Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové
PremiumPoradna
Na otázky odpovídá
Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.
Nejvíce se ptáte
nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů
| všechny dotazy
diskusní příspěvek
Dobrý den, pravidelně již mnoho let pročítám Vaši poradnu, velmi mne pomáhá v řešení životních situací a chtěla bych Vám za to poděkovat! Asi nejvíce se mne dotýkají osudy opuštěných žen s velmi malými dětmi. Sama jsem si v životě prošla obdobím, kdy jsem měla dvě malé děti a manžela to doma nebavilo. Děti mám už velké, zajímavou práci, koníčky...s manželem jsem zůstala, odpustila. Ale můj vztah k němu to navždy poznamenalo. Má to i své výhody, od té doby pracuji na tom, nebýt na nikom závislá! Nemám žádnou konkrétní radu pro maminky, které prostě nemají možnost volby a jsou nuceni přistupovat na kompromisy, na které by nikdy nepřistoupily, nemít v náručí malé dítě. Jedině snad,aby byly skvělou mámou, tahle investice se vyplatí vždy a aby po malinkých krůčcích začaly pracovat na sobě. Řešit jinde zamilovaného chlapa je ztráta času! Naopak, cokoliv uděláte pro sebe ,se jednou v dobrém vrátí. Začněte tím, že si prosadíte nějaký volný čas jen pro sebe. On tu péči o dítě jistě zvládne:o)))
Jana
diskusní příspěvek
Vážená paní Douchová, po přečtení dnešního článku z Vaší poradny jsem puzena Vám napsat alespoň touto formou. Nemůžu tomu vůbec věřit, co píšete. "právo na lásku", "právo na osobní život" - skutečně jste manželská poradkyně? S tímto zvráceným způsobem myšlení ještě ovlivňujete stovky lidí, kteří se k Vám přijdou poradit? Nazývejte věci pravými jmény, manželská nevěra je jen jedna, už jste snad někdy viděla svatbu, kde by se lidi oddávali na určité období života a počítali s tím, že se pak rozejdou a vezmou si někoho jiného? Přála bych Vám návrat ke křesťanským hodnotám, kde se říká jasně, "dokud nás smrt nerozdělí", a kde se bere ještě něco skutečně vážně. Myslíte si, že z těch dětí vyrostou zdraví a sebevědomí lidé schopní mít vztah?
zdena
diskusní příspěvek
Milá paní doktoroko, přeji Vám krásné Vánoce a do dalšího roku hodně zdraví, pohody a spokojenosti :-)
Cassi28
diskusní příspěvek
děkuji za odpověd p.doktorko.a myslím,že by to tak šlo.bydlíme s manželem zase spolu a snažíme se každý v tom svém v čem jsme dělali chyby.ještě jednou děkuji a držte nám palce
verocenta
diskusní příspěvek
Dobrý den, asi toho máte hodně, čtu vaši poradnu už měsíc. .. 17.10. 2009 jsem vkládala dotaz. Možná na vás spěchám, možná dotaz nebyl vhodný.
I tak děkuji, za vaši poradnu.
Lída Ch.
Ludmila Chytilová
diskusní příspěvek
Paní doktorko prosím můžete mě odpovědět na můj dotaz,který jsem posílala.Děkuji
Jarka
diskusní příspěvek
Pro evelynu:Mám pocit,že píšeš o mém manželství-za měsíc bychom slavili 27.výročí svatby.Je mi 50 let. V červnu jsme se rozvedli-můj muž byl vzorný otec i manžel.Před 5 lety to začalo ,jako u Vás.Nechtěla jsem být hysterka-myslela jsem,že vše vyřeším s rozvahou.Vyzkoušela jsem vše o čem píšeš i manželskou poradnu.Ale musím říct,že po těch pěti letech bych se chovala úplně jinak. Mě se trpělivost nevyplatila-mého muže to totiž přesvědčilo o tom,že je vlastně vše v pořádku-spokojená milenka,trpělivá manželka,která doma vytváří pohodu-tak,proč něco měnit,že?Takže, když se s ním rozešla první milenka, bleskurychle si našel druhou,pak třetí atd...pak jsem dala ultimátum a začaly hádky-manžel byl uražen,že ho do něčeho tlačím-prý mu každý vztah zničím.Nakonec po roce hádek sám podal žádost o rozvod.Teď půl roku po rozvodu lituju jen toho,že jsme se nerozvedli dřív.Mám přítele, o kterém vím,že chce být se mnou a ne s nějakou jinou a jsem spokojená. Přeji Ti hodně štěstí při rozhodování.
inka
diskusní příspěvek
Nevím, ale myslím, že by bylo lepší znovu zavést dotazy za body, než nechat lidi čekat mnoho týdnů. Můj názor. Každopádně děkuji, že poradnu vedete, moc ráda si jí pročítám.
Lenka xy
diskusní příspěvek
Dobry den, od konce srpna, kdy jsem Vam poslala dotaz se marne snazim najit odpoved. Nevim, s jakym zpozdenim odpovidate, na webu je uvedeno zhruba 10dni. Od meho dotazu ale uz ubehlo 6 tydnu. Nevim, zda mam dale cekat..... Dekuji.
Eva
diskusní příspěvek
Pro Annabel:
Dobrý den, byla jsem podobný případ :o) Do 40 jsem řešila, jak moc jsem divná, když nepotřebuju děti, přičemž ostatní říkají, že jsem :o) Neuvěřila jsem jim, děti nemám - a se 40 ze mě spadla všechna tíha rozhodování. Dětí je na světě dost, není potřeba mít právě ty vlastní. Když člověk chce, vždycky někde může dělat "tetu". Posílám podporu!
Janice
diskusní příspěvek
pro Misu na materske: ahoj Miso a nechces si pro zacatek dopisovat? jestli ano, napis maminaty@seznam.cz
Katka
Katka
diskusní příspěvek
Pro paní Věru- celá tato záležitost má i kvalifikované právní řešení, není možno připustit, aby jste 20 let společného podnikání bez dalšího odevzdala. Věc má řešení a ujišťuji Vás, že ve chvíli, kdy ukážete okolí své mantinely, mohou věci začít vypadat hodně jinak - věřte, že vím o čem mluvím, profesně se v tomto prostředí pohybuji. Doporučuji Vám spojit se s advokátem se specializací na rodinné a obchodní právo!
Jitka
diskusní příspěvek
Milá paní doktorko, pamatuji si na všechno. Už je to opravdu tak dlouho a Vaši poradnu pročítám pořád. Na Tomáše i Alenu-Alici vzpomínám také a docela ráda bych věděla, jak se jim daří. Třeba se mi touto cestou ozvou, pokud sem ještě někdy zavítají. I když jsme měli všichni nějaké problémy, ráda na tuto dobu vzpomínám - bylo to tady něco "nového" a myslím, že nám to všem pomohlo. Mě se daří dobře, z toho nejhoršího už jsem venku. Dokonce jsme obnovili takový volnější vztah s mou velkou láskou, o které jsem se Vám tenkrát v jednom příspěvku zmiňovala. Mějte se moc hezky a možná se tu zase někdy objevím, i když teď ty možnosti nejsou takové, jako tehdy. Janka
Janka
diskusní příspěvek
Chci poděkovat všem,kdo reagovali na můj příspěvek o úmrtí mého chlapečka Ondráška...
I Vám,paní doktorko,z každého názoru jsem si něco vzala a jsem odhodlaná kvůli dcerám zvládat...nebude to a není to lehké,ale snad to půjde...
Děkuji moc Vám všem.Petra.
Petra
diskusní příspěvek
Pro Petru: Dobrý den Petro, i já Vám přeji sílu. Život Vás fakt dost zkouší... Měla jsem v minulosti podobné pocity jako Vy, i když měly jiný "spouštěč" Asi dva roky jsem jen přežívala, hledala smysl života, měla pocit, že nic nemá význam, že jsem úplně sama ztracená v hnusném světě, nechtělo se mi nikam chodit...Teď už zpětně vím, že to bylo období, které mě někam posunulo, změnilo mé hodnoty...Nechci se moc rozepisovat, jen chci říct, že Slunce zase výjde, i když to teď vypadá na polární noc. Držím palce a posílám trochu své energie po síti :-)
Renata
diskusní příspěvek
Paní doktorko, také bych ráda vyjádřila podporu paní Petře....
Paní Petro, vy jste důkazem, jak člověk dokáže být silný a vy máte v sobě síly na rozdávání, věřím tomu. Když umře dítě je to hrozné a kdo to nezažil nepochopí. Přesto vydržte! Co by bez Vás dcery dělaly. Zase se můžete těšit časem na vnoučátka, snad Vám to trochu vynahradí... Pokud jste onkologicky nemocná, nebojte se zapojit do nějakého Svazu onkologicky nemocných, vím, že jezdí po různých rekondičních pobytech a předávají si své zkušenosti. Přeji hodně sil a pochopení okolí. Vendula
Vendula
diskusní příspěvek
Pro Katku: Narození miminka je zatěžkávací období pro vztah, což většina z nás nečeká, nebýváme na to připraveni. Já si prožila něco podobného, co tu popisujete,. dvakrát. S prvním mužem jsem neměla dobrý vztah již před narozením dítěte a tak se naše manželství brzy po porodu rozpadlo. S druhým manželem bylo vše jiné. Velká láska, silný vztah, radostné očekávání miminka. A po porodu odcizení, hádky, nespokojenost...Vůbec jsem něco takového v našem případě neočekávala, právě proto, jak byl předtím vztah hezký. A také nám jej jiní záviděli. Chápu Vaši frustraci, vím, jak je vše v tomto období bolestné. Ale nezoufejte. I paní doktorka zde píše, že poporodní období je pro partnery složité. I moje kamarádky mi to potvrdily - nejednou. U nás to nakonec dopadlo dobře. Pár měsíců trvalo, než jsme si zvykli na novou situaci, ale vztah se nám povedlo dát dopořádku. S odstupem času to hodnotím jako zkušenost. Moc na Vás myslím a držte se!
Magda
diskusní příspěvek
Pro Petru: nemusíte mít strach, jsou to jen výhružky. Spojte se s právníkem a jednejte. Na polovinu společného majetku i úspor máte ze zákona nárok, morálka nemorálka, to jsou jen oblíbené kecy většiny rozvádějících se mužů ( pohybuju se profesně v této oblasti ) a kde budete bydlet je čistě jenom Vaše věc. Pokud jste manželé, máte nárok na stejnou životní úrověň jako on, můžete požádat soud o stanovení výživného, a to i pro dobu po rozvodu. Hlavně neustupujte a nenechte se již deptat. Tím Vás jen dostane kam chce. R.
Radka
diskusní příspěvek
Pro Petru:
Milá Petro, moc dobře rozumím vaší potřebě neustále dokola mluvit o problémech a těch hrůzách, kterými jste si prošla. I já mám takovou potřebu. Jsem HIV pozitivní a není pro mne lehké se s tím smířit, ač se o to snažím již řadu let. Také se potřebuji vypovídat, neustále mluvit o tom vnitřním každodenním strachu a nejistotě. I můj muž nerad probírá toto téma a mé neustálé "babrání se" v tom považuje za masochismus. Jenže mě to prostě pomáhá. Určitě by i vám pomohlo najít si nějakou spřízněnou dušičku,třeba jen kamarádku, které se budete moci svěřit. Rakovina je v naší společnosti mnohem menší tabu než AIDS a tak věřím, že budete při hledání vašeho "posluchače" úspěšnější, než já. Držím palce.
Chaty
diskusní příspěvek
vzkaz pro berusku01 : zažívám v podstatě to samé a s těmi stejnými ( tvrzenými ) důvody a moc dobře vím jak to člověka štve :-) u nás ještě okořené tím, že ex je v podstatě velmi zvídavá žena, co má ráda o všem a všech přehled ( jak bylo na dovolené, co plánujeme atd..). a taky ho ho díky mému partnerovi má,. Ta absolutní ztráta soukromí mne na tom štve ještě možná víc, než ten nadstadartní kontakt. Držím se zuby nechty, ale stejně to pak skončí hádkou, je to prostě začarovaný kruh. Myslela jsem si, že to čas zlepší a že si zvyknu, ale síš mne to štve víc a víc. Každopádně držím palce :-)
Beruška2
diskusní příspěvek
Pro Petru: Na něco tak hrozného, jako je smrt dítěte se nedá zapomenout nikdy. Možná to zní jako fráze, ale čas je nejlepší lékař. Manžel mi zemřel také na zhoubný nádor, vím, jaké to je. S psychikou člověka to pořádně zamává a kdyby to trvalo déle, asi bych to odnesla též svým zdravím. S dětmi nás to ale spojilo více dohromady a nebyla jsem na to sama. Abych na všechny hrůzy trochu zapomněla, dala jsem se po jeho smrti do přestavby bytu, aby mi tam nic to špatné nepřipomínalo.Snažila jsem se být více mezi lidmi a s dětmi. Měla byste se spojit s dcerami. Myslím, že jsou v takovém věku, kdy dost dobře neví, jak Vám nejlépe pomoci a třeba potřebují nějaký impuls od Vás. Ani nepíšete, jaký s nimi máte vztah. Půlrok je příliš krátká doba, zvlášť když se člověk potýká ještě se svou nemocí. Myslete víc na sebe, jestli máte dobrou kamarádku, zkuste se vypovídat jí, potřebujete to ze sebe dostat. Muži na to moc nejsou. Držím Vám palce a přeji uzdravení jak na těle, tak na duši ...
Janka
diskusní příspěvek
Pro Petru: Dobrý den, Petro, já na vašem místě bych si potřebovala hlavně odpočinout. Máte za sebou vyčerpávající záležitost se synem a teď další se svou nemocí - nebojovala jste už dost? Vyčerpaný člověk ODPOČÍVÁ - jako když uběhnete maraton, taky hned nejdete běžet další. O péči o domácnost bych poprosila dcery (když nebude po vašem, svět se nezboří), zalezla do postele a pouštěla si pohádky :o) Nemusíte věčně bojovat, můžete to nechat být, ať se to teď chvilku o sebe postará "samo". Držím palec.
Janice
diskusní příspěvek
Dobrý den paní Douchová, nejprve bych chtěla podpořit paní Petru(ztráta chlapečka) a popřát jí sílu jít v tom životě dál, i když to musí být velice těžké. Velice ji obdivuji a myslím, že časem bude trochu lépe, alespoň ten čas že funguje :-)
Žirafka
diskusní příspěvek
Milá paní doktorko, přeji Vám i nám všem krásné Vánoce, hlavně hodně zdraví a splnění všeho, co si přejeme. Buďte tady s námi i nadále, budeme se na Vás moc těšit :-))
Cassi (28)
diskusní příspěvek
Dobrý den, přečetla jsem si Vaši odpověď na můj problém ohledně problematického vztahu s matkou. Děkuji. Narazila jsem i na poblém paní Evy, která má manžela, o kterého se hrozně bojí na jeho služebních cestách autem. Ráda bych jí podpořila, trpěla jsem tím samým, umocněno smrtí bratrovo manžela při autonehodě. Každá služební cesta bylo peklo, nemohla jsem se ani soustředit v práci, po jeho návratu přišla úleva, jenže ten neustálý strach, kdy zase pojede (příp. poletí) znovu...Beru antidepresiva, z psychoterapie jsem "utekla", vždy mě to tak rozhodilo, že jsem se rozhodla tam přestat chodit. Co mi ale pomohlo, to je MIMINKO prostě je tu někdo, kdo vyžaduje Vaší pozornost, dělá každým dnem pokroky a věřte mi, že na ty myšlenky typu: co bude, když se zabije, prostě už nějak není čas. A i když je to možná "drsné", když mě ty obavy přepadnou, tak prostě si řeknu, že mám přece holčičku a ono to přejde. Přeju paní Evě víc odvahy ten problém s psychologem vyřešit...Žirafa
Žirafa
diskusní příspěvek
Vážená paní doktorko, měla bych ještě jeden dotaz ,který nemá s vaším tématem nic společného. Zajímá mě velice obor psychologie,vztahy mezi lidmi a různé problémy. Vyhledávám časopisy a články s touto tematikou,čtu různé knížky. Přemýšlela jsem, kdybych se chtěla psychologii více věnovat kde začít, co studovat a jaké vzdělání potřebuji. Předem Vám děkuji,pokud mi dokážete poradit.
Jana
diskusní příspěvek
Pro Janu, 27. 8.: Jano, zkopírujte ještě svůj dotaz zde na idnes do poradny pro týrané ženy (dr. Pavla Vyhlídalová). Mají tam s podobnými "příteli" mnoho zkušeností :o( NEPODŘIZUJTE SE MU!
Paní doktorko, nemohli by nějak vrátit k dotazům datumy? Člověk se v tom teď nevyzná... Děkuji!
Janice
diskusní příspěvek
Dobrý den, velmi se mi líbí Vaše rubrika, ve které pomáháte lidem v období nejistoty.Nemám sice žádný dotaz k mezilidským vztahům, ale snad mi jako odbornice dokážete také poradit. Zajímám se o psychologii, proto bych Vás, jako zkušenou psycholožku, chtěla požádat o radu. Chtěla bych se dozvědět něco o diagnostice osobnosti pomocí kresby - kresba lidské postavy, test kresby stromu... Mohla byste mi poradit nějakou odbornou literaturu? Existují sice knihy o rozboru dětské kresby, ale dá se sehnat nějaká literatura o rozboru kresby dospělých? Děkuji moc za odpověď, mějte se moc hezky.
Amonisek
diskusní příspěvek
Pro Markétu z 30. 5.: Co si budem namlouvat, ochotný manžel se do života (ke dvěma dětem) docela hodí - asi bych si ho nakonec nechala :o) Ale jinak - nespravila by vám náladu třeba nějaká chytrá "pomsta"? Co kdyby vám váš drahej zaplatil třeba měsíc v lázních (a postaral se mezitím o potomky - stejně jim za dva roky s milenkou dluží docela dost svého času) - nebo vám koupil nějaký hodně drahý šatičky, na který jste doteď byla moc rozumná? :o) (Dovolenou, auto? Něco podle vás - a pořádnýho!) Dva roky milenka, to stojí nějakou trpělivost! (Smekám!) Tak že by se, panáček, revanžoval?! Držím palce! :o)))
Janice
diskusní příspěvek
Milá paní doktorko. Už jsem si s Vámi dlouho "nepovídala", tak využívám této příležitosti a touto cestou Vás srdečně zdravím. Nepíši kvůli radě, protože po všem, co mě v životě potkalo, mám pocit, že už nějak zvládnu úplně všechno. Manžel zemřel, brzy po něm matka a sílu mi dodávalo krásné vnoučátko a spousta přátel, které naštěstí mám. Snažím se žít tak, jak jsem dříve nemohla a věřím, že se na mě ještě nějaké "štěstí" usměje. Ráda bych se někdy zapojila do diskuse ve Vaší poradně, ale teď je to vzhledem k jejímu novému uspořádání složitější, tak jsem alespoň pravidelnou čtenářkou. Mám takové tajném přání, že bych se někdy s Vámi chtěla setkat osobně, ale to asi není možné, tak Vám přeji pevné zdraví a hodně úspěchů ve Vaší - mnoha lidem pomáhající - práci.
Janka
diskusní příspěvek
Dobrý den paní doktorko. Já osobně žádný pratnerský problém (kromě nepříjemných stavů s blížícím se porodem :-))nevnímám - ťuky ťuk...¨, ale přesto Vaší poradnu čtu velice ráda. Přeji hodně úspěchů v další práci a mnoho spokojených klientů. Želvička.
Želvicka
diskusní příspěvek
Dobrý den, paní doktorko, chtěla jsem Vám jen poděkovat za radu, kterou jste mi poskytla. Moc mi to pomohlo. Přeji krásné prožití velikonočních svátků.
Vaše věřná čtenářka
Nataša
diskusní příspěvek
Paní doktorko, pokud budete odpovídat na můj dotaz o partnerském soužití, tak raději můj dotaz zkraťte a změníme jméno z Dušana na Pavla nebo jméno úplně vynechte. Děkuji za pochopení.
Pavel
diskusní příspěvek
Máte nějaký "recept" na krásný a dlouholetý vztah? Myslím, že v dnešní, doslova šílené době je uchovat a pěstovat hezký vztah téměř nemožné... Ne jako za časů našich babiček a dědečků.
Margotka
diskusní příspěvek
Milá paní doktorko, milá Jitko, jen Vás chci moc pozdravit, snad si na mě vzpomenete (naposled jsme se spolu setkaly loni myslim nekdy v lednu nebo únoru) - a na Rakousko. Porad "bojujeme", chvíli je líp, chvíli hůř, ale ještě jsme to nevzdali, i když už to mockrát "mělo na kahánku"... Ozvu se Vám, ještě jednou Vás moc zdravím a přeju jen všechno dobré! :-)
Denisa
diskusní příspěvek
Dobrý den, paní Douchová, chtěla bych Vám poděkovat za příjemné počtení Vašich názorů a rozborů v poradně, kterou často vyhledávám jen tak pro zajímavost, přestože (nebo právě proto?) nemám (zatím:-) žádný partnerský problém. Přeji Vám mnoho úspěchů ve Vaší práci a šťastný celý rok 2008.
Margot
diskusní příspěvek
Dobrý den ,paní doktorko.Psala jsem 2 dotazy jeden koncem srpna a druhý minulý týden a nevím ,jestli Vám dotazy došly.Nenašla jsem zatím odpověď.Děkuji
amálka
diskusní příspěvek
Milá paní doktorko, děkuji za radu. Musím se přiznat, že jsem jěště několik dnů přemýšlela o tom, co jste mi napsala. Včera jsem opravdu poslala svému idolu dopis. Udělala bych to stejně, ale asi jsem se potřebovala ujistit, že to není blbost. Jsem docela nervozní z výsledku, ale už jsem zažila horší sklamání a přišla o víc. Píšete mi, že jsem silná osobnost, ale můžu Vás ujistit, že ne tak docela. Jsem jen nešťastná a už ze všech mým peripetií života vystrašená a unavená. Můj bývalý manžel mi vzal veškeré mé poslední iluze o slušnosti člověka a lidskosti, o normální fungující rodině. V listopadu dostanu přidělený byt, takže se ho zbavím, a je to i dostatečně daleko, aby dal mě i synům pokoj. Myslím, že si ho zasloužíme, hlavně děti. Asi jsem se nenarodila na šťastné hvězdě, ale já říkám, že všechno jednou skončí a na všechny jednou dojde. Zatim se mějte krásně, nemám moc času na psaní, jelikož mi ten počítač neříká pane.
bez jména
diskusní příspěvek
Paní doktorko,psala jsem vám, je to asi měsíc, a stále nemohu najít svou odpověd :( hrozně mě to mrzí. Potřebuji poradit. Pssala jsem to pod stejnou přezdívkou. Prosím,zkuste to najít a odepsat. Děkuji a hezký den. Ketrin
Ketrin
diskusní příspěvek
Preji hezky den!
VSEM ZENAM S PROBLEMEM: NEVERA, PROBLEMY VE VZTAHU, SMYSL VZTAHU, NEVYROVNANY VZTAH, HLEDANI SEBE SAMA APOD.:
VAZENE ZENY, vyse uvedene vyrazy jsem sama prozila a vim, ceho se tykaji a jak moc boli: Mam nekolik vet, ktere Vam chci sdelit:
Bez chlapu je mi lip....Uz me nebavi se porad trapit, rozcilovat a stale neco resit...Kdyz ctu Vase prispevky, tak je to stale dokola to same...Muz x zena - stale reseni problemu...
ja jsem od vseho a vsech utekla, zacla novy zivot, dost to boli a stoji to hodne pevnou vuli a nervy...ale je mi lip....Sice jsem psala, ze bez muzu je mi lepe, ale samozrejme stale verim v toho praveho a dokonaleho pana XY...Urcite je na svete nekdo takovy jako jsem ja a hleda opravdovou lasku a duveru a porozumeni...
PREJI VAM VSEM PEVNE NERVY, HODNE STESTI!!
Peta
diskusní příspěvek
Vážená paní doktorko, již 2x jsem Vám psala, poprvé v červenci a podruhé 14.srpna. Odpověď jsem nenašla. Prosím odpovíte mi? Případně v jaké sekci?
Anna
diskusní příspěvek
Dobry den, pani doktorko. Chci vam moc podekovat za vsechny baby, kterym dokola vysvetlujete a dodavate sil. Casto si rikam, kolik jste uz toho musela vyslechnout a jak se ty lidske pribehy opakuji... Mam dotaz na vas, osobni: jak se cistite, abyste s nami zenami "zbytecne" neprozivala nase strasti? Moc prijemnyho toho asi neslysite :o( Nejste obcas na psychologa? :o) A dokazete poradit sama sobe?
Dovedete zobecnit, cim to je, ze vicemene vsechny baby prozivaji porad totez: nadseni ze vztahu, naplneni z rodiny, rozcarovani ze vztahu? Jsme my zensky naivni? Tlaci nas do toho spolecnost? Nejste po vsech tech zkusenostech blizko feminismu? :o))) DEKUJU!!!
Janice
diskusní příspěvek
Pro Áju: Ájo, byla jsem na tom velmi podobně, taky jsem si dlouho snažila koupit lásku matky u které jsem byla až na posledním místě. Až po letech jsem pochopila, že si nejen nic nekoupím a ještě jsem pořád považována za tu, co má dost peněz a sil, takže může pomáhat a nic nepotřebuje. Tak jsem to utnula, dost se to tehdy ve mně pralo, matka byla hooodně překvapená, několik měsíců se mnou nemluvila, ale nakonec si asi ujasnila, že mě nechce úplně ztratit a naše vztahy jsou teď docela v pohodě, je i celkem fajn babičkou, ale musím si pořád dávat pozor abych zase nesklouzla do dřívější polohy. O prodeji chaty se poraďte s právníkem, určitě to půjde vyřešit. Z vašeho vyprávění mám pocit, že vás matka neochránila, když jste byla malá, proč tedy chcete pořád chránit vy jí?
Nina
diskusní příspěvek
Pro Tinu{z16.8.07]Ahoj Tino,chapu co zaziva tvuj manzel,je v jine zemi v jinem prostredi s cizimi lidmi bez pratel ma jenom tebe a je mu jaksi smutno po jeho zemi,je to preci jen kus jeho zivota.Urcite te miluje jinak by s tebou nejel do tve zemi.Mam pocit, ze to je jak u me.Jsem v cizine s pritelem kde skoro nikoho neznam.Srdce me tahne k priteli,ale predstava toho jak jsem daleko,zmena zivota, a jak se vse muze zkomplikovat po detech po svatbe ve me vyvolava zrejme pro nej zvlastni reakce,ze nevim co presne chci a take menim myslenky velice casto,jsem sama zmatena..zkus se spise zeptat co mu chybi co by si pral a netrap se pro kazdou jeho zmenu nalad{urcite sam neni stastnen,ze nevi co chce]myslim si pokud ti rekne co mu chybi, najdete mozna i pricinu proc vse tak meni.Je treba ho zamestat necim,aby nemyslet na to co mu chybi, nebo mu to dat pokud je to ve tvych moznostech.Doufam ze jsem aspon trosku pomohla dejte vedet, klidne napiste SirokaMarketa@seznam.cz
Kikina
diskusní příspěvek
Tino, odejděte z toho pryč.Zejména teď neotěhotněte a nebo neodjeďte třeba i jen na dovolenou do jeho země. Jak tam vstoupíte,jste v jiném světě a přestávají platit věci, které jsou pro vás samozřejmé nebo na kterých jste se domluvili.Do budoucna nevidím takový vztah dobře,pokud nejste připravena a schopna přijmout případně i beze zbytku vše, co je pro Vašeho manžela přirozené, tak je to risk.
Alena - pro Tinu
diskusní příspěvek
Paní doktorko,velice děkuji za odpověď z 5.8. Zároveň děkuji všem za zaslané diskuzní příspěky a názory..velmi mne zaujala vaše připomínka, jesli jsem do toho druhého zamilovaná nebo jej miluji...máte pravdu, je to velký rozdíl. Já se každopádně teď chystám na delší dobu pryč ode všech/cca 2 měsíce - zahraniční cesta/, velmi doufám, že mi to pomůže urovnat myšlenky a ukáže správnou cestu.. zdraví Lvice
Lvice
diskusní příspěvek
Milá Jitko, jsem na tom podobně jako Vy. Jsem stejně stará, manželovi je 50 let a syny máme 21 a 18. Mnažel je vázaný na matku, terá jej velmi podporuje, ale servis manželky také očekává. Jen bere, nic nedává, veze se. Před 10 lety jsem nastoupila do náročného ale velmi dobře placeného zaměstnání, a najednou jsem já ta špatná, která vydělává peníze ale nehledí si povinností v domácnosti tak jak by měla. Jsem utahaná, objevily se také nějaké zdravotní problémy, ale manžel je stále fit a šetří se. Držím Vám palce abyste dopadla líp než já a měla dost sil.
Irena-pro Jitku 10.8.
diskusní příspěvek
pro Zuzanu: Moc děkuju za reakci, za zkoušku to stojí, já k tomu postoji také tak nějak intuitivně dospěla. Je zřejmě třeba vidět svět víc pozitivně a stále se netrápit, nemyslet tolik na zdravotní obtíže. Nyní musím na operaci,ale tak nějak jsem se naprogramovala, že vše dobře dopadne... a nejen s operací:-) Tak moc díky, a držím palce i Vám, ať Vám Vaše metoda zabírá i nadále:-)))
Liliane
diskusní příspěvek
Dobry den, nezlobte se, ale uz jsem nedockava. Jiz 2x jsem kladla otazky a zadna odpoved. Asi si vybirate dotazy dle vaznosti? Mam stale denne cekat na odpoved?
Emma
| předchozí | ... 4 5 6 7 8 9 10 | další |
