sdílení starostí a povinností, které k soužití patří. Matka po něm patrně nikdy nic nevyžadovala.Chtěla jste slyšet můj názor, takže se nedopouštím žádné rady...
závislost partnera na jednom z rodičů
Myslíte že má naše manželství ještě nějaký smysl, aby pokračovalo? Snažím se už snad jen kvůli dětem a rozvod mě děsí, ale už tolikrát jsem to chtěla ukončit ale nemám na to sílu a ani nemůžu, protože bych nás teď neuživila. To si manžel bohužel dobře uvědomuje. Jde to vůbec ještě zachránit abychom se znovu začali mít rádi, nebo je to utopie?
Markéta
PhDr. Jitka Douchová
Markéto. Neposoudím objektivně, zda má vaše manželství dál smysl. Ale berte to tak, že z nejrůznějších důvodů procházíte partnerskou krizí a měli byste si to jasně uvědomit a pojmenovat. Krize je šance na změnu - tehdy, kdy oba partneři přijmou, že probíhá. Nyní jste opravdu oba v hodně zátěžové situaci a nevíte si rady, jste nejistí. Ale - není utopie, abyste se k sobě citově vrátili. Dejte si čas!
závislost partnera na jednom z rodičů
Víc jak rok už spolu intimně nežijeme a jemu to ani nevadí. Děti máme po IVF. Během druhého těhotenství mě manžel odmítal, prý ze strachu aby miminku neublížil ale taky z důvodu rostoucího břicha (v prvním těh.s tím ale problém neměl). Máme teď měsíčního chlapečka a je mi z toho hrozně smutno, že je naše manželství v rozkladu, když se nám narodila taková radost. Moc bych si přála manželství zachránit, ale cítím se z té snahy už hrozně unavená a přijde mi, že už ani manžel nemá zájem něco měnit. Nevím jestli je v tomhle stavu spokojený, asi ne, ale zároveň nemá snahu s tím něco dělat. Mě to ubíjí. Moc mi chybí fyzický kontakt, nejen sex, ale hlavně pohlazení, obejmutí a nějaké projevy lásky. Když se o tom snažím s manželem mluvit co mi chybí, tečou mi slzy a jemu je to jedno.
Markéta
PhDr. Jitka Douchová
Markéto, dočtu, a pak budu reagovat. Jen mne tak napadá - ve vašem psaní se nyní více opakuje slovo "snaha". Snažili jste se o další miminko, vy se snažíte zachraňovat vaše manželství, ale už jste z té snahy hodně unavená. IVF je vždy velikánský stres a psychická zátěž z nejistoty. Žena je maximálně soustředěna na výsledek, možná jste se v té době odcizovala manželovi, protože priority byly jinde? Nevím. Každopádně on už pak byl zmatený a v rámci priorit dítěte se bál jakéhokoli fyzického kontaktu. Ale také se potřeboval k někomu přimknout. Tak se mu stala přístavem bezpečí matka a původní rodina. Určitě mu na prosperitě vaší rodiny hodně záleží, ale v mnoha ohledech se vytratila spontaneita a možnost obnovy vaší partnerské intimity se vším všudy.On nemá snahu nic dělat, říkáte. Já nevím, jestli teď k tomu má prostor? Asi je mezi vámi za tu dobu vytvořená psychická, a návazně tedy i fyzická bariéra. Takže přiblížení je strašně těžké. Vy jste nyní ještě v 6nedělí, i hormony dělají své. No, jdu si přečíst vaše poslední pokračování :-)
závislost partnera na jednom z rodičů
Dobrý den, ráda bych Vás poprosila o radu. S manželem máme 2 malé děti (3roky a 1měsíc) ale bohužel už přes rok se plácáme v manželské krizi ze které nevíme jak ven. Chodili jsme do manž.poradny ale po čase tak manžel odmítl dál chodit, že mu to připadá k ničemu. Manžel (37) má velmi silný vztah ke své mamince a původní rodině a tak pomalu vznikal v našem manželství problém "přetahování" o čas. Manžel postupně přestal mít zájem se mnou trávit čas o samotě, kromě času stráveném s jeho rodiči během návštěv a postupně jsem začala cítit odstrčení na druhou kolej. Nabalilo se spoustu dalších problémů, které nás tíží. S jeho maminkou jsem zrušila kontakt a to manžel nemůže skousnout (jemu ale v návštěvách nebráním ani vídání prarodičů s dcerou).
Markéta
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Markéto. Je vidět, že problém mezi vámi má mnoho vrstev. Jestliže jeden z vás zareaguje negativně, posílí se ve vašem vztahu nejistota a u manžela příklon k tomu, kdo mu dává stoprocentní podporu a ujištění, kam patří, tj k matce. Mám jen fantazie, nic jiného. Jestliže máte malinké miminko, máte hodně práce s oběma dětmi a manžel se může cítit hodně na vedlejší koleji. U matky je ale na prvním místě - předpokládám. To dává najevo, takže se dlouhodobě cítíte na vedlejší koleji vy sama. Tím, že jste přerušila s jeho matkou kontakty, jste ji v jeho i jejích očích "označila" za nepřítele vašeho vztahu a rodiny. Ale nebudu předbíhat a jdu si přečíst další pokračování...
závislost partnera na jednom z rodičů
Dobrý den, jsem ženatý již 9 let a za tu dobu se moje žena nechce odtrhbout od její matky. Se mnou o nicem nemluvi, jen co musí doma dělat, a kolik tam má práce ale to je všechna komunikace kterou mi dává. S jinými a hlavně se svými rodiči a bratrem se ale baví úplně normálně. Vyžaduje abych já nechodil za svým otcem a bratrem že jsou špatní a sama jezdí za rodiči pravidelně. Snaží se mě přimět abych jezdil za jejími rodiči ale já s nimi vůbec nevycházím a tak tam nejezdím a to je zase problém. žárlí na mne hrozným způsobem at jdu kamkoli, vadí ji že se kouknu na televizi, že jsem málo v práci, apod. ,nemluví o sexu, o vztahu, budooucnosti, dětech, dává mi najevo nezajem, hodně mě ignoruje. Mohla by jste mi poradit co mam dělat a jestli má vůbec cenu pokračovat ve vztahu? Máme spolu dva hezký kluky 4 a 8 let a rodinu opustit moc nechci. ženu mám přesto ještě hodně rád. Poradnu a odbornou pomoc navštívit nechce. Děkuji za odpověd.
Manželka odmita komunikovat a řešit problemy
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den. Myslím, že vámi uváděné téma je až sekundární, neboli vzniklo to vše možná proto, že manželka necítí dost porozumění u vás. Nevím, jen si tak tipuji.Vypadá to na rivalitu mezi vztahy k oběma rodičům, ale PROČ vznikla? Něco vám ve vztahu oběma drhne a ona se uchyluje k rodině, kde cítí zázemí a bezpečí, přijetí. Váš vztah prochází evidentně krizí. Ale důvod nerozklíčuji sama, nemám k tomu "výpověď" vaší ženy, neboli druhé strany. Zkuste si představit, jak by asi vypadal její dotaz do této poradny? Nač by si stěžovala, co by jí bylo líto... Už to máte zanalyzováno? Opravdu se do ni zkuste vžít. Jede tam více problémů na více vztahových rovinách. Manželka nechce navštívit psychologa, protože vidí vinu na vaší straně. Obraťte se tedy na vztahového psychologa sám :-) Určitě neprohloupíte - budete mluvit za sebe, za to, jak se cítíte, a dobrý psycholog se bude snažit objektivizovat věci tak, aby se na vše podíval i z druhé strany. Může vám nabídnout jak podporu, tak zpětnou vazbu :-))
závislost partnera na jednom z rodičů
2/2 Jsem z toho nešťastná a mrzí mě ty hádky i kvůli dceři, která je tomu bohužel často přítomná a taky kvůli nenarozenému miminku - vím že se můj stres na něj přenáší. Cítím se hrozně sama a podvedená manželem protože chtěl se mnou druhé dítě a nakonec jsem na něj zůstala sama. Nechi se rozvést ale zároveň se v manželství necítím dobře. Mám pocit že jsem v kleštích protože manžel má o své "jistoty" postaráno a ví, že kvůli dětem nechci ani nemůžu odejít protože mě těhotnou nikdo nezaměstná a nemohla bych nás tedy uživit. Co mám dělat?
Klára
PhDr. Jitka Douchová
Nevzdávat to :-) Myslet na sebe a na miminko, ale i na váš vztah. Osamělost ve vztahu, pocit kleští - to vás musí vést do napětí, které se pak může navzájem posilovat mezi vámi oběma. Říkáte, že před 5 lety to bylo mezi vámi dvěma intimnější, bližší. zkuste se pocitově a vzpomínkově vrátit do té doby - jak to bylo tenkrát mezi vámi? Co vaši blízkost podporovalo?
závislost partnera na jednom z rodičů
Dobrý den, před několika týdny jsem vložila svůj dotaz, ale nikde jsem zatím nenašla odpověď. Chtěla bych Vás moc poprosit o radu. Je mi 28 let a mám o 9let staršího manžela se kterým jsem 5let. Máme dvouletou dceru a čekáme druhé miminko. Už delší dobu (poslední asi rok) se s manželem pořád hádáme kvůli jeho matce ke které má manžel velmi silný citový vztah. Přiznám se, že na ní žárlím. Mrzí mě, že každý víkend chce manžel trávit ve svém původním domově a málokdy jen se mnou. Cítím se být pořád na druhé koleji až po tchyni a po dceři jsem na pořadu já. Moc bych potřebovala manžela, aby mě někdy třeba pohladil, nebo mi řekl něco hezkého, ale tvrdí mi, že to neumí, že je racionální typ. Před pěti lety to ale uměl a nebylo třeba mu to připomínat. Jak to? 1/2
Klára
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Kláro. Jak vidíte, jsem v časovém skluzu - léto a dovolené, velké množství dotazů v mé poradně, které nestíhám při běžném pracovním zápřahu s klienty až tak zvládat. Takže se vám omlouvám... Když si to vezmete kolem a kolem, de facto žijete v pomyslném partnerském trojúhelníku. Vy se cítíte být ženou č.2, po manželově matce. Žárlíte na jejich citové vazby, to je pro vás víc, než intimní život. Přemýšlejte nad tím, zda si vše s manželem víc nevykomunikovat - co je pro vás důležité, co je důležité pro něj a jak to zkoordinovat k všeobecné spokojenosti. Já myslím, že se dá domluvit leccos, pokud to není s pláčem nebo častými výtkami, které toho druhého dovedou spíš do opozice. Ale jdu si přečíst druhou část vašeho vyprávění :-)
závislost partnera na jednom z rodičů
Hezký den, já (36) s přítelkyní (31) se známe teprve 4 měsíce,náš vztah je poměrně hodně vyzrálý na to, abychom spolu pomalu bydleli u mě v domku, 15 km od bydliště přítelkyně. Ona má sice byt 2+1, ale je malý na případně rozrůstající rodinu. Problém ovšem spatřuji v tom, že v současném bydlišti bydlí (rozvedená) matka mojí přítelkyně. Ta matku denně vozí autem do práce, někdy i z práce, na nákupy, denně si 10x volají a sdělují "blbosti", plánují jen spolu dovolenou a pokud má přítelkyně pracovní cestu do Prahy, bere automaticky matku a mě se ani nezeptá, zda bych chtěl jet s nimi, ačkoliv v opačných situacích se jí ptám. Dokonce padlo i to, že by se matka přítekyně nastěhovala někam poblíž mého domku, aby nám mohla případně někdy pohlídat v budoucnu děti. Mám strach co mě čeká v budoucnu a co vlastně čekat od přítelkyně, pokud si s ní budu chtít promluvit o tom, že je na čase přestřihnou pupeční šňůru. Já vycházím z mými rodiči výborně, ale takové chování se mi už nelíbí.
Robin
PhDr. Jitka Douchová
Milý Robine, dobrý den. Vašim obavám rozumím, ale nemá smysl s partnerčinou matkou rivalizovat. Vše má svůj čas, vaše pozice v životě partnerky se bude postupně posilovat. Zatím jsou to 4 měsíce kontra 31 let. Nechci to zlehčovat, ale myslím, že bude dále hodně záležet na vývoji vztahu a na tom, jak si budete povídat o svých vzájemných přáních a očekáváních od společného života :-) NEKONFRONTAČNĚ!
závislost partnera na jednom z rodičů
Dobrý den, paní doktorko, chtěla bych Vás poprosit o názor. Vím, že na stejné téma jste tu již odpovídala mnohokrát - vztah matka a syn, ale nenašla jsem mezi nimi odpověď pro mne. Nejsem totiž bohužel už v situaci, kdy bych se mohla jen tak "rozejít", máme s manželem 2 děti. Manžel se ale stále ve stěžejních věcech obrací s řešením na matku, místo toho, aby věc projednával se mnou. Často si volají a manžel neustále rodiče každé dva týdny navštěvuje i přestože na nás v týdnu kvůli práci nemá čas a jeden víkend musí být v práci. Na rodinu mu tak zůstává jen jeden víkend. Navštěvujeme několik měsíců manželskou poradnu, ale zatím bez velkého výsledku. Manžel neustále na mne tlačí, abychom šli bydlet blíž k jeho rodičům a jsou z toho časté hádky. Já vím, že by se tím jen posílil vliv jeho maminky. Situace je pro mě už neúnosná, ale nevím jak z toho ven. K jeho matce už kvůli tomu cítím opravdu averzi a nečekám, že by se to nějak zásadně změnilo.
Andrea
PhDr. Jitka Douchová
Prvním úspěchem je, Andreo, že jste spolu začali navštěvovat manželskou poradnu. Manželova spoluúčast je doklad o tom, že si existenci problému uvědomuje, neodmítá ji řešit. Tlačit se nenechejte - partnerství je o schopnosti vzájemné domluvy. Možná bych přemýšlela nad tím, kde manželova závislost na matce vznikla, a proč je tak silná. Porozumění může být zase prvním krokem na vaší straně, aniž by to bylo řešení. Ale díky tomu byste mohla polevit v napětí v sobě samé a pak mohla vše řešit více v klidu a konstruktivně. Představuji si to tak, že téma matka a manžel je žhavé nepříjemné téma, poměrně frekventované. Co kdybyste to vynechali a bavili se o sobě? Držím palce, ať spolupráce s psychologem přinese dobré výsledky :-)
závislost partnera na jednom z rodičů
Dobrý den, tak nějak si nevím rady, jsem mladá (20) a mám o devět let staršího přítele jsme spolu téměř dva roky z čehož rok bydlíme u rodičů(jeho). Poslední dobou mám pocit, že jen on je nejdůležitější na světě a že moje problémy ani nexistují, ani se mně na ně neptá, asi před měsícem jsme se skoro rozešli, ale ukecal mně ovšem bylo mi jasné že dříve nebo později to bude stejné....mám pocit, že mu nejsem dost dobá protože nejsem jako jeho matka, která je takový dříč, až se divím, že se ještě nesložila...dělá všem svačiny v pět ráno, ale synáčkům je už 25 a 29...a on čeká, že budu stejně přikovaná k domu jako ona, mylsím, že by pomohlo se odstěhovat a osamostatnit, ale on mně vždy jen uzemní s tím že jsem naivní a td.....občas jsem z něj velmi nervózní myslím, že podrývá mé sebevědomí aby mně měl jistou, asi ne úmyslně ale dobře mi není.Rodiče mi řekli, že pokud nejsem šťastná tak to nemůže být láska...myslíte, že je nějaké východisko? nebo se může jednat o psychické násilí??
mája
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, májo. Jak si vysvětlujete, že vše cítíte až poslední dobou? Jste spolu 2 roky, dřív vás s matkou nesrovnával? Určitě by vám odstěhování prospělo, ale pokud na jeho straně není motivace, bude to těžké. Zkuste to zařídit tak, aby o vás musel bojovat...
závislost partnera na jednom z rodičů
Dobrý den,prosil bych o radu ohledně vztahu.je mi 29let a s manželkou25let,se známe 5let,z toho jsem 2,5roku svoji a máme 2letou dceru.Náš problém je v tom,že žijeme u jejich rodičů,což mi dříve nevadilo,ale poslední rok mi to přestalo vyhovovat a chtěl jsem se osamostatnit.S manželkou jsme se kvůli tomu často hádali,protože jí se moc nechtělo.Dopadlo to tak,že mi řekla,že nejlepší bude,když se odstěhuji a dám jí čas,aby si mohla urovnat myšlenky a co vlastně chce.Tak jsem jí tedy vyhověl a odstěhoval se,ale i teď žádnou změnu nevidím.Ikdyž mi tvrdí opak,tak se mi zdá,že je celkem spokojená,že dále bydlí s rodiči a s dcerou a myslím že jí to tak i vyhovuje,protože kdykoli se bavíme na téma co dál,tak mi odpoví,že neví,že o tom ještě nějak moc nepřemýšlela.Nevím co mám dělat,jestrli dále čekat,jak se rozhodne?Já ji miluji,ale zdá se mi,že jí se do toho vztahu zpět moc nechce,nebo se jí nechce od rodičů?
Petr
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Petře.Samozřejmě, že optimální je varianta samostatného bydlení nově vytvořené rodiny. Ale vy jste zpočátku proti bydlení u tchyně neprotestoval. A když jste začal, byly z toho mezi vámi hádky. Kde se stala chyba? Proč jste spolu o vašem dalším životě v klidu a konstruktivně nediskutovali? Ptáte se, jak dál. Neměl byste čekat, jak se rozhodne manželka. Měli byste o všem mluvit spolu vy dva - jako dospělí lidé, kteří rozhodují o své budoucnosti. K dospělosti patří nezávislost a zodpovědnost. Měli byste si spolu zargumentovat pro a proti různých variant, které si spolu vytvoříte.
závislost partnera na jednom z rodičů
Dobrý den. Je mi 31 let mému muži 35. Máme dvě děti. Vdával jsem se ve 24 letech. Po svatbě začaly problémy s jeho matkou. Začala se nám plést do života. Co se týče zařízování bytu, nebustále si vynucovala návštěvy u ní. Manžel vždy dával přednost jejím názorům před mými. Naštěstí pak zařídil, aby do našeho bytu nechodila, tak jsem měla klid aspoň doma. Když jsme byli u ní na návštěvě, neustále popichovala. Pořád jsem to nějak překousávala. Teď už máme druhé dítě, bydlíme v novém domě. Tchýně slíbila manželovi nějaké peníze na podkroví, tak on zase jede podle její noty. Navíc se ke mě chová povýšeně. Neustále poukazuje, kde je nějaké to smítko atd. Už jsem s té jeho závisloti na rodičích a jeho puntičkářství docela zdeptaná a začínám přemýšlet o rozvodu i když kvůli dětem to nechci. Děkuji za Váš názor.
Daniela
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Danielo. Nezlobte se, ale já vidím jediný recept - nepřijímat její peníze. Pak nebudete muset být nijak zavázáni...
závislost partnera na jednom z rodičů
Dobry den, bydlim jiz pres dva roky s pritelkyni v blizkem zahranici. Ona si nedokaze predstavit zde bydlet trvale, me se tady naopak velmi libi. Celkove podminky pro zivot jsou tady vyrazne lepsi. Ona se chce prestehovat blizko k rodicum (momentalne jsme asi 3 hodiny daleko). Navrhnul jsem kompromis, prestehovat se k hranicim na ceskou stranu a ja mohu nadale pracovat v zahranici a ona to bude mit o polovinu bliz k rodicum. Jeji odpoved ale zni, ze to nic neresi, ze je to daleko, a ze ji nestaci videt rodice jednou za ctrnact dni. Spojuje s tim dalsi existenci vtahu. Myslite si, ze bych mel ustoupit a prestehovat se s ni do regionu, ktery vubec neni hezky a vyhovet jeji potrebe byt blizko rodicu? Nenaznacuje to staveni vztahu az na druhe misto za rodinu ? Dekuji za odpoved, pokud je to z kratkeho popisu situace mozne.
Pavel
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Pavle, tak radikálně bych to neviděla, ale blížíte se pravdě v tom, že je přítelkyně na své rodině hodně závislá, jsou tam její kořeny a potřebuje je mít pro pocit bezpečí. Netroufám si jít ve svých úvahách dál - mohlo by to být i tak, že nechce být plně závislá na vás v prostředí, kde nikoho nezná, tj. v novém místě při hranicích. Vše je vlastně s ohledem na vaši práci, ona se může obávat toho, že když budete mít rodinu,ona zůstane s dítětem zcela izolovaná od rodiny i přátel, vy budete pracovat, a co ona? Nevím, ale měli byste o tom spolu hodně diskutovat, abyste se přiblížili nějaké vzájemné shodě a abyste svým argumentům navzájem rozuměli.
závislost partnera na jednom z rodičů
krize vztahu: Dobrý deň pani Jitka, chcela by som sa Vás opýtať, či by ste dali ešte jednu šancu manželovi. Podala som o rozvod, lebo som pociťovala, že je závislý na mame, seste a ja som niekde mimo. Máme dve deti 3 a 5 ročné. Manžel mi vydeľoval peniaze nemala som prístup k účtu, mobil mi nedobil kredit, keď zistil že už nepíšem sms jeho mame a sestre. U nich doma prevláda chorobná pedantéria a postupne to prenášal aj do našej domácnosti. Syn kvôli tomu aby nemal špinavé ruky veľakrát radšej nechcel jesť lebo manžel ho stále upozorŇOVAL že ako je. Manžel mi kontroloval i hovory i sms. V domácnosti mi nepomáhal len zabezpečoval nás finančne. No doma svojej mame všetko robil. Mne povedal, že mi pomôže keď už nebudem vládať. Už ma aj udrel a 2xchytil pod krk a to všetko pred deťmi. Náš život nebol o tom, že by pomne vykrikoval, skôr používal tichú domácnosť, že ma ignoroval. Vešakrát mi povedal, že sm chorá mám sa ísť liečiť, to mi povedala aj svokra. Syn má detskú neurózu. poradíte mi?
Monika
PhDr. Jitka Douchová
Milá Monika. A vy byste manželovi ještě jednu šanci dát chtěla? Zkuste si zbilancovat nejprve to, co jste se snažila udělat vy pro nějakou změnu ve vašem vztahu. Pak si zbilancujte, kolik úsilí a času vás stálo rozhodnutí podat žádost o rozvod. Pak se také zkuste podívat nezávislýma očima někoho jiného na to, jestli se manžel může změnit z prioritní role závislého syna do prioritní role partnera,který není kontrolující, ale je týmový hráč, respektující párové rovnocenné soužití dvou dospělých lidí...Až si to zodpovíte, udělejte definitivní rozhodnutí.
závislost partnera na jednom z rodičů
Dobrý den,děkuji za odpověď, moc mě to trápí,že manžel je upjatý na matku,chce abych se vrátila ale pořád mám pocit, že bych s bydlením s jeho matkou musela asi zbláznit,chce přistavit vedlejší vchod ale mysím si, že to nepomůže,bydlení s jeho matkou se mi stávalo peklem nedokázala jsem už čelit jejím každodenním požadavkům které mě vyčerpávaly,hovořit o tom asi ani moc nejde jelikož každý má jiné požadavky od života,nechci ho ztratit ale nevím co dělat,ona je pro mě doslova nesnesitelný člověk a já nedokáži s ní bydlet ikdyž to zní špatně a stydím se za to ale ona mi rozbila manželství a myslím si, že my dvě se mit rády nikdy nebudeme manžel s tím nedokáže nic dělat nedokáže se postavit na stranu manželky mě by stačilo kdyby nás nechala v klidu si žít,mít soukromí klidmě bych jí navštěvovala často ale být s ní každý den to pro mě není a říkate aby se přeorientovala na vnuka ale myslím si, že to není tak dobrý nápad s vnukem byla každý den a měla čím dál tím větší požadavky
Petra Anderlová závislost matka syn
PhDr. Jitka Douchová
Ach jo,Petro. Naprosto s vámi souhlasím v tom, že další pokračování v soužití s tchyní by bylo s ohledem na váš vztah s manželem kontraproduktivní. Vy ho nechcete ztratit. Teď jde o to, jak to vyřeší on? Jako chlap, který má věci v sobě srovnané, by měl upřednostnit jednoznačně svou rodinu. On si ale odmítá připustit závažnost situace a fakt, že jste vy a jeho matka rivalkami. Musí nalézt on sám svou prioritní životní roli - je na prvním místě syn své matky, které od jeho 12 suploval partnera, nebo je na prvním místě manžel a otec svého dítěte? Je na něm, jak se rozhodne - pokud vy budete žít i nadále mimo jejich dům, snad si to uvědomí. Petro,vy jste tou, která si nyní má klást podmínky!!!
závislost partnera na jednom z rodičů
Dobrý den,moc bych prosila o radu jsem opravdu bezmocná!Nastěhovala jsem se k manželovi po svatbě, manželivi je 37 let a mě 28 máme syna 3 roky,kde jsme společně bydledi i s jeho matkou,manžel žije od svých 12 let pouze s matkou otec zemřel,myslím si, že po svatbě mi začalo peklo,matka se mi začala plést do života, příklady z našeho soužití, s manželem každé ráno vstává, chystá mu svačiny,chodí mu každý den otvírat vrata, garáž, několikrát denně si volají když je v práci,musí se jí hlásit kam jdeme kdy příjdeme,nerespektuje soukromí,chodí mi kontrolovat zda a jak mám uklizeno,vyžaduje každodenní pozornost,dokonce jsem přistihla jeho matku když manžela bolela hlava ,že ho krmila,před nedávnem byl pozván na úřad, kde měl řešit nějaký přestupek a jeho slova mě dost zarazila pošlu tam maminku a taky to udělal těch věcí je nespočet,odešla jsem od manžela před rokem podala žádost o rozvod také ji stáhla a dala mu šanci ale opět jsem odešla,byla jsem v poradně,dá se s tím něco dělat?
Petra A.
PhDr. Jitka Douchová
Petro, dobrý den. Chápu, že vám to vše vadí, které partnerce by nevadila rivalita mezi jí a partnerovou matkou...? Tchyně bojuje o své místo na slunci v životě vašeho muže. Neumí se jej vzdát, oni dva si od jeho 12 let zvykli na pseudopartnerský model vzájemného fungování. Jen praktikují model, který je pro partnerský vyvážený život docela dost těžko zvládnutelný. Ona má silné protektivní sklony, cítí svou důležitost tehdy,kdy mu může pomáhat. Vnímá jen vztah jich dvou, a ten aktivně posiluje - vaši pozici de facto ignoruje, respektive bojkotuje. Oni oba mají možná pocit, že je to tak v pořádku, schází jim rozlišovací schopnost a umění vymezení hranic mezi oběma rolemi. Ona mu dělá matku i partnerku, manžel si neuvědomuje, že stále nedokázali přestřihnout pupeční šňůru mezi sebou. Snad by se dala její potřeba pečovat předisponovat více na vašeho 3letého syna? Měla byste manželovi své pocity vysvětlit, ale ne konfrontačně, aby to uměl přijmout a chtěl s tím vším něco dělat, aniž by měl pocity viny vůči matce...
závislost partnera na jednom z rodičů
pro Moniku (závislost partnera): Moniko, vím moc dobře s čím bojuješ, zažil jsem to na vlastní kůži, ale obráceně, vztah matka-dcera. Bylo to přesně tak, jak popisuješ, a k tomu ještě každodenní dlouhé telefonáty, někdy i několikrát za den. V rámci partnerství jsem si připadal naprosto k ničemu, problémy se řešily výhradně s matkou, když si matka dupla, bylo jednoduše po jejím. Držím ti palce, ať si zachováš svou tvář a hrdost a nenecháš sebou manipulovat, já jsem se totiž ve snaze dobrých vztahů často podřizoval. O nějakém kompromisu se moc hovořit nedalo, matka ani má bývalá absolutně nechápaly, co mi na tom může být nepříjemné, pro ně bylo všechno v naprostém pořádku. Vztah nakonec poměrně bolestivě skončil. Dnes už je to téměř čtyři roky, ale mám to v sobě pořád, takovou tu marnost nějaké snahy o řešení nebo vysvětlení. Nenech se tím zdeptat tak, jako jsem se nechal já! Čím déle to trvá, tím hůře se toho pak člověk zbavuje.
Jarda
PhDr. Jitka Douchová
Milý Jardo, moc díky, hned to Monice přeposílám.A vám držím palce, ať se vám podaří mít další vztah více vyvážený:-))Možná to nezáleží tolik jen na tom, jak jsou oba partneři osamostatněni, zralí pro svůj vlastní život, vytvoření své "nukleární jednotky", ale i na zvyklostech v rámci široké rodiny,napříč několika generacemi.A na mnoha dalších věcech, to je na samostatnou publikaci. Ale to nejdůležitější je, nejen porozumět neschopnosti matky odstřihnout pupeční šňůru od svého dítěte, na němž je závislá a proto podporuje jeho závislost na sobě, ale : UVĚDOMIT SI TO A NAUČIT SE VYTVÁŘET VLASTNÍ HRANICE PARTNERSKÉHO VZTAHU
závislost partnera na jednom z rodičů
Dobrý den, paní doktorko,chtěla bych poprosit o radu. Jedná se o vztah mého partnera jeho matky.Chodíme spolu přes 2 roky, oba studujeme VŠ, každý v jiném městě, vídáme s ejen o víkendech. Partnerova rodina drží velmi při sobě.Často pořádají rlzné oslavy a společné dovolené.Problém je ale vztah mého partnera a jeho amtky. Jsou na sebe příliš fixovaní, hlavně ona na něj.Téměř každý den mu volá, on s ní řeší všechny své problémy. Když k nim přijdu, on si povídá s ní a já tam jsem jak páté kolo u vozu.Kažou neděli ho vozí k vlaku, kde s ním na nástupišti dlouho loučí.Často si připadám, že jim až v jejich vztahu překážím.Zajímalo by mě, zda je nějaká naděje na změnu nebo zda existuje něco, co by situaci zlepšilo. Děkuji!
Monika
PhDr. Jitka Douchová
Milá Moniko, dobrý den.Co vám na to mohu říci? Že je jejich vztah příliš těsný, a tedy rizikový do budoucna v rámci partnerského života, to víte. Jinak byste ani tuto otázku nepokládala.Nedokáži na základě vašeho popisu posoudit, kdo je na kom závislý více - přítel na matce, nebo naopak. Vypadá to ale tak, že se spíše matka nechce pustit jeho a dává vám najevo, kam její syn patří... Měli byste o svých představách ohledně kontaktů s rodiči asi více mluvit - nikoliv konfrontačně s výčitkami, ale věcně a jasně. A hledat kompromis:-)
závislost partnera na jednom z rodičů
Dobrý den paní doktorko, s mým partnerem je to jako na houpačce, chvíli se mi zdá že je všechno v pohodě a pak mi něco řekne co mě tak srazí, že mi zas nějakou dobu trvá než se z toho vyhrabu. Mě je 27 a jemu 30 jsme spolu třetím rokem a bydlíme spolu rok. Mám pocit, že je až příliš závislí na své rodině, tím myslím jeho rodiče, sestru, nikdy mu nezapomenou připomenout že vůbec není doma. Po pravdě já se taky vždycky ozvu a řeknu mu, proč nemůže na to něco své mamce říct, ale když se ozvu tak to ode mě bere jako, že ho do něčeho tlačim a cítí se být díky tomu v tlaku, mezi rodiči a mnou. Řekla jsem mu, že mě mrzí že chce trávit opět Velikonoce u svých rodičů a ne se mnou a on mi odpověděl ať mu neberu všechno najednou. Moc mě zasáhlo, že mu připadá, že to že chci být s nim pro něj znamená že mu tím něco beru. Závislost na své rodině si nechce přiznat a je to citlivé téma, po kterém následuje hádka. Nevíte co s tím mám dělat? Vadí mi to že, mám pocit, že u něj nejsem na prvním místě.
Pavlína
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Pavlíno.Těžko posoudím míru přítelovy závislosti na jeho rodičích. Ale je evidentní, že váš boj za autonomii vašeho vztahu není vyvážený. Každý z vás to cítí jinak. Vy potřebujete mít pocit, že váš vztah je prioritní, a až za ním následuje vztah k jeho rodině.On to takto oddělit ale neumí. Nijak jej neobhajuji, jen přemýšlím nad tím, kolik asi potřebuje času k tomu, aby si ujasnil, kam patří na prvním místě, a také, kam PATŘIT CHCE...Cítí tlak - jakýkoli tlak není motivující k uvědomění si toho, co opravdu chceme, naopak vede k protitlaku. Myslím, že hádky vám nepomohou, nepomůže vám ani to, že mu budete dávat konfrontační zrcadlo. Bude pak samozřejmě hájit 2.stranu, tj. rodinu. Měla byste na to vše jít více diplomaticky - přijměte jeho rodinu v dobrém. Bydlíte poslední rok spolu - měla byste častěji zvát jeho rodiče k vám domů. Oni tak uvidí, kam jejich syn patří, vy budete mít výhodu paní domu. Mám něco dodávat?...:-))
závislost partnera na jednom z rodičů
Dobrý den, s přítelem jsme spolu asi 2.5 roku. On žije s matkou. Pravidelně ty 2 roky za nim jezdim k nim. Už jsem ale na konci sil s 1x týdenním dojížděním do místa bez soukromí. A chtěla jsem po příteli někajý další rozvoj vztahu (tj. podle ženské logiky společné bydlení a možná i rodinu). On mi řekl že od maminky se neodstěhuje (ani třeba kousek vedle do bytu), nehodlá nic měnit a vyhovuje mu moje 1 týdenní dojíždění. Že by třeba on přijel za mnou do 25km vzdáleného mého bydliště, to ani náhodou. Nyní jsem se rozhodla, že vztah asi musím ukončit. Tohle podle mě nemá perspektivu. Mi je uz dost pres 30 a tohle nechci. Nicméně přítel mi pořád říká,že mě má hodně rád, atd.... Podle mě slova nejsou doplněna činy a tedy sahám k rozchodu, i když to strašně bolí a nedokážu se s tím moc vyrovnat.. Moje otázka zní, co s tím? Rozejít, zkusit něco jiného? Díky za odpově´D
Radka
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Radko. Pokud je to opravdu tak, jak popisujete, nevidím váš vztah v budoucnu jako perspektivní. Přítel je závislý na matce, ona na něm, on není schopen přestřihnout pupeční šńůru mezi nimi, chová se k vám do určité míry "diktátorsky" - tj. určuje pravidla a není ochoten k žádnému konstruktivnímu dospělému kroku, který by ho vyjmul ze spojenectví s matkou. To nevidím nijak dobře...Jestliže vás má tak moc rád, jak deklaruje, bude muset překročit svůj vlastní stín a něco změnit. Dokázat svou lásku, a to nejen slovy. Takže - na vaši otázku mohu těžko odpovědět jednoznačným doporučením ROZEJÍT SE, ale jistě byste měla dělat kroky ke změně radikálněji. Nepůjde - li to, pak nevím...
závislost partnera na jednom z rodičů
Milá Nikoleto, vážená paní doktorko. Stímto problémem, že manžel je fixovaný na matku, se potýkám celých mých 23 let manželství. Nikoleto, nechcete-li se trápit, rozejděte se. Taky jsem jeho fixaci na matku nebrala tak zcela vážně, myslela jsem, že v manželství se obrátí ke mně a dětem. Omyl, stále se se vším radí s matkou, já jsem jen ta, která se o něj postará, nakoupí, uvaří, vypere. Navíc vydělávám víc než on. Když před 3 roky přišel o práci, tak jeho matka rozhodovala o tom, co bude dál dělat, a jaká práce je pro něj vhodná, aby nebyla zdravotně závadná. O nějakém smyslu pro odpovědnost za rodinu nemůže být řeč. Já jsem ta špatná, která jej kritizuje, před tchyní se mně nikdy nezastal. Nikoleto, chcete-li mi napsat můžete na mail hanah59@seznam.cz. Láska hory přenáší, ale tohle nepřeskočí. Aspoň já mám takovou zkušenost.
bára: pro nikoletu, odpověď 3.7.2008
PhDr. Jitka Douchová
Milá Báro - hned jsem přeskočila předchozí otázky a rychle přeposílám Nikoletě i dalším "postiženým" ženám v podobné situaci. Díky! No, ale - jak povzbudit vás?...
závislost partnera na jednom z rodičů
Dobrý večer, s mým partnerem jsem již skoro tři roky a musím říci, že jsem si zprvu neuvědomovala jak je fixovaný na svou matku ale teď mi to zaříná i vadit. Naše hádky vznikají někdy kůli ní ale někdy také protože já jsem ta, která vše zvoře a neposlouchá. Štve mě jak ho maminka neustále kontroluje a volá, pořád myslí na ni. Uvažovala jsem, že se s ním i rozejdu ale nakonec sem nebyla schopna to udělat. Chci se tedy zeptat zda má náš vztah smysl i do budoucna? obávám se totiž, že i kdybychom spolu bydleli, že tam bude neustále u nás a také ho kontrolovat. Řekla sem mu, že je na ni fixovaný ale on, že ne..že si to vymýšlím. Když jsem u něj, tak chodí za svou mámou a pořád se jí na něco ptá..a já jako kdybych tam nebyla.Dnes ani za mnou nepřijel ptz byl někde s nim..Už fakt nevím jak dál, prosím poradte mi..napadlo mě, že bych začala chodit k nějakému psychologovi, nevíte o někam z Pardubic? děkuju za zodpovězení dotazu..
nikoleta
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den,nikoleto. Jestli je to v reálu opravdu tak, jak popisujete, pak bych viděla přítelovu úzkou vazbu na matku jako problém do budoucna a rozhodně varovný signál. Ale abych vše mohla kompetentněji posoudit, musela bych mít nějaké konkrétní příklady z vašeho života. Je pro mne trochu zarážející, že si jeho závislost na matce uvědomujete až v poslední době a nebyla pro vás evidentní již v počátcích vztahu. Pak to může vypovídat i o tom, že přítel v průběhu vývoje vztahu mění své priority. Pokud se necítí ve vztahu dobře, obrací se na matku. I to je ale samozřejmě velmi nezralé. Nerozumím moc tomu, jak jej matka kontroluje - v čem? Asi by bylo dobré, kdybyste si o všem pohovořili s přítelem někdy v klidu, aby váš rozhovor měl šanci na formu konstruktivního dialogu. Podmínkou k tomu je nekonfrontační a vyčítavý tón, ale věcné konstatování jak faktů, tak vámi prožívaných pocitů. Měli byste si umět přitom naslouchat. Váš rozhovor by neměl být soupeření o vlastní pravdy...Co se týče Pardubicka, bohužel o nikom nevím, ale v každém okresním městě je Poradna pro rodinu,manželství a mezilidské vztahy. Pokud ne v Pardubicích, pak v Hradci Králové ano.
závislost partnera na jednom z rodičů
Dobrý den, s partnerem jsme necelé dva roky. Už půl roku spolu bydlíme.V našem vztahu se neustále objevují nějaké problémy. Několikrát jsme uvažovali o rozchodu. Vždy jsme si ale uvědomili, že spolu chceme být.Problémy, které spolu řešíme jsou malicherné.Nemůžu říct, že bysme řešili něco podstatného. Jediný velký problém, který spolu máme je vztah partnera a jeho matky. Připadá mi, že je na matku až příliš fixovaný. Patnerovi to ale nepřipadá. A z toho vznikají naše hádky. K tomu se přidají i menší problémy a potom se pořád jen hádáme. Já ho miluji a nechci se s ním rozejít. Naše neshody, které máme jsou ale stále častější. Poraďte mi..Má náš vztah smysl?Děkuji za odpověď
Lucca
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Lucco.Říkáte, že vaše problémy jsou malicherné? Nezdá se mi... Fixace partnera na matku je většinou oboustranná závislost ( matka - syn, syn - matka ), a často těžko průstřelná. Jestliže jste několikrát uvažovali o rozchodu, co za tím stálo?Říkáte, že ho milujete a rozchod nechcete. On by byl ochoten obětovat vás v zájmu vztahu s matkou? Jste vy tou závislejší ve vztahu? Promiňte mi, Lucco, jen tak namátkově kroužím okolo možných příčin problémů a vašich sporů a letmo vytvářím první možné interpretace s vědomím, že to může být vše samozřejmě jinak. Ale berte mé otázky jako inspiraci k přemýšlení.Neznám podrobnosti vašeho vztahu, nevím, co vás propojuje, co stojí za to, abyste o sebe mohli bojovat a mohli něco obětovat. Vztah dvou lidí, kteří se mají rádi, samozřejmě smysl má. Ale je dobré si bez konfrontačních výčitek pojmenovávat bariéry ve vztahu a hledat společně cesty z problémů ven. Pokud to nezvládnete sami, doporučuji vám návštěvu partnersky specializovaného psychologa:-)
závislost partnera na jednom z rodičů
Dobrý den, prosím o radu ohledně přítele, který je závislý na matce. Má 37 let, stále s ní bydlí a nechá se od ní doslova manipulovat. Jeho matka je vdova, despotická osobnost, která ráda ovládá druhé. Bohužel v příteli nenacházím sílu se jí vzepřít a žít svůj vlastní život. Okamžitě v něm vyvolá pocity viny, že je špatný syn. Přitom se o ni stará, vše doma dělá. Trpí astmatem, které pochází z této konstelace. Jak mu mohu otevřít oči? Jsme spolu dva roky, plánujeme budoucnost, ale mám trochu obavy, jak by to fungovalo, už vzhledem k tomu, že chce bydlet v matčině blízkosti. Děkuji moc a přeji hezký den.
Veronika
PhDr. Jitka Douchová
Milá Veroniko - závislost syna na manipulující matce je vždy velký rizikový faktor do partnerského vztahu. Jedná se o vzájemnou závislost - ona ho nepustí ze své sféry vlivu, potřebuje jej, umí to s ním, buduje si a prohlubuje svou mocenskou pozici mezi jimi dvěma právě přes manifestování své slabosti a vyvolávání pocity viny u něj tehdy, kdy se on od ní vzdálí a dá najevo, že jeho prioritou v životě jste vy, ne ona. Je to hlavně boj vás a tchyně mezi sebou, on se v tom až tolik neorientuje, cítí, že "nebohá" matka ( vdova navíc ) má svaté právo na jeho maximální pomoc...Čímž neříkám, že je ona zlá programově. Ona to tak prostě cítí, a on to přijímá. Musí, nic jiného mu nezbývá. Otevřít oči by mu měl možná někdo jiný, ne vy. Jakmile byste se postavila za zájmy vašeho vztahu na prvním místě, ukážete se jako bezcitný matčin nepřítel. Alespoň takto by to mohlo vypadat, pokud není váš partner schopný zrale otevřít oči a vše zvážit a posoudit sám. Třeba to, že opravdová láska mezi dítětem a matkou není o objemu citové péče, ale o kvalitě vztahu. A pokud by měla být jeho matka opravdu zrale milující, bude přát synovi štěstí v rámci jeho vlastního života a nebude jej spoutávat svou nekonečnou pupeční šňůrou. Takže - pokud spolu plánujete společnou budoucnost, rozhodně nemůžete bydlet v její blízkosti!...
závislost partnera na jednom z rodičů
dobry den, chtela bych se zeptat, jak mam reagovat a potlacovat v sobe pocity ohledne pritele. Je mu 22 let a chodime spolu 3/4 roku. kazdy bydlime s rodici, on jenom s matkou( otce ma mrtveho). Co me trapi je to, ze casto argumentuje maminkou. Napr. na dovolene jsem mu rekla, ze se mi kombinace jeho obleceni nelibi a on mi sdelil, ze jeho mamince ano. Nebo jsem se o vikendu chvalila, ze si ho hyckam tim, ze mu varim, jeho reakce: maminka si me doma taky hycka.... myslim si, ze by se kluk v jeho letech nemel ohanet maminkou. navic mi to dava pocit, ze je to mamin mazanek, ackoli ona ho nejak neomezuje, akorat si myslim, ze nebyla prestrizena pupecni snura a docela me jeho zavislost na matce stve. Nechci mu delat stihacku nebo zarlivku a neco mu vytykat, spis nevim, jak se s tim sama srovnat, ja sama na rodicich tak citove zavisla nejsem...dekuji, hezky den
sabrina
PhDr. Jitka Douchová
Milá sabrino. Máte pravdu, přítel je na matku evidentně hodně fixovaný. Bude to způsobeno nejspíš tím, že po smrti otce nastoupil na jeho místo a supluje mužskou roli v rodině. Matka jej také bere více jako partnera a pro něj je těžké ji nevnímat jako součást sebe sama, když jsou delší dobu velmi pevný a sehraný tandem, kde každý má svou roli. Ještě další poznámka, sabrino. Vztah matka - syn bývá často velice pevná a těsná, zvlášť, jestli je třeba on jedináček, nebo mladší bratr ze dvou sourozenců. Ženy bývají často mnohem více nezávislé na svých rodičích. Ale co s tím? :-) Ve vaší otázce vidím dvě roviny. Jednak, jak to postupně vše ovlivňovat ve váš prospěch, aniž byste tím jakkoli útočila na jeho city k matce, a pak i ta, na niž se ptáte - jak se s tím srovnat. Srovnat se s tím asi úplně nebudete moct, protože jeho matka je do určité míry vaší konkurentkou, vstupuje mezi vás dva, aniž by si to uvědomoval on, nebo ona. Můžete se pouze snažit o porozumění příčin a budete-li motivována k nějaké změně, budete si jej muset nenápadně vychovávat podle svého :-)Mohla byste se i více spřátelit s jeho matkou, aby vás ona podporovala v jeho očích a ona sama jej vedla k větší emancipaci. To půjde ovšem jen tehdy, je-li ona rozumná a bude-li umět postoupit větší část svého místa v jeho životě...
závislost partnera na jednom z rodičů
Dobrý večer paní doktorko, Obracím se na vás,protože potřebuji poradit,jak nejlépe vyřešit s přítelem situaci s bydlením.Je to téměř jediný problém v našem vztahu,bohužel myslím,že zásadní.Můj přítel(28let)pochází z jiného okresu než já a vlastní velký dům na vesnici.Já (26)bydlím ve městě ve st.jednopokojovém bytě.Přítel nyní chce,abych se k němu nastěhovala nastálo. Já jsem ovšem proti. Přítel bydlí v domku s jeho maminkou(54).Petr má s maminkou moc pěkný vztah a velké citové pouto. Já bych ráda bydlela s Petrem sama a měla svou domácnost.Petr stále trvá na svém.Chce bydlet ve svém domku s maminkou a se mnou.Dá se tato svízelná situace vyřešit,abychom byli spokojeni všichni tři?Máme se sPetrem moc rádi,rozchod by nás oba hodně bolel.Velmi nerada bych dělala ústupek v tak zásadní věci,ale já opravdu nechci bydlet s jeho maminkou i přesto ,že je i ke mě moc milá a vstřícná.Moc děkuji za odpověď.Izabela
Izabela
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Izabelo.Nechci být moc radikální ve vyjadřování svých názorů, zvlášť, pokud neznám větší podrobnosti, ale... Podle toho, jak to popisujete, se obávám, že byste se stala nedobrovolným účastníkem citového trojúhelníku, kde by docházelo k matení rolí. Že byste bojovala s tchyní o jeho přízeň, respektive - ona by mohla bojovat s vámi. Dvě milující ženy na jednom smetišti, to nedělá dobrotu. Ale můžete zkusit přeci bydlení na obou frontách. Na zkoušku může nejdřív bydlet on s vámi, bez maminky, a vy můžete bylet na zkoušku tam. Ale až na druhém místě v pořadí:-)
závislost partnera na jednom z rodičů
Dobrý den, mého muže jsem si už vzala jako"starého mládence"s tím,že si bude vážit toho,že ho zachráním,když vytvoříme novou rodinu.Ani narození krásného zdravého syna ho neobměkčilo,ani mé psychologické působení a snahy vytvořit harmonickou rodinu.Vyhrála jeho maminka.Vrátil se k ní,o mě nemám zájem,stačí mu maminka,ale co je tragické,nemá zájem o syna,který tak potřebuje vzor.S jeho rodiči se nestýkáme,jeho matka nás několikrát doslova vyhodila,že tam nemáme co dělat.Chtěla jsem harmonickou rodinu.Takže syn nemá ani tátu,ani babičku,ani dědu.Věnuji mu všechen svůj čas,ale tátu mu prostě nenahradím. Dotaz:Myslíte,že manžel dozraje,nebo už se mám raději poohlídnout po kamarádovi pro syna?Manželovi je 49 let,děkuji.
Ivana Záhynová
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Ivano.Moc nerozumím vašim slovům - "záchrana" manžela, "psychologické působení" na něj. Nevím. Asi jste neudělala dobrou partnerskou volbu - s muži, kteří jsou ještě v pokročilém středním věku závislí na mamince, opravdu asi moc dobrá perspektiva v rámci trvale spokojeného partnerství není. Zvlášť, když jste ho chtěla zachraňovat z něčeho, co jemu maximálně vyhovovalo. Měl veškerou pozornost a péči své matky, a do toho pak vstoupí dítě. Jestli je rozmazlený "mamánek", dítě jej muselo vrhnout zpět do mateřské neohrožující a jediné náruče... Myslím, že byste se měla poohlédnout po kamarádovi pro syna, ale jiného druhu, než je váš muž:-)
závislost partnera na jednom z rodičů
Prosim poradte. Zname se s pritelem dva roky, jsme oba zamestnani, vysokoskolaci a tahne nam na ctyricitku. Je to velmi vazny vztah, bydlime spolu a uvazujeme o tom ze se nekdy vezmeme. pritel ma velmi uzky vztah ke sve matce, jezdi tam casto, kazdy druhy nebo treti vikend - bydli na vesnici a my ve velkomeste - a ja se alespon semtam pripojim. Byvam bohuzel hodne nemocna a beru porad leky. Pokazdy se vsak neco neprijemneho prihodi - at uz v zime okna dokoran v celem poschodi, kdyz jdu rano do koupelny nebo jidlo, ktere mi doktor zakazal. Snazim se to opatrne rict a nasleduje velke omlouvani tchyne a pak je zas neco jineho. Jenze ona taky ma porad ruzne dvojsmyslne poznamky. Nejhorsi vsak je ta nenavist vuci me a to, ze pritel se ji porad zastava. Minule jsem se z toho jaksi zhroutila a cely den se mi coz mi bylo trapne pred ni rinuly slzy a priteli to bylo sice lito ale ze si niceho nevsimnul! A distancuje se ode mne a haji ji. Ja jsem se opravdu snazila. Jak to spravit? Miluji ho.
Marketa
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Markéto.To je těžké - oba jste lidé ve středním věku, měli byste preferovat váš vztah, ale přítele jste si holt našla takového, který je hodně citově vázaný na matku, předpokládám, že úzkost jejich vazby bude oboustranná, mám fantazii o tom, že přítel je jedináček, a dokonce i o tom, že jeho matka buď nemá kvalitní vlastní partnerský vztah, nebo nemá vztah žádný. Přítel k ní cítí velkou zodpovědnost, jsou na sebe zvyklí, jako partneři, on má potřebu ji chránit. Mezi vámi dvěma - tj. mezi vámi a "tchyní" vznikl rivalitní vztah. Ona asi nemá zájem zabývat se vašimi tělesnými neduhy, možná ji vaše zdraví dráždí, nevím. Měla byste, Markéto, být sebejistější, a vymezit si své mantinely. Pokud jsou v kontaktu mezi vámi a jí problémy, minimalizujte své víkendové návštěvy tam, věcně, bez emocí, to příteli vysvětlete, v době, kdy je on doma u matky, se věnujte svému individuálnímu programu. Pokud se občas sejdete rodinně, nemějte žádná citová očekávání, berte to jen jako slušnost, do určité míry jako povinnost - v zájmu zachování klidu.
závislost partnera na jednom z rodičů
Dobrý den paní doktorko.Mám tento problém v partnerském vztahu a rád bych Vás poprosil o radu. Moje snoubenka je závislá na své matce. Nevím si už rady jak racionálně postupovat při vyjednávání. koupili jsme si byt. Oba jsme složili svou částku a po sepsání smluv proběhlo vše v pořádku. Ale v momentě, kdy jsme dorazili do bytu, tak začala vyvádět, že se jí nelíbí, že je zvyklá na své bydliště, že tam není to a ono a přitom je byt v pěkné lokalitě, vše v dosahu. Pouze není v dosahu její matka, co mi stále vyčítá. Podotýkám, že bydlíme jen cca 4 zastávky jízdy tramvají od jejího současného bydliště (do 10minut). Myslel jsem si, že si dělá srandu, ale dnes jsem s ní měl hádku, která v jejím případě přecházela v hysterii, pláč. No každopádně bych takové reakce čekal u malého dítěte a né u 30-ti leté ženy. Nevím si rady. Už jsem ji řekl, že byt po rekonstrukci prodáme, peníze si rozdělíme a rozejdeme se. Mám ji rád, ale toto je už na mě moc. Napište mi prosím svůj názor, děkuji.
Pavel
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Pavle. Dostala jsem se k odpovědi na váš dotaz až po 2 týdnech, takže je možná dnes vše již jinak, snad lepší. Nymyslím si, že rozchod myslíte vážně, spíš je vidět, že nevíte, kudykam.Je mi divné,že by se tyto problémy neprojevily již dříve.Nikdy jste si předtím nevšiml tak silné fixace přítelkyně na její matku? Berte to jako varování a snažte se chovat racionálně. Nedávejte jí prostor pro exponované citové výlevy a chovejte se více jako chlap, který ji v takovýchto momentech podpoří svou silou. Nemá cenu vyhrožovat rozchodem, ale ani nemá cenu ji podporovat v tom,co popisujete. Spíš jí věcně dejte na vybranou...
závislost partnera na jednom z rodičů
Dobrý den, paní doktorko, mám přítele (on 32 let, já 30 let), 2 roky bydlí u mne v bytě, do té doby u své matky. Každý den si s matkou volá, rozebírá s ní naše sebemenší problémy. Ona ho využívá, jak se dá, dokonce má přístup k jeho bankovnímu účtu. Můžete mi prosím poradit, jak docílit toho, aby přítel nebyl na matce tak fixován? Připadá mi, že žijeme ve třech a ne ve dvou. Děkuji vám za odpověď Martina
Martina
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Martino. Chápu, že žít ve třech je opravdu problém. Zajímalo by mě, jaký máte vztah s "tchyní" vy, a jak ona přijímá vás. Přítel je jedináček? To, co popisujete, bývá časté tam, kde je matka dospělého muže bez vlastního partnerského vztahu a ze syna si vytvoří náhradního partnera, kterého nemůže a nedokáže "přepustit" jiné ženě. Tady záleží hlavně na vašem příteli a na jeho volbě, kdo je pro něj důležitější v současném i budoucím životě. Zatím jste vy dvě rivalky, ale to vůbec není nic povzbuzujícího... Nedokážu vám poradit, jak docílit toho, aby přítel nebyl na matce tak fixován, protože toho nevím moc o příčinách této vazby. Každopádně byste o tom měli zlehka mluvit. Nemůžete mu to vyčítat, to byste byla za tu špatnou, ale měla byste se k tomu nějak zřetelněji postavit, aniž by to bylo z vaší strany tvrdě konfrontační...
závislost partnera na jednom z rodičů
Ráda bych Vás podpořila ve vašem dosavadním postoji. Jsem v poměrně stejné situaci a také jsem už psala paní doktorce. Ale matka mého přítele nehodlá připustit jakoukoliv možnost, že by mohla dělat chybu ona. Je to o neustálých dohadech a stresech a já už jsem z toho opravdu velmi unavená... proto Vám ze srdce přeji hodně síly a drže se!
Anna pro Lidku
PhDr. Jitka Douchová
Milá Anno a milá Lidko, držte se obě. Všechno jde, pokud máme sílu:-) Nenechte si ji vzít...
závislost partnera na jednom z rodičů
Prosím o radu,jak řešit partnerovo závisláctví na matce. Žijeme spolu 4 roky ve společně pronajatém bytě a teď mě postavil před hotovou věc, že bude trávit vánoce se svou matkou a sestrou u nás doma - na mě je, zda u toho budu nebo odejdu ke svým rodičům. Vůbec to se mnou neřeší. Jeho matka v různých obměnách funguje jako narušitelka našeho vztahu stále, někdy se partner vzepře, ale většinou to končí naší hádkou a já vyklízím pole. Je zcela běžné, že si jeho matka zavolá, že je na cestě k nám - bez domluvy, bez pozvání a vše se okamžitě podřizuje této skutečnosti. Ona nebere na vědomí, že by něco nebylo v pořádku, snad to i dělá schválně. Partnerova matka je dlouho rozvedená. Je to "léčitelné" či řešitelné a jak? Děkuji za odpověď. Jana
Jana N., 25 let
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Jano.Je to věcí vás dvou - vy, jakožto svébytná partnerská jednotka, se musíte domluvit na svých vnitřních a vnějších hranicích. Na to, abyste mohla "vychovat" přítelovu matku, potřebujete vzájemný konsensus. Zkuste to příteli nějak více vysvětlit, v klidu, s tím, že to není nic proti jeho matce, proti její osobě jako takové, ale že se jedná o ochranu vašeho soukromí. Nevím, jak s těmi vánoci, ale rozhodně byste to měli vyřešit ohledně jejích nečekaných návštěv bez předchozí domluvy. To je věc slušnosti a jejího respektu vůči vám...
závislost partnera na jednom z rodičů
Paní doktorko, děkuji za odpověď.S přítelem jsem to probrala, řekla jsem mu, že se chci vrátit domů, že se mi nelíbí jeho chování ke mně a že se u nich necítím dobře.Byl z toho v šoku a řekl, že tohle vůbec nečekal, že si svoje chování neuvědomil.Prosil mě, ať u něj ještě zůstanu, že se mu beze mě strašně stýská a že mě má rád.Domů se přesto vrátím, protože se kvůli mně s matkou pohádal a já si nepřeji dělat ještě větší dusno.Mám ho ráda, ale co chce si musí rozhodnout sám.Díky za radu.Zdravím Vás Lidka
Lidka
PhDr. Jitka Douchová
Takže do třetice všeho dobrého - přeji hodně štěstí a vedle sebe nového - samostatného - muže:-)Tím novým, mám na mysli toho vašeho s novým pochopením priorit:-)))
závislost partnera na jednom z rodičů
Paní doktorko, děkuji za odpověď.S přítelem jsem to probrala, řekla jsem mu, že se chci vrátit domů, že se mi nelíbí jeho chování ke mně a že se u nich necítím dobře.Byl z toho v šoku a řekl, že tohle vůbec nečekal, že si svoje chování neuvědomil.Prosil mě, ať u něj ještě zůstanu, že se mu beze mě strašně stýská a že mě má rád.Domů se přesto vrátím, protože se kvůli mně s matkou pohádal a já si nepřeji dělat ještě větší dusno.Mám ho ráda, ale co chce si musí rozhodnout sám.Díky za radu.Zdravím Vás Lidka
Lidka
PhDr. Jitka Douchová
Milá Lidko. Možná jste z toho všeho tak rozurušená, že jste mi poslala svou odpověď hned 3x:-)... Takže jsem díky tomu založila novou kategorii, která je poměrně častou v rámci problémů- v partnerských vztazích - závislost jednoho z partnerů na rodičích. Syn a matka, která je na synovi takto fixovaná, je riziková kombinace, ale u vás se jedná celkově i o sevřenost jejich rodiny jako takové. Pokud byste měla s přítelem měla počítat do budoucího života, bude dobré, když se vše bude řešit již nyní.



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.