Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Lékařka: U dětí se mohou potíže se štítnou žlázou projevit poruchou růstu

  • 0
Onemocnění štítné žlázy patří mezi nejčastější choroby současné doby. Postihuje až pětkrát častěji ženy než muže a nevyhýbá se ani dětem. "U dětí se kromě běžných příznaků objevují navíc ještě poruchy růstu a poruchy puberty," upozornila v on-line rozhovoru lékařka Alice Zadražilová.

Čtenáře také informovala o tom, že žádná zásadní dietní omezení u lidí s nemocnou štítnou žlázou nejsou. „U pacientů, kteří ale mají zvýšenou funkci štítné žlázy nedoporučujeme doplňky s jodem či některá léčiva,“ řekla endokrinoložka Zadražilová.

A jak to je s příjmem jodu obecně? Podle zkušeností odborníků platí, že ve středoevropských zemích je v běžné stravě jodu nedostatek, proto se přidává do kuchyňské soli.

„K pokrytí denní potřeby je lepší přirozená cesta - mořské produkty (ryby, řasy, atd.). Potraviny s přidaným jodem či přímo doplňky pak jsou vhodné při vyšší potřebě jodu (u těhotných) či máte-li nějaká dietní omezení,“ odpověděla lékařka.

Odpovědi endokrinoložky si můžete přečíst zde

Štítná žláza je malý orgán na krku, uložený pod chrupavkou štítnou, který se zakládá v časné fázi nitroděložního vývoje. Produkty štítné žlázy, hormony thyroxin T4 a trijothyronin T3, ovlivňují výrazně metabolismus člověka. Účastní se celé řady procesů v organismu, jako je růst, svalová či nervová činnost.

Nemocemi štítné žlázy v našich krajích trpí kolem 5 procent populace. U žen středního a vyššího věku je ale výskyt až 15 procent.

„Autoimunitní zánět vyvolává chybně namířená činnost imunitního systému, který místo toho, aby štítnou žlázu toleroval, vytváří proti ní protilátky. Ty pak vyvolávají sice neinfekční, ale prakticky trvalý zánět, který tkáň štítné žlázy poškozuje,“ říká lékařka Alice Zadražilová.

Varovat může únava, hubnutí i přibírání

Projevy zánětu mohou být různé a ve většině případů se jedná o hypothyreosu, tedy nedostatek hormonů štítné žlázy. Projevuje se zvýšenou únavností, zimomřivostí, sklonem k zácpě, zpomalením psychických funkcí, časté je i zvýšené padání vlasů a zhoršená kvalita kůže, u žen nepravidelnosti menstruace a někdy i problémy s otěhotněním.

O lékaři

MUDr. Alice Zadražilová

MUDr. Alice Zadražilová

V roce 1994 promovala na 1. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy (všeobecné lékařství). Má atestaci z vnitřního lékařství a atestaci a licenci ČLK v oboru endokrinologie. Po studiích pracovala několik let v nemocnicích (Nemocnice Městec Králové a FN Na Bulovce) a od roku 2010 působí v endokrinologické ambulanci Polikliniky Budějovická, MEDICON na Praze 4.

„Příznaky se často vyvíjejí plíživě a nemocný je na ně zčásti adaptován. Rozhodně není dominantním příznakem obezita. Tedy nevěřte stopadesátikilové dámě, která poté, co dojedla dortík v cukrárně, svádí svou nadváhu na nemocnou štítnou žlázu,“ uvádí endokrinoložka.

Odstranit zánětlivý proces ve štítnici současná medicína zatím neumí, velmi dobře ale umí léčit vlastní nedostatečnost funkce štítné žlázy. Podávají se tabletky thyroxinu, které nemocný užívá vždy ráno nalačno.

Pravidelně podle potřeby, ale nejčastěji jednou za půl roku, se kontroluje hladina thyroxinu v krvi a podle ní se dávka upravuje.

„Spolupracující pacient, který léky řádně užívá a dodržuje doporučení lékaře, nemá žádné omezení kvality života,“ vysvětluje lékařka Zadražilová.

Na imunitním podkladě vzniká i opačný problém, tedy když je hormonů štítné žlázy příliš. Jedná se o Grawes-Basedovovu chorobu. Zde se klinické příznaky objevují bouřlivěji. Pacient hubne, pociťuje rychlý tep, špatně snáší horko a hodně se potí. Může se objevit i tlaky v oblasti štítnice a někdy i postižení očí, tzv. exoftalamus (vystoupení očních bulbů z očnice).

„Zde je nutné podávat léky, které činnost štítné žlázy brzdí. Někdy se však obtíže urputně vracejí nebo stav na léčbu nereaguje, a proto tento typ onemocnění musí být někdy řešen operačním odstraněním štítné žlázy,“ popisuje endokrinoložka.

Zvláštní skupinou chorob štítnice jsou uzly. Jejich výskyt je poměrně častý, větší či menší uzlík má ve štítnici asi 30 až 40 procent žen nad 50 let. Převážná většina uzlů (asi 90-95%) jsou nezhoubné.

Všechny však vyžadují sledování, v případě růstu pak ověření, jakými buňkami jsou tvořené, což se zjistí pomocí biopsie tenkou jehlou pod kontrolou ultrazvukem. Je-li cytologický nález nepříznivý, pokud uzel roste, nebo pokud se v něm nadměrně tvoří tyroxin, je rovněž na místě operační odstranění poloviny či celé štítné žlázy.

„Definitivní histologické vyšetření je pak rozhodující pro další postup. Pacienti s potvrzeným karcinomem štítné žlázy jsou v některých případech poté doléčováni podáním radioaktivního izotopu jodu. Systém celoživotního sledování těchto pacientů je založen na spolupráci endokrinologa, odborníka na nukleární medicínu a ORL či jiného specialisty,“ dodala lékařka Alice Zadražilová.

Onemocnění štítné žlázy se zjišťuje ze základního vyšetření krve, důležité je i sonografické vyšetření, které zhodnotí její velikost a možné změny struktury.