Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

archiv|nejistota ve vztahu|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| bývalí partneři| problémy s tchyní| závislost ve vztahu| nešťastná láska| děti partnerů| problémy v komunikaci| deprese a vztah| Rodič a dítě| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| zamilovanost| sexualita| osamělost| problematické vztahy s rodiči| fáze "namlouvání"| psychické poruchy| otázky početí, těhotenství| vztahové problénmy v širší rodině| věkový rozdíl mezi partnery| spolupráce s psychologem/psychiatrem| rozvod a děti| alkohol u jednoho z partnerů| stres| vlastní právo na život podle sebe| agresivita a vztah| pauza ve vztahu| ekonomické problémy ve vztahu| nenaplněná láska| vztahy na pracovišti| první láska| svatba-důležitost manželství| vztah na dálku| smrt blízkého člověka| generační soužití| psychický teror ve vztahu| partner odmítá dítě| prevence problémů ve vztahu| nemoc partnera| separace dospělého dítěte od rodiny| závislost partnera na jednom z rodičů| snižování sexuálního apetitu v manželství| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| výchova| umění projevovat city| přetažený vztah| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| alkohol v rámci širší rodiny| problém navázat vztah| neimponující muž| ekonomicky silnější žena| problematické manželství rodičů| manželovy kamarádky| sourozenecké vztahy| kamarádi partnera...| poruchy příjmu potravy| životní nezdary| osudová láska| seznamování| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| sny| ženské přátelství| krize středního věku u mužů| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| podezření na vedlejší vztah| vliv osoby rodiče na výběr partnera| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| problémy se spánkem| vliv alkoholu | "pauza" ve vztahu| společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

problematické manželství rodičů
Dobrý den, před asi 4 měsíci začal můj táta strašně zarlit na mámu (má novou práci a má tam jednoho kolegu, ale vim že není duvod zarlit). Nejdřív ji volal třeba 2 denně a poslal třeba 3 zpravy, ale teď to došlo tak daleko že ji volá klidně 5x denně a pošle i 12smsek do toho ji posílá i emaily. Máma už neví co s ním a už to mají doma i tak že si pořád hraje na ublizeneho a mama se začala bát aby si třeba neublížil protože se to už hodně vystupovalo. Dokonce mu už nekolikrat řekla že by si měl zajít k psychologovi, ale táta se jen zarazil a řekl že je v poradku. Chtěla bych jim nějak pomoct s rodiči už nebydlí ale pokaždé když mluvím s mámou a táta u toho není brečí do telefonu a nebo naživo když se vidíme. Docela by mě zajímal jestli by se dalo něco zkusit udělat? Děkuji K.
Ustaraná dcera
PhDr. Jitka Douchová
Milá Ustaraná dcero K. Je od vás milé, že máte o maminku starost, ale řešit s psychologem by to měla spíš ona. Vy ji můžete jako dcera poskytnout emoční oporu, ale nic víc. Nebo byste mohla mluvit s tátou? Nevím, jaký spolu máte s tátou vztah, zda tam můžete něco ovlivnit. Je zjevné, že problém má primárně táta, a druhotně tedy i matka. Ale je to jejich vztahový problém, který by měli oni dva spolu řešit. Vaše role je opora pro mamku a promluvit s tátou, pokud na vás dá.
problematické manželství rodičů
...pokračování : Taťka zas naopak řekne, že nemá vůbec žádný problém s mámou, že nic řešit nepotřebuje, že ona je na něj akorát pořád protivná a tak že si radší dá sklenku vína než aby ji pospouchal. To zas vytočí mamku a tak je to pořád dokola... Je fakt, že máma je občas opravdu k nevydržení a když není po jejím, tak je zle, ale i táta má své nedostatky, takže je to oboustranné. Už jsem se teda mámy ptala, proč jsou vůbec spolu, když už spolu nedokážou žít normálně, ale nedostalo se mi odpovědi, jestli by jim nepomohlo třeba nějaké odloučení... Možná dřív měli společný zájem se o nás starat a vychovávat a teď když už jsou sami a nemají v podstatě žádné společné zájmy, tak se nemají spolu na čem podílet, ale to se přeci dá změnit... snažím se jim domluvit, ale marně. Ani jeden nechce ustoupit, protože proč by zrovna on měl být ten první, kdo ustoupí/omluví se tomu druhému. Jsou jako malé děti... myslíte, že by se s tím dalo ještě v jejich věku (53,56) něco dělat??? Děkuji za odpověď
Natálie
PhDr. Jitka Douchová
Natálie, tak to jsou z mého pohledu opravdu mladí :-) Samozřejmě, že se s tím dá něco dělat, ale na vás může být prvotní impuls dostat je k něčemu novému, a pak je již zodpovědnost na nich. Procházejí relativně klasickou fází partnerského životního cyklu - opuštěného hnízda. Jestliže spolu většinu společného času v manželství sdíleli hlavně rodinu a péči o děti, ale neměli společné zájmy, nejezdili nikam sami bez vás, neměli si moc co povídat, pak je teď doma pro oba z nich prázdno a smutno. Co kdybyste se s bratrem domluvili na nějakém dárku pro ně dva, který by je vyhnal z domova a byli někde spolu sami? Wellnes, jiný zážitkový dárek. cokoliv, co by je vytrhlo z handrkování v rámci nutné každodennosti? :-)
problematické manželství rodičů
Dobrý den, paní doktorko. Asi to bude neobvyklé, ale píšu jako dcera za své rodiče. Jsou spolu 30 let a evidentně mají nějaké komunikační problémy, kterých si jsou oba vědomi, ale nejsou schopni (nebo ochotni je řešit) a mě to velmi trápí a ráda bych jim nějak pomohla (i když je mi jasné, že to musí vyřešit hlavně oni dva mezi sebou). Možná to bude trochu zmatené, ale pokusím se nastínit situaci: já už mám svou rodinu a bratr se také odstěhoval, takže zůstali v domě sami. Hádají se kvůli absolutním maličkostem (poslední hádka "na krev", kterou jsem zažila, byla o neschopnosti se vejít při chystání oběda do poměrně velké kuchyně-navzájem si zavázeli a ani jeden nechtěl ustoupit). Tak je to se vším, přijde mi, že nejsou schopni se už spolu normálně bavit - jsou na sebe ironičtí a protivní. Mamka sama mi řekne, že je na tátu už alergická, že se na něj jen podívá a je naštvaná...(že chodí ve špinavém triku, že cintá na ubrus atd). Raději se zavře do pokoje a jde koukat na TV... - otázka upravena poradcem
Natálie
PhDr. Jitka Douchová
Milá Natálie. Až tak neobvyklé to není, a každopádně je od vás milé, že máte starost o partnerský vztah rodičů, na nichž vám záleží a máte je oba ráda. Je smutné přihlížet bezmocně tomu, jak se dohadují a jejich alergie na sebe navzájem gradují stále více.Je otázkou, jak to vy, jako jejich dcera, budete moct ovlivnit se zachováním taktní rovnováhy vůči jim oběma :-) Jdu na vaši druhou část.
problematické manželství rodičů
Dobrý den,
mám problém s mojí mámou.Je jí 71 let, po mrtvici, závislá na péči taťky, který je po infarktu.Problém je , že mamka na taťku žárlí ikdyž to je nesmysl, sprostě mu nadává.Nevím jak tátovi pomoci.Vyhledala jsem jí i lékaře a tvrdí, že žádnou pomoc nepotřebuje.Bydlí s nimi i synovec 25let, a říká že je každý den nějaká hádka.Mám strach o tátu.
Renata
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Renato. Zkuste se do toho vžít. Jestliže je matka fyzicky závislá na svém muži, je po prodělané nemoci, která je pro ni velkým handicapem, její psychika se výrazně mění. Bezmoc vyvolává často agresi. Každý z nás, dětí, máme potřebu chránit vždy toho slabšího rodiče, vy tedy tátu. Zkuste  pochopit matčin psychický stav, a pomáhejte tátovi tím, že při něm budete stát. Víc udělat nemůžete. Je dobře, že tam bydlí i synovec, který může dělat trochu polštář jejich hádkám a korigovat to, pokud na to má kapacitu. Ale vy tátu podporujte :-)
problematické manželství rodičů
Dobry den, moje maminka zije ve vztahu jiz 20 let s clovekem ktery ji psychicky a fyzicky tyra. Ma s nim syna 13 let a spolecnou firmu. Jak od takoveho muze odejit?? Pomohla by ji terapie pres internet?? Dekuji Vam za odpoved.
Tamzik
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Tamzik :-)Vaše maminka musí být především motivovaná ke spolupráci s odborníkem, musí v tom vidět smysl, cítit, že by jí to mohlo pomoci. Je otázkou, do jaké míry ona sdílí s vámi pocit jejího nešťastného života, jestli se tím netrápíte více vy. Asi to také můžete být nejvíce vy, kdo jí pomůže, poskytne porozumění a chápavou náruč. Jestli je ale ona opravdu 20 let obětí domácího násilí v podobě psychického teroru a fyzického násilí, můžete to být i vy, kdo to nahlásí. Bylo by dobré obrátit se na příslušné instituce a společnství, kde můžete nalézt konkrétnější radu. Patří k nim Rosa, Bílý kruh bezpečí, Acorus, atd. atd. Vše se dá najít na internetu.
problematické manželství rodičů
Dobrý den paní doktorko. Jsem docela zoufalá a nevím co dělat. Zjistila jsem, že se můj otec zřejmě zamiloval, nevím kdo je ta žena a jestli mají nějaký vztah. Bohužel jsem si přečetla v počítači dopis, který ji psal, o tom jak budou spolu začínat apod. Z toho jsem hrozně špatná, protože kdyby odešel od mámy, tak ta to určitě nezvládne, hlavně psychicky a bojím se, že by si mohla i něco udělat, navíc bydlí v domě, který je její, takže by to určitě finančně neutáhla, stará se tam o babičku, takže nechodí do práce, vůbec nevím jestli by se třeba neodstěhoval někde daleko. Mám už svoji rodinu, ale tohle by byla hrozná rána, která by zasáhla všechny a život by už nikdy nebyl tak fajn. Říct mu to nemůžu, že jsem to četla. Chtěla bych tomu zabránit, ale nevím jak. Nemyslím celé dny na nic jiného, hrozně se trápím a už nemůžu.
Petra
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Petro.Chápu, je to složité. Přesto si myslím, že byste mohla o všem s otcem mluvit. Nemusíte odkrýt svůj náhodný zdroj informace. Můžete být v tomto ohledu více tajnosnubná, ale v rámci rozhovoru vás dvou, jakožto dospělých lidí, se můžete pokusit najít porozumění na své straně, můžete mu zároveň říci své obavy. Ale důležité je,dát mu najevo, že něco tušíte...
problematické manželství rodičů
Dobrý den paní Douchová, chtěla bych se s vámi poradit. Moji rodiče se po 20letech rozvádějí, poznali se na střední když jim bylo 18. Táta začal před 9roky podnikat a odcizovat se celé rodině,mamka se upla na péči kolem nás, přestaly společnéAktivity. Začala stavba domu, problémy,hádky.Začali problemy asi tak 3roky zpet, tata si nasel jinou pani,od nas v prubehu minuleho roku 2xOdesel,vzdy se vratil sam, mamka zadne sceny nedelala,ikdyz byla nadne,odpustila mu to.Jeste v rijnu vse ok,omlouval se ji na vyroci, koupil retizek, a bac a v lednuZe chce rozvod(ten probehl v breznu),ja a sestra seSmamkou stehujeme do byvaleho bytu,nemuzeme si dovolit hypoteku doplatit.S tatou nedokazu mluvit,rekl ze s mamkou neni stastny, a citim ze jde za tou pani ikdyz to nepriznal. Nevim jakMamku povzbudit, lidi nas drbou, koukaj, mamka pocita kazdou korunu na coz sme nebyli zvykle.Nevim jak to lidem rikatKdyz se ptaji?TataJe zradce a ChovaSeJakoObet.JakMamcePomoct?Snazim se financnePodporitSegru(studuje).
Terka
PhDr. Jitka Douchová
Milá Terko, dobrý den. Co vám mohu poradit? Máte to objektivně těžké - vaši rodiče se rozvádějí, vy nemůžete ovlivnit vůbec nic.Trápíte se společně s mamkou, jste jejím spojencem, cítíte ji jako toho, kdo je ve všem nevinně.Viníkem je pro vás jakoby táta,který odchází za jinou ženou, tu těžko můžete přijmout jako jeho novou partnerku, neboť je konkurentkou matky... Vnímáte ji jako toho, kdo rozbil vaši rodinu. Terko, vy ale jako dcera svých rodičů, které máte oba ráda, těžko posoudíte, kde se stala chyba, a na čí straně je "vina". Třeba není nikde - prostě se "museli" rozejít, neklapalo jim to.Potkali se v 18 letech a ne vždy se partnerská volba vydaří tak, že je to na celý život.Ale - nejde tolik o jejich manželství, spíše jde o vaše prožívání celé situace a o to, jak VY to zvládnete, jak vy odpustíte tátovi. Teď jste mámin člověk, potřebujete ji povzbudit, ochránit ji, ale i sebe, od pomluv okolí. A ještě k tomu všemu se snažíte ochraňovat vaši sestru. Jakožto prvorozená máte dáno do vínku to, že prožíváte zodpovědnost vůči těm slabším. Zkuste se na vše podívat s odstupem, zkuste myslet i na sebe sama. Zkuste neřešit problémy vašich rodičů - jsou jejich a oni dva se musejí s tím vším nějak "popasovat". Na vás čeká váš život... Nedokáži vám na dálku poradit, jak můžete pomoci vaší mamince - snad hlavně tím, že jste s ní, že rozumíte její bolesti. Ale zároveň musíte přeci myslet i na to, že máte svého tátu, a toho v životě neztrácíte. Je to váš otec, a vaší úlohou není přemýšlení o tom, zda je vinen...
problematické manželství rodičů
část 2 Maminka je skoro polovinu svého života na ID a její zdravotní stav je hodně špatný. Tím trpí samozřejmě i psychika. Potřebovala by se naučit radovat ze života. Myslím si, že by jim možná pomohla manželská poradna, aby se naučili spolu zase žít, resp. uvědomili si to proč spolu jsou. Myslím si totiž, že každý druhý chlap by při těch věčných slzách a křiku už dávno utekl a máma si to neuvědomuje a myslí si, že ji táta nemá rád, protože se nechová tak jak si ona představuje - romantik z něj prostě nebude, myslím si, že se už nesnaží nic dělat protože vždy následuje negativní reakce, výčitky a pláč. Taky si myslím, že je máma i v přechodu a to je další problém pro psychiku. Jenže mamka mi odmítá jít kamkoliv, prý nebude nic nikomu vykládat, prý by stejně jen brečela a chce vidět prvně změnu u táty než někam půjde. Prostě začarovaný kruh. Myslíte si, že manželská poradna naučí člověka vnímat svět jinak a znovu se radovat nebo by bylo vhodnější nejdříve řešit situaci antidepresivy?
Renča
PhDr. Jitka Douchová
Aha:-) Renčo, antidepresiva, pokud jsou indikována, je vhodné kombinovat s psychoterapií. Ale je otázka, zda se více jedná o problém maminky a bylo by to na individuální terapii, nebo opravdu primárně o vztahový problém. Je jasné, že psychický stav maminky do značné míry souvisí s tím, že se může cítit být obětí nějakého systému, tj. rodiny jejího manžela a toho, do čeho byla uvržena. Pak také tím, že se zajela po podstatnou část jejího života do nějakého životního stylu, nějakého hodnotového systému, a nyní je postavena před novou životní realitu, v níž je bezradná- Tj., už není tolik potřebná a tudíž se cítí sama. Neuměla si užívat život po svém, nevytvořila si asi žádné své vlastní zájmy. A protože jí chybí životní náplň, působí depresivně. Mohla byste ji nejdříve zkusit motivovat k tomu, aby se začala v nové životní etapě něčemu věnovat, našla si nový životní CÍL, kterým nebude jen rodina. Bude to hlavně o ní a o tom, co ještě může v životě prožít nového. Pokud se vám to nebude dařit, zkuste s ní dohodnout, že by si mohla začít chodit povídat s psychologem. Ale necentrujte to primárně na problémy v manželství - to by to nejspíš odmítla. A nebojte - součástí každé kvalitní psychoterapie je celkový životní kontext, tzn. i její manželský vztah, takže na ten by pak tak, jako tak, muselo dojít:-))
problematické manželství rodičů
Dobrý den. Potřebuji poradit jak pomoci rodičům. Manželství trvá 38 let. Myslím si, že se rodiče spolu nenaučili žít, myslím tím sami dva. Maminka se přistěhovala do vedlejšího domu rodičů tatínka. Celý život cítila, že není tou vhodnou nevěstou (prarodiče měli nevěstu vytipovanou :-(). Stále se snažila, aby se jim zalíbila, pořád chtěla mít dokonalou domácnost, zahradu, děti, prostě, aby tchýně zase neřekla, že druhá snacha je v tom či onom lepší :-(. Takže společný život rodičů byl o práci a o tom co řeknou tchánovci (samozřejmě nás děti nikdy nehlídali, oni přece také nikam nechodili apod.). Při kávě se řešilo kdo co udělá a večer padali únavou do postele. Teď už jsme my děti pryč z domu, vnoučata už jsou všechna školou povinné a na rodiče padla samota. Resp. to, že se spolu neumí bavit tzv. o "ničem", prostě užívat si dne. Mamka má představu jak by to mělo vypadat, jenže to řeší pláčem a křikem. Táta je zase flegmatika a trošku citově chladný (tak jako jeho rodiče).část 1
Renča
PhDr. Jitka Douchová
Milá Renčo, dobrý den:-) To je od vás úžasné, jak se staráte o manželství vašich rodičů a máte zájem jim pomoct. Jen nevím, jestli to jde - jste jejich dcera, ne terapeutka... Ale než odpovím, jdu si přečíst 2.část vašeho dotazu:-))
problematické manželství rodičů
Dobry den, muj otec podle mne trpi hysterickymi rysy, vse musi byt podle neho, a to i hlouposti, pokud se mu neco nelibi, urazi se. Nejvic mi ale vadi jeho chovani k matce, neustale ji shazuje, a to i pred lidmi, vycita ji vysokoskolske vzdelani, ktere sam nema, predhazuje ji, za nic nedela a ze musi vsechno delat sam, ale za to co sama dela ji nadava, je to pry spatne. Porad ji za cokoli peskuje. Matka proto travi cim dal vice casu v praci, aby se vyhnula neustalym vycitkam, coz se obraci zase proti ni, ze se nestara o rodinu. Otec je cerstve v duchodu, ja i bratr jsme vetsinu tydne ve skole a jezdime domu jen na vikendy. Problem je, ze otec vyzaduje pozornost, na kterou uz nikdo z nas nema kvuli povinnostem cas, sam se nezabavi, i kdyz tvrdi, ze je v jednom kole. Chova se ukrivdene. Prosim Vas proto o radu, jak k nemu pristupovat, aby se jeho chovani omezilo, k odbornikovi ho nemame sanci dostat, nikdy neuzna, ze potrebuje pomoc. Predem Vam velmi dekuji za radu. Sara
Sara
PhDr. Jitka Douchová
Milá Saro, dobrý den.Váš otec asi prochází adaptační fází na důchodové období, musí si zvykat na to, že už nemá jiné působiště, než svůj domov, a proto se aspoň tam snaží být "pánem" situace. Potřebuje něco ovládat, být někde, v nějakém teritoriu, důležitý. Ale nedělá to šťastným způsobem. Zkuste být k němu tolerantnější a spíš mu nabídnout něco nového,čemu by se mohl věnovat. Potřebuje porozumění, ale dělá opak, nemůže jej získat. Jen si to neuvědomuje. Rozdíl ve vzdělání mezi ním a matkou je další faktor, který jej v jeho očích snižuje, vytváří podhoubí pro jeho pocity méněcennosti, a ty zase s sebou nesou jeho problematické chování. Je to celé zacyklené a někde se to musí protnout. Myslíte, že mu zvládnete pomoci? :-)
problematické manželství rodičů
Otec je tyran, vždy všechny psychicky deptal, zejména matku-Nyní ale již jeho peníze (velmi úspěšný) nikdo nepotřebuje ale matka se nemůže k rozvodu rozhoupat (tak dvacet ji a mě a sestru jen psychicky deptal , ani spolu nespali). matka je úžasná žena, vypadá mladě a je vzdělaná a úspěšná, komunikativní. Bydlím sám. pro matku byl život s ním obrovská oběť kvůli dětem (nás to ale i psychicky narušilo, měla šanci emigrovat). Z otce se stává zlý člověk a máme strach z jeho právníků (on neustále vyhrožuje že se vystěhuje ale nakonec to neudělá (díky mě se povedlo matce vlastnit tři byty v praze). od té doby co má matka a já dobrou práci nepřispívá vůbec on 60 matka 50 já 22 sestra 17. on měl ubohé děství s otcem tyran úspěšným a o 30 let mladší nevzdělanou ženou, nechápe že v rodině se lidé mají mít rádi. Mám matku k rozvodu dohnat nebo ne? !kvůli otci! trpí léčeným alkoholismem a občas má problém, zatím si ale vždy díky vzdělání a schopnostem našla nebo dobrou práci udržela.
Pavel.P
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Pavle. Nevím, jestli máte mamince mluvit do života více, než ona sama chce. Vy ji můžete pouze podpořit, dát jí najevo svůj názor, ale rozhodnutí je na ní samotné. Je vidět, jak otce nenávidíte a matku milujete, cítíte velkou potřebu ji chránit, ale i vy už máte svůj život,jste dospělý. Vždy mám pocit, že se každý musíme ve finále rozhodovat sami za sebe - nedovedu si představit, jak byste mohl svou matku k rozvodu "dohnat". Byla by to z vaší strana nějaká satisfakce za zkažené dětství? Nebo váš projev péče o ni? Nebo potrestání viníka za příkoří,které jste všichni prožívali? Asi od obojeho kousek, ale vy byste si měl pro sebe samotného jasně zpřehlednit dominantní motiv. Rozumíte mi? :-)
problematické manželství rodičů
Dobry den, rodice meho pritele-25let, se rozvadi. Mama to tezce nese a upnula se na syna, ktereho dokonce trochu psychicky vydira, aby komunikoval s otcem, ktery se k tomu stavi nepritomne. Musi s mamou zustavat doma a ja se s nim vidim velmi malo, nas vztah se nemuze vyvijet. Poradte mi, jak mam reagovat na jeho ztrapene sms, tak casto se mu mam ozyvat nebo naopak ho nechat v klidu? bolim se, ze vse nezvladne a soucasne tak ukonci i nas vztah..moc dekuji
Katerina
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Katerino.Snažte se mu nabídnout podporu v tom slova smyslu, že jste na to dva. Jste s ním, při něm. Nic mu nevyčítejte, pokuste se respektovat, že jej matka teď potřebuje trochu více, ale dejte mu na vědomí milou vlídnou formou, že pokud nebudete více spolu, ztratíte se tak trochu sami sobě.Víc toho asi nevymyslím, ale držím vám palce:-)
problematické manželství rodičů
Díky za odpověď (16. prosince, našla jsem to až teď). Víte, že mě nenapadlo, že by máma mohla mít sociální fobii? Ale když tak o tom přemýšlím, odpovídá to, měla jsem ji taky, trochu vím, co to s člověkem dělá... a ty strašně blbé výmluvy, proč ona nemůže jít na koncert nebo s kamarádkou na kafe, proč nepůjde k doktorovi, přestože ji právě srazilo auto.... Nastává ovšem problém č. 2: máma kdysi absolvovala na vysoké dva semestry psychologie, takže v tomhle oboru rozumí úplně všemu a hlavně tomu, že s výjimkou poruch učení psychologické problémy neexistují.... co s tím? Dále: přes vánoce jsem byla pár dní u rodičů. Máma vzala na milost moji kočku, což je téměř zázrak, ale, sledovala jsem, jak se rodiče spolu baví. U nás je už mnoho let tradice, že tata se někde potuluje a máma si připravuje žádost o rozvod, protože 'von není ani na vánoce doma'. Situace: tata přijde domů v 10 večer. Mama udělá strašlivý ksicht, něco mezi citróny naloženými v soli a nekonečným smutkem. -pokračování-
Lisa
PhDr. Jitka Douchová
Liso, dva semestry psychologie rozhodně nejsou podkladem pro to, aby někdo rozuměl úplně všemu. Ani absolvent studia jednooborové psychologie neví nic, dokud nevstoupí aktivně do praxe. Zná teorii, ta je ale jen podpůrná. Ale vy jste to patrně myslela ironicky. Nebo ne? Co je důležité pro vás, je to, co jsem vám již psala 16.12.loňského roku. To znamená, že byste si měla uvědomit vaši roli v tom, co se týká vašich rodičů. Vy nemůžete vstupovat do ničeho mezi nimi jako terapeut, jako rozhodčí nebo soudce. Vy byste si měla sama pro sebe zmonitorovat, jak je v tom VÁM, pocitově, prožitkově, a co s tím v sobě VY můžete udělat. Je to manželství vašich rodičů. Přemýšlím nad tím, koho to vše trápí nejvíc. Vás? Maminku? Tátu?Zkuste si uvědomit, proč to trápí konkrétně vás, na kom vám víc záleží, o koho se víc bojíte, a tak.Chápu, že vás bolí neutěšený stav jich dvou, ale možná se do toho vciťujete příliš.Vy máte svůj život, oni taky, všichni tři jste dospělí. Můj pocit je ten, že jste na mámu naštvaná, a zároveň je vám jí líto, takže se vám k ní komplikuje vztah dcera - matka. Mám pravdu?...
problematické manželství rodičů
-druhý díl- (kterou mi dodnes neodpustila, říká, že jsem ji podvedla, když jsem si ji pořídila). Tata se většinou chová, jako bych byla dementní a bylo mi pět, sice moc přesně neví, čím se zabývám, protože ho to nezajímá, ale vesele to znevažuje, protože latinsky se dnes učí jenom pitomec atp. Což ovšem demokraticky provozuje i vůči mámě. Já si se sebou poradím, rodiče beru s rezervou - jsem na to konec konců stará dost, ale je mi líto, že oni dva spolu nějak rozumně nevyjdou. Aby bylo jasno, oni se spolu baví, ale jenom o insrumentálních věcech - co uvařit, kdy půjdeme k babičce, co v práci. V případě krize ovšem fungují oba velmi dobře a spolehlilvě - jenom ten běžný život nějak nezvládají.... Nevím, jestli mi přísluší se do toho plést, ale nemám pocit, že by byli spokojení, rozhodně ne máma. Ale něco z toho se přenáší i na mě a taky jsou to moji jediní rodiče, na které si sice s chutí zanadávám, ale jsou moji:-)
Lisa
PhDr. Jitka Douchová
Aha, Liso. Když jsem dočetla 2.část vašeho povídání, rozumím tomu více. Ale je to asi opravdu hlavně v tom, co jsem již napsala. Nevím, jak jim můžete více pomoct. Možná jsou spolu docela spokojeni i v tom, že si dokáží vyhovět v instrumentální rovině jejich společného života, možná nemají vyšší nároky, nevím, nedovedu to posoudit. Jen mě napadá, zda se tím vším netrápíte více vy, než oni. Můžete je občas někam vytáhnout ven a nabídnout jim něco jiného, můžete jim potom udělat i korektiv v podobě zpětného zracadla, ale ve vlídné a humorné podobě, jinak by to otec - šéf, neskousnul, nepřijal. S maminkou byste opravdu měla možná více mluvit tak, abyste ji podpořila ve fungování i někde mimo. Je introvert, dobrá, ale i introvert může mít své zájmy, které jej těší a naplňují. To přeci neznamená, že musí díky tomu žít v kleci samoty a nudy. Nebo trpí maminka sociální fobií? Můžete ji opravdu jen podpořit v tom, aby se sebou něco dělala, a rozvíjela se.
problematické manželství rodičů
Zdravím. Potřebovala bych poradit ohledně vztahu svých rodičů.... nehází po sobě těžkými přeměty, ale mám pocit, že jejich vztah totálně vyhnil. Máma skučí, že je pořád sama doma a jak jí je smutno a nuda, ale je hrozně introvertní a jít kamkoli odmítá, než aby chodila do kursu s ostatními lidmi, platí si hodiny angličtiny a pak se diví, že rozumí jenom učitelce. Tata se doma evidentně nudí - ale to je tím, že máma ho odmítá obdivovat, jak to dělají jeho podřízení. Tata taky tu a tam uplatňuje šéfovské metody doma, někdy velmi nevybíravým stylem (jsi blbá, protože to říkám). Nevím, jestli to s vztahem mezi rodiči souvisí, ale oba jsou na mě strašlivě citově fixovaní způsobem, který považuju za nezdravý. Nebydlím s nimi, ale svému bytu nesmím říkat 'doma', nesmím chodit s cizinci, nesmím mít domácí zvířata, máma pro to má strašně rozumné důvody, ale v podtextu je cítit, že žárlí i na moji kočku -pokračování-
Lisa
PhDr. Jitka Douchová
Milá Liso, než se dostanu k pokračování, budu reagovat na 1. část vašeho popisu situace doma. Předpokládám, že jste jedináček, proto je pozornost i city maximálně orientovaná jen na vás. Vztahové klima doma je opravdu "patologické", ale vy jste z toho již venku, byť jen fyzicky. Vaši se budou muset naučit žít sami spolu, bez vás. Vy je nemůžete nijak spasit, můžete možná pomoci mamce tím, že ji občas vyvedete někam ven, aby poznala i jiný život, než ten její domácí. Můžete ji podněcovat k dalším aktivitám, ale více s nimi udělat nemůžete, je to jejich život, vy máte svůj. U nich se nedaří realizovat separaci sebe a vás, která už nejste dítě. Ale vy se tím nesmíte nechat pohltit, nemůžete se nechat citově vydírat. Musíte naučit rodiče mantinelům a respektu k vašemu životu s tím, že vaše životy se budou prolínat limitovaně. Takže podle mne je hlavní práce na vás, respektive ve vás, a v tom, abyste necítila vůči nim zodpovědnost, abyste se od tohoto pocitu dokázala osvobodit...
problematické manželství rodičů
S oběma rodiči zvlášť mám dobrý vztah, ale nenávidim parodii na manželství co léta předváděli. Otec je citový chudák, budto žádné nemá ale spíš je neumí dávat najevo. Matka tímto celé roky trpěla - ale když měla možnost odejít do ciziny, zustala "kvuli dětem" super - zustali jsme v komunistické zemi s psychickým despotou doma. Se sestrou mám vzah na bodě mrazu. Otci jsem říkal ať odejde když doma tolik trpí "nikdy se nedočkám vděku" ale neudělá to. Akorát deptá matku a sestru, a s věkem se to zhoršuje. (já už tam nejsem) matka už ví co chce, i díky mé podpoře, jinak je prof. uspěšná žena, ale stejně se nerozvede. Mám o rodiče starost. bude těžší se o ně starat když budou zvlášt a sestra je narozdíl ode mne rozmazlená (vyrustala po revoluci)já VŠ věk, sestra SŠ věk, rodiče se blíží 60, Otec každého posílá k psych., v životě je usp. muž k Rodině se choval otřesně. .Neni větší hloupost než "manželství kvuli dětem"
Ivan
PhDr. Jitka Douchová
Milý Ivane, chápu vaše pocity, vaše obavy i naštvanost. Vy jste citově vždy inklinoval k matce, takže jste možná nyní více těsná a propojená dvojice, kde vy hrajete roli ochránce, rádce - více roli partnerské podpory, než roli syna. Vaše dětství a problémy rodičů, které jste denně zažíval, vás nějakým způsobem formovalo a bude mít vliv na vaše chování a reagování ve vaší vlastní rodině, i ve výchově dětí. Nepoložil jste mi žádnou otázku, já tedy mohu jen krátce glosovat to, co popisujete a naprosto souhlasím s tím, že udržování konfliktního manželství dvou lidí v "zájmu" dětí, je naprosto kontraproduktivní a škodí ve svém důsledku více všem zúčastněným...
problematické manželství rodičů
problematické manželství rodičů Paní doktorko,děkuji za odpověď.S mamkou se budu snažit-co nejvíce ji zapojit,i když bydlíme dost daleko od sebe.Mně je 28 let, otec na mě respektuje a mnohdy se podřídil z rodiny vlastně jen mně.Prostředníkem být tedy mohu,na druhou stranu nechci rodičům do ničeho moc mluvit.Problém je taky to,že v sobě cítím na tátu naštvání a tak přece jen straním mamce,což by mohlo při vyjednávání působit problémy.
anežka
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den,Anežko. Nemusíte rodičům do života mluvit, nemusíte se nutit do role prostředníka. Buďte tedy primárně při mamince. i to je způsob komunikace, něco, co dáváte najevo tátovi.Snad pochopí...
problematické manželství rodičů
Dobrý den,prosím oradu.Rodiče jsou ve věku po padesátce.Mamka poslední 2 roky hodně pracovala,měla noční služby,z nutnosti,aby bylo čím zaplatitúčty,otec totiž pracuje příležitostně,je drobný živnostník.Dříve na mamku žárlil,omezoval ji, to se změnilo a začal mizet z domova,změnil chování,stává se,že řekl, že jde na návštěvu za některým známým a mamka známého vzápjetí potká,otec je podrážděný a separuje se asi i v ložnici.Z toho všeho vyplynulo,že má jinou ženu,mamka se ho také přímo zeptala,on to přiznal,slíbil,že vztah skončí.Vydržel to pár dní,zase si začal vymýšlet cesty a mizel. Na mamku je protivný,vyčítá jí že špatně vede domácnost atd. (přitom se doma nepodílí na domácích pracích,nic neopravuje,moc peněz nepřináší).Mamka se mi se situací svěřila,mrzí jí, jak se k ní otec chová,že ji ponižuje,má ho ráda,bojí se zůstat sama.Radila jsem jí,ať se věnuje sama sobě, s otcem si otevřeně promluví a zváží,zda jí stojí za to,s ním zůstat. Spíš se chci zeptat, jak se mám chovat já.
anežka
PhDr. Jitka Douchová
Milá Anežko, je vidět, že máte s maminkou velice dobrý a důvěrný vztah. Jak jste na tom s tátou? Máte sílu na to, být prostředníkem mezi nimi dvěma, nebo byste chtěla být hlavně podporou pro mamku?Nevím, kolik vám ,Anežko, je let, jaký máte respekt otce. Vy můžete v pozici dcery pohovořit s oběma, i s tátou, sdělit mu své vlastní pocity a názor na věc, aniž byste se mu tím pletla do života.Hlavně ale musíte být oporou jí, podnikat s ní, pokud na to máte volný čas, nějaké akce, aby se zrelaxovala, odreagovala. Jinak to děláte dobře, podporujete ji ve vlastní činorodé aktivitě mimo práci a vydělávání peněz. Nevím, zda byste mohla udělat víc.



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.