Ona

Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

PremiumPoradna

Na otázky odpovídá

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

| všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

iDNES.cz je pouze zprostředkovatel, neovlivňuje obsah odpovědí a není jejich autorem. Poradny neslouží jako náhrada lékařské péče. V případě potíží navštivte lékaře.

bývalí partneři
Chápu, jak myslíte, že návrat do minulého vztahu není možný. Ono je to rozumné. Sama uvidím, jak se to vyvine. Jen tomu, co člověk cítí, nelze poručit.
Přeji Vám pěkný den.
Kateřina K.
Pro zobrazení odpovědi se přihlaste k iDNES Premium
bývalí partneři
Dobrý den,
děkuji moc za odpověď. Znovu reaguji na Vaše odpovědi. Mé dotazy jsem Vám psala nedávno, avšak naprosto chápu, že v tom množství dotazů si nelze vybavit všechny. Týkalo se to mého bývalého vztahu a zařadila jste ji do kategorie ,,nedotažený rozchod“. Slovo ,,vlastník“ popisuje rodinného příslušníka, je to něco jako bratranec. Máte pravdu, že stojím stále mezi dvěma muži a že nejsem citově odpoutaná od bývalého přítele. Bohužel, jak píšete, současný vztah v podvědomí srovnávám s tím minulým. Naprosto vím, že to tak být nemá a není to správné, jen toto nejde úplně ovlivnit. Tolik se snažím. Nad tím, co si představuji nyní, přemýšlím stále a věřím, že se v této oblasti dokážu brzy posunout.
Kateřina K.
bývalí partneři
Technická (lingvistická) poznámka k dotazu Kateřina K. - termín vlastník, který vás tak zmátl - dívka Kateřina K. je zřejmě z Jižní Moravy, kde se výraz vlastník, vlastnice používá pro termín vzdálený bratranec, sestřenice, což jsou obvykle děti od bratranců či sestřenic rodičů
Jan K.
bývalí partneři
V této době COVIDU-19 je to pro mě ale složitější. V městě, ve kterém žiji je psychoterapeutů velmi málo a do většího města se hromadnou dopravou bojím cestovat, autem si netroufnu na větší vzdálenosti sama a rodiče nechci obtěžovat (i když vím, že by byli ochotni mě zavést). Sama vím, že bych to potřebovala, i když se hodně posouvám dál a dokážu po těch lécích sama sobě konečně nějak pomáhat, protože jsem chodila k paní psycholožce a vím, co bych měla pro sebe dělat, čtu hodně časopisy, knihy nebo na internetu články, poslouchám podcasty ohledně toho, co dělat v situaci, v jaké jsem. V podstatě většinu věcí vím, jak udělat teoreticky, jen aplikovat sama na sobě je věc jiná…
Přeji Vám krásný den.
Kateřina K.
bývalí partneři
Nevím, co si z těchto situací vzít. Takových je víc. Když jsme se setkali, tak mi také řekl, že na mě myslí každý den (nevím tedy, jestli je to pro něho úplně uzavřené). Prosím Vás, co si o tom myslíte Vy? Co se týče současného vztahu, snažím se v něm být šťastná a dělat pro něj maximum, jen mi to jaksi nejde. Nedokážu nemyslet na expřítele a poté dávat současnému vztahu to, co bych měla. Nikomu ublížit samozřejmě nechci, jen nevím, jak jít v této oblasti dál. Přítele nechci opustit, hodně mi na něm záleží, jen sama vidím, že to z mojí strany nejde a hodně se tím trápím a také si vyčítám, že tím zatěžuji přítele. Na individuální psychoterapie určitě chodit začnu, mám to v plánu.
Kateřina K.
bývalí partneři
Proto jsem viděla variantu si promluvit s expřítelem jako jedinou, která by mohla pomoci – kvůli tomuto všemu. Věřte mi, že jsem nad tím opravdu hodně přemýšlela a stále jsem si říkala, že je hloupost vytahovat takto staré záležitosti. Nakonec jsem se ale rozhodla zkusit to nějak dořešit. Myslím, že jsem udělala správně. I když mi stále není nejlíp, tak ze mě velká tíha spadla. S tím, že jsem já ta iniciativa v kontaktu s expřítelem, úplně nesouhlasím. On mi také napíše např. k narozeninám, ke svátku, na Vánoce - což beru spíše jako nějaký formální tah. Sem tam se mě také zeptá, jak se mi daří. Spíše nad čím přemýšlím je to, že když jsem měla v květnu narozeniny, tak mi popřál pár dní po nich, omlouval se, že nenapsal v ten den (měl nějaké rodinné problémy) a napsal mi, že na to myslel celý týden. Dále mi nedávno z ničeho nic napsal, že už je to nějaká doba, co spolu nejsme a že nad tím někdy přemýšlí nebo před pár měsíci napsal, že se mu o mně zdálo a začal mi o tom psát.
Kateřina K.
bývalí partneři
Nedokázali jsme si o tom promluvit a uvědomit si, jak to může dopadnout pro oba (teď to samozřejmě víme oba). Momentálně mi je 20 let, takže jsem mladá a zkušenosti sbírám, ale alespoň jsem se z některých věcí poučila. Ještě něco – můj vlastník, se kterým jsem měla krásný vztah, byl s mým expřítelem nejlepší kamarád a když jsem se s expřítelem rozešla, tak mě odsoudil a opustil. Hodně mě to vzalo a dodnes jsem se s tím nedokázala srovnat. Vím, že ho měl rád, ale něco mezi někým jiným by nemělo zasahovat mezi někoho jiného, zejména do rodiny. Vlastníkovi jsem napsala nespočet zpráv, ale odpovědi jsem se nikdy nedočkala. Jediný, kdo mi mohl něco k tomu říct, byl právě expřítel, a tak jsem se ho při tom setkání na vlastníka zeptala. Odpověděl mi, že sám nechápe, proč se ke mně tak zachoval. Oni dva se ale také už nebaví jako dříve.
Kateřina K.
bývalí partneři
Dobrý den,
děkuji moc za odpověď. Reaguji na Vaše odpovědi, a ještě mám nějaké dotazy. Máte pravdu, že ta minulost pro mě není bohužel vyřešena. Myslím si, že svému expříteli umožňuji, aby žil plnohodnotně současný vztah, jen jsem potřebovala mít s ním některé záležitosti vyřešené, protože jsem kvůli nim nemohla celou to dobu, co spolu nejsme, spát. Vím, byla jsem to já, která odešla a vím, že jsem ublížila. V té době mně i mému expříteli bylo 16 let a pro oba to byl první vztah (i proto to je pro mě tak emotivní). Nevěděli jsme ani jeden, jak v některých situacích reagovat. Se současným přítelem jsme byli spolužáci a trošku jsem se bála, že když odmítnu, bude mezi námi ve třídě dusno a nedodělám školu. Když jsem expříteli řekla, že má o mě spolužák zájem a že jsem k němu začala cítit také něco víc, řekl mi, ať jsem s ním, protože mi chtěl dát svobodu. Já jsem ho prostě ,,poslechla.“ A to jsem já sama měla přemýšlet nad tím, co dělám.
Kateřina K.
bývalí partneři
Dobrý den, kdysi dávno jsem měl kamarádku se kterou jsem chodil 4 roky, ale její matce vadilo, že jsem z Moravy, protože chtěla mít dceru pražačku. Všechno bylo OK, ale pak mi jednou přišel dopis od paní matky....v životě jsem tak sprostý dopis nečetl, ani předtím, ani potom. Přestal jsem jí psát, přestal jsem za ní jezdit, ona si myslela, že mám jinou, já si myslel, že ona se neuměla rozejít a že požádala matku. Teprve po 4 letech až mě navštívila jsme oba zjistili, že to byla jen aktivita matky. Dostala dopis, plakala a pak řekla, že má celý život zničený jen kvůli mamince. Pak jsme se setkali ještě po 13 letech, ale ona dodnes nedokázala říct, že jsme se rozešli a já mám stále pocit, že nějak k sobě patříme. A tenhle stav trvá dodnes i když dopis přišel před 40 lety. Dodnes na ni myslím a ač jsem i ženatý, každá partnerka věděla, že mé srdce jí nepatří, že patří nějaké kamarádce z Čech. Jak to ukončit, když ona nedokáže říct "konec"? Děkuji Zdeněk - otázka upravena poradcem
Zdeněk
bývalí partneři
Dobrý den, mám přítele, má mě hodně rád,Vím že mě miluje.Mám ho ráda, ale bývalý partner je také dulezitý pro me.Obcas si pisnem co v zivote noveho.
Co dělat. V kontaktu s bývalým sme tak napul, nepísem si kazdou volovinu hold :D
Alena M.
bývalí partneři
Dobrý den, paní doktorko,
momentálně žiji v celkem spokojeném vztahu. Poslední dobou však mám pořád nutkavé myšlenky se vracet do historie k jednomu předchozímu vztahu, který trval asi 2 roky a skočil již před lety 3. Svého bývalého přítele jsem potkala osobně i s jeho novou přítelkyní a pravděpodobně tento moment mi vyvolal ten pocit, stále přemýšlet o tom, zda jsem se s ním měla tehdy rozejít. S bývalým přítelem máme společné kamarády, smysl pro humor a další věci. Nyní mi důvody, proč jsem se s ním tehdy rozešla přijdou malicherné. Bývalý přítel se navíc rozhodl postavit dům, ještě předtím než poznal svoji současnou přítelkyni, s níž se navštěvují cca půl roku. Mám nutkání mu tedy napsat, že mi stále není lhostejný a říct mu vše, jak cítím, na druhou stranu si říkám, že to asi není nejlepší nápad, když jsme oba zadaní, ale když mu to nenapíšu teď, tak asi nikdy, tak nevím, co mám dělat. Děkuji Vám za radu a kdybyste věděla o nějaké knize, zabývající se vztahy, budu moc ráda za tipy
Zola
bývalí partneři
Dobrý den, děkuji Vám za radu ohledně žárlivosti na expřítelkyni mého snoubence. Povzbudila jste mě. Tahle žárlivost mi není vlastní, nikdy jsem ji nepociťovala, až teď s ním. Ráda bych se soustředila na to, jak šťastná s ním jsem. Místo toho se zbytečně rýpu v jeho bývalém vztahu. On ji musel hrozně milovat, podporoval ji v nezaměstnanosti a dokonce vztah chtěl zachraňovat v odborné poradně, když mu řekla, že nechce děti a on si je přeje… Mrzí mě, že na ní tolik lpěl. Chtěla bych se ale od prožívání těch starostí odpoutat a prostě šťastně žít, těšit na svatbu a budoucí děti… Možná je to tím, že v době covidu jsem nemohla chodit do práce, pak jsem byla po drobné operaci měsíc na neschopence. Asi blbnu z nudy. Přítelova firma nezavřela, do práce dál chodil, denně jezdil na kole 20 km k nemocné tetě, tak se mnou nemohl denně být a mně z toho bylo smutno a začala jsem tohle řešit. Doufám, že je to jen přechodné. Vím, že se musím pořádně zaměstnat a soustředit se na nás dva. Děkuji Vám.
Týna (28)
bývalí partneři
Dobrý den, mám dva roky skvělého partnera, jsme zasnoubeni a plánujeme budoucnost, děti. S přítelem si rozumíme ve všem, máme stejný smysl pro humor, čas na sebe, sex je skvělý. Nemám si tedy na co stěžovat, proto jsem dlouho váhala, zda se svěřit, nebo si to vyřešit v sobě, ale už několik měsíců se s tím vnitřně potýkám bez výsledku, proto prosím o Váš názor. Jde o to, že přítel již jednou zasnouben byl. Po sedmiletém vztahu se s ním bývalá rozešla krátce před svatbou. Jak později zjistil, našla si rychle někoho nového, možná to i bylo příčinou rozchodu. Přítel se s tím dlouho vyrovnával, ale nezahořkl, po třech letech single života potkal mě a nyní mě v létě romanticky požádal o ruku. Jsem s ním šťastná, ale vadí mi, že kdysi tak miloval jinou, že si ji chtěl vzít. Kdyby se s ním nerozešla, oženil by se s ní. Byli spolu sedm let, tolik spolu zažili, plánovali to, co teď my. Mrzí mě to, je mi líto, že ji tolik miloval. Já před ním vážný vztah neměla, jen studentské lásky na pár měsíců. Nikdy jsem ji neviděla, ale pomyšlení na ni a ty dva spolu mi vadí. Přesto se těch myšlenek nemohu zbavit. Říkal jí ty samé lichotky, bral ji na stejná místa, psal jí básně…? Bydleli spolu, jeho rodina ji měla ráda… Někdy se až stydím za tyto své pocity, protože přítel mi nikdy nedal důvod žárlit. Naopak – opakovaně mi řekl, že jsem nejlepší partnerka, jakou si dokáže představit, že jsem jeho spřízněná duše, i jeho přátelé potvrdili, že to, jak moc si on rozumí se mnou, se nedá srovnat s Evou. Krátce – přítel má nepochybně minulost vyřešenou, věnuje se mi, miluje mě a dává to najevo. Nepochybuji o tom, také ho velmi miluji. Dávám si pozor, aby o těchto mých pocitech nevěděl. Jen jsem mu jednou řekla, že na ni trochu žárlím a zeptala jsem se, jak ji žádal o ruku. Bez vytáček mi to s klidem popsal a ujistil mě, že jsem nejlepší žena, jakou by si mohl přát. Když to po sobě čtu, sama cítím, jak je má žárlivost malicherná. Jen mě mrzí, že kdysi tolik miloval jinou a já jsem druhá.
Týna (28)
bývalí partneři
Dobrý den.Me 32, 2 a půl roku po rozchodu s otcem 5leteho ditete.V mladí jsem randila chvíli s klukem,nechala jsem ho.Leta jsme se potkávali jen náhodně.Pred 2ma měsíci jsem ho pozvala na koncert,kde jsem mu při kamaradskem pokecu stihla o sobě vše prozradit.Z mé iniciativy jsme šly k němu domu.ja si uvědomila,že je fajn a řekla mu ze mam zájem o víc.On je půl roku po rozchodu vážné známosti. Řekl že tomu necháme volný průběh.Travil se mnou i synem dost odpolední,ale z90%jsem zvala já.na veřejnosti mě obejme,pohladí,polibi. Drží za ruku.Rodine mě představil jako kamarádku.Ptal se mě jaká jsem matka,po mém sdělení,že děsím muže touhou po velké rodině mi řekl,že ji chce taky na 99%mych návrhu souhlasí,občas napíše i ze se těší.Ale já stále mám pocit,že z jeho strany to není úplné.Prijde mi že máme spoustu společného i stejné vize do života.Tak nevím jestli takto vypadá normální randeni a nebo jen mám strach po dvou odmitnutich z poslední doby.Nebo je to mým věkem či jinou dobou.Dekuji
Xantipa
bývalí partneři
Dobrý den, je mi 32 a a přítelkyni 25 let, a chci se zeptat zda je normální aby po roce a čtvrt (bydlíme spolu) řešila mojí bývalou partnerku s kterou jsem byl před šesti roky zpětně? mezitím bylo ještě pár kratších vztahů ale...tahle jedna jí leží v žaludku je schopná mi z krásného odpoledne udělat peklo. Vytýká všechno, že sem se s ní víc snažil, vic cestoval, přitom cestujeme i teď byť při koroně to není úplně nejlepší věc, darky, kupuji, vařím, pomáhám, ale pak stačí se zmínit že jsem byl na výletě lodí...a hned se ptá s kým to bylo a ikdyž zapírám, protože cítím tenký led, vrtá jí to až do večera hlavou a vydrží se hádat až do rána. Podle mě jsou to nepodstatné kraviny. Navíc když jí řeknu že odejdu nebo jí dojdou argumenty začne vyhrožovat sebevraždou....miluju ji, ale cítím že o moc víc takových konfliktů už nezvládnu psychicky. Chtěl bych mít klid od takových nesvárů a být štastný tak jak spolu jsme, ale nejde jí to vsvětlit. Děkuji
Mates
bývalí partneři
Dobrý den přitel mi oznámil, že pojede na Rockový festival na 4dny s byvalou přítelkyni má ji za kamarádku ( ona přítele stále miluje, chce ho zpátky a mě nesnáší a předešlich vztazích s ní podvadel) Bude tam i její rodina. Listek mu koupila byvala přítelkyně. Řekla jsem mu, že se mi to neliby. Prý mu mám věřit. Nevím co dělat, nechci mu nic zakazovat a dělat scény. Děkuji za odpověď Blanka
Blanka
bývalí partneři
Přesto mi volá, že přijede na kafe, mě to nedělá dobře, když mu nevezmu telefon, tak se rozčiluje, jakoby to byla moje povinnost. Vadí mi, že ze mě stále dělá hlupáka a nevím, jak s takovým člověkem jednat, abych ho neurazila a přitom sebe psychicky nepoškozovala, nikdy jsem nikoho takového nepoznala, myslím někoho, kdo nesnese, abych já měla třeba jen zlomek toho, co má on. Rozčiluje mě to, vpodstatě bych mu nejraději jednu vrazila. Kde člověk přijde k až tak silné závistivosti a nepřejícvnosti a jak z toho ven, abych se necítila jako idiot. Děkuji
Zuzka
bývalí partneři
Nicméně já se necítím vůbec příjemně, cítím z něj, přesto že má vlastní dům, který si vybral, zrekonstruoval a má tam všechno co kdy chtěl, že mi vlastně nic nepřeje, možná jsem cvok, ale nutil mě, abych bílý domeček v kolonii samých bílých domků obehnala černým plastovým plotem, když řeknu v hovoru že sjem si něco koupila, tak hned nepříjemným hlasem řekne, to je jako nový, jo. Nemužu se s ním vubec bavit jako se baví dva dospělí lidé na stejné urovni, chová se ke mě jakože blahosklonně, kdy mě poučuje o smaozřejmých věcech, nesnese ani abych mu řekla, že jsme měli dobré merunky, hned mě přeruší a začne vypočítávat, co všechno mají oni, jakoby nesnesl, aby druhý měl byt zlomek toho, co má on. Přitom mi ale pokaždé tak 2x zopakuje, že přece vím, že pro mě chce jen dobré. Já si to ale nemyslím. Dcera říká, že on za to nemůže. Vlastně si spolu ani nemáme co říct, když se chci na něco praktického zeptat, je jasné, že on své zkušenosti mi předhazovat nebude, vědom si hodnoty.
Zuzka
bývalí partneři
Spala jsme asi 3 hodiny denně tehdy, když jsem se odtěhovala spát do obývaku, budil mě zase tam, to už nepotřeboval pracovat na pc, prý měl právo dívat se na televizi. Sesypala se mi imunita což vygradovalo zánětem srdečního svalu. Rozvedli jsme se, při rozvodu jsem dopadla jak sedláci u chlumce a další roky si chodil když jsme byla v práci pro různé nádobí a příbory. Neřešila jsem to. Před 10 lety si přišel půjčit historické - starožitní divadelní kukátko po mé babičce a vrátil mi místo něj plastový dětský triedr. Na moji žádost mi sdělil, že co si půjčil, to vrátil a jakýpak omyl, on přece nic nemá. Před dvěma roky zemřeli mi oba rodiče a zdědila sjem starší zanedbaný domek, kterýn se snažím nějak zvelebit, on sem začal jezdit občas na kafe. Dcery byly asi docela rády, že se s tátou po dlouhých letech, kdy jsme se hádali kvůli alimentům, zase bavíme.
Zuzka
bývalí partneři
Dobrý den, jsem víc jak 25 let rozvedená a mám s ex dvě dcery. Rozvedli jsme se, protože se ex choval, podle mého soudu, k nám nepěkně. Když se dcery narodily tak sdělil, že chtěl kluka, doma s ničím nepomohl - on přece chodí do práce, takže za 7 let nedržel v ruce vysavač, když se mu cokoliv nelíbilo, tak na mě hulákal, ani na moje prosby, aby svoje výtky řekl normálně v klidu, nikdy nereagoval. Bylo by toho víc., asi nemá smysl vše vypisovat.Vpodstatě si žil svými zájmy a svým životem, rodinou nijak zásadněji neomezen..Když jsem začala chodit do práce a on odmítl participovat na vození dětí do školky, vstávala jsem denně o o půl šesté abych vše stihla a on si našel přítelkyni, se kterou se odmítal rozejít, chodil domů dost pozdě, třeba kolem 1 ranní, rozsvítil mi nad hlavou a třeba dvě hodiny dělal na počítači. Prý měl na to právo a já kdybych údajně byla řádně unavená, tak budu spát i tak.
Zuzka