Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Lékařka: Na poruchu štítné žlázy může upozornit únava i bušení srdce

Choroby štítné žlázy trápí až pětkrát častěji ženy. V České republice jimi trpí asi pět procent populace. "Nejčastěji se porucha štítné žlázy projevuje únavou, bušením srdce a pocením," odpověděla v on-line rozhovoru se čtenáři endokrinoložka Jarmila Zahradníková.

Odpovědi lékařky Jarmily Zahradníkové najdete zde

„Štítná žláza je uložená na přední straně krku, je to žláza s vnitřní sekrecí, tedy produkující hormony do krve. Její hormony thyroxin T4 a trijothyronin T3 ovlivňují výrazně metabolismus člověka. Tvorbu a vylučování řídí hormon z podvěsku mozkového TSH,“ říká endokrinoložka Jarmila Zahradníková.

A dodává, že nadbytek hormonů štítné žlázy metabolismus urychluje, nedostatek zase zpomaluje. Další hormon produkovaný štítnou žlázou je kalcitonin, který ovlivňuje metabolismus vápníku.

K základnímu vyšetření štítné žlázy patří stanovení krevních hormonálních hladin TSH, FT4, FT3, protilátek a sonografické vyšetření. To zhodnotí její velikost a možné změny struktury jako například uzly.

„Pro dobrou funkci štítné žlázy je nutný jód, který je součástí molekuly thyroxinu i trijodthyroninu. Vzhledem k povinně prováděné jodizaci kuchyňské kamenné soli se u nás nedostatek jódu prakticky nevyskytuje,“ uvádí lékařka Zahradníková.

O lékaři

MUDr. Jarmila Zahradníková

MUDr. Jarmila Zahradníková vystudovala všeobecné lékařství na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, má atestaci v oboru interního lékařství, diabetologie a endokrinologie. Pracovala v několika nemocnicích a nyní je lékařkou v diabetologické a endokrinologické ambulanci na pražské poliklinice Budějovická. 

Zvýšenou potřebu jódu ale mají těhotné a kojící ženy. U těch se doporučuje preventivní podávání jódu v dávce cca 100 ug denně, zvláště pokud nemají dostatek stravy z moře, která má přirozeně vyšší obsah jódu.

Ženy trpí nemocemi štítné žlázy častěji

Choroby štítné žlázy výrazně častěji postihují ženy, a to až pětkrát více než muže. „Odhaduje se, že u žen středního a vyššího věku je výskyt 10 až 15 procent,“ uvádí endokrinoložka Jarmila Zahradíková.

Základní poruchy štítné žlázy jsou poruchy funkce – hypothyreosa (snížená) a hyperthyreos (zvýšená funkce), intenzita a projevy jsou pestré.

Lidé středního a vyššího věku jsou u praktického lékaře na tyto poruchy vyšetřováni již v rámci preventivních prohlídek a lékař při projevech možné snížené či zvýšené funkce provádí hormonální vyšetření kdykoliv.

Další poruchou je zvětšení štítné žlázy, ať již bez uzlů či mnohem častěji s uzly. Přítomnost uzlů ve štítné žláze vyžaduje pravidelná sonografická vyšetření.

Nejčastějším onemocněním štítné žlázy je dnes autoimunitní zánět, jehož podstatou je nesprávná funkce imunitního systému, ale přesná příčina není známa. 

„Jedná se o poruchu imunitního systému, který nerozpoznává správně buňky štítné žlázy jako tělu vlastní a reaguje proti nim mimo jiné tvorbou protilátek, obvykle vede ke snížené či zvýšené funkci štítné žlázy,“ vysvětluje endokrinoložka.

Autoimunitní zánět zhoršuje a možná i přispívá k jeho vzniku zvýšený přísun jódu, a to hlavně ve formě dlouhodobě užívaných potravinových doplňků. V běžné stravě pacienti s tímto onemocněním nijak omezováni nejsou.

„Riziko pro štítnou žlázu mohou představovat různá rentgenová vyšetření a CT s podáváním jodových kontrastních látek a lék amiodaron obsahující velké množství jódu. Lék interferon (bez obsahu jódu) podávaný v léčbě autoimunitních chorob jiných orgánů často jako nežádoucí účinek navodí autoimunitní zánět štítné žlázy,“ dodává lékařka Zahradníková.