V ohromném studiu to vypadá jako při finálových večerech SuperStar. Narváno k prasknutí. Pár desítek milionů amerických diváků právě usedlo před obrazovku.
Oprah Winfreyová
|
Koho si dnes naše Oprah pozvala? Madonnu? Johna F. Kennedyho Jr.? Elizabeth Taylor? Nelsona Mandelu? Obamu, nebo Bushe? Dívku, kterou adoptoval pedofil? Sedmiletého kluka, který se pokusil zabít matku?
Ti a mnozí další se vystřídali v Oprah Winfrey Show, pořadu, který od roku 1986 běžel pětadvacet let. Někteří přicházeli i opakovaně, například Celine Dion osmadvacetkrát. Vyprávění hostů u televize každý týden hltalo dvacet až padesát milionů diváků. Když byl ohlášen Michael Jackson, bylo to dokonce 62 milionů.
Ne nadarmo časopis Forbes považuje Winfreyová za nejvlivnější světovou celebritu. Mnozí její fanoušci si přáli, aby kandidovala i na prezidentku Spojených států. To sice neudělala, ale podporovala Baracka Obamu a přinesla mu přes milion hlasů.
Ustláno na trní
Její show nadchla diváky v USA, ale i v dalších sto devětačtyřiceti zemích. Kdo vydržel do brzkých ranních hodin, mohl si jí všimnout i u nás na Prima Love, kde běžela poslední série. A možná se jako mnozí další podivoval nad tím, co je tak výjimečného na moderátorce, která se stala nejbohatší Afroameričankou 20. století a opakovaně získávala ceny Emmy.
Fotogalerie |
Oprah Winfreyová je, jak to říct, taková normální, přirozená, bezprostřední, zvědavá, samozřejmě vtipná a empatická. A právě tomu vděčí za svůj úspěch: spontánním reakcím, emocím, soucítění s hosty. I když na ně ve studiu, podobném stadionu, útočí desítky kamer a zírají tisíce lidí v hledišti a miliony u obrazovek, ve společnosti Oprah se všichni cítí bezpečně. Náhle, jakoby mimochodem, vypráví o sobě tajemství, u kterých si nedokázali představit, že by je mohli někdy s někým sdílet. Talk show se tak stává obrovskou skupinovou terapií.
"Lidi se mi dokážou otevřít, protože cítí, že jsem jako oni. Neberou mě jako celebritu a ani já se neberu jako hvězda. Jsme si rovni. Většina show končí stejně – Oprah, nezajdeme na oběd? Nechceš k nám přijít na návštěvu?" řekla moderátorka v rozhovoru pro Academy of Achievement. Hosté vědí, že se můžou svěřit, protože ona je pochopí, neodsoudí ani nezesměšní. A protože je vlastně fér všechno jí říct, když i my víme všechno o ní.
A co o ní víme? Že se narodila náctileté matce a prvních šest let žila na venkově s babičkou. Že v dětství chodila v oblečení ušitém z pytlů od brambor a děti se jí posmívaly kvůli chudobě. Babička ji sice nezabezpečovala hmotně, ale ve třech letech ji naučila číst. Malá Oprah přednášela kázání z Bible v kostele. A zaslechla, jak sestry říkají, že má dar. "Nevěděla jsem, co přesně to znamená, ale začala jsem tomu věřit. Kdykoli byla příležitost, recitovala jsem. Když děláte něco opravdu hodně a často, jste v tom lepší a lepší. Tak asi začala moje kariéra."
Když se Oprah vrátila k matce, narodila se její nevlastní sestra. Matka to nezvládala nejen finančně, Oprah se nedostávalo hlavně její pozornosti. Zato si jí všímali jiní. Ale ne tak, jak by si asi dítě přálo. V devíti letech byla poprvé zneužita: strýc, bratranec, další rodinný přítel...
Ve třinácti se vzbouřila a poprvé utekla z domova. Za opakované útěky skončila ve vězení pro mladistvé. Byla nezvladatelná, promiskuitní, matce lhala, kradla peníze. Přesto ve škole vynikala. Ve čtrnácti otěhotněla. Byl to pro ni konec. Lila do sebe kde co, aby se zabila, což se sice nestalo, ale dítě zemřelo krátce po porodu.
Vzdělání nade vše
Pak začala žít s otcem. Ten byl sice přísný, ale povzbuzoval ji a kladl důraz na vzdělání. Každý týden musela přečíst alespoň jednu knihu a pak o ní napsat zprávu. Tohle milovala. Odmala byly knihy jejím oknem do světa, a tak jim později věnovala prostor i ve své show. O kterékoli knize se zde zmínila, ta se stala bestsellerem.
Oprah mohla skončit bídně. Třeba se předávkovat jako později její nevlastní sestra, nebo podlehnout AIDS jako nevlastní bratr. Ale zaměřila se na studium, a to ji zachránilo. Jako jednoho ze dvou studentů ji z celého státu Tennessee vybrali na Mezinárodní konferenci mladých v Bílém domě. Pak ji díky tomu pozvali na rozhovor do místního rozhlasu. Zaujala.
O rok později reprezentovala rádio v soutěži krásy při akci požární prevence. "Jako jediná černoška v soutěži jsem neměla šanci. Na otázku, kým chci být, jsem nemohla odpovědět, že sestřičkou nebo učitelkou, protože to už odpověděly jiné dívky. Řekla jsem, že zpravodajkou, protože věřím v pravdu. A vyhrála jsem," vypráví dnes pobaveně Winfreyová. "Když jsem si pak šla do rozhlasu vyzvednout věci, zeptali se mě, jestli si nechci poslechnout svůj hlas na pásce. Ať přečtu pár vět. Tak jsem četla. Vždyť jsem četla od tří let! Nemohli uvěřit, jak dobře čtu, najednou tam stálo několik chlapů a poslouchalo."
V sedmnácti dostala práci v rádiu. Vítězství v řečnické soutěži mladé Oprah zajistilo stipendium na vysoké škole v Tennessee. Zde padly první nabídky z televize. V devatenácti se stala první afroamerickou moderátorkou zpráv. Jenže byla příliš emotivní.
"Ke spolumoderování talkshow jsem se dostala, když jsem selhala ve zprávách. Čekala jsem, že mě vyhodí, ale místo toho mi řekli: Dostaneš pět minut v půl šesté ráno. Neměli, kam jinam by mě strčili. Ale když jsem skončila svůj první rozhovor, věděla jsem, že to je přesně pro mě. Bylo to tak přirozené jako dýchání."
Pak už to šlo jedno za druhým. V roce 1984 okouzlila v talk show AM Chicago, o dva roky později vedení přejmenovalo pořad po ní. Mezitím se jí splnil životní sen: v roce 1985 si konečně zahrála ve filmu, ve Spielbergově Purpurové barvě. Za vedlejší roli získala nominaci na Oskara. Následně odstartovala svoji produkční mezinárodní společnost. Začala vydávat tištěný i internetový časopis, knihy. "Nevěřím na štěstí," říká. "Myslím, že štěstí je příprava k setkání s příležitostí. Cítila jsem, že jsem se celý život k tomu všemu nějak připravovala, a pak se to stalo."
Také zpěvčka Rihanna o svém vztahu otevřeně promluvila u Oprah.
20. srpna 2012 |
Její vliv proniká celou společností. Iniciovala například vznik databáze lidí usvědčených z pohlavního zneužívání dětí. Za nezměrnou štědrost a charitativní činnost si vysloužila titul největší afroamerické filantropky v historii.
"To nejlepší na mé práci je, že jsem v pozici, kdy můžu lidem změnit život. Beru za to plnou zodpovědnost, a proto se vždy modlím, aby si mé poselství všichni správně vyložili. Bez ohledu na to, jestli je show o sourozenecké rivalitě, nebo o týrání žen, můj záměr je vždy stejný: aby lidi viděli, že nesou odpovědnost za svůj život. Jen oni ho můžou změnit a vyhrát." A Oprah ví, o čem mluví.
