Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

PremiumPoradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy
smrt blízkého člověka
Dobrý den,jsem rozvedná ,před rokem a půl jem se seznámila s mužem kterému před 4 lety zemřela partnerka.Zpočátku vztahu jsme se scházeli většinou u mě,když mě pozval poprvé k sobě byla jsem v šoku v jeho domě bylo úplně všechno ,tak jak paní odešla,veškeré oblečení ,kosmetika,léky, atd.všude spousta jejich fotek, opatrně jsem mu říkala,že mi to není příjemné.Něco jsme byli schopni odstranit ,něco stále zůstává.Největší problém cítím v matce zemřelé ke které byl partner zvyklý jezdit každých 14dnů v neděli na návštěvu,z prvu jsem se to snažila tolerovat,2x jsem se návštěvy zůčastnila a více už nechci.Maminka velmi holduje alkoholu a utápí se v bolesti nad ztrátou dcery,všude fotografie a svíčky atd.Snažila jsem se vysvětlit partnerovi,že toto není správné ,že je to zničí všechny.Nabízela jsem mu psychlogické sezení to odmítá.Nakonec odmítl před vánoci i mě s tím,že musí být se svojí milovanou rodinou kterou tvoří právě maminka zemřelé a dospělá dcera.Loni byl na vánoce u nás.
Jana
Pro zobrazení odpovědi se přihlaste k iDNES Premium
smrt blízkého člověka
Dobrý den, zemřela mi maminka, po krátké těžké nemoci v 82. letech. Snažím se s tím vyrovnat. Ale mám problém, jak a zda to vůbec říkat tatínkovi, zda ho vzít na pohřeb. Je o rok starší, ale má demenci. To, že maminka ležela měsíc v nemocnici si vůbec nepamatoval, ač jsme mu to několikrát denně říkali, v jeho bytě na hodně míst napsali... V současné době leží v nemocnici s kýlou. Kvůli zákazu návštěv si pouze telefonujeme (když mu někdo podá zvonící telefon) a hovory jsou velmi zmatečné. Na maminku se vůbec neptá. Domů se s největší pravděpodobností nevrátí, péči o něj bych nezvládla.
Jana
smrt blízkého člověka
Paní doktorko, ve své poradně potkáváte stovky různých případů. Chtěla jsem se zeptat, jestli se setkáváte s tím, že se člověk změní po smrti svého rodiče. Dnes již bývalý manžel sestry po smrti svého otce (matku ještě má) jako by pustil stavidla svému chování, začal být v rodině nesnesitelný (objektivně) - více cholerický, začal rodinu krátit na penězích, startoval po dětech, zejména jedné dceři, začal chodit do nevěstinců a završil to odchodem za milenkou. Rodina se rozpadla, protože psychicky týral dceru tak, že byla hospitalizovaná. Náš soused - celý život svobodný mládenec, ale nějaké známosti měl, po smrti matky (otce ještě má) začal čím dál víc lenivět a i když má moc hodnou přítelkyni, s kterou by konečně mohl žít, tak si "rozvolnil|" život tak, že jej vpodstatě jen nějak přežívá v práci a před televizí, přítelkyni vidí jednou do týdne, dům a jeho okolí je zanedbané a on sám úplně přestal plánovat a je tak nějak vlečen událostmi. Maminka je po smrti již 4 roky. A třetí případ - kolegyně v práci - ta se po smrti otce stala doslova zlou. Stává se, že smrt rodiče "odšpuntuje" to špatné v člověku? Je nějaká možnost návratu anebo je to již konečná? Jestli má smysl těm lidem pomoct, těm okolo doporučit nějaký postup chování. Děkuji. - otázka upravena poradcem
Jarka
smrt blízkého člověka
Dobrý den,
mám (měla) jsem přítele, kterému před rokem zemřela jeho matička. Měli spolu celkem hezký vztah, měli se rádi a hodně se společně nasmáli. Jenže asi půl roku před tím, než zemřela, tak těžce onemocněla a pak to šlo hrozně rychle. Už tehdy to nesl celkem těžce, což jsem chápala. Snažila jsem se mu co nejvím být na blízku a naslouchat mu. Když pak zemřela, tak jsem se také hodně snžila naslouchat. Ale on to vnímal trochu jinak. Měl stále pocit, že to nedělám, že je mi to všechno u prdele. A tak jsme se neustále hádali. Nakonec jsme se na nějaký čas rozešli a pak jsme se po několika měsících zase dali dohromady. Teď (zhruba po 4 měsících) právě na její 1. výročí se to na něj opět spustilo znova. Jakoby to prožíval vše znova. Opět mně osočil, že se o mně nemůže opřít a že mu nenaslouchám.
Jenže já už nevím, jak mu víc mám naslouchat, nevím, jak mu mám víc pomoct. Vždyť moje první myšlenky a poslední myšlenky než jdu spát směřují k němu a přemýšlím, jak se asi cítí a neustále se ho na to ptám. Neustále vedeme konverzaci o jeho matičce, o jejich vztahu, o tom, co všechno spolu prožívali atp. Trpělivě toto všechno poslouchám a když se mne na něco zeptá, jak bych postupovala, tak se mu snažím poradit. Měla jsem za to, že je vše v pořádku. Jenže jednou za čas na mně zaudeří a vyjede, že jsem bezohledná a bezcitná. Mně jenom k tomuto jeho chování napadá, jestli je to běžné, že si ty chlapi chtějí ze svých partnerek dělat náhražky za jejich milované matičky a když ta partnerka to odmítá, tak zuřej. Jinak si to neumím vysvětlit. A odbornou pomoc zásadně odmítá.
Domácnost nemáme společnou a nikdy jsme ji neměli a ani děti. Já jsem sama matka samoživitelka a občas si říkám, jestli mám tohle za potřebí. Sama mám co dělat, abych svůj život zvládla, protože nikoho jiného nemám. Ale zároveň mu chci pomoct, protože i když si to nemyslí, tak mi na něm moc záleží.
Já už opravdu nevím co mám v této situaci dělat, je to hrozně vyčerpávající.
Lucia
smrt blízkého člověka
Dobrý den,
před 8 měsíci mi zemřel manžel, 37 let. Onemocněl rakovinou krátce po té, co jsme spolu začali žít. Nemoc trvala asi tři roky. Já jsem se o něho starala nejlépe, jak jsem mohla, v nemocnici jsem ani jeden den návštěv nevynechala, často jsem měla home office, abych mu byla k dipozici, kdy něco potřeboval. Mezi námi to byla velká láska. 3 dny po naší svatbě mu v nemoci řekli, že už ho léčit nemohou, rakovina byla v takovém stavu. Vzala jsem si ho domů, nechodila do práce, starala se o neho. Pak umřel. Na ten den a jeho posledni pohyb a vse okolo nejde zapomenout. Myslím, že jsem udělala pro něho uplne vse, co jsem mohla, i moje, jeho rodina. Snazila sem se ho povzbuzovat do posledni chvilky. Ale ted mne dosel dech, je to 8 mesicu a ja si rikam, jestli jsem vse udelala pro neho spravne a premyslim, jak mam ten zivot zit dal, aby me zase bavil. Kazdy den na sebe kladu nejake naroky, abych na sobe pracovala, cvicim, siju, beham.. Ale radost neni z niceho. Poradite, prosim.
Kateřina
smrt blízkého člověka
Před pěti roky si naše dcera vzala o devět let mladšího partnera. nadšení jsme nebyli,ale do vztahu jsme nemluvili.Začali opravovat spodní patro našeho domu, nahoře bydleli s námi, vlastně rekonstruovat nakonec chodil pouze můj muž. Stavba začala drhnout a do toho dcera po umělém oplodnění otěhotněla. Hrozně jsme se všichni těšili, připravovali jsme vše pro chlapečka, dcera se tak těšila, že mi říkala že malého ani nedá z ruky. V srpnu porodila maličké ale zdravé děťátko, bohužel za deset dní dostala rozsáhlou plicní embolii . Bojovala po různých pražských nemocnicích sedm měsíců o život, z komatu se neprobrala a nakonec jí selhaly orgány. Celou tu dobu jsme za ní jezdili a živili naději , že byť nebude úplně "fit" tak bude s námi. Teď, když už žádná naděje není tak rozumem vím že je jí už dobře, vím že zažívala mnoho bolesti, že by asi nechtěla být ve vegetativním stavu, ale to že je to definitivní mě děsí. Navíc zeťák už po pohřbu jel za novou známostí a tahá sebou i malýho. Jak dál? - otázka upravena poradcem
eva
smrt blízkého člověka
Dnes mi umřel člověk hodně blízký a nic necítím je se mnou něco špatně?
Marek
smrt blízkého člověka
Dobrý den, potřebovala bych radu. Je to rok, co zemřel můj táta, byl nemocný, byl to alkoholik. Bylo mu 65 let. Půl roku před tím, než zemřel, od něj odešla manželka. Už s ním nedokázala žít, příležitostně pili celý život. Jeho sestra řekla mamce, že jestli od něj odejde, že ho zabije. Jenže teď mamka dělá to samé co taťka, pije a pak brečí, že má taťku ráda. Vůbec nevím jak pomoci, šla by hospitalizace na psychiatrii? Na jakém oddělení se toto léčí. Děkuji moc, už opravdu nešťastná dcera
Lenka
smrt blízkého člověka
Dobrý den před třemi měsíci mi umíral můj přítel v náručí.... stále to mám před sebou a dávám si za vinu že jsem udělala něco špatně když jsem mu nemohla pomoci..... smutek je čím dál tím horší, mám pocit že se zblázním
Jindřiška
smrt blízkého člověka
Dobrý den, paní doktorko,
psala jsem Vám již jednou ohledně úmrtí našeho jediného syna a to 13.2.2018 na selhání srdce. Odpověděla jste mi, ale zřejmě došlo k nějaké úpravě textu. Zůstali nám po něm dva vnuci, které teď již můžeme často vídat, jsme moc rádi. K úmrtí syna chci pouze napsat, že se občas dějí nějaké divné věci, jako že třeba spadne kartáček na zuby a to na dušičky, že slýchám občas synův hlas - jsem blázen. Na regresní terapii nemám nějak odvahu, nevím proč. Moc se mi zhoršili výsledky cukrovky, tlaku, cholesterolu atd. Stále myslíme na syna, mluvíme o něm i s vnoučky, je jim 9 a 11 let. Jak moc se mi stýská a chce se mi dost často plakat, bude mi 68 let a jediná má touha je spatřit se ještě jednou se svým synem, což je nemožné. Moc trpím, vím, že je více takových rodičů, kdo toto nepoznal, ten to nemůže pochopit
Jiřina
smrt blízkého člověka
Dobrý den paní doktorko,
letos na dušičky mi zemřela maminka. Za 2 měsíce by jí bylo 92 let. Zemřela tak, jak si přála. Ve spánku. Ale ještě předtím si neustále stěžovala, že už tady nechce být, že je jen na obtíž :(. Bydlela u mně. Já, protože pracuju doma, jsem se o ni mohla postarat. Nikdy nebyla nějak závažně nemocná. Minulý rok byla na operaci šedého zákalu a taky měla problémy s klouby, což bylo v jejím věku asi normální. Ale o co jde. Několikrát, když ještě byla naživu, jsem se v myšlenkách přistihla, že bych si asi oddychla, kdybych vešla k ní do pokoje a ona už byla mrtvá.Taky pořád opakovala, že už tu nechce být, že už má odžito. A když už to opakovala poněkolikáté, řekla jsem jí, taky si běž, nikdo tě tady nedrží. Musím ale říct, že jsem se starala o ni do poslední chvíle a všichni mně obdivovali. Prostě všechno to, co by měl člověk pro své blízké udělat. Vynášet kýbl do záchodu, když už nemůže na záchod jít a všechno to, co se mu dříve "eklovalo", to prostě pro mně byla samozřejmost. Maminka mi byla strašně vděčná. Ale já už jsem nemohla poslouchat jak je negativní, a proto jsem někdy reagovala tak, jak jsem reagovala. A teď mám tak velké výčitky, že jsem někdy přemýšlela tak hnusně a brečím jak želva. Ale s tím už nic neudělám. Teď spím v jejím tričku, nosím její svetr a čichám její vůni. A nadevše ji miluji. - otázka upravena poradcem
Radka
smrt blízkého člověka
Dobrý den.Měla jsem zde na 14 dní na hlídání maminku,bratr s rodinou jeli na dovolenou do ciziny.Měla jsem ji odvézt domů 30.7.,maminka v noci padla a rozbila si obličej a stále jí to krvácelo,tak jsem musela zavolat záchranku.Mamince bylo78 let a byla opravdu nemocná.Srdce pracovalo na 30%,ucpávání cév,cukrovka,snad vše kromě rakoviny.Záchranka ji odvezla,ale kvůli tomu,že se jim nelíbily oteklé nohy,velké břicho a špatně dýchala.Maminka mi říkala,abych jí neposílala do nemocnice,že tam zemře,že to ví.Ale já musela.Za dva dny zkolabovala,a za další 2 dny zemřela.Jsem totálně odepsaná,kudy chodím tudy řvu,nemůžu spát,pořád ji hledám.Dnes je to 50 dní co zemřela a já jsem hotová.Manžel už je na mě protivný,že s tím nic stejně neudělám,tak ať přestanu.Jenže to nejde.Snažím se ale prostě to nejde.Spím v její noční košili,s jejím prstenem na ruce a prosím ji,ať za mnou přijde,a ono nic.
Jana
smrt blízkého člověka
Dobrý den, před vánocemi zemřel tragicky muž mě dcery při požáru bytu.v okamžiku se nás život převrátil naruby.dcera zůstala sama s tříměsíční holčičkou, bez táty a bez bydlení. Bydlíme společné a je to velmi náročné, už jsme v důchodovém věku a tak péče o miminko nás vycerpava, oba s manželem pracujeme,poté péče o dítě,spousta zařizování no zkrátka vůbec to nezvládáme. Díky je solidní pojišťovně, nemáme dodnes plnění a tak byt je stále vyhořely a tedy zatím žádná vyhlídka na nový život. Dcera je velmi statečná,skvělé se stará o holčičku, ale je také velmi unavená a plna bolesti po ztrátě partnera. Máte í pro nás nějaké řešení,radu.?
Jarka
smrt blízkého člověka
Dobrý den, nedávno mi zemřel mladší bratr 28 let, vstoupil do kolejiště před jedoucí rychlíky.Vídali jsme se poslední dobou velmi málo, myslela jsem , že spokojeně žije se svou partnerkou.V den smrti mi zavolala máma, že má o bráchu strach, že má už delší dobu problémy a mě nic neřekli, aby mě údajně nezatěžovali. Celý zbytek mé rodiny o jeho problémech věděl a snažili se mu pomoci.Ten den v noci jsem se vzbudila a bracha seděl vedle mě,natáhla jsem k němu ruku a on mé chytil, byl to jen pocit, usmíval se a řekl mi pár vět a jedna z nich byla, že ode mě nechtěl pomoc když žil, ale potřebuje mou pomoc teď.Mluvili jsme spolu,vzbudil se i můj syn a natahovat na místo kde bratr sedel ručičky a pak se schoval pod peřinu a znovu usnul.Řekla jsem o svém zážitku mámě, bratrovi,a oni si teď zřejmě mysli, ze nejsem normální.Jak se teď po tom všem mám k rodině postavit. Navíc mi řekli, že bych mu také nedokázala pomoci.Mám v sobě vztek, smutek,zklamání.Dekuji za odpověď.
Anna
smrt blízkého člověka
Dobrý den.
V průběhu čtyř let mi zemřeli tři členové původní rodiny. Nejprve tatínek, dva roky po něm maminka a teď před měsícem a půl mladší sestra. V době tatínkovy smrti jsme byli s manželem pracovně v zahraničí, tak se mi to snášelo trochu lépe. Hned jak jsem se o otci dozvěděla, jsme tam jeli na dvě hodiny "meditovat" do protestanského kostela.
Po matčině odchodu jsem stále pracovala a nyní po sestřině skonu se vůbec nemohu znovu „nahodit“. Zpočátku jsem na ni stále myslela, vybavovala si naše společné zážitky a pořád brečela. Dokonce jsem kvůli tomu nemohla ani nastoupit do nového zaměstnání.
Dosud jsem to pořádně nevstřebala, velice mi chybí, ale stejně musím dál žít, pracovat a vydělávat.
Chtěla jsem se vás zeptat, jak může člověk truchlit, aniž by tím trpěla jeho rodina - manžel a děti, domácnost? Vůbec nevím, co mám dělat? Nejraději bych odjela někam na samotu… - otázka upravena poradcem
Iva
smrt blízkého člověka
Dobrý den. Před 3 měsíci nám nečekaně zemřela mamka. Pro všechny v rodině to byl opravdu velký šok. S taťkou byli téměř 50 let. On tu teď zůstal na vše sám - aspoň to tak vidí. Přitom my se sestrou se snažíme, seč to jde, abychom mu byly blíž. Uvaříme nebo jen zajdeme na návštěvu. Zveme ho i k sobě na návštěvy. Má 4 vnoučata, takže důvod by měl. Ale on se, jakoby, rozhodl vše bojkotovat. Lituje se, nechce jít ani na návštěvu ke své sestře, která ho stále zve ani k nám. Má psa, ten ho, zdá se, drží jakž takž při "životě". Ale my už se sestrou nevíme, jak mu pomoci. K psychologovi by určitě nešel, toto on neuznává a nás to už také vysiluje. Máme i své starosti a povinnosti. A navíc i my jsme přece o někoho drahého přišly. Jak tedy dále postupovat, čekat? Je čas lékař? Nebo jak s ním v těchto příštích časech komunikovat, aby neměl pocit, že je na vše sám. I když samozřejmě není. Děkuji moc za odpověď. Hezký den. - otázka upravena poradcem
Daniela
smrt blízkého člověka
dobry vecer pani doktorko a Vam Vsem,je to uz osm mesicu,co nam zemrela dcera,je mi to tak lito,nemuzu se s tym smirit,porad na ni myslim,psal jsem Vam jiz dvakrat,radila jste mi,abych se poradil s psychyatrem,ale nechal jsem to jen na sobe,veril jsem sam sobe, ze to nejak zvladnu,budu mit dostatek sil,nejde to prekonat,laska k dceri je moc silna,ted uz je pozde,jen vzpominky na ni zustaly,vim ze nejsem sam co ma takove trauma,zarmutek,potreboval bych k sobe nekoho,abychom se navzajem vyplakali a vyzpovidali v to nestesti,zatim jsem nikoho k sobe nenasel,verim tomu ze se nekdo najde,bude se mnou vse zdilet.....,taky s dcerou porad mluvim,vim ze me posloucha,je u me,je tomu rada,vim, ze se jednou spolu znovu setkame v jinem svete,take chci rici Vam Vsem co Vas potkala podobne jak me,takova bolest, utrpeni,verte tomu,ze Vasi blizci,kteri Vas opustili jsou porad s Vami, naslouchaji Vam...,budou Vanoce nase nejkrasnejsi svatky, tak si na ne zavzpominejte,budou tomu radi ...
radomir
smrt blízkého člověka
Je mi 60 let . Před třemi roky mi zemřel jediný syn. Měl nádor na mozku. Čtyři roky statečně bojoval s touto zákeřnou nemocí . Hledali jsme pomoc i v cizině. Bohužel nemoci podlehl.Z manželem jsme se uzavřeli a žili jsme pouze pro sebe. V září letošního roku dostal manžel nějakou chřipku , ani nevím o co šlo. Dostal dvakrát antibiotika a jiná léčba nepokračovala, tak odjel na chalupu na Šumavu něco zařídit. Tam se mu udělalo špatně. Z Prahy jsem mu volala rychlou pomoc a byl převezen vrtulníkem do Plzně. Po třech dnech zemřel.Zůstala jsme úplně sama. Mám širší rodinu, která se mi snaží pomoci . Jiné děti nemám ani vnoučata a ke všemu musím zařizovat všechny záležitosti kolem bytu a chalupy. Vše zařizoval pouze manžel , proto je i toto pro mě velmi těžké . Myslím si , že v mém případě neexistuje žádné řešení. Nepřestala jsem chodit do práce , abych byla mezi lidmi a navštěvuji psychiatra. Chtěla jsem se podělit o svůj příběh.
Hana Endlová
smrt blízkého člověka
Pekný sviatočný deň Vám prajem. Chcem sa poradiť ohľadom priateľovej a teraz už aj mojej maminy. Je to už vyše 9 rokov, čo jej zomrel muž pri záchrannej akcii. Je vidno, že daný problém stále nespracovala. Priateľ jej navrhol navštíviť psychológa. Zanedbáva ako svoju dušu, tak aj fyzické zdravie, a to je relatívne mladá žena po
Martina
smrt blízkého člověka
Dobrý večer, bude to již 9 měsíců co mi zemřel manžel, nedožil se 60 roků. Zemřel doma, se mnou, držela jsem ho za ruku, byla to rakovina v posledním stádiu. Pořád se s tím nemůžu vyrovnat, bolí to, moc jsem ho milovala a vím, že on mě. Náš společný život byl krátký, potkali jsme se každý po špatné zkušenosti, manželé jsme byli 18 měsíců, přesto to byla nádherná doba. Nevím jak mám žít dál, pořád mi hrozně moc chybí.
Martina
smrt blízkého člověka
dobrý den, jsem bezradnná. Před 10 dny nám všem umřela maminka-multiformni glioblastom stupen 4 s metastázami-bylo to hrozné-to umírání-měla jsem ji doma-měla 62 let. Nyní potřebuji psychologickou pomoc pro mého otce-mamžela mamimky- chche taky umřít - byli spolu 45 let a on to není schopen udýchat-co mám s ním dělat. děkuji DANIELA
Daniela.Hyklovazavináč.seznam.cz
smrt blízkého člověka
Dobry vecer pani doktorko,zapomel jsem Vam podekovat,za Vase psani,rady,uz jsem Vam jednou psal,zemrela nam dcera Margareta na vaznou nemoc,chodim na jeji hrobecek,mluvim s ni,ale nevim zda li delam dobre,rika se ze se nema chodit casto za mrtvymi,ale porad si rikam,ona nam neumrela,jen spinka,porad ji hledam,tak rad bych ji uvidel ,byl s ni, porad se trapim,je mi to hodne lito,ze uz ji neuvidim,nebudu pri ni,penize nejsou vse,jak to mam porad doma,hlavne zdravi jim vsem rikam,zapomout na svoji dceru nejde i kdyz nase vztahy, nebyly idealni,byla mi holcicka nemocna,proc zrovna ona,tu nemoc mela sestra od me manzelky, jeji bratr,ted mam strach ,aby to nemela i moje manzelka,ma takovou diagnozu od vysetreni, naznak nemoci,mam jeste mladsi dceru,modlim se,rikaji ze je to dedicne, aby byla zdrava ,trapim se moc a mam o ne ten nejhlubsi strach,jsem na ne ten nejhodnejsi,jen se modlim, aby byli zdravi, rika se taky,ze to je od psychyky a nervu,als to je,dekuji Vam pani doktorko,moc dekuji.
radomir
smrt blízkého člověka
dobrý den p.doktor,maminka mela cirhozua jater v pos.stadiu.Před 14dny jsem zazila neco divneho,v noci presně o pul noci se ukazala pred venk.stenou kacena,zacala silna boure a rano najdu karafu nazemi hrdlem dolu stala.sla jsem do prace ale furt jsem měla divny pocit tak volam tatovi at zavola doktorce zda je vše v poradku,volal zpet mela jsi pravdu doktorka chce mluvit s rodinou. Tim vše zacalo seděla jsem na jip u luzka u mamky den co den od rana do večera až do středy kdy jsem byla posledni osoba kterou z rodiny viděla.Druhý den vola doktorka že mama umřela a začaly divne veci. nemohla jsem spát v kuchyni v noci hluk jdu tam nahle silny mraz na ramenach pak cele tělo,jdu z koupelny a u postele opet nemuzu spat mam pocit že je nekdo u mě a diva se.dalsí den jdu zařidit pohřeb a vše jsem vybirala jako kdyby chtěla sama mamka.nespim opet,včera jsem potřebovala na jejim stole udelat volno a měla věc o ktere jsem veděla ale neveděla kde a něco jako by mě vedlo k určitemu místu a rikalo podivej se tam.je možne aby se to dělo.Když jsem to řekla tatovi myslel že jsem blazen že to neni možne ale co jsem tu věc nasla jsem poprve klidně spala.Je možne že mě k tomu vedla sama maminka ?
maša
smrt blízkého člověka
Dobrý den paní doktorko,
jsem už tady (na světě) něco přes 75 let. S manželkou jsme žili společně a spokojeně něco málo přes 50 let.
Nedávno ( 30.května 2018 ) manželka zemřela, nedožila se 70-ti let. Bylo to poměrně rychlé, ale ať už je to jakékoliv připravit se na to, nedá. Vždy je to moc bolestivé a už to nikdo neumí vrátit. Nesu to těžce a moc se mi nedaří vyrovnat se s tou ztrátou. S tím se asi nesmířím a nevyrovnám nikdy, ale kde-kdo má svoje rady a nabízí mi je i když o ně moc nestojím. O radu od Vás ale stojím a to moc.
Jak to nejlépe překonat alespoň ten nástup do samoty v budoucnu. Mám dceru, vnučku, jsou mi na blízku, obě miluji, budou se ke mně v dohledné době stěhovat. Určitě to bude mít pozitivní vliv, ale i tak rád přijmu od Vás radu zkušené profesionálky. Jak to nejlíp snášet ? Určitě se nehodlám utápět v alkoholu a pláč prý taky pomáhá, ale toho už taky bylo dost. Děkují za pochopení a radu. Honza
Honza
smrt blízkého člověka
umrela mi dcera,na tezkou nemoc,nemuzu se s tim smirit,ten vztah nebyl idealni,dal jsem ji hodne,finance mela od ode me,kdyz jsem ji pozadal o fin.pomoc nechtela,ze nema,nechtela,ale ja jsem rikal manzelce a moji mladsi dceri,penize nejsou vsechno,hlavne zdravi,nechteli se s ni bavit ani pomoci,jezdil jsem za ni,kdyz byla nemocna,hladil jsem ji videl jsem na jejich ocich ,ze je smutna,ze toho lituje,nemohli jsme ji pomoci jen laska k ni a vzpominky ty kladne zustali,kazdy den na ni myslim, vecer ji privolavam,mame psa ,kdyz jsem na ni myslel,privolaval jsem ji,pes potom vyskocil s pelisku,potichu stekalme celym telem prebehl mraz a uzkost,zjevoval se mi na mobilu kazdy den jeji telefon,abych zavolal zpet,bylo to asi ctrnact dni,potom jsem ji poprosil,aby sla do nebicka,ze budu porad na ni myslet,ale ze me to trapi,od te doby uz nic.tak nevim co se stalo,jestli jeji duse byla se mnou a potom odesla,porad na ni myslim,chodim za ni nosim ji kyticky,nemuzu zapomenout,prosim co mam delat ,
radomir
smrt blízkého člověka
Dobry den 7.3.mi v naruci u nas doma zemrela babicka(maminka)vychovala me,jelikoz pro mou matku vzdy byli prednejsi chlapi a alkohol,posledni pulrok mela stareckou demenci starala jsem se o ni v zakladnich bodech.9.2.pri koupani jsem zjistila ze zezloutla..jely jsme do nemocnice..po 3 tydnech mi rekli,ze uz se neda nic delat ..chtela jsem hospic jelikoz jsem nevedela jestli zvladnu peci prestala chodit ,mela pliny,nechtela jist jen mixovane..rakovina ledviny ,zlucovod,vajecnik..kdyz mi pan doktor sdelil,ze ji prevezou na ldn..jela jsem si pro ni a vzala ji ke me domu..starala jsem se vse jsem zvladla...den pred smrti porad spala..jen na chvilicku se probudila..jeji sestra rekla ze mam zavolat jejiho syna..ze se chce rozloucit,nevidel ji 5 let..v den smrti byla bez demence..porad volala me a mou 12letou dceru loucila se snama..potom prijel jeji syn ..byl tady asi hodinu,kdyz jsem za nim zavrela dvere ,sla jsem k ni a ona naposledy vydechla...porad to vidim pred ocima
Kajka
smrt blízkého člověka
Dobrý den mám takový dotaz nedávno mi umřel přítel s kterým jsem byla 29 let má s ním dceru a vychoval moje dva kluky jako vlastní byl na operaci srdce vypadalo to nadějně ale bohužel nastaly komplikace a neprobral se nemohu se s tím smířit čím dál víc se mi stýská bolí mě to moc pláču a myslím na něj každou minutu byl úžasný člověk všechno ho mi připomíná každou noc se mi o něm zdá že jsme spolu a objímáme se a jsme štastni a jsem naštvaná když se probudím rodina mě posílá k psychiatrovi protože trpí se mnou nevím co mám dělat ze smrtí rodičů a sestry jsem se smířila ale proč je to tak jiné proč to tak strašně bolí .Já jsem silná ale to mě porazilo. Děkuji za odpověď Dana
Dana
smrt blízkého člověka
Dobrý den, měla bych vzkaz pro paní Venuši. Venuše, máte zvířata? Jestli ne, zajděte se podívat do útulku, podívejte se do těch smutných tváří, které stejně jako Vy ztratily toho, koho měly celý život vedle sebe. Můžete pejsky chodit venčit a třeba se rozhodnete, že můžete další kousek té životní cesty ujít spolu s jedním z nich. Možná se pletu, ale zdá se mi, že máte v sobě lásku, kterou nemáte komu dát. Že není nikdo, pro koho byste byla životní potřebou.
Anna
smrt blízkého člověka
Pro Venuši: V naší západní kultuře a společnosti se boužel neumíme se smrtí blízkých vyrovnávat. Jiné kultury jsou na tom lépe kdy smrt berou jako součást života a začátek toho dalšího. Herečka Rita Hayworth má na svém náhrobku vzkaz od své dcery, volně přeloženo" Milované matce, na včerejší přátelství na žítřejší shledání" přistupte k tomu podobně, že se s manželem někdy někde sejdete a bude Vám spolu zase dobře. I když to může působit rituálně, klidně u sebe v tomhle nejtězším období, po tom co tu Váš manžel už fyzicky není, noste u sebe nějaký předmět-talismam jako vzpomínku na něho. Netlačte se teď sama v životě v ničem na sílu, chcete-li plakat plačte, dejte průchod svým emocím abyste si ulevila od traumatu smrti blízkého člověka. Mít výkyvy nálad, přece v tento moment není nic nenormálního. Mějte na paměti jen jednu věc, Váš manžel Vás měl a má rád, jistě nechce(i když tu fyzicky již není) abyste si kvůli němu dlouhodobě vnitřně ubližovala. Přeji Vám hodně síly a lidského štěstí. - otázka upravena poradcem
Vláďa
smrt blízkého člověka
Vážená paní doktorko,
před několika měsíci jsem v seniorském věku po krásném a dlouhém vztahu o manžela přišla. Jeho smrt je největší hrůzou mého života. Chodím k psycholožce, užívám léky předepsané psychiatrem ap. Moc to nepomáhá. Na obvyklá klišé typu " to chce čas " jsem už alergická. Nejvíc nesnáším věčné " držte se". Nové známé taky neodmítám. Ale ta prázdnota v životě je děsivá... A taky zkušenost, že časem se bolest zmenšovat nemusí, mám pocit, jakoby si " něco " se mnou hrálo. Jeden den je mi trochu líp, pak přijde propad. Příbuzní a kamarádky mají především své životy a jejich angažovanost je omezená. A taky nedokážou člověka v mé situaci moc pochopit.Takovýto život mě nabaví, mnohdy se mi ani žít moc nechce, pověstné sluníčko mě spíš štve a chtěla bych spíš klid a tmu. Tolik nářky obstarožní životem unavené ženy.
Velice by mě zajímal váš názor i náměty. Moc děkuji.
- otázka upravena poradcem
Venuše
smrt blízkého člověka
Dobrý den,

V pondělí 12.3.2108 mi zemřela maminka,v Listopadu zjistili ji rakovinu slinivky, nádor se odoperoval, ale první operaci provázeli další a další, nakonec byla na 6ti revizích, pořád se něco komplikovalo, v Lednu se na měsíc dostala domů, kde se o ní celou dobu staral táta, měla nastupovat na chemoterapie, ale po kontrolním CT zjistili zánět a opět ji hospitalizovali, z ničeho nic dostala srdeční zástavu, prý se jí nejspíš ucpala céva která zásobuje střevo, a operaci by už nepřežila, byli jsme u ni s tátou na JIPce, ten pohled nebyl vůbec hezký, mrzí mě, že jsem ji nemohla říct, jak moc mi bude chybět ani se s ní rozloučit, také mě zlomilo to jak plakal táta, nikdy jsem ho takhle neviděla, nevím co mám dělat, nejhorší na tom je, že tam kde pracuji mi maminka umřela, je mi 24let a mamce bylo 48, bylo to naprosto nečekané a nevím jak se s tím vyrovnat, byli jsme si hodně blízké, byla jsem její jediné dítě, moc mi chybí.. děkuji za odpověd
Tereza24
smrt blízkého člověka
Dobrý den, 13.2.2018 nám zemřel náhle náš 40-letý syn na selhání srdce. Je pravdou, že vedl docela divočejší život s poznáním všeho možného, ale takováto rána je pro nás s manželem devastující. Byl to náš jediný syn, oba trpíme a stále pláčeme. Nevím, jak budeme dál žít, všude ho vidíme, stále si o něm povídáme. Naštěstí měl syna, kterého jsme již 3 roky neviděli, ale nyní je šance se setkat. Stále vyhledávám na internetu informace o duši po smrti o reinkanraci apod. Asi jsem se již ze všeho zbláznila. Kdo neprožil, ten nepochopí. Chtěla bych vědět, zda je možné zjistit, kde se nachází jeho dušička a zda s ním mohu mluvit. Děkuji odpověď
Jiřina
smrt blízkého člověka
Dobrý den, paní doktorko,
před několika týdny mi zemřel manžel po několik měsíců trvající nevyléčitelné chorobě. Pečovala jsem o něho, doprovázela na vyšetření a celou dobu žila s tím, že perspektiva je tragická. Byli jsme spolu desítky let.
Již během této doby jsem měla problémy a užívala léky předepsané psychiatrem. Nyní je situace ještě složitější. Potíž je v tom, že cítím, že léky nepomáhají a lékař tvrdí, že u tzv. reaktivních depresí je to normální. Já však zažívám návaly smutku a beznaděje a je pro mě obtížné to zvládat, objevují se i myšlenky vše skoncovat. Konec tohoto procesu nelze určit, prý je to obvyklé. Připadá mi to jako bludný kruh. Navíc už začala otravovat státní mašinérie se svými požadavky. Připadám si, že jsem v koncích, nevidím světlo na konci tunelu. Jak z toho ven?
Chelsea
smrt blízkého člověka
Dobrý den, jsou to tři týdny, kdy mi zemřel 18letý synovec. Byl jediným dítětem mého bratra a spáchal sebevraždu. Od té doby se mi o něm každou noc zdá a je to složité. Zlobím se na něj, co udělal svému tátovi. Zatím stále nevíme důvod, proč to udělal. Nezanechal žádný dopis na vysvětlenou a bratr usilovně hledá v jeho notebooku na všech sítích. Mrzí ho, že neznal svého syna, a ten se mu nesvěřil s problémem. Moc nás to všechny bolí. Zatím netuším, jak se s tím dokážeme vyrovnat a žít dál. Pořád přemýšlím, o čem sem se synovcem mluvila na dovolené. Mám pocit, že to bylo důležité, ale nemohu si vzpomenout. Jana
Jana
smrt blízkého člověka
Umřela mi mamka.Nebrečela jsem,při vzpomínce co mi dělala a pomlouvala že jí nedávám najíst nebo že jí neplatím za nájem a jiné věci.Sourozenci se na mě dívají jako na černou ovci rodiny.Ale já jí uklízela,vařila,prala skrátka vracela jí to že mne vychovala dávala najíst měla kde spát a kam se vracet.Ale když jsem se dověděla že umřela nemohla jsem brečet a ani na pohřbu.Jsem asi divná že.E.Kamlachová
Kamlachová
smrt blízkého člověka
Dobrý paní doktorko,rád bych požádal o radu.Jsem rozvedený a vše vyřešené vč.dětí,potkal jsem a seznámil jsem se se ženou,které před cca 8 měsíci zemřel manžel.První na co jsem se ptal,bylo zda je připravena na nový vztah,odpověděla že ano.v podstatě to mezi námi hned zajiskřilo a chemie též.Jsme spolu velmi krátce asi 3 měsíce.Problém ale nastavá u partnerky,která má v určitých cyklech dny,kdy se jí vrací vzpomínky na manžela a hrozně strádá a pláče.Vím,že mě to také trápí a již několikrát jsem ji ubezpečil že na nic netlačím,nespěchám a kdykoliv budu moci,pomohu jako opěrný sloup.Zrovna tak že si přeji aby uchovala manžela ve svém srdíčku a když tam zbyde kousek i pro mě,tak budu rád.Když ty dny přejdou tak je vše v pohodě.Máme se rádi a plánujeme budoucnost.Poradíte mi jak v těch dnech se zachovat?Vím,že radši zajde za kamarádkou a tam se vypláčou.Děkuji
Dave
smrt blízkého člověka
Dobrý den.V neděli mi umřela manželk ve 63 letech.Mně je 62 let a jsem zoufalý z toho,že nevím jak dál.Máme 3 dospělé děti a 5 vnoučat.I když mi děti hodně pomáhají,tak jsem se psychicky zhroutil a řešil jsem situaci vypitím většího množství alkoholu a dokonce jsem si způsobil zranění ruky.Teď už vím,že alkohol mi v žádném případě nepomohl.Nechci omlouvat svoje jednání,ala pocit prázdnoty přetrvává.Dnes nás dokonce čeká pohřeb,a já nevím,jestli to zvládnu.Prosím toto cestou alespoň o radu,jak dál.Moc děkuji za odpověď.Vladimír
Vladimír
smrt blízkého člověka
Nevím si rady mého přítele zavraždili minulou sobotu ho našli u silnice s proraženou lepkou.. nevím jak se s tím vyrovnat zemřel v nemocnici viděla jsem ho jak za něj čichají pristroje.. byla jsem tam v den kdy ho odpojili mám dvě malé holčičky starší dcerka ho pořád volá je jí rok a osum měsíců mladči je 4 měsíce ta tátu nepozná. Neměli jsme ideální vzat přítel mě často bil,urazel , ale stejně jsem ho asi milovala.. Kdyz se mu to stalo byl u milenky.. a pak to začalo zjišťovala jsem o něm informace na na různých internetových seznamka na a on mě podváděl celou dobu. Do toho jsem zjistila že bral drogy. A já si furt říkám proč? Dělala jsem něco špatně? Měla jsem se chovat jinak? Měla jsem mu dávat víc najevo jak jo miluju bylo by to vše jinak? Cítím smutek,beznaděj,samotu i vztek zároveň jak mi to mohlo vše dělat. Mluvila jsem i s temi holkama s kterýma se tahal je nikdy neuhodil me pořád. Apritom mi furt říkal jak mě miluje že by bez nás nemohla žít.
Sylvie
smrt blízkého člověka
Je mi už 66.let. Starý na to, abych začínal znovu. V V úterý mi náhle zemřela manželka po 44.ti letém, krásném manželství. Neznám smysl dalšího života, bojím se samoty. Ještě před týdnem jsme netušily, že osud bude tak krutý. Po mladých nic žádat nemohu, mají svého dost. To mám takhle živořit, přežívat a čekat na smrt? Čekáme na pohřeb a co bude pak nevím, nevím.
Karel
smrt blízkého člověka
Dobrý den, je mi 18 let. Mám dvě mladší sestry. A jedna už není mezi námi. Přesně před měsícem 8.4 skočila s kamarádkou pod vlak. Měli jsme těžké dětství, rodiče se rozvedli a my zustali s matkou, byla na nás zlá, fackovala nás, chtěli jsme k tatínkovi, brala nám mobil aby jsme mu nemohlo volat. Ve 14 mě vyhodila z domu a ja bydlím od te doby s babičkou. Po nějaké době sem přišli i mé dvě sestry. Všechno bylo v pořádku, ale Verunka se s tím vším co se nám stalo nemohla srovnat. Matka nám vzala pejska, kterého jsme milovali, někam ho dala a ani neřekla kam. Náš tatínek přišel o dům, porád pil, třeba pul roku jsme o něm nic nevěděli. Až ted tak po 6 letech si našel byt. Verunka měla problemy ve škole a rozhodla se, že se odstěhuje za matkou, která se nedávno odstěhovala do Prahy. Ani ne nám nezývala, nic prostě. Byla tam půl roku. 8.4 nám matka volala a hrozně brečela, vzala ta babička, a do telefonu řekla že Verunka s kamarádkou skočili pod vlak. Nedokážu se s tím smířit, bolí to
Dominika Zdražilová
smrt blízkého člověka
Dobrý den, před 26 dny mi zemřela teta, která žila v Německu, ale každé léto nás se strejdou a rodinou navštěvovala a byla s námi v kontaktu i telefonicky.Pohřeb byl před 3 dny tady u nás v česku, de se teta narodila.Po pohřbu se cítím mnohem hůř než před ním.Mám opravdu velký problém na tetu jen malou chvilku nemyslet,nebo delší dobu neplakat.Moc ráda bych si o mých pocitech promluvila se strejdou,manželem tety, ale nikdy jsme se spolu moc nebavili, více jsem komunikovala právě s tetou.Vůbec nevím,jak jej o to požádat, vzhledem k tomu, že ho moc dobře neznám, a nechci mu ublížit, protože ho mám moc ráda....Nevím, jak ho o to požádat a jak s ním popřípadě komunikovat o tetě a mých emocích dále...Navíc mám jakýsi strach mu třeba zavolat a poprosit ho o to, jestli by se se mnou mohl vidět o samotě, protože nikdy před tím, jsem to neudělala...Také mám problém ani nechci o tetě mluvit s rodiči, nebo prarodiči...Ale myslím, že se strejdou o tom mluvit opravdu chci...Předem díky za odpověď
Veronika
smrt blízkého člověka
Mě před 2 týdny umřel děda a od té doby vyhledávám jestli ekzistuje 2 život a jsem úplně mimo často jde zavřu do pokoje o říkám si že děda mi strašlivé chybí a bojím se že mi umřel babička a říkám si jaké byto bylo kdyby naposledy viděla a řekla mu ahoj a někdy lituji že jsem sním nebyla dýl moc jsemi po něm stejská
Eliška
smrt blízkého člověka
Dobry den je tomu 3 dni co mi umrel partner bolo mu 37 rokov zrazilo ho popelarske auto boli sme spolu 17 rokov a ani vlastna matka ma nemala tak rad ako on umyval nadobi ja som ho pohladila a uz sme tancovali v kuchyni aj ked zil tak som si hovorila ze si ho nezasluzim mal pracu a kamaratov a ja nikoho ineho nemam trpim uzkostou a on mi z toho pomahal nemohla som vyst z izby tak sme kazdy den chviku chodily a dnes mozem ist do mesta ale nie autobusom takze nemam pracu a niesom na urade prace tak nemam poistenie dost ze mi umrel jediny clovek na svete ktoreho som mala a hovorim si kiez by som to bola ja nejem nemozem vobec spat este nemam na najom a nemam sa s kym porozpravat nemam nikoho obavam sa ze skoncim na ulici neviem co mam robit
mirka
smrt blízkého člověka
Dobrý den. Je mi 20 let.
Zemřeli mi téměř všichni nejbližší i blízcí.

Má vůbec první nejbližší mi odcházela přímo před očima, když mi bylo 10 - 11 let. Zemřela, jak ji převezli zpět do nemocnice a já se dozvěděla, že její operaci odflákli a nechali ji pomalu zemřít, bylo mi to i důkazy podložené - nemocnice už skončila . .
Pak mi zemřeli dva blízcí při nehodě na skále a jedna podlehla těžké nemoci.
Nejtěžší rána, která je nejčerstvější - zemřel mi další vůbec nejbližší při vážně autonehodě - stále se mi o něm i zdá, stále ho před sebou vidím . . .
Viděla jsem ho i pár hodin před nehodou, znali jsme se 8 let, zažili spoustu dobrého . . .
Nevypisuji zde všechny, každým rokem od 5 třídy mi někdo tragicky zemřel . . Bolest se jednou tak rozrostla, že jsem si sáhla na život a pak toho i litovala . .
Poradíte mi, zda je lék jiný, než sama smrt?
( nejsem sebevrah a nic neplánuji, i když bych se nebránila, tak je to pro mě nepřijatelné ).
Jen se bojím, abych se tu neutrápila . .
Děkuji
Romča
smrt blízkého člověka
Dobrý den 13.6.my zemřel partner byly jsme spolu 15 let,jsem stále doma nemohu jít mezi lidi,prášky ale nechci jíst potřebuji nějaký start k novému životu,ale jen spím a i když jsem se snažil nejde to,do toho okolo mě jen samé vánoce to mě moc na psychice nepomáhá prosím o radu děkuji.
Zdenda
smrt blízkého člověka
Dobrý den ,před pár dny mě zemřel náhle manžel. bylo mu jen 42 let , mám pocit vinny že jsem mu nepomohla měl infarkt a mohla jsem ho zachránit. Ta bolest je strašná , mám doma jen dceru 17 let která mě sice drží ale mám strach i oni . Syn je v psychiatrické léčebně (schyzofrenie) S manželem jsme pracovali v jedné firmě . Nevím kdy se tam vrátím ,všude ho vidím a cítím .Ale potřebujem peníze , máme hypotéku. Co mám dělat prosím , kdy to přestane tak strašně bolet ? Potkáme se ještě ? Nevím jak dál .díky za odpoved
Rita
smrt blízkého člověka
Dobrý den. jsou to dva roky, co mi zemřela maminka v 61 letech, nádor jí našli měsíc před smrtí, lítala jsem s ní po doktorech a nakonec mi maminka v náručí zemřela, tím ale asi teprve všechno začalo, musela jsem všechno zařizovat sama, bratr, otec ani sestra mi nepomohli, ne že by nechtěli, tatínek to nezvládl, sestra bydlí daleko a bratr je prostě zvyklí, že mu pomáhám a nakonec na mě zbyla i péče o tatínka, který sice není starý, ale maminka prostě dělala všechno. Cca před rokem do toho onemocněl manžel a už si připadám úplně sama. Nechci se litovat, ale poslední dobou mám pocit, že už to nezvládnu a drží mě jen malé děti, 9 a 7 let. A proč vlastně píšu, myslíte, že bych měla navštívit psychologa nebo že to prostě přebolí a přejde?? Děkuji Martina
Martina
smrt blízkého člověka
Dobrý den. Dnes je to 14 dní, co mi zemřela dcera 45,na následky zánětu slinivky.Cca před 9ti lety začala řešit manželské problémy alkoholem. I přesto, že jsme ji domlouvali a prosili, tak to došlo do alkoholismu a následek byl zánět slinivky. Skončila v nemocnici na JIP. 5 týdnů jsme za ni denně jezdili a konečná operace skončila smrtí. Jsme zdrceni a stále se nemůžeme smířit s tím,že je to fakt. Stále pláčeme, nejsme schopni cokoli dělat.Slyšela jsem, že jsou časové etapy depresí. Je to úplně jiné, než když mi zemřely rodiče a bratr. Já jsem se loni vyléčila z carcinomu prsu a stále si říkám, že jsem měla odejít já a ne dcera. Byla hodná, pracovitá, dobrá máma.Jsem přesvědčena, že tu nemoc jsem si zapřičinila sama, protože jsem se moc v té době trápila. Obávám se, že se mi to vrátí v těchto stavech. Dávám vinu jejímu manželovi a ze srdce ho nenávidíme. Jak dlouho to bude trvat.Zivot mě už nebaví a nevím co mám dělat, abych to překlenula.Děkuji Jitka
Jitka
smrt blízkého člověka
Dobrý den, před týdnem mi po velmi krátké a těžké nemoci umřel dědeček. Babička se z jeho ztrátou nemůže vyrovnat, moc se o ní bojím. Trávíme s ní spoustu času, mamka si ji vzala k sobě a bude u ní tak dlouho, jak si bude babička přát. Přemýšlím o nějaké knížce na téma Jak se vyrovnat se smrtí, můžete mi něco, prosím, doporučit? Pokud tedy něco takového na trhu je.... děkuji
Jana
smrt blízkého člověka
Dobrý den, dnes je to 9 dní co mi zemřela maminka. Měla problémy s alkoholem a nechtěla si nechat pomoci ani to nijak řešit. Proto jsme se prakticky poslední rok neviděly. Každý den se mi o ní zdály ne moc pěkné sny a vždycky když jsem ji kontaktovala skončilo to nakonec hádkou o jejím problému. Po celo tu dobu jsem se bála že to skončí, přesně jak se nakonec stalo. Nedokážu si představit, že už ji nikdy neuvidím, nepodaří se mi napravit náš vztah. Hrozně si vyčítám že jsem s ní ten poslední rok nebyla. Po její smrti sny ustaly. Zdají se mi o ní jen pěkné věci. Mám pocit, že jí je líp, snažím se nebrat smrt jako konec, ale jako začátek něčeho nového, další šanci, kterou dostaneme. A tyhle pocity se ve mě střídají jak na běžícím pásu. Chvilku jsem v klidu s pocitem, že je jí lépe, poté brečím nad tím, že už se nikdy neuvidíme. Nedokážu se smát, usmívat, na nikoho a ničemu. Jak dlouho to bude trvat než začnu vnímat i jiné emoce než smutek a prázdno?
V.