Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

archiv|nejistota ve vztahu|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| diskusní příspěvek| rozchody| bývalí partneři| žárlivost| problémy s tchyní| závislost ve vztahu| děti partnerů| nešťastná láska| problémy v komunikaci| deprese a vztah| Rodič a dítě| zamilovanost| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| osamělost| sexualita| problematické vztahy s rodiči| fáze "namlouvání"| psychické poruchy| vztahové problénmy v širší rodině| otázky početí, těhotenství| věkový rozdíl mezi partnery| spolupráce s psychologem/psychiatrem| rozvod a děti| stres| alkohol u jednoho z partnerů| vlastní právo na život podle sebe| agresivita a vztah| pauza ve vztahu| vztahy na pracovišti| ekonomické problémy ve vztahu| nenaplněná láska| svatba-důležitost manželství| vztah na dálku| první láska| smrt blízkého člověka| generační soužití| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nemoc partnera| separace dospělého dítěte od rodiny| závislost partnera na jednom z rodičů| snižování sexuálního apetitu v manželství| výchova| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| umění projevovat city| přetažený vztah| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| alkohol v rámci širší rodiny| problém navázat vztah| neimponující muž| manželovy kamarádky| ekonomicky silnější žena| problematické manželství rodičů| kamarádi partnera...| sourozenecké vztahy| osudová láska| poruchy příjmu potravy| životní nezdary| seznamování| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| sny| ženské přátelství| krize středního věku u mužů| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| podezření na vedlejší vztah| vliv osoby rodiče na výběr partnera| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| problémy se spánkem| vliv alkoholu | "pauza" ve vztahu| společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

přetažený vztah
Dobrý den,

chtěla bych se poradit ohledně tzv přechozeného vztahu. Mám přítele 13 let. Jsme spolu od 14, ale známe již od dětství, protože jsme společně vyrůstali v jednom paneláku. Společně spolu bydlíme 4 roky. Do 26 let studoval a byl poměrně celé dny doma, zatímco já jsme již chodila do práce a studovala dálkově. Snažila jsem se, aby o přítele bylo postaráno po všech ohledech. Nebylo to lehké období ani pro jednoho z nás. Já jsem zvládala mnoho věcí a on spíše jen studoval a byl doma. V tomto roce úspěšně dostudoval a začal pracovat, což jsem moc ráda. Ale už dlouhá léta citím i z jeho strany, že je náš vztah vyprchalí a nemá náboj. Navrhla jsem cca před 2 roky, že bychom se mohli vzít a on, že až po studií. Dneska se nám do toho nechce ani jednomu, intimní život se úplně vytratil. Myslím si, že se máme stále rádi, ale on je pořád spokojený a náš problém nevidí. Požádala jsem ho, že půjdeme do poradny. To bohužel odmítá. Prosím, potřebovala bych znát objektivní zkušenost. Děkuji.
Denisa
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Deniso. Vy nejste jen přechozený vztah bez průběžného vývoje. Vy jste i vztahem dvou nevyrovnaných lidí s odlišnými očekáváními od vztahu a od života. S odlišnými ambicemi, odlišným životním stylem. Dlouhodobá absence intimního života, intimity jako takové, absence sdílení, to musí vést k odcizení a vzniku krize, která třeba není prožívána vámi oběma ve stejnou chvíli. Jste na sebe zvyklí, znáte se od dětství, ale to není hlavní důvod k uchování de facto vyhaslého vztahu...
přetažený vztah
část bytu platím já. Chtěl jet na dovolenou, přitom ví, že já si nemůžu dovolit platit ještě dovolenou ,když musím mít něco našetřenou na bydlení. Byt, který máme je malý a tvrdí, že se mu tu nevleze tolik věcí a musí to platit i tam, rodiče na tom nejsou finančně moc dobře. Ale mi to pomalu začíná vadit, přijde mi, že nemyslí na budoucnost, místo aby budoval budoucnost semnou, tak raději vyhazuje peníze z okna. Necítím se s ním moc zabezpečeně (samozřejmě si dokáži i vydělat sama). Ale nevím, jak s ním o tom mluvit. Miluji ho velmi, jinak je to skvělý chlap, a rozumím si s ním. Ale zjistila jsem, že žádný vztah není dokonalý a pokaždé, když se vyskytne problém, začnu ty vztahy srovnávat, ikdyž jsem teď kromě těchto věcí spokojená a pravděpodobně bych rozhodnutí neměnila, jen nevím, jak se vyrovnat s minulostí, přestat srovnávat, nemít pocit viny a jak řešit tyto nedorozumění, nechci samozřejmě na někoho po půl roce vztahu tlačit. Děkuji za odpověď a omlouvám se za menší chaos:)
Markéta 3. část
PhDr. Jitka Douchová
Není to chaotické, Markéto. Já se minula po přečtení první části vašeho dotazu  zařazením do příslušné kategorie, takže v tom dělám trochu chaos já. S přítelem č. 2 opět nabíráte nové zkušenosti. Zkuste si spolu vytvořit jasná pravidla, alespoň, co se finančního hospodaření týče. Vše si musíte vykomunikovat, zargumentovat. Vytvořte si každý svůj koncept toho, jak si to v rámci společného bydlení představujete. Naučíte se díky tomu mnoho věcí do budoucího života v páru. Na budoucnost myslet nyní, po půl roce trvání vztahu, mi přijde předčasné. Zatím byste mohli žít více současností a tu se snažit vyřešit, ne? :-)))
přetažený vztah
jsem se rozhodovala, jestli je to takto správně, ale i přesto, že jsem ho milovala, odešla jsem. Měla jsem prostě strach, že se něco pokazí a já budu nešťastná. Je to již půl roku, co jsem s novým přítelem, máme společné zájmy, je mi s ním krásně, ale mám chvíle, kdy mi bývalý partner velmi chybí, někdy jsem uvažovala i o vrácení se zpět, ale čeká dítě s novou přítelkyní, ikdyž vím, že není šťastný. Stále se mi vrací pocity viny a otázka, jestli to bylo dobře, ale vím, že to vrátit nelze. S novým partnerem je mi krásně, ale vyskytly se problémy, které mi vadí, a tím se možná spustily tyto mé myšlenky. S novým přítelem máme trochu problémy v sexuální oblasti, někdy mi příjde, že se mu podbízím, vyžaduji sex častěji, nevím, jestli to je tím, že on je starší, je mu 29 let. Ale to není ani tak problém, jako spíše finance. Já studují, mám brigády, ze začátku jsem šla bydlet sama a on u mě přespával, nyní je u mě pořád, přispívá mi a ještě k tomu platí polovinu bytu otci, tím pádem větší
Markéta 2. část
PhDr. Jitka Douchová
Asi jste udělala dobře, že jste odešla. Ale jestli druhý přítel bude tím posledním mužem ve vašem životě, toť otázka. Na to jste pořád velmi mladá. Všechny zkušenosti z partnerských vztahů vás obohacují, zároveň přispívají k tříbení toho, co potřebujete. A myšlenky na první lásku mi připadají normální. Problémy s financemi v rámci bydlení s druhým přítelem, problémy v rozdílu sexuální apetence, to jsou problémy, které buď budou řešitelné, nebo se časem rozejdete. Jdu na poslední část.
přetažený vztah
Dobrý den paní psycholožko, ráda bych poprosila o radu. Začátkem roku jsem se rozešla s přítelem po 8 letech. Byli jsme spolu od mých 14 let a dva roky spolu bydleli. Byl to krásný vztah, ale přítel mi dvakrát dost ublížil. Pravděpodobně mě i podvedl nebo alespoň chtěl. Celkem jsme se 3x během vztahu rozešli. Po pslendním rozchodu jsme spolu byli další rok a ten byl krásný, přítel šel hodně do sebe, náš vztah se upevnil, dokonce mě požádal o ruku, změnil práci, dělal vše, co mi viděl na očích a během toho roku bych mu nemohla snad už nic vytknout. Ale od doby, co mě požádal o ruku, jsem začala o našem vztahu pochybovat, zda se takto uvázat na celý život a co když mi znovu ublíží. Vím, že ikdyž dříve některé věci pokazil, spravil se a hluboce mě miloval, rozchod ho velmi zasáhl a nečekal to. Důvod, proč jsem se s ním rozešla, byl, že jsem si našla nového přítele, staršího o 7 let, o tom jsem ani příteli neřekla, jelikož ho znal a věděla jsem, že by ho to ranilo ještě více. Do poslední
Markéta
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Markéto. Budu nejprve pokračovat ve čtení. Ale řekla bych, že ukončení vašeho vztahu logiku dává, i když je otázka, jestli je to definitvní konec. Jestliže jste spolu od vašich 14 let, v začátku vašeho chození jste ještě byli "děti". Až při postupném přibývání životních zkušeností může člověk rozšiřovat obzory v tom, co od vztahu očekává a potřebuje získávat, co může a chce do vztahu dávat. Vaše dva předchozí rozchody byly určitě nejdříve injekcí do vytváření něčeho nového. To je zákonitost, která přichází ve stavu ohrožení, ale není to nic reprezentativního. Když se vše ustálí, opět se často v lecčems sklouzává do předchozích kolejí. Ale určitě ne ve všem. Protože se osobnostně vyvíjíme, zrajeme. Nedivím se, že jste se ve 22 letech zalekla představy svatby a dalšího pokračování vztahu již v rámci manželství. Ale jdu číst dál...
přetažený vztah
Dobrý den,
mám takovy problém. Jsem s přítelem skoro 4 roky, jenže tak před rokem jsem ho začala milovat min a min, myslela jsem si, že to jen špatně období a vše časem spravi, ale nespravilo... Došlo to do fáze, kdy už mě absolutně nepřitahuje a je mi nepříjemný i jeho obejmutí. Nevydržela jsem to a vyžádala jsem si pauzu. Jelikož chci mít vztah upřímný, tak jsem mu to všechno řekla. On ovšem na mě čeká a chce na sobe pracovat, aby se mi více líbil. Vím, že jsem mu tím hrozně ublížila. Zajímalo by mě, zda by byla nějaká šance na správní a opětovném zamilovani? Mám ho ráda a nechci ho ztratit. Není to jenom nějaká krize?
Denisa
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Deniso. Pauzu jste navrhla, dodržte ji, stanovte si pravidla, k nimž patří délka jejího trvání, pojmenování jejího smyslu, limity ohledně komunikace mezi sebou. Vše najdete více rozebrané v dotazech v mé poradně na toto téma. Váš vztah je unavený a kdyby nyní pokračoval, velmi si ublížíte. Je dobré jej na chvíli nechat odpočinout, abyste mohli poznat, co vás k sobě táhne, a to pak podporovat a rozvíjet v jiných intencích :-).
přetažený vztah
Dobrý den, nemám závažný problém na první pohled, a možná si jen řeknete, že jsem nevděčná, ale z hlavy to nemůžu dostat už půl roku. Je mi 26 let. Od 16 let chodím s přítelem, od 17 let spolu bydlíme, studujeme, před třemi roky jsme měli krizi kdy jsme se odloučili na pul roku a pote se k sobe vratili. Nyní studuji v jiném městě nez-li on(3 roky). Byla jsem spokojená. Poznávala jsem více sama sebe, dělala věci tak jak chci ja, žádné domlouvání, věčné kompromisy. Moc ráda jsem za ním jezdila, ale po čase jsem si uvědomila jak jsem ráda že se přes týden nevidíme, že se po tom nehádáme, jsme si vzácnější. Nyní jsem ve stavu, že sex mne s nim moc nebaví, musí mi pracovat fantazie. A do toho vseho jsem nekoho potkala, s kým si rozumím mentálně a mám pocit že jsme spřízněni. S nikým jsem svého přítele nepodvedla, ale bojím se budoucnosti v podobě vyčpělého vztahu soužícího spolu jen z vytrvalosti, otázky se mi honí hlavou, je to jen dočasný stav? bude to zase lepsí? Je o tomto presne dlouhodobý vztah?
Greta
PhDr. Jitka Douchová
Milá Greto, dobrý den. Je to ve vašem věku normální. Na to, v kolika letech jste spolu začali, jste spolu obdivuhodně dlouho. Krize, vámi popisované, jsou zákonité, vyvíjíte se jako osobnost, poznáváte a potřebujete poznávat nové věci i lidi. Nechcete se s přítelem domluvit na pauze? Mohla by vám oběma posloužit k nalezení sebe sama, i podstaty sebe sama. Není to ukončení vztahu, ale pokus o restart v nové podobě.
přetažený vztah
Dobrý den, je mi skoro 20 let a mému příteli také. Jsme spolu před 3 roky, chodili jsme na stejnou školu a nyní maturujeme. Je to první láska nás obou. Přítel je pořád stejně šťastný a i já si nedovedu představit život bez něj, alev poslední době se u mě objevují pocity, že potřebuju změnu. Chybí mi seznamování a to napětí. Navíc jsme se sblížila s kamarádem a mám problém vlastní vůlí si ho držet od těla. Předem děkuji tźa radu.
Tereza
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Terezo. Je to přirozené, že již potřebujete zase cítit novou dynamiku a napětí. Co vám mohu poradit? První láska je první láska, ale život jde dál. Radu nemám, rozhodování je na vás.
přetažený vztah
Dobrý den,
už 7 let mám přítele (od mých 20let). Po dvou letech jsme měli krizi a já se vyspala s jiným (můj se o tom nedozvěděl)- našemu vztahu to dle mého názoru v danou chvíli prospělo, začli jsme být víc spolu a věnovat se navzájem. Loni přesně touto dobou jsem ale dostala pocit, že už s ním opět být nechci, na 2 měsíce jsem se odstěhovala, ale začlo mi docházet, že chci být s ním. Teď je to ale zase znovu to samé. Já ještě k tomu potkala muže, který se mi líbí, věnuje se mi a každý jeho pohled a dotek mi rozbuší srdce. Ale je to kolega v práci a to by asi nemělo budoucnost. teď ale opravdu evím co mám dělat, zůstat ve vztahu o kterém pochybuju a doufat, že to znovu bude lepší? Nebo být sama a mít možnost si "užívat"? - otázka upravena poradcem
Jarka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Jarko. Potřebovali byste si od sebe na nějakoui dobu odpočinout, abyste poznali, jestli k sobě patříte, a PROČ K SOBĚ PATŘÍTE. Dejte si pauzu bez obvyklých pravidel, týkajících se zákazu navazování jiných vztahů. Ale dejte si časový horizont, kdy si řeknete, co cítíte. Neměli byste nic uspěchat - viděla bych to minimálně na 4 měsíce.
přetažený vztah
Dobrý den,byla bych velice ráda za váš názor a radu protože si o mé situaci nemám s kým promluvit.S přítelem jsme spolu 4 roky, 2 roky spolu žijeme,mě je 21 jemu 26.Už nějakou dobu cítím že už to není ono,nejsem šťastná,z ničeho nemám radost,jakoby mi vztah už nic nedával,jen mě vysiloval.Netěším se domů,na trávení společného času, prostě na nic a nevím co si o tom mám myslet, jestli mám vydržet a přejde to, nebo jestli už to nemá cenu.Přítel mě za vše věčně kritizuje,všechno dělám podle něj špatně,nic není podle jeho představ, cokoli dělám, tak mě pozoruje a poučuje. Strašně mi to bere sílu.Nedávno jsme se pohádali a já odešla na noc ke kamarádce a cítila jsem takový nepopsatelný pocit, jakoby úlevu a když jsem se ráno vrátila bylo vše při starém. Taky pořád myslím na to jaké by to bylo být s někým jiným,být šťastná.Rozejít se ale není jen tak,bojím se,že když budu z někým jiným, stejně se to vždy dostane do fáze,jak to máme teď.Děkuji za názor a nějakou radu co dělat.Evelína
Evelína
PhDr. Jitka Douchová
Milá Evelíno, jste spolu od vašich 17 let, od 19 už spolu žijete. Na to, v kolika vašich letech jste spolu začínali, jste spolu na vážno a natěsno opravdu docela dost dlouho. Potřebovali byste si od sebe odpočinout a žít nějakou dobu bez sebe - se vším všudy, nejen rozdělené bydlení, ale i nulová komunikace mezi sebou. Prostě pauza, která by ukázala, zda máte v budoucnu každý z vás chuť ve vztahu pokračovat, nebo jej ukončit. Musí se vám být těžko ve vztahu, v němž jste již ve 21 letech pod drobnohledem partnera, kritizována, poučována, nacpávána do škatulek jeho norem. On přeci není váš rodič a vy nejste malé dítě. V rámci společného soužití by měli být dva lidé tým, který se doplňuje. Na to ještě nejste zralí. Nebojte se, že toto budete zažívat v každém vztahu po několika letech. To je blbost. Každý vztah je originální, vytváří jej dva konkrétní lidé. Čím budete starší a zralejší, tím více budete vědět, co od vztahu očekáváte a potřebujete, co do vztahu umíte a chcete dát. Takže se nebojte :-)
přetažený vztah
Dobrý den,
prosím o řadu. Rozešla jsem se s přítelem po 9 letech. Po rozchodu jsem toužila já. Byla jsem s nim od 15 a začlo jsme se spolu hádat kvůli maličkostech. Tak mi to vadilo že jsem chtěla změnu. Myslela jsem si, že na mě čeká někdo lepší. Tak jsme se rozešli. Bylo to zbrkle. Po rozchodu jsme byli stále v kontaktu. A najednou mu po 3 měsících přišla do života jiná žena a zamiloval se. Vrátit se nechce. A já si kladu otázku jestli byl rozchod dobrý nápad, protože mě to ničí. Co myslíte?
Sage
PhDr. Jitka Douchová
I vám dobrý den, Sage. Nelitujte toho, co jste udělala, cítila jste jako nutnou a potřebnou změnu,udělala jste ji. Byli jste pro sebe první láska. V tom je pak těžké nezůstávat emočně spolu dál i po rozchodu. Musíte si počkat na to, až potkáte někoho dalšího, nebojte se zatím být sama. Budete díky tomu i více sama sebou. Pro vás je asi hodně těžké přijmout, že přítel už někoho vedle sebe má... Pokud zjistíte někdy, že jste pro sebe těmi pravými, tak se k sobě vrátíte. Ale teď potřebujete každý z vás další a nové partnerské zkušenosti :-)
přetažený vztah
Ještě sem zapomněla napsat ze nám to vůbec neklape v sexu. Je to pro mě o ničem. Nemyslim orgasmus o to nejde, spousta zen ho prece nema, ale uz si to ani neuzivam. Neříkám ze je to jen partnerova chyba, ale je to porad t same žádná zzměna. Když se s nim o tom snažím mluvit, ze bych chtěla neco jinak, řekne mi at s tím zase nezacinam.což je pro me tak docela velký problém. Myslím si ze sex je ve vztahu take velice dulezity
Karolina
PhDr. Jitka Douchová
Jéje, ani jsem si nevšimla, že tu na mne čeká vaše pokračování. A že je sex ve vztahu důležitý? No tak to teda opravdu je. Nemám co dodat k mé předchozí odpovědi :-)
přetažený vztah
Dobrý den, již 3 roky jsem se svým přítelem. Je to můj první vztah, je mi 19 let. Začnu asi tím, že v poslední době přemýšlím o rozchodu. Nejvíc me asi nakoplo to, že o mně stoji někdo kdo se mi velice líbí, hlavně jeho chování. Nechci aby to vyznelo sobecky, ale nikdy jsem ani s nikým jiným nechodila a mám strach že se jednou rozejdeme právě kvůli tomu ze jsem si nikdy nic nezkusula. Zacli jsme se o hodně hádat kvůli finančním problémům. Nás vztah se mi zda velice stereotypní, na druhou stranu planovali jsme i společnou budoucnost. Vadí mi že bych ze by to už takhle melo zustat . Od 16 s jedním mužem po cely život když se bojím jestli je to vůbec to pravé. Nejradeji bych vztah asi ukončila ale mám strach ze toho budu později litovat a především nnechci ublížit partnerovi. Když se pohadame tak další den dělá jakoze se nic nestalo, to mi taky velice vadi, takhle vše zůstává nedoresene. Vim ze jsem nepolozila žádnou konkrétní otázku ale nevím co mám dělat a prosím o Vas názor. Děkuji
Karolína
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Karolíno. Pokud přemýšlíte tak, jak popisujete, asi byste opravdu mohla jednou litovat, že byste zažila za celý život jediný vztah a potřebovala byste poznávat něco dál. Plánovat si budoucnost od svých 16 je tak trochu bláhové. V 16 stojíme na začátku všeho, pak se vyvíjíme jako osobnost a podle toho se potkáváme s někým, s kým vzájemně rezonujeme. Mluvíte i o stereotypu, o finančních problémech ( moc nerozumím tomu, jak můžete v tuto dobu řešit tyto věci, žijete spolu a máte společné finanční hospodaření? )Můj další pocit je, že jste pečující a zodpovědný typ, přítel je na vás citově závislý. Rozchodu, který uděláte vy, se nebojte. Takový je život a je to fér vůči vám oběma. Oba si uvolníte ruce...Na to, co jste spolu prožili, nezapomenete, to je vaší nedílnou součástí. Třeba se pak jednou k sobě vrátíte, když zjistíte, že vám to spolu rezonuje i po delší době :-)
přetažený vztah
č. 3: Ptala jsem se ho: a budeš se chtít zase někdy vrátit? A on řekl ne. Jsem za to ráda, že mi to řekl, aspoň si nebudu dělat naděje. Ale když ono to tak bolí.
Poslední týden řešíme, jak si předáme věci, tak jsme se domluvili, že se sejdeme a předáme si je. Ani se mě nezeptal, jak se mám, ale jen napsal, abychom si věci vrátili. A psal mi, jak si teď užívá času, že stále posiluje, že nemá čas na jiné holky, že je prostě šťastný. Přeju mu to, ale mrzí mě, že i když to skončilo před necelými 2 týdny, tak se z toho dostal takhle rychle. Já se tím stále trápím, ale uvědomila jsem si, že jsem mu v podstatě vždy dělala "zadní vrátka":

Moc Vám děkuji za Váš názor. - otázka upravena poradcem
maoli
PhDr. Jitka Douchová
maoli. Váš vztah jste přetáhli , návrat byl vždy jen na chvíli v rámci prvního stýskání, ale pak se vše vrátilo do původních kolejí. Neudělali jste pro svůj vztah nic jiného, než tu kratinkou pauzu, což je na nic.On je teď jakoby za vodou, jak to bude za pár týdnů, neví. Možná se z toho všeho nakonec dostanete lépe, než on. Ale jakékoliv predikce nyní nemají smysl. Zkuste to vzít jako reálný rozchod se vším všudy, který vám určitě jak něco vezme, tak něco dá. Život je lemovaný rozchody a my se musíme naučit je přijmout a zvládnout. Já vím, to je mentorsky podané moudro, které nepomůže, ale přesto to tak je a já to neumím říct jinak. Dejte si pro sebe čas do konce roku,v něm pak může přijít další bude výzva pro něco nového. A zadní vrátka jste mu určitě vždycky nedělala, nepodceňujte význam vašeho vztahu :-)
přetažený vztah
č. 2: Začali jsme se štvát, sem tam hádat. Problém byl v tom, že když jsme se pohádali, tak jsme to nikdy nevyřešili a nechali to být.
Jednoho dne mi ve čtvtek oznámil, že neví, jestli chce se mnou být, že je to 50 na 50. Ptal se mě, jestli si myslím, že náš vztah má ještě cenu, když se hádáme, a že si chce na víkend dát pauzu a jít chlastat, a že když mu budu chybět, tak to bude ok. Řekla jsem mu, že cenu to má, protože jsme nikdy nic neřešili a to je špatně. Hádat se a nechat to být. Neříct si, co nám vadí. A že přece nám bylo spolu tak krásně, sám mi furt vyznával, jak mu je se mnou krásně, že chce se mnou strávit život.
O víkendu teda byl pít. V neděli mi oznámil, že si na mě ani nevzpomněl, že zjistil, že mu je beze mě líp, víc se baví. Že v létě už nebyl moc spokojený, ale nic mi neřekl. Proč mi to neřekl? Ano hádali jsme se, ale kdyby se to řešilo, byli bychom teď někde úplně jinde. - otázka upravena poradcem
maoli
PhDr. Jitka Douchová
Jdu na poslední část...
přetažený vztah
č.1: Dobrý den, s přítelem jsme se seznámili cca před 5 lety přes mojí kamarádku. Byl to můj první vážný vztah a jeho taky. Ideální vztah, pravá láska. Klapalo nám to se vším všudy.

Jenže asi po dvou letech mi oznámil, že je moc mladý (19-20 let), a že si chce ještě něco užít. Ale za 14 dní byl zpět, protože beze mě nemohl být.

Tak náš vztah pokračoval další rok, a oznámil mi, že jsme spolu moc často, a že se cítí, jako bychom spolu byli 20 let a vždy se ode mě těší, až bude doma a bude mít klid. Že si chce zase něco užít. Nebyli jsme spolu přes půl roku, ale já ho chtěla zpět. Snažila jsem se o něho, párkrát jsme spolu spali. Pořád jsem se ho ptala, jestli se mnou chce zase být, a on řekl, že nechce žádný vztah, ale až ho bude chtít, tak za mnou půjde. Pak jsem o něho přestala mít takový zájem, začala jsem mu prý dost chybět a vrátil se. Byli jsme šťastní. Bylo to to nejlepší období za náš vztah. ALE. Letos v létě jsme spolu byli nepřetržitě 2 měsíce. V podstatě 24 hodin denně. - otázka upravena poradcem
maoli
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, maoli. Přecházím na další část vašeho dotazu :-)
přetažený vztah
Dobrý den pani doktorko, moc Vás žádám o Váš názor a radu na moji situaci. S přítelem jsme spolu 7 let, od úplného začátku spolu bydlíme, 3 roky v podnájmu, 4 roky ve vlastním, na hypotéku. před Vánoci se přítel choval odtažitě, na vše říkal, že mu je jedno. V lednu jsem z něho vytáhla, že se ve vztahu necítí šťastný, že všechen čas trávíme spolu, co jest pravda, máme společné kamarády i práci, že se v něm něco zlomilo, že mě má rád jako kamarádku. Na základě tohto zjištění jsem Vás kontaktovala a Vy jste mi odepsala, že trávit veškerý čas spolu je až zabiják vztahů, že přítel na základě tohto ztratil perspektivu našeho vztahu. Ptala jsem jse, zda jjít do pauzy, Vy jste odpověděla, že nemusíme, ale máme hodně vecí změnit.. Bohužel, tři měsíce jsme se snažili být spolu, ale nedalo se to, asi kvůli tomu, že jsem se nedokázala uvolnit a s danou situací smířit. Takže bylo hodně dusno, neustále jsem jse ho na něco dotazovala.. Přítel zůstaval se mnou v našem společnem bytě, protože říkal, že svým odchodem nechce udělat chybu.přítel má svou stálou práci a dá se řćt, že pak zbytek dne a víkendy tráví za počítačem děláním další práce a nebo zábavou. Řekla bych, že poslední měsíceneměl, nebo spíš si neudělal časpomalu ani na spánek.Vzhledem k tomu, že mě tahle situace moc mrzela (připadala jsem si víc sama jako ve vztahu), byl počítač jednou z hlavních příčin našich nedorozumění a konfliktů.. Když jsme o tom mluvili, přišlo mi, že mě jenom vyslechl a pak to šlo dál ve starých kolejích.žádne aktivně společně strávené chvíle, stále jenom počítač.. Nakonec jsem se dozvěděla, že to prý všechno dělal kvůli mě, že si myslel, že já to tak chcu.. Při naší komunikaci, většinou jenom seděl, poslochal, málokdy jse k něčemu vyjádřil a těměř vůbec o svých pocitech, toužbách ve vztahu. Taťka jich i s mamkou opustil asi v pubertě, mamka pila, dělala dluhy, vše musel rovnat sám. Začli s mamkou komunikovat až před 2 rokama.. S moji rodinou á přítel myslím velmi pěkný vztah. Začátkem dubna se přitel odstěhoval, že již nechce trápit ani sebe ani mě. Při odchodu brečel a říkal, že nechápe proč to dělá.. Řekl, že ví, že jsem milá a hodná, ale musí. Nad odstěhováním rozmýšlel již předtím, ale v jeho plánech jej ještě vice utvrdila paní psycholožka, ke které jsem ho nakonec donutila. povykládal ji, že ho poslední dobou nic nebaví, ani koníčky, ani práce na počítači, ani žádne mnou navrhovaé aktivity. Řekla mu, ať se odstěhuje, že se vydal z energie, a doslovně mu řekla, že musí najít svou mužskou polaritu, že to nemáme nazývat pauzou, že se toho nemáme bát, co mě moc nejde, že když k sobě patříme, tak se k sobě vrátíme. Uběhlý měsíc co jsme od sebe, jsme v nějakém kontaktu byly, ale ne ve fyzickém ale ja mám pocit, že jse ic nezměnilo. Přítels tále neví co má nebo co chce ve svém životě dělat. Když s ním chcu teda pořešit náš byt, protože hypotéka mě samotnou zmáha, tak mi říká, že by to teď ještě nechtěl řešit, ale přitom mi říká, že si mám dělat co chu, že mi nemůže v ničem bránit. Říká, že uvidíe jak se vše vyvine, že možná budeme opět spolu. nějakou jinou ženu neustále popírá a tvrdí, že teď chce být sám. Mě je 32 a příteli 35. Chtěla bych se Vás zeptat, jestli tohle má ještě nějakou cenu zachraňovať, nebo se připravit na njhorší?Nerozumím proč nechce řešit vyspořádaní bytu, když se mnou nechce být. Doopravdy neví co chce nebo si jenom nechává zadní vrátka. Mockrát děkuju za Váš čas
Viera
PhDr. Jitka Douchová
Milá Viero. Podle vašeho popisu to vypadá tak, že byste opravdu měli být nějakou dobu bez sebe. Přítel ještě stále není ex přítel. Je něco mezi. Ale každopádně byste měli vyřešit finance. Pořádek dělá přátele - neboli, měli byste si říct, jak s tím naložíte - mám na mysli samozřejmě hypotéku a byt,v němž jste žili spolu. Když se domluvíte na tomto, neznamená to konec mezi vámi. Možná ale opravdu potřebujete oba nějaký svěží průvan do života, který vám pak ukáže, jestli dál spolu, nebo bez sebe. Stanovte si ale čas, do kdy to chcete bez sebe zkusit, a od kdy jste případně volní vůči sobě navzájem.
přetažený vztah
Dobrý den. S přítelem jsem už téměř 5 let, z toho 3 spolu bydlíme. Mně je 24, jemu 26. Vůbec se nehádáme, zvenčí vypadá náš vztah dokonale. Ale necítím se šťastně. Skoro spolu nespíme, je to většinou jednou za 1-2 týdny. A jelikož je to vždy po dlouhé době, tak je až moc vzrušený a dlouho nevydrží. Kdykoli si chci s přítelem promluvit na téma "proč spolu nespíme častěji", tak mlčí nebo se urazí. Nemá rad konfrontace a tak nechce nic řešit. V poslední době jsem v sobě vypozorovala protichůdné smýšlení o něm. Jeden den si říkám, že je pro mě to nejdůležitější v životě a druhý den zvažují nějaká radikální řešení špatně fungujícího vztahu. To jsem mu samozřejmě nikdy neřekla, vím, že by mu to ublížilo. Jsme v přechozeném stereotypním vztahů, ze kterého nevidím cesty ven. Poradíte mi prosím. - otázka upravena poradcem
Larisa
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Lariso. Doporučovala bych se na chvíli rozstěhovat a začít spolu zase chodit na rande a na nějaké zajímavé akce .Na domácí stereotyp jste moc mladí. Ten pak narušuje i jeho touhu po častém milování.
přetažený vztah
Dobrý den, jsem se svojí přítelkyní 6 let (oběma nám je 25 let) a celou dobu vztahu jsem ji byl, mimo sexu na jednu noc, věrný. Problém je takový, že jsem poznal kolegyni z oboru, se kterou jsem trávil kvůli praxi hodně času a oba jsme cítili velmi silné vzájemné sympatie - ty se přelily v něco mnohem silnějšího. Velmi se přitahujeme, na sex zatím nedošlo, ale oba moc dobře víme to, že o pouhý flirt nejde, stýkáme se už i mimo pracovní sféru. Svoji přítelkyni miluji a nechci o ni přijít, ale připadám si hrozně prázdný a nenaplněný, vztah je ve stejných kolejích a mám pocit, že partnerka se nesnaží reflektovat moje potřeby. Ona sama se vyjadřuje podobně, jsme schopní o vztahu otevřeně mluvit, ale musím jí lhát, protože pravda by ji hrozně ranila. Obávám se toho, že jsme oba vyhaslí (minimálně já) a drží nás spíš velmi silné kamarádské pouto, kde se snažím nahradit tu prázdnou vášnivo-sexuální část milenkou, která mě obdivuje a neskrývá to. Je vůbec možné takto fungovat? Poraďte, děkuji
David
PhDr. Jitka Douchová
Davide, dobrý den. Přijde mi to jako velké dilema pro vás, na něž si musíte odpovědět vy sám za sebe. Přítelkyni milujete - říkáte to. Opravdu ji milujete? K lásce patří nejen přátelství a společná historie, vzpomínky. Je to důležité, ale nestačí to. Připadáte si prázdný a nenaplněný, v rámci nového setkání jste získal nový impuls. Je jasné, že o něm s přítelkyní nemůžete mluvit. Takto fungovat dlouhodobě nejde, protože byste byl v tlaku svého svědomí, kontra své touhy. Viděla bych to na pauzu. Oddělení se od sebe na nějakou dobu může více odhalit pravou podstatu ve vztahu a vaše potřeby, nejen ty aktuální, ale trvalejší v čase...
přetažený vztah
Dobrý den, je mi 21 let a mé přítelkyni 19. Chodíme spolu téměř 2 roky, oba stále bydlíme u rodičů. PO roce a půl jsme měly menší pauzu ve vztahu, nicméně po dalším půl roce zjišťuji,že mě vztah netěší a nenaplňuje tak jako dřív. Velice se obávám rozchodu, bojím se, že příjdu o člověka, který mi je tak blízko k srdci.
Tomáš
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Tomáši. Moc nevím, co vám k tomu mohu říct. Pokud jste po  pauze  nedospěli k nějakému posunu, pak bude možná užitečné, mluvit o vašem vztahu, co si každý z vás od partnerství představuje, a můžete se možná nakonec domluvit i na tom, že zůstanete jako velmi dobří přátelé. Nevím ale, jak dlouhá vaše pauza byla...
přetažený vztah
Dobrý den, nevím si rady s dlouhodobým vztahem. Jsme spolu přes osm let, nevzali jsme se, přestože jsme už několik let zasnoubení, a několikaleté pokusy o dítě skončily přes veškerou snahu nezdarem. Z mého pohledu vztah stagnuje, nenaplňuje se, takže už zhruba rok mám pocit "vyhoření", nemůžeme se hnout z místa. Partner je fajn, mám ho ráda, ale už dlouho mu nedokážu odpovědět na "miluji tě", takže mlčím. Společnými zájmy i názory si vcelku sedíme. Řeším, jak odhadnout ten správný okamžik, kdy se rozejít, dát si pauzu nebo vztah slepovat za každou cenu. Kdybych byla mladší, zřejmě bych nebyla tak nerozhodná, ale bude mi 35, takže mám logicky strach, že v tomto věku je většina schopných mužů rozebraná, takže zůstanu jak bez partnera, tak bez dítěte. Můžete mi prosím napsat Váš názor na tuto situaci? Díky!
Tamara
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Tamaro. Podle vašeho popisu vidím stagnaci vašeho vztahu i já. Jste dobří přátelé, stav vašeho vztahu popisují často mí klienti jako vztah mezi bratrem a sestrou. Partnera máte ráda, ale jiskra už je dávno pryč. Jako důležité vidím to, že hledáte okamžik k rozchodu. Tamaro,je to VÁŠ  život, zacházejte s ním, jako s vaším, a nesnažte se podřizovat jakýmkoliv normám. Slepování 8 letého vztahu? Na jakém základě byste co chtěla slepovat?... Věřte tomu, že potkáte někoho, kde oba poznáte, že k sobě patříte. Ale k tomu se potřebujete odpoutat od vyhořelého vztahu, i od racionality, která je v rozporu s tím, co cítíte.
přetažený vztah
Ještě po přečtení předchozích dotazů doplním: jak náš vztah postupoval, snižovala se i frevence sexu (hlavně z mé strany) a pak přišel zlom v podobě toho, že mě přítel v podnapilém stavu do sexu nutil. Z toho, že jsem ho párkrát nedokázala odmítnout jsem měla negativní zkušenosti (nebyla jsem vlhká, bolelo to). A pak jsem měla k sexu nějakou dobu uplnou averzi. Ale všechno jsme si už vyříkali, on ví že udělal chybu a od té doby se to nestalo.. ale asi to může být jeden z důvodů, proč je náš sexuální život tam kde je.. Otázka pořád zůstává - co s tím?
Lucie P.
PhDr. Jitka Douchová
Jestliže to byl pro vás zlom, pak to jistě důležité je.Zrovna tak, že jste opakovaně přistoupila na jeho nucení a výsledkem nemohlo být nic jiného, než bolest. Bez vzrušení to nemá smysl, pak jste jen nástrojem pro uspokojení muže, což vnímám jako ponižující. Co s tím? Důležité je, že vám milování schází, není to ve vás úplně potlačeno. Kromě toho, co jsem již nabídla v předchozí odpovědi, bych vám navrhovala i změnu v tom, že si uděláte pro sebe extra výlet, s podtitulem erotický výlet, v jehož rámci ale budou i nové a zajímavé zážitky - něco nového se vším všudy, ale nemám tím na mysli jen sex. Prostě byste měli rozbít váš domácí stereotyp :-)
přetažený vztah
Dobrý den,
s přítelem jsme už 7 let. Bohužel jsme se nezajímali o "tvorbu" našeho vztahu, takže jsme dopadli tak, že pře sebou chodíme ve vytahaných teplácích prdíme..atd.. vytratilo se veškeré sexuální napětí, spíme spolu dvakrát do roka. Já mám na sex často chuť, ale při představě že to bude s tímto partnerem ji zase ztrácím.. Chováme k sobě hluboké city. Lásku, porozumnění, ochranitelství.. Ale je spíše jako můj sourozenec, než jako milenec. Jak z toho ven? :-( Už si s tím nevím rady.. momentálně bojuji s tím, že mě sexuálně přitahuje kolega v práci. Předpokládám že by asi ničemu nepomohlo, hledat sexuální uspokojení mimo domov..? - otázka upravena poradcem
Lucie P.
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Lucie P. Asi byste měli začít se svým vztahem něco dělat, jinak úplně upadne do ztracena. Sex v partnerství nepřeceňuji, ale ani nepodceňuji.Pokud se vám nepodaří obnovit vzájemnou touhu, je tu riziko nevěr nasnadě, ale to není řešení. Pokud je mezi vámi opravdu láska a porozumění, měli byste si k roku 14 dát jako dárek to, že něco změníte. Zkuste začít vy - udržujte si i doma půvab a oblečení takové, které bude jak pohodlné, tak atraktivní. Měla byste se i doma líbit sama sobě, měla byste chodit nalíčená. K témuž můžete vést nenápadně partnera - koupit mu něco hezkého na doma :-) Ale měli byste asi chodit i častěji spolu ven, oblékat se pro sebe i pro toho druhého. Někdy si dejte rande, abyste se mohli opět vidět novýma očima :-)
přetažený vztah
Dobry den,mam 27 rokov a 10 rocny vztah,ktory poznacili uz dva rozchody.Zacali sme spolu chodit ked sme mali 17 a ked sme isli na univerzitu,otvorili sa mi nove moznosti,chcela som eset nieco vyskusat-rozisli sme sa.Pocas odlucenia sme ale boli stale v kontakte a po pol roku sme sa dali dokopy. Po asi roku a pol sme sa rozisli znovu, mne sa zapacil jeden chlapec,s ktorym to ale nevyslo,priatel mal tiez niekoho,ale aj pocas toho ako sme mali partnerov sme boli v kontakte.Nase puto medzi sebou bolo zas take silne,ze sme sa znovu dali dokopy.Citila som, ze som spokojna,lubili sme sa, on je na mna dobry, vieme sa porozpravat,vie ma pochopit,rozosmiat,cize sme sa mali dobre. Teraz vsak zas pocitujem, ze chcem niekam uniknut, ze to nie je ono, neviem si predstavit mat s nim dieta a buducnost, ale pritom bez neho neviem byt.On ma lubi.Neviem co mam spravit,pripada mi to ako nekonecny kruh davania sa dokopy a zas rozchadzania ako keby sme boli zakliati v jednom kolotoci a je to hrozne unavne
Lienka
PhDr. Jitka Douchová
Milá Lienka. Vaše společné pouto je jedna věc, druhá věc je vaše zákonitá potřeba jít ve svém vlastním životě dál. Poslouchejte sebe samu, to se vám určitě vyplatí!
přetažený vztah
Dobrý den paní Jitko, chtěla bych Vás poprosit o radu. S Je mi 23 let a s přítelem jsme spolu přes 6 let...nebydlíme spolu...Vždycky jsme měli pohodový, upřímný, tolerantní vztah, bez hádek. Všechno bylo jako z pohádky. Jednoho dne mi řekl, že mu na mě vadí to a to a že to neklape. Jelikož mi na vztahu záleží, změnila jsem se a vše bylo zase super. Pak jsem mu přišla na to, že se schází z někým jiným a rozešli jsme se. On poté přišel s brekem, že si beze mě nedokáže představit život a nechce mě ztratit...vzala jsem ho zpět...a od té doby to jde z kopce.Snažím se ze všech sil ten vztah zachránit, ale z jeho strany je tam pořád nějaká brzda. Není si jistý, že mě miluje, ve vztahu mu prý něco chybí, není šťastný a chybí mu tam nějaká jiskra. Neví jak dál a já nevím, zda se mám pořád snažit ten vztah zachránit. Když se ho neustále na něco ptám, jak to vidí atd. tak se akorát hádáme.....nechci ho ztratit, ale už opravdu nevím jak dál. Já jsem si jistá, že ho miluju, ale on to neví....
Markéta
PhDr. Jitka Douchová
Milá Markéto. Jestliže jsem váš dotaz zařadila do kategorie "přetažený vztah", není na tom nic špatného. Mám pocit, že váš vztah není vyrovnaný. Pohádka nejde do nekonečna, a lidi často usínají na vavřínech. Většinou nás zalarmuje právě to, že ten druhý začne pochybovat a nahlas to avízuje. Půjdu - li k vám. Byla jste schopna se rozejít bez nějakých velkých dramat, když jste zjistila, že se v jeho životě objevil někdo jiný. To zase jeho přimklo k vám nazpět, ale dočasně. V tu chvíli se z vašeho vztahu svým způsobem stal boj. Vy se snažíte ze všech sil vztah zachránit, ale tím prohráváte - zůstanu - li u metafory boje. Nevím, jestli se vám v současnosti podaří jiskru znovu nahodit,ale nevzdávala bych to. Jenže - snažit se musí on, ne vy...
přetažený vztah
Dobrý den, paní Douchová, odpovídala jste mi ve středu na můj dotaz ohledně přetaženého vztahu. Velmi Vám děkuji za rychlou odpověď a empatii s jakou se umíte do problému vžít. Ex se mi včera znovu ozval a dožadoval se schůzky, přestože jsem mu před třemi dny napsala, že se jako kamarádka scházet nechci. Velmi bych si přála, aby mě chtěl zpět. Psala jste, abych se s ním sešla, že v tom nevidíte problém. Já se ale velmi bojím, že z toho nic nebude, nepřijde s tím, co bych si pro vrácení vztahu představovala a hlavně, že se chce vrátit pouze z toho prvotního šoku, nezvyku. A hlavně se bojím, že se vrátím o dva týdny zpět, protože první týden po rozchodu jsem velmi trpěla, měla jsem problém ráno vstát z postele apod. Tolik bych si přála, abychom byli zase spolu, je to přeci jen 9,5 roku a klapalo nám to, jen se to pak zadrhlo v těch závazcích, asi se mu úplně nechce ještě plánovat děti, vlastní bydlení...kdyby tohle změnil, vím, že by to fungovalo. Ale bojím se, že s tím nepřijde.
Karolína
PhDr. Jitka Douchová
Milá Karolíno, držte se tedy opravdu svého citu a dělejte vše pro to, abyste se ochránila...
přetažený vztah
Dobrý den paní Douchová, po 9,5 letech mě (30) opustil přítel (29). Důvodem bylo, že ho vztah už moc nebaví. Bylo to přechozené, vztah jsme nikam neposouvali, trávili jsme málo společného času. Bydlíme v nájmu, ale nejsme spolu každý den (pracuje v jiném městě, do toho sport). Rozchodem si nebyl jistý, to jsem tušila a trochu ho donutila, protože takto už to dál nešlo. Od rozchodu je to 18 dní a on se mi začal ozývat. Už 3x mě žádal o schůzku, když jsem se zeptala, proč mě chce vidět, řekl, že chce probrat situaci (jakou, když se rozešel..). Ptala jsem se, zda jako kamarád, řekl, že neví. Já bych ho chtěla zpět, myslím, že kdyby na vztahu pracoval a chtěl ho posunout, tak to bude fungovat. Ale musel by si být jist a čekala bych nějaké gesto. Mám se s ním sejít? Řekla jsem mu, že jako kamarádka se s ním scházet nebudu, ať si to srovná. Na to už nereagoval.Je trochu sobec. Tvrdí, že strach ze závazků v tom není, ale nevím. Jiná žena v tom není, mám zvědy:) Jak se k němu mám chovat?Děkuji
Karolína
PhDr. Jitka Douchová
Karolíno, dobrý den. Je to přeci nyní velmi živé a ten rozchod nebyl z jednoznačného přesvědčení, že váš vztah definitivně vyhořel. Nedivím se, že se to teď ve vás obou v době nepřítomnosti nějak zase rovná. On volá po nějakém uzavření nebo vysvětlení toho, kam jste se dostali. Vnímám to za sebe jako zákonité, každý rozchod má své fáze,je to proces pocitů i myšlenek, který má svůj vývoj. Začátky po rozchodu jsou vždy nejhorší, je to hrozný nezvyk, pocit osamění, prázdného prostoru, který byl předtím obsazen. Proč byste se s ním nesešla? Jen si neklaďte žádné podmínky a očekávání od setkání dejte jasné mantinely.
přetažený vztah
Dobrý den. Před pár měsíci jsem se rozešla s přítelem, se kterým jsem byla 10 let. Byla jsem jeho první holka a on můj první kluk. Před naším rozchodem jsem byla na půl roku v zahraničí na studiích a on se mezitím vídal se starší vdanou ženou se dvěma dětma. Mluvili jsme o tom a on mi řekl, že to co teď cítí k ní se mnou nikdy necítil a kdyby se ke mě vrátil bylo by to jen z rozumu. Čemuž samozřejmě nechci věřit protože jsme si seděli, měli jsme společné zájmy, povídali si o všem a sexulní přitažlivost a napětí mezi námi neochladlo. Přes dva měsíce jsme spolu nemluvili a on mi pak začal psát každý den a povídat si se mnou jakoby se vůbec nic nestalo. Psal mi lechtivé sms. Za které se pak omlouval že to byla chyba. Chtěla bych znát váš názor, jestli je skutečně reálné, aby byl kluk s holkou tak dlouho a vůbec jí nemiloval? Řekl mi to jen proto, že je teď zamilovaný do jiné? Podle jeho kolegů se k němu nehodí a že já jsem byla ideální. Je možné že na to přijde a vrátí se? Děkuji
Alena
PhDr. Jitka Douchová
Milá Aleno. Problém může být v tom, že jste pro sebe byli prvními partnery a váš vztah byl příliš dlouhý ... Přítel potřeboval změnu, i když "z rozumu" cítil, že jste možná ta pravá. Prožili jste spolu všechno - to poprvé. Asi potřebujete oba nejistotu a změnu, abyste si opět mohli najít sebe sama a to, co vás k sobě poutá. Dočasný rozchod i vztah k někomu jinému to může více ozřejmit. To ale člověk může ocenit až později - tehdy, kdy se k sobě oba vrátí a bolest z rozchodu a jiného vztahu je "zpracovaná"...
přetažený vztah
Milá paní doktorko, prosím Vás o radu. S přítelem (21) chodím (já 21) něco málo přes 5 let. Vím, že počáteční zamilovanost již odpadla a do našeho vztahu se dostala spíše důvěra. Problém je ale v tom, že v něm už nevidím toho skvělého člověka jako na začátku vztahu, z toho se pak odvíjí také moje chování k němu. Mám časté rozchodové nálady a mám pocit, že ho i často peskuji jako malé dítě. Neumím si v tom pomoci =( Nyní ke mne ( do domu mých rodičů) jezdí každý týden, cca na 5 dní. A dělá nám problém vymyslet, co budeme dělat, abychom neseděli doma...Většinou to zůstane jenom u procházky.. Každý teď studujeme dálkově vysokou školu a nepracujeme tak jsme spolu hodně často. Přítel je ke mne hodný, milý, často říká, že mě miluje a já jemu také, ale občas se chová jako malé dítě a já ho nemohu vystát =( Myslíte, že se v tomto vztahu dá dále pokračovat?Vím, že by vztah chtěl něčím oživit, ale problém je, že jsem líná s tím něco dělat =(
Petra
PhDr. Jitka Douchová
Milá Petro. Vašemu vztahu opravdu schází náboj, a to nejen zamilovanosti. Je tam příliš stereotypu a bačkorové kultury - za ten termín se omluvám, ale ve věku 21 let s takovým množstvím času pro sebe trávit čas doma s občasnými procházkami, to mi přijde jako stagnace, která nemůže vygenerovat mezi vámi nějakou větší dynamiku a jiskru. Navíc se ve vašem pohledu chová někdy infantilně, takže ztrácí vaši úctu. Myslím, že buď něco změníte vy dva spolu, nebo nastal čas na rozchod, či aspoň pauzu.
přetažený vztah
Dobrý den, paní doktorko. Vím dobře, že mi těžko poradíte, že mi kdokoliv poradí, ale pořebuji si postěžovat...mám plné zuby svého přítele, je mi téměř odporný, ale nemohu s ním skoncovat. Hodně mi pomáhá v práci, jsem podnikatelka s problémy, bez jeho pomoci by to nešlo. Je to vážně k vzteku, ale jsem v pasti, nemohu nic dělat, jen si občas pobrečet a anonymě postěžovat. Muži, kteří by se mě líbili /a já jim/ jsou buď zadaní, nebo sami mají nějaké problémy. O nápadníky nemám nouzi, ale vždycky je tam nějaké "ale". Je vůbec možné najít muže charakterního, solidního, šikovného, vtipného, pohledného a solventního v jedné osobě? Je mi 36 let, chtěla bych ještě dítě, rodinu, ale asi to budu muset vzdát. Omlouvám se za pesimismus a přeju hodně úspěchů a hlavně štěstí, které se mě osobně vyhýbá.
Sabina
PhDr. Jitka Douchová
Milá Sabino. Je to tak, že čím jsme starší, tím máme po předchozích zkušenostech vyšší nároky na to, čím by měl disponovat náš partner na celý život. Zároveň jsme ale v časovém tlaku biologických hodin. Znamená to utvořit si představu o tom, co jsou neopominutelné priority, a co lze v seznamu základních požadavků od ideálního partnera oželet. Vše je otázka náhody a štěstí :-) Přeji vám hodně optimismu, s ním to štěstí a náhodné osudové potkání přijde spíš :-))





mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.