Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

archiv|nejistota ve vztahu|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| diskusní příspěvek| rozchody| bývalí partneři| žárlivost| problémy s tchyní| závislost ve vztahu| děti partnerů| nešťastná láska| problémy v komunikaci| deprese a vztah| Rodič a dítě| zamilovanost| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| osamělost| sexualita| problematické vztahy s rodiči| fáze "namlouvání"| psychické poruchy| vztahové problénmy v širší rodině| otázky početí, těhotenství| věkový rozdíl mezi partnery| spolupráce s psychologem/psychiatrem| rozvod a děti| stres| alkohol u jednoho z partnerů| vlastní právo na život podle sebe| agresivita a vztah| pauza ve vztahu| vztahy na pracovišti| ekonomické problémy ve vztahu| nenaplněná láska| svatba-důležitost manželství| vztah na dálku| první láska| smrt blízkého člověka| generační soužití| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nemoc partnera| separace dospělého dítěte od rodiny| závislost partnera na jednom z rodičů| snižování sexuálního apetitu v manželství| výchova| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| umění projevovat city| přetažený vztah| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| alkohol v rámci širší rodiny| problém navázat vztah| neimponující muž| manželovy kamarádky| ekonomicky silnější žena| problematické manželství rodičů| kamarádi partnera...| sourozenecké vztahy| osudová láska| poruchy příjmu potravy| životní nezdary| seznamování| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| sny| ženské přátelství| krize středního věku u mužů| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| podezření na vedlejší vztah| vliv osoby rodiče na výběr partnera| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| problémy se spánkem| vliv alkoholu | "pauza" ve vztahu| společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

smrt blízkého člověka
Dobrý den. jsou to dva roky, co mi zemřela maminka v 61 letech, nádor jí našli měsíc před smrtí, lítala jsem s ní po doktorech a nakonec mi maminka v náručí zemřela, tím ale asi teprve všechno začalo, musela jsem všechno zařizovat sama, bratr, otec ani sestra mi nepomohli, ne že by nechtěli, tatínek to nezvládl, sestra bydlí daleko a bratr je prostě zvyklí, že mu pomáhám a nakonec na mě zbyla i péče o tatínka, který sice není starý, ale maminka prostě dělala všechno. Cca před rokem do toho onemocněl manžel a už si připadám úplně sama. Nechci se litovat, ale poslední dobou mám pocit, že už to nezvládnu a drží mě jen malé děti, 9 a 7 let. A proč vlastně píšu, myslíte, že bych měla navštívit psychologa nebo že to prostě přebolí a přejde?? Děkuji Martina
Martina
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Martino. Ano, psychologa byste rozhodně navštívit měla. Jednak jste prodělala trauma, které nemáte zpracované, jednak jste evidentně převzala ještě dávno za života maminky štafetový kolík pečovatelských tendencí - jak jinak by bylo možné, že jste na všechno zůstala sama? Vy si nepřipadáte sama, vy SAMA JSTE.Nenechte to tak, každý máme omezený rezervoár sil, takže se musíte opatrovat hlavně pro sebe a děti...Držte se a s rodinou si udělejte "kulatý stůl", kde si každý rozdělíte povinnosti. Bratr si bude muset zvyknout na to, že se o něj nikdo nestará, ale že se musí začat o někoho starat on, a že sestra bydlí daleko, není její omluvenka :-)...
smrt blízkého člověka
Dobrý den. Dnes je to 14 dní, co mi zemřela dcera 45,na následky zánětu slinivky.Cca před 9ti lety začala řešit manželské problémy alkoholem. I přesto, že jsme ji domlouvali a prosili, tak to došlo do alkoholismu a následek byl zánět slinivky. Skončila v nemocnici na JIP. 5 týdnů jsme za ni denně jezdili a konečná operace skončila smrtí. Jsme zdrceni a stále se nemůžeme smířit s tím,že je to fakt. Stále pláčeme, nejsme schopni cokoli dělat.Slyšela jsem, že jsou časové etapy depresí. Je to úplně jiné, než když mi zemřely rodiče a bratr. Já jsem se loni vyléčila z carcinomu prsu a stále si říkám, že jsem měla odejít já a ne dcera. Byla hodná, pracovitá, dobrá máma.Jsem přesvědčena, že tu nemoc jsem si zapřičinila sama, protože jsem se moc v té době trápila. Obávám se, že se mi to vrátí v těchto stavech. Dávám vinu jejímu manželovi a ze srdce ho nenávidíme. Jak dlouho to bude trvat.Zivot mě už nebaví a nevím co mám dělat, abych to překlenula.Děkuji Jitka
Jitka
PhDr. Jitka Douchová
Milá Jitko, já vám nenahradím na dálku psychologa, s nímž potřebujete nyní intenzivně pracovat, abyste to psychicky zvládla ( smrt dítěte, které přežijeme je obrovské trauma ), a abyste se zdravotně udržela v kondici. Doporučovala bych vám kontaktovat krizové centrum, kde získáte první krizovou intervenci v podobě podpory a rozhovoru, nejspíš i  léky, a hlavně doporučení na konkrétní odborníky ve vašem regionu. Držte se, jak to jde!
smrt blízkého člověka
Dobrý den, před týdnem mi po velmi krátké a těžké nemoci umřel dědeček. Babička se z jeho ztrátou nemůže vyrovnat, moc se o ní bojím. Trávíme s ní spoustu času, mamka si ji vzala k sobě a bude u ní tak dlouho, jak si bude babička přát. Přemýšlím o nějaké knížce na téma Jak se vyrovnat se smrtí, můžete mi něco, prosím, doporučit? Pokud tedy něco takového na trhu je.... děkuji
Jana
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Jano. Vy sama se vyrovnáváte se smrtí dědečka, máte starost o babičku, bojíte se o ni. Jste na ni citově vázaná a už vaše láska k ní jistě sama o sobě pomůže, péče vaší mamky také. Literatura na téma vyrovnání se se smrtí? Určitě najdete na internetu, výborné byly knížky Dr. Haškovcové, na současném trhu literatury na dané téma se neorientuji.
smrt blízkého člověka
Dobrý den, dnes je to 9 dní co mi zemřela maminka. Měla problémy s alkoholem a nechtěla si nechat pomoci ani to nijak řešit. Proto jsme se prakticky poslední rok neviděly. Každý den se mi o ní zdály ne moc pěkné sny a vždycky když jsem ji kontaktovala skončilo to nakonec hádkou o jejím problému. Po celo tu dobu jsem se bála že to skončí, přesně jak se nakonec stalo. Nedokážu si představit, že už ji nikdy neuvidím, nepodaří se mi napravit náš vztah. Hrozně si vyčítám že jsem s ní ten poslední rok nebyla. Po její smrti sny ustaly. Zdají se mi o ní jen pěkné věci. Mám pocit, že jí je líp, snažím se nebrat smrt jako konec, ale jako začátek něčeho nového, další šanci, kterou dostaneme. A tyhle pocity se ve mě střídají jak na běžícím pásu. Chvilku jsem v klidu s pocitem, že je jí lépe, poté brečím nad tím, že už se nikdy neuvidíme. Nedokážu se smát, usmívat, na nikoho a ničemu. Jak dlouho to bude trvat než začnu vnímat i jiné emoce než smutek a prázdno?
V.
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, V. Bude to trvat dlouho, ale v různých intervalech. Teď je to příliš čerstvé, 9 dní? ... Teď nemá smysl racionálně vysvětlovat, že pocity viny a výčitky vám nepomůžou k ničemu. Dokud tu maminka byla, měla jste jí závislost na alkoholu za zlé, proto jste s ní nekomunikovala. Vše se nakonec ukončilo tak, jak jste předpokládala, od té doby nemáte zlé sny. Už nejste konfrontována tím, s čím jste nesouhlasila, co jste odmítala, už na ni můžete myslet v dobrém, jak to bývalo, než začala pít nad míru. Můžete si srovnávat svůj vztah k ní. Na blízké lidi, kteří nám zemřeli, nezapomeneme nikdy, a vrací se nám plno vzpomínek. Neexistuje recept na to, jak se vyrovnat se smrtí někoho blízkého, natož matky. Každý si musíme v dané situaci vytvořit svůj nový způsob přemýšlení a vzpomínání. Uvidíte, že vám to půjde, chce to jen čas...
smrt blízkého člověka
Jsem vdaná 21 let,poslední 3roky bylo manželství peklo,nehledala jsem , ale našla si přítele 0 12 let staršího,známe se rok a z toho 10 měsíců jsme měli vztah ,nikdy jsme nepoznala hodnějšího muže,byl rozvedený a časem jsme začali plánovat budoucnost.Měl náročnou práci,ale v každé volné chvíli za mnou přijel,i v noci skoro 100km.Teď se mě týden neozval,nepřijel kdy měl a náhodně jsem na fc zjistila,že zemřel.Jelikož o mě zatím nikdo nevěděl z rodiny,protože čekal,až se vyřeší celá situace,tak jsem nevěděla,že už je týden mrtvý,jediné co jsem stihla,byl jeho pohřeb.Nemohla jsem se s ním ani rozloučit,jenom rodina.Teď jsem na dně,nemůžu se doma ani vybrečet,nevím co se vlastně stalo,jenom myslím na to,co jsme měli v plánu.Manžela nesnáším,psychicky mě už dlouho deptá i našeho syna a nevím jak dál.Strašně moc jsme se milovali a on byl to,pro co jsem poslední rok žila,nevím co dělat.Vlastně ani nevím,kde bude přesně pohřbený,protože "nepatřím do rodiny",děkuji za radu. - otázka upravena poradcem
Anna
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Anno. Rady v takovéto situaci moc nepomáhají. Musíte to zvládnout svou vlastní silou a bude to určitě delší proces s různými vývojovými fázemi. Záleží na vás, jak zvládáte hodně kritické životní situace, co vás již život naučil. Sama pro sebe si můžete nést v sobě dar lásky, kterou jste spolu měli možnost prožít. Je, a vždy bude, vaší součástí. Ano, do rodiny nepatříte, ale úplně v anonymitě asi zůstávat nemusíte, pokud byl rozvedený a plánovali jste spolu budoucnost. Druhá věc je vaše manželství - mám pocit, že podle toho, co píšete, nemá smysl v něm dále setrvávat. Říkáte, že to trvá 3 roky. Můžete se postavit opět na nohy se spolupráci s psychologem. Držím vám palce, ať vše zvládnete...
smrt blízkého člověka
Dobrý den,v neděli mi zemřel otec(47 let).
Bohužel i přesto že jsme se neviděli 4 roky,bohužel jsem ve strašném stresu a nevím co mám dělat.
nemůžu skoro vůbec spát.poraďte mi,co mám udělat?
Tomáš
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Tomáši. Každý to máme jinak,co nám pomáhá v této situaci. Někdo se uzavře do ulity a nechce se s nikým moc vídat, potřebuje to nejdříve vnitřně zvládnout, pak je tu fáze přijetí té definitivy, pak teprve může být zase více s lidmi. Pro někoho je nejefektivnější být hodně s lidmi. Záleží na vašem naturelu. Bohužel se to tak děje, že se my, jako děti, dostaneme jednou do situace, kdy náš rodič zemře. A musíme se s tím poprat. Můžete si pro sebe udělat nějakou bilanci vašeho vztahu a tak se s ním rozloučit. Pokud vám nejde spát, vyřeší to léky, kterým se říká hypnotika - např. Hypnogen, nebo Stilnox. Držím palce, ať to brzy zvládnete, i když - co to znamená "brzy"...Mám tím jen na mysli, abyste mohl brzy normálně fungovat.
smrt blízkého člověka
Dobrý den je to měsíc co mi doma přímo pod rukama zemřela maminka o kterou jsem se 13 měsíců starala. Stále se stím nedokážu vyrovnat, mamce bylo 62 let a umřela náhle na plicní embolii,momentálně řeším krizi kdy si připadám že celý život je na nic a nic nemá smysl, přesto že mám doma 4 děti a manžela, nejsem schopna stále nějak fungovat, převládájí výčitky, vztek, a proč zrovna teď se to muselo stát?? Jsem na tom tak že už beru důchod na depresi ale moje deprese se stále prohlubuje, nemůžu spát a mám živé sny o mamince kdy jsem mohla něco udělat dřív líp nevím.... nevím jak dál...
Vlaďka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Vlaďko.Nenapíšu vám nic objevného, mohu se na to podívat s racionálním odstupem, to je jediné, co vám mohu nabídnout.Výčitky a nejistoty se nám vracejí vždy, kdy je něco nezvratné. Smrt nezvratná je. Přesto si můžete s maminkou stále v duchu povídat, nebo i nahlas. Do snů se vám bude vracet často, s tím počítejte. Bude se vám často zdát, jakobyste ji viděla na ulici. Potřebujete zpracovat výčitky, které se vám vracejí. Zkuste jít spíš na to, čím jste pro ni byla jako dcera důležitá, čím jste její život obohatila. Určitě toho bylo mnoho :-) Teď zažíváte nejhorší období, je to vše příliš živé, nedávno. Čas to postupně obrousí, i když s maminkou budete v duchu pořád a bude vám již vždy scházet. Ale jinak, než teď. Léky by vám teď v tom mohly pomoct, třeba by bylo vhodné navýšit dávku antidepresiv.
smrt blízkého člověka
Dobrý den, problém se netýká mě samotné, ale mých nejlepších přáte. Jsou spolu 12 let z toho 8 let manželé. Mají dvě děti 13let to má kamarádka za svobodna a 2,5 let které mají společné. Jejich komunikace byla vždy v celku bezproblémová a když byl problém, vše se bez velkuch komplikací vyřešilo. Nyní ale nastala situace, kdy kamarádovo tátovi zjistili rakovinu, bojoval měsíc, ale bohužel jaho táta boj s touto nemocí prohrál. Kamaridka ho podporovala jak mohla a stála za ním, i když veškerou svou pozornost i čas věnoval více méně otci a jeho záchraně. Teď když jeho táta umřel, úplně se uzavřel, kamarádku odstrkuje, nemluví s ní a navíc s ničím nepomáhá, nestrá se. Ona je z toho pochopitelně zničená a já bych jim velice ráda nějak pomohla a poradila. Můžete mi prosím v této situaci nějak poradit? Chci si s kamarádem sama promluvit, ale ráda bych věděla nestranný názor. Děkuji za odpověď... Bohunka
Bohunka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Bohunko. Vy můžete být oporou vaší kamarádce, ale nemůžete vstupovat do jejich výsostného vztahového a citového  teritoria- Manžel kamarádky se uzavřel po rychlé smrti svého otce, kterého po zjištění diagnózy podporoval. Jeho uzavřenost je adekvátní vzhledem k situaci. Je v nějaké ulitě, vypořádává se s tím, potřebuje být sám. Jak byste vy mohla pomoct JIM? Můžete podporovat, jak již jsem řekla, vaši kamarádku, pokud jí to pomáhá. To je vše.
smrt blízkého člověka
Zemřel mi manžel a po té jsem z jeho mobilu zjistila číslo a SMS na jeho milenku. Když jsem ji volala a ona mi telefon vzala, nebyla jsem schopna promluvit. Potom jsem to zkusila znova a telefonní číslo mi asi odblokovala. Mám pátrat dále? Ta nejistota je hrozná.
Zuza
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Zuzo. Záleží hodně na tom, co si od hovoru s jeho milenkou slibujete. Co byste chtěla slyšet? Buď vás vyblokovala úplně, nebo vám to vezme - myslíte si, že vám řekne pravdu? Plno věcí byste slyšela zkresleně! To je jen důležité si uvědomit, pokud to opravdu chcete.
smrt blízkého člověka
Dobrý den, před 2 dny mi umřel tatínek (59 let) po 3 týdenním pobytu na JIP. Převezli ho tam po týdnu, kdy ležel nemohoucně doma, ale hospitalizaci odmítal. Po převozu do nemocnice dostal srdeční zástavu a poté byl 3 týdny udržován na přístrojích v umělém spánku. Dokroří mezitím zjistili, že je tatínek ve vigilním kómatu. Velice těžce jsem nesla to, jak tatínek doma ležel a jeho následný převoz a první dny v nemocnici. Když jsme ale zjistili, že je ve vigilním kómatu, začali jsme si s rodinou říkat, že by mu bylo asi lépe, kdyby odešel. Po jeho smrti se necítím dobře a pravděpodobně v sobě pocity dusím, rodina i spolupracovníci mě "obdivují", že to zvládám "až moc dobře". Připadám si divně, že nepláču více (nejde to). Pořád na to myslím, ale připadám si, že "netruchlím dostatečně". Je možné, že jsem si to hlavní truchlení už zažila v době, kdy jsme se dozvěděli o vigilním kómatu? Nebo se může stát, že mě zármutek přepadne na nebo po pohřbu a "všechno mi dojde"? Děkuji za odpověď. - otázka upravena poradcem
Markéta
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Markéto. Jste člověk s velkou měrou zodpovědnosti vůči druhým a se  sebekontrolou. Počítejte s tím, že vám bude vše docházet a vracet se ve vzpomínkách několik let, ale první rok je základ. Nejdříve budete odpočítávat dny před smrtí tatínka a po ní. Pak se to bude po několika měsících mírnit. Čeká na vás postupně třídění jeho osobních věcí, vyrovnávání se s tím, že už nejsou jeho osobní, ale pořád tu jsou. Čeká toho na vás spousta, ale nediktujte si, jak a kdy máte truchlit. Zadržení emocí bývá časté a až někdy dojde k tomu, že si to v sobě dovolíme. Slzy, bolest, atd.atd.
smrt blízkého člověka
Dobrý den

Partnerovi teď zemřela maminka. Bylo to náhlé a o to horší. Přítel musel odletět do Ameriky (před 4 dny kdy jeho maminka ještě žila a byla v nemocnici), kde jeho rodina bydlí. Už jsou to dva dny co se mi neozval (naposledy mi napsal tu hroznou zprávu). Chápu, že teď má nejhorší období v životě, ale mám strach, když se neozývá. Mohla byste mi prosím poradit, co mám dělat? Nevím co mám dělat teď a nevím ani co mám dělat až se přítel vrátí. Někdo je radši sám, někdo potřebuje společnost. Bojím se, abych neudělala něco, co to ještě zhorší.

Předem děkuji za odpověď.

Elena
Elena
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Eleno. Teď jste nejistá, protože nemůžete být přítomná u jeho emocí a prožitků a netušíte, co znamená, že se vám neozývá. Ale po jeho návratu o tom mluvte a přímo se jej zeptejte, co by od vás, jakožto své partnerky, nejvíce v této době potřeboval. Zda máte ustoupit do pozadí, nebo vás bude potřebovat při sobě více. Asi se zpočátku vrátí jako trochu jiný člověk. Adaptace na odchod toho nejbližšího člověka, jakým matka je, trvá delší dobu a je to ve vlnách. Zde je těžké to, že se nevídali často a že to bylo náhlé. Že se s ní nestačil rozloučit asi tak, jak by si přál ( ? ) Poznáte to sama, nebojte.
smrt blízkého člověka
Dobrý den, prosím o radu, já vím, že si asi budete myslet, že jsem jen bláznivá 15-tiletá holka, ale já už nevím, co mám dělat. Zemřel mi totiž přítel. Měl autonehodu s rodiči. Už je to 2 měsíce a já pořád nemůžu přestat brečet. Když jsem se to dozvěděla, tak jsem se naprosto sesypala. Byla jsem měsíc v nemocnici. Jak mám zase normálně žít? Nebo co mám alespoň dělat? Hledala jsem stránku, kde by mi mohl někdo pomoct nebo poradit a našla jsem tuhle.Už jsem to zkoušela i na jiných stránkách, ale nikdo se neozval. Předem děkuji za odpověď.
Lucc1999
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Lucc1999. Bylo by hodně divné, kdybyste nebrečela a nesesypala jste se.Jste člověk se svými city, potkalo vás  v 15 něco, s čím se nedá dopředu počítat. Je to hrozná rána, která bude dlouho bolet, bude se vám to vracet, budete na něj a na to vše myslet, vzpomínat, plakat. Ale vy tu jste na tom světě dál a musíte to přežít. Život jde dál, on nikdy z toho vašeho nezmizí a bude se vám různě objevovat. Čas ale obrousí postupně hrany té trýznivosti. Píšete, že jste byla měsíc v nemocnici - máte tím nejspíš na mysli psychiatrii? Potřebujete následnou psychoterapeutickou péči, abyste to ze sebe mohla vymluvit a vyplakat. Po nějaké době to bude dobré.
smrt blízkého člověka
Před týdnem mi zemřela babička. Měla jsem ji moc ráda. Jezdili jsme ji navštěvovat a ona si hrála s naším dvouletym synem. Bylo ji 88,ale byla soběstačná, žila sama a můj otec ji denně navštěvoval. Naposled jsem ji ale viděla v prosinci. Byla jsem na konci těhotenství, pak jsme s miminkem nechtěli jezdit (bydlí daleko), pak jsme jednu návštěvu odložili, kvůli jiné akci. Týden před tím, než jsme se k ní dostali, se jí udělalo špatně, odvezli ji do nemocnice, a už se nevrátila. Nikdo to nečekal. A mě moc trápí, že neviděla mladšího syna. Moc jsem se na ní těšila, že se budeme spolu radovat nad miminkem a starším synem, ale už jsem se toho nedočkala. Když se na mě synové usmívají, derou se mi slzy do očí, a říkám si, že to babička už neuvidí.Utěšuji se tím, že jí můj otec ukazoval fotky obou dětí a vyprávěl o nich. Věděla, že jí brzy přijedem a máme ji rádi, ale nepomáhá to. Pořád pláču a chci ji ještě vidět. Vyčítám si, že jsme tam měli jet dřív, ale už je pozdě. Jak se s tím mám smířit?
Marta
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Marto. S babičkou si povídejte - v duchu, nebo nahlas, vyprávějte jí o tom, co se děje. Když s ní budete virtuálně, budete s ní skoro jako ve skutečnosti. Myslete na ni s láskou, ne s bolestí. Přeji vám, ať bolest a výčitky brzy přejdou.
smrt blízkého člověka
Dobrý den, budou to 3 týdny co zemřel tragicky a náhle můj nejlepší přítel.Zároveň to byl nejlepší přítel mého partnera vůbec nevím co mám dělat.Nedokážu popsat jaký vztah jsem k němu měla.Jakoby to byl i můj druhý přítel. Skoro všechen čas jsme trávili všichni tři pohromadě.Těžko se mi teď kouká na partnera vidím v něm našeho kamaráda.Vím že bych měla být také oporou pro něj ale nějak se stím nedokážu vyrovnat. Měli jsme spoustu plánu které se bohužel už neuskuteční alespoň ne sním. Příjde mi jako by na mě ostatní koukali že " po té době" už nemám "nárok" truchlit.Na druhou stranu když se konečně
odreaguji tak si najednou uvědomím že přece se nemám smát.Nevím jak to popsat ten pocit.Každý den mám úzkostlivé stavy.Nedokážu příjmout smrt jako běžnou součást života.Ztratila jsem zájem o okolní svět. Jsem na okolí nepříjemná a nedokážu vystát ostatní když se baví o banalitách a řeší nepodstatné věci jako jsou peníze apod.Vím že čas rány zahojí ale nějak momentálně nevím jak dál - otázka upravena poradcem
Kája
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Kájo. Doba truchlení je dlouhá a proměňuje se v čase. Ale nechci o tom psát obecně, to by bylo na dlouhý a důkladný článek - jak člověk prožívá ztrátu blízkého člověka, co to s ním udělá, jak se mu proměňují hodnoty v životě. Doporučuji vám nejen literaturu na toto téma, ale i psychoterapii. Jinak - působí to na mne tak, že jste  kamaráda milovala, takže teď se vám proměňuje partnerský vztah s přítelem.A - když se někdy odreagujete, je to dobře a dopřejte si to, je to pro vás dobré znamení. Perete se v sobě se spoustou věcí, především na emoční rovině, ale vstupuje do toho i rozumový pohled.
smrt blízkého člověka
Dobry den, mé přítelkyni zemřel před půl rokem táta a o víkendu její máma spáchala sebevraždu. Zrovna ten víkend sme tam měli jet na návštěvu, ale zrušili jsme to. Přítelkyně si to dává za vinu, moc se o ni bojím. Jak jí můžu pomoct? Mne ještě nikdo nezemřel, tak vubec nevím jak se chovat. Bojím se ji nechávat doma samotnou, ale do práce chodit musim.
Michal
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Michale. Buďte hodně s přítelkyní a najděte jí psychoterapeuta, který pracuje s traumatickými zkušenostmí a zvládnutí smrti. Je to tak těžké téma, že se to nedá zvládnout přes internetovou poradnu.
smrt blízkého člověka
Před dvěma měsíci mi zemřel syn. Léčil se s depresí, bylo mu teprve něco přes třicet let. Snažila jsem se mu pomáhat jak jsem dovedla. Od nalezeni lékaře, terapeuta, rozhovory o jeho problémech a presvědčováním, ať se léčí a pokud bude v pracovni neschopnosti, budeme za nej platit byt i hypotéku. Pomůžeme jeho rodině a dětem, ale nepomohlo to.
Jsem šílená hrůzou, že se potvrdí sebevražda. Nikdy bych si to neodpustila, ze jsem neudělala víc a nedokázala ho přesvědčit, že mu lékaři pomůžou a že se jeho stavy zlepší. Já vím, že ani případný výsledek pitvy, na který čekáme, i když potvrdí nehodu, nejmenší moji bolest tak, jak jsem doufala. - otázka upravena poradcem
Máma
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den. Chápu. Každý z nás se vyrovnává hodně dlouho s odchodem blízkého člověka, natož syna, kterého jste jako matka přežila. Abych pravdu řekla, nerozumím tomu, že 2 měsíce od jeho úmrtí  ještě neznáte výsledky pitvy...Nemohu nijak svými slovy snížit vaši bolest, ale rozhodně vám doporučuji spolupráci s psychoterapeutem. Přeji hodně sil.
smrt blízkého člověka
Dobrý den,moc prosím o pomoc a o radu,je mi 33let,dne 30.3.2015 mi/nám zemřela v nemocnici maminka po dlouhé těžké nemoci,kombinované s epileptickými záchvaty,Parkinsonovou chorobou na zápal plic,bylo jí 67let,do poslední chvíle byla při vědomí a následující den nás všechny bez rozloučení opustila,samotná na nemocničním lůžku na metabolické JIP,hrozně nás to všechny zasáhlo a nemůžeme se s jejím odchodem vyrovnat,hrozně to bolí a nesmírně nám Všem chybí a není dne abychom všichni neplakali a zítra má pohřeb,navíc se trápím a nikdy si neodpustím že nedožila a nedočkala ode mě vnoučátka..Moc prosím,jak se mám/e nejlépe s jejím úmrtím a odchodem vyrovnat?moc děkuji za odpověď
Jirka S.
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Jirko S. S odchodem toho nejbližšího člověka se srovnáváme vždy dlouho a nic jiného, než čas, nepomáhá. A také rituální rozloučení se s tím druhým. V duchu si s ním můžete povídat celý váš život. Ona žije ve vás, ve všem, co za svůj život udělala, ve vašich vzpomínkách.
smrt blízkého člověka
Dobrý den... nevím, jak se vyjádřit.... zemřel mi tatínek. Měl vážnou, neléčitelnou nemoc. Byl s námi doma,pak ale nastali další komplikace. Věděli jsme, že mu nezbývá zřejmě moc času, proto jsme chtěli zůstat doma.... komplikace ale vyžadovali umístění do nemocnice, on se vyjádřil, že tam chce... zařídili jsme tedy převoz, dostal silná antibiotika a morfium pumpu... když druhý den dal najevo, že chce domu, snažili jsme se ho tam dostat...lékaři odmítli s tím, že potřebuje ant.,že bychom mu tím mohli ubrat na dnech života, případně by nemusel zvladnout převoz. Slíbili nám, že po 9 dnech zaléčení nám pomohou s převozem a se vším, co bude doma potřebovat.... střídali jsme se u jeho postele v nemocnici cela rodina. Já jsem tam bývala večer a v noci. Po šesti dnech v nemocnici zemřel... do 18.hod tam byla sestra s maminkou, já jsem v 21 volala do nemocnice a sestry mi řekli že spí, stejně sem za ním jela. Přijela jsem tam 21:35 a on 21:10 zemřel. Snažím se fungovat, ale přijde mi, že se můj žal stupňuje. Večer, když jsem sama, pláču, cítím strašnou bolest, nejvíc mě ubíjí to, že v tu chvíli byl sám, že jsem zrovna ten večer jela později než večery předtím. Chtěla bych vrátit čas a držet ho za ruku o půl hodiny dřív. Bojím se, že se tehle myšlenek a výčitek nikdy nezbavím. Myslíte, že by mi mohl pomoci odbornik odprostit se od techto myšlenek, nebo že tohle je strest, kterým si musím projít? Děkuji - otázka upravena poradcem
Iveta
PhDr. Jitka Douchová
Milá Iveto. Po celou dobu jeho pomalého odcházení z tohoto světa jste u něj všichni byli. Ne každý, kdo umírá, má to štěstí, co měl váš tatínek, měl vás pořád při sobě, bylo mu mnohem lehčeji, byl v bezpečí se svými nejbližšími. Chápu, že vás teď pronásleduje to, že jste s ním nebyla ve chvíli, kdy nastal konec, ale nemůžete si to vyčítat. Ještě 10 minut před jeho smrtí u něj byla vaše sestra, nebyl sám. Na odchod z tohoto světa měl 10 minut sám pro sebe. A vy jste se s ním mohla rozloučit krátce poté a držet jej za ruku. Táta by byl smutný, kdybyste se kvůli tomu dlouho trápila. Podle toho, jak vše popisujete, by pro vás určitě byla krátkodobá spolupráce s psychologem dobrá, ale věřte i faktoru času.
smrt blízkého člověka
Dobrý den,
Potřebovala bych poradit co mám dělat. S přítelem jsme skoro 2 roky a před 4 týdny mu zemřela maminka. Byl u toho, když náhle umřela. Ona byla doma a z ničeho nic otekla. Zavolala na něj a když přiběhl upadla do bezvědomí. Následně v nemocnici umřela. Je mu 22 let. Před tím jsme měli fajnový vztah. Ze začátku o tom mluvil, brečel. Ale byl na mě milý. Po pohřbu přestal komunikovat co se mamky týče, začal být agresivní (mlátil okolo sebe, stále na mě křičel). A když jsem něco řekla byla to má vina. Později mě přehlížel, nepohladil mě, nedal mi pusu, přestal se mnou spát. A celkově se to mezi námi zhoršilo jen se hádáme. Teď je to lepší začal komunikovat. Snaží se. Ale co se týče projevu nějakého citu ke mě je skoro nulový. Dá mi občas pusu, občas mě obejme a spí se mnou jen, když on chce. Což je tak jednou týdně. Jestli vůbec. A když řeknu, že mě to mrzí, že se tak chová. Řekne mi, že mě miluje, že jsem jeho anděl a musím to vydržet být silná.
Co s ním mám dělat? Děkuji..
Kačka
PhDr. Jitka Douchová
Kačko, smrt rodiče je něco, nač se nikdy nedokážeme úplně psychicky připravit i tehdy, kdy se už jedná o nemocného starého člověka a odchod z tohoto světa se dá očekávat. Natož tehdy, kdy se jedná o zcela náhlou nečekanou smrt matky, kdy on ještě byl ve společném prostoru s ní do poslední chvíle, kdy byla při vědomí. To je jednak trauma, jednak nesmírně těžká a bolestná ztráta. Přítel potřebuje nyní především čas. Potřebuje jej na to, aby si zvyknul na novou životní situaci, život bez mámy. Je teď zavinutý do své ulity, nechte mu ji, potřebuje ji, aby se postupně dokázal psychicky zotavit. Buďte trpělivá.
smrt blízkého člověka
Dobry den, pred 4 mesici mi umrel muj zivotni partner a moje prvni laska. Skoro kazdnou noc probdim a probrecim. Nic se mi od te doby nedari. Mam pocit, ze mi pukne srdce. Snazim se poznavat nove lidi, mam novou praci a vyplnuji cas. Nic me nepomaha. Je mi po nem hrozny smutno!! Co mam delat. Kam se obratit?
Martina
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Martino. Prožíváte velké trauma, které se bude hojit dlouho. Doporučuji přímou spolupráci s psychologem.
smrt blízkého člověka
Dobrý den, v polovině listopadu mi zemřel dědeček. Vídali jsme se hodně často a v poslední době, kdy jsem cítila, že potřebuje podporu, lásku a přítomnost nejbližších, jsme se vídali ještě víc. Pomáhala jsem mu s praktickými záležitostmi, ale také jsme si jen tak povídali.... Bohužel se nemůžu stále smířit s tím, že už tu není. Také mi ještě nikdy nikdo nezemřel, takže jsem do té doby nevěděla, jaké to je. Na svojí kamarádku a jejího přítele jsem byla protivná, o silvestru jsem se nebavila a pak jsem utekla, nemám moc chuť nikam chodit (např. večer si sednout s kamarády), a když už někam jdu, tak to za moc nestojí. Většinou se po nějaké době co se mnou není řeč a jsem duchem nepřítomná, omluvím, a jdu domů. Přemýšlela jsem, že zajdu za psycholožkou (už jsem tam byla před pár lety ohledně špatné situace v zaměstnání), ale na druhou stranu jsou to teprve 2 měsíce, tak si říkám, jestli tomu ještě spíš nedát čas. Není to nějak "nesnesitelné", ale dost to ovlivnilo můj život. Děkuji. - otázka upravena poradcem
Petra H.
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Petro H. Na dědečka jste byla citově fixovaná a před jeho odchodem ze života jste se vídali o to více. Tedy jste se i více sblížili. Tím jste pro vás oba dva udělala hodně. Neopouštěl tento svět sám. Ale vy v něm ( v tom světě ) jste, to znamená, že musíte i postupně přijmout neúprosnost času. Přijetí odchodu hodně blízkého člověka trvá každému jinak dlouho, záleží hodně i na mnoha dalších okolnostech. Možná byste psychologa vyhledat mohla, abyste se mohla vyrovnat se smrtí jako s faktem...
smrt blízkého člověka
Dobrý den,
psychicky se nemůžu vyrovnat se ztrátou mé babičky (69 let), která náhle umřela na rakovinu plic. Je tomu už dva roky a já zažívám neskutečnou bolest. Nyní mi je 22 let. Tehdy jsme bojovali do posledního konce. Nejhorší na tom všem bylo, že já (jako řidič) jsem doprovázel babičku na veškerá vyšetření (mamka, teta atp. byli v práci) - všechno jsem musel prožívat. Jednoho dne jsem ji vezl na první dávku chemoterapie, v ten den to nedopadlo dobře - babička už nevnímala - na druhý den zemřela. Ta bolest byla nepopsatelná. Všechno jsem prožíval s mamkou a tetou (dcery), které zařizovali pohřeb a obvolávali příbuzné, její přátelé atp. Měl jsem s ní super vztah, strašně mi chybí. Je tomu více jak dva roky a já se z toho nemůžu vzpamatovat - často brečím, myslím na ní a jsem z toho psychicky úplně mimo. Co mám dělat? Jak toto překonat? Pořád slyším ty její slova, že by ještě nechtěla umřít... Díky za odpověď,
Daniel
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Danieli. S odchodem našich blízkých se musíme vyrovnat každý. Život je o zrození, životě, a také o odchodu z něj. Proces truchlení má nějaké své zákonitosti ve fázích, které se různě mísí a prolínají. Vy na babičku nezapomenete nikdy, díky jejímu životu tu jste i vy. Ale potřebujete pokročit dál, co jiného? Určitě by bylo to poslední, co by ji potěšilo, kdyby věděla, že se stále trápíte. Udělejte i pro ni to, že se odrazíte dál. Psychoterapii vám vřele doporučuji.
smrt blízkého člověka
Muj otec skocil pod vlak. Ve veku 51 let a nechal nas s mamkou samotne. Vztahy s mymi bratry byly vzdy problemove. Napsal jen smsku na rozloucenou a udelal to kvuli dluhum o, kterych jsme nevedeli. Nedokazu se s tim smirit. Porad si rikam, ze prijde. Do posledni chvile se smal proto tomu porad nemuzu uverit a radeji pred tim utikam, nez abych prijala tu krutou pravdu. Achjooo
Jana
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Jano. Se smrtí rodiče se vždy srovnáváme dlouho, zvlášť, když je touto formou a za daných okolností. Rozhodně vám doporučuji spolupráci s psychologem, abyste tuto ztrátu mohla postupně vnitřně zpracovat.
smrt blízkého člověka
manžel mi zemřel před pul rokem náhle doma 37let mám s ním 3 děti prostředni5let se začal hodně ptát až ted chce ho zpátky je mu smutno já sama se bolestí dusím poradte jak mu to mám vysvětlit nebe jsem skusila ale syn nechápe proč se nevrátí nemám sílu
erna kotulková
PhDr. Jitka Douchová
Milá erno. To nemůžete přeci zvládnout sama. Potřebujete si o tom s někým delší dobu povídat a probrat jak taktické rady ohledně dětí, tak hlavně sebe samu. Máte 3 děti a musíte fungovat - nejen jako matka, i jako člověk, a později zase i jako žena. Dětem smrt jejich tatínka vysvětlit můžete adekvátně k jejich věku. Ale pomoc potřebujete  VY! A tu já vám přes internet nedám, potřebujete individuální psychoterapii...
smrt blízkého člověka
Dobrý deň,
po ťažkom roku choroby mi zomrel otec vo veku 53 rokov. Vždy sa bál staroby a choroby a tak svoju liečbu vzdal príliš skoro. Viem, že už mu je lepšie a odišiel bez bolesti, ale neviem sa zbaviť hnevu, že sa rozhodol odísť a nebojoval. Sú to už tri mesiace a ja sa snažím ísť ďalej, ale druhá strana mince je, že nemám podporu od partnera. Nerobí to naschvál, len ako sa hovorí, čo oko nevidí, srdce nebolí a tak si myslí, že už je všetko v poriadku, ale nie je. A ak mu aj priamo poviem, čo potrebujem, nedočkám sa toho (napr. večer, keď prišiel do spálne som mu povedala, aby ma na chvíľu pritúlil, ale keďže on sa vo všeobecnosti nerád túli, moju požiadavku nechal nepovšimnutú..). A takto je to stále. Sme spolu už naozaj veľmi dlho (cca 13 rokov) a vždy som vedela, že nikdy nebude zvládať ťažké situácie, lebo nevie, ako sa vtedy zachovať. Ale ja mám teraz chuť zbaliť si kufre a odísť niekam preč a viem, že by mi to pomohlo, pretože by som sa paradoxne cítila menej osamelá...
Petra
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Petra. Přemýšlela jsem, nakolik je ve vašem dotazu obsažen smutek po odchodu otce v tak mladém věku, který nezabojoval, a nakolik smutek z pocitu osamělosti ve vztahu s partnerem, který neumí být dost vřelý a empatický. Je tam oboje, ale čeho je víc? Oba se potřebujete srovnat s novou životní situací, každý jinak. Vy potřebuje přijmout tatínkův odchod ze života, potřebujete k tomu pevnou náruč přítele, ale stejně víte, že je to něco, co si ponesete hodně sama v sobě. Partner se v tom neorientuje. Vyrovnává se s vaší změnou, s vašimi potřebami, je emocionálně asi trochu neohrabaný, proto bezmocný v tom, jak vám účinně pomoct. Oba tápete v nejistotách, našlapujete kolem sebe. Pro vás by bylo nejvíce užitečné začít chodit na individuální psychoterapii, kde toto trauma postupně zvládnete. A i tam se můžete poradit s psychoterapeutem, co bude pro vás nejlepší cestou v současné životní etapě. Zda se na sebe na nějakou chvíli s partnerem oddělit, nebo naopak...Držte se.
smrt blízkého člověka
Dobrý den,
chodím s přítelem už 3 roky a rozuměli jsem si velmi dobře byli jsem si nejlepšími přáteli. Bohužel před dvěmi měsíci mu umřel otec. Od té doby jsem mu chtěla být velkou oporou, ale moc mi to nešlo. Zdá se mi jako by se mi vyhýbal. Pořád se jenom hádáme, chvilémi ho mám vážně dost a cítím jenom nenávist dá se říct, ale jsou i chvíle kdy si říkám já ho tak miluji. Řekl mi, že jsem se ale hodně změnila, že nemám po něm chtít nic jelikož mu zemřel otec, a já po něm chci aby si mě všímal? Je na tom něco špatného. Chová se ke mě jinak, jako bych byla samozřejmost. Dokonce mi řekl, že i přemýšlel o tom, že by se semnou rozešel, ale že to nedokáže, protože mě miluje. Nevím co si mám myslet, když se snaží být semnou co nejmíň času a když se mi něco nelíbí je to hned moje vina. - otázka upravena poradcem
Kristýna
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Kristýno. Přítel se vyrovnává se smrtí svého táty a je jiný. Je to pro něj velká rána, s níž se bude muset nějakou dobu prát. Zkuste to přijmout. snažíte se mu být oporou, ale třeba to neumí přijmout, třeba mu to tolik nepomáhá. Řekl vám, že vás miluje, to bych brala jako to zásadní. Nechte mu nyní jeho osobní teritorium, ale měli byste si to nyní někdy v klidu vykomunikovat. Myslím, že se teď emočně míjíte, každý máte jiné priority, a tak máte v rámci vztahu mezi sebou zmatek.
smrt blízkého člověka
Dobry vecer,
před 5 dny jsem nalezla svého manžela zastřeleného... Přestože si témeř vse dokážu vysvětlit a vím, ze vse se bude jen pomalu hojit, mam dost velký problém s tim, jak to stále vidím...můžete mi prosim poradit... Dekuji - otázka upravena poradcem
Karolina
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Karolíno. To ale opravdu není nic pro rychlou "radu" přes internet.Měla byste se spojit nejprve s centrem krizové intervence, a dále spolupracovat intenzivně s psychologem, s nímž budete zvládat vše, co souvisí se smrtí vašeho manžela, co souvisí s vašimi prožitky. Předpokládám, že bez dočasné  spolupráce s psychiatrem to nepůjde. Držte se, jak to jde!
smrt blízkého člověka
Dobrý den, během 19 dní jsem přišla o mámu a dědu na rakovinu. A to nemluvím o tom, že máma umřela přesně měsíc před mou svtabou a děda 13 dní před svatbou. Zařizovala jsem oba pohřby a do toho svatbu. Jenže teď mě přepadají myšlenky (čím dál častěji), zdali vůbec má smysl žít, když stejně přijde smrt a nemusí to trvat tak dlouho. Mamince bylo 47. Jestli má smysl něco v životě budovat, zakládat rodinu, utvářet si vztahy, když pak přijde smrt, buď moje, nebo mých blízkých a zase přijde jen bolest a trápení. Jak se mám těchto myšlenek zbavit? Mám noční můry a jsem velice podrážděná a moje okolí to přestává bavit. Jak dál?
Soňa
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Soňo. Vyrovnat se s traumatem odchodu hodně blízkých lidí, těch nejbližších, je práce se sebou samým na dlouho. Není to na pár řádek v rámci mé poradny. Ztráta blízkého člověk je vždy konfrontací se smyslem života, jeho konečností, leckdy může vést až k sebevražedným úvahám...Ale postupné vyrovnání se s tím je jediná možnost, jak  fungovat dál, jak ŽÍT dál v tom čase, který zde máme na světě vyměřený. Bolet to bude dlouho, v člověku vzniká i prázdné místo, beznaděj a smutek. Spojte se s psychologem, s nímž budete moct více mluvit o všem, co cítíte, který vás bude navigovat, jak dál, co můžete pro sebe udělat.
smrt blízkého člověka
Před 3 dny nám náhle zemřela 14 letá dcera. Nemůžume tomu uvěřit a já nevím, jestli to neukončím taky- život pro mě ztratil smysl - naprosto zdrcený otec (48 let). Žena a syn by zůstali uplně sami , přesto nevím jestli to neutnu, Rostislav
Rostislav Vašina
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Rostislave.Nutně potřebujete intenzivní psychoterapii. Těžko pro vás takto mohu v dané situaci udělat něco smysluplného. Zároveň by to chtělo zpočátku psychofarmakologickou podporu!!!
smrt blízkého člověka
Dobrý den,bude to rok co tragicky zemřel můj přítel. Máme spolu 2letou dceru. Opustila jsem náš byt a teď bydlíme u rodičů. Je to pro mě obrovská bolest,ale snažím se s tím žít. Problém je v tom,že nedokážu zajít na hřbitov a ani o něm mluvit. Všechno mám ve svých myšlenkách,jsem s ním v duchu a tak je to pro mě nejlepší a jsem relativně " v pohodě" S mamkou máme dobrý vztah,ale nedokáže to pochopit....,že to nemůžu jen tak vymazat. Vím to a říká mi,že kdybych za ním zašla,že se mi uleví..,Mám z toho,ale strach,že bych to nezvládla... Někdy tam zajdu,ale teď ne,To jsem fakt tak hrozná,??. Poraďte,děkuji moc - otázka upravena poradcem
Simona
PhDr. Jitka Douchová
Milá Simono. Jenom vy jste tím, kdo cítí, co je pro vás dobré. Nenechejte si do toho mluvit. Spíš mám pocit, že jste prožila velké trauma, které byste potřebovala s odborníkem zpracovat. Velmi vám doporučuji návštěvu psychologa.
smrt blízkého člověka
Dobrý den :) chtěla bych vás poprosit o radu..mám půl roku přítele, kterému před 2mi lety zemřel tatínek, se kterým měl moc hezký vztah. MYslím si, že s tím není moc vyrovnaný a trpí úzkostí..nicméně mi o svém tatínkovi často vypráví a potom je vždycky smutný..nikdy nevím jak mám reagovat na to, když mi vypráví co spolu zažili a nevím co mám říkat, když vidím jak moc mu chybí..mohla byste mi prosím poradit? :) předem mockrát děkuji :)
Alice
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Alice. Vy toho děláte hodně už tím, že mu nasloucháte a že to s ním sdílíte - jeho vzpomínky na tatínka. To je pro něj to nejvíc, co mu můžete dát. Určitě je rád, že to potřebuje dalšímu milovanému člověku - své partnerce :-) Neboli, nemusíte říkat nic jiného, než co vás spontánně napadne.
smrt blízkého člověka
Dobrý den,
před pěti lety mi zemřel přítel, byli jsme spolu asi půl roku - tzn.stalo se to v tom nejhezčím období.Od té doby se mi o něm zdá, ve snu se buď držíme za ruce, nebo se dotýkáme atd, někdy zase stojím u jeho domu a chystám se mu napsat sms, jakože jsme se dlouho neviděli a že bychom měli - nikdy tuto sms neodešlu - střídají se celou dobu pouze tyto dvě varianty snu, které jsem uvedla.Po probuzuení jsem vždy hrozně smutná, že to byl jen sen a drží se mně to minimálně celý den.Už mám jiného přítele, ale pořád se mi i přesto zdají ty sny. Prosím, nemohla byste mi poradit, jak s tím mám pracovat?
Předem Vám děkuji a přeji Vám hezký den.
S pozdravem, Veronika 26 let - otázka upravena poradcem
Veronika
PhDr. Jitka Douchová
Milá Veroniko. Ve svých 21 letech jste zažila velké trauma, které nemáte pořád zpracované. Jak byste také mohla něco takového zvládnout a přijmout, když je to v podstatě nenaplněná láska, po níž se vám stále stýská? Sny  jsou o našem podvědomí...Myslím, že byste měla začít navštěvovat psychoterapii, abyste si to v sobě srovnala a dokázal přijmout přítelův odchod v době největší zamilovanosti...
smrt blízkého člověka
Dobrý den,chtěla bych se zeptat na problém,který se týká mého manžela a to,že od doby co mu zemřela maminka,tak trpí nechutenstvím a stává se mu to převážně v jídelně ,kde chodí pravidelně na pracovní oběd. Říká,že najednou při konzumaci jídla jej přepadne úzkost a už nemůže do sebe vpravit nic a je mu najednou na zvracení. Pak i při malém množství jídla,které do sebe dostane,tak má pocit přeplněného žaludku a dlouhé hodiny nic nejí. Je,ale diabetik a tak mám strach,aby si ještě víc nepoškodil zdraví tím ,že má nepravidelný přísun jídla. Moc děkuji za odpověď a nashledanou.
Jarka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Jarko. Manželovo nechutenství je s největší pravděpodobností psychosomatické a spojené s depresemi. Pořeboval by psychologické i psychiatrické vyšetření, aby se nalezl optimální postup, jak dál. Navrhněte mu to, a kdyby chtěl, můžete jej k odborníkovi doprovodit, aby se cítil ve větším bezpečí.
smrt blízkého člověka
dobry den,pred 7leti mi zemrel nahle tatinek pri autonehode.bylo mi tehdy 13 a i po take dobe se s tim nemuzu vyrovnat,mam pritele jsem stastna,ale jsou dny kdy jen brecim a brecim,stale neverim tomu ze odesel.kazdy den cekam ze se vrati.nikdy jsem odbornou pomoc nevyhledala.citim smutek.zlost.nenavist.pritel nevi jak mi pomoci a ja nechci pomoc chci jen pochopeni
elen
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, elen. To tu nevyřešíme přes pár řádek. Máte v sobě nezpracované trauma, které potřebujete poctivě probrat krok po kroku s psychologem na přímo. Objednejte se na individuální psychoterapii, rozhodně vám to pomůže. A počítejte s tím, že to bude běh na delší trať.
smrt blízkého člověka
dobry den vsem, pred 3 tydny mi zemrel tatinek ke kteremu jsem mela hluboky vztah. onemocnel a pak to slo velice rychle. nikdy by me nenapadlo jak moc odchod blizkeho cloveka boli. verte mi, ze jsou momenty, kdy vzdy pri myslence na tatku mnou projede sylny proud litosti, bezmoci, strachu a ta predstava, ze uz ho ve fysicke podobe nikdy nepotkam, neobejmu nebo nepopovidam me obcas privadi k silenstvi. muj tatinek byl clovek, ktery miloval prirodu a dokazal se radovat z malickosti a to mi do zivota daroval. nosim to v sobe a to mi pomaha ted v teto tezke situaci na me ceste zivotem. nejvice co me pomaha, je dat sve pocity do umeni. clovek nemusi byt profesionalni malir nebo fotograf nebo spisovatel, aby to co citi namaloval, vyfotil a popsal slovy jen tak pro sebe, zaroven i pro milovanou osobu, ktera odesla a i pro ty co se trapi a neznaji jinou cestu.
Klarka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Klarko. Beru to od vás jako poselství pro všechny, kterým se stalo něco podobného, takže to posílám dál, a vám přeji, ať vše zvládnete, jak to jde :-)
smrt blízkého člověka
pokracovani...take jsem se zacala zajimat o spiritualitu. nemyslim tim nic neco jako cirkev nebo jakekoliv nabozenstvi, ale vedeni a moudrost nasich predku, jak oni celkove se smrti zili a zachazeli. proto bych vam rada poslala nejake linky, kde by jste se mohli inspirovat. me to pomaha, take mi pomaha psat, malovat a fotit
http://www.vodasvetla.cz/1-Text/Prepsane-audio-prednasky/zivot-smrti-nekonci.html
Naši předkové, kteří žili v souladu s přírodními cykly, dobře věděli, že k životu patří růst i zánik, zisky i ztráty, že je čas expanze, tvoření, plodnosti a čas odpočinku, introspekce, odevzdání a že je třeba pouštět staré, aby mohlo přijít nové.
Preji nam/Vam hodne sily, mozna i vy pocitite ulevu, kdyz obejmete strom, zahledite se na hvezdy nasajete vuni pudy po desti, poslechnete vitr a zvuky prirody a pri tom si rozdelate ohen, ktery vas zahreje..mam pocit jako by muj tatka to vsechno byl - otázka upravena poradcem
Klarka
PhDr. Jitka Douchová
Klarko, moc děkuji za sebe i za ostatní čtenáře mé poradny!
smrt blízkého člověka
dobry den vsem, pred 3 tydny mi zemrel tatinek ke kteremu jsem mela hluboky vztah. onemocnel a pak to slo velice rychle. nikdy by me nenapadlo jak moc odchod blizkeho cloveka boli. verte mi, ze jsou momenty, kdy vzdy pri myslence na tatku mnou projede sylny proud litosti, bezmoci, strachu a ta predstava, ze uz ho ve fysicke podobe nikdy nepotkam, neobejmu nebo nepopovidam me obcas privadi k silenstvi. muj tatinek byl clovek, ktery miloval prirodu a dokazal se radovat z malickosti a to mi do zivota daroval. nosim to v sobe a to mi pomaha ted v teto tezke situaci na me ceste zivotem. nejvice co me pomaha, je dat sve pocity do umeni. clovek nemusi byt profesionalni malir nebo fotograf nebo spisovatel, aby to co citi namaloval, vyfotil a popsal slovy jen tak pro sebe, zaroven i pro milovanou osobu, ktera odesla a i pro ty co se trapi a neznaji jinou cestu.
Klarka
PhDr. Jitka Douchová
Milá Klarko, dobrý den.Odchod toho nejbližšího člověka je vždy velice bolestný a neexistují slova, která by pomohla. Musíme si to každý odžít sám. Ale máto jej v sobě, mnoho věcí vám daroval do života, vy své trápení a bolest nyní dáváte do umění - měl by z vás radost, mějte radost i vy sama za sebe. Jdu si přečíst další část vašeho dotazu...
smrt blízkého člověka
Dobrý den. Dnes mi zemřela moje milovaný babička, se kterou jsem plánovala, že až mi bude 18 let (to je za dva roky) tak se k ní přistěhuji.Spoustu jsme toho naplánovali, mám krásní vzpomínky sní, já byla její milovaná vnučka a ona moje milovaná babička. Pořád brečím, chtěla jsem za ní ject a domluvit se sní, že půjdeme do kina atd...Myslela jsem, že půjde jednou na můj maturitní ples, že jednou pude chodit za mnou do práce, budeme spolu bydlet a pudu se o ní starat... Bylo jí teprve 59 let, měla problémy se srdce atd. , cukrovku..... , jinak jí bylo fajn. Jsem na dně, mám chuť se zabít, zemřít abych byla zase sní. Nezvládám to. Prosím pomozte mi. Sice vím, že mi rady nepomůžou, ale aspoň to zkouším. Já chci aby žila, chci jí u sebe... Nemůžu dál žít...
Lucka
PhDr. Jitka Douchová
Milá Lucko. Mám pocit, že jsem již na váš dotaz odpovídala? Utkvěl mi v paměti. Pokud ano, nepamatuji si již, co jsem napsala, ale myslím, že má nynější reakce bude velmi podobná té předchozí, protože to mám v sobě v těchto věcech zásadních životních ztrát asi stále podobné. Pokud ne, omlouvám se vám, že váš smutek a ztrátu propojuji s příběhem někoho jiného. Smrt blízkého člověka je vždy šok a trauma, trvá dlouho, než jsme schopni to přijmout a vstřebat, než si zvykneme na to, že už toho člověka neuvidíme. Babička pro vás byla nejspíš nejbližším člověkem na světě, vaší oporou, zároveň láskyplnou bytostí, kde láska jedné i druhé byla vzájemně dávaná i přijímaná. Bohužel, život není vypočitatelný...Chápu, že tyhle "řeči" vám nepomohou.Teď je důležité žít, zvládnout to, a postupem času se učit být víc sám sebou. Je vám 16, nebude to lehké, ale máte okolo sebe kamarády, spolužáky, vnější svět, který vás vtáhne k sobě - potřebovala byste to. Neměla byste se smutku poddávat příliš dlouho, z toho by babička určitě radost neměla. Lucko, a měla byste rozhodně v této fázi spolupracovat s psychologem věřte, že vám to hodně pomůže. Uzavírání se do sebe a do smutku delší dobu, to by vám ubližovalo. Hodně síly přeji.
smrt blízkého člověka
V nedele mi zomrela mama na srdce, Som z tohto hotová, Milovala som ju celý život. Neviem čo budem robiť.
viera rakociova
PhDr. Jitka Douchová
Milá viera. Budete to muset po nějaké době přijmout jako fakt. Stalo se to, a dál tu budete ve svém životě fyzicky bez maminky, psychicky často s ní. Měly jste k sobě blízko, takže jste se dobře znaly/znáte. Můžete si s ní někdy povídat v duchu, ptát se jí, co by udělala v té, nebo jiné situaci. Ona je vaší součástí. Ano, bude vám scházet, ale vy budete muset stát na vlastních nohou. Přeji vám, ať to v budoucnu zvládnete. Já moc dobře vím, jak je těžký odchod toho, kdo je nám hodně moc blízký. 
smrt blízkého člověka
Dobrý den, seznámil jsem se nedávno se slečnou, které umřela před rokem maminka skokem z paneláku. Byla na ni velmi závislá a když má přítelkyně odjela na tábor, tak to maminka nevydržela a zabila se. Přítelkyně se sice snaží o tom mluvit s nadhledem, ale občas to vůbecn ezvládne (například když jsem jí dal žlutou růži, kterou jak jsem se pak dozvěděl její maminka milovala). Hrozně moc jí chci z toho pomoct ven, ale nevím jak. Vždy, když o tom s ní chci mluvit, tak je hrozně smutná a je jí do pláče. Poradíte mi prosím? Děkuji
Jakub
PhDr. Jitka Douchová
Milý Jakube.Pomáháte už tím,že jste. Svou jemností a citlivostí, vaší láskou, snahou být přítelkyni nablízku, držet jí v náruči, když pláče , a tak. Zpracovat takové silné trauma, jako je sebevražda maminky, kde mezi nimi byla silná citová vazba, to je práce na strašně moc dlouho, a po celý život to bude rána, která se bude v různých situacích otevírat a bude příliš živá. Mluvit s ní o tom můžete jen tehdy, kdy bude ona sama chtít. Jinak jen pevně držte. To jen je v uvozovkách, protože to je hrozně moc. Předpokládám,že přítelkyně chodí na psychoterapii.
smrt blízkého člověka
Dobrý deň,
chcela by som sa opýtať . tento rok sa stala tragédia - zomrela mi sestra 31r. a zanechala 2,5ročnú dcérku a muža.
Hlavnou príčinou bol potrat v 3mesiaci -nevedeli dlho stanoviť či potratila alebo nie a nechali na udržiavaní... a mala 2týždne pred štátnicami
Neviem čo mám robiť malá je na mňa upútaná ale zo švagrom by som nevedela vychádzať .... a mám priatela Bývam 230km od domova a od krsniatka našťastie v prenájme a máme tu robotu Neviem čo mám robiť mám 26rokov - nechcem aby som urobila chybný krok a neskoro ........ veľmi pekne ďakujem Mirka - otázka upravena poradcem
Mirka
PhDr. Jitka Douchová
Milá Mirka. Ta smrt vaší sestry je hrozná rána, každý si budete ještě dlouho "lízat rány" po svém. Ale vy můžete být milující láskyplná teta, která se bude snažit neteři vynahradit za maminku vše, co budete moct, ovšem rozhodně ne víc. Nejste sestřina náhradnice. Její muž po nějaké době potká svou budoucí ženu, každý máte svůj vlastní život, v jehož rámci si můžete navzájem pomáhat. Mám říkat něco víc?...
smrt blízkého člověka
Dobry den,muj kruty osud zacal uz v mich 20 letech kdy jsem dostal mozkovou mrtvici a ochrnul jsem na celou pravou cast tela i rec a veskerou motoriku tela.po nekolika letech jsem se ze vseho castecne vyhrabal a po case prisla druha rana.zemrela mi pritelkyne po nehode.trvalo dlouho nez jsem se ze vseho vzpamatoval ale stale me vsichni presvedcovali ze zivot musi jit dal a kdyz jsem to zkusil tak jsem byl znovu opravdu moc stastny a dekoval jako to je.ale cca po 7 letech kdy manzelka porodila naseho syna tak po porodu zemrela.v tu chvilku se mi zboril uz definitivně celi svet a nejradsi bych sam umrel.ale slíbil jsem ze se o syna postaram a vse zvladneme.sic je to rok a pul tak u me vnitrne je to snad cim dal horsi.vidim ji vside,stale brecim,ve vsem vidim jen smutek a jak sedim u me zeny zabalene v prosteradle a muzu ji naposled drzet za ruku a pak jak stale sedim na lavici v pohrebni sini...nejradsi bych umrel.ale dal jsem slib a ten nemuzu porusit.ale jak s tim mam zit....
VLASTA
PhDr. Jitka Douchová
Milý Vlasto, dobrý den. Máte před sebou cíl - být s vaším společným synem, dát mu vše to, co byste mu dávali oba s vaší ženou. Ona je v synovi a v něm pokračuje její život. To jsem chtěla říct k motivaci pro váš ŽIVOT. Ale vy jste prožil opakovaně několik traumat zásadního charakteru. Musíte to zpracovat společně s psychologem!!! Objednejte se ta, kde je inzerována práce s posttraumatickým syndromem. Určitě by vám pomohla i antidepresivní léčba. Ale každopádně s tím vším nemůžete být sám! Přeji vám hodně sil, ale i radosti ze života, který máte.
smrt blízkého člověka
Jsem vdova,6o let a jsem zamilovan do muže o 15 let mladšího. . .moc i pomahá z trápení,které prožívám po smrti manžela,kterého jsem velice milovala.. .již jsem 4 roky sama a nezvládám.Vztah máme úžasný,on nemá vztah takový,jaký by si představoval.,ale já potřebuji nalézt někoho,kdo m pomůže se z tohoto zamilování vymanit. .jsem si vědoma,že to není nic dobrého,ale v současné době ano. . žiju a snažím se žít,ale neustále jen čekám co bude dál . . poraďte co dál????
Janka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Janko. Potřebujete žít sama za sebe, umět se opřít jen o sebe. Abyste pak nebyla závislá na vztahu. K tomu bych vám velmi doporučovala psychoterapii. Potřebujete přijmout ztrátu manžela jako fakt, který se stal, potřebujete se naučit stát na vlastních nohou...
smrt blízkého člověka
Dobrý den. Před několika dny mamce umřel tatínek. Je mi 16, bratr má 18 a sestra 4. Maminka tím velice trpí i když to nebyl dokonalý tatínek ani dědeček. Hodně pil atd... My všichni včetně taťky jsme s ním moc rádi čas netrávili. Mamka se mu často vyhýbala, ale když umřel opravdu ji to zasáhlo. Hlavně proto, že umřel sám a když se asi tři dny neozval nikdo ho nešel zkontrolovat. Mamka to chtěla po taťkovi, ale ten odmítl. Ona tam asi nešla proto, že se bála toho nejhoršího co přišlo. Nevím co mám dělat. Mamka nechce abych ji takhle viděla, ale taťka s rodinou jsou pryč a po telefonu se hádají. Myslím, že taťka mamku nedokáže pochopit a už ztrácí trpělivost. Chtěla bych ji nějak pomoct ale nevím jak. Nevím jestli jí mám nějak odreagovat nebo ji obejmout - což dělám pořád - ale nic z mých řešení nejde pořádně provést, protože se mamka uzavřela do toho smutku. Strašně mě bolí když se dívám jak pláče a nevím jak jí mám pomoct.
Lucka
PhDr. Jitka Douchová
Milá Lucko.Odepisuji později, takže je vše už nejspíš jinak. Přesto má vaše otázka, jak mamince pomoct, svou platnost stále, možná je teď i více aktuální. Vy jste ve vaší rodině kromě mamky jediná empatická ženská. Bratr asi musí okolo všeho našlapovat s ještě větší nejistotou, možná nemá tak citlivé radary na náladu druhých, jako vy. Bratr a táta se emocím maminky vyhýbají ze strachu - nevědí, co si s tím počít. Mluvte s ní, nebojte se toho, zkuste ji zavést i do normálního života, jaký vedete vy, ukažte jí, že život jde dál, a že má ty, o něž se může opřít :-) Ale musíte myslet i na sebe! Soustřeďte se i na svůj vlastní život, své kamarády, nezůstávejte stranou kvůli tomu, že mamince teď není dobře...
smrt blízkého člověka
Paní doktorko, prosím o radu, pomoc. Před týdnem odešel člověk mému srdci velice blízký. Nikdo z rodiny, ale myslím, že na tom nezáleží. Člověk, který mi dal spoustu lásky a naprosto zásadním způsobem ovlivnil mé dospívání a následující vstup do dospělosti. Několik let jsme se neviděli, ale psali si a řekli si spoustu důležitých a laskavých věcí. V posledním měsících jsem se k té "šťastné" době často ve vzpomínkách vracela, uvědomovala jsem si, že čas běží a strašně si přála, abychom se zase setkali. Říkala jsem si, že po létě pro to musím něco udělat. A teď přišla tahle rána. Strašně mě to smetlo. Smutek, lítost, rozčarování, výčitky. Ale hlavní problém: partner měl s mou skleslostí a výpadkem v běžném fungování trpělivost cca 2 dny. Nyní mi říká, že to není normální, vždyť to nejsou rodiče, ať se podívám okolo sebe, že bych možná viděla, co jsou skutečné problémy, atd. Jsem rozčarovaná z jeho přístupu, otázka je právem? Nebo je moje reakce na situaci opravdu neadekvátní?
Alžběta
PhDr. Jitka Douchová
Milá Alžběto. Jakou vám mohu dát radu? Jestli jsem to pochopila dobře, zemřel vám hodně moc blízký člověk,partner nemá pro vás porozumění a neumí vám dát podporu. Možná žárlí? Musíte najít v sobě samotné vlastní potenciál pro možnost přijetí té ztráty, i když máte hodně věcí nevypovídaných v rámci života na zemi. Ale hodně toho vypovídaného máte za sebou. Z toho těžte a pokuste se přijmout to, že už jakoby není. Uff, těžko se mi dává rada, která tady asi není možná. Na ztráty jsme sami, život je přináší. Jestli vám není schopen pomoci partner, zkuste vyhledat psychologa, který to vše s vámi projde a v dialogu sním najdete přijetí.Držím vám palečky.
smrt blízkého člověka
Dd 14. července mi umřela maminka a já se z toho nemohu zpamatovat měli jsme mezi sebou hodně velké citové pouto a ještě jsem se o ní staral když byla nemocná , maminka se o mě také hodně starala ale takovýto konec jsem nečekal , pan psychiatr mi napsal léky na zklidnění ale stále nemohu myslet na ni co mám dělat , ještě k tomu likviduji byt kde jsme bydleli v podnájmu .... Prosím psychicky pomoc Pavel
Pavel
PhDr. Jitka Douchová
Milý Pavle, dobrý den.Píšete týden po smrti maminky, to je příliš živé a není se co divit, že se z toho nemůžete vzpamatovat. Počítejte s tím, že budete potřebovat hodně času na to, abyste její odchod ze života přijal a dokázal chodit po světě v pohodě, aniž byste ji potkával na ulici, zahlédl někdy její postavu, její tvář, a tak, jak se to stává těm, kteří postrádají někoho blízkého. Likvidace vašeho domova v tak krátké době také není dobře načasovaná. Je strašné probírat se věcmi, které byly její, a už nejsou. A co s nimi?... Pavle, potřeboval byste nyní kromě léků i psychoterapeutickou pomoc, neváhejte a mluvte o svých pocitech. Nenechávejte to v sobě.
smrt blízkého člověka
V záři to budou tři roky co mi zemřel tatínek.Mám manžela hodného dospélého syna a maminku ale stále nemohu zapomenout svůj život dělím na před a po. Stesk je stašný někdy mám pocit že chci jít za ním. Není dne kdy bych na něj nemyslela často pláču vyhýbám se místům kam jsme jezdili což je dost těžké protože zároveň ty místa mám ráda. Myslím že můj stesk odejde až odejdu já je to nekonečné a čas nic neléčí.
Věra Zabloudilová
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Věro. Vy jste se s tatínkem stále nedokázala vnitřně rozloučit a jeho smrt přijmout. Je to nezpracované trauma a rozhodně potřebujete pro sebe individuální psychoterapii.
smrt blízkého člověka
Je to přesně měsíc co umřel manžel a kamarád byli jsme spolu 24let. Přímo před našimy okny ho porazilo auto to bylo 12 a pak 12 dní byl v komatu . pořád to bolí a snad čímdál víc máme syna ale tomu je 22let a pere se stím posvým je po tátovi ale já .Jak dlouho to takhle bude trvat .Vidim ho všude a pořad dokola vidím tu nehodu .Nevím co dál.
Gabriela
PhDr. Jitka Douchová
Milá Gabrielo. Nemůžete se nechat jen tak. Vždyť máte za sebou trauma, ztrátu nejbližšího člověka v životě. Nemohu vám přeci dát pár obecných rad, to by nebylo fér. Potřebujete projít psychoterapií, odžít to vše a postupně se naučit přijmout ztrátu manžela s tím, že můžete žít dál. Ale teˇ%d potřžebujete péči z druhé strany. Objednejte se ke klinickému psychologovi co nejdříve, nejlépe hned zítra!
smrt blízkého člověka
Dobry,den po umrtí bratra meho přitele nastala u nas změna v tom že přitel traví více času z matkou a vymlouvá se nato že ji nechce nechávat samotnou myslím že by si měla zvykat na to že je sama a ne aby pořad odtahovala mýho přítele ode mne,nevím je li to normální.Náš vztah to rozděluje.on tvrdí že je to normalní mít rodinu už jsem asi ten vztah ukončila...co dělat.
irena
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, ireno. Nemůžu se k tomu kompetentněji vyjadřovat, protože nevím, jak je to dlouho, co přítelův bratr zemřel, za jakých okolností, jaké byly mezi nimi vazby. Ale ztráta nejbližšího člověka je vždy hodně těžká, ať již pro přítele, jakožto pro bratra, tak pro matku. Rovnováha citů je absolutně rozkolísaná a nemyslím, že by se váš přítel na něco vymlouval, pokud se věnuje matce. Viděla bych to tak, že byste mu měla být oporou a rozumět tomu, že se po nějakou dobu něco změní i mezi vámi dvěma. Čas ukáže, jestli to váš vztah unese, nebo naopak.
smrt blízkého člověka
Dobrý den.Mé hodně dobré kamarádce umřel přítel,se kterým má 2letého syna a můj kamarád.Kamarádka je na tom hodně špatně,je to sice teprv 14dní,co umřel velice náhle,z minuty na minutu,ale i tak bych se ráda poradila,jak jí můžu co nejvíc pomoct.Nevím,jestli jí mám "tahat" mezi lidi,nebo jí mám nechat samotnou a počkat,až bude chtít sama.Nevím ani,co jí mám říct...Mohla byste mi prosím poradit\,\děkuji moc
Hana
PhDr. Jitka Douchová
Milá Hano, odpovídám po 3 týdnech od položení vaší otázky, v těchto dnech jde vývoj citů hodně rychle, takže dnes může být plno věcí jinak ( pocitově ). Kamarádka prožívá nejtěžší období ve svém životě a sama asi úplně neví, co potřebuje. Důležité pro ni je, aby věděla, že vás má nablízku, a že tu pro ni vždy budete. Někdy bude potřebovat být sama, někdy bude potřebovat být mezi lidmi. Ale to nejpodstatnější je vědomí, že se o ni chce někdo starat!





mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.