Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Panika kolem palmového oleje aneb co o něm možná ještě nevíte

  0:39aktualizováno  0:39
Někomu je úplně lhostejný, jiný je ochoten hladovět, než aby pozřel cokoliv, co je z něj vyrobeno. Proč je okolo palmového oleje taková panika? Obchodně i technologicky se vyplatí, ale ve skutečnosti na něj doplácí naše planeta i zdraví, píše páteční magazín Rodina DNES.

palmový olej | foto: shutterstock

1.Náhražka másla

V potravinách se používá jako náhražka másla či ztužených tuků. Díky němu drží všechny ty levné „čokoládové“ sušenky pohromadě. To jiný olej nezvládne.

2.Kyseliny půl napůl

Rodina DNES

a také velký rozhovor s hvězdou seriálu Policie Modrava Jaroslavou Stránskou si přečtete v pátečním magazínu MF DNES Rodina DNES.

Magazín Rodina Dnes vychází 29.7. 2016

Magazín Rodina Dnes vychází 29.7. 2016

Obsahuje 50 procent nasycených mastných kyselin, což je sice méně než máslo, ale stále mnohem více než olivový, slunečnicový či řepkový olej.

Někteří výživoví poradci jsou i přesto ochotni vzít ho na milost: „Náhrada ztužených tuků palmovým olejem je z hlediska výživových doporučení pořád vhodnější volbou než třeba máslo, říká nutriční specialistka Hana Mojžíšová.

„V naší stravě potřebujeme brát zřetel nejen na celkové množství přijímaného tuku, ale také na jeho složení. Navyšovat bychom měli zejména rostlinné tuky – kromě kokosového a palmojádrového oleje, ty nedoporučuji.“

3.Prales ustupuje plantážím

Poptávka po palmovém oleji nastartovala v zemích jako je Malajsie či Indonésie hotový průmysl. Tropický prales je kvůli tomu donucen ustupovat plantážím palmy olejné. To má za následek masivní vymírání mnoha druhů živočichů.

Letos v dubnu rozzlobil indonéskou vládu hollywoodský herec Leonardo DiCaprio. Kritizoval totiž tamější palmové plantáže, kvůli kterým vymírají zvířata včetně ohrožených orangutanů. Na svůj účet na Instagramu umístil fotografie ze severu ostrova Sumatra, které doprovodil mimo jiné konstatováním, že „expanze palmových plantáží rozdělují lesy, přerušují klíčové migrační koridory slonů a ničí tak toto jedinečné místo.“ Tím i dalšími aktivitami pohnul v mnoha lidech svědomím natolik, že konečně začali číst etikety.

4.Vyšší výnosnost

Nízké výrobní náklady dané levnou pracovní silou v některých asijských zemích a také vysoký hektarový výnos dělají z palmového oleje jasnou volbu u výrobců cukrovinek. Zatímco výnosy např. řepkového a olivového oleje jsou asi 3 tuny na hektar, u palmového je to minimálně 5 tun na hektar a některé údaje dokonce hovoří až o 12 tunách na hektar. Nelze se tedy divit, že místní obchodníci, často podporovaní bezskrupulózními nadnárodními koncerny, kácejí zdejší deštné pralesy a zakládají nové a nové plantáže. Kaž­dou hodinu padne území o velikosti 300 fotbalových hřišť.

5.Nejen do potravin

Za tento problém však nemůže jen potravinářský průmysl, kde se palmového oleje spotřebuje zhruba 75 procent. (Toto číslo navíc vlivem celospolečenského tlaku naštěstí pomalu klesá.) Svůj díl viny mají také biopaliva, kosmetika (rtěnky, mýdla, šampony), svíčky, krmiva pro zvířata či průmyslová maziva. Přičemž biopaliva se zdají – kvůli vzrůstající spotřebě - být novým odbytištěm palmové lobby. Jak je vidět, problém je skutečně globálního charakteru.

Mýty okolo palmového oleje jsou na denním pořádku, řekl odborník:

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.