Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

PremiumPoradna

Na otázky odpovídá

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

| všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

iDNES.cz je pouze zprostředkovatel, neovlivňuje obsah odpovědí a není jejich autorem. Poradny neslouží jako náhrada lékařské péče. V případě potíží navštivte lékaře.

fáze "namlouvání"
Dobrý den, možná jsem se už dotazoval, ale prosím o pomoc znovu. Vídám se se slečnou 22 a mně je 25. Vídáme se 3 měsíce. Na začátku měla problém jít poprvé ven, psala, že je stydlivá, ale nakonec to překonala a šla, pak jsme se viděli ještě asi jednou a pak vždy řekla, že ven půjde ráda, ale pak se vymluvila nebo neodepsala, bylo takové divné.. občas chtěla jít a šla, občas zas našla výmluvu. Po novém roce jsem ji už řekl, že potřebuji vědět o co jde, ona že je semnou ráda, ale přijde jí brzo na to aby jsme spolu byli. Já to bral jako odmítnutí, ale psala mi dál a chtěla se sama vídat. Od té doby je to jiné. Chce se vídat sama, více si mě pustí k tělu (objímání, pusy). Minule jsem chtěl vědět jak na to jsme, tak jsem se jí ptal, a ona řekla, že ji mě chce více poznat a že se vídáme málo a venku je furt zima. A já nevím co s tím. Mám čekat ještě? Mám si s ní promluvit o nás? Chci vztah. Jsou to už 3 měsíce, ale záleží mi na ni. Co valentýn? Jak řešit v takové nejistotě? Sex ještě nebyl
Radim
Pro zobrazení odpovědi se přihlaste k iDNES Premium
fáze "namlouvání"
Dobrý den, asi 2 měsíce se vídám s holkou (22). Každý den mi píše první, pokud ji někdy neodepíšu, napíše znovu, zeptá se na něco. Ale iniciativu jít ven musím mít vždy já, to stejné venku, sama mi pusu nedá, sama mě za ruku nechytne, když se loučíme, mám pocit, že by jí stačilo říct "Tak ahoj", a odejít. Při psaní na facebooku se chováme prakticky jak pár, ale venku vše dělám já. Dříve jsem to příčítal její stydlivosti, ale už je toho asi moc. Občas napíše sama, jestli se uvidíme, a pak to zase zruší, někdy když to navrhnu já, tak jde, ale tak z 50 % se na něco vymluví. A další den mě zase třeba pozve sama. Nahoru dolu prostě. Pokud jí řeknu, že mi něco vadí, vubec se k tomu nevyjádří, ignoruje to. Včera už mi ruply nervy a říkal jsem jí to, že ve vztahu jsou i problemy, a ona se chytla toho, že "ve vztahu"? Tak to asi každej vidíme jinak. A já, že jsem myslel, že už vztah začíná. když se 2 měsíce vídame. Ona, že sama neví, a že jí je semnou dobře, ale že na vztah je brzy, podle ní. - otázka upravena poradcem
Oliver
fáze "namlouvání"
Dobrý den, již 7 let se znám s klukem (27) a já 23, hned první večer, co jsme se seznámili mi dal na jevo, že se mu líbím. Bohužel jsem byla ve vztahu. O 5 let později jsme se k sobě znovu dostali, pozval mne do kina, začali jsme se vídat pravidelně, ale nic si nezačal. Tak jsme se jednou opili a začala jsem si já. To trvalo nějakou dobu, já se samozřejmě zamilovala a on mi poté řekl, že je moc čerstvě po rozchodu, že bohužel nic vážného. Od té doby jsme byli stále občas v kontaktu. Poté jsem začala chodit s ex 2 roky, který mi zakázal se s ním bavit. A před půl rokem, když jsme se rozešli, jsem se s ním začala bavit znovu. Píšeme si téměř každý den jako dřív, ale čas si najde minimálně, občas schůzku na poslední chvíli zruší, i když poslední dobou si čas našel častěji. Je poměrně asociální a říká, že nemá žádné kamarády. A momentálně, když jsem potřebovala podržet, tak se na mě v podstatě vykašlal, přitom já se snažím pořád. Nic jsme spolu neměli. Má vůbec cenu se mu vyzant a přímo?
Klára
fáze "namlouvání"
Dobrý den, paní doktorko, z dětství znám jednoho muže, nikdy jsme se nekamarádili. Náhodně jsme si začali před časem psát, dozvěděla jsem se, že je rozvedený a má děti. Začal mi posílat svoje fotky a plánoval, že se potkáme. Z plánovaného setkání se nakonec vymluvil a já se později dozvěděla, že má už delší dobu přítelkyni. Ta prý chce děti a on už nikoli, vídají se prý málo. V psaní i telefonování jsem ve většině případů já ta první. Donedávna jsem z něj při náhodných setkáních cítila rozpaky a odtažitost. Nyní se to změnilo, je vidět, že mě rád potkává, vítá se se mnou, začal mě oslovovat jménem (to dřív nedělal) a teď mě pozval k sobě domů. Co si o tomto chování a jeho vývoji myslet? Proč mě najednou zve k sobě domů?
Dáša
fáze "namlouvání"
Dobrý den paní doktorko.
Na seznamce jsem poznala muže, byli jsme spolu jednou v kavárně a jednou ve vinárně. Měli jsme si o čem povídat,tak jsme si domluvili procházku městem s večeří, ale tento stav nám vše změnil.Byl tady zákaz a vše se uzavřelo. Tím,že v této sféře podniká, jeho firma se dostala do obtíží a na procházku nebyla nálada... Nejdříve jsme si psali SMS (sejít se nechtěl, že má problemy-chápu) a v jedné mi napsal, že musel vyhledat lékařskou pomoc a bere léky... Ještě jsem se pokusila napsat pár SMS, ale už neodpovídá... Mám ještě nějakou šanci? Mám mu zavolat, dál psát SMS ?(bojím se, že to bude vypadat,že ho uhaním...) Děkuji I.
Iva
fáze "namlouvání"
Dobrý den,

líbí se mi IT specialista z práce. Před necelým rok jsme spolu byli na schůzce, od té doby kolem sebe kroužíme. Občas mě vezme za ruku, pohladí, "zlobí" mě, vyptává se na můj život, pamatuje si každý detail, co mu řeknu (vč. jména mé nejbližší kamarádky), dělá pro mě milé laskavosti, občas si i napíšeme a zavoláme. Dokážeme si povídat celé hodiny a pořád si máme, co říct. Poslední dobou se mi i víc otevřel a říká mi osobní věci ze svého života. Problém ovšem je v tom, že mě nikam nepozval a když jsem ho zvala já (na svatbu našich kolegů, výlet s partou, festival), tak nikdy nemohl. Jsem v tom, už trochu ztracená. Chtěla bych mu říct, co k němu cítím, ale přijde mi to nepatřičné přes mobil nebo v práci, kde nás mohou slyšet ostatní kolegové. Myslíte, že má smysl se dál o něco snažit nebo to prostě vzdát a jít dál?

Děkuji za odpověď. - otázka upravena poradcem
A.
fáze "namlouvání"
Dobrý den, potřebova bych od vás radu, znám jednu holku už 12let stále se kolem sebe motáme, několikrát jsem spolu už něco i měli, avšak nikdy pohlavní styk ale pořád kolem sebe kroužíme myslím že bychom spolu oba chtěli být ale vždycky to něco přeruší, a už to trvá vážně dost dlouho, nedokážu na ni přestat myslet, přijde i jako kdybychom mezi sebou měli nějakou barieru která nám brání spolu začít něco víc než kamarádství... chtěl tedy poradit co bych měl udělat proto abychom spolu byli více než kamarádi, různé rande a tak už jsem zkoušel, jsem si jist že oba chceme to stejné dokonce si s ní o tom občas i píšu :D ale oba tam máme tu barieru, možná by bylo nejlepší prostě do toho skočit a nechat to osudu jak to dopadne. Každopádně předem děkuji za odpověď
Martin
fáze "namlouvání"
Dobrý den, je mi 20 let, všechny moje kamarádky mají kluky, jenom já ne. Když mě nějaký kluk pozve na rande, už na druhé nebo třetí schůzce mě políbí. Jenže se mnou to nic neudělá. Necítím vzrušení, nepodlomí se mi z toho kolena, nic. Ten kluk mi pak řekne, že jsem ledová královna a ukončí to se mnou. Nedovede pochopit, že potřebuji jen víc času a že se nedokážu zamilovat, jako na povel. Řešila jsem s kamarádkami, v čem může být chyba. Všechny si myslí, že chyba je v tom, že tomu klukovi vůbec dovolím, aby mě líbal. Že tak brzy, na druhém rande to přece není normální a že pak na mě bude o to víc naléhat. co myslíte vy?
Kika
fáze "namlouvání"
Dobry den chci se zeptat našel sem si ženu ktera je o osm let mladši .To by problem nebyl problem je vtom,že jeden den je plna elanu do života adruhy den nebo za hodinu propad něco si vyčita zatim se jen přatelime ,ale začina to byt vic než přatelstvi ma dvě děti to neni pro mě problem,ale jako by to byl problem pro ni.V zaměstnani dava hodně na rady kolegin staršich o deset let.jsem zni zmaten a začinam to vzdavat nevim si už rady jak sni komunokovat dodavat sebevědomi .
Karel
fáze "namlouvání"
Za zmínku také stojí, že, jak má někdo vůbec brát v potaz, že má nějaký vztah, když má tu přítelkyni jen, když se mu to zrovna hodí? Všude se obejde bez ní, popř. podniká různé akce s kámoši a že má holku řekne např., když ho někdo otravuje s chozením. Ty fotky, co s ní zveřejňuje, ty taky vůbec nejsou aktuální, ale rok, minimálně 2 měsíce staré. Jak má z toho člověk poznat, že ten vztah stále funguje? Jeho bývalá se mi jednou svěřila, že se k němu nikdy na veřejnosti nesměla hlásit a to jenom proto, aby si mohl užít pozornosti svých obdivovatelek a ona to musela trpět. Další věc je ta, že holka, s kterou by byl ochotný chodit, musí mít v první řadě prsa, vzhled modelky a dělat nějakou " ušlechtilou" činnost, jako např. umět jezdit na koni nebo dělat letušku a pocházet z velkého města. Ne, s brýlemi, malá prsa, z vesnice, to se nenosí. Přitom sám je taky z vesnice, tak na co si vlastně hraje? Nepřipadá vám jeho chování povrchní? - otázka upravena poradcem
Mirka- 2.část
fáze "namlouvání"
Dobrý den, před pár dny se mi kamarádka přiznala, že se ptala jednoho našeho kamaráda, zda má přítelkyni a jestli by chtěl se mnou chodit, ale nechce mi říct důvod, proč to udělala. On jí řekl, že přítelkyni má a o mně, že nemá zájem, ale vůbec nevím, jak jí to řekl a proč to neřekl taky mně do očí. Jak mám teď vědět, jestli to bylo slušné odmítnutí nebo ho to třeba urazilo a jestli se mu vůbec můžu podívat do očí? Z nějakého důvodu se se mnou přestal bavit a já vůbec nechápu proč, co za tím je. Že má přítelkyni a logicky se mnou chodit nemůže, to bych pochopila, ale tohle opravdu ne. Ke všemu začal všude zveřejňovat videa a fotky s ní a já si nemůžu pomoct, ale připadá mi to, jako výsměch vůči mně a cítím se ponížená. Hlavně proto, že neustále dává najevo, že ona je naprosto dokonalá a já jsem proti ní asi nula. Kamarádky se postavily na mou stranu a dávají mu najevo, ať s tím vztahem neobtěžuje a společně mu ty fotky a videa nahlašujeme, aby jsme tím docílily, že mu zablokují účty.
Mirka - 1.část
fáze "namlouvání"
Pokračování - druhá část
Na konci našeho setkání jsme si tedy popovídali. Ona se zmínila o tom, že randila se dvěma kluky a u každého z nás hledala, co ji u druhého chybělo.
Z jejích slov vyplynulo, že s druhým nechce pokračovat, kvůli jeho povaze. Mně neřekla přímo ne. Ale nepreskočila z její strany jiskra. Ona vzhledem ke své minulosti má problém se zamoilovat a potřebuje čas. Chápu to. Líbí se mi, je sympatická a máme i společné zájmy, proto bych chtěl nějakým způsobem pokračovat v seznamování se, abychom zjistili, zda máme šanci na společnou budoucnost. Nechci na ni nijak tlačit. Zároveň ale nechci upustit od kontaktu s ní, abychom se ještě více neodcizili.
Od poslední schůzky jsme si nenapsali.

Děkuji za názor a radu, jak se chovat a jak postupovat.

ALEŠ
Aleš
fáze "namlouvání"
Dobrý den,
chtěl bych Vás poprosit o radu. Před pár měsíci jsem se seznámil s jednou slečnou. Vzhledem ke vzdálenosti jsme se poznávali hlavně přes psaní. To bylo v duchu flirtu ale i vážných témat. Psali jsme si téměř nonstop. První rande jsme spolu strávili celý den, druhé bylo kratší a třetí rande jsme spolu byli opět celý den. Na konci tohoto dne jsem však vyznal své city a slečnu to pochopitelně vylekalo. Poté jsme si psali a už to bylo s odstupem. Mezitim jsem zjistil, že nejsem jediný s kým se scházela. Nemám ji to za zlé, neboť spolu nic nemáme. Samozřejmě mě to trochu zamrzelo. Ona potřebovala čas, aby si vše srovnala a já také. Teď jsme se viděli po delší době znovu. Avšak z mé strany, kvůli tomu, že jsme si nepopovídali, to nebylo takové uvolněné a držel jsem si odstup. Ona nám možná dávala šanci tím, že se sejdeme a uvidí, jestli dokážeme pokračovat, kde jsme přestali. Bohužel to bylo odtažité a nebylo v našem setkání kouzlo. (Konec první části)
Aleš
fáze "namlouvání"
Dobrý den, zajímal by mě váš názor na tuto situaci. 2 měsíce se vídám s jedním mužem. On byl nejdřív hrozně hrr, hned chtěl vztah, závazky. Já se na to ale necítila, tak jsem ho brzdila. Postupně jsem si ale k němu vytvořila pouto a zamilovala se. On nyní tvrdí, že mě má moc rád a záleží mu na mně, ale vyloženě z jeho strany to už láska není. Prý jsem tu počáteční zamilovanost "zabila" svým chladnějším chováním na začátku. Chce se se mnou dál vídat, ale vztah mi dle jeho slov nabídnout nemůže a prý se to ani v nejbližší době určitě nezmění. Já ale o vztah s ním stojím. Vím jistě, že s ním nechci pouze kamarádit nebo s ním mít nějaké "kamarádství s výhodami", to už vůbec ne. Tak se ptám - má smysl v tom setkávání pokračovat, když já do něj zamilovaná jsem a on do mě ne? Nebo obecně, myslíte, že ve vztazích ta láska by měla přijít hned ze začátku nebo je tam ještě šance postupného vzniku vážnějších citů? Záleží mi na něm, nechci ho ztratit, ale kamarádství mi nestačí. Děkuji. - otázka upravena poradcem
Jen kamarádka
fáze "namlouvání"
Dobrý den, na inzerát jsem si našla přítele (oběma je nám přes 50). Od 2. rande mi říká, že mne miluje, nazývá mne Lásko, Miláčku, apod. a plánuje se mnou společné bydlení a budoucnost. Je pravda, že to podporuje i činy .. Před tím jsem měla ženatého milence, který mi také říkal, že jsem jeho životní láska, že se mnou chce žít ... A já mu věřila ... K realizaci ovšem nedošlo a pro mne to bylo životní zklamání, které jsem velmi těžce nesla.V době seznámení s novým přítelem jsem z toho už byla venku a byla ráda, že minulý vztah dopadl tak, jak dopadl. Bohužel teď ale slovům o lásce nevěřím, zvlášť když je slyším od 2. rande a neustále, x-krát za den "miluji tě". Ze začátku mne to vytáčelo, byla jsem na to alergická, teď to beru jako "slovní výplň". Někdy mi přijde, že tím přesvědčuje sám sebe. Neustále "tlačí" na společné bydlení, pro mne je to hrozně brzo - nechce to slyšet (známe se 3 měsíce, vídáme se o víkendu). Nevím, jak jeho chování mám rozumět, poradíte? Děkuji. - otázka upravena poradcem
Naděžda
fáze "namlouvání"
Dobrý den. Přes seznamku jsem si domluvila nedávno rande se stejně starým klukem (28 let). Když jsme měli jít ven, jednou jsem mu to odřekla. Podruhé jsem již šla - na skleničku do baru. Řekla jsem si tentokrát, že to vezmu "bezstarostně" a nebudu se extra připravovat (šaty, apod.). Prostě jsem šla tak, jak mi bylo příjemné a hlavně jsem se snažila působit být sama sebou. Schůzka probíhala moc fajn , i přesto, že jsem měla původně v plánu vyzvednutí kamarádkou, kdyby se mi nelíbil. Povídali jsme si spolu tři hodiny, smáli se, dokonce mi sám od sebe z baru donesl i brčko, když zjistil, že ho v drinku nemám. Pak sám od sebe zaplatil a šli jsme ven na MHD, kde si se mnou povídal, dokud mi nepřijela tramvaj a sdělil, že mě moc rád poznal. Bohužel se pak dva dny neozýval a já mu třetí den napsala "zda jsem u něho obstála".Napsal až další den, že si večer moc užil, ale že si myslí, že by to nikam nepokračovalo... A tomu nerozumím. Co jsem udělala špatně? Přišlo mi, že jsme si rozuměli... - otázka upravena poradcem
Nikol
fáze "namlouvání"
Dobrý den.Seznámil jsem se na sociální síti s o dva roky starší ženou.Jednou jsem se sešli v reálu,zašli na kávu,všechno v pohodě.Ted zhruba po týdnu dalšího dopisování mi řekla,že jsem na ni moc upjatý.Z mého pohledu mi připadá,že zájem je spíše z mé strany,ale z druhé jako by to bylo bez citu.Když jí chci slyšet,tak zavolám já,ona to sama od sebe neudělá,jako bych byl vzduch.Na otázku,kdy se znovu uvidíme mi nedokázala odpovědět,jelikož se stará jako samoživitelka o desetiletou dceru a má práci kolem domu.Nabídnul jsem jí pomoc,abych jí ulevil od těch starostí,ale bez úspěchu.Chci se Vás tedy zeptat,zda má vůbec smysl pokračovat a doufat ve zlepšení komunikace a postoje vůči mě,nebo to úplně skončit a věnovat ten čas jiným činnostem nebo lidem.Připadám si jako páte kolo u vozu,děkuji za radu.
Jára
fáze "namlouvání"
Dobrý den,
jsem ve vztahu krátce, on je dlouhou dobu samotář. Když mě oslovil na nejmenované seznamce, napsal, že hledá ženu do které by se zamiloval.
Jednou mi napsal, že mě asi miluje poté mi volal a říká, že nechce, aby jsme tyto slova používali často. Což chápu nemá se o lásce jen mluvit, ale dokazovat. Jednoho dne se napil a začal mi psát.
Proč se mi po tobě tolik stýská ? Zněla první věta. Poté se to tak krásně rozjelo. Jak mě miluje, jak mu strašně moc chybím a , že mu nikdy žádná žena nevoněla jako já. Prý ze mě zešílí. Prostě krása.
Přijel ke mě v sobotu a šli jsme si sednou do místní restaurace. Ještě podstatné bylo to, že když mě zahlédl zářil jako hvězda, dal mi pusu a vzal mě za ruku a tak jsme šli do té hospůdky.
Tam to přišlo ten šok. Kdy mi řekl, že mě miluje jen když je napitej a , že by chtěl aby jsme byli jako milenci a ještě , že to nemusí všichni vědět.
Jsem teď hodně zmatená nevím co si o tom myslet. Jestli má strach, že cítí, že mě miluje ….. prosím o názor.
Pavla
fáze "namlouvání"
Dobrý den,

prosím Vás o radu, už měsíc si intenzivně každý den píšu s jedním mužem (mně je 25, jemu 31). Známe se cca 2 roky z práce, ale za ten poslední měsíc kontaktu jsme se poznali hodně důvěrně. Asi před 9 dny jsme byli v kině-schůzku inicioval on, kde došlo i na líbání, ale spíše jsem měla pocit že je to iniciované z mojí strany. Asi 4 dny na to mi vezl nějaké věci do bytu a také došlo na polibky. Když jsem se ho poté ptala jak tedy natom spolu jsme, tak řekl ať to neřeším a že nemáme kam spěchat. Poté vzaly události rychlý spád a před 3 dny mě povzal k sobě domů na víno, kde nakonec došlo i na sex. Od té doby si píšeme skoro jako předtím. Abych řekla pravdu tak jsem z tohoto "vztahu" trochu zmatená a nevím, jestli je to přátelství, nebo někdy bude něco víc, nebo jde jen o sex? Co mě ale trochu odrazuje je to, že já o něm vím vše, pořád mi říká co dělá atd. ale málo se zajímá o mě, co dělám, o mojí rodinu.Navíc kdyby chtěl tak bychom se mohli vídat častěji. Co si o tom myslíte? - otázka upravena poradcem
Kristýna
fáze "namlouvání"
Dobrý den,
líbí se mi jeden kolega v práci a původně jsem si myslela, že i já jemu. Jenže se chová dvěma způsoby - buď mě naprosto ignoruje, vyhýbá se mi a když se už náhodou potkáme, tak by to nejraději vzal kanálem; nebo na mě upřeně hledí, zastaví se i kvůli tomu, a když jde s přáteli tak na sebe hlasitě upozorňuje a dělá kraviny. Vůbec netuším, co si mám o tom myslet.
Děkuji.
Eva