Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

archiv|nejistota ve vztahu|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| diskusní příspěvek| rozchody| bývalí partneři| žárlivost| problémy s tchyní| závislost ve vztahu| děti partnerů| nešťastná láska| problémy v komunikaci| deprese a vztah| Rodič a dítě| zamilovanost| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| osamělost| sexualita| problematické vztahy s rodiči| fáze "namlouvání"| psychické poruchy| vztahové problénmy v širší rodině| otázky početí, těhotenství| věkový rozdíl mezi partnery| spolupráce s psychologem/psychiatrem| rozvod a děti| stres| alkohol u jednoho z partnerů| vlastní právo na život podle sebe| agresivita a vztah| pauza ve vztahu| vztahy na pracovišti| ekonomické problémy ve vztahu| nenaplněná láska| svatba-důležitost manželství| vztah na dálku| první láska| smrt blízkého člověka| generační soužití| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nemoc partnera| separace dospělého dítěte od rodiny| závislost partnera na jednom z rodičů| snižování sexuálního apetitu v manželství| výchova| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| umění projevovat city| přetažený vztah| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| alkohol v rámci širší rodiny| problém navázat vztah| neimponující muž| manželovy kamarádky| ekonomicky silnější žena| problematické manželství rodičů| kamarádi partnera...| sourozenecké vztahy| osudová láska| poruchy příjmu potravy| životní nezdary| seznamování| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| sny| ženské přátelství| krize středního věku u mužů| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| podezření na vedlejší vztah| vliv osoby rodiče na výběr partnera| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| problémy se spánkem| vliv alkoholu | "pauza" ve vztahu| společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

rozdíly v řešení problémů - muž, žena
2. Na svůj obchod jsem velmi hrdá, protože rozjet podnikání ve 25 letech je pro mě úspěch (nyní mám 26, obchod funguje 1,5). Bohužel partner je přesvědčený o tom, že by bylo mnohem lepší najít si místo a být zaměstnancem. Podporu od něj nemám. Hrozně moc mu záleží na tom, co si myslí ostatní. Přítel má nyní 33 let. Všechny dny ale tragické nejsou. Občas bývá velmi pozorný a říká mi, jak je rád, že mě má, že jsem nejvhodnější holka, co zná a miluje mě. ALE... Musím říct, že jsem často ve stresu, pláču nebo jsem až apatická k tomu, že je zase něco špatně. O štěstí mluvit nemůžu. Ruku v ruce s tím šel i náš sexuální život do kytek. Má cenu vztah zachraňovat? Pracovat na něm? Může se ještě přístup partnera ke mně zlepšit? Odstěhovat se je nyní pro mě problém ohledně financí. Nikoho v novém městě neznám, všechny známé, rodinu, přátelé jsem měla ve svém městě. A rozhodně chci udržet obchůdek. Je to pro mě velmi těžké období. Nevím si rady. Díky za radu
Iva
PhDr. Jitka Douchová
To určitě buďte hrdá na to, co jste již dokázala. Asi nejste příliš vyrovnaný pár. Mám pocit, že byste se potřebovala naučit hájit si svá práva na život podle sebe. Nesmíte se nechat urážet a kritizovat, to do partnerství nepatří. Vy jste na začátku, stále se nemluví o svatbě, o dětech, na rozhodování máte čas. Tak bych zatím na vašem místě zkoušela něco mezi vámi dvěma změnit. Pokud to déledoběji nepůjde, asi se rozejdete, a to i s tím, že si budete muset najít jiné bydlení.
rozdíly v řešení problémů - muž, žena
1. Dobrý den, s přítelem jsme 2,5 roku. První rok jsme bydleli v mojem městě, poté se přestěhovali do menšího města do jeho bytů, který po celou dobu držel. První rok byl šťastný, po přestěhování to začalo skřípat. Denně je něco špatně: moje vaření, styl úklidu, hudba je nahlas, jsem tlustá, nejsem dost chytrá, ... Výčet mých nedostatků je tak dlouhý, že si je ani nepamatuju... Někdy se hádáme, ale díky mé naprosto klidné nekonfliktní povaze naprosto kapituluji, stáhnu se do sebe. Potom z jeho strany přichází krátkodobá pokora a lítost nad tím, co řekl. To na mě fungovalo, posledního půl roku už vím, že to je jen časově omezená změna. Při plánování dítěte se jednou dozvím, že ho chce, druhý den mi řekne, že si neumí představit mít se mnou dítě pro moji neschopnost. Někdy ho nechce proto, že by musel snížit komfort svého života. Hádáme se i kvůli mé práci. Otevřela jsem si malý obchůdek a nemám pravidelný plat, což je pro něj nesmírný problém, vadí mu, že vybočuji z řady.
Iva
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Ivo. Čeká na mne druhá část vašeho dotazu. Zatím mám v sobě jen jeden otazník. Jak je podle vás možné, že dokud jste žili u vás, ve vašem městě, nic takového se na straně partnera neobjevovalo? Proč by změnou bydliště došlo k tak markantním změnám v jeho hodnocení vás, jakožto své partnerky? Myslíte, že se na jeho domácí půdě mohla více projevit jeho kritičnost až arogance, jeho psychická nestabilita, která se projevuje ve výkyvech v jeho rozhodování? Nebo jde prostě o krizi ve vztahu, trvajícím delší dobu? No, jdu číst dál.
rozdíly v řešení problémů - muž, žena
Dobrý deň,s priateľom chodíme spolu 4roky.Mám pocit,že ma už nemá rád.Nie som šťastná,moc ma to mrzí,nechcem to ukončiť.Vyrastal bez otca,mama mu dávala úplnú voľnosť,robil si,čo chcel.Som jeho 1.dievča.Keď máme problém,nechce to rozoberat,nemá rád riešenie niečoho.Po 2 rokoch som ho presvedčila,aby sme bývali spolu sami.Nechcel,myslím,že mal strach.Ja mám pocit,akoby nebol ešte na vztah pripravený,akoby si stále viedol život len podľa toho,na čo má práve ON teraz náladu a čo práve ON chce teraz robiť.Najhoršie na tom je to,že keď sa ho spýtam,či sa chce rozísť,tak povie,že nie.Že ma má rád.Na 1mesiac som sa od neho odsťahovala s tým,že som chcela,nech si niečo uvedomíme.Vravel,že sa mám vrátiť,tak som sa vrátila,no potom mi povedal,že nevie,prečo chcel,aby som sa vrátila.Len to,že ma má rád.Ale mne to nestačí,nemožem mať v ňom ani oporu,nemožem sa mu s ničím zveriť,keď ma niečo trápi,vraví,že ja vždy z toho nadělám velký problém.Nikoho nemá,to viem iste.Prosim,poraďte,čo mám robiť???
Eliška
PhDr. Jitka Douchová
Milá Eliško,je normální, že se přítel ještě nechce přizpůsobovat v rámci soužití. Bydlet sám je jednodušší, je v tom svoboda rozhodování se o volném čase, prostě volnost! To ale neznamená, že vás přítel odmítá a nemá rád. Vaše pojetí je odlišné, ale neznamená to ztrátu lásky. Asi byste jej měla nechat v jeho modu vivendi, pokud je to přijatelné pro vás. Proti sobě jakoby stojí 2 odlišné představy chození. Včetně rozebírání problémů. To muži s žádným nadšením nepřijímají skoro nikdy. Vás to vše znejisťuje, ale asi zbytečně. Pokud chcete již s někým žít natrvalo na celý život, pak to asi nebude s ním.
rozdíly v řešení problémů - muž, žena
Dobrý den, mám s manželem dlouhodobě neshody. Já jsem aktivní a pořád bych někam cestovala, manžel na počátku manželství pár dovolených takzvaně přetrpěl, ale než si mě bral věděl, že je to můj hlavní koníček a teď už o tom nechce ani slyšet- Cestuji s dětmi, ale jsou už dost velké a děsím se toho až už se mnou nebudou chtít jezdit. S kamarádkami mne to baví jen občas, ale potřebuji k tomu muže a sdílení pocitů a toho vím,že se těžko u svého muže dočkám Doma vše zařizuji a vyřizuji sama, jsem hodně aktivní a tím jsem ho možná udusila, ale jinak to neumím. Co dělat, abych zjistila, zda mu vůbec na mne ještě záleží? Je mu zatěžko vymyslet společnou aktivitu. Nikdy si domů nepřivedl žádného kamaráda, ale v práci je úspěšný a koníčky má, ale o žádné pocity se s nikým nedělí a nikdy si neřekne o pomoc.s dětmi třba jezdí na kole,ale jejich ani mé problémy neřeší a ani jinak se jimi nezabývá. Poraďte .Děkuji.
Jana
PhDr. Jitka Douchová
Milá Jano. Osobnostně jste rozdílní, a vždy jste byli. I vy jste asi tak trochu věděla, do čeho s ním jdete, když jste vstupovali do manželství, nejen on. Asi jste doufala, že se to srovná, že se manžel změní. V některých věcech se lidé moc nemění. On je uzavřený a nesdílný introvert, žijící víc ve svém světě, potřebuje si chránit i svou osobní bublinku. Zvykl si na vaši akčnost - v něčem je to i výhodné, jestliže vše zařizujete vy. Povídat si o pocitech, to prostě není jeho parketa, i když je vevnitř sebe má. Říkáte, že se možná cítí vedle vás i trochu v tlaku, je dušený. Jak můžete poznat, že mu na vás záleží? Zkuste na své akčnosti polevit a dejte mu prostor, aby se nadechl a víc si uvědomil, co pro něj znamenáte :-)
rozdíly v řešení problémů - muž, žena
Proč muži neumí říct přímo že už nechtějí ve vztahu pokračovat?Proč se raději vymlouvají na nedostatek času ohledně práce,nebo nereagují na sms nezvedají telefon?Tohle chování je slabošské a zbabělé a oni se tak přesto chovají.Je to pro ně tak těžké říct promin ale už s tebou nechci být,a když se zeptáte přímo tak mlčí?Je to snad nějaký jejich komplex?
eva
PhDr. Jitka Douchová
Nestrkala bych všechny muže do jednoho pytle,evo. Ale měla - li bych to nějak zobecnit - muži se více bojí v soukromém životě jasného radikálního řezu, bojí se ženiných emocí, proto to hrají do ztracena...
rozdíly v řešení problémů - muž, žena
Dobrý den, s partnerem se dost casto dohadujeme o vsem moznem. Vcera mi oznamil, ze cte knihu Jak na zeny. Trosku me to zarazilo, jelikoz tyto prirucky jsou zavadejici. Nejsem tuctova zena a hlavne rikam mu dost jasne, co bych chtela a co by me delalo stastnejsi atd. Pripada mi to, ze to necte kvuli me, ale spise kvuli jinym zenam ...? Mam byt znepokojena?
Kamila
PhDr. Jitka Douchová
Moc hezká otázka, Kamilo:-) Budu stručná - můj pocit je, že si přítel s vámi nevěří. Vy jste asertivně přímočará, sebevědomá žena, která zná svou hodnotu. Ale jak to má on?...Potřebuje - jako to tak muži ve svých nejistotách mívají - dostat nějaký návod, praktickou příručku. Ale věřte tomu, že je to sdělení pro vás! :-)
rozdíly v řešení problémů - muž, žena
Jak být ženě oporou Dobrý den, jak mohu manželce projevit zájem o její starosti a trápení a přitom nenabízet řešení a neopakovat se? Např. když žena řekne, že je unavena, co všechno musí zařídit atd... Já si samozřejmě uvedomuju její situaci a pomáhám seč se dá a tyto poznámky nejsou mířeny na mě, ale vetšinou nevím co na to říct. Poznámky typu TO CHÁPU, MRZÍ MĚ TO, TOMU ROZUMÍM apod. nejde opakovat do nekonečna... Rád bych jí byl oporou a dokázal přijít s nějakým konejšivým slovem třeba když je nemocná...jak projevit zájem o její stav. Tvářit se zkroušeně jsem zkoušel, ale nefunguje, spíš naopak:o(
vojtěch
PhDr. Jitka Douchová
Milý vojtěchu.Ve vašem vyjádření musí být autenticita a aspoň přiměřená dávka empatie, ne mechanické repliky chápavých výroků, které citujete:-) Měla by tam být i nabídka k pomoci, pokud o to bude stát - to už je pak na ní. Mužsko-ženský svět není až tak složitý na porozumění, i když vám to tak může připadat:)Každá žena potřebuje cítit v muži opravdovou oporu, to je základní stavební kámen partnerského vztahu. Je dobré ji nejdříve vyslechnout a pak se také zeptat, JAK byste jí mohl pomoci, abyste jí ulehčil život. Měla by cítit, že byste jí pomohl opravdu rád:-)
rozdíly v řešení problémů - muž, žena
Dobrý den, je mi 29, jsem vdaná. Čekáme s manželem miminko - je manžel je skvělý, je s ním zábava, úžasně vaří. Ale má dvě vady: 1) je příšerně náladový - když si to nenechám líbit, omluví se, ale když omluvu nepřijmu do 2 vteřin od vyslovení, jeho náladovost se zvyšuje; a 2) je velký bordelář - nic na něj nezabírá, vadí mu, když po něm chci, aby mi pomohl, když pomáhá, po 5 minutách se vrací k počítači. Není to o tom, že by někde nechal válet ponožky, na což si u svých partnerů stěžují moje kamarádky. On nechává válet kdekoliv, cokoliv a v naprosto neuvěřitelné míře. Nevím, co s tím mám dělat - "převychovat" se mi ho zatím nepodařilo (jeho rodiče ho jaksi nic nenaučili) a dítě je na cestě. Jak na něj? Pochybuju, že s dítětem budu zvládat ještě úklid poměrně velkoho bytu.
Alena
PhDr. Jitka Douchová
Milá Aleno. Ačkoliv se s problémem, který popisujete, setkávám u svých klientů docela dost často, přesto jsem nenašla pro váš dotaz příslušnou kolonku. Nevím, jak je to možné:-). Začneme bodem č.1 : pokud máte pocit, že jeho náladová kolísavost je mimo míru "normy", kterou jste schopná zvládnout, pak byste měla manželovi jen sdělit, že máte delší reakční dobu, že ve vás nepříjemnosti přetrvávají, a že by s tím měl počítat a respektovat to. Bude to muset pochopit a přijmout, pokud mu to bude prezentováno důstojnou a srozumitelnou formou:-) Vyplývá z toho pak jen možná to, že to budete muset být častěji vy, kdo bude přicházet s usmiřovací nabídkou. Bod č.2 : i tady mám pocit, že by se to dalo zvládnout na úrovni vzájemně dospělé komunikace mezi vámi. Jestliže mluvíte o "převýchově", vyvoláváte ve mně podezření, že vyžadujete jeho pomoc v domácnosti v podobě, jako byste byla jeho rodič. Tím jeho motivaci nepodpoříte, ale naopak jej dostanete do dětského vzdoru a opozice, kterou manifestuje sezením u PC... Tak hlavu vzhůru, přemýšlejte o více symetrických formách partnerské komunikace, držím palce k úspěchu:-)
rozdíly v řešení problémů - muž, žena
Dobrý den. Jsem vdaná, manžel je o 26 let starší než já. Máme se moc rádi, velice si rozumíme a teď máme i společnou radost z půlročního miminka. Problém je ten, že manžel je velmi nervózní z toho, že nepracuji, že jsem žena v domácnosti - čímž on opovrhuje. Já naopak uznávám tradiční rozdělení rolí a myslím si, že pokud je to možné, měla by být matka s dítětěm co nejdéle doma. Nicméně muž si představuje, že bych se mohla nějak realizovat např. prací po internetu (mimochodem jsem po tom pátrala a pokud nejsem účetní nebo nechci lepit obálky, tak mám smůlu). Já si tajně sním o tom, že bych třeba do předškolního věku naší dcery byla ta máma doma, co peče koláče a má načančanou domácnost, ale o tom si asi můžu nechat jen zdát. Manželova matka byla kariéristka a on si ten model asi odnesl z domova. Moje maminka byla s námi doma. Snažím se mu velmi nenásilně vysvětlovat, co je pro dítě dobré apod,ale nemám moc úspěch. Kde najít kompromis?(dodávám, že jsme oba VŠ a o finance nejde).Díky,Kája
Karolína
PhDr. Jitka Douchová
Milá Kájo, dobrý den.Tradiční rozdělení rolí má hodně do sebe, alespoň v určité fázi cyklu rodinného života. Váš muž volá po rovnoprávnosti, důvodů může být více, nejen jeho model z původní rodiny, který má zažitý. Je o generaci starší, možná má strach z toho, jak bude zvládat dlouhodobě kompletní ekonomické zajištění rodiny? Možná je problém i v tom, že jste si o všem nepovídali dostatečně v období předtím, než jste se pro dítě rozhodli. Máte každý jiné představy, ale pokud se máte opravdu moc rádi, jak píšete, pak k lásce patří i snaha o porozumění a o přijetí motivů k rozhodnutí se toho druhého. Vy nejste žena v domácnosti, čímž on opovrhuje. Vy jste matka vašeho společného dítěte, které potřebuje lásku a péči. Obhajte si to před manželem:-)
rozdíly v řešení problémů - muž, žena
Dobrý den,žijeme spolu 5 let.Čím dál víc se projevují naše rozdíly v povaze a v osobnosti.Víme,že se chceme takoví jací jsme a nemůžeme být jiní.On věří ve fakta a já věřím svým pocitům.Věc, která nás trápí se objevovala už dříve a zřejmě vždy bude.Stále na ní narážíme a dost nám komplikuje život.Probírali jsme to už mnohokrát,ale vede to akorát k hádkám-je to začarovaný kruh.Dost nás to vysiluje a ztrácíme chuť jít dál. Potřeby druhého chápeme,ale nevyhovuje nám přistoupit v téhle věci na „pravidla hry“ toho druhého.Jde o projevy citů.Říká, že to je pocit mé nedůvěry v něj, ale já vím, že mě miluje a věřím mu.Je to spíše o tom co mi stačí a co stačí jemu.Laťku máme různě vysoko.Nevyhovuje mi to.Věřím,že osobní právo na "věc" je na obou stranách.Nevíme,kde v tom najít rovnováhu abychom byli spokojení oba.Rádi bychom znali pohled někoho třetího. Sami si s tím už nevíme rady.
green.girl
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den,green.girl:-)Mluvíte pocitově, pro racionálně "udělané" lidi to může být asi opravdu někdy oříšek, protože to nemusí být vždy srozumitelné. Vy jako žena jste více intuitivní, a někdy možná pak více abstraktně rozvláčná,přítel jako muž je zvyklý pracovat s jasnými, věcně podanými informacemi, které lze rozumově uchopit a pak s nimi nakládat dál.Ale žijete polu 5 let, jistě si rozumíte, a do budoucna můžete jen vybalancovávat svoji komunikaci podle kontextu, s motivací ke kompromiům. Je to srozumitelné?:-))
rozdíly v řešení problémů - muž, žena
čtu si příspěvky a napádá mě otázka. Proč většinou řeší problémy ve vztahu ženy nebo chtějí o problému hovořit. To muži problémy nemají nebo raději neřeší?
Pavlína
PhDr. Jitka Douchová
Milá Pavlíno. Zajímavá otázka. První vysvětlení je jednoduché - tato poradna je součástí rubriky idnes ONA...To druhé už bude pestřejší:-)Partnerským vztahům se věnuji jako psycholog již hodně dlouho. V dřívějších dobách jsem se setkávala především se ženami, které měly potřebu věci, jež je trápí, řešit. Jejich protějšky měli většinou pocit, že si přeci každý musí poradit se vším sám. Chlap se nepůjde radit ohledně svého vztahu.Ale časy se mění, dnes už je postoj mužů k partnerským vztahům jiný, a k mým klientům patří stejným dílem muži, jako ženy. Ale - možná je jednoduušší pro muže přímý dialog, než psaná forma "poradenství".Zajímavé by ale bylo vědět, proč vás tato otázka napadla?:-)





mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.