Mezi českými fotbalisty bavícími se nedávno po prohraném zápase na hotelovém pokoji v náručích prostitutek byl i Tomáš Rosický.
"To chce čas. Takové věci se musí řešit s chladnou hlavou. Musíme si to vyříkat," zareagovala jeho přítelkyně Radka a odletěla za Tomášem do Londýna. Jiná by na jejím místě pálila mosty.
Pragmatička versus romantička
Vůči nevěře jsme nastavená každá jinak. "Pro někoho je totální nevěrou již partnerova autoerotika u pornografických materiálů, pro jiného až jednorázový sexuální kontakt v podobě opileckého úletu na večírku, pro jiného jdou hranice v míře tolerance ještě mnohem dál," popisuje své zkušenosti specialistka na partnerské vztahy, psycholožka Jitka Douchová, jejíž ordinaci plní nevěra z pětasedmdesáti procent. Právě vnímání ženy považuje v tu chvíli pro vztah zatížený nevěrou za rozhodující.
"Dokáži si představit, že se můj muž zamiluje do jiné ženy. Je to zdrcující prohra, ale mohu mu takový vztah dokonce přát a pochopit ho. Ale kdyby vyhledal prostitutku, degraduje se v mých očích na ubožáka zmítaného pudy, kterého už bych si jen těžko dál vážila," tvrdí osmačtyřicetiletá výtvarnice Soňa.
Manželský poradce, psycholog Petr Šmolka, by ji označil za ženu spíše romantickou. "Taková se sice těžko vyrovnává s faktem, že se její manžel někde zamiloval, ale na druhou stranu to dokáže pochopit. Sex za úplatu pro ni však představuje takovou devalvaci „lásky“, že se jí tím její partner může trvale zhnusit."
Naopak žena spíše pragmatická dokáže pochopit, že manžel ze zvědavosti, proto, „aby netrhal partu“, či z jiných „objektivních“ důvodů vyhledal nějaký ten hambinec. "Ta samá žena by se však cítila mnohem ohroženější manželovým vztahem s jinou ženou, zvláště pak jeho kolegyní," říká Šmolka.
Roli hraje věk
Vůle a schopnost odpustit nevěru se mění s věkem. "Jsem realistka a jsem smířená s tím, že každej chlap někdy svou ženu či přítelkyni podvede. Kdybych se ale o tom dozvěděla, měla jasné důkazy, tak bych rozhodně ve vztahu dál pokračovat nemohla," tvrdí rozhodně dvaadvacetiletá Miss ČR z roku 2003 Lucie Váchová.
Stejný postoj má také její pětadvacetiletá kolegyně Diana Kobzanová. "V případě, že bych měla nějaké pádné důkazy, rozhodně bych nevěru neodpustila. A rozlišovat, zda šlo o nějakou "slečnu", nebo o úlet s prostitutkou, není na místě. V momentě, kdy se o partnera staráte, děláte mu zázemí, držíte ho nad vodou, když má starosti, je představa, že si váš milý po pivu s kamarády "odskočil", dost nechutná. Myslím, že inteligentní žena svému partnerovi nedrží nůž na krku, aby s ní žil, takže v momentě, kdy mu "ujedou nohy", je to známka, že nemá cenu dál ve vztahu pokračovat. Pokud je ženská sobestačná, inteligentní a má hrdost, nepotřebuje, aby z ní někdo dělal pitomce, nebo ne?"
S přibývajícími léty, s příchodem dětí na svět a s roky soužití se náš radikální postoj k nevěře mění. Hodně mladé ženy se přes nevěru přenáší jen těžko, protože mají obvykle stále ještě sklon k černobílému vnímání a k radikálním řezům, tvrdí Šmolka. Pak podle něj přichází klidnější období „sebevědomé dospělosti“, kdy se žena s nevěrou vyrovnává o něco snáze. "Už tolik nehrozí ukvapená řešení mládí a na druhou stranu nemívá žena ještě problém s vlastním sebehodnocením a sebeobrazem. Když se ten ale na počátku procesu stárnutí objeví, pak je nevěra vnímána opět velice úkorně. Již nejde jen o ohrožení vztahu, ale i o zhoubnou ránu případným pochybám o vlastní atraktivitě. Při troše štěstí však může přijít další období – jakéhosi srovnaně moudrého seniorství, kde už se lze i nad nevěru lépe povznést. Zrádné je, že do tohoto téměř blaženého stavu dospěje jen málokdo," tvrdí psycholog.
Neodpustím, ale neopustím
Dvaatřicetiletá moderátorka a někdejší playmate Jana Štefánková, která žije s partnerem, s nímž má dvě děti, už je k nevěře smířlivější. "Nevěra je nevěra, ať je zaplacená, anebo z lásky. Kvůli dětem bych asi uvažovala v takové situaci jinak než jako bezdětná. Rozum mi říká, že bych odpustit měla. Ale ta stoprocentní důvěra, která je mezi námi, by vzala za své. Jak konkrétně by odpouštění vypadalo a jak dlouho by trvalo, to opravdu nevím."
S léty by se měla ze stabilního vztahu v takových situacích vytrácet romantika a totální zásadovost a měl by převládat rozum. "Je nevěra otázka citu, nebo vůle?" Ptá se Tereza Pergnerová. "Neodpustila bych mu, ale neopustila bych ho," vystihuje pocity žen po třicítce.
Přetlak je básnická licence
Podle psychologů je pro budoucnost nevěrou "poznamenaného" vztahu nebezpečnější, když se partner doopravdy zamiluje. "Pokud chce podváděný získat partnera zpět, neměl by zatrpknout natolik, aby mu s uraženou ješitností okamžitě sbalil kufry. Po opakovaném využívání služeb prostitutky může zase partnerka dočista ztratit sebejistotu v oblasti intimního života," říká Douchová.
"Na styku s prostitutkou lze možná nalézt také cosi pozitivního, jinak by asi musely „zavřít krám“. Jen moc nevím co." Zamýšlí se psycholog Šmolka. "Pokud by chtěl někdo namítnout, že může dojít k uvolnění hormonálního přetlaku, a tím k ohleduplnějšímu postoji vůči případně sex odmítající partnerce, pak bych ho poopravil. Hormonální přetlak je jednak trochu pouhá básnická licence, jednak jej lze uvolnit snáze a levněji. A hlavně! Domácí sexuální loudil bude doma loudit dál, dokonce třeba i bezprostředně po návratu z nevěstince."
Zato skutečný mimomanželský vztah může za určitých okolností skomírající vztah oživit. "Mám pocit, že pro mě byla nevěra důležitá proto, abych si uvědomil, jak moc je pro mě manželství důležité," popsal své pocity sedmatřicetiletý realitní makléř Honza. Třeba si až v takto mezní situaci uvědomíme, že nám na našem partnerovi stále ještě záleží, a začneme vztah kultivovat. "To by ale nemělo vést k představě, že nevěra je jakási univerzálně účinná terapie manželských problémů," uzavírá manželský poradce.
