Ona

Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

PremiumPoradna

Na otázky odpovídá

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

| všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

iDNES.cz je pouze zprostředkovatel, neovlivňuje obsah odpovědí a není jejich autorem. Poradny neslouží jako náhrada lékařské péče. V případě potíží navštivte lékaře.

deprese a vztah
Před léty jsem byla vyčerpaná a zkolabovala jsem. Mám deprese a úzkosti. Celý minulý rok byl šílený, skončila jsem v práci, prodělala dvě operace, našla novou práci. Vztahy se mi nepovedly. Deprese se mi vrátili, pořad brečím, připadám si zbytečná, špatná, a k ničemu. Mám dcery, ale přesto se cítím být hrozně sama. Nic mně netěší a mám pocit, že už nechci hledat žádný vztah. Pořad dělám všechno špatně. Vztahy se starší dcerou se vyhrotili a toho, že nikdy neudělám nic správně je dnem ode dne silnější. Uvnitř mám prázdno a strach, že nic nemá cenu. Vztahy se starší dcerou řeším v krizovém centru, na zklidnění a spaní mám léky. Ale ty bolavou duši, špatné vzpomínky neumí vyléčit. Je těžké pořad překovávat samu sebe, že musím fungovat, protože to všichni ode mně čekají. Vždy jsi všechno zvládla. Kde mám na to brát sílu, padnout na dno a zase se někam ,,škabat". Dříve jsem brečela tajně, aby děti neviděli, ale teď je mi to jedno. Prosím o radu, co se sebou. Děkuji za odpověď. Kája - otázka upravena poradcem
Kája
Pro zobrazení odpovědi se přihlaste k iDNES Premium
deprese a vztah
Dobrý den, před třemi lety se semnou rozešel přítel kvůli jeho depresím. Měl pocit, že to takhle bude lepší.. že si najde nové kamarády, protože byl do té doby jen semnou.. Po rozchodu jsem byla opravdu smutná, úplně prázdná.. opravdu mě to zluboce zranilo. Teď jsme se k sobě po letech vrátili. Jeho depresí se ale stále nezbavil. Myslela jsem si, že mu pomůžu, ale po čase jsem zjistila, že to není v mých silách. Potřebovala bych se teď věnovat sama sobě, ale nedokážu se s ním rozejít. Říkal mi, že uvažoval o sebevraždě. Bojím se, že bude chtít udělat tuto hloupost, když ho zraním rozchodem. Ani po ustavičném přemlouvání aby zkusil odbornou pomoc se k tomu furt nemá. Nevím co se svou situací dělat.
Ke všemu jsem se zamilovala do někoho jiného, ale to mu nemůžu říct.. nemůžu ho zranit.
Josefína
deprese a vztah
Dobrý den, jsme s manželem 8 let. Máme spolu 6letého syna. Je to mé druhé manželství. Z prvního mám 11 letou dceru. Manžela jsem poznala jako velmi citlivého, vnímavého, empatického člověka. Tím mě velmi zaujal. Poslední zhruba rok a půl je úplně jiný. Otoči se o 180 stupnů. Problémy začaly s narozením syna, kterého si velmi přál. Byla u něho zjištěna řečová dysfázie, v tom období navíc převzal firmu svého otce a s tím veškerou zodpovědnost. Je toho na něho moc a já se trpím taky. Řekl mi že bere jako životní křivdu to, že si první roky života nemohl užít se synem jako jiní otcové. Protože syn nemluvil a byl jakoby ve svém světě. Manžel je asi rok a půl skoro pořád podrážděný, unavený, neprojevuje city, nemá zájem o rodinu, neprojevuje z ničeho radost, na nic se netěší, vše je podle něj špatné. má řeči typu, že už ho nic v životě nečeká, nic ho nebaví. Mám pocit, že s námi ani není rád. Má pocit, že všechno pěkné už v jeho životě skončilo. Je mu 36 let. trápím se. Děkuji za radu.
Lucie Z.
deprese a vztah
Dobrý den, byli jsme s přítelem asi pět měsíců a všechno bylo dokonalé. Po pěti měsících začal měnit antidepresiva za jiná. Ze začátku byl podrážděný, vzteklý, protivný, nepříjemný. Připisovala jsem to výměně prášků.Teď, cca po dvou měsících co je užívá mi řekl, že neví co chce, že neví jestli se mnou chce být a že neví jestli mě miluje.Že se láska z něj vytratila když začal brát nové léky.Nevím co si počít, prosí mě o čas, že se srovná a uplně utnul komunikaci. Že neví co teď chce. Je tohle možné po výměně léků? Děkuji
Tereza
deprese a vztah
Dobrý den,
S partnerkou jsme spolu 3 měsíce. Všechno bylo super, klapalo nám to.
Vidíme se skoro pořád a oběma nám to vyhovuje. Ale minulý týden jsem se probudil a měl jsem hrozný stav úzkosti, který mě doprovází už 5 dní. Během tohoto týdne nemám chuť nikoho vidět ani svojí milovanou.
Když nemám svůj stav úzkosti, tak si píšeme, voláme a snaží se mi pomáhat, abych to zvládl a o to víc mě mrzí, že jí ( ani jiné lidi ) nechci vidět.
Může to být způsobené vztahem nebo je to jen psychická chyba v mé hlavě?
Jsem z toho vážně zoufalý.
Tomáš
deprese a vztah
předem se omlouvám za tento dlouhý román ale strašně mi pomůže když mi někdo odpoví.
Dobré ráno,musím to někomu napsat v 15 letech sem se strašně zamiloval do jedné holky
a prožíval sem pohádku ona asi o něco méně ale bylo to vzájemný měla mě ráda měla v hlavě ještě jednoho kluka právě ale naplnovala mě štestím a hrozně pozitivní energii tahle holka mě měla doopravdy ráda a bylo to pro mě něco neuvěřitelného protože táta mě od mala vychovaval z mamou jenže se po čase když sem končil ve školce tak se začal projevovat strašně sobecky,vztekle,a měl tendence se k mámě špatně chovat pak přestal mít zájem i o mě a já si začal uvědomovat co se děje když už pak jednou odešel na furt máma brečela a já sem přestal být veselej postupně zhoršily se mi známky a pozdeji se mi zacali objevovat deprese coz sem zjistil az v pozdejsim veku ze to byly deprese tak když sem si prožil to stim fotrem a pak jak sem poznával holky od 13 tak se mi jakoby úplně zhojily rány po otci a hlavně ta denisa mi hrozně stoho pomohla a moji dva nejlepší kamarádi v 13-16době se kterýma sme jezdily na kolech courali po lesích a prostě snima byla strasna sranda měli porozumnění vymýšleli jsme furt vtipy hlášky a to hlavně když jsme byly pohromadě a seznamovali jsme se vtom období se spoustou nových lidí protože jsme byly sami sebou společně a byly jsme hodně aktivní a mě se zlepšila komunikace z holkama o 100% v tu dobu jenže jak sem s denisou byl už delší dobu tak se mi objevily zase ty strašný strachy ze ztráty někoho koho máme rádi a tak sem začal dělat chybynevim co to přesně už odstartovalo ale já sem se před denisou na jedné akci líbal z jinou holkou je možné žer mi zahnula ještě přede mnou ale také jsem to mohl já udělat první nevím pak se mi začala mstít a na každý akci mě provokovala s nakym klukem začal sem strašně žárlit a od té doby už to nebylo takové pochopitelně pak sem začal mít strašný deprese a chtěl sem se zabít ze strechy skocit byl sem tam nekolikrát na té střeše a testoval strach nakonec kvuli strachu a mým blízkým sem to neudelal měl sem potom jeste pár vztahů ale to už bylo takové že se do toho vztahu promítnul okamžite můj strach a ty holky co se mi fakt strašně líbí tak těm se vždy líbím jen tak na půl mám pocit to je jedno ale nechápu to jediný komu se zas líbim já jsou holky co mě vůbec nepřitahujou najednu stranu sem rád že o mě aspon nekdo stojí jenže já toužím po té extremní zamilovanosti to mi pomáhalo na deprese jako jediný učiný prostředek jsem připraven na jakoukoli i tvrdou odpoved jen by mě zajímalo zda to co sem všechno psal má nákou spojitost a zeptat se zda je možné že stále miluju denisu ale to už je 7 let a furt se trápim a to jakože dělám všechno proto aby tomu tak nebylo chodim do posilovny,do přírody,práce,tamty dva kamarády už nemám ty už mě taky opustily jenom mamka to se mnou a její přítel stále přečkávají zkoušel sem různý antidepresiva a mělo to akorád účinek že sem přestal chodit mezi lidi strašně se za sebe stydím a neustále se obvinuju ze vseho nemůžu si odpustit mé selhání a přeju si strašně moc umřít
Jarda
deprese a vztah
Dobrý den, je mi 42 let, deset let jsem rozvedená, soběstačná a nezávislá, vychovávám - nyní již téměř dospělé dětu , loni v létě jsem si našla přítele, hodného , nekonfliktního, vídali jsme se jen o víkendech, jelikož to z pracovních důvodů nebylo jinak možné. Letos na začátku dubna jsme se k sobě nastěhovali. Od té doby jsem cítila tlak na krku a přibližně před měsícem jsem začala mít velké úzkosti, až jsem skončila málem na psychiatrickém lůžkovém odd. , nyní již 14 dní beru Citalopram 10 mg, zatím nezabírá. Můj dotaz zní - jelikož psychiatr můj problém označil jako poruchu adaptace.. Nevím zda jako jediné řešení je začít žít s přítelem opět odděleně či myslíte, že antidepresiva časem problém vyřeší? Jsem již zoufalá , jelikož s přítelem opravdu žádný problém nemáme.. Děkuji . Karla
Karla
deprese a vztah
Dobrý den, chtěla bych se s vámi poradit ohledně vztahu s přtelem, který dlouhodobě bere antidepresiva. Před třemi měsíci, v době kdy jsme začali náš vztah, začal chodit na psychoterapii.Z toho co mi vyprávěl jsem nabyla dojmu, že jeho terapeutka není nadšená že začíná vztah...že ho čeká náročný proces léčby. V podstatě se už s ní o mě nechtěl bavit, protože ji stále musel přesvědčovat o tom co ke mě cítí a že chce být skutečně semnou.Takže jsem si chvílema začala připadat, že jsme ve vztahu 3. Sám říkal, že snad není jediná oblast v jeho životě kterou by mu nenabourala. Má velmi náročnou práci a v podstatě velmi na sebe nemáme čas, ale komunikovali sme spolu s radostí. Což se nedávno změnilo. Přestal se ozývat, říkal že byl za terapeutkou aby mu změnila léky, že mu už ty jeho nezabírají. O pár dní později mi psal že je v senatoriu...od té doby (týden) už nejsme v kontaktu i když vidím, že čte správy jen neraguje. Nedokážu si jeho chování vysvětlit...
Kateřina
deprese a vztah
Dobrý den paní doktorko.Můj manžel má schizoafektivní poruchu smíšený typ .Jelikož máme malou dceru a manžel má důchod zastávám roli živitele já.Jak by to on sám řekl.Samozřejmě bere pravidelně léky a stará se o rodinu.Jen já se citím dost špatně vůči rodině a mám stavy úzkostí .Vím,že nástup po mateřské je dost těžký,ale tohle je trochu jiné.Jde o to že když jsem v práci tak mě mrzí ,že nejsem s rodinou a na opak.Občas mám pocit jako kdybych měla vybuchnout.Možná je to naprosto běžné a toto je jen banalita která trápí každého druhého.U mě to má veliký význam i z pohledu toho,že sme chtěli miminko a ted ho jaksi mít nepřichází v úvahu už kuli skutečnosti ,že bychom byly bez mého přímu. Myslíte ,že bych měla zajít za nějakým odborníkem nebo je to prostě tím,že je to ted zkrátka komplikované.Moc děkuji předem za odpověd
Pavlína
deprese a vztah
Dobrý den,
můj partner mi řekl, že poslední rok zase začal brát antidepresiva a chtěli ho i hospitalizovat. Svůj zdravotní stav přede mnou tajil. Od sprna se rozcházíme. Řekl mi, že se se mnou chce rozejít, že mě již nemiluje, ale že mu na mně záleží a nechce o mě přijít, že mu vždy na mně bude žáležet. Měsíc a půl jsme se neviděli, protože si na mě nechtěl udělat čas. Teď vím, že je to všechno jeho stavem. Napsala jsem mu, že mi na něm záleží. Že ať se mezi námi stane a děje momentálně cokoli, že tu pro něj vždycky budu a chci mu být oporou. Je pravda, že za poslední rok se začal uzavírat sám do sebe. Stranil se, nemluvil o svých pocitech jako dříve. Věděla jsem, že se něco děje, ale netušila jsem že je to tak vážné. Dala jsem mu najevo svou podporu, ale nevím jak postupovat dále. I když se se mnou rozejde, chci tu být pro něj, pomoc mu, když jsem tu pro něj nebyla a nevšimla si, že jeho stav je tak závažný. Navštěvuje psychiatrii. Jak mám tedy dále postupovat?
Alenka
deprese a vztah
Dobrý den, mám velký problém s přítelem. Máme spolu hypotéku a skoro roční dítě. Partner po předešlem nezdařeném vztahu - cca před 13 lety začal brát antidepresiva a prášky na spaní. To vše bere stále, ale zjistila jsem, že prášky na spaní si obstarává tajně na černém trhu, protože jeho psychiatr by mu nikdy takové množství pravděpodobně nepředepsal. Dostává od něj 30 na měsíc a on potřebuje cca 15 za noc - jedná se o hypnogen. Proto jeho jedinou náplní je shánění prášku. Věčně není doma, buď je v práci, nebo shání léky nebo spí. Když nemá prášek má silné abstinenční příznaky. Do toho konzumuje alkohol. Klidně si dá před prášky tři piva. Bývá agresivní, nemá o nic zájem s ničím mi nepomáhá, není iniciativní, domácnost a práce v ní ho nezajímá, dítě pohlídá jen občas- jsem už ze všeho unavená. Rodinu, která by mi pomohla mám stovky km daleko. Takže jsem na vše sama. On jen spí a když se pohádáme vyhrožuje sebevraždou. Což je tak 2-3x do týdne. Nevím jak dál. Děkuji.
Marcela
deprese a vztah
Dobrý den, podle odborníků jsem prošla vyhořením(lektor), ale zdá se mi, že ani po x letech po se některé věci nezměnily. Nemám chuť se lidem věnovat, návštěvy ruším, při rodinných trpím(dcera oznámila, že když jsem taková, bude jezdit jen na Vánoce- blíží se uff), přeju lidem, aby byli šťastní, ale beze mně, obtěžuje mne to, všude se očekává hraní rolí a přizpůsobení. Nic z toho nemám,trpím a nechci se účastnit debat, které mě nezajímají, lidi včetně manžela přece nezajímá, jak se cítím já, mám fungovat a plnit jejich potřeby, nejspíš...
Taky jsem nebývale lakomá, kdysi jsem rozdala hromadu peněz, nikdo mi nic nevrátil, dnes neobětuju ani čas, ani peníze a ani zájem..dost jsem zahořkla, přece jen křivda to byla veliká, ale z toho se jakžtakž hrabu, ale lidem už dát nechci vůbec nic, nedostávam nic zpátky.
Už jsem se zbavila všech známých, teď redukuju rodinu..ale co bude dál? Starám se o sebe, zbavila jsem se známých, ale co ta rodina? Mám chuť opustit všechny a nepolevuje to. Díky
Kateřina
deprese a vztah
Prosím o radu.Je mi 39 let a jsem s manželem 20 let.Máme 2 děti, jedno už dospělé.Vždy jsem měla pochybnosti o jeho psychickém zdraví, ale tak jsem ho milovala,že jsem si to vždy nějak omlouvala. Zažívala jsem něco jak psychický teror. Příklad:postavili jsme dům a on musel vše dělat sám. Běda jak jsem chtěla sama třeba vymalovat. To by ovšem nevadilo,kdyby to vše opravdu udělal. Ale měsíce plynuly a skutky žádné. Nic se nesmělo vyhazovat, žádné kelímku, plechovky...je toho všude tolik!A když to vyhodim, tak se urazí a třeba 4 dny vůbec nevíme kde je.A to je jen malý výčet. Bohužel nevím jak dál, už to nedokážu snášet, city se už úplně vytratily.Manžel ke všemu dlouhodobě onemocněl (Myslím,že to je psychosomaticke, protože po 3 letech lékaři stále neví,co mu je.Svaly mu nefungují, chodí o holich a to max.na vzdálenost 10 metrů). Hned bych od něj odešla, ale řeším mladšího 10.letého syna, který ho má rád, jeho nemoc a dům s hypotéku.Zabíjí mě tento život,ale nevím co dělat.Prosím o radu
Jitka
deprese a vztah
Dobrý den. Je možné u deprese že člověk neví zda miluje? partnerovi zjistili deprese. Prý už přetrvávají 8 let. My jsme spolu 3 roky. Ze začátku bylo vše ok, ale postupem času začal být strašně chladný. Tvrdí mí že neví jestli mě miluje, neví co cítí.. že ho ta nemoc mate a neví co je pravda a co ne.. bere ted 2 měsíc antidepresiva. Říká mi že mám ještě počkat že to za čas zabere a uvidí.. Dochází i psychiatrovi.
Lucka
deprese a vztah
Dobrý den, už beru pár měsíců prášky kvůli endometrióze a jsem z toho strašně přecitlivělá, mám deprese a potřebovala bych trochu podpory a časté projevy lásky pro pocit klidu a bezpečí. Ale můj přítel to vůbec nechápe. Je na mě ještě zlý když začnu jen tak brečet když řekne něco co se mi nelíbí nebo trochu zvýší hlas. Snažím se mu to pořád vysvětlovat, že toho je teď na mě moc. Ale přijde mi že i přesto to nebere v potaz a já jsem na tom akorát hůř a hůř. Nemůžete mi prosím poradit co dál? Předem děkuji za odpověď
Máťa
deprese a vztah
Dobrý den mam dotaz maám partnera, který se léčí nevím přímo s čím ale vypádá to na těžké deprese, před osmi lety byl naposledy hospitalizován jednou v bohnicích půl roku a dvakrát v Dobřanech, rok marodil, dnes bere 150mg elify a 15mg mirtazinu na spaní , nemá vůbc chuŤ na sex, někdy je milej někdy rozčílí kvůli nesmyslu , začínám z toho vztahu mít spíš žaludeční neurózu než potěšení, jednou se vidíme čtyřikrát do týdne pak se týden neozve.i přes prášky je neustále unavený nechce dělat žádné aktivity jen ležet , je silnější postavy a hodně se přejídá ale nic s tím dělat nechce a hlavně mi nechce říct s jakou diagnouzou se lečí, mám z toho jít pryč?děkuji
Peggyna
deprese a vztah
Dobrý den, s manželem jsme spolu už 15 let. Od střední školy, ještě než mě poznal, používá antidepresiva. Vše bylo v pořádku asi do doby před dvěma měsíci. Přestal mít zájem o milování se mnou, nechce se mnou trávit svůj volný čas, nepolíbí mě ani nepohladí, změnil image, když nepřijede z práce včas, nedá mi vědět. Zkoušela jsem s ním na toto téma mluvit, ale odpovědi jsou buď něco jako zabručení nebo když třeba řeknu: " Nebo jsi se mnou už jen kvůli dětem?" (máme dvě, synovi jsou dva roky a já jsem na rodičovské). Tak mi odpoví, že to je taky možnost. Řekla jsem mu, že ho miluju, opět jsem se nedočkala ničeho kloudného, zkoušela jsem i možnost manželské poradny, ale tu bez debaty zamítnul. Před týdnem byl psychyatra a dostal zvýšení dávky Tritica ze 75 na 150 mg. , řekl mi, že se cítí špatně a že to má špatné všude, v práci a teď už i doma. Já se ale strašně trápím, nevím už co mám dělat, nejsem schopná jíst a v noci skoro nespím. Nevím, co mám dělat. - otázka upravena poradcem
Jana
deprese a vztah
Opravdu je mi jich hrozně líto a chtěl bych jim pomoci to dát zase do pořádku, protože mám pocit, že ty dva se hledali až se našli a přeji jim, aby to měli jako před tím, protože takhle zamilované lidi jako byli oni jsem dlouho neviděl, jestli vůbec někdy. Jak jim můžu pomoci? Co má udělat Lenka? Je to má nejlepší kamarádka a Petr je můj dobrý kamarád a chci, aby byli zase spolu a šťastní.
Vojta
deprese a vztah
Na jedné straně jí šíleně miluje, ale zase nemůže jen tak přejít co se stalo. Lenka je zase zoufalá, že ho ztratila a tak se všemožně snaží ho získat zpátky. Píše mu omluvné maily, zdůrazňuje, že je její životní láska. Uznává svou chybu a chtěla by vše vrátit zpět. On jí však říkal, že teď prostě potřebuje čas a rozešli se spolu. Je na ní naštvaný a neví jak se zachovat, jestli se vrátit a nebo ne. Říkal jí, že ho to možná přejde a možná nepřejde. Ona je z té nejistoty špatná a tak mu psala a naléhala, že když ji miluje, jak stále říká, tak by jí to měl odpustit a být s ní. Jenže já vím od něj, že tohle naléhání způsobuje pravý opak on se jen zatvrzuje. Přitom i teď, když jsem je viděl spolu, tak se zdáli být v pohodě. Mám pocit, že k sobě prostě patří a stále je beru jak pár i když oni tvrdí opak. Lenka mu teď dala dárky, které pro něj před tím nakupovala, ale on to asi považuje, že si ho chce koupit a tak je nechce. To zase štve Lenku a pohádali se kvůli tomu i přede mnou.
Vojta
deprese a vztah
Vyčetla mu vše, že se ji nevěnuje, že je divné, že je stále online, proč se stále baví s tou kolegyní z práce. A on zase jí, že ho nebaví, aby ho někdo sledoval, že když jí jasně řekne, že nemá čas na psaní a ona stále naléhá, tak ať jde k šípku. Dokonce ten večer vyhodila i rodiče z bytu, kteří za ní přijeli na víkend. Nakonec ji na oslavu, která se konala v týdnu nepozval. Ona se opila, vynechala ty antidepresiva, protože se někde ztratily a jela za ním. Následovala další hádka, bitka s kolegyní z práce, nehoda auta a celkově hororový zážitek pro všechny. Když se to trochu uklidnilo, tak následoval další průšvih. Společná oslava s dalšími lidmi. Lenka stále nebrala ta antidepresiva a ze smutku pila alkohol. A stalo se to samé. Viděla ho v přítomnosti bývalé přítelkyně a následovala žárlivá scéna, děsný výstup a nakonec na ni někdo zavolal sanitku a policii. Měli se stěhovat k sobě, ale po tomhle z toho sešlo. Lenka byla z celé situace naprosto zoufalá a Petr také.
Vojta